číslo jednací: 00380/2025/500
spisová značka: S0814/2024/VZ

• Instance: I.
• Věc: Pevná telefonie Plzeňského kraje 2020 - 2023 - JŘBU 2024
• Účastníci:
  1. Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 22. 1. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S0814/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-00380/2025/500

Brno 6. 1. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 10. 10. 2024, jehož účastníkem je

• Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti se zadáním rámcové dohody „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2020 - 2023 - JŘBU 2024“ v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-018996,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona  č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání rámcové dohody stanovené v § 131 odst. 2 citovaného zákona ve spojení s § 52 a § 55 citovaného zákona, když rámcovou dohodu „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2020 – 2023 – JŘBU 2024“ zadanou v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-018996, uzavřel v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by pro její zadání byly splněny podmínky k použití tohoto druhu zadávacího řízení stanovené v citovaném zákoně, když zadavatel použil pro zadání citované rámcové dohody jednací řízení bez uveřejnění s odkazem na § 63 odst. 5 citovaného zákona, tj. že postup v jednacím řízení bez uveřejnění byl nezbytný v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nezpůsobil, ačkoliv jmenovaný zadavatel vznik krajně naléhavé okolnosti způsobil sám tím, že v předchozím otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody  „PEVNÁ TELEFONIE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2024 – 2026“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-033737, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 146-466368, ve znění pozdějších oprav, postupoval v rozporu s citovaným zákonem, a proto bylo předchozí otevřené řízení na výše uvedenou rámcovou dohodu zrušeno, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a jmenovaný obviněný uzavřel dne 25. 4. 2024 s vybraným dodavatelem O2 Czech Republic, a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha Dodatek č. 3 k Rámcové dohodě číslo O2OP/845768 uzavřené dne 4. 2. 2020 mezi jmenovaným obviněným a jmenovaným vybraným dodavatelem.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 50 000 Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ RÁMCOVÉ DOHODY

1.             Obviněný – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) jako centrální zadavatel dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 2. 4. 2024 odesláním výzvy k podání nabídky jednací řízení bez uveřejnění (dále také jen „JŘBU“) vedené na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00000215, a to za účelem zadání rámcové dohody „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2020 - 2023 - JŘBU 2024“ (dále jen „rámcová dohoda“).

2.             Předmětem rámcové dohody je dle bodu 2.2 výzvy k podání nabídek průběžné poskytování pevných hlasových a pevných datových telekomunikačních služeb v místě „koncových bodů sítě“, přičemž se má jednat o prodloužení Rámcové dohody uzavřené dne 4. 2. 2020 (dále jen „původní rámcová dohoda“) mezi zadavatelem a dodavatelem vybraným v zadávacím řízení „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2020 – 2022“, tj. O2 Czech Republic, a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

3.             Předpokládaná hodnota rámcové dohody činí dle bodu 2.1 výzvy k podání nabídek
2 133 982 Kč bez DPH.

4.             Z rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 22. 4. 2024 vyplývá, že vybraný dodavatel byl jako jediný účastník vyzván k podání nabídky a k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, nabídka splnila náležitosti a dodavatel prokázal kvalifikaci, tudíž zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele.

5.             Zadavatel a vybraný dodavatel uzavřeli dne 25. 4. 2024 Dodatek č. 3 k Rámcové dohodě číslo O2OP/845768 uzavřené dne 4. 2. 2020 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem (dále jen „dodatek č. 3“). Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-018996.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2024 podnět k prošetření postupu obviněného, který zaevidoval pod sp. zn. ÚOHS-P0355/2024/VZ.

7.             Stěžovatel v podnětu uvádí, že v případě shora specifikovaného jednacího řízení bez uveřejnění nebyly naplněny podmínky zákona pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.

8.             V návaznosti na obdržený podnět vyzval Úřad přípisem ze dne 7. 5. 2024 obviněného k zaslání písemného vyjádření k obsahu podnětu a dokumentace o zadávacím řízení. Úřad vyjádření zadavatele a příslušnou dokumentaci obdržel dne 13. 5. 2024.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

9.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-38320/2024/500 ze dne 10. 10. 2024 (dále jen „příkaz“).

10.         Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání tohoto přestupku uložena pokuta ve výši 50 000 Kč (výrok II. příkazu), byl obviněnému doručen dne 10. 10. 2024. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

11.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného ze dne 18. 10. 2024

12.         Proti příkazu podal obviněný dne 18. 10. 2024 odpor z téhož dne (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet znovu podáním odporu.

13.         Obviněný v odporu uvádí, že nepředvídal, že se zadávací řízení na nadlimitní rámcovou dohodu „PEVNÁ TELEFONIE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2024 - 2026“ za účelem uzavření nové rámcové dohody[1] (dále také jen „zadávací řízení na novou rámcovou dohodu“) protáhne o cca 6 měsíců oproti předpokladu. Obviněný je toho názoru, že nemá povinnost připravit se na nejhorší možný scénář a z opatrnosti vyhlašovat veřejnou zakázku např. rok předem. Obviněný v odporu dále uvádí, že příprava vyhlášení veřejné zakázky zabere čas několika měsíců. Pokud by obviněný byl velmi opatrný a zadávací řízení vyhlašoval například již rok před ukončením stávající rámcové dohody, nejedná se podle obviněného o hospodárný a účelný postup. Vybrán by byl dodavatel, jehož nabídka by byla v době uzavírání smlouvy neaktuální. Obviněný je přesvědčen, že zvolil vyhlášení zakázky na novou rámcovou dohodu v rozumném termínu.

14.         Obviněný uvádí, že vyhlášení zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu se nevymykalo době vyhlášení dřívějších veřejných zakázek na pevnou telefonii. Tím, že byla realizována předběžná tržní konzultace, obviněný očekával, že se sníží počet dotazů a zadávací řízení nebude napadeno. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 30. 8. 2023, tj. 4 měsíce před skončením původní rámcové dohody. Obviněný neočekával, že se dokončení zakázky na novou rámcovou dohodu posune o cca půl roku. Obviněný shrnuje, že kvůli množství dotazů se lhůta pro podání nabídek prodloužila o 2 měsíce (do 10. 10. 2023) a po podání námitek a návrhu k Úřadu bylo zadávací řízení na novou rámcovou dohodu zablokováno až do dubna 2024.  Obviněný uvádí, že ještě v březnu 2024 doufal, že předseda Úřadu rozhodne v jeho prospěch. Když se tak nestalo, bylo hledáno nouzové řešení s cílem nepřerušit služby pevné telefonie.

15.         Obviněný dále uvádí, že až do dubna 2024 nebylo jisté, zda zadavatel v zadávacím řízení na novou rámcovou dohodu porušil zákon. Obviněný uvádí, že podání dotazů a námitek neznamená, že zadavatel pochybil. Obviněný byl přesvědčen, že zákon neporušil. Obviněný uvádí, že by musel vyhlásit novou zakázku již v prosinci 2023 nebo lednu 2024, aby bylo možné navázat na původní rámcovou dohodu končící 30. 4. 2024, avšak v případě, že by Úřad rozhodl v jeho prospěch, byl by tento postup nehospodárný.

16.         Obviněný uvádí, že první indicii o tom, že ve správním řízení ve věci zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu nemusí uspět, obdržel 20. 2. 2024, kdy bylo vydáno rozhodnutí první instance. Obviněný je toho názoru, že v případě, kdy by zahájil po 20. 2. 2024 zadávací řízení za účelem získání plnění na dobu od 1. 5. 2024 do doby, než se podaří dokončit nadlimitní zadávací řízení na novou rámcovou dohodu, nestihlo by se zajistit plnění od 1. 5. 2024 jiným dodavatelem než stávajícím. Obviněný uvádí, že za ideálních podmínek by se sice stihlo uzavření rámcové dohody na překlenující období, ale plynulý přechod poskytování služeb by zvládl pouze současný dodavatel (tj. vybraný dodavatel). Obviněný podotýká, že změna datových pevných služeb trvá týdny až měsíce.

17.         Obviněný poukazuje na skutečnost, že v zakázce na překlenující období by vítězný dodavatel poskytoval služby pevné telefonie 2-3 měsíce s tím, že by neměl jistotu, zda ho následně nevystřídá jiný dodavatel. Obviněný je dále toho názoru, že dodavatelům, vyjma stávajícího, by se nevyplatilo jít do rizika a uzavírat smlouvu pouze na několik měsíců bez jistoty, že budou vybráni i na následující období. Obviněný tak dovozuje, že by se do zadávacího řízení na překlenující období přihlásil pouze vybraný dodavatel. Obviněný dále uvádí, že by bylo také možné důvodně očekávat, že by zakázka na překlenující období byla opět napadena a rámcová dohoda na překlenující období by tak nebyla uzavřena včas. Obviněný má za to, že v průběhu správního řízení odůvodnil, že plnění služeb jen na několik měsíců z důvodu překlenutí je schopen reálně zajistit pouze současný poskytovatel.

18.         Obviněný dále uvádí, že JŘBU bylo vyhlášeno ještě před zrušením zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu a že v dodatku č. 3 je uvedena výhrada, že dodatek č. 3 bude ukončen dříve, pokud Úřad rozhodne ve prospěch obviněného nebo bude dokončena nová nadlimitní veřejná zakázka na pevnou telefonii. Obviněný dále uvádí, že předmětem JŘBU byly služby stejného charakteru a rozsahu jako předchozí veřejná zakázka „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2020-2022“. Záměrem dodatku č. 3 zadávaným v JŘBU je prodloužit trvání Rámcové dohody uzavřené s O2 dne 4. 2. 2020 za stejných podmínek a ceny.

19.         Obviněný je toho názoru, že existovala reálná šance, že zadávací řízení na novou rámcovou dohodu nebude zrušeno. Krizová situace tak dle obviněného nastala až v dubnu 2024, kdy předseda zamítl rozklad obviněného a zadávací řízení na novou rámcovou dohodu bylo pravomocně zrušeno. Na vyhlášení podlimitní veřejné zakázky následně nebyl prostor. Za nejvhodnější řešení tak obviněný považoval vyhlášení JŘBU s oslovením současného dodavatele a prodloužení platné rámcové dohody, než se dokončí nová nadlimitní veřejná zakázka.

20.         Obviněný dále uvádí, že pokud by po zrušení zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu nekonal, porušil by svou povinnost založenou zřizovací listinou a Směrnicí Rady Plzeňského kraje, tím je provádět centralizované zadávání ve prospěch krajských organizací, aby byl zajištěn jejich provoz a naplněny potřeby. Obviněný podotýká, že ve veřejné správě je vážným pochybením situace, kdy organizace dopustí ukončení smlouvy, aniž by pokračoval další smluvní vztah uzavřením nové smlouvy. Obviněný dále uvádí, že plynulé nenavázání nové smlouvy po ukončení původní rámcové dohody by mělo velmi negativní následky.

21.         Obviněný dále rekapituluje, jaké měl další varianty postupu. Obviněný uvádí, že mohl vypustit sporný požadavek na automatické zálohování. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje však na tomto požadavku trvala. Obviněný uvádí, že neměl technické ani věcné argumenty ani důvody, proč požadavek nutně vypustit a současně záloha byla důležitá pro provoz záchranné služby a výpadek údajně mohl ohrozit zdraví a životy pacientů. Obviněný dále uvádí, že nemusel po zrušení zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu podniknout žádné kroky. Původní rámcová dohoda by tak byla ukončena 30. 4. 2024 a důsledkem by bylo navýšení cen a případně i faktické zrušení centralizovaného zadávání. Obviněný dále uvádí, že mohl zadávací řízení na novou rámcovou dohodu vyhlásit s velkým předstihem, to by však nastal problém, pokud by se v mezidobí změnily některé požadavky organizací Plzeňského kraje a v případě, že by v mezidobí klesly ceny, musely by organizace platit vyšší ceny vysoutěžené v předčasně vyhlášené zakázce. Obviněný dále uvádí, že měl možnost po zahájení správního řízení ve věci zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu vyhlásit z opatrnosti další veřejnou zakázku na překlenující období. Pokud by byl návrh zamítnut, bylo by toto zadávací řízení vyhlášeno zbytečně, v opačném případě by byla smlouva uzavřena pouze na několik měsíců, než bude dokončena nová nadlimitní veřejná zakázka. Obviněný uvádí, že existovala důvodná obava, že jiní dodavatelé než současný poskytovatel by na tak krátké období nepodali nabídku z důvodu nerentability. Obviněný uvádí, že každá zbytečně vyhlášená zakázka znamená další časové zatížení zaměstnanců a zvýšené náklady. Pokud by zadávací řízení na přechodnou dobu bylo zahájeno až po vydání prvostupňového rozhodnutí, nemuselo by se dokončení zakázky stihnout včas.

22.         K tvrzení Úřadu, že zadavatel mohl obdržet více nabídek, pokud by nezvolil JŘBU, obviněný uvádí, že: „stěžovatel T-Mobile by také tuto veřejnou zakázku napadl a nabídku by nepodal, pokud by byl zachován sporný požadavek na automatické zálohování. Na druhou stranu existuje otázka, proč by centrální zadavatel sporný požadavek vypouštěl, když si za ním stál a ÚOHS v té době pravomocně nerozhodl. Vypuštěním sporného požadavku v překlenující zakázce by bylo dáno zapravdu stěžovateli T-Mobile. S tímto postupem by ale mohl mít problém současný poskytovatel O2 nebo jiný dodavatel, který mohl zase dotazy a námitkami blokovat dokončení překlenující otevřené zakázky. Nově dokončená veřejná zakázka na pevnou telefonii 2024-2027 již zpochybněný požadavek neobsahuje, proto dodavatel T-Mobile podal nabídku.“ Obviněný dále poukazuje na skutečnost, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2024 – 2027“ nabídl nejnižší cenu vybraný dodavatel. Obviněný uvádí, že díky využití JŘBU byly zachovány ceny v cenové hladině roku 2020, resp. mírně zvýšené po využití opce v roce 2022.

23.         Obviněný dále vznáší otázku, jak postupovat, když se zájem na zachování co nejširší otevřené hospodářské soutěže dostane do kolize s jinými zásadami. Konkrétně se jedná o zásady „3E“ upravené v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Obviněný uvádí, že organizace zřízené krajem a obecně subjekty ve veřejné správě (zadavatelé) musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti, zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, obecně mají usilovat o zadávání zakázek v otevřené soutěži. Současně ale musí postupovat hospodárně, účelně a efektivně podle zásad „3E“. Obviněný poukazuje na to, že existují názory, že hospodářská soutěž by neměla být nadřazena účelnosti, hospodárnosti a efektivnímu vynakládání veřejných prostředků. Obviněný je přesvědčen, že se zachoval hospodárně, když prostřednictvím JŘBU vyjednal nižší ceny. Dále obviněný poukazuje na to, že vybraný dodavatel (dle výsledku zadávacího řízení „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2024 – 2027“) poskytuje nižší ceny než dodavatel T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4 (dále jen „T-Mobile“).

24.         Obviněný žádá Úřad, aby přehodnotil a snížil výši pokuty, případně pokutu neuděloval. Očekávání, že by se otevřeného řízení s plněním pouze na několik měsíců účastnili další dodavatelé, kteří by nabídli nižší ceny, než byly sjednány v rámcové dohodě uzavřené dne 4. 2. 2020, je dle obviněného nereálné.

25.         Obviněný závěrem shrnuje, že v době, kdy rámcovou dohodu v JŘBU zadával, byl přesvědčen, že jedná správně ve snaze zajistit pokračování služeb pevné telefonie v souladu se zákonem.

Další průběh řízení o přestupku

26.         Usnesením č. j. ÚOHS-39537/2024/511 ze dne 21. 10. 2024, které bylo obviněnému doručeno téhož dne, určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

27.         Dne 29. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 29. 10. 2024

28.         Obviněný ve svém vyjádření uvádí, že oslovil 3 dodavatele služeb pevné telefonie, kteří byli účastníky předběžné tržní konzultace, jimž položil následující dotazy:

1.      „Za předpokladu, že předchozí služby pevné telefonie modelové veřejné zakázky plnil jiný dodavatel, podal by (dotazovaný) dodavatel nabídku na překlenující veřejnou zakázku? (i s vědomím, že bude plnit jen 3-4 měsíce, když v budoucí nadlimitní VZ nemusí skončit na prvním místě a vystřídá ho jiný dodavatel)?

2.      Pokud by dodavatel nabídku podal a po výběru by plnil jen 3-4 měsíce, předložil by jednotkové ceny odpovídající situaci na trhu anebo vyšší ceny se započtením rizika brzkého ukončení smlouvy? (následně by ale další nadlimitní VZ na 3 roky mohl získat jiný dodavatel)?

3.      V případě výběru na plnění v nouzovém období na 3-4 měsíců, kolik by bylo potřeba času (v týdnech) na přechod od stávajícího operátora v pevných hlasových a pevných datových službách? (plynulá návaznost, bezvadné fungování pevných služeb)?“

29.         Obviněný uvádí, že vybraný dodavatel sdělil, že podání nabídky na krátké období plnění nevylučuje, avšak dodal, že by nemusel být konkurenceschopný, jelikož v případě krátkého období plnění smlouvy bývá obtížná návratnost investic. Vybraný dodavatel dále sdělil, že doba přechodu pak bývá „zdlouhavý proces“.

30.         Obviněný dále uvádí, že dodavatel T-Mobile připustil podání nabídky na překlenující veřejnou zakázku, a to z důvodu, že by potom dokázal lépe kalkulovat nabídku na navazující nadlimitní veřejnou zakázku. Dobu přechodu T-Mobile odhaduje na nízké jednotky týdnů.

31.         Obviněný dále uvádí, že dodavatel ha-vel internet, IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava (dále jen „ha-vel internet“) se vyjádřil tak, že by nabídku nepodal, protože by se plnění na krátkou dobu nevyplatilo, navíc by nový dodavatel nebyl schopen konkurovat nabídce stávajícího dodavatele. Realizaci a migraci služeb odhadoval na 2-3 měsíce.

32.         Z odpovědí jednotlivých dodavatelů dle obviněného vyplývá, že přechod na nového dodavatele zabere nějaký čas (od několika týdnů po měsíce). Z uvedeného je zřejmé, že by obviněný musel veřejnou zakázku na překlenující období vyhlásit s větším předstihem, tedy v lednu či v únoru 2024, avšak zůstal by nevyřešen sporný požadavek na automatickou zálohu záchranné služby. Pokud by obviněný zahájil překlenující zakázku až po vydání prvostupňového rozhodnutí ve věci posouzení zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu, jediným dodavatelem, který by byl schopen poskytnout nepřerušené dodání služeb by byl vybraný dodavatel.

33.         Obviněný uvádí, že se rozhodl pro řešení, které by bylo hospodárné a neohrozilo přes jedno desetiletí budovaný systém centralizovaného zadávání služeb pevné telefonie. Obviněný uvádí, že po zvážení rizik a možností zvolil JŘBU s oslovením současného poskytovatele. Dále uvedl, že zamezil tím sice otevřené soutěži, avšak vyjednal plnění na několik měsíců za zvýhodněných podmínek.

Další průběh řízení o přestupku

34.         Usnesením č. j. ÚOHS-43220/2042/511 ze dne 13. 11. 2024 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

35.         Úřad obdržel dne 21. 11. 2024 vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 21. 11. 2024

36.         Obviněný ve svém vyjádření předně odkazuje na svá předchozí vyjádření.

37.         Obviněný dále uvádí, že by Úřad měl zohlednit, že v oblasti předmětu pevné telefonie není široký okruh dodavatelů a mezi dodavatelem T-Mobile a vybraným dodavatelem probíhá konkurenční boj.

38.         Obviněný dále uvádí, že uznává, že JŘBU je velmi výjimečným institutem, avšak jiné varianty řešení by pro něj byly v dané situaci rizikovější, nákladnější nebo by měly za následek zánik krajského systému centralizovaného zadávání.

39.         Obviněný dále uvádí, že pokud by bylo vyhlášeno zadávací řízení na přechodnou dobu, existuje důvodná obava, že by se nestihlo dokončit v požadovaném termínu. Obviněný podotýká, že vypuštěním sporného požadavku na automatickou zálohu by popřel svá dosavadní stanoviska, avšak při zachování uvedeného požadavku by zakázku napadl znovu T-Mobile. Obviněný uvádí, sporný požadavek ponechal v zadávacím řízení na novou rámcovou dohodu na přímý pokyn Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje, a až do dubna 2024 nebylo jisté, jak celá kauza dopadne.

40.         Dále obviněný konstatuje, že zadávací řízení na novou rámcovou dohodu vyhlásil s největším předstihem od roku 2010 a že v době zahájení zadávacího řízení nemohl důvodně předpokládat, že se uzavření smlouvy oddálí o více než půl roku oproti původnímu předpokladu.

41.         K tvrzení dodavatele T-Mobile, že by zvažoval účast v překlenující zakázce, obviněný uvádí, že cena T-Mobile by musela být účelově snížena, aby tento dodavatel uspěl. Obviněný dále uvádí, že se jeví jako rizikové a neefektivní vpustit nového dodavatele do fungujících telekomunikačních služeb, když by měl zajištěno plnění jen na 2–3 měsíce s tím, že novou zakázku by mohl získat jiný dodavatel.

42.         Obviněný dále uvádí, že telekomunikační služby jsou složitější povahy a při přechodu na nového poskytovatele nebo nové ceny nesmí dojít k výpadku, jednoduchý proces není dle obviněného ani přistupování jednotlivých organizací k nové rámcové dohodě. Soutěžit „za každou cenu“ na krátké období několika měsíců s nejistým výsledkem a vážnými riziky je dle obviněného neefektivní a nehospodárné jednání.

43.         Obviněný dále uvádí, že přihlížel k dodržení zásad 3E. Díky JŘBU byly na překlenující období zachovány nižší ceny z roku 2020 (resp. 2022). Obviněný uvádí, že Úřad nedoložil, že by bylo možné reálně očekávat ekonomicky výhodnější nabídku, pokud by byla vyhlášena otevřená soutěž na překlenující období. Obviněný odmítá, že by účelově vytvářel zadávací podmínky tak, aby zvýhodnil určitého dodavatele, dle obviněného je jeho zájmem zajistit současný standard služeb za výhodné ceny.

44.         Obviněný žádá, aby Úřad přehodnotil některé své závěry a výši pokuty.

Další průběh řízení o přestupku

45.         Přípisem č. j. ÚOHS-46527/2042/511 ze dne 9. 12. 2024 požádal Úřad vybraného dodavatele o sdělení celkové ceny plnění, jež bylo poskytnuto na základě dodatku č. 3 obviněnému a dalším účastníkům původní rámcové dohody definovaným v čl. 3 cit. rámcové dohody.

46.         Úřad obdržel dne 16. 12. 2024 vyjádření vybraného dodavatele, ze kterého vyplývá, že celková cena plnění poskytnutého na základě dodatku č. 3 činila 2 497 862,01 Kč včetně DPH.

47.         Usnesením č. j. ÚOHS-48624/2042/511 ze dne 16. 12. 2024 stanovil Úřad obviněnému opětovně lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

48.         Úřad obdržel dne 23. 12. 2024 vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Obviněný ve svém vyjádření uvádí, že v případě, že by se nepodařilo dokončit zakázku na překlenující období, lze důvodně očekávat, že by hodnota služeb byla vyšší, než byla cena uhrazená v šetřeném JŘBU, navíc dle obviněného není jisté, zda by se zakázku na překlenující období podařilo včas dokončit, dále obviněný uvádí, že přechod na nového dodavatele je časově náročný. Obviněný žádá, aby Úřad přehodnotil některé své závěry a výši pokuty.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

49.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Současně Úřad výrokem III. tohoto rozhodnutí rozhodl o uložení povinnosti obviněného uhradit náklady řízení.

50.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

51.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

52.         Podle § 52 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu použít

a)      zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

b)      druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1.      jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60,

2.      u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3.      ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54.

53.         Podle § 55 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

54.         Podle § 63 odst. 1 zákona zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž

a)      nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast,

b)      podané nabídky bez zásadních změn nemohou uspokojit požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, nebo

c)      účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast.

55.         Podle § 63 odst. 3 zákona zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť

a)      předmětem plnění veřejné zakázky je umělecké dílo nebo výkon,

b)      z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo

c)      je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

56.         Podle § 63 odst. 5 zákona může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním.

57.         Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

58.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Zjištěné skutečnosti

59.         Obviněný uzavřel dne 4. 2. 2020 původní rámcovou dohodu. Předmětem této rámcové dohody je dle bodu 1.1 jejího znění: „na straně jedné závazek společnosti O2 poskytovat Účastníkovi a Dalšímu účastníkovi definovanému v čl. 3 této Rámcové dohody

i)        vybrané služby elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí společnosti O2 (dále též jen „Služby“) za zvýhodněných obchodních podmínek, a dále též

ii)      dodávky zařízení a dalších produktů společnosti O2 (dále též jen „Zboží“) za zvýhodněných obchodních podmínek,

a na straně druhé závazek Účastníka spolu s Dalšími účastníky řádně a včas platit vyúčtování za Služby a Zboží poskytnuté mu dle této Rámcové dohody po celou dobu účinnosti této Rámcové dohody.

Předmět Rámcové dohody je podrobně vymezen v zadávací dokumentaci veřejné zakázky s názvem „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2020 - 2022“, Ev. číslo zakázky: Z2019-034744.“

60.         Původní rámcová dohoda byla dle bodu 5.1 této rámcové dohody uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2022.

61.         Dodatkem č. 1 k Rámcové dohodě číslo O2OP/845768 ze dne 19. 9. 2022 došlo k prodloužení doby trvání původní rámcové dohody do 31. 12. 2023 (dále je „dodatek č. 1“).

62.         Dodatkem č. 2 k Rámcové dohodě číslo O2OP/845768 ze dne 11. 12. 2023 došlo k prodloužení doby trvání původní rámcové dohody do 30. 4. 2024 (dále jen „dodatek č. 2“).

63.         Obviněný zahájil dne 27. 7. 2023 zadávací řízení na novou rámcovou dohodu. Ve věci přezkumu zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu bylo dne 28. 10. 2023 u Úřadu zahájeno správní řízení.

64.         Obviněný dne 2. 4. 2024 zahájil šetřené jednací řízení bez uveřejnění. V bodě 2.6 výzvy k podání nabídek je použití jednacího řízení bez uveřejnění odůvodněno tím, že do konce roku 2023 měla být v zadávacím řízení na novou rámcovou dohodu uzavřena rámcová dohoda s nově vybraným dodavatelem s účinností od 1. 1. 2024, avšak jeden z dodavatelů podal v rámci zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu námitky a poté návrh na zahájení správního řízení k Úřadu a toto nebylo do dubna 2024 pravomocně ukončeno. V zájmu nepřerušení poskytování služeb pevné telefonie pro organizace Plzeňského kraje tak obviněný rozhodl o dalším prodloužení doby plnění původní rámcové dohody prostřednictvím dodatku č. 2 do 30. 4. 2024 a následně se obviněný rozhodl dále prodloužit původní rámcovou dohodu prostřednictvím šetřeného jednacího řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 5 zákona, a to nejdéle do 31. 10. 2024.

65.         V bodě 2.3 výzvy k podání nabídek je uvedeno: „Dodatek č. 3 k Rámcové dohodě ze 4. 2. 2020 bude uzavřen s dobou plnění do 31. 10. 2024 s účinností nejdříve od 1. 5. 2024. Uzavření dodatku se předpokládá v dubnu 2024. Doba plnění bude ukončena dříve, pokud bude dokončeno zadávací řízení veřejné zakázky „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2024 – 2026“ nebo jiné nově vyhlášené veřejné zakázky na pevnou telefonii Plzeňského kraje.“

66.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-07678/2024/500 ze dne 20. 2. 2024 Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu. Citované rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-14777/2024/161 ze dne 9. 4. 2024, přičemž obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 10. 4. 2024.

67.         Úřad zadávací řízení na novou rámcovou dohodu zrušil, neboť zadavatel postupoval v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 cit. zákona, když předmět plnění zadávacího řízení vymezil natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu zahrnuta, přestože by jinak nabídku podat mohli.

68.         Dodatek č. 3 k původní rámcové dohodě byl na základě JŘBU mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřen dne 25. 4. 2024.

Právní posouzení

69.         V obecné rovině Úřad konstatuje, že jednací řízení bez uveřejnění je ze své povahy nejméně transparentním a pro hospodářskou soutěž nejméně „otevřeným“ druhem zadávacího řízení, který lze dle § 55 zákona zvolit jen za naplnění zákonem taxativně stanovených podmínek a k jehož užití by mělo docházet v ojedinělých případech, a to po důkladném posouzení splnění podmínek pro jeho použití. Princip JŘBU spočívá v tom, že zadavatel vyzývá k jednání jednoho dodavatele, případně omezený okruh dodavatelů a jedná se tak o zadávací řízení, při kterém dochází k výraznému omezení či úplnému vyloučení hospodářské soutěže. Podmínky, za kterých lze JŘBU užít, jsou taxativně uvedeny v zákoně a vzhledem k povaze řízení, která spočívá v podstatném omezení hospodářské soutěže, nelze podmínky pro užití JŘBU vykládat extenzivním způsobem, aby bylo zamezeno potenciálnímu nechtěnému omezování hospodářské soutěže. Užít JŘBU je tak možné pouze tehdy, nelze-li zadání veřejné zakázky dosáhnout transparentnějším a méně omezujícím způsobem, tedy v rámci jiného druhu zadávacího řízení dle zákona, za současného splnění zákonných podmínek pro užití JŘBU.

70.         JŘBU je tedy druhem zadávacího řízení vykazujícím nejnižší míru transparentnosti, vnější kontroly a hospodářské soutěže, neboť v JŘBU jsou sice veřejné zakázky zadávány v zákonném režimu, avšak vzhledem k povaze tohoto řízení je hospodářská soutěž fakticky zcela vyloučena; vyloučen je tak ten aspekt zadávacího řízení, který má zajistit ekonomickou výhodnost pořízení předmětu plnění veřejné zakázky a rovněž omezit jakékoli nezákonné jednání. Současně je tento druh zadávacího řízení postupem podle zákona nejméně formalizovaným a kontrolovatelným. Tato skutečnost je především patrná z toho, že zadavatele nestíhají povinnosti spočívající v provádění výběru mezi neomezeným počtem potenciálních dodavatelů, nýbrž zadavatel de facto zahajuje soukromoprávní kontraktační proces s jedním dodavatelem (pouze výjimečně pak s více dodavateli). Jak vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, jakož i judikatury správních soudů a Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), právní úpravu JŘBU nelze z důvodu jeho výjimečnosti vykládat jinak než restriktivně. Platí rovněž, že je to zadavatel, kdo nese důkazní břemeno ohledně splnění podmínek pro jeho použití.

71.         Jednou ze zákonných možností užití JŘBU je postup podle § 63 odst. 5 zákona, kdy je nutné kumulativní naplnění následujících podmínek:

·         musí se jednat o krajně naléhavou okolnost,

·         zadavatel tuto krajně naléhavou okolnost nemohl předvídat,

·         tuto krajně naléhavou okolnost zadavatel svým jednáním nezpůsobil,

·         z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

72.         Rozhodovací praxí Úřadu a soudů byla dále dovozena další podmínka, kterou musí zadavatel naplnit pro uplatnění postupu podle § 63 odst. 5 zákona, a to podmínka uzavření smlouvy v nezbytném rozsahu na nezbytně nutnou dobu. Uvedené vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 68/2017 ze dne 11. 4. 2019.

73.         K naplnění podmínky existence krajně naléhavé okolnosti Úřad konstatuje, že se musí objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají mimořádné řešení vzniklé situace odchylující se od obecných či standardních postupů souvisejících se zadáním veřejné zakázky. Smyslem ustanovení § 63 odst. 5 zákona je umožnit, aby si zadavatel byl schopen v co nejkratší době zajistit plnění, které nezbytně nutně potřebuje k řešení určitého závažného problému. Obecně půjde o situace, které v sobě zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či přímo krizové (tedy zejména případy, kdy může dojít k ohrožení lidského zdraví či života, dochází k možnosti vzniku ekologických katastrof, havárií či hrozí závažné škody), přičemž prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity. Úřad tedy dovozuje, že dodávky či služby mohou být prostřednictvím JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona zajištěny pouze po nezbytně nutnou dobu, tedy po dobu, kdy trvá krajně naléhavá situace, resp. než bude zadavatel schopen příslušný předmět plnění zajistit jiným způsobem v souladu se zákonem.

74.         Předpokladem pro aplikaci ustanovení § 63 odst. 5 zákona je rovněž situace, kdy zadavatel vznik krajně naléhavého stavu nemohl předvídat. Zákon tímto požadavkem po zadavateli požaduje, aby prokázal objektivní nemožnost předvídat vznik takové krajně naléhavé okolnosti. Při výkladu pojmu naléhavost je pak třeba přihlédnout k tomu, zdali zadavatel měl či neměl možnost se na takový stav připravit. Pokud tato možnost byla u zadavatele dána, nelze o naléhavosti v uvedeném smyslu hovořit.

75.         Dalším předpokladem pro užití JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona je, že zadavatel tuto krajně naléhavou okolnost svým jednáním nezpůsobil. Stanovená podmínka předpokládá, že jednání či opomenutí zadavatele není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavé okolnosti. V tomto smyslu se tedy musí jednat o objektivně nepředvídatelné okolnosti, vzniklé nezávisle na vůli zadavatele, jejichž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani je svým jednáním (případně opomenutím) nezpůsobil. Za nepředvídatelné okolnosti tak nelze považovat situace, které vznikly v důsledku jednání zadavatele, nebo pro jejichž vznik zadavatel připravil podmínky. Nesmí tedy ze strany zadavatele dojít ke konání či opomenutí, které by zapříčinilo vznik tohoto stavu. Zadavatel tedy nemůže tohoto druhu JŘBU užít například tehdy, pokud nedojde k zadání veřejné zakázky a zadavatel pouze svým opomenutím zapříčinil, že toto plnění vzhledem k časové limitaci nemůže být zadáno prostřednictvím jiného zadávacího řízení.

76.         Posledním předpokladem, který musí být kumulativně splněn k tomu, aby mohl zadavatel využít výše specifikované zadávací řízení, je časová tíseň, tedy nemožnost zadat zadávací řízení v jiném (transparentnějším) druhu zadávacího řízení. Z povahy věci se tak jedná o okamžité řešení naléhavé situace, kdy nelze čekat na provedení „standardního“ zadávacího řízení, přičemž je zřejmé, že uvedený postup nelze využít pro dlouhodobé zajištění dodávek či služeb. V této souvislosti Úřad odkazuje na judikaturu SDEU, konkrétně na rozsudek C-126/03 ze dne 18. 11. 2004 (Komise proti Německu), v němž SDEU konstatoval, že předtím, než zadavatel přistoupí k zadání veřejné zakázky v JŘBU, musí nejprve vyloučit, že z časových důvodů není použití jiného druhu zadávacího řízení možné. V rozsudku ve věci C–24/91 (Komise vs. Španělsko) ze dne 18. 3. 1992 týkajícího se veřejné zakázky na rozšíření a rekonstrukci univerzity v Madridu, SDEU konstatoval, že JŘBU nelze použít, pokud je dostatečný čas zorganizovat zrychlenou proceduru v jiném druhu zadávacího řízení. Zadavatel tudíž i přes existenci krajně naléhavé okolnosti musí použít jiný druh zadávacího řízení, pokud není splněna zákonná podmínka časové tísně.

77.         Úřad přitom opětovně zdůrazňuje, že shora uvedené podmínky pro užití JŘBU podle § 63 odst. 5 zákona musí být splněny kumulativně. Jinými slovy řečeno, pokud nebude dána byť jen jedna z předmětných podmínek, nebude možné veřejnou zakázku, resp. rámcovou dohodu zadat postupem podle citovaného ustanovení zákona.

78.         Vzhledem k tomu, že obviněný v bodě 2.6. výzvy k podání nabídek uvedl, že zvolil JŘBU v souladu s § 63 odst. 5 zákona, bude se Úřad zabývat předně otázkou použitelnosti JŘBU dle tohoto ustanovení zákona, tedy zda všechny výše uvedené podmínky, jež umožňují zadavateli zadat rámcovou dohodu v JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona, byly kumulativně naplněny. Úřad
k tomu v obecné rovině dodává, že důvody, jimiž zadavatel odůvodňuje oprávněnost postupu v JŘBU, má tvrdit a prokazovat zadavatel.

79.         V šetřeném případě se obviněný rozhodl pro zadání rámcové dohody v JŘBU z důvodu existence krajně naléhavé okolnosti, kterou identifikuje jako riziko přerušení jednotného poskytování telekomunikačních služeb organizacím Plzeňského kraje. Obviněný ve svém vyjádření uvedl, že v případě, kdy by nebyla prodloužena původní rámcová dohoda, skončily by smluvní vztahy 115 krajských organizací. Současný poskytovatel by dle zadavatele pravděpodobně sice poskytoval služby dále, ale za vyšší ceny, a zanikl by jednotný centrální systém poskytování telekomunikačních služeb v Plzeňském kraji. V oznámení o výsledku zadávacího řízení pak obviněný uvedl, že: »Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil dne 9.4.2024 zadávací řízení na VZ "Pevná telefonie Plzeňského kraje 2024-2026". Centrální zadavatel vyhlásí novou veřejnou zakázku, ale služby pevné telefonie nesmí být přerušeny. Z důvodu překlenutí období do zadání nové veřejné zakázky v otevřeném řízení oslovil centrální zadavatel současného dodavatele v jednacím řízení bez uveřejnění. Rámcová dohoda byla prodloužena dodatkem do 31.10.2024.«

80.         V odporu pak obviněný uvádí, že pokud by nepřistoupil k zadání rámcové dohody v JŘBU, porušil by svoji povinnost založenou zřizovací listinou a Směrnicí Rady Plzeňského kraje, kterou je provádět centralizované zadávání ve prospěch krajských organizací, aby byl zajištěn jejich provoz a naplněny potřeby. Obviněný dále poukazuje na to, že nenavázání nové smlouvy po ukončení původní rámcové dohody by mělo velmi negativní následky. Obviněný uvádí, že řada organizací Plzeňského kraje by musela hledat nového dodavatele, část by pokračovala s vybraným dodavatelem, avšak za vyšší ceny a došlo by k zániku systému centralizovaného zadávání, který byl budován od roku 2010. Obviněný konstatuje, že náklady vzniklé navýšením cen, rozpadem systému centrálního zadávání a nutností obstarat samostatné plnění ze strany více než stovky organizací by představovaly škodu o řád vyšší, než je pokuta udělená příkazem.

81.         V návaznosti na uvedené přistoupil Úřad předně k posouzení, zda situaci, na základě které obviněný přistoupil k použití JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona, si obviněný nezpůsobil sám v důsledku své předchozí činnosti.

82.         Jak je uvedeno výše, obviněný zahájil zadávací řízení na novou rámcovou dohodu. Rozhodnutím Úřadu však bylo toto zadávací řízení zrušeno. Úřad v předmětném rozhodnutí konstatoval, že obviněný postupoval při zadávání nové rámcové dohody v rozporu se zákonem (v podrobnostech viz bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Výše specifikovaná krajně naléhavá okolnost tak vznikla z důvodu, že obviněný nemohl po určitou dobu během otevřeného řízení na novou rámcovou dohodu, které navíc bylo i Úřadem zrušeno, uzavřít rámcovou dohodu, čímž ztratil časový prostor k obstarání požadovaného plnění způsobem zaručujícím otevřenou hospodářskou soutěž. Ke skutečnosti, že vůbec došlo k zahájení správního řízení ve věci zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu, výrazně přispěl nicméně sám obviněný, právě tím, že nastavil zadávací podmínky na novou rámcovou dohodu nezákonně. Mezi vadami zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu a vznikem krajně naléhavé okolnosti lze tedy dle Úřadu shledat do značné míry příčinnou souvislost.

83.         Úřad k tomu konstatuje, že se obviněný svým nezákonným jednáním, jež vyústilo v ukončení zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu na pevnou telefonii pro Plzeňský kraj, postavil do situace, ve které neměl jinou možnost, jak prodloužit původní rámcovou dohodu a zachovat kontinuitu poskytovaných služeb, než poptat požadované plnění v JŘBU. Úřad uvádí, že pokud by obviněný zejména při nastavení zadávacích podmínek na novou rámcovou dohodu postupoval tak, jak mu zákon předepisuje, čili nastavil zadávací podmínky v souladu se zákonem, nedošlo by k uložení nápravného opatření za strany Úřadu a obviněný by se tak neocitl v obtížné situaci, kdy za jedinou možnou, resp. jedinou účelnou cestu považoval poptání požadovaného plnění v rámci JŘBU. Pokud by zadávací podmínky v případě zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu byly nastaveny v souladu se zákonem, mohlo dojít k uzavření rámcové dohody v zadávacím řízení na novou rámcovou dohodu a zadavatel by nebyl nucen řešit vzniklou situaci uzavřením rámcové dohody v jednacím řízení bez uveřejnění. Úřad podotýká, že je povinností obviněného postupovat tak, jak mu předepisuje zákon a případná volba nestandardního a nejméně transparentního druhu zadávacího řízení, kterým JŘBU bezpochyby je, nemůže obviněnému sloužit jako alternativní cesta v případě jeho předchozího vlastního pochybení.

84.         Úřad uvádí, že je nesporné, že obviněný v zadávacím řízení na novou rámcovou dohodu pochybil, a je nerozhodné, že byl až do dubna 2024 přesvědčen, že zákon neporušil. Je irelevantní, že JŘBU obviněný zahájil v době, kdy rozhodnutí o nezákonnosti zadávacích podmínek v otevřeném řízení na novou rámcovou dohodu ještě nebylo v právní moci.  Rozhodnutí Úřadu totiž případnou nezákonnost zadávacích podmínek nekonstituuje, nýbrž pouze deklaruje; jinými slovy, zadávací podmínky buď zákonné jsou, nebo nejsou, a to již od okamžiku zahájení zadávacího řízení. Zadavatel si při svých jednotlivých postupech musí být jist jejich zákonností, tedy předtím, než k nim přistoupí, si musí sám pro sebe učinit právní úsudek, zda koná v souladu se zákonem, či nikoliv. Zadavatel ostatně odpovídá za případný nesoulad svých postupů se zákonem, ať byly předmětem přezkumné činnosti Úřadu, či nikoliv. To se projevuje mimo jiné například i v soukromoprávní odpovědnosti za újmu, kde právní předpisy nevyžadují pro přiznání nároků z takové odpovědnosti předchozí rozhodnutí Úřadu. Nelze tak obecně tvrdit, že jistotu o nezákonnosti zadávacích podmínek získává teprve až s pravomocným rozhodnutím Úřadu.

85.         Úřad přihlédl dále k tomu, že z obsahu rozhodnutí č. j. ÚOHS-07678/2024/500 ze dne 20. 2. 2024 vyplývá, že již z předběžných tržních konzultací předcházejících zadávacímu řízení na novou rámcovou dohodu mohl zadavatel dovodit, že požadavek na automatické zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity, který v zadávacím řízení na novou rámcovou dohodu učinil součástí zadávacích podmínek, omezuje, resp. vylučuje hospodářskou soutěž o celý předmět plnění zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu. Úřad k tomu odkazuje na bod 2. citovaného rozhodnutí, ze kterého je zřejmé, že dodavatel T-Mobile v rámci předběžných tržních konzultací uvedl mj. „Realita na telekomunikačním trhu je taková, že řešením zálohy přes mobilní síť disponuje jediný dodavatel fixních služeb, který by se tak mohl stát i jediným uchazečem o budoucí veřejnou zakázku, což může mít negativní vliv na hospodářskou soutěž. Vzhledem ke skutečnosti že ZZS PK je jediným ze zadavatelů, kde je řešení zálohy relevantní, a to ještě pouze v případě jediné fyzické přípojky (z celkového počtu necelých 400 přípojek), lze doporučit zadavateli, aby tuto jednu přípojku ze zadávacího řízení vyjmul a řešil ji vč. její zálohy separátně.“ Dodavatel ha-vel internet s.r.o. pak uvedl, že: „Vzhledem ke skutečnosti, že provozování linek tísňového volání (tedy i linky 155), se řídí speciálními povinnostmi, kdy tyto linky mohou provozovat pouze určení operátoři, je nezbytné vyjmutí požadavku na provoz této linky z veřejné zakázky a řešení jejího provozu bilaterálně se stávajícím provozovatelem.“ Ze zadávací dokumentace na novou rámcovou dohodu pak vyplývá, že poslední jednání v rámci PTK se uskutečnilo dne 18. 7. 2023, a je tedy zřejmé, že nejpozději k tomuto datu (a tedy ještě před zahájením zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu, k němuž došlo dne 27. 7. 2023) musel být obviněný s připomínkami dodavatelů k danému požadavku obeznámen. Zrušení zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu tak s ohledem na výše uvedenou negativní zpětnou vazbu od dodavatelů na trhu obviněný nemohl považovat za překvapivé.

86.         Lze přisvědčit tvrzení obviněného, že vznesení dotazů či podání námitek nemusí automaticky znamenat, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem. Nicméně v šetřené věci z odpovědí dodavatelů v rámci předběžných tržních konzultací jednoznačně vyplývá, že automatické zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity je schopen poskytnout pouze jediný dodavatel (tj. tento požadavek vylučuje hospodářskou soutěž) a že oslovení dodavatele doporučují předmětnou přípojku a její zálohu ze zadávacího řízení vyjmout a řešit ji separátně se stávajícím provozovatelem. Úřadu tak není zřejmé, na základě jakých konkrétních skutečností se obviněný domníval, že ve správním řízení ve věci zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu uspěje. K tvrzení obviněného, že na sporném požadavku trvala Záchranná zdravotnická služba Plzeňského kraje, Úřad podotýká, že obviněný mohl požadovat automatické zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity, nicméně odděleně od zbývajících služeb pevné telefonie. Obviněný mohl pokračovat v centralizovaném zadávání telekomunikačních služeb, pouze marginální část celkového plnění oddělit a poptávat prostřednictvím samostatné části zadávacího řízení. Úřad má současně za to, že systém centralizovaného zadávaní by nebyl nijak zásadně narušen, pokud by marginální část požadovaného plnění byla vyčleněna a poptávána zvlášť, byl by tak zachován bezproblémový chod zdravotnické záchranné služby i hospodářská soutěž.

87.         Opakovaně lze zdůraznit, že pokud by obviněný při nastavení zadávacích podmínek na novou rámcovou dohodu postupoval dle zákona a nastavil by zadávací podmínky v souladu se zákonem, nedošlo by k uložení nápravných opatření za strany Úřadu v podobě zrušení zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu, a obviněný by se tak neocitl v obtížné situaci, kdy za jedinou možnou cestu považoval postup v JŘBU. Obviněný byl a je povinen postupovat v souladu se zákonem a v případě, že této povinnosti nedostojí a zákon poruší, nese případné negativní konsekvence takového postupu. Pokud chtěl obviněný krajně naléhavé okolnosti předejít, měl podrobit kritické analýze všechny body návrhu (ale už i námitek, jakož i vše, co zaznělo v PTK), včas rozpoznat vady zadávacích podmínek a přijmout opatření k nápravě.

88.         Obviněný dále uvádí, že nepředvídal, že se zadávací řízení na novou rámcovou dohodu protáhne o cca 6 měsíců. Obviněný odmítá, že by zadávací řízení na novou rámcovou dohodu vyhlásil pozdě. Obviněný uvádí, že zadávací řízení zahájil tak, aby nedošlo v mezidobí k výrazné změně cen na trhu. Dále obviněný uvádí, že očekával s ohledem na realizované předběžné tržní konzultace, že dojde k minimalizaci dotazů a námitek.

89.         Úřad uvádí, že je nutno dovodit, že pokud již skutečnost, že zadávací řízení je napadeno návrhem u Úřadu, způsobuje, že obviněný nebude moci realizovat předmět rámcové dohody v termínech, které předpokládal, znamená to, že obviněný nezahájil zadávací řízení včas. Je třeba pamatovat na základní tezi obezřetného postupu zadavatele snažícího se vzniku krajně naléhavé situace předcházet tím, že ještě před zahájením zadávacího řízení počítá s nikoliv zcela bezproblémovým průběhem a k zákonem stanoveným minimálním lhůtám připočítá i čas, který si vyžádají nejrůznější zdržení, způsobené např. vysvětlováním zadávací dokumentace, podáním námitek či návrhu.

90.         Úřad rekapituluje, že obviněný zahájil zadávací řízení na novou rámcovou dohodu dne 27. 7. 2023, přičemž lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 30. 8. 2024 a následně prodloužena do 10. 10. 2023, přičemž obviněný počítal s uzavřením nové rámcové dohody s účinností od 1. 1. 2024. Tento časový rámec cca 5 měsíců od zahájení zadávacího řízení, resp. necelé 3 měsíce od uplynutí lhůty pro podání nabídek, považuje Úřad s ohledem na to, že v žádném zadávacím řízení, a na tak konkurenčním trhu jako jsou služby v oblasti pevné telefonie zvláště, nelze dopředu vyloučit, že některý z dodavatelů podá proti postupu zadavatele námitky a případně následně i návrh k Úřadu, a s ohledem na zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí Úřadem, za podhodnocený. V případě podání námitek má totiž zadavatel dle § 245 zákona povinnost odeslat do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách, následně může být v souladu s § 251 odst. 2 zákona ve lhůtě do 10 dnů doručen návrh Úřadu a v souladu s § 71 správního řádu může činit lhůta pro vydání rozhodnutí v případě prvostupňového rozhodnutí i rozhodnutí o rozkladu 60 dnů, přičemž lhůta pro podání rozkladu činí 15 dnů ode dne doručení prvostupňového rozhodnutí; sečteme-li tyto lhůty, je zřejmé, že jen samotný proces, jenž může následovat po podání námitek a návrhu, může činit až 160 dní (přičemž ještě více prodloužen může být např. v případě přerušení správního řízení za účelem získání odborného stanoviska nebo znaleckého posudku). Je přitom nutno brát na zřetel, že námitky proti zadávacím podmínkám mohli dodavatelé v zadávacím řízení na novou rámcovou dohodu podat až do konce lhůty pro podání nabídek, tedy dobu připadající na proces související s případnými podanými námitkami a návrhem je nutno počítat až od konce této lhůty. V šetřeném případě byla lhůta pro podání nabídek (po jejím prodloužení) stanovena do 10. 10. 2023, a pokud by tohoto dne byly podány námitky proti zadávacím podmínkám, mohl by přezkumný proces při zohlednění všech výše uvedených procesních lhůt skončit v průběhu března 2024. Z uvedeného je zřejmé, že pokud by obviněný vzal v úvahu možnost podání námitek a následného zahájení řízení u Úřadu, musel by nejpozději v souvislosti s prodloužením lhůty pro podání nabídek v důsledku řady dotazů dojít k závěru, že jeho předpoklad o uzavření nové rámcové dohody s účinností od 1. 1. 2024 je nereálný.

91.         K tvrzení obviněného, že i v případě, kdy by vyhlásil po doručení prvostupňového rozhodnutí ve věci zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu veřejnou zakázku na překlenující období, nestihlo by se zajistit plnění od 1. 5. 2024, Úřad uvádí následující. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne 20. 2. 2024. Lhůta pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení činí dle ustanovení § 54 odst. 1 zákona nejméně 11 pracovních dnů, lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru činí dle § 242 odst. 1 zákona 15 dnů. V ideálním případě (a s ohledem na skutečnost, že zadávací dokumentace navazuje na zadávací dokumentaci původní rámcové dohody, tedy nelze očekávat, že administrace bude časově náročná) by tak mohlo dojít k uzavření rámcové dohody na přelomu března a dubna 2024. Dle sdělení dodavatelů oslovených obviněným není vyloučeno, aby byl přechod na nového dodavatele realizován v řádů týdnů, tedy v případě zjednodušeného podlimitního řízení zahájeného v únoru 2024 není vyloučeno, že dodavatelé odlišní od vybraného dodavatele by byli schopni poskytnout plnění od 1. 5. 2024. Úřad si je vědom toho, že i případné zjednodušené podlimitní řízení může být prodlouženo v důsledku dotazů či vznesených námitek, nicméně obviněný neučinil žádné kroky pro to, aby odvrátil vznik krajně naléhavé okolnosti a požadované plnění zadal způsobem zaručujícím zachování hospodářské soutěže.

92.         Obviněný nepředložil žádný důkaz, který by naznačoval, že se snažil situaci nějakým způsobem řešit, aby předešel stavu krajní nouze. Nadto Úřad obecně konstatuje, že pokud by obviněnému aproboval jeho postup, kdy by pro zadání veřejné zakázky, resp. rámcové dohody bylo použito JŘBU z důvodu krajně naléhavé okolnosti spočívající v nemožnosti zajistit požadované plnění z důvodu zahájeného správního řízení, v rámci kterého by bylo následně pravomocně konstatováno porušení zákona např. z důvodu nezákonně stanovených zadávacích podmínek, mohla by nastat situace, kdy by zadavatelé nebyli motivováni zadávat veřejné zakázky v souladu se zákonem a zejména tak, aby se nedostali právě do krajně naléhavé situace ve smyslu § 63 odst. 5 zákona. Případně by zadavatelé mohli úmyslně tvořit zadávací podmínky „otevřenějších“ druhů zadávacích řízení v rozporu se zákonem a pokud by takové „otevřenější“ zadávací řízení bylo později napadeno, nebo zrušeno, zadali by veřejnou zakázku/rámcovou dohodu v jednacím řízení bez uveřejnění s odkazem na údajný vznik zadavatelem nezpůsobené objektivně vzniklé krajně naléhavé okolnosti. Takové jednání by zcela zjevně obcházelo účel zákona a je tak dle názoru Úřadu nepřípustné.

93.         Úřad dále konstatuje, že se své odpovědnosti za řádné a zákonné postupy v zadávacím řízení se obviněný logicky nemůže zbavit ani odkazem na povinnosti centrálního zadavatele uložené mu Plzeňským krajem, tj. povinnost provádět centralizované zadávání ve prospěch krajských organizací za účelem zajištění jejich provozu a naplnění jejich potřeb, neboť při výkonu centralizovaného zadávání musí centrální zadavatel samozřejmě dodržovat pravidla stanovená zákonem.

94.         Lze tedy uzavřít, že obviněný vznik krajně naléhavé okolnosti skutečně způsobil sám tím, že v otevřeném řízení na novou rámcovou dohodu a při jeho přípravě postupoval v rozporu se zákonem. Tento rozpor se zákonem spočíval v nezákonném nastavení zadávacích podmínek otevřeného řízení. V kontextu pozdního zahájení tohoto zadávacího řízení pak rozpor zadávacích podmínek se zákonem vedl ke vzniku naléhavé situace, s odkazem na niž obviněný obhajuje použití JŘBU. Obviněný nebyl k použití JŘBU přinucen vnějšími objektivními okolnostmi, ale obstarání předmětného plnění bylo ovlivněno událostmi, které byly toliko v jeho moci.

95.         Šetřenou podmínku dle § 63 odst. 5 zákona, že zadavatel krajně naléhavou okolnost nezpůsobil sám, tak nelze s ohledem na výše uvedené považovat na naplněnou. Úřad poznamenává, že se nezabýval posouzením splnění dalších podmínek umožňujících zadání rámcové dohody v JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona, neboť výše dovozený rozpor s citovaným ustanovením zákona dle názoru Úřadu sám o sobě způsobuje nezákonnost postupu obviněného, jehož důsledkem je konstatování závěru o neoprávněnosti použití JŘBU. Zkoumání dalších důvodů vyplývajících z daného ustanovení a případně svědčících o nezákonnosti zadání rámcové dohody v JŘBU je již nadbytečné, neboť takové šetření dalších skutečností by nezměnilo nic na závěru, že když není naplněna byť jedna z podmínek ustanovení § 63 odst. 5 zákona, nemůže být rámcová dohoda zadána v souladu s tímto ustanovením v JŘBU. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie.

96.         Úřad dále konstatuje, že obviněný v odůvodnění odporu připouští, že lze zpětně zpochybnit, že situace nemohla být předvídána a že obviněný stav nezpůsobil, rovněž obviněný připouští, že vyloučil hospodářskou soutěž, nicméně trvá na tom, že ohledem na tehdejší situaci jednal kvalifikovaně a důvodně. Obviněný uvádí, že pokud by v době, kdy nebylo postaveno najisto, zda v zadávacím řízení na novou rámcovou dohodu pochybil či nikoliv, z opatrnosti zrušil zadávací řízení na novou rámcovou dohodu nebo vyhlásil otevřené nebo zjednodušené podlimitní řízení na přechodnou dobu, jednalo by se o nehospodárný postup, neboť vyhlášení a zadání veřejné zakázky je časově a finančně nákladné. Obviněný dále uvádí, že v souladu se zásadami 3E musí postupovat hospodárně, účelně a efektivně a poukazuje na to, že se zachoval hospodárně, když prostřednictvím JŘBU vyjednal ceny na úrovni roku 2020, resp. 2022, tj. ceny nižší než byly následně vysoutěženy v otevřeném řízení.

97.         Úřad konstatuje, že dle § 248 zákona je příslušný pouze k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona. Zákon neupravuje postupy zadavatele z hlediska zásad 3E, tj. zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Cílem zákona nepochybně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle však zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj. zajištěním "fair" podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor. Vyloučení hospodářské soutěže v důsledku nedodržení pravidel stanovených zákonem tak nelze obhajovat tím, že obviněnému bylo poskytnuto plnění za nižší ceny než v případě, kdy by postupoval v souladu se zákonem.

98.         Pro úplnost se Úřad zabýval i otázkou, zda by mohly být v šetřeném případě splněny podmínky pro postup obviněného v JŘBU i podle dalších ustanovení zákona, tj. zda bylo možno zadat rámcovou dohodu v JŘBU i na základě jiného ustanovení zákona nežli podle § 63 odst. 5 zákona (tedy zejména na základě § 63 odst. 1 a 3, § 65 odst. 1 a § 66 zákona). K této otázce Úřad uvádí následující.

99.         Ve vztahu k § 63 odst. 1 zákona Úřad nejprve připomíná, že jednou z podmínek pro použití JŘBU dle tohoto ustanovení je základní předpoklad, že zadavatel oproti předchozímu otevřenému, užšímu nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení podstatně nezměnil zadávací podmínky. V šetřeném případě je zcela zjevné, že za předchozí zadávací řízení je nutno považovat otevřené řízení za účelem zadání rámcové dohody pro období 2024 – 2026, neboť právě na toto neúspěšné, resp. zrušené zadávací řízení JŘBU navazuje. Již z porovnání časového období, na kterou měla být uzavřena nová rámcová dohoda, s dobou trvání rámcové dohody dle dodatku č. 3, jednoznačně vyplývá, že rámcovou dohodou uzavřenou v JŘBU obviněný pořídil výrazně redukovanější část plnění. Úřad dále konstatuje, že předmětem rámcové dohody uzavřené v JŘBU je dále požadavek na nižší přenosovou rychlost u části plnění. Je tedy zřejmé, že zadávací podmínky šetřené rámcové dohody se výrazně změnily oproti předchozímu otevřenému řízení, a to zejména co do časového rozsahu předmětu rámcové dohody. Z této skutečnosti je tak zřejmé, že v daném případě nebyly naplněny pro postup obviněného v JŘBU ani dle § 63 odst. 1 zákona. Pro úplnost Úřad uvádí, že ustanovení § 63 odst. 1 písm. a) předpokládá, že předchozí zadávací řízení proběhlo v souladu se zákonem, a přesto byl účel daného zadávacího řízení zmařen – nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast, pokud bylo předchozí zadávací řízení zrušeno z důvodů porušení zákona, resp. bylo nezákonné, nelze postupovat v JŘBU dle tohoto ustanovení. Na šetřenou situaci pak nedopadají ani skutečnosti uvedené v § 63 odst. 1 písm. b) a c), že všichni účastníci předchozího zadávacího řízení z něj byli vyloučeni.

100.     K podmínkám uvedeným v § 63 odst. 3 zákona Úřad uvádí, že předmětem rámcové dohody jsou služby pevné telefonie. Ze samotné povahy poptávaného plnění je zřejmé, že se nejedná o umělecké dílo nebo výkon, ale o telefonní služby, a nelze tak mít za to, že by mohla být naplněna podmínka pro JŘBU dle § 63 odst. 3 písm. a) zákona. K podmínce neexistence hospodářské soutěže z technických důvodů uvedené v § 63 odst. 3 písm. b) zákona Úřad uvádí, že v rozhodnutí č. j. ÚOHS-07678/2024/500 ze dne 20. 2. 2024 Úřad dovodil, že v případě řádného stanovení zadávacích podmínek existuje více dodavatelů, kteří jsou schopni zadavateli požadované služby poskytnout. Z tohoto důvodu je tak zřejmé, že v šetřeném případě nemůže být naplněn ani důvod pro JŘBU dle § 63 odst. 3 písm. b) zákona. K podmínce nezbytnosti použití JŘBU z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví Úřad uvádí, že v případě předmětu plnění šetřené rámcové dohody se jedná o poskytování telefonních služeb a o případné ochraně výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví ve smyslu § 63 odst. 3 písm. c) zákona tak v šetřeném případě nelze uvažovat. Úřad uvedené uzavírá tím, že žádná z podmínek dle § 63 odst. 3 zákona pro užití JŘBU nebyla v šetřeném případě naplněna.

101.     Úřad rovněž doplňuje, že jelikož šetřená rámcová dohoda nenavazuje na soutěž o návrh, nemohly být v daném případě splněny ani podmínky pro JŘBU dle § 65 odst. 1 zákona. Stejně tak nelze uvažovat o oprávněnosti použití JŘBU z důvodů zakotvených v § 66 zákona, jelikož JŘBU nebylo zahájeno do 3 let ode dne uzavření původní rámcové dohody (původní rámcová dohoda byla uzavřena 4. 2. 2020 a šetřené JŘBU bylo zahájeno 2. 4. 2024).

102.     Úřad dodává, že jelikož sám obviněný jiným ustanovením zákona (než § 63 odst. 5 zákona) opravňujícím jej k zadání šetřené rámcové dohody neargumentoval, považoval Úřad za nadbytečné se dále podrobněji vyjadřovat k možnostem obviněného při zadání rámcové dohody v JŘBU.

103.     Úřad pro úplnost uvádí, že se v případě dodatku č. 3 k původní rámcové dohodě nemohlo jednat ani o zákonem povolený postup dle § 222 zákona. Obviněný využil vyhrazeného opčního práva v případě dodatku č. 1, kdy prodloužil původní rámcovou dohodu do
31. 12. 2023, a následně obviněný využil ustanovení § 222 odst. 4 a 6 a uzavřel dodatek č. 2, kterým prodloužil původní rámcovou dohodu do 30. 4. 2024. Dodatek č. 3 uzavřený na základě JŘBU nelze podřadit pod výjimku uvedenou v § 222 odst. 4 zákona, neboť dodatek č. 3 již nesplňuje podmínku, že hodnota změny musí být nižší než 10 % původní hodnoty závazku. Dle Úřadu se v případě plnění dle šetřené rámcové dohody nejednalo ani o dodatečné služby, které nebyly zahrnuty v původní rámcové dohodě, jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele není možná, tedy uzavření dodatku č. 3 nelze podřadit ani pod výjimku uvedenou v § 222 odst. 5 zákona.  S ohledem na vše výše uvedené se nejedná ani o změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, jak je stanoveno v § 222 odst. 6 zákona. Předmětem šetřené rámcové dohody nejsou stavební práce, tedy je rovněž vyloučeno použití § 222 odst. 7 zákona.

104.     Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že obviněný naplnil první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, když zadal rámcovou dohodu v JŘBU, aniž by k tomu byly splněny zákonné předpoklady.

105.     Další znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívá v tom, že nedodržení pravidel stanovených zákonem ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele. Aby tedy došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, musí nezákonným postupem zadavatele dojít k ovlivnění nebo k alespoň potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele. Úřad se tedy nadále zabýval tím, zda výše popsaný nezákonný postup obviněného ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

106.     Pakliže je zřejmé, že nebyly splněny podmínky pro použití JŘBU a obviněný jej tedy nebyl oprávněn použít, Úřad považuje za zcela nesporné, že vedení JŘBU v rozporu se zákonem musí mít vliv alespoň v potenciální rovině na výběr dodavatele, když se jedná o způsob zadávání veřejných zakázek vylučující sám o sobě hospodářskou soutěž. Úřad k tomu odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012, ze kterého vyplývá, že pro naplnění skutkového stavu přestupku zadavatele je zcela postačující pouhá možnost (hypotéza) ovlivnění výběru dodavatele, přičemž stejný závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 61/2016-38 ze dne 28. 6. 2016. V návaznosti na právě uvedené Úřad konstatuje, že skutečnost, že obviněný mohl uzavřením smlouvy v JŘBU v situaci, kdy nenaplnil podmínky zadání rámcové dohody v JŘBU na základě § 63 odst. 5 zákona ovlivnit výběr dodavatele, vyplývá v posuzovaném případě již ze samotné skutečnosti, že obviněný neumožnil dalším potenciálním dodavatelům otevřenou hospodářskou soutěž o rámcovou dohodu, která by byla v souladu se zákonem. Úřad z veřejně dostupných zdrojů[2] zjistil, že obviněný zahájil dne 26. 6. 2024 otevřené řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2024 – 2027“, přičemž v tomto zadávacím řízení obviněný obdržel dvě nabídky. V důsledku nezákonného postupu obviněného tak obviněný neumožnil soutěž o šetřenou rámcovou dohodu ani dodavateli, který o plnění obdobné (svým předmětem rozsáhlejší) projevil zájem v otevřeném řízení, které bylo zahájeno po zrušení zadávacího řízení na novou rámcovou dohodu. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že nelze vyloučit, že by obviněný v případě, že by umožnil více dodavatelům než vybranému dodavateli účastnit se řádně realizovaného (tj. v souladu se zákonem) zadávacího řízení na předmět plnění rámcové dohody, mohl rámcovou dohodu uzavřít za ekonomicky výhodnějších podmínek, než tomu bylo v posuzovaném případě, resp. je tedy zřejmé, že v daném případě došlo k potenciálnímu vlivu na výběr dodavatele. Dle názoru Úřadu tak není pochyb o tom, že popsaný postup obviněného v JŘBU mohl ovlivnit výběr dodavatele. Na tomto závěru přitom nic nemění skutečnost, že v zadávacím řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2024 – 2027“ nabídl nižší cenu vybraný dodavatel, neboť z uvedeného nelze dovozovat, jaké cenové nabídky by byly podány na šetřenou veřejnou zakázku, pokud by o ni hospodářská soutěž proběhla. S ohledem na skutečnost, že v otevřeném řízení na veřejnou zakázku pevné telefonie nejevil o plnění veřejné zakázky zájem pouze vybraný dodavatel, nelze přistoupit k závěru, že zadáním veřejné zakázky v JŘBU nedošlo ani k potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele, není totiž jisté, zda by nabídky jednotlivých účastníků s ohledem na časově omezenější období nebyly koncipovány jiným způsobem. Celková cenová kalkulace v případě veřejné zakázky je výsledné číslo, do jehož výpočtu vstupuje celá řada proměnných, nelze tedy srovnávat cenu druhého účastníka v otevřeném řízení a cenu v nyní posuzovaném JŘBU. Nelze tak s jistotou tvrdit, že by nabídka vybraného dodavatele byla za každých okolností ekonomicky nejvýhodnější a vybraný dodavatel by tak objektivně vždy obstál i v konkurenčním prostředí.

107.     K tvrzení obviněného, že by dodavatelé nebyli schopni či ochotni plnění na krátký časový úsek poskytnout, tedy že by se případného zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody jiní dodavatelé než vybraný dodavatel nezúčastnili, Úřad uvádí, že z vyjádření obviněného ze dne 29. 10. 2024 plyne, že sám obviněný oslovil potenciální dodavatele poskytující služby pevné telefonie a dotazoval se jich, zda by podali nabídku na služby pevné telefonie za situace, že předchozí služby pevné telefonie plnil jiný dodavatel a nelze vyloučit, že se bude jednat o plnění pouze na 3–4 měsíce. Z odpovědí oslovených dodavatelů přitom plyne, že kromě vybraného dodavatele připustil podání nabídky i dodavatel T-Mobile, což výše popsané tvrzení zadavatele vyvrací a naopak to potvrzuje závěr Úřadu, že nezákonným zadáním veřejné zakázky v JŘBU mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele.  

108.     Konečně Úřad konstatuje, že posledním znakem skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst.1 písm. a) zákona je uzavření rámcové dohody. K tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení na rámcovou dohodu je zřejmé, že obviněný uzavřel dne 25. 4. 2024 s vybraným dodavatelem dodatek č. 3, čímž došlo ke splnění uvedeného posledního znaku skutkové podstaty přestupku obviněného.

109.     V návaznosti na výše uvedené považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

110.     Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

111.     Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let u přestupků podle § 268 zákona.

112.     Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

113.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 25. 4. 2024, tj. dnem uzavření dodatku č. 3. Promlčecí doba se přerušuje zahájením správního řízení. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

114.     V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

115.     Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 249 786 Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění poskytnutého na základě dodatku č. 3 ve výši 2 497 862,01 Kč včetně DPH).

116.     Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

117.     Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

118.     Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

119.     Ke způsobu spáchání přestupku Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo neoprávněné zadání rámcové dohody v JŘBU podle § 63 odst. 5 zákona vyústěním nezákonného stanovení zadávacích podmínek v předcházejícím otevřeném řízení na novou rámcovou dohodu na služby pevné telefonie. S ohledem na skutečnost, že nebylo možné uzavřít smlouvu na plnění rámcové dohody zadávané v otevřeném řízení, přistoupil obviněný k zajištění požadovaných služeb (resp. jejich minimální potřebné části) tak, že je neoprávněně zadal v JŘBU. Ačkoliv je zřejmé, že obviněný postupoval při zadávání rámcové dohody v JŘBU s ohledem na potřebu zajištění nepřerušeného jednotného poskytování telefonních služeb pro řadu organizací v Plzeňském kraji, je nutné především zdůraznit tu okolnost, že se obviněný do dané situace dostal na základě svého předchozího postupu při zadávání nové rámcové dohody v otevřeném řízení a pro řešení vzniklé situace nesplnil podmínky pro použití JŘBU podle § 63 odst. 5 zákona.

120.     Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k faktickému vyloučení hospodářské soutěže mezi možnými zájemci o rámcovou dohodu, kteří by byli schopni předmět plnění realizovat. V šetřeném případě tak nebyl naplněn základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního a rovného prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů.

121.     Úřad jako polehčující okolnost zohlednil skutečnost, že obviněný zcela nerezignoval na zadávání předmětu rámcové dohody v řádné soutěži (čili nepřistoupil rovnou k JŘBU bez jakýchkoli předchozích pokusů požadované plnění získat v rámci některého z otevřených druhů zadávacího řízení), když před zadáním v JŘBU zahájil otevřené řízení na novou rámcovou dohodu a pokusil se tak vysoutěžit požadované plnění pro zajištění centrálních služeb pevné telefonie. Stejně tak Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se obviněný (byť svým vlastním přičiněním) nacházel v situaci, kdy jej blížící se datum konce účinnosti původní rámcové dohody stavělo do pozice, ve které byl nucen pružně rozhodnout o dalším postupu, který by směřoval k zachování jednotného centrálního systému poskytování služeb pevné telefonie v Plzeňském kraji. Jak bylo dovozeno výše, v šetřeném případě však nelze uvedeným zhojit nezákonný postup obviněného, lze ke zmiňovaným skutečnostem pouze přihlédnout jako k polehčujícím okolnostem spáchaného přestupku.

122.     Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný v bodě II. dodatku č. 3 stanovil, že původní rámcová dohoda bude v případě, že Úřad nezruší zadávací řízení na novou rámcovou dohodu nebo bude dokončeno jiné zadávací řízení na pevnou telefonii, prodloužena pouze na dobu nezbytně nutnou pro překlenutí období do účinnosti nové rámcové dohody.

123.     Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný v rámci JŘBU oslovil pouze jediného dodavatele a zcela tak vyloučil hospodářskou soutěž.

124.     Úřad konstatuje, že v souvislosti se stanovením výše pokuty se dále zabýval tím, zda přestupek dle výroku I. tohoto rozhodnutí není v souběhu s jiným přestupkem obviněného, a zjistil, že nikoliv. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

125.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu Plzeňského kraje na rok 2024 vyplývá, že obviněný obdržel od Plzeňského kraje provozní příspěvek ve výši 24 932 000 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

126.     V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Ve vztahu k preventivní funkci ukládané pokuty Úřad poznamenává, že v daném případě shledal jako nemístné uložení pokuty v jakkoli bagatelní (či obdobné) výši v situaci, kdy obviněný nezákonným postupem (tj. použitím JŘBU, pro něž nebyly splněny zákonné podmínky) zcela rezignoval na podrobení předmětu rámcové dohody soutěži o tuto rámcovou dohodu a naprosto tak popřel základní cíl zákona – tj. zajištění soutěžního prostředí za účelem výběru co nejvhodnější nabídky. Úřad má za to, že stanovená výše pokuty dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

127.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí – náklady řízení

128.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

129.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

130.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

131.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

132.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

133.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000814.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Centrální nákup Plzeňského krajem příspěvková organizace, Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-033737, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 146-466368, ve znění pozdějších oprav

[2] https://ezak.cnpk.cz/document_download_118580.html