číslo jednací: 47600/2024/500
spisová značka: S0761/2024/VZ

Instance I.
Věc I/33 Náchod obchvat, geotechnický a hydrogeologický monitoring před, během a po stavbě
Účastníci
  1. Ředitelství silnic a dálnic s. p.
  2. SONDEO s.r.o.
  3. SAFETY PRO s.r.o.
  4. Gecons s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 1. 1. 2025
Dokumenty file icon 2024_S0761.pdf 693 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0761/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-47600/2024/500

 

Brno 10. 12. 2024

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 9. 2024
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4,
  • navrhovatel – společníci společnosti „HRON 24“:
      • SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno,
      • SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc,
      • Gecons s.r.o., IČO 07809069, se sídlem Vídeňská 297/99, 639 00 Brno,

kteří dne 10. 4. 2024 uzavřeli smlouvu o společnosti; ve správním řízení zastoupeni na základě uvedené smlouvy o společnosti, plné moci ze dne 10. 4. 2024 a plné moci ze dne 22. 9. 2024 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „I/33 Náchod obchvat, geotechnický a hydrogeologický monitoring před, během a po stavbě“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 1. 2024 pod ev. č. Z2024-002654, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 1. 2024 pod ev. č. 33855-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – společníků společnosti „HRON 24“ tvořené společníky SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc a Gecons s.r.o., IČO 07809069, se sídlem Vídeňská 297/99, 639 00 Brno – ze dne 23. 9. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „I/33 Náchod obchvat, geotechnický a hydrogeologický monitoring před, během a po stavbě“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 1. 2024 pod ev. č. Z2024-002654, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 1. 2024 pod ev. č. 33855-2024, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.            PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.           Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 13. 1. 2024 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „I/33 Náchod obchvat, geotechnický a hydrogeologický monitoring před, během a po stavbě“, přičemž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 1. 2024 pod ev. č. Z2024-002654, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 1. 2024 pod ev. č. 33855-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.           Předmětem plnění veřejné zakázky je podle profilu zadavatele[1] a dle oznámení o zahájení zadávacího řízení „komplexní geotechnický monitoring, který je navržen před zahájením realizace stavby I/33 Náchod obchvat, během realizace stavby a pokračování monitoringu po dokončení stavby, v rámci záruční doby.“

3.           Zadavatel stanovil v bodě 2.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ve znění „Vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace č. 3“ ze dne 1. 3. 2024 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“) (dále jen „zadávací dokumentace“) předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 45 743 000 Kč bez DPH.

4.           Lhůta pro podání nabídek byla dle bodu 13. „Lhůta a místo pro podání nabídek“ zadávací dokumentace stanovena do 19. 2. 2024 do 9:00 hodin, přičemž následně byla prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 prodloužena do 11. 4. 2024 do 9:00 hodin.

5.           Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 27. 5. 2024 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek na plnění veřejné zakázky celkem čtyři nabídky, a to včetně nabídky účastníka – společníci společnosti „HRON 24“ tvořené společníky SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc a Gecons s.r.o., IČO 07809069, se sídlem Vídeňská 297/99, 639 00 Brno, kteří dne 10. 4. 2024 uzavřeli smlouvu o společnosti; ve správním řízení zastoupeni na základě uvedené smlouvy o společnosti, plné moci ze dne 10. 4. 2024 a plné moci ze dne 22. 9. 2024 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“).

6.           „Rozhodnutím a oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 13. 8. 2024 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), jež bylo navrhovateli doručeno dne 14. 8. 2024, zadavatel navrhovateli oznámil, že rozhodl o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

7.           Navrhovatel podal proti svému vyloučení ze zadávacího řízení námitky ze dne 29. 8. 2024, jež byly zadavateli doručeny téhož dne (dále jen „námitky“).

8.           Zadavatel svým „Rozhodnutím zadavatele o námitkách“ ze dne 13. 9. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, tyto námitky odmítl.

9.           Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 23. 9. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl ve stejnopisu zadavateli doručen dne 23. 9. 2024.

II.           OBSAH NÁVRHU

10.        Návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

11.        Ve svém návrhu navrhovatel nejprve uvedl znění samotného požadavku zadavatele, který v rámci bodu 4.4. zadávací dokumentace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona požadoval, aby dodavatelé prokázali splnění minimálních požadavků zadavatele na realizaci významných služeb předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, a to dle navrhovatele mimo jiné:

„a) 1 zakázky, jejímž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby s cenou zakázky minimálně 10 mil. Kč bez DPH,

b) 1 zakázky, jejímž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 3 km,

s tím, že dodavatelé byli oprávněni jednou zakázkou splnit více z těchto požadavků.“

12.        Navrhovatel dále uvedl, že učinil součástí své nabídky seznam požadovaných významných služeb s tím, že výše uvedené požadavky zadavatele prokazoval následujícími referenčními zakázkami:

„a) Provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby s cenou zakázky minimálně 10 mil. Kč bez DPH:

- referenční zakázka s názvem Metro Thessaloniki, Soluň, Řecko s předmětem geotechnický monitoring při výstavbě novostavby železniční stavby, pro objednatele AKTOR A.T.E. (dále jen ‚Referenční zakázka 1‘),

- referenční zakázka s názvem Nová železniční trať Brasov – Simeria s předmětem geotechnický monitoring při výstavbě novostavby železniční stavby pro objednatele AKTOR A.T.E. (dále jen ‚Referenční zakázka 2‘).

b) Provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 3 km:

- referenční zakázka s názvem Městský okruh úsek Křimická – Karlovarská – Zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou s předmětem geotechnický monitoring, hydromonitoring a pasportizace při novostavbě dvoupruhové pozemní komunikace v délce 3,3 km pro objednatele Statutární město Plzeň (dále jen ‚Referenční zakázka 3‘). Pozn.: tento kvalifikační požadavek Zadavatele nicméně splňuje i Referenční zakázka 1 a Referenční zakázka 2.“

13.        Navrhovatel konstatoval, že po podání nabídky obdržel od zadavatele „Žádost o objasnění a doplnění údajů či dokladů“ ze dne 28. 5. 2024 (dále jen „žádost o objasnění č. 1“), v rámci které požadoval zadavatel objasnění ve vztahu k referenční zakázce 1 a 2, zda se tyto služby týkaly provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby kolejové/železniční dráhy a dále také objasnění ve vztahu k referenční zakázce 3, zda se tato služba týkala provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby dvoupruhové pozemní komunikace v délce 3,3 km. Zadavatel pak dle navrhovatele v žádosti o objasnění č. 1 uvedl, že „žádá zejména o doložení Smluv na předmětnou službu uzavřených s objednateli včetně soupisu služeb, ze kterých budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, zpráv z provádění geotechnického monitoringu, případně doložení referenčních listů služeb vystavených objednateli, ze kterých však musí být zřejmé, o jaké činnosti se při provádění geotechnického monitoringu jednalo.“

14.        V reakci na žádost o objasnění č. 1 předložil navrhovatel dle svého návrhu k referenčním zakázkám 1 až 3 referenční listy objednatelů (dále jen „objasnění nabídky č. 1“), ve kterých bylo dle navrhovatele mimo jiné uvedeno následující:

„a) Referenční list k Referenční zakázce 2 obsahoval v rámci vymezení poskytnutého plnění formulaci: ‚a současně geologické monitorování v průběhu výstavby těchto nových tunelů v rámci projektu…‘

b) Referenční list k Referenční zakázce 3 obsahoval v rámci vymezení poskytnutého plnění formulaci: ‚… geotechnický monitoring v rámci realizace výstavby výše uvedené stavby. Geotechnický monitoring spočíval zejména v realizaci pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, prohlídek objektů, měření deformací a hydrogeologickém monitoringu.‘“

15.        Zadavatel se však s objasněním nabídky č. 1 dle konstatování navrhovatele nespokojil a následně zaslal navrhovateli „Žádost o objasnění a doplnění údajů či dokladů“ ze dne 11. 6. 2024 (dále jen „žádost o objasnění č. 2“), v rámci které dle navrhovatele požadoval objasnění k rozporům mezi doloženým seznamem významných služeb a předloženými referenčními listy, načež opětovně navrhovatele požádal o „doložení Smlouvyna předmětnou službu uzavřenou objednatelem včetně soupisu služeb, ze které budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu a dále dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že se jedná o provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby například průběžné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavbě“.

16.        Navrhovatel pak na žádost o objasnění č. 2 prostřednictvím „Písemného objasnění/doplnění předložených údajů v nabídce“ ze dne 28. 6. 2024 (dále jen „objasnění nabídky č. 2“) dle svého názoru objasnil rozpory způsobené administrativní chybou a opakovaně zadavateli potvrdil, že „v případě všech Referenčních zakázek 1 až 3 se jednalo o služby geotechnického monitoringu v souladu s již dříve doloženými referenčními listy ke všem těmto zakázkám.“ V objasnění nabídky č. 2 dále navrhovatel zadavateli sdělil, že požadovanou smlouvu s objednatelem referenční zakázky 1 a 2 nemůže poskytnout s ohledem na smluvně převzatý závazek mlčenlivosti s konstatováním, že navrhovatel dalším referenčním listem nedisponuje a sdělil zadavateli, že si může korektnost poskytnutých informací ověřit přímo dotazem u objednatele předmětných referenčních zakázek 1 a 2. K referenční zakázce 3 pak navrhovatel, jak uvedl v návrhu, požadovanou smlouvu o dílo doložil, neboť v tomto případě nebyl limitován závazkem mlčenlivosti.

17.        Následně obdržel navrhovatel od zadavatele rozhodnutí o vyloučení, ve kterém zadavatel konstatoval, že v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona rozhodl o vyloučení navrhovatele. Navrhovatel s důvody svého vyloučení nesouhlasí a je přesvědčen, že zadavatel vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení porušil zákon.

18.        Navrhovatel pak předně v obecné rovině konstatuje, že zadavatelé jsou zákonem limitováni ohledně toho, jaké dokumenty mohou k jednotlivým typům kvalifikačních požadavků a v jednotlivých fázích zadávacího řízení požadovat s tím, že dle navrhovatele dále platí následující obecné premisy.

19.        Dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona je zadavatelům dle názoru navrhovatele umožněno požadovat pouze seznam významných služeb a nikoliv dokumenty další, přičemž v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0034/2020/VZ ze dne 27. 4. 2020, ve kterém Úřad dle navrhovatele konstatoval, že „… k prokázání kritérií technické kvalifikace pro služby a dodávky postačí dodavatelem předložený seznam těchto referenčních zakázek,“ a dále také na komentářovou literaturu, ze které cituje následující: „V případě dodávek a služeb komentovaný odstavec 2 písm. b) výslovně neumožňuje zadavateli požadovat osvědčení jiné osoby (objednatele referenční zakázky) o realizované dodávce či službě, a to dle názoru autorů komentáře ani postupem dle § 46. Zákon dává zadavateli možnost v těchto případech požadovat k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle odstavce 2 písm. b) komentovaného ustanovení pouze předložení seznamu významných dodávek a služeb. Údaje v seznamu zadavatel může ověřovat ve smyslu § 39 odst. 5.“[2]

20.        K samotnému ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona dále navrhovatel uvádí, že [s]mysl a účel způsobu prokazování zkušeností dodavatele je zjevný i při porovnání rozdílů u zakázek na stavební práce (§ 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ) a dodávek nebo služeb (§ 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ), kdy v případě stavebních prací se nepředpokládá, aby byl součástí seznamu i kontakt na objednatele. Identifikace objednatele je vyžadována toliko u seznamu významných dodávek nebo služeb, což indikuje, že iniciativa k ověřování dodavateli čestně prohlášených skutečností u zakázek na dodávky či služby má ležet primárně na zadavateli. Není přitom možné akceptovat, aby institut objasnění dle § 46 ZZVZ mohl reálně sloužit k obcházení zákonem stanovených limitů rozsahu a podoby předkládaných dokladů dle § 79 ZZVZ a článku 60 směrnice 2014/24EU (‚Veřejní zadavatelé nesmějí vyžadovat jiné doklady, než které jsou uvedeny v tomto článku a v článku 62…‘), a to obzvláště za situace, kdy je dodavatel v nezaviněné důkazní nouzi a kdy je pochybnost zadavatele pouze předstíraná, nebo kdy zadavatel pouze z pohodlnosti plně přenáší svou vlastní spoluodpovědnost za prověření zakázek na dodavatele.“

21.        Co se týče ověřování předložených informací a dokladů ve smyslu § 39 odst. 5 zákona dle názoru navrhovatele s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu platí, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení, přičemž „obecně se jejich korektnost presumuje a ověřování v nich obsažených informací má své zákonné limity a (i) připadá v úvahu principiálně jen v případě důvodných pochybností a (ii) vždy v souladu se zásadou přiměřenosti.“

22.        Zadavatelé pak mají dle navrhovatele možnost v případě důvodných pochybností zvolit při ověřování údajů uvedených v nabídkách dodavatelů buď postup dle § 46 odst. 1 zákona nebo postup dle § 39 odst. 5 zákona. Zároveň dle názoru navrhovatele platí, že „pokud si zadavatel zvolí primárně postup dle ust. § 46 odst. 1 ZZVZ a obdrží dokumenty, ze kterých splnění daného kvalifikačního požadavku vyplývá, není důvod pro to, aby zadavatel dále požadoval doložení dalších konkrétních dokumentů od dodavatele; pokud ani takovéto objasnění není pro zadavatele dostačující a dodavatel dalšími dokumenty objektivně nedisponuje, jeví se postup dle ust. § 39 odst. 5 jako mandatorní.“

23.        Navrhovatel dle svého názoru [j]iž doložením seznamu významných služeb na formuláři předepsaném Zadavatelem (…) plně splnil požadavky zadávací dokumentace a ust. § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ a Zadavatel neměl důvod takto předložený dokument neakceptovat a není zřejmé, jakou důvodnou pochybnost Zadavatel v okamžiku posuzování nabídky Navrhovatele měl – Navrhovatel tak konstatuje, že Zadavatel významně vystoupil z mezí přiměřenosti, když jím aktivovaný postup dle ust. § 46 odst. 1 ZZVZ neodpovídá míře, v jaké byly poskytnuté údaje a doklady zpochybněny(pozn.: Navrhovatel se domnívá, že k žádnému zpochybnění vůbecnedošlo a sám Zadavatel v Rozhodnutí o námitkách pouze uvádí, že důvodem bylo to, že muexistence dané referenční zakázky nebyla známa a neměl o ni ani povědomí, což Navrhovatelnepovažuje za důvodnou pochybnost).“

24.        Navrhovatel dále konstatuje, že „i pokud by snad Zadavatel takovouto důvodnou pochybnost měl, neměl právo požadovat doložení konkrétních dokumentů a následně na doložení těchto dodatečných dokumentů trvat (smluv a průběžných a závěrečných zpráv z provádění geotechnického monitoringu), ale měl akceptovat Navrhovatelem následně doložené Referenční listy 1 až 3, ze kterých splnění kvalifikačního požadavku jasně vyplývalo (za situace, kdy Navrhovatel jasně komunikoval, že další dokumenty s ohledem na povinnost mlčenlivosti doložit nemůže).“

25.        Zadavatel se výše uvedené snaží dle navrhovatele relativizovat, když v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „chápe, že stěžovatel nemůže předložit smlouvu uzavřenou s objednatelem z důvodu povinnosti mlčenlivosti. Zadavatel však ve výzvě k objasnění a doplnění nabídky uvedl i další doklady, které bylo možné ze strany stěžovatele předložit – např. průběžné nebo závěrečné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na dotčené stavbě.“ Navrhovatel je však toho názoru, že „Zadavatel si smlouvu na plnění daných referenčních zakázek vyžádal ve svých výzvách zcela jednoznačně a nepřipustil její nedoložení při alternativním doložení jiných dokladů a nedoložením takovéto smlouvy navíc Navrhovatel odůvodnil vyloučení Navrhovatele v rámci Rozhodnutí o vyloučení. Navíc pokud nyní Zadavatel ve svém Rozhodnutí o námitkách nově tvrdí, že Navrhovatel mohl doložit další dokumenty, tak přesně toto Navrhovatel učinil, když doložil referenční listy k Referenčním zakázkám 1 a 3, kdy minimálně z referenčního listu k Referenční zakázce 2 a 3 jasně vyplývá, že předmětem daných významných služeb byl skutečně geotechnický monitoring.“

26.        Navrhovatel je tedy toho názoru, že [p]okud tedy Zadavatel na výzvu obdržel od Navrhovatele k jednotlivým Referenčním zakázkám referenční listy (kdy minimálně z referenčního listu k Referenční zakázce 2 a 3 splnění kvalifikačního požadavku jasně vyplývá), neměl dle názoru Navrhovatele žádné právo znovu požadovat od Navrhovatele doložení dalších dokumentů (smlouvy a monitorovací zprávy), které Navrhovatel neměl možnost s ohledem na dohodu o mlčenlivosti doložit.“

27.        V této souvislosti navrhovatel rovněž upozorňuje na to, že referenční listy je obecně nutno považovat za formu přímého důkazu, přičemž odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu (konkrétně na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0435/2019/VZ ze dne 5. 2. 2020), kdy se dle názoru navrhovatele v podobných případech neprovádí již další dokazování.

28.        Navrhovatel má dále za to, že [p]okud pak Zadavatel stále měl pochybnost, měl dle názoru Navrhovatele s cílem dosažení účelu zadávacího řízení a vyloučení jakýchkoli pochybností postupovat dle ust. § 39 odst. 5 ZZVZ a měl si prezentované skutečnosti ověřit u objednatelů příslušných Referenčních zakázek 1 až 3; Navrhovatel je toho názoru, že trvání na doložení dokumentů, které Navrhovatel předložit nemohl, je v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení a účelovým postupem Zadavatele za situace, kdy si Zadavatel mohl jednoduchým dotazem vše ověřit přímo s objednateli daných Referenčních zakázek 1 a 3.“

29.        Navrhovatel uzavírá, že zadavatel neměl žádný relevantní důvod navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit a zadavatelem uplatněné důvody tudíž neobstojí, neboť:

„a) v případě důvodu vyloučení dle ust. § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ jednoznačně neplatí, že by Navrhovatel doložil údaje či doklady nesplňující zadávací podmínky nebo že by tyto údaje či doklady nebyly doloženy (naopak již doložením seznamu významných služeb byl požadavek Zadavatele naplněn),

b) v případě důvodu vyloučení dle ust. § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ jednoznačně neplatí, že by Navrhovatel doložil údaje či doklady, které by nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 (naopak Navrhovatel je objasnil dokonce nad rámec limitů ust. § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ tak, že k jednotlivým referenčním zakázkám doložil referenční listy).“

30.        Závěrem navrhovatel Úřadu navrhuje, aby zrušil rozhodnutí o vyloučení a veškeré navazující nebo související úkony zadavatele.

III.         PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

31.        Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 23. 9. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

32.        Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

33.        Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-36726/2024/536 ze dne 26. 9. 2024.

34.        Dne 1. 10. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky dokumenty, které dle zadavatele tvoří ve smyslu § 216 odst. 1 zákona součást dokumentace o zadávacím řízení, načež Úřad dne 3. 10. 2024 obdržel „Vyjádření zadavatele k návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 23. 9. 2024“ ze dne 3. 10. 2024 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a zároveň byla Úřadu téhož dne prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

35.        Zadavatel v úvodu svého vyjádření poukazuje na to, že „jím vyhotovené rozhodnutí o vyloučení bylo učiněno v souladu se ZZVZ, tzn. že rozhodnutí o vyloučení bylo zadavatelem řádně zdůvodněno a navrhovateli byly sděleny transparentním způsobem všechny důvody, které vedly zadavatele k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Vedle toho bylo zadavatelem přistoupeno k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v situaci, kdy nebylo navrhovatelem jednoznačně prokázáno splnění podmínek účasti [konkrétně technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, resp. dle čl. 4.4.3 písm. a) a b) zadávací dokumentace] vyplývající ze zadávací dokumentace veřejné zakázky a kdy nebyly navrhovatelem (řádně) objasněny předložené údaje / doklad na základě žádosti dle § 46 ZZVZ.“

36.        K námitce navrhovatele týkající se zpochybnění postupu zadavatele z hlediska využití § 46 zákona zadavatel předně uvádí, že „navrhovatel ve svém návrhu (ani v předcházejících námitkách) neuvádí žádné konkrétní argumenty, proč měly být ze strany zadavatele předložené referenční zakázky akceptovány a konstatováno prokázání technické kvalifikace dle čl. 4.4.3 písm. a) a b) zadávací dokumentace. Navrhovatel v návrhu nerozporuje skutečnosti, které byly zadavatelem uvedeny v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení (tzn. konkrétní důvody vedoucí k jeho vyloučení ze zadávacího řízení). Navrhovatel nepředkládá ani žádné dokumenty, kterými by se snažil rozhodnutí zadavatele (tj. rozhodnutí o vyloučení) zvrátit.“

37.        Z návrhu je dle zadavatele zřejmé, že navrhovatel shledává jako problematickou především samotnou žádost zadavatele ve smyslu § 46 zákona. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že navrhovatel měl možnost proti žádosti o objasnění (tedy proti úkonu zadavatele) podat námitky, což však dle zadavatele neučinil, a proto s ohledem na tuto skutečnost není již možné žádost o objasnění zpochybňovat.

38.        Zadavatel ve vztahu k navrhovatelem předloženému seznamu významných služeb nabyl pochybností o tom, zda předložené referenční zakázky skutečně vyhovují požadavkům zadavatele uvedeným v čl. 4.4.3 písm. a) a b) zadávací dokumentace. V případě referenční zakázky 1 dle svého vyjádření „neměl zadavatel jistotu, zda se předložená reference týkala provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby, neboť z názvu předmětné referenční zakázky se spíše podávalo, že jde o stavební práce, resp. výstavbu nové železniční trati v délce 250 km. Navíc zadavateli nebyla dotčená stavba, na níž měl být realizován poddodavatelem navrhovatele geotechnický monitoring, vůbec známa a zadavatel o její realizaci neměl ani povědomí; jinými slovy, zadavatel, který má běžně přehled o projektech realizovaných v zahraničí, neměl jistotu, zda jde o referenci skutečně realizovanou.“ V případě referenční zakázky 2 pak dále „neměl zadavatel jistotu, zda se navrhovatelem předložená reference týkala provádění geotechnického montoringu při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby, přičemž zadavateli nebyla dotčená stavba, na níž měl být realizován poddodavatelem navrhovatele geotechnický monitoring, vůbec známa a zadavatel o její realizaci neměl ani povědomí; jinými slovy, zadavatel, který má běžně přehled o projektech realizovaných v zahraničí, neměl jistotu, zda jde o referenci skutečně realizovanou.“ Ve vztahu k referenčním zakázkám 1 a 2 dále zadavatel uvedl, že [v] případě reference č. 1 a reference č. 2 nebylo v silách zadavatele rozptýlit vzniklé pochybnosti svépomocí, a to ověřením pravosti referencí z veřejně dostupných zdrojů, a to zejména z toho důvodu, že šlo o reference řeckého poddodavatele realizované v Rumunsku, resp. v Řecku - jejich ověření bylo z tohoto důvodů pro zadavatele značně problematické, a proto zadavatel považoval za nejvhodnější obrátit se přímo na osobu navrhovatele se žádostí o objasnění.“ S ohledem na referenční zakázku 3 zadavatel uvedl, že neměl jistotu, zda se předložená reference týkala provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) dvoupruhové pozemní komunikace v délce 3 km, k čemuž zadavatel dále konstatoval, že „si svépomocí na profilu zadavatele SÚS Plzeňského kraje, p.o., referenci č. 3 dohledal, přičemž z uzavřené smlouvy o dílo (která byla na profilu zadavatele SÚS Plzeňského kraje, p.o., dostupná) nebyl zadavatel schopen s jistotou říci, že se jednalo o službu spočívající v provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby. Krom toho ze smlouvy o dílo bylo zjevné, že referenční služby byly realizovány ve sdružení, což v seznamu významných služeb nebylo zohledněno. Uvedené skutečnosti vedly na straně zadavatele ke vzniku podezření, zda reference č. 3 skutečně vyhovuje požadavkům zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci. A proto zadavatel považoval za nejvhodnější obrátit se přímo na navrhovatele se žádostí o objasnění.“

39.        Z výše uvedených důvodů se zadavatel dle svého vyjádření rozhodl využít § 46 zákona a požádat tak navrhovatele o objasnění a doplnění jeho nabídky, přičemž v samotné žádosti o objasnění požadoval ze strany navrhovatele doložit relevantní doklady, které by dokládaly, že požadavky technické kvalifikace uvedené v čl. 4.4.3 písm. a) a b) zadávací dokumentace jsou v případě navrhovatelem předložených referenčních zakázek naplněny. Zadavatel dále k obsahu předmětné žádosti o objasnění konstatuje, že zde uvedl výčet možných dokladů, které by byly schopny pochybnosti na straně zadavatele rozptýlit, přičemž konkrétně v žádosti o objasnění údajně uvedl, že požaduje „(…) doložení Smluv na předmětnou službu uzavřených s objednateli včetně soupisu služeb, ze kterých budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, zpráv z provádění geotechnického monitoringu, případně doložení referenčních listů služeb vystavených objednateli, ze kterých však musí být zřejmé, o jaké činnosti se při provádění geotechnického monitoringu jednalo.“

40.        Obecně ve vztahu k postupu zadavatele dle § 46 zákona zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkrétně na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0881/2023/VZ ze dne 14. 3. 2024, ve kterém bylo dle zadavatele konstatováno, že „Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti také za to, že pokud v souvislosti s prokázáním údajů obsažených v nabídce účastníka zadávacího řízení vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení splnění zadávací podmínky skutečně prokázal, či neprokázal.“

41.        Zadavatel tedy dle svého názoru žádost o objasnění formuloval jednoznačným a srozumitelným způsobem, neboť uvedl výčet konkrétních dokumentů, jež požadoval po navrhovateli (dodatečně) předložit a jež byly způsobilé rozptýlit zadavatelovy pochybnosti ohledně splnění předmětného požadavku na technickou kvalifikaci. Z hlediska formulace samotné žádosti dle § 46 zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0507/2023/VZ ze dne 3. 10. 2023, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0146/2023/VZ ze dne 18. 12. 2023, ze kterých dle zadavatele vyplývá, že „pokud je žádost o objasnění koncipována (formulována) jednoznačně a srozumitelně, tzn. zadavatel v žádosti uvede, jaké konkrétní skutečnosti či doklady mohou jeho pochybnosti rozptýlit, je učiněna v souladu se zásadou transparentnosti; navíc pokud dodavatel, kterému byla taková žádost adresována, nedoloží zadavatelem konkrétně specifikované doklady, má zadavatel možnost rovnou přistoupit k jeho vyloučení - tzn. žádost o objasnění zadavatel nemusí již opakovat.“

42.        Vzhledem k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona dále zadavatel uvádí, že je mu známa skutečnost, že je pro účely jejího prokázání možné po dodavatelích požadovat pouze doložení seznamu významných služeb, přičemž požadovat předložení dalších dokladů v nabídce není možné. Uvedenou skutečnost zadavatel, dle svého názoru, s ohledem na formulaci čl. 4.4.1 zadávací dokumentace, respektoval, když nepožadoval, aby dodavatelé vzhledem k prokázání předmětných parametrů technické kvalifikace ve svých nabídkách předkládali jakékoliv další doklady.

43.        Požadovat předložení konkrétních dokladů (např. smluv uzavřených s objednateli referencí či referenční listy vystavené objednateli referenčních zakázek) v rámci objasňování a doplňování nabídky je dle přesvědčení zadavatele běžné, neboť pouze takové doklady mohou pochybnosti zadavatele ohledně prokázání či neprokázání technické kvalifikace rozptýlit.

44.        K námitce navrhovatele, že měl zadavatel v případě pochybností o věrohodnosti navrhovatelem předloženého seznamu významných služeb (a dodatečně doložených dokladů) využít postupu dle § 39 odst. 5 zákona, zadavatel uvádí, že „v praxi platí, že pokud má zadavatel pochybnosti o tom, zda účastník zadávacího řízení splnil podmínky účasti či nikoliv, má možnost postupovat dle § 39 odst. 5 ZZVZ, ale taktéž dle § 46 ZZVZ. Výběr postupu je přitom zcela na rozhodnutí zadavatele.“

45.        K argumentaci navrhovatele, že pokud objasnění nabídky není pro zadavatele dostačující a dodavatel dalšími dokumenty objektivně nedisponuje, jeví se postup dle § 39 odst. 5 zákona pro zadavatele jako povinný, konstatuje, že „v případě veřejné zakázky však tato situace nenastala – zadavatel v druhé žádosti o objasnění či doplnění dle § 46 ZZVZ uvedl doklady, které byly způsobilé rozptýlit jeho pochybnosti ohledně prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, přičemž tyto doklady dodavatel zadavateli nepředložil; současně ani nevysvětlil (vyjma sdělení, že smlouvu uzavřenou s objednatelem reference není možné předložit, a to z důvodu povinnosti mlčenlivosti), z jakého důvody tyto další dokumenty není možné zadavateli předložit.“ Zadavatel je pak přesvědčen, že s ohledem na situaci, kdy navrhovatel nebyl ochoten se zadavatelem spolupracovat, nebyl povinen využít postupu dle § 39 odst. 5 zákona, přičemž postup zadavatele spočívající ve vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byl dle názoru zadavatele v dané situaci možný a správný.

46.        Vzhledem k tvrzení navrhovatele, že zadavatel nepřipustil ve svých žádostech o objasnění nedoložení smlouvy uzavřené s objednatelem reference a dále k tvrzení, že nedoložením smlouvy odůvodnil zadavatel vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, zadavatel uvádí, že s tímto tvrzením nemůže souhlasit, jelikož se nezakládá na pravdě, načež cituje pasáže z předmětných žádostí o objasnění týkající se zadavatelem požadovaných dokladů, přičemž z formulace předmětných žádostí je dle názoru zadavatele patrné, že zadavatel požadoval předložit také další dokumenty, které nebyly dle zadavatele ze strany navrhovatele předloženy. Zadavatel k uvedenému dodává, že ze strany navrhovatele nebyl předložen ani jiný doklad, který by byl relevantní a který by mohl rozptýlit pochybnosti zadavatele, které byly detailně specifikovány v žádostech dle § 46 zákona. Rozhodnutí o vyloučení pak nebylo dle zadavatele postaveno na nepředložení smlouvy, když zde bylo mimo jiné uvedeno, že [p]okud, jak jste uvedli z důvodu povinnosti mlčenlivosti sjednané ve smlouvě, jste nemohli smlouvu k předmětné zakázce doložit, mohli jste doložit dalšími relevantními dokumenty uvedenými v žádosti např. průběžnými nebo závěrečnou zprávou z provádění geotechnického monitoringu na předmětné stavbě nebo fakturací, že se jedná o geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové / železniční stavby.“

47.        K argumentu navrhovatele, že po předložení referenčních listů neměl zadavatel právo požadovat po navrhovateli doložení dalších dokumentů, zadavatel uvádí, že nezpochybňuje význam a důkazní sílu referenčních listů, avšak dodává, že navrhovatelem předložené referenční listy pochybnosti zadavatele ohledně prokázání technické kvalifikace nerozptýlily, ale naopak prohloubily, neboť upozorňovaly na nesoulady v informacích uvedených v seznamu významných služeb a v předložených referenčních listech, když byly v těchto dokumentech uvedeny rozdílné informace týkající se termínů plnění, cen služeb a identifikace zhotovitele zakázky. Předložené referenční listy pak dle zadavatele neodstranily ani pochybnosti týkající se skutečnosti, zda předložené reference splňují předmětné požadavky na technickou kvalifikaci. Z uvedených důvodů pak zadavatel dle svého vyjádření zaslal navrhovateli žádost o objasnění č. 2, v níž požadoval objasnění uvedených rozporů a předložení dalších (zadavatelem konkretizovaných) dokladů, které by prokazovaly splnění předmětných požadavků na technickou kvalifikaci.

48.        Zadavatel dále také uvedl, že mu „není zřejmé, proč s ním navrhovatel, kterému mělo jít primárně o získání veřejné zakázky, nespolupracoval. (…) Zadavatel tedy nechápe postup navrhovatele, který na jednu stranu tvrdí, že jím předložené referenční zakázky vyhovují požadavkům zadavatele, avšak zároveň se zadavatelem nespolupracuje a odmítá mu předložit doklady, které by mohly jím tvrzenou skutečnost (tj. že předložené referenční zakázky vyhovují požadavkům zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci) doložit.“ Dle zadavatele pak dodavatelé nemohou počítat s tím, že „zadavatel bude suplovat jejich povinnost a dohledávat informace a doklady, na jejichž základě bude možné učinit jednoznačný závěr o splnění či nesplnění podmínek účasti.“

49.        Zadavatel své vyjádření uzavírá konstatováním, že přistoupil k vyloučení navrhovatele, neboť neměl postaveno na jisto, zda navrhovatelem předložené referenční zakázky splňují předmětné požadavky na technickou kvalifikaci, přičemž v případě referenční zakázky 3 zadavatel na základě dodatečně poskytnutých dokladů navrhovatelem, tedy referenčního listu a předložené smlouvy, dovodil, že se nejedná o referenci, jež by odpovídala požadavkům zadavatele uvedeným v čl. 4.4.3. písm. b) zadávací dokumentace.

50.        Zadavatel je tak přesvědčen, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo oprávněné a učiněné v souladu se zákonem, načež se domáhá toho, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

51.        Usnesením č. j. ÚOHS-42116/2024/536 ze dne 5. 11. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

52.        Dne 12. 11. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).

53.        Dne 20. 11. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

54.        Zadavatel rekapituluje svůj postup, přičemž mimo jiné upozorňuje na to, že nemohl akceptovat seznam významných služeb, který byl předložen v nabídce navrhovatele, neboť z něj nebylo patrné, zda předložené reference vyhovují požadavků zadavatele či nikoliv. Dále zadavatel má za to, že je oprávněn z důvodu odstranění pochybností ohledně prokázání technické kvalifikace dodavatelem požadovat v rámci objasňování a doplňování nabídky předložení konkrétních dokladů, přičemž tento postup je dle názoru zadavatele možný a zcela běžný, neboť pouze konkrétní doklady mohou pochybnosti zadavatele ohledně neprokázání technické kvalifikace rozptýlit.

55.        K rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvádí, že toto nebylo zadavatelem postaveno pouze na nepředložení smlouvy, přičemž tuto skutečnost dle něj dokládají v rozhodnutí o vyloučení použité formulace.

56.        Závěrem zadavatel shrnuje, že k vyloučení navrhovatele musel přistoupit, neboť v rámci objasňování ve smyslu § 46 zákona nebyly navrhovatelem předloženy doklady, které by pochybnosti na straně zadavatele zcela odstranily a zadavatel tak nemohl akceptovat nedostatečné objasnění nabídky.

57.        Zadavatel je tedy přesvědčen, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, ale též i jeho postup, který rozhodnutí o vyloučení předcházel, byly oprávněné a učiněné v souladu se zákonem, načež zadavatel žádá, aby Úřad podaný návrh zamítl a správní řízení zastavil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

58.        Navrhovatel předně konstatuje, že plně setrvává na obsahu svého návrhu, načež shrnuje podstatu šetřené věci a zdůrazňuje, že [p]okud se zadavatelé rozhodnou postupovat dle § 46 ZZVZ, jejich právo požadovat od dodavatelů další dokumenty není bezbřehé a nelze připustit, že zadavatel zašle dodavateli v rámci výzvy dle § 46 ZZVZ seznam požadovaných dokumentů dalece nad rámec toho, čím zákon umožňuje daný kvalifikační požadavek prokázat a v případě nedoložení těchto dokumentů již zadavatel může bez dalšího přistoupit k vyloučení daného účastníka zadávacího řízení (pozn.: a na tomto závěru nemění nic ani to, pokud příslušný zadavatel splní rozhodovací praxí potvrzený požadavek na dostatečnou konkrétnost svého požadavku, tedy že dodavateli zašle výčet konkrétních dokumentů, které požaduje předložit).“ Pokud pak zadavatel ve vyjádření zadavatele k návrhu konstatuje, že „pokud dodavatel, kterému byla taková žádost adresována, nedoloží zadavatelem konkrétně specifikované doklady, má zadavatel možnost rovnou přistoupit k jeho vyloučení“, tak uvedené navrhovatel považuje za nepochopení podstaty a limitů postupu dle § 46 zákona, resp. nepochopení relevantní rozhodovací praxe.

59.        Vzhledem k předložení referenčních listů předmětných referenčních zakázek navrhovatel uvádí, že si je vědom toho, že tyto referenční listy korigovaly některé další informace uvedené v seznamu referenčních zakázek (což transparentně ve svém objasnění nabídky uvedl), nicméně z tohoto prostého faktu nelze odvodit právo Zadavatele na to, aby referenční listy nebral v úvahu a slepě i nadále trval na doložení dalších dokumentů nad rámec zákona (které Navrhovatel nebyl schopen s ohledem na převzaté smluvní závazky doložit) a ohledem na jejich nedoložení pak Navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil, a to aniž by se obtěžoval si správnost doložených referenčních listů ověřit u objednatelů daných referenčních zakázek.“

60.        Z obsahu správního spisu, konkrétně z „Protokolu z jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek“ (nedatováno, uskutečněno dne 17. 4. 2024) dále navrhovatel údajně zjistil, že zadavatel postup dle § 39 zákona využil v rámci ověřování některých aspektů hodnocených referenčních zakázek dalších účastníků zadávacího řízení a navrhovatel nyní namítá, že zadavatel v tomto ohledu nedodržel zásadu rovného zacházení a zásadním způsobem navrhovatele poškodil.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

61.        Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

62.        Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

63.        Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

64.        Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

65.        Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

66.        Podle § 46 odst. 2 zákona platí, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

67.        Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

68.        Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)     nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)     nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c)     neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení. 

69.        Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

70.        Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

71.        V dokumentu „Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace č. 3“ zadavatel k předmětu veřejné zakázky uvedl následující: „Předmětem veřejné zakázky je komplexní geotechnický monitoring, který je navržen před zahájením realizace, během realizace stavby a pokračování monitoringu po dokončení stavby, v rámci záruční doby stavby I/33 Náchod obchvat v délce 6,48 km a o celkových stavebních nákladech 3,147 mld Kč bez DPH. Hlavním cílem projektu je návrh komplexního monitoringu zajišťujícího preventivní bezpečnostní dohled nad prováděnými stavebními činnostmi a zjištění případných negativních vlivů na okolní zástavbu, infrastrukturu, vodní režim a krajinu. Účelem je snížení rizika, případně včasné podchycení a následné omezení nežádoucích vlivů na samotnou stavbu a její okolí. Těchto cílů a účelů je dosahováno využitím vhodného počtu a rozmístění specializovaných měřidel, v kombinaci s dostatečnou frekvencí měření a profesionální interpretací dat v rámci kanceláře monitoringu zajišťované Zadavatelem. (…) Geotechnický monitoring, který je předmětem Zakázky, bude prováděn v rámci výstavby nové dvoupruhové silnice v hornatém a geologicky velmi náročném prostředí v blízkosti města Náchod. Součástí stavby jsou zemní práce (cca 320 tis. m3 výkopů, 320 tis. m3 násypů), hluboké zářezy a vysoké násypy, 16 mostních objektů, 2 tunely v celkové délce 463 m a další náročné stavební objekty, při kterých je nutný vysoce kvalifikovaný monitoring dopadů výstavby do území. To vše je umocněno potenciálně sesuvným územím, které je registrované a sledované Českou geologickou službou. Koncová část vlastního obchvatu I/33 zasahuje do ochranných pásem běloveské lázeňské zřídelní struktury.“

72.        V článku 4.4.1. „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že [d]odavatel je povinen prokázat splnění minimálních požadavků zadavatele na realizaci významných služeb dodavatelem předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Seznam poskytnutých významných služeb zpracuje dodavatel podle formuláře č. 2.2.2.“

73.        V článku 4.4.3. „Kritéria technické kvalifikace a jejich prokazování“ zadávací dokumentace zadavatel pod písm. a) a b) požadoval následující:

 

Zadavatel požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci:

Způsob prokázání:

a)

1zakázky, jejímž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby s cenou zakázky minimálně 10 mil. Kč bez DPH

Seznam poskytnutých služeb včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele (formulář 2.2.2.).

Ze Seznamu poskytnutých služeb musí vyplývat splnění veškerých požadavků zadavatele.

Dodavatel je oprávněn jednou zakázkou splnit i více z uvedených požadavků.

b)

1 zakázky, jejímž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 3 km 

74.        Z dokumentu „Formulář 2.2.2. Seznam poskytnutých služeb“ ze dne 10. 4. 2024, jenž byl součástí nabídky navrhovatele, vyplývá, že navrhovatel prokazoval splnění kritérií technické kvalifikace, které byly zadavatelem stanoveny v článku 4.4.3. zadávací dokumentace vzhledem k písm. a) a b), následujícími referenčními zakázkami:[3]

 

75.        V odůvodnění žádosti o objasnění č. 1 zadavatel uvedl následující:

„Zadavatel v čl. 4.4 zadávací dokumentace jako jednu z podmínek účasti v zadávacím řízení stanovil podmínky kvalifikace spočívající v předložení seznamu vyznaných služeb poskytnutých za posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.

Ve Vaší nabídce jste předložili seznam významných služeb na formuláři 2.2.2.

U významné služby Metro Thessaloniki, monitoring při výstavbě, jejichž objednatelem byl AKTOR A.T.E., Ermou 25, 145 64 Nea Kifisia, není zcela zřejmé, zda se poskytnutá významná služba týkala provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby.

U významné služby Nová železniční trať Brasov - Simeria, jejichž objednatelem byl AKTOR A.T.E., Ermou 25, 145 64 Nea Kifisia, není zcela zřejmé, zda se poskytnutá významná služba týkala provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby.

U významné služby Městský okruh úsek Křimická – Karlovarská – Zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, jejichž objednatelem byla SÚS Plzeňského kraje, p.o. IČ: 720 53 119., není zcela zřejmé, zda se poskytnutá významná služba týkala provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) dvoupruhové pozemní komunikace v délce 3,3 km.

Komise Vás proto žádá o objasnění předložených údajů nebo doplnění dalších údajů, ze kterých budou požadované skutečnosti vyplývat.

Komise Vás žádá zejména o doložení Smluv na předmětnou službu uzavřených s objednateli včetně soupisu služeb, ze kterých budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, zpráv z provádění geotechnického monitoringu, případně doložení referenčních listů služeb vystavených objednateli, ze kterých však musí být zřejmé, o jaké činnosti se při provádění geotechnického monitoringu jednalo.“

76.        V reakci na žádost o objasnění č. 1 zadavatel obdržel od navrhovatele referenční listy k jednotlivým zakázkám.  Z obsahu referenčního listu k referenční zakázce 1 vyplývá, že společnost „CH. CHIONIS Symvouloi Michalnikoi A.E. – GEOTEST A.E.“ provedla program geoexploratorních vrtů s názvem „PROVEDENÍ VRTŮ (VZORKOVACÍCH A DESTRUKTIVNÍCH) A INSTALACE GEOMECHANICKÝCH MONITOROVACÍCH PŘÍSTROJŮ V PŘEJEZDOVÉM TUNELU ANALYPSEOS – STANICE PATRIKIOU, VE STANICI PATRIKIOU, V PŘEJEZDOVÉM TUNELU PATRIKIOU – STANICE VOULGARI, VE STANICI VOULGARI, A V TUNELU S HORNINOVÝM  PROSTŘEDÍM PROJEKTU SOLUŇSKÉHO METRA“. Jménem společnosti ATTIKO METRO A.E. byla práce zadána společností AKTOR A.T.E. „AKTOR ANONYMI TEXHNIKI ETAIREIA“ na základě subdodavatelské smlouvy, a sice technické společnosti pro projektování a geotechnický výzkum s názvem „GEOTEST – CH. CHIONIS SYMVOULOI MICHANIKOI A.E.“ v rámci zhotovení díla „Studie, výstavba a uvedení do provozu metra v Soluni“. Geoprůzkumné práce – program vrtání byly zahájeny dne 24. 4. 2016 a ukončeny dne 15. 5. 2017. Dále bylo v předmětném referenčním listu uvedeno následující: „Kompletní vrtný program byl dokončen ve 4 903, 9 metrech, z toho 701 metrů tvořily vzorkovací vrty (svislé a šikmé v tryskové injektáži) a zbývajících 4 202, 9 metrů se týkalo destruktivních vrtů s paralelní instalací přístrojů geomechanického monitoringu. Na staveništi METRO THESSALONIKI společnost Geotest A.E. nasadila během období maximální počet 3 vrtných souprav pro odběr vzorků (…). Její pracovníci prokázali značné zkušenosti s prováděním vrtů a instalací geotechnických a stavebních hloubkových monitorovacích přístrojů (…).“ Společnost AKTOR A.T.E., jakožto subjekt vystavující předmětné osvědčení, dále na tomto místě uvedl, že prohlašuje, že společnost „CH. CHIONIS Symvouloi Michalnikoi A.E.“ jako zhotovitel prací geotechnického průzkumu provedla výše uvedené práce o celkové hodnotě 396.901,17 EUR plus DPH.

77.        Z objasnění nabídky č. 1 vzhledem k obsahu referenčního listu k referenční zakázce 2 vyplývá, že v souladu se subdodavatelskou smlouvou vypracovala společnost „CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“, která působí na území Rumunské republiky prostřednictvím pobočky „CH. CHIONIS INGINERI CONSULTANTI S.A.“ geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným geologickým průzkumem pro následující výstavbu a současně geologické monitorování v průběhu výstavby těchto nových tunelů v rámci projektu „Nová železniční trať Brasov – Simeria, úsek 4 Panevropské sítě pro vlakovou dopravu s maximální rychlostí 160 km/h, Sektor 1. Brasov – Sighisoara, úsek 2: Apata – Cata“ v časovém období od 25. 10. 2021 do 30. 8. 2022. Mělo se dále jednat o kompletní a podrobný program geotechnického průzkumu, který byl zaměřen na zjištění geotechnických podmínek pro výstavbu tunelů. Provedení kompletního a podrobného geotechnického průzkumu bylo provedeno v celkové hodnotě 1.134.385,08 EUR plus odpovídající částka DPH. Program pak dle předmětného referenčního listu zahrnoval:

  • „Celkem 3.843 m sestávajících z 26 vrtů s kompletním odběrem vzorků v hloubce od 25 m do 306 m pod povrchem s nepřetržitým vrtáním v zemině a skalních útvarech
  • Místní zkoušky SPT na propustnost vody (Maag, Lefranc, Lugeon)
  • Místní zkoušky dilatometrie hornin
  • Instalace geotechnických monitorovacích přístrojů, jako jsou vibrační piezometry a trubice sklonoměru
  • Laboratorní zkoušky mechaniky zeminy a horniny, které zahrnovaly zkoušky zjišťování fyzikálních a mechanických parametrů zemin a horninových útvarů
  • Mineralogické, petrografické, ale i chemické rozbory zeminy.

Pro potřeby programu firma Geotest S.A. vyčlenila na pracovišti tři (3) odběrové vrtné soupravy (…).“

78.        Z objasnění nabídky č. 1 vzhledem k obsahu referenčního listu k referenční zakázce 3 vyplývá, že předmětem stavby s názvem „Městský okruh úsek Křimická – Karlovarská – zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou (geotechnický monitoring)“ byla výstavba nové komunikace II. třídy, včetně estakády přes inundační území řeky Mže, úrovňových i mimoúrovňových napojení, protihlukových stěn, vybudování cyklostezek a chodníků. Společnost SONDEO s.r.o. dle předmětného referenčního listu realizovala pro Správu a údržbu silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, v období od dubna roku 2020 do dubna roku 2023 jako člen společnosti „Pasportizace – GSP+SONDEO“ geotechnický monitoring v rámci realizace výstavby výše uvedené stavby. Geotechnický monitoring dále spočíval zejména v realizaci pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, prohlídek objektů, měření deformací a hydrogeologickém monitoringu. Cena provedených prací pak byla ve výši 1 436 160,60 Kč bez DPH.

79.        V odůvodnění žádosti o objasnění č. 2 zadavatel uvedl následující:

„Komise od Vás obdržela dne 7. 6. 2024 objasnění předložených dokladů nebo doplnění nových dokladů v rámci kterého jste předložili tři referenční listy:

1.     Osvědčení o bezvadném provedení díla ze dne 15.1.2024 v souladu se subdodavatelskou smlouvou No174/15-12-2021 vystavené Satiriosem Koropoulisem, ředitelem projektu společnosti AKTOR A.T.E. pro společnost CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E., která působí na území Rumunské republiky prostřednictvím pobočky CH.CHIONIS INGINERI CONSULTANTI S.A. pro zakázku ‚Nová železniční trať Brasov – Simeria, úsek 4 Panevropské sítě pro vlakovou dopravu s maximální rychlostí 160 km/h, Sektor 1. Brasov – Soghisoara, úsek 2: Apata – Cata‘ (dále jen ‚Osvědčení-1‘).

V Osvědčení-1 je uvedeno, že předmětem zakázky byl kompletní a podrobný program geotechnického průzkumu se zaměřením na zjištění geotechnických podmínek pro výstavbu tunelů podél nových os křížení železničních tratí v oblastech Homorod a Ormenis.

Z Osvědčení-1 vyplývá termín plnění 25.10.2021 do 30.8.2022. Tento termín je v rozporu s plněním (08/2022-11/2023) uvedeným u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Komise Vás žádá o vysvětlení výše uvedeného rozporu.

Z Osvědčení-1 vyplývá, že předmětem zakázky byl kompletní a podrobný program geotechnického průzkumu nikoliv geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace) což je zřejmé i ve vztahu k uvedenému termínu plnění (10 měsíců).

Komise Vás opakovaně žádá o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, a dále dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že se jedná o provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) například průběžné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavbě.

V Osvědčení-1 je potvrzena hodnota smlouvy 1 134 385,08 Eur bez DPH. Tato cena služeb je v rozporu s cenou služeb (12.946.010, - Kč bez DPH (511.700, - EUR)) uvedenou u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Komise Vás žádá o vysvětlení výše uvedeného rozporu.

Osvědčení-1 je vystaveno pro společnost CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E. a nikoliv pro společnost C.CHIONIS CONSULTING ENGINEERS S.A, kterou ve Vaší nabídce prokazujete technickou kvalifikaci dle § 83 odst. 1 písm. d) zák. č. 134/2016 Sb.

Komise Vás žádá o vysvětlení výše uvedeného rozporu.

2.     Osvědčení o bezvadném provedení díla ze dne 3.9.2019 subdodavatelská smlouva č. 58 vystavené Spyridonem Kalaitzisem, ředitelem projektu společnosti AKTOR A.T.E. pro společnost CH.CHIONIS Symvouloi Michanikoi A.E. – GEOTEST A.E., pro zakázku ‚Provedení vrtů (vzorkovacích a destruktivních) a instalace geomechanických monitorovacích přístrojů v přejezdovém tunelu Analypseos – stanice Patrikikou, ve stanici Patrikikou, v přejezdovém tunelu Patrikikou - stanice Voulgari, ve stanici Voulgari a v tunelu s horninovým prostředím projektu Soluňského metra‘ (dále jen ‚Osvědčení-2‘).

Z Osvědčení-2 vyplývá termín plnění 24.6.2016 do 15.5.2017. Tento termín je v rozporu s plněním (03/2014-10/2019) uvedeným u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Komise Vás žádá o vysvětlení výše uvedeného rozporu.

Z Osvědčení-2 vyplývá, že předmětem zakázky byl kompletní vrtný program s paralelní instalací přístrojů geomechanického monitoringu, nikoliv geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace) což je zřejmé i ve vztahu k uvedenému termínu plnění (11 měsíců).

Komise Vás opakovaně žádá o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, a dále dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že se jedná o provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) například průběžné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavbě.

V Osvědčení-2 je potvrzena hodnota smlouvy 396.901,17 Eur bez DPH. Tato cena služeb je v rozporu s cenou služeb (59.834.500, - Kč bez DPH, (2.365.000, - EUR)) uvedenou u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Komise Vás žádá o vysvětlení výše uvedeného rozporu.

Osvědčení-2 je vystaveno pro společnost CH.CHIONIS Symvouloi Michanikoi A.E. – GEOTEST A.E. a nikoliv pro společnost C.CHIONIS CONSULTING ENGINEERS S.A, kterou prokazujete technickou kvalifikaci dle § 83 odst. 1 písm. d) zák. č. 134/2016 Sb.

Komise Vás žádá o vysvětlení výše uvedeného rozporu.

3.     Referenční list ze dne 4.9.2023 vystavený Ing. Miroslavem Doležalem, generálním ředitelem Správy a údržby silnic Plzeňského kraje pro společnost SONDEO s.r.o. Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, IČ: 02870819, jako člen společnosti ‚Pasportizace - GSP+SONDEO‘ pro zakázku ‚Městský okruh úsek Křimická - Karlovarská - zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou (geotechnický monitoring)‘ (dále jen ‚Osvědčení-3‘).

Z Osvědčení-3 vyplývá termín plnění 04/2020-04/2023. Tento termín je v rozporu s plněním (11/2019-04/2023) uvedeným u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Komise Vás žádá o vysvětlení výše uvedeného rozporu.

Z Osvědčení-3 vyplývá, že předmětem zakázky byl geotechnický monitoring, který spočíval zejména v realizaci pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, prohlídek objektů, měření deformací a hydrogeologickém monitoringu.

Komise Vás opakovaně žádá o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, nebo o předložení průběžných zpráv z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavbě.

V Osvědčení-3 je potvrzena hodnota smlouvy 1 436 160,60 Kč bez DPH. Tato cena služeb je v rozporu s cenou služeb (1.876.515, - Kč)) uvedenou u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Komise Vás žádá o vysvětlení výše uvedeného rozporu.

80.        V rámci objasnění nabídky č. 2 bylo k referenční zakázce 2 (pro přehlednost dále také označené jako „Nová železniční trať Brasov – Simeria“ vzhledem k označení předmětného referenčního listu v žádosti o objasnění č. 2 zadavatelem jako „Osvědčení-1“) uvedeno následující:

1.A Z Osvědčení-1 vyplývá termín plnění 25.10.2021 do 30.8.2022. Tento termín je v rozporu s plněním (08/2022-11/2023) uvedeným u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Uvedený údaj byl administrativní chybou přepsán chybně a v novém formuláři 2.2.2. tato chyba byla opravena dle skutečnosti uvedené na referenčním listě.

1.B Z Osvědčení-1 vyplývá, že předmětem zakázky byl kompletní a podrobný program geotechnického průzkumu nikoliv geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace) což je zřejmé i ve vztahu k uvedenému termínu plnění (10 měsíců).

Komise Vás opakovaně žádá o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, a dále dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že se jedná o provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) například průběžné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavby.

Společnost ‚CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ vykonávala geotechnický monitoring v průběhu prvních měsíců a poté byl geologický monitoring zadán objednatelem Aktor ATE S.A. jiné společnosti.

Požadovanou smlouvu v tomto okamžiku společnost CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E. nemůže poskytnout, jelikož je vázaná povinností mlčenlivosti sjednané v této smlouvě se společností Aktor ATE S.A. Povinnost mlčenlivosti je obsažena též ve smlouvě mezi AKTOR ATE S.A. a rumunským zadavatelem, tudíž bez jeho svolení nelze tuto smlouvu poskytnout třetí osobě.

Jiným referenčním listem, ani jiným dalším dokladem bohužel nedisponujeme, tudíž máme za to, že je případně na zadavateli, aby si informace ověřil u objednatele zakázky sám.

1.C Pokud jde o hodnotu smlouvy, i zde došlo k administrativní chybě a údaj byl v seznamu poskytnutých služeb opraven dle skutečnosti.

1.D Osvědčení-1 je vystaveno pro společnost CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E. a nikoliv pro společnost C.CHIONIS CONSULTING ENGINEERS S.A, kterou ve Vaší nabídce prokazujete technickou kvalifikaci dle § 83 odst. 1 písm. d) zák. č. 134/2016 Sb.

Akciová společnost s názvem ‚CH. CHIONIS SYMVOULOI MICHANIKOI ANONYMOI ETAIRIA‘ má a používá obchodní název ‚GEOTEST SYMVOULOI MICHANIKOI A.E.‘

Obchodní název ‚GEOTEST SYMVOULOI MICHANIKOI A.E.‘ a oficiální název ‚CH. CHIONIS SYMVOULOI MICHANIKOI ANONYMOI ETAIRIA‘ jsou v běžném obchodním styku používány i v anglickém jazyce jako ‚CH. CHIONIS CONSULTING ENGINEERS S.A.‘, resp. ‚GEOTEST CONSULTING ENGINEERS S.A‘. ‚SYMVOULOI MICHANIKOI‘ je překládáno právě jako ‚CONSULTING ENGINEERS‘.

Ve všech těchto případech tedy jde o jednu a tu samou řeckou společnost se sídlem PATISION 46, ATHINA, ATHINAION / ATTIKIS, 10682, IČ: (GEMI) 047868825000.

Uvedené vyplývá z již předloženého výpisu z obchodní rejstříku, kdy toto lze případě ověřit na https://publicity.businessportal.gr/company/47868825000. (...)

 

Přípony (ANONYMOI ETAIRIA) a S.A. (SOCIETE ANONYME) jsou synonyma (dle použitého jazyka) a jsou totožné s českou zkratkou a.s. (akciová společnost).

Pokud se v osvědčení uvádí název ‚CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘, jedná se o pouhou nepřesnost a nedůslednost plynoucí z kombinace celého oficiálního názvu společnosti a obchodního názvu (Geotest). Máme za to, že z výše uvedeného je vše bezpečně jasné. V tomto případě žádáme zadavatele o schovívavost a pochopení s ohledem na reálie a zvyky v jiných zemích EU.“

81.        V rámci objasnění nabídky č. 2 bylo k referenční zakázce 1 (pro přehlednost dále také označené jako „Metro Thessaloniki, Soluň, Řecko“ vzhledem k označení předmětného referenčního listu v žádosti o objasnění č. 2 zadavatelem jako „Osvědčení-2“) uvedeno následující:

2.A Z Osvědčení-2 vyplývá termín plnění 24.6.2016 do 15.5.2017. Tento termín je v rozporu s plněním (03/2014-10/2019) uvedeným u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Uvedený údaj byl administrativní chybou přepsán chybně a v novém formuláři 2.2.2. byla tato chyba opravena dle skutečnosti uvedené na referenčním listě.

2.B Z Osvědčení-2 vyplývá, že předmětem zakázky byl kompletní vrtný program s paralelní instalací přístrojů geomechanického monitoringu, nikoliv geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace) což je zřejmé i ve vztahu k uvedenému termínu plnění (11 měsíců).

Komise Vás opakovaně žádá o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, a dále dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že se jedná o provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) například průběžné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavbě.

V osvědčení je uvedeno, že společnost ‚CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ vypracovala geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným geologickým průzkumem, pro následující výstavbu a současně geologické monitorování v průběhu výstavby těchto nových tunelů v rámci projektu.

Pro vyloučení pochybností uvádíme, že ‚geologickým monitorováním‘ je míněno provedení prací, které v českém jazyce zahrnuje jazykové spojení slov ‚GEOTECHNICKÉ MONITOROVÁNÍ‘ (překlad v tomto ohledu tedy není zcela dokonalý).

Požadovanou smlouvu v tomto okamžiku společnost CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E. nemůže poskytnout, jelikož je vázaná povinností mlčenlivosti sjednané v této smlouvě se společností Aktor ATE S.A.

Jiným referenčním listem, ani jiným dalším dokladem bohužel nedisponujeme, tudíž máme za to, že je případně na zadavateli, aby si informace ověřil u objednatele zakázky sám.

2.C V Osvědčení-2 je potvrzena hodnota smlouvy 396.901,17 Eur bez DPH. Tato cena služeb je v rozporu s cenou služeb (59.834.500, - Kč bez DPH, (2.365.000, - EUR)) uvedenou u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Vysvětlení k tomuto bodu je totožné jako 2.A – došlo k administrativní chybě a v seznamu poskytnutých služeb bylo opraveno dle skutečnosti.

2.D Osvědčení-2 je vystaveno pro společnost CH.CHIONIS Symvouloi Michanikoi A.E. – GEOTEST A.E. a nikoliv pro společnost C.CHIONIS CONSULTING ENGINEERS S.A, kterou prokazujete technickou kvalifikaci dle § 83 odst. 1 písm. d) zák. č. 134/2016 Sb.

Viz vysvětlení k bodu 1.D.“

82.        V rámci objasnění nabídky č. 2 bylo k referenční zakázce 3 (pro přehlednost dále také označené jako „Městský okruh úsek Křimická – Karlovarská“ vzhledem k označení předmětného referenčního listu v žádosti o objasnění č. 2 zadavatelem jako „Osvědčení-3“) uvedeno následující:

„3.A Z Osvědčení-3 vyplývá termín plnění 04/2020-04/2023. Tento termín je v rozporu s plněním (11/2019-04/2023) uvedeným u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Jedná se o administrativní chybu – začátek plnění opraven ve formuláři na 03/2020, kdy došlo k pokynu k zahájení činnosti ze strany investora (podpis SoD 18.02.2020). Osvědčení vypracovával sám investor a v tuto chvíli neumíme vysvětlit proč je tam tento termín. Nicméně datum zahájení plnění nemá vliv na jakoukoliv část kvalifikace, ani hodnocení nabídky.

3.B Z Osvědčení-3 vyplývá, že předmětem zakázky byl geotechnický monitoring, který spočíval zejména v realizaci pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, prohlídek objektů, měření deformací a hydrogeologickém monitoringu.

Komise Vás opakovaně žádá o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, nebo o předložení průběžných zpráv z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavbě.

Uvedenou zakázkou cílíme na prokázání kvalifikačního požadavku dle bodu 4.4.3. písm. b) ZD, tedy na zkušenost s GTM na příslušné stavbě v délce minimálně 3 km. Součástí předmětné referenční zakázky byly činnosti geotechnického monitoringu, když pasportizace a repasportizace objektů, hydrogeologický monitoring v podobě měření hladiny vody ve studních, prohlídky objektů, měření deformací aj. činnosti jsou geotechnickým monitoringem.

Dle ZD nebyl definován rozsah plnění, ale pouze předložení 1 zakázky, jejímž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 3 km – což naše reference bezezbytku splňuje a nevidíme důvod pro to, aby zadavatel blíže studoval smlouvu a zkoumal finanční rozsah zakázky.

Přesto zadavateli vycházíme maximálně vstříc a předkládáme i smlouvu o dílo.

3.C V Osvědčení-3 je potvrzena hodnota smlouvy 1 436 160,60 Kč bez DPH. Tato cena služeb je v rozporu s cenou služeb (1.876.515, - Kč)) uvedenou u předmětné zakázky ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb, který je součástí Vaší nabídky.

Referenční list máme v tuto chvíli k dispozici pouze od jednoho z objednatelů – Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace – a toto je jeho část plnění. Druhý objednatel – Statutární město Plzeň – zajištoval fakturačně zbylou část plnění, tudíž údaj uvedený v referenčním listě je správně.

Nicméně i tento údaj nemá vliv na splnění jakékoliv části kvalifikace, ani na hodnocení naší nabídky.

Rekapitulace vysvětlení

Děkujeme za posunutí termínu dodání vysvětlení, nicméně, jak vyplývá z výše uvedeného, přes maximální úsilí nebylo možné z objektivních důvodů popsaných výše požadované smlouvy s řeckým partnerem doložit požadované smlouvy k realizaci zakázky dle Osvědčení 1 a 2.

Jsme přesto přesvědčeni, že doložené referenční listy a další skutečnosti plně dostačují spolu s tímto vysvětlení k ověření referencí požadovaných v ZD a naplnění povinností zadavatele dle ZZVZ. V tomto ohledu si zadavatele dovolujeme upozornit i na § 45 odst. 2 ZZVZ (oprávnění dodavatele předložit jiný rovnocenný doklad), § 39 odst. 5 ZZVZ (oprávnění zadavatele údaje ověřovat nezávisle na dodavateli), jakož i na skutečnost, že zadavatel není ani podle ZZVZ ve výchozím stavu oprávněn požadovat prokázání kvalifikace referenčními listy, natož pak smlouvami (jejichž funkce je zákonné nahrazení referenčních listů). K tomuto srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 26.11.2020, sp. zn. R0184/2020/VZ: ‚Řádnost provedení díla navíc potvrzuje také osvědčení objednatele o řádnosti a včasnosti předmětného referenčního plnění ze dne 15. 7. 2019, které je nutno považovat za důkazní prostředek. Ostatně jak již Úřad uvedl v bodech 156 – 157 odůvodnění napadeného rozhodnutí, a sice: »že osvědčení o realizaci referenční zakázky lze považovat za určitou formu přímějšího důkazu s vyšší vypovídající hodnotou a mírou objektivity, přičemž toto osvědčení pochází od nezávislé třetí osoby – objednatele a lze jej považovat za zákonem předpokládaný důkazní prostředek, proto lze pro účely posouzení předložených referencí z těchto osvědčení vycházet.«

Za této situace tedy zadavatel zkrátka nemůže trvat na doložení smluv a nepřiměřeně požadovat, aby dodavatel objektivně nedostupné smlouvy obstaral.

Závěrem potvrzujeme, že jsme dodrželi všechny podmínky a kritéria zadávací dokumentace na výše uvedou zakázku a prohlašujeme, že v případě výběru naší nabídky jako nejvhodnější jsme schopni veřejnou zakázku jako celek řádně a spolehlivě zrealizovat.“

83.        V aktualizovaném dokumentu „Formulář 2.2.2. Seznam poskytnutých služeb“ ze dne 10. 7. 2024, jenž byl součástí objasnění nabídky č. 2, navrhovatel prokazoval splnění kritérií technické kvalifikace, které byly zadavatelem stanoveny v článku 4.4.3. zadávací dokumentace vzhledem k písm. a) a b), následujícími referenčními zakázkami s červeně vyznačenými opravenými údaji:[4]

 

84.        Z „Protokolu z jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek č. 4“ (nedatováno, uskutečněno dne 22. 7. 2024) vyplývá, že ve vztahu k výše uvedeným rozporům týkajícím se nesouladů mezi informacemi uvedenými v seznamu významných služeb a informacemi v předložených referenčních listech v rámci nabídky navrhovatele shledala komise tyto nejasnosti týkající se termínů plnění, cen služeb a identifikace zhotovitele zakázky na základě objasnění nabídky č. 2 včetně aktualizovaného formuláře 2.2.2. za objasněné. Vzhledem k požadovanému objasnění týkající se předmětů jednotlivých referenčních zakázek, jimiž navrhovatel prokazoval splnění technické kvalifikace, komise na tomto místě uvedla obsahově tutéž argumentaci jako tomu učinil zadavatel v rozhodnutí o vyloučení viz níže.

85.        Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, přičemž v odůvodnění předmětného rozhodnutí o vyloučení uvádí následující:

[1.] Z Vámi předložených dokladů nevyplývá, zda se poskytnuté významné služby s názvem Nová železniční trať Brasov - Simeria, jejichž objednatelem byla společnost AKTOR A.T.E., Ermou 25, 145 64 Nea Kifisia, týkaly provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby.

Z tohoto důvodu Vás komise v souladu s § 46 ZZVZ požádala o písemné objasnění nebo doplnění předložených dokladů. (…) Komise Vás požádala zejména o doložení Smluv na předmětnou službu uzavřených s objednateli včetně soupisu služeb, ze kterých budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, zpráv z provádění geotechnického monitoringu, případně doložení referenčních listů služeb vystavených objednateli, ze kterých však musí být zřejmé, o jaké činnosti se při provádění geotechnického monitoringu jednalo.

Ve stanovené lhůtě jste předložili Osvědčení o bezvadném provedení díla pro zakázku ‚Nová železniční trať Brasov – Simeria, úsek 4 Panevropské sítě pro vlakovou dopravu s maximální rychlostí 160 km/h, Sektor 1. Brasov – Soghisoara, úsek 2: Apata – Cata‘ (dále jen ‚Osvědčení-1‘), ze kterého však také nevyplývalo, zda se významná služba týkala provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby.

Žádné další doklady požadované v Žádosti jste nepředložili.

V Osvědčení-1 je uvedeno že společnost ‚CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ vypracovala geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným geologickým průzkumem, pro následující výstavbu a současně geotechnické monitorování v průběhu výstavby těchto nových dvou tunelů. Dále je v Osvědčení-1 uvedeno, že Kompletní a podrobný program byl zaměřen na zjištění geotechnických podmínek pro výstavbu tunelů, který zahrnoval: celkem 3843 m sestávajících z 26 vrtů s komplexním odběrem vzorků v hloubce od 25 m do 306 m pod povrchem s nepřetržitým vrtáním v zemině a skalních útvarech, místní zkoušky SPT na propustnost vody, místní zkoušky dilatometrie hornin, instalace geotechnických monitorovacích přístrojů, jako jsou vibrační piezometry a trubice sklonoměru, laboratorní zkoušky mechaniky zeminy a horniny, mineralogické, petrografické, ale i chemické rozbory zemin.

Z Osvědčení-1, které jste předložili v rámci odpovědi na Žádost, tedy vyplývá, že společnost ‚CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ vypracovala geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným geologickým průzkumem, pro následující výstavbu a současně geotechnické monitorování v průběhu výstavby těchto nových dvou tunelů, a dále z Osvědčení-1 vyplývá, že program zahrnoval pouze instalace geotechnických monitorovacích přístrojů nikoliv geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace).

Z výše uvedeného důvodu a dále z důvodu dalších nesrovnalostí mezi předloženým osvědčením a údaji uvedenými ve Vašem Čestném prohlášení ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb Vás komise v souladu s § 46 ZZVZ znovu požádala o objasnění nebo doplnění předložených dokladů. Žádost o objasnění č. 2 (dále jen ‚Žádost 2‘) Vám byla doručena dne 11.6.2024. Lhůta pro doložení, resp. objasnění dokladu byla stanovena na 5 pracovních dnů ode dne doručení Žádosti 2 a následně na základě Vaší žádosti prodloužena o dalších 10 pracovních dnů.

Komise zároveň opakovaně žádala o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které by byly zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, a dále dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že se jedná o provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) například průběžné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavby.

Požadované dokumenty ani žádné další relevantní dokumenty jste v rámci svého objasnění nepředložili.

Ve stanovené lhůtě jste ve své odpovědi na Žádost 2 uvedli, že společnost ‚CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ vykonávala geotechnický monitoring v průběhu prvních měsíců a poté byl geologický monitoring zadán objednatelem Aktor ATE S.A. jiné společnosti.

Dále jste uvedli, že požadovanou smlouvu v tomto okamžiku společnost CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E. nemůže poskytnout, jelikož je vázaná povinností mlčenlivosti sjednané v této smlouvě se společností Aktor ATE S.A.

Pokud, jak jste uvedli z důvodu povinností mlčenlivosti sjednané ve smlouvě, jste nemohli smlouvu k předmětné zakázce doložit, mohli jste doložit dalšími relevantními dokumenty uvedenými v žádosti např. průběžnými nebo závěrečnou zprávou z provádění geotechnického monitoringu na předmětné stavbě nebo fakturací, že se jedná o geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby.

V rámci své odpovědi na Žádost 2 jste nepředložili žádné další nové relevantní dokumenty a rovněž jste uvedli, že nedisponujete žádnými dalšími dokumenty, kterými byste podložili své tvrzení ‚že společnost »CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.« vykonávala geotechnický monitoring v průběhu prvních měsíců stavby‘.

S ohledem na výše uvedené Zadavatel konstatuje, že tato referenční zakázka nesplňuje požadavky dle čl. 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace, tj praxi dodavatele spočívající v realizaci 1 zakázky, jejíž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby s cenou zakázky minimálně 10 mil. Kč bez DPH.

2. Z Vámi předložených dokladů nevyplývá, zda se poskytnuté významné služby s názvem Metro Thessaloniki, monitoring při výstavbě, jejichž objednatelem byl AKTOR A.T.E., Ermou 25, 145 64 Nea Kifisia, týkaly provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby.

Z tohoto důvodu jste byli v souladu s § 46 ZZVZ požádali o písemné objasnění nebo doplnění předložených dokladů. (…) Komise Vás požádala zejména o doložení Smluv na předmětnou službu uzavřených s objednateli včetně soupisu služeb, ze kterých budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, zpráv z provádění geotechnického monitoringu, případně doložení referenčních listů služeb vystavených objednateli, ze kterých však musí být zřejmé, o jaké činnosti se při provádění geotechnického monitoringu jednalo.

Ve stanovené lhůtě jste předložili Osvědčení o bezvadném provedení díla pro zakázku ‚Provedení vrtů (vzorkovacích a destruktivních) a instalace geomechanických monitorovacích přístrojů v přejezdovém tunelu Analypseos – stanice Patrikikou, ve stanici Patrikikou, v přejezdovém tunelu Patrikikou - stanice Voulgari, ve stanici Voulgari a v tunelu s horninovým prostředím projektu Soluňského metra‘ (dále jen ‚Osvědčení-2‘), ze kterého však také nevyplývalo, zda se významná služba týkala provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby.

Žádné další doklady požadované v Žádosti jste nepředložili.

V Osvědčení-2 je uvedeno, že společnost ‚GEOTEST - CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ realizovala zakázku s názvem ‚Provedení vrtů (vzorkovacích a destruktivních) a instalace geomechanických monitorovacích přístrojů v přejezdovém tunelu Analypseos – stanice Patrikikou, ve stanici Patrikikou, v přejezdovém tunelu Patrikikou - stanice Voulgari, ve stanici Voulgari a v tunelu s horninovým prostředím projektu Soluňského metra‘, jejíž obsahem byl kompletní vrtný program o délce 4903,9 m, z toho 701 metrů tvořily vzorkovací vrty a 4 202,9 m se týkalo destruktivních vrtů s paralelní instalací přístrojů geotechnického monitoringu.

Z Osvědčení-2, které jste předložili v rámci svého prvního objasnění, tedy vyplývá, že společnost ‚GEOTEST - CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ v rámci zakázky realizovala pouze instalace geotechnických monitorovacích přístrojů nikoliv geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace).

Z výše uvedeného důvodu a dále z důvodu dalších nesrovnalostí mezi předloženým osvědčením a údaji uvedenými ve Vašem Čestném prohlášení ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb Vás komise v souladu s § 46 ZZVZ znovu požádala o objasnění nebo doplnění předložených dokladů. Žádost o objasnění č. 2 (dále jen ‚Žádost 2‘) Vám byla doručena dne 11.6.2024. Lhůta pro doložení, resp. objasnění dokladu byla stanovena na 5 pracovních dnů ode dne doručení Žádosti 2 a následně na základě Vaší žádosti prodloužena o dalších 10 pracovních dnů.

Komise zároveň opakovaně žádala o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které by byly zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, a dále dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že se jedná o provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) například průběžné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavby.

Požadované dokumenty ani žádné další relevantní dokumenty jste v rámci svého objasnění nepředložili.

Ve stanovené lhůtě jste ve své odpovědi na Žádost 2 uvedli, že v osvědčení je uvedeno, že společnost ‚CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ vypracovala geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným geologickým průzkumem, pro následující výstavbu a současně geologické monitorování v průběhu výstavby těchto nových tunelů v rámci projektu.

Pro vyloučení pochybností jste uvedli, že ‚geologickým monitorováním‘ je míněno provedení prací, které v českém jazyce zahrnuje jazykové spojení slov ‚GEOTECHNICKÉ MONITOROVÁNÍ‘ (překlad v tomto ohledu tedy není zcela dokonalý).

Dále jste uvedli, že požadovanou smlouvu v tomto okamžiku společnost CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E. nemůže poskytnout, jelikož je vázán povinností mlčenlivosti sjednané v této smlouvě se společností Aktor ATE S.A.

Pokud, jak jste uvedli z důvodu povinností mlčenlivosti sjednané ve smlouvě, jste nemohli smlouvu k předmětné zakázce doložit, mohli jste doložit dalšími relevantními dokumenty uvedenými v žádosti např. průběžnými nebo závěrečnou zprávou z provádění geotechnického monitoringu na předmětné stavbě nebo fakturací, že se jedná o geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace) kolejové/železniční stavby.

V rámci své odpovědi na Žádost 2 jste nepředložili žádné další nové dokumenty a rovněž jste uvedli, že nedisponujete žádnými dalšími dokumenty, kterými byste podložili své tvrzení‚ že společnost »CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.« vypracovala geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným geologickým průzkumem, pro následující výstavbu a současně geologické monitorování v průběhu výstavby těchto nových tunelů v rámci projektu.‘

S ohledem na výše uvedené Zadavatel konstatuje, že tato referenční zakázka nesplňuje požadavky dle čl. 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace, tj praxi dodavatele spočívající v realizaci 1 zakázky, jejíž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby s cenou zakázky minimálně 10 mil. Kč bez DPH.

3. Z Vámi předložených dokladů nevyplývá, zda se poskytnuté významné služby s názvem Městský okruh úsek Křimická – Karlovarská – Zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, jejichž objednatelem byla SÚS Plzeňského kraje, p.o., týkaly provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci.

Z tohoto důvodu Vás komise v souladu s § 46 ZZVZ požádala o písemné objasnění nebo doplnění předložených dokladů. (…) Komise Vás požádala zejména o doložení Smluv na předmětnou službu uzavřených s objednateli včetně soupisu služeb, ze kterých budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, zpráv z provádění geotechnického monitoringu, případně doložení referenčních listů služeb vystavených objednateli, ze kterých však musí být zřejmé, o jaké činnosti se při provádění geotechnického monitoringu jednalo.

Ve stanovené lhůtě jste předložili Referenční list pro zakázku ‚Městský okruh úsek Křimická - Karlovarská - zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou (geotechnický monitoring)‘ (dále jen „Osvědčení-3“), ze kterého však také nevyplývalo, zda se významná služba týkala provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace.

Žádné další doklady požadované v Žádosti jste nepředložili.

Z výše uvedeného důvodu a dále z důvodu dalších nesrovnalostí mezi předloženým osvědčením a údaji uvedenými ve Vašem Čestném prohlášení ve Formuláři 2.2.2 – Seznam poskytnutých služeb Vás komise v souladu s § 46 ZZVZ znovu požádala o objasnění nebo doplnění předložených dokladů. Žádost o objasnění č. 2 (dále jen ‚Žádost 2‘) Vám byla doručena dne 11.6.2024. Lhůta pro doložení, resp. objasnění dokladu byla stanovena na 5 pracovních dnů ode dne doručení Žádosti 2 a následně na základě Vaší žádosti prodloužena o dalších 10 pracovních dnů.

Ve stanovené lhůtě jste předložili Smlouvu na zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou uzavřenou mezi objednatelem Správou a údržbou silnic Plzeňského kraje, p.o. a statutárním městem Plzeň poskytovatelem Společnosti ‚Pasportizace-GSP+SONDEO‘ zastoupenou vedoucím účastníkem společností G-servis Praha spol. s. r. o. uzavřenou dne 18.2.2020 (dále jen ‚Smlouva‘).

Ze Smlouvy vyplývá, že předmětem zakázky bylo měření hladiny (výšky vodního sloupce) vody u kopaných studní, dále provedení před zahájením provádění Stavby pasportizace objektů ohrožených nebo využívaných Stavbou a po ukončení stavebních prací Stavby následné repasportizace objektů ohrožených nebo využívaných Stavbou. Pasportizací, resp. repasportizací je pro účely této Smlouvy míněno prokazatelné zachycení a uchování informace o stavebně-technickém stavu objektů, s akcentem na případná poškozená či stavebně-technicky nestandardní místa objektů (zejména fasádních stěn nemovitostí či prvků oplocení), a to zejména přiléhajících směrem k místu provádění Stavby či ke komunikacím, včetně účelových, po nichž bude či v minulosti byla realizována staveništní doprava či stavební činnosti v souvislosti se Stavbou.

Dle předmětu plnění Smlouvy se jedná o pasportizaci před zahájením Stavby a repasportizaci po ukončení Stavby, tedy zachycení a uchování informace o stavebně-technickém stavu objektů, a po ukončení stavby zjištění případných poškození či (zejména fasádních stěn nemovitostí či prvků oplocení). Dalším předmětem plnění Smlouvy byl pouze hydrotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace).

Geotechnický monitoring je v odborné stavební praxi běžně používaný pojem. Základní definice obsahu geotechnického monitoringu je uvedena např. v čl. 2.13 TP76 B ‚Geotechnický monitoring je souhrn přímých měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu systému »stavba – horninové prostředí« a vývoje tohoto stavu během výstavby. Geotechnický monitoring zahrnuje i hodnocení měřením a pozorováním zjištěných skutečností a nalézání opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace, technologie a organizace výstavby, jejichž cílem je udržet odezvu systému »stavba – horninové prostředí« v dokumentací předepsaných mezích.‘ Dle Osvědčení-3 jste však realizovali ‚… zejména posportizaci a repasportizaci objektů ohrožených stavbou, prohlídky objektů, měření deformace a hydrogeologický monitoring.‘

Nejedná se tedy o referenční zakázku na provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace), kde se v průběhu realizace stavby průběžně pomocí různých metod a měření, včetně vizuálního sledování stavu horninového prostředí, sleduje horninové prostředí a spolupůsobení horninového prostředí se stavbou včetně prognózy.

S ohledem na výše uvedené Zadavatel konstatuje, že tato referenční zakázka nesplňuje požadavky dle čl. 4.4.3. písm. b) zadávací dokumentace, t. j praxi dodavatele spočívající v realizaci b) 1 zakázky, jejímž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při novostavbě (v době realizace) na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci v délce minimálně 3 km.

Zadavatel z výše uvedených důvodů rozhodl o Vašem vyloučení ze zadávacího řízení pro neprokázání splnění technické kvalifikace dle čl. 4.4.3 bodu a) a b) zadávací dokumentace.

Právní posouzení

86.        Úřad předně konstatuje, že návrh byl podán proti rozhodnutí o vyloučení, kterým zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Zadavatel tedy vyloučil navrhovatele za zadávacího řízení s tím, že nebylo ze strany navrhovatele vzhledem k referenčním zakázkám, jež byly navrhovatelem předkládány v rámci jeho nabídky, prokázáno splnění technické kvalifikace dle článku 4.4.3. písm. a) a b) zadávací dokumentace. Navrhovatel pak dle tvrzení zadavatele ani na jeho žádost o objasnění nabídky č. 1 a žádost o objasnění nabídky č. 2 informace uvedené v předložených referenčních zakázkách neobjasnil. Předmětem posouzení v nyní projednávané věci je tedy otázka, zda zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele v souladu se zákonem. Úřad se v rámci své přezkumné činnosti zabýval posouzením případu z hlediska dotčených námitek navrhovatele, přičemž níže uvádí jednotlivé zjištěné skutečnosti a důvody, které jej vedly k závěru, jenž je uveden ve výroku tohoto rozhodnutí.

Shrnutí průběhu prokazování splnění požadavků technické kvalifikace navrhovatelem

87.        Úřad dále zprvu považuje za důležité shrnout samotný průběh týkající se prokazování splnění technické kvalifikace dle článku 4.4.3. písm. a) a b) zadávací dokumentace navrhovatelem.

88.        Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z článku 4.4.1. „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil, že dodavatelé jsou povinni prokázat splnění minimálních požadavků zadavatele na realizaci významných služeb předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení, přičemžz článku 4.4.3. „Kritéria technické kvalifikace a jejich prokazování“ zadávací dokumentace, konkrétně z písm. a) a b), jejichž neprokázání vedlo zadavatele k v tomto řízení přezkoumávanému vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, dále vyplývá, že zadavatel vzhledem k předmětným významným službám požadoval praxi dodavatele spočívající v realizaci referenčních zakázek dle následujících kritérií a způsobu jejich prokázání:

 

Zadavatel požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci:

Způsob prokázání:

a)

1zakázky, jejímž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby s cenou zakázky minimálně 10 mil. Kč bez DPH

Seznam poskytnutých služeb včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele (formulář 2.2.2.).

Ze Seznamu poskytnutých služeb musí vyplývat splnění veškerých požadavků zadavatele.

Dodavatel je oprávněn jednou zakázkou splnit i více z uvedených požadavků.

b)

1 zakázky, jejímž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 3 km 

89.        Navrhovatel pak v rámci své nabídky předložil zadavatelem požadovaný „Formulář 2.2.2. Seznam poskytnutých služeb“ ze dne 10. 4. 2024, ve kterém prokazoval splnění výše uvedených kritérií technické kvalifikace následujícími referenčními zakázkami:[5]

  • „Metro Thessaloniki, monitoring při výstavbě, Soluň, Řecko“, jejichž objednatelem byl AKTOR A.T.E., Ermou 25, 145 64 Nea Kifisia (viz výše označena jako „referenční zakázka 1“ a dále také jako „Metro Thessaloniki, Soluň, Řecko“),
  • „Nová železniční trať Brasov – Simeria“, jejichž objednatelem byl AKTOR A.T.E., Ermou 25, 145 64 Nea Kifisia (viz výše označena jako „referenční zakázka 2“ a dále také jako „Nová železniční trať Brasov – Simeria“),
  • „Městský okruh úsek Křimická – Karlovarská – Zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou“, jejichž objednatelem byla Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72053119, se sídlem Koterovská 462/162, 326 00 Plzeň (viz výše označena jako „referenční zakázka 3“ a dále také jako „Městský okruh úsek Křimická – Karlovarská“),

přičemž referenční zakázky 1 a 2 prokazují dle navrhovatele požadavek zadavatele stanovený v článku 4.4.3. „Kritéria technické kvalifikace a jejich prokazování“ zadávací dokumentace v písm. a) a referenční zakázka 3 pak požadavek stanovený v písm. b), avšak navrhovatel v návrhu konstatoval, že tento kvalifikační požadavek splňují i referenční zakázky 1 a 2.

90.        Zadavatel po posouzení obdrženého „Formulář 2.2.2. Seznam poskytnutých služeb“ ze dne 10. 4. 2024, jenž byl součástí nabídky navrhovatele, žádostí o objasnění č. 1 v souladu s § 46 odst. 1 zákona žádal navrhovatele o objasnění a doplnění údajů či dokladů, jež vyplývaly z předloženého formuláře. Zadavatel pak vzhledem ke zdůvodnění zaslání předmětné výzvy ve vyjádření zadavatele k návrhu konstatoval, že [n]a základě předloženého seznamu významných služeb vznikly na straně zadavatele pochybnosti o tom, zda předložené referenční zakázky skutečně vyhovují požadavkům zadavatele uvedeným v čl. 4.4.3 písm. a) a b) zadávací dokumentace,“ přičemž souhrnně si ve vztahu k navrhovatelem předloženým referenčním zakázkám nebyl jist, zda se týkaly provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby, načež zadavatel dále uvedl, že mu nebyly dotčené referenční zakázky známy (neměl tedy o jejich realizaci povědomí) a neměl tedy jistotu, zda se jedná o reference skutečně realizované či vyhovující požadavkům zadavatele. Zadavatel ve vyjádření zadavatele k návrhu dále uvedl, že nebylo v silách zadavatele rozptýlit vzniklé pochybnosti, a proto považoval za nejvhodnější obrátit se přímo na navrhovatele se žádostí o objasnění (podrobné odůvodnění zadavatele viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

91.        Zadavatel tedy na základě výše uvedených pochybností žádostí o objasnění č. 1 navrhovatele požádal „o objasnění předložených údajů nebo doplnění dalších údajů, ze kterých budou požadované skutečnosti vyplývat“, přičemž žádal „zejména o doložení Smluv na předmětnou službu uzavřených s objednateli včetně soupisu služeb, ze kterých budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, zpráv z provádění geotechnického monitoringu, případně doložení referenčních listů služeb vystavených objednateli, ze kterých však musí být zřejmé, o jaké činnosti se při provádění geotechnického monitoringu jednalo.“

92.        Navrhovatel v reakci na předmětnou žádost zadavatele zaslal referenční listy vztahující se ke všem třem prokazovaným referenčním zakázkám (konkrétní obsahy referenčních listů viz body 76. - 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel však po porovnání informací obsažených v předmětných referenčních listech s informacemi uvedenými v navrhovatelem předloženém seznamu významných zakázek zjistil nesoulady týkající se termínů plnění, cen služeb a identifikace zhotovitele zakázky. Předložené referenční listy pak dle zadavatele neodstranily ani pochybnosti týkající se skutečnosti, zda předložené reference splňují předmětné požadavky na technickou kvalifikaci v tom smyslu, zda jejich předmětem byly práce odpovídající výkonu geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace).

93.        Z výše uvedených důvodů pak zadavatel zaslal navrhovateli žádost o objasnění č. 2, v níž požadoval objasnění uvedených rozporů a opakovaně žádal „o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, a dále dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že se jedná o provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) například průběžné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavbě,“ tedy o předložení dalších dokladů, které by prokazovaly splnění předmětných požadavků na technickou kvalifikaci (podrobné znění žádosti zadavatele viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

94.        V rámci objasnění nabídky č. 2 pak navrhovatel vzhledem k výše uvedeným rozporům týkajícím se nesouladů mezi informacemi uvedenými v seznamu významných služeb a informacemi v předložených referenčních listech uvedl, že se z hlediska uvedených termínů a cen služeb jednalo o administrativní chyby, jež byly opraveny dle skutečností uvedených v předmětných referenčních listech, načež zadavateli poskytl aktualizovaný „Formulář 2.2.2. Seznam poskytnutých služeb“ ze dne 10. 7. 2024. Vzhledem k rozporům týkajících se identifikace zhotovitele zakázky navrhovatel zadavatele ujistil, že se ve všech případech jedná o jednu a tu samou společnost. Vzhledem k předmětům jednotlivých referenčních zakázek pak navrhovatel v různém rozsahu potvrdil zadavateli, že se jednalo o geotechnický monitoring (podrobné znění předmětného objasnění navrhovatele viz body 80. - 82. tohoto rozhodnutí), přičemž dále uvedl, že smlouvy uzavřené s objednateli referenčních zakázek 1 a 2 nemůže zadavateli z důvodu závazku mlčenlivosti poskytnout, a že jiným referenčním listem, ani dalším dokladem nedisponuje, tudíž má za to, že je případně na zadavateli, aby si informace u objednatelů těchto zakázek ověřil sám. K referenční zakázce 3 dále navrhovatel požadovanou smlouvu zadavateli předložil.

95.        Z „Protokolu z jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek č. 4“ (nedatováno, uskutečněno dne 22. 7. 2024) vyplývá, že vzhledem k výše uvedeným rozporům týkajícím se nesouladů mezi informacemi uvedenými v seznamu významných služeb a informacemi v předložených referenčních listech v rámci nabídky navrhovatele shledala komise tyto nejasnosti týkající se termínů plnění, cen služeb a identifikace zhotovitele zakázky na základě objasnění nabídky č. 2 včetně aktualizovaného formuláře 2.2.2. za objasněné. Vzhledem k požadovanému objasnění týkajícího se předmětů jednotlivých referenčních zakázek zadavatel nepovažoval navrhovatelem učiněné objasnění za dostačující, tedy objasňující předmětné pochybnosti zadavatele, načež vyloučil navrhovatele za zadávacího řízení s tím, že nebylo ze strany navrhovatele vzhledem k referenčním zakázkám prokázáno splnění technické kvalifikace dle článku 4.4.3. písm. a) a b) zadávací dokumentace (podrobná argumentace učiněná zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení viz bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K premisám a k námitce navrhovatele týkající se postupu zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona

96.        Navrhovatel ve vztahu k výše shrnutému postupu zadavatele v rámci návrhu namítá, že [j]iž doložením seznamu významných služeb na formuláři předepsaném Zadavatelem Navrhovatel plně splnil požadavky zadávací dokumentace a ust. § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ a Zadavatel neměl důvod takto předložený dokument neakceptovat a není zřejmé, jakou důvodnou pochybnost Zadavatel v okamžiku posuzování nabídky Navrhovatele měl – Navrhovatel tak konstatuje, že Zadavatel významně vystoupil z mezí přiměřenosti, když jím aktivovaný postup dle ust. § 46 odst. 1 ZZVZ neodpovídá míře, v jaké byly poskytnuté údaje a doklady zpochybněny (pozn.: Navrhovatel se domnívá, že k žádnému zpochybnění vůbec nedošlo a sám Zadavatel v Rozhodnutí o námitkách pouze uvádí, že důvodem bylo to, že mu existence dané referenční zakázky nebyla známa a neměl o ni ani povědomí, což Navrhovatel nepovažuje za důvodnou pochybnost).“

97.        Z uvedeného je tedy zřejmé, že navrhovatel brojí rovněž proti samotné žádosti zadavatele ve smyslu § 46 zákona.

98.        K argumentu navrhovatele vztahujícímu se ke skutečnosti, že dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona je zadavatelům umožněno požadovat pouze seznam významných služeb, a nikoliv dokumenty další, Úřad uvádí, že zadavatel tento zákonný požadavek dodržel, když v článku 4.4.1. technické kvalifikace požadoval pouze doložení seznamu významných služeb. Z informací navrhovatelem v něm uvedených však nabyl pochybností, a proto se rozhodl vyzvat navrhovatele dle § 46 zákona k objasnění z toho důvodu, aby ověřil, že předložené referenční zakázky splňují předmětné požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci.

99.        Vzhledem k argumentu navrhovatele, že co se týče ověřování předložených informací a dokladů platí, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení, přičemž „obecně se jejich korektnost presumuje a ověřování v nich obsažených informací má své zákonné limity a (i) připadá v úvahu principiálně jen v případě důvodných pochybností a (ii) vždy v souladu se zásadou přiměřenosti,“ má Úřad za to, že není nikterak zapovězeno, aby v případě, kdy má zadavatel pochybnosti o údajích předložených účastníky zadávacího řízení, nemohl účastníka zadávacího řízení vyzvat k objasnění jeho nabídky, resp. obecně je vždy oprávněním zadavatele účastníkem zadávacího řízení předkládané údaje ověřovat, přičemž je na volném uvážení zadavatele, zda bude postupovat v mezích § 39 odst. 5 zákona či § 46 zákona, a to ať již pouze jedním z těchto postupů či oběma současně.

100.    Sám navrhovatel pak ve svém návrhu odkazuje na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0001/2024/VZ ze dne 8. 3. 2024, ze kterého cituje: „Úřad má však se zřetelem k zásadě transparentnosti také za to, že pokud v souvislosti s prokázáním údajů obsažených v nabídce účastníka zadávacího řízení vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení splnění zadávací podmínky skutečně prokázal, či neprokázal (…).“ Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud má zadavatel jakoukoliv pochybnost související s prokázáním údajů obsažených v nabídce účastníka zadávacího řízení, je dokonce jeho povinností pochybnosti odstranit.

101.    K domněnce navrhovatele, že k žádnému zpochybnění předmětných referenčních zakázek ze strany zadavatele vůbec nedošlo, když sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele pouze uvádí, že důvodem údajného zpochybnění byla skutečnost, že zadavateli existence daných referenčních zakázek nebyla známa, což navrhovatel nepovažuje za důvodnou pochybnost, Úřad uvádí, že zadavatel také kromě již uvedeného dále konstatoval, že si nebyl jist předmětnými referenčními zakázkami z toho důvodu, že neměl jistotu, zda se opravdu jednalo o zadavatelem požadované reference vzhledem k jejich předmětu, což Úřad považuje za důvodnou pochybnost, k čemuž však dodává, že jak bylo výše dovozeno, jakákoliv pochybnost zadavatele, jež by způsobila, že zadavatel nebude mít bez důvodných pochybností zjištěno, že zadávací podmínky byly účastníkem zadávacího řízení prokázány, je pochybností způsobilou vyvolat u zadavatele potřebu objasnit účastníkem zadávacího řízení v nabídce předkládané údaje, resp. možnost zadavatele ověřovat údaje předkládané účastníkem zadávacího řízení je oprávněním, které zadavateli svědčí vždy, pokud postupuje v mezích zákona, tzn. zejména ustanovení § 39 odst. 5 zákona či § 46 zákona.

102.    Navrhovatel dále opětovně odkazuje na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0001/2024/VZ ze dne 8. 3. 2024, ve kterém dle navrhovatele Úřad dále odkazoval na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0271/2022/VZ ze dne 23. 8. 2022, ve kterém bylo údajně konstatováno, že „Úřad (byť v kontextu situace před vyloučením účastníka zadávacího řízení) dospěl k závěru, že nedisponuje-li zadavatel na základě obsahu nabídky dostatečnými podklady (tj. údaji, doklady, vzorky nebo modely) pro posouzení, zda účastník zadávacího řízení splňuje či nesplňuje zadávací podmínky, mohl by se postup podle § 46 zákona stát povinností, nikoliv pouze fakultativní možností zadavatele. Uvedené neplatí, rozhodne-li se zadavatel pro alternativní postup dle § 39 odst. 5 věty druhé zákona a sám si opatří potřebné informace, má-li možnost. Pokud mu však tento postup nepřinese potřebné informace, je na místě přistoupit k aplikaci institutu § 46 zákona.“ Navrhovatel se pak v tomto ohledu domnívá, že „tato teze principiálně platí i zrcadlově – tedy pokud postup dle ust. § 46 odst. 1 ZZVZ nevede z pohledu zadavatele k cíli (neboť dodavatel objektivně další dokumenty k dispozici nemá a zároveň z dokumentů doložených plyne splnění požadavků zadavatele), lze dovodit povinnost zadavatele postupovat dle § 39 odst. 5 ZZVZ.“

103.    Úřad má ve vztahu k výše uvedenému za to, že ze samotného ustanovení § 39 odst. 5 zákona plyne, že zadavatel může tohoto institutu využít, tedy nikoliv, že by byl k jeho využití povinen v tom smyslu, že by snad zadavatel musel nejdříve ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů výhradně sám, a až po vyčerpání vlastních možností následně byl oprávněn žádat ve smyslu § 46 zákona o jakoukoliv součinnost samotného dodavatele. Zákon tedy dává zadavateli možnost institut § 39 odst. 5 zákona využít alternativně k § 46 odst. 1 zákona (což platí i naopak), přičemž povinnost využít § 39 odst. 5 zákona ze zákona, ani z výše uvedeného rozhodnutí, na které bylo navrhovatelem odkazováno, nevyplývá. Uvedené pak potvrdil také sám navrhovatel, který v návrhu uvedl, že „Zadavatelé pak mají dle navrhovatele možnost v případě důvodných pochybností zvolit při ověřování údajů uvedených v nabídkách dodavatelů buď postup dle § 46 odst. 1 zákona nebo postup dle § 39 odst. 5 zákona.“ I sám navrhovatel si tedy v tomto ohledu protiřečí. Ať jižv případě pochybností zadavatele ohledně údajů poskytnutých účastníky zadávacího řízení v rámci jejich nabídek, tak rovněž i v případech, kdy zadavatel přistoupí k ověřování věrohodnosti předložených údajů či dokladů „dobrovolně“ bez předchozích pochybností, je tedy legitimním postupem, pokud zadavatel využije buď institutu § 46 zákona či alternativně, nebo i kumulativně, institutu § 39 odst. 5 věty druhé zákona, s cílem mít bez důvodných pochybností ověřeno, zda účastník zadávacího řízení splnění zadávací podmínky skutečně prokázal či nikoliv.

104.    Zároveň dle názoru navrhovatele platí, že „pokud si zadavatel zvolí primárně postup dle ust. § 46 odst. 1 ZZVZ a obdrží dokumenty, ze kterých splnění daného kvalifikačního požadavku vyplývá, není důvod pro to, aby zadavatel dále požadoval doložení dalších konkrétních dokumentů od dodavatele; pokud ani takovéto objasnění není pro zadavatele dostačující a dodavatel dalšími dokumenty objektivně nedisponuje, jeví se postup dle ust. § 39 odst. 5 jako mandatorní.“

105.    K uvedenému pak Úřad konstatuje, že z dokumentů, které navrhovatel předložil v rámci objasnění nabídky č. 1, tedy předmětných referenčních listů, splnění šetřených kvalifikačních požadavků (jak bude dovozeno níže) nevyplývalo. Lze obecně souhlasit s navrhovatelem v tom ohledu, že pokud by totiž zadavatel obdržel dokumenty, ze kterých by splnění požadavků zadavatele vyplývalo, neměl by v zásadě důvod pro to, aby dále navrhovatele vyzýval a požadoval doložení dalších dokumentů. Avšak taková situace v tomto konkrétním případě skutkově nenastala. Navrhovatelem učiněné objasnění nebylo pro zadavatele dostačující také z toho důvodu, že sám navrhovatel v rámci objasnění nabídky č. 1, tedy předložením referenčních listů, v porovnání s informacemi původně uvedenými v seznamu významných služeb důvodné pochybnosti zadavatele o předložených dokladech prohloubil, a je tedy logické, že žádost o objasnění č. 2 adresoval zadavatel opět navrhovateli také vzhledem k objasnění navrhovatelem předložených rozporuplných údajů.

106.    Navrhovatel dále konstatuje, že „i pokud by snad Zadavatel takovouto důvodnou pochybnost měl, neměl právo požadovat doložení konkrétních dokumentů a následně na doložení těchto dodatečných dokumentů trvat (smluv a průběžných a závěrečných zpráv z provádění geotechnického monitoringu), ale měl akceptovat Navrhovatelem následně doložené Referenční listy 1 až 3, ze kterých splnění kvalifikačního požadavku jasně vyplývalo (za situace, kdy Navrhovatel jasně komunikoval, že další dokumenty s ohledem na povinnost mlčenlivosti doložit nemůže).“

107.    Zadavatel se pak výše uvedené snaží dle navrhovatele relativizovat, když v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „chápe, že stěžovatel nemůže předložit smlouvu uzavřenou s objednatelem z důvodu povinnosti mlčenlivosti. Zadavatel však ve výzvě k objasnění a doplnění nabídky uvedl i další doklady, které bylo možné ze strany stěžovatele předložit – např. průběžné nebo závěrečné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na dotčené stavbě.“ Navrhovatel je však toho názoru, že „Zadavatel si smlouvu na plnění daných referenčních zakázek vyžádal ve svých výzvách zcela jednoznačně a nepřipustil její nedoložení při alternativním doložení jiných dokladů a nedoložením takovéto smlouvy navíc Navrhovatel odůvodnil vyloučení Navrhovatele v rámci Rozhodnutí o vyloučení. Navíc pokud nyní Zadavatel ve svém Rozhodnutí o námitkách nově tvrdí, že Navrhovatel mohl doložit další dokumenty, tak přesně toto Navrhovatel učinil, když doložil referenční listy k Referenčním zakázkám 1 a 3, kdy minimálně z referenčního listu k Referenční zakázce 2 a 3 jasně vyplývá, že předmětem daných významných služeb byl skutečně geotechnický monitoring.“

108.    Úřad k tomuto argumentu navrhovatele konstatuje, že z výše popsaného postupu zadavatele je zřejmé, že zadavatel naopak připustil také alternativní doložení jiných dokladů, když v obou žádostech o objasnění jasně uváděl, že po navrhovateli požaduje předložit zejména smlouvy, ale výslovně také možnost předložení dalších dokladů, přičemž bylo jednoznačně uvedeno i to, že cílem a účelem tohoto postupu zadavatele, tzn. rovněž předmětem pochybností zadavatele, bylo zejména prokázání a doložení toho, jaké činnosti byly v rámci daných referencí ve skutečnosti vykonávány, tj. zda se skutečně jednalo o výkon služeb geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace). Úřad pak konkrétně cituje, že v žádosti o objasnění č. 1 bylo výslovně uvedeno: Komise Vás proto žádá o objasnění předložených údajů nebo doplnění dalších údajů, ze kterých budou požadované skutečnosti vyplývat. Komise Vás žádá zejména o doložení Smluv na předmětnou službu uzavřených s objednateli včetně soupisu služeb, ze kterých budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, zpráv z provádění geotechnického monitoringu, případně doložení referenčních listů služeb vystavených objednateli, ze kterých však musí být zřejmé, o jaké činnosti se při provádění geotechnického monitoringu jednalo,“ přičemž v žádosti o objasnění č. 2 pak bylo zadavatelem uvedeno: „Komise Vás žádá zejména o doložení Smluv na předmětnou službu uzavřených s objednateli včetně soupisu služeb, ze kterých budou zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, zpráv z provádění geotechnického monitoringu, případně doložení referenčních listů služeb vystavených objednateli, ze kterých však musí být zřejmé, o jaké činnosti se při provádění geotechnického monitoringu jednalo.“ Z předmětných žádostí o objasnění zadavatele je tak dle Úřadu zřejmé, že by zadavatel akceptoval jakýkoliv další dokument, ze kterého by prokazatelně vyplývalo, že byl v rámci referenčních zakázek realizován geotechnický monitoring v rozsahu požadovaném zadavatelem.

109.    Dle výše uvedeného tedy není pravdou, že by zadavatel nepřipustil nedoložení smluv a není ani pravdou to, že by až v rozhodnutí o námitkách zadavatel nově tvrdil, že navrhovatel mohl doložit další dokumenty. Z postupu zadavatele naopak vyplývá, že připustil nedoložení smluv ve prospěch jiných dokladů, ze kterých by požadované informace vyplývaly.

110.    K výše uvedenému tvrzení navrhovatele dále Úřad konstatuje, že také není pravdou, že by zadavatel odůvodnil vyloučení navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení právě nedoložením smluv, když v rozhodnutí o vyloučení bylo naopak uvedeno, že „Komise zároveň opakovaně žádala o doložení Smlouvy na předmětnou službu uzavřenou s objednatelem včetně soupisu služeb, ze které by byly zřejmé činnosti při provádění služeb geotechnického monitoringu, a dále dokumentů, ze kterých bude zřejmé, že se jedná o provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) například průběžné zprávy z provádění geotechnického monitoringu na monitorované stavby. Požadované dokumenty ani žádné další relevantní dokumenty jste v rámci svého objasnění nepředložili. (…) V rámci své odpovědi na Žádost 2 jste nepředložili žádné další nové relevantní dokumenty a rovněž jste uvedli, že nedisponujete žádnými dalšími dokumenty, kterými byste podložili své tvrzení (…).“ S ohledem na uvedené zadavatel konstatoval, že referenční zakázky předložené navrhovatelem nesplňujípožadavky zadávací dokumentace a navrhovatele vyloučil.

111.    Úřad dále k uvedenému doplňuje, že navrhovatel sice zadavateli doložil referenční listy, avšak, jak již bylo uvedeno výše, jejich předložením nedošlo k objasnění referenčních zakázek ve vztahu k realizaci konkrétních činností, které by mohly být klasifikovány jako geotechnický monitoring (viz níže), a tedy argument navrhovatele, že splnění předmětného požadavku zadavatele z nich jasně vyplývá, neobstojí.

112.    K argumentaci navrhovatele, že referenční listy je obecně nutno považovat za formu přímého důkazu, kdy dále odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, který dle názoru navrhovatele v podobných případech neprovádí již další dokazování, Úřad dále uvádí, že důkazní sílu referenčních listů nezpochybňuje ani zadavatel, který naopak ve vyjádření zadavatele k návrhu uvádí, že „rozhodně nezpochybňuje význam a důkazní sílu referenčních listů. Zadavatel považuje referenční listy za významné dokumenty, které jsou velmi často způsobilé rozptýlit pochybnosti zadavatelů týkající se referenčních zakázek. Právě i s ohledem na tuto skutečnost byly referenční listy zadavatelem zmíněny v první žádosti o objasnění a doplnění nabídky. Navrhovatelem předložené referenční listy však pochybnosti panující na straně zadavatele ohledně prokázání technické kvalifikace dle čl. 4.4.3 písm. a) a b) zadávací dokumentace nerozptýlily. Naopak pochybnosti zadavatele ještě prohloubily (…).“ Dle názoru Úřadu lze zadavateli v tomto smyslu plně přisvědčit.

113.    K argumentu navrhovatele, že [p]okud pak Zadavatel stále měl pochybnost, měl dle názoru Navrhovatele s cílem dosažení účelu zadávacího řízení a vyloučení jakýchkoli pochybností postupovat dle ust. § 39 odst. 5 ZZVZ a měl si prezentované skutečnosti ověřit u objednatelů příslušných Referenčních zakázek 1 až 3; Navrhovatel je toho názoru, že trvání na doložení dokumentů, které Navrhovatel předložit nemohl, je v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení a účelovým postupem Zadavatele za situace, kdy si Zadavatel mohl jednoduchým dotazem vše ověřit přímo s objednateli daných Referenčních zakázek 1 a 3,“ Úřad opakuje, že zadavatel nepožadoval po navrhovateli pouze předložení smlouvy (na jejímž nedoložení staví zadavatel dle navrhovatele argumentaci vztahující se k vyloučení navrhovatele), ale umožnil předložení i jakýchkoliv dalších relevantních dokladů, jak bylo uvedeno výše. Skutečnost, že nemůže navrhovatel poskytnout předmětné smlouvy, by nebyla podstatná v případě, kdy by zadavateli předložil jakékoliv další relevantní doklady, ze kterých by vyplývalo, že se vzhledem k předmětu referenčních zakázek jednalo o činnosti geotechnického monitoringu splňující předmětný požadavek zadavatele (viz argumentace níže). Vzhledem k opakované argumentaci navrhovatele, že měl zadavatel pro objasnění údajů uvedených v nabídce navrhovatele využít § 39 odst. 5 zákona, Úřad konstatuje, jak bylo výše dovozeno, že § 39 odst. 5 zákona není povinen zadavatel aplikovat před přistoupením k objasňování ve smyslu § 46 zákona. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že má za to, že je především v zájmu navrhovatele , jakožto uchazeče o zisk veřejné zakázky, aby zadavateli v případě, že předmětný geotechnický monitoring opravdu v rámci referenčních zakázek realizoval, tuto skutečnost dokázal, načež je to primárně právě navrhovatel (dodavatelé obecně), kdo nese důkazní břemeno ohledně údajů obsažených v jeho nabídce, kdo má usilovat o vyloučení jakýchkoliv pochybností ve vztahu k jím předloženým referenčním zakázkám a neměl by tak toto břemeno přenášet na zadavatele.

K samotnému splnění technické kvalifikace ve vztahu k navrhovatelem předloženým referencím

114.    Úřad se dále ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí o vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) a b)zákonaníže zabývá otázkou, zda navrhovatel předloženými údaji a doklady v průběhu zadávacího řízení prokázal zadavateli, že jím předložené referenční zakázky splňují zadavatelem stanovené požadavky na technickou kvalifikaci, či nikoliv, resp. zda tedy byl zadavatel oprávněn z výše uvedených důvodů navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit.

115.    Vzhledem ke způsobu prokazování navrhovatelem předložených referencí se již v této části rozhodnutí Úřad nezabývá postupem, kterým byly předložené referenční zakázky navrhovatelem prokazovány, neboť ten byl popsán výše, nýbrž konkrétními skutečnostmi vyplývajícími z předložených dokladů, a to z toho důvodu, aby mohl konstatovat, zda údaje předložené navrhovatelem prokazovaly splnění kritérií technické kvalifikace, či nikoliv.

116.    Úřad dále předně pro posouzení, zda byly v rámci referenčních zakázek prokazovaných navrhovatelem realizovány činnosti, které lze charakterizovat jako geotechnický monitoring, uvádí samotnou definici geotechnického monitoringu, přičemž v této souvislosti odkazuje například na technické podmínky vydávané Ministerstvem dopravy, a to konkrétně na dokument „Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace, část B – Provádění geotechnického průzkumu“ a dále také dokument „Geotechnický průzkum pro navrhování a provádění tunelů pozemních komunikací“, tedy TP 76 Část C, které jsou Úřadu známy z úřední činnosti (položka č. 35 správního spisu), ve kterých je předmětná definice uvedena tak, že geotechnický monitoring je souhrn přímých měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu systému „stavba – horninové prostředí“  a vývoje tohoto stavu během výstavby. Geotechnický monitoring zahrnuje i hodnocení měřením a pozorováním zjištěných skutečností a nalézání opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace, technologie a organizace výstavby, jejichž cílem je udržet odezvu systému „stavba – horninové prostředí“ v dokumentací předepsaných mezích.

117.    Ze samotné definice pojmu geotechnický monitoring tedy vyplývá, že se jedná o komplexní činnost, která zahrnuje souhrn přímých měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu systému „stavba – horninové prostředí“ a vývoje tohoto stavu během výstavby, který zahrnuje i hodnocení měřením a pozorováním zjištěných skutečností a nalézání opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace, technologie a organizace výstavby. Dle zadavatele se pak jedná v odborné stavební praxi o takto běžně používaný pojem, s čímž souhlasí také Úřad, jelikož ve vztahu ke shora uvedené náplni geotechnického monitoringu panuje shoda také napříč odbornými publikacemi známými Úřadu z úřední činnosti (položka č. 35 správního spisu) , z nichž Úřad odkazuje dále také na dokument „Metodický pokyn Ministerstva dopravy ČR pro přípravu, realizaci a sledování liniových dopravních staveb ve vztahu k riziku svahových deformací včetně řešení mimořádných událostí“, ze kterého mimo jiné vyplývá, že „geotechnický monitoring řeší sledování stavebních objektů při zahájení, průběhu a zprovoznění výstavby a interakci ‚horninové prostředí-stavba‘. Monitoring řeší také sledování zájmové oblasti v průběhu přípravy stavby a zpracovávání inženýrskogeologických průzkumů. Poznatky z monitoringu chování horninového prostředí před samotným započetím stavby jsou přitom zásadním údajem při projektování staveb v území postiženém svahovými deformacemi/pohyby. Monitoring v užším významu ve smyslu tohoto metodického předpisu je zjišťování stavu sledovaného systému, předpověď vývoje tohoto stavu v budoucnosti a přijímání opatření, kterými by se tento vývoj (a případně existující rizika) udržel v požadovaných mezích. Sledovaným systémem v průběhu výstavby komunikace v potenciálně nestabilním území je jednak interakce stavby s horninovým prostředím, ve kterém je budována, jakožto i horninové prostředí samotné (především stabilita horninového prostředí a faktory, které ji ovlivňují). Účelem monitoringu při výstavbě je také i následná kontrola účinnosti přijímaných opatření a předpověď neočekávaného nebezpečí vzniku nežádoucích a neočekávaných jevů během výstavby (viz též ČSN EN ISO 18674-1 a ČSN EN 1997-1:2004 Eurokód 7). České normy a předpisy uvádějí pro monitoring v užším významu ve smyslu tohoto metodického předpisu název ‚Geotechnický monitoring‘, který je dle normy ČSN EN ISO 18674-1 definován jako: ‚sledování chování horninového prostředí a/nebo geotechnických konstrukcí před, během a/nebo po výstavbě‘. Geotechnický monitoring je dle této normy nedílnou součástí návrhu sledování (viz ČSN EN 1997-1:2004). (…).“ Dále lze v této souvislosti odkázat také například na dokument „Geotechnický monitoring tunelů pozemních komunikací“, tedy technické podmínky vydávané Ministerstvem dopravy (TP-237) a dále také na publikace „Uživatelská příručka pro konvenční tunelování“ a „Uživatelská příručka pro mechanizované tunelování v podmínkách ČR“, které jsou Úřadu rovněž známy z úřední činnosti. Z první zmíněné příručky pak nad rámec výše uvedeného vyplývá, že mezi cíle geotechnického monitoringu patří:

  • „ověření předpokladů geotechnického průzkumu a technických řešení navržených v projektu na základě prognózy chování horninového masivu při ražení tunelu;
  • získání podkladů pro vyhodnocování varovných stavů, snižování nebo eliminace rizikových faktorů okamžitou reakcí na skutečně zastižené geotechnické podmínky;
  • získání informací pro optimalizaci dalšího postupu výstavby (úpravu technologických postupů nebo způsobu zajištění stability výrubu a objektů v nadloží);
  • získání vstupních hodnot pro kalibraci matematických modelů (dimenzování tunelových ostění, prognóza rozsahu a tvaru poklesové kotliny);
  • posouzení vlivu výstavby tunelu na statické chování objektů v nadloží;
  • stanovení rozsahu zóny ovlivněné výstavbou (deformační projevy, seismické účinky použitých strojů nebo trhacích prací, změny v režimu a chemismu podzemní vody apod.).“

118.    Úřad tedy vzhledem k uvedenému zastává názor, že aby bylo možné konstatovat, že v případě překládaných referencí se jednalo o výkon činnosti (služby) geotechnického monitoringu v době realizace novostavby, měly by být předmětem referenčních zakázek komplexní činnosti s geotechnickým monitoringem spojené, tedy nikoliv snad pouze jeho jednotlivé dílčí součásti. Úřad dodává, že se výše uvedené definice geotechnického monitoringu v principu shodují s tím, jakým způsobem byl dále také tento pojem zadavatelem vyložen v rozhodnutí o vyloučení.

119.    Předmětný výklad zadávací podmínky je dále logický vzhledem k předmětu veřejné zakázky, kterým je „komplexní geotechnický monitoring, který je navržen před zahájením realizace stavby I/33 Náchod obchvat, během realizace stavby a pokračování monitoringu po dokončení stavby, v rámci záruční doby“. Podrobněji je pak předmět veřejné zakázky uveden také ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

120.    Učiněný výklad předmětné zadávací podmínky tak odpovídá také geotechnickému monitoringu, který bude realizován v rámci této veřejné zakázky, když z technické dokumentace, která tvořila přílohu č. 4 zadávací dokumentace a ve které byl podrobně popsán projekt geotechnického monitoringu, vyplývá, že byl samotný geotechnický monitoring rozdělen do čtyřech samostatných částí, přičemž se konkrétně dle bodu 5. předmětné technické dokumentace jednalo o „geodetické měření v rámci geodetického monitoringu (GDM), geotechnický monitoring stavby (GTM část A), geotechnický monitoring sesuvných území (GTM část B) a hydrogeologický monitoring (HGM).“

121.    Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že zadavatel zcela logicky považoval za stěžejní právě zkušenost s komplexním geotechnickým monitoringem, a tedy zejména s hlavními činnostmi zahrnujícími geotechnický monitoring jako souhrn přímých měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu systému „stavba – horninové prostředí“ a vývoje tohoto stavu během výstavby, kdy geotechnický monitoring zahrnuje i hodnocení měřením a pozorováním zjištěných skutečností a nalézání opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace, technologie a organizace výstavby, jejichž cílem je udržet odezvu systému „stavba – horninové prostředí“ v dokumentací předepsaných mezích. V souladu se zněním stanovené kvalifikační podmínky Úřad tudíž konstatuje, že pouze takový výkon geotechnického monitoringu byl s to ověřit zkušenosti nezbytné pro plnění předmětné veřejné zakázky, a tedy naplnit účel stanoveného požadavku technické kvalifikace.

122.    Úřad dále v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0461/2024/VZ ze dne 23. 7. 2024, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0136/2024/VZ ze dne 4. 10. 2024, a ve kterém byla obdobně jako v šetřeném případě řešena problematika prokázání referenčních zakázek. V tomto případě pak měli dodavatelé zadavateli předložit referenci na stavební práci, jejímž předmětem byla novostavba zadavatelem definovaného tunelu, přičemž účastník zadávacího řízení předkládal zadavateli prostřednictvím poddodavatele referenci spočívající v provedení výkopových prací a předcházející podepření tunelu, jež dle navrhovatele splňovaly požadavek zadavatele, když zahrnovaly stavební práce, jejichž předmětem byla novostavba tunelu. V tomto případě Úřad dovodil, že z předmětného požadavku zadavatele neplyne možnost splnění jen dílčími činnostmi na novostavbě raženého silničního tunelu, přičemž lze naopak dle předmětného rozhodnutí předsedy Úřadu přisvědčit tomu, že „pokud by zadavatel chtěl vymezit konkrétní činnosti, u kterých zkušenost požaduje, učinil by tak, ostatně nezřídka se stává, že zadavatelé požadují jen konkrétní dílčí činnosti.“ Vzhledem k uvedenému má pak Úřad za to, že konstatované lze aplikovat také na předmětné stanovení požadavku zadavatelem v šetřeném zadávacím řízení, a to takovým způsobem, že v případě, že zadavatel výslovně nepožadoval prokázat zkušenost (jen) s konkrétními dílčími činnostmi geotechnického monitoringu, měli navrhovatelé prokazovat zkušenosti se souhrnem dílčích prací, jež ve výsledku geotechnický monitoring tvoří (tedy v souhrnu činnostmi vyplývajícími z jeho definice viz výše), jelikož podstatou daného požadavku bylo právě ověření zkušenosti se souhrnem dílčích činností, tedy nikoliv pouze jednotlivých dílčích činností, které samy o sobě nejsou schopny obsáhnout podstatu zkušenosti dodavatele s geotechnickým monitoringem. Vzhledem k uvedenému pak Úřad uzavírá, že kdyby tedy zadavatel požadoval prokázání pouze vybraných činností geotechnického monitoringu, v předmětném požadavku by je specifikoval.

K referenční zakázce 1

123.    Na žádost o objasnění č. 1 zadavatel od navrhovatele obdržel referenční list k referenční zakázce 1, ze kterého vzhledem k předmětu referenční zakázky vyplývá, že společnost „CH. CHIONIS Symvouloi Michalnikoi A.E.“, tedy dle „Formuláře 2.3.1. Seznam poddodavatelů a jiných osob“ ze dne 10. 4. 2024 poddodavatel navrhovatele, jímž prokazoval referenční zakázky vzhledem ke splnění požadavku dle článku 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace, realizoval program geoexploratorních vrtů, jež sestával z kompletního vrtného programu, v rámci kterého byly provedeny vzorkovací vrty (svislé a šikmé v tryskové injektáží) a destruktivní vrty s paralelní instalací přístrojů geomechanického monitoringu (podrobně viz bod 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

124.    Na žádost o objasnění č. 2 pak navrhovatel zadavateli vzhledem k předmětu referenční zakázky sdělil, že [v] osvědčení je uvedeno, že společnost ‚CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ vypracovala geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným geologickým průzkumem, pro následující výstavbu a současně geologické monitorování v průběhu výstavby těchto nových tunelů v rámci projektu. Pro vyloučení pochybností uvádíme, že ‚geologickým monitorováním‘ je míněno provedení prací, které v českém jazyce zahrnuje jazykové spojení slov ‚GEOTECHNICKÉ MONITOROVÁNÍ‘ (překlad v tomto ohledu tedy není zcela dokonalý).“

125.    Úřad je pak s ohledem na údaje poskytnuté navrhovatelem vzhledem k referenční zakázce 1 shodně se zadavatelem toho názoru, že z výše doložených dokladů a zde uvedených údajů nevyplývá realizace činností geotechnického monitoringu, když dle jeho definice uvedené výše se má jednat též o souhrn přímých měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu systému „stavba – horninové prostředí“ a vývoje tohoto stavu během výstavby. Geotechnický monitoring tak zahrnuje především samotné hodnocení měřením a pozorováním zjištěných skutečností a v průběhu realizace stavby nalézání opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace, technologie a organizace výstavby, přičemž z navrhovatelem doložených údajů vyplývá pouze skutečnost, že společnost „CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“ v rámci referenční zakázky realizovala vrty a dále provedla instalaci přístrojů, avšak již neprováděla samotná měření a jejich vyhodnocování v průběhu výstavby, a na to navazující následné činnosti, jež jsou podstatou geotechnického monitoringu, jak plyne z výše uvedené definice.

126.    V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0538/2023/VZ ze dne 30. 1. 2024, v jehož rámci se Úřad zabýval posouzením hlavního předmětu veřejné zakázky vzhledem ke skutečnosti, že jejím předmětem byly jak stavební práce dle § 14 odst. 3 zákona, tak služby dle § 14 odst. 2 zákona, a to vzhledem k určení režimu zadání předmětné veřejné zakázky, přičemž zadavatelem definovaný předmět veřejné zakázky byl stanoven jako „realizace vrtných prací vč. vystrojení vrtů podle projektu geologických prací (příp. jejich likvidace), inženýrsko-geologických, karotážních a hydrogeologických zkoušek a měření, geomechanických zkoušek hornin a zemin a chemických rozborů vod pod vedením a dle pokynů geologické služby (řešitele geologických prací).“ V rámci uvedeného rozhodnutí pak bylo Úřadem mimo jiné dovozeno, že „geologické průzkumy pro stavební účely obecně jsou realizovány k posouzení vlastností geologického prostředí ve vztahu k plánované výstavbě, na jehož základě lze navrhnout řešení v souladu s ověřenou geologickou stavbou dané lokality, přičemž nemůže být pochyb o tom, že konečným záměrem zadavatele, který realizací šetřené veřejné zakázky sleduje, je právě získání výstupů potřebných pro možnost zpracování projektu tunelu (…). Úřad je totiž přesvědčen, že veškeré geologické služby i vrtné práce mohou sloužit zadavateli až ve své celistvosti, resp. že jen tak bude naplněn zadavatelem zamýšlený záměr, s nímž k poptávání geologických průzkumů přistoupil (…).“ Uvedené tak lze dle názoru Úřadu vztáhnout také na nyní šetřenou problematiku, a to z toho hlediska, že provedení samotných vrtů a instalace přístrojů potřebných k výkonu geotechnického monitoringu na začátku realizace výstavby tak, jak vyplývá z referenčního listu k referenční zakázce 1, nevystihuje podstatu geotechnického monitoringu, jelikož tento spočívá primárně v provedení přímých měření a činností, jehož cílem je zjišťování stavu systému „stavba – horninové prostředí“ a vývoje tohoto stavu během výstavby, k jejichž provedení jsou vrtné práce a instalace přístrojů pouze prostředkem.

127.    Skutečnosti, že se nejednalo o geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace) nasvědčuje (jak již mimo jiné zmínil také sám zadavatel v žádosti o objasnění č. 2) také v předmětném referenčním listu uvedené období realizace této referenční zakázky, přičemž zde bylo konkrétně uvedeno, že [g]eoprůzkumné práce – program vrtání byly zahájeny dne 24.04.2016 a ukončeny dne 15.05.2017,“ z čehož vyplývá, že tyto práce byly realizovány v průběhu pouhých 13 měsíců.

128.    Ze samotného referenčního listu tedy nevyplývá, že by se mělo jednat o činnosti geotechnického monitoringu při realizaci novostavby v době její realizace, což mimo jiné připouští také sám navrhovatel, když ve svém návrhu konstatuje, že „minimálně z referenčního listu k Referenční zakázce 2 a 3 jasně vyplývá, že předmětem daných významných služeb byl skutečně geotechnický monitoring“, načež navrhovatel tuto skutečnost zadavateli neobjasnil ani v rámci objasnění nabídky č. 2, jelikož navrhovatelem předložené objasnění, ve kterém uvedl, že by se mělo skutečně jednat o činnosti geotechnického monitoringu, z předmětného referenčního listu nevyplývá a navrhovatel zde uvedené skutečnosti žádným dalším způsobem nedoložil.

129.    Vzhledem k výše uvedené argumentaci pak dle Úřadu zadavatel postupoval správně, když konstatoval, že tato referenční zakázka nesplňuje požadavky dle čl. 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace.

K referenční zakázce 2

130.    Na žádost o objasnění č. 1 zadavatel od navrhovatele obdržel referenční list k referenční zakázce 2, ze kterého vzhledem k předmětu referenční zakázky vyplývá (podrobně viz bod 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že společnost „CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“ vypracovala prostřednictvím pobočky „CH. CHIONIS INGINERI CONSULTANTI S.A.“ geoprůzkumný vrtný program s komplexním a podrobným geologickým průzkumem pro následující výstavbu a současně geologické monitorování v průběhu výstavby těchto nových tunelů v rámci projektu „Nová železniční trať Brasov – Simeria, úsek 4 Panevropské sítě pro vlakovou dopravu s maximální rychlostí 160 km/h, Sektor 1. Brasov – Sighisoara, úsek 2: Apata – Cata“. Mělo se jednat o kompletní a podrobný program geotechnického průzkumu, který byl zaměřen na zjištění geotechnických podmínek pro výstavbu tunelů. Provedení kompletního a podrobného geotechnického průzkumu pak dle předmětného referenčního listu zahrnovalo:

  • Celkem 3.843 m sestávajících z 26 vrtů s kompletním odběrem vzorků v hloubce od 25 m do 306 m pod povrchem s nepřetržitým vrtáním v zemině a skalních útvarech,
  • Místní zkoušky SPT na propustnost vody (Maag, Lefranc, Lugeon),
  • Místní zkoušky dilatometrie hornin,
  • Instalace geotechnických monitorovacích přístrojů, jako jsou vibrační piezometry a trubice sklonoměru,
  • Laboratorní zkoušky mechaniky zeminy a horniny, které zahrnovaly zkoušky zjišťování fyzikálních a mechanických parametrů zemin a horninových útvarů,
  • Mineralogické, petrografické, ale i chemické rozbory zeminy.

131.    Na žádost o objasnění č. 2 pak navrhovatel zadavateli vzhledem k předmětu referenční zakázky sdělil, že [s]polečnost ‚CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.‘ vykonávala geotechnický monitoring v průběhu prvních měsíců a poté byl geologický monitoring zadán objednatelem Aktor ATE S.A. jiné společnosti.“

132.    Úřad je pak s ohledem na údaje poskytnuté navrhovatelem vzhledem k referenční zakázce 2 také v tomto případě shodně se zadavatelem toho názoru, že z výše doložených dokladů a zde uvedených údajů nevyplývá realizace činností geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace), jelikož z údajů poskytnutých navrhovatelem předně nevyplývá, že by se jednalo o činnosti realizované v zadavatelem požadované době realizace novostavby. Vzhledem k výše uvedenému objasnění navrhovatele, ve kterém uvedl, že společnost „CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“ vykonávala geotechnický monitoring pouze v průběhu prvních měsíců, má Úřad za to, že se v tomto případě nanejvýš jednalo o práce na začátku stavby samotné, avšak nikoliv v průběhu její realizace.

133.    Skutečnosti, že se nejednalo o geotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace) nasvědčuje (jak již mimo jiné zmínil také sám zadavatel v žádosti o objasnění č. 2) také v předmětném referenčním listu uvedené období realizace této referenční zakázky, přičemž zde bylo mimo jiné uvedeno, že geoprůzkumný vrtný program byl realizován v časovém období od 25. 10. 2021 do 30. 8. 2022, z čehož vyplývá, že tyto práce byly realizovány v průběhu pouhých 10 měsíců.

134.    Z referenčního listu k předmětné referenční zakázce a zde vyjmenovaných činností dále ani nevyplývá, že by se zjevně jednalo o činnosti definující geotechnický monitoring. Z předmětného referenčního listu se pak dle názoru Úřadu spíše podává, že společnost „CH. CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“ realizovala činnosti geotechnického průzkumu, nikoliv geotechnického monitoringu, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma pojmy dle výše zmiňovaného dokumentu „Uživatelská příručka pro konvenční tunelování“ vydaného Českou tunelářskou asociací ITA-AITES, z. s. (položka č. 35 správního spisu) spočívá ve skutečnosti, že geotechnický monitoring ověřuje předpoklady geotechnického průzkumu při realizaci stavby a vyhodnocuje vliv realizace prací na okolí, tedy vyhodnocuje klíčové veličiny, na základě kterých nalézá opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace, technologie a organizace výstavby tak, aby byla udržena odezva systému „stavba-horninové prostředí“ v dokumentaci předepsaných mezích. Ve výčtu činností uvedených v předmětném referenčním listu však absentuje minimálně samotné vyhodnocování zjištěných skutečností v průběhu stavby a nalézání opatření v oblasti úpravy projektové dokumentace, technologie a organizace výstavby.

135.    Ze samotného referenčního listu tedy nevyplývá, že by se mělo jednat o činnosti geotechnického monitoringu (ve smyslu výše uvedených definičních znaků) při realizaci novostavby v době její realizace, načež navrhovatel tuto skutečnost zadavateli neobjasnil ani v rámci objasnění nabídky č. 2, jelikož navrhovatelem předložené tvrzení, že společnost „CH.CHIONIS Geotest Symvouloi Michanikoi A.E.“ vykonávala geotechnický monitoring v průběhu prvních měsíců, z předmětného referenčního listu nevyplývá, načež tuto skutečnost navrhovatel zadavateli ani žádným dalším způsobem nedoložil.

136.    Vzhledem k výše uvedené argumentaci pak dle Úřadu zadavatel také z hlediska této referenční zakázky postupoval správně, když konstatoval, že nesplňuje požadavky dle čl. 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace.

K referenční zakázce 3

137.    Na žádost o objasnění č. 1 zadavatel od navrhovatele obdržel referenční list k referenční zakázce 3, ze kterého vzhledem k předmětu referenční zakázky vyplývá, že v rámci realizace výstavby s názvem „Městský okruh úsek Křimická – Karlovarská – zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou (geotechnický monitoring)“ společnost SONDEO s.r.o. realizovala geotechnický monitoring. Geotechnický monitoring dle referenčního listu spočíval zejména v realizaci pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, prohlídek objektů, měření deformací a hydrogeologickém monitoringu (podrobně viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

138.    Na žádost o objasnění č. 2 pak navrhovatel zadavateli vzhledem k předmětu referenční zakázky sdělil, že [u]vedenou zakázkou cílíme na prokázání kvalifikačního požadavku dle bodu 4.4.3. písm. b) ZD, tedy na zkušenost s GTM na příslušné stavbě v délce minimálně 3 km. Součástí předmětné referenční zakázky byly činnosti geotechnického monitoringu, když pasportizace a repasportizace objektů, hydrogeologický monitoring v podobě měření hladiny vody ve studních, prohlídky objektů, měření deformací aj. činnosti jsou geotechnickým monitoringem. Dle ZD nebyl definován rozsah plnění, ale pouze předložení 1 zakázky, jejímž předmětem bylo provádění geotechnického monitoringu při realizaci novostavby (v době realizace) minimálně dvoupruhové pozemní komunikace nebo kolejové/železniční stavby v délce minimálně 3 km – což naše reference bezezbytku splňuje a nevidíme důvod pro to, aby zadavatel blíže studoval smlouvu a zkoumal finanční rozsah zakázky.“

139.    Navrhovatel dále součástí přílohy objasnění nabídky č. 2 učinil také „Smlouvu na zajištění pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou“ ze dne 18. 2. 2024, ze které vzhledem k předmětu referenční zakázky vyplývá, že v jejím rámci byla realizována pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, dále prohlídky objektů, měření deformací a hydrogeologický monitoring. Ze smlouvy dále vyplývá, že pasportizace a repasportizace byly realizovány před a po stavbě.

140.    V rozhodnutí o vyloučení pak zadavatel uvedl, že z předmětné smlouvy vyplývá, že „předmětem zakázky bylo měření hladiny (výšky vodního sloupce) vody u kopaných studní, dále provedení před zahájením provádění Stavby pasportizace objektů ohrožených nebo využívaných Stavbou a po ukončení stavebních prací Stavby následné repasportizace objektů ohrožených nebo využívaných Stavbou. Pasportizací, resp. repasportizací je pro účely této Smlouvy míněno prokazatelné zachycení a uchování informace o stavebně-technickém stavu objektů, s akcentem na případná poškozená či stavebně-technicky nestandardní místa objektů (zejména fasádních stěn nemovitostí či prvků oplocení), a to zejména přiléhajících směrem k místu provádění Stavby či ke komunikacím, včetně účelových, po nichž bude či v minulosti byla realizována staveništní doprava či stavební činnosti v souvislosti se Stavbou. Dle předmětu plnění Smlouvy se jedná o pasportizaci před zahájením Stavby a repasportizaci po ukončení Stavby, tedy zachycení a uchování informace o stavebně-technickém stavu objektů, a po ukončení stavby zjištění případných poškození či (zejména fasádních stěn nemovitostí či prvků oplocení). Dalším předmětem plnění Smlouvy byl pouze hydrotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace).“

141.    Úřad je pak s ohledem na údaje poskytnuté navrhovatelem vzhledem k referenční zakázce 3 také v tomto případě shodně se zadavatelem toho názoru, že z výše doložených dokladů a zde uvedených údajů vyplývá, že se nejedná o referenční zakázku splňující požadavek zadavatele na zkušenost s geotechnickým monitoringem v takovém rozsahu, jaký byl dovozen výše, tedy ve své komplexnosti, a to přestože určité dílčí činnosti realizované v rámci předmětné smlouvy  též mohou být konány v rámci geotechnického monitoringu (jak bylo uvedeno v definici výše), avšak zjevně se v tomto případě jednalo o pouhé dílčí činnosti se zaměřením toliko na především na pasportizaci a repasportizace před zahájením a po ukončení výstavby a hydrotechnický monitoring v době výstavby,  a rozhodně se tak nejednalo o výkon komplexní šíře činností tak, aby tuto službu bylo možné považovat za realizaci geotechnického monitoringu v době realizace novostavby.

142.    Požadavek zadavatele uvedený v zadávací dokumentaci sice neobsahoval pojem komplexní, avšak jak již bylo Úřadem výše dovozeno, bylo již ze zadavatelem učiněné formulace předmětného kvalifikačního požadavku (v souladu s chápáním pojmu geotechnický monitoring vyplývajícím z výše uvedených odborných publikací) jasné, že měly být předmětem referenčních zakázek veškeré činnosti s geotechnickým monitoringem spojené, tedy nikoliv pouze jeho jednotlivé oddělené součásti. Z předmětné smlouvy pak, jak již bylo uvedeno, pouze vyplývá, že byla realizována pasportizace a repasportizace objektů ohrožených stavbou, prohlídky objektů, měření deformací a hydrogeologický monitoring, avšak bez důvodných pochybností se nejedná o provádění geotechnického monitoringu, jelikož součástí vykonávaných činností nebylo například sledování stavu horninového prostředí a jeho spolupůsobení se stavbou včetně tvorby prognóz.

143.    Referenční zakázka dále nesplňuje ani zadavatelem v požadavku dle čl. 4.4.3. písm. b) zadávací dokumentace stanovené časové hledisko, jelikož ze smlouvy vzhledem k předmětu plnění vyplývá realizace pasportizace před zahájením stavby, repasportizace po ukončení stavby a dále hydrotechnický monitoring při realizaci novostavby (v době realizace), avšak zadavatel požadoval provádění veškerých činností geotechnického monitoringu v době realizace.

144.    V objasnění nabídky č. 2, jak bylo výše uvedeno, navrhovatel dále uvedl, že v zadávací dokumentaci nebyl definován rozsah plnění, ale pouze předložení referenční zakázky dle požadavku v čl. 4.4.3. písm. b) zadávací dokumentace. Úřad však k tomuto argumentu navrhovatele konstatuje, že zadavatel zjevně uvedl jen pojem geotechnický monitoring s tím, že v rámci něj jsou zahrnuty komplexní činnosti pod tento pojem spadající (viz výše). Úřad v této souvislosti odkazuje na výše uvedené závěry dovozené například z rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0136/2024/VZ ze dne 4. 10. 2024 (viz bod 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

145.    Vzhledem k výše uvedené argumentaci pak dle Úřadu zadavatel také z hlediska této referenční zakázky postupoval správně, když konstatoval, že uvedená reference nesplňuje požadavky dle čl. 4.4.3. písm. b) zadávací dokumentace.

K námitce uplatněné navrhovatelem ve vyjádření k podkladům rozhodnutí

146.    K námitce, kterou navrhovatel vznesl poprvé ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí v tom smyslu, že zadavatel nedodržel zásadu rovného zacházení a zásadním způsobem navrhovatele poškodil v tomto ohledu, že zadavatel postup dle § 39 zákona využil v rámci ověřování některých aspektů hodnocených referenčních zakázek dalších účastníků zadávacího řízení, Úřad uvádí následující.

147.    Z obsahu podaného návrhu vyplývá, že navrhovatel tuto námitku dříve ve správním řízení nevznesl, přičemž podaný návrh neobsahuje ani argumentaci, kterou by bylo možné touto námitkou doplňovat či rozšiřovat. Současně z obsahu námitek, které navrhovatel vznesl vůči zadavateli, vyplývá, že tuto námitku neuplatnil ani v zadávacím řízení. Jedná se tak o námitku zcela novou, která je vznesena až v podaném vyjádření k podkladům rozhodnutí, což ovšem znamená, že jde o námitku nepřípustnou, neboť je uplatněna poté, co již nastaly účinky koncentrace řízení dle § 251 odst. 4 zákona.

148.    Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

149.    V této souvislosti lze plně odkázat na závěry učiněné předsedou Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0142/2024/VZ ze dne 21. 10. 2024, neboť se vztahují k procesně obdobné situaci (viz body 42. až 49. odkazovaného rozhodnutí), přičemž lze citovat zejména následující: „Zákon v § 251 odst. 4 vymezuje zásadu koncentrace vztahující se k obsahu návrhu a tím na navrhovatele klade větší odpovědnost za to, jaké skutečnosti uvedou v námitkách podaných zadavateli v zadávacím řízení, protože námitky, které neuplatní vůči zadavateli, pak následně již nemohou uplatnit v návrhu podaném k Úřadu, resp. k takovým Úřad nebude v návrhu přihlížet. Z toho plyne, že je tedy nemohou vznášet ani dále v podaném rozkladu. Zákon však stanovuje jednu výjimku, podle níž Úřad přihlédne k novým skutečnostem (neuvedeným v námitkách) jen tehdy, pokud jde o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, což je ovšem navrhovatel povinen prokázat. Nicméně i takové skutečnosti musí navrhovatel tvrdit nejpozději k okamžiku podání návrhu, protože zákon nepřipouští žádné dodatečné doplňování tvrzení, které by směřovalo k dalšímu porušení zákona zadavatelem, a které by navrhovatel tvrdil až po podání návrhu. Smyslem těchto zákonných ustanovení je, aby navrhovatel v průběhu správního řízení jednak neuplatňoval nové skutečnosti směřující k dosud nenamítanému pochybení zadavatele, se kterým zadavatel neměl možnost se vypořádat sám v rámci postupu v zadávacím řízení, a jednak, aby nedocházelo k neúměrnému protahování správního řízení tím, že navrhovatelé budou průběžně doplňovat své návrhy a rozšiřovat předmět řízení. Zákon tedy nepřipouští situaci, kdy by navrhovatel až po podání návrhu tvrdil skutečnosti, které by směřovaly k jinému pochybení zadavatele, než které vymezil v samotném návrhu a před tím v podaných námitkách. To platí bez ohledu na skutečnost, zda se o takovém domnělém pochybení dozvěděl až v průběhu správního řízení. To ovšem neznamená, že by navrhovateli bylo a priori upřeno právo na přezkum takového postupu zadavatele, o němž se domnívá, že je nezákonný. Navrhovatel je však v takovém případě povinen postupovat podle zákona, konkrétně dle § 241 a § 242 zákona, a ve lhůtě 15 dnů od okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona dozvěděl, podat námitky zadavateli. Poté může v plné míře uplatnit právo na přezkoumání postupu zadavatele u Úřadu podáním návrhu. Postup zadavatele nebude k této konkrétní námitce navrhovatele přezkoumáván, neboť z výše uvedených důvodů nelze k námitce přihlédnout.“

150.    Pokud tedy navrhovatel nyní nově odkazuje na skutečnosti, na jejichž základě se dle svého tvrzení cítí poškozen pro porušení zásady rovného zacházení ze strany zadavatele, jedná se o nepřípustné rozšiřování předmětu řízení a postup zadavatele nebude k této konkrétní námitce navrhovatele přezkoumáván. 

Závěr

151.    Úřad na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí uzavírá, že postup zadavatele v průběhu zadávacího řízení s ohledem na učiněné žádosti o objasnění a doplnění údajů či dokladů dle § 46 odst. 1 zákona a dále také následující postup zadavatele při vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona byl v souladu se zákonem. Úřad tedy ve věci návrhu navrhovatele rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4

2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[2] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 617.

[3] Poznámka Úřadu: Formát navrhovatelem vyplněného „Formuláře 2.2.2. Seznam poskytnutých služeb“ byl pro účely rozhodnutí z hlediska jeho čitelnosti upraven, a to beze změn jeho obsahu.

[4] Poznámka Úřadu: Formát navrhovatelem vyplněného aktualizovaného „Formuláře 2.2.2. Seznam poskytnutých služeb“ byl pro účely rozhodnutí z hlediska jeho čitelnosti upraven, a to beze změn jeho obsahu.

[5] Poznámka Úřadu: Pro úplnost Úřad dodává, že navrhovatel prokazoval splnění technické kvalifikace celkem čtyřmi referenčními zakázkami, avšak přezkum referenční zakázky „VaK Hradec Králové: jímací území Litá – Mokré – provádění hydrogeologického a hydrologického monitoringu povrchové a podzemní vody“, jejímž objednatelem byly Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s., IČO 48172898, se sídlem Víta Nejedlého 893/6, 500 03 Hradec Králové, není předmětem tohoto správního řízení, neboť touto referencí navrhovatel prokazoval splnění odlišných požadavků technické kvalifikace.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en