číslo jednací: 00378/2025/500
spisová značka: S0421/2024/VZ

• Instance: I.
• Věc: Úklid vybraných objektů zadavatele II
• Účastníci:
  1. Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny
  2. Jan Grézl
  3. Sylva Grézlová
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 25. 1. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S0421/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-00378/2025/500

Brno 6. 1. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 5. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1,
• navrhovatel –
• Jan Grézl, IČO 49555081, se sídlem Ostravská 870/25, 779 00 Olomouc, a
• Sylva Grézlová, IČO 43995497, se sídlem Ostravská 870/25, 779 00 Olomouc, ve správním řízením zastoupená na základě přípisu ze dne 6. 6. 2024 označeného jako „Určení společného zmocněnce pro účely usnadnění průběhu správního řízení“ Janem Grézlem, IČO 49555081, se sídlem Ostravská 870/25, 779 00 Olomouc,

sdružení za účelem podnikatelské činnosti na základě Smlouvy o sdružení ze dne 27. 1. 1997,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Úklid vybraných objektů zadavatele II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-008357, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 110721-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Úklid vybraných objektů zadavatele II“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-008357, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 110721-2024, ve znění pozdějších oprav, v rozporu se zákonem, když

• v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace na citovanou veřejnou zakázku v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a ustanovením § 73 odst. 6 citovaného zákona požadoval, aby člen týmu dodavatele disponoval certifikátem podle § 58 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, který je zcela nepřiměřený předmětu veřejné zakázky, neboť předmět veřejné zakázky v sobě nezahrnuje rovněž provádění speciální desinfekce, desinsekce a deratizace, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což se mohlo projevit v omezení účasti potenciálních dodavatelů v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku,
• neučinil v rozporu s § 36 odst. 3 citovaného zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona součástí zadávací dokumentace na citovanou veřejnou zakázku interní směrnice zadavatele, jimiž se má řídit smluvní vztah mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, čímž nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Úklid vybraných objektů zadavatele II“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-008357, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 110721-2024, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0421/2024/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Úklid vybraných objektů zadavatele II“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-008357, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 110721-2024, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 21. 2. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Úklid vybraných objektů zadavatele II“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-008357, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 110721-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             V čl. 4 „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky signované dne 22. 2. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmět veřejné zakázky vymezen jako »zajištění (poskytování) komplexních úklidových, mycích a čistících služeb („služba“) v níže uvedených objektech Zadavatele, v nichž bude dodavatel realizovat služby na základě specifikovaných činností a požadovaných četností nebo na základě jednotlivých objednávek služeb na mimořádné úklidové práce a činnosti ve vybraných prostorách objektů Kanceláře Poslanecké sněmovny«. 

3.             V čl. 5 „Předpokládaná hodnota“ zadávací dokumentace zadavatel vymezil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky následujícím způsobem: „Předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je 28 000 000, - Kč bez DPH za 1 rok poskytnutí služby. Za 4 roky poskytování služby představuje předpokládaná hodnota částku 112 000 000,- Kč bez DPH.“.

4.             Zadavatel stanovil v čl. 13 „Podání nabídek“ zadávací dokumentace lhůtu pro podání nabídek do dne 29. 3. 2024 do 10:00. Zadavatel následně v souvislosti s Vysvětlením zadávací dokumentace č. 3 signovaným dne 21. 3. 2024 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do dne 29. 4. 2024 do 10:00.

5.             Dne 28. 4. 2024 byly zadavateli doručeny prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele a následně dne 29. 4. 2024 v 8:34:41 prostřednictvím datové zprávy námitky navrhovatele –

o   Jan Grézl, IČO 49555081, se sídlem Ostravská 870/25, 779 00 Olomouc, a

o   Sylva Grézlová, IČO 43995497, se sídlem Ostravská 870/25, 779 00 Olomouc, ve správním řízením zastoupená na základě přípisu ze dne 6. 6. 2024 označeného jako „Určení společného zmocněnce pro účely usnadnění průběhu správního řízení“ Janem Grézlem, IČO 49555081, se sídlem Ostravská 870/25, 779 00 Olomouc,

sdružení za účelem podnikatelské činnosti na základě Smlouvy o sdružení ze dne 27. 1. 1997

(dále jen „navrhovatel“) – ze dne 22. 4. 2024 proti stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6.             Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 13. 5. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 22. 5. 2024 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
(dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh navrhovatele směřuje proti vícero zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel má předně zato, že zadavatel stanovil požadavek na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona v rozporu se zásadou přiměřenosti. Navrhovatel přitom konkrétně uvádí, že zadavatel v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace požaduje, aby člen realizačního týmu označený jako „Člen týmu“ disponoval certifikátem opravňujícím k dezinfekci prostor vydaným v souladu s § 58 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOVZ“), konkrétně pak k tzv. speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (dále jen „speciální ochranná DDD“), jejímž předmětem dle navrhovatele je profesionální mechanická či chemická likvidace zejména hlodavců a hmyzu. Navrhovatel má však zato, že předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění běžných komplexních úklidových, mycích a čistících služeb, jejichž součástí dle jeho názoru není výkon speciální ochranné DDD (navrhovatel přitom odkazuje na výčet poskytovaných služeb uvedený v příloze č. 1 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, resp. na přílohu č. 4 „Specifikace objektů a požadovaných činností“ zadávací dokumentace a na strukturu nabídkové ceny obsažené v příloze č. 3 „Struktura nabídkové ceny“ zadávací dokumentace). Uvedený požadavek zadavatele je tak dle navrhovatele hrubě nepřiměřený a omezující hospodářskou soutěž. Navrhovatel má zato, že zadavatel postupoval v rozporu s § 73 odst. 6 zákona, když při stanovení požadavku na technickou kvalifikaci nepostupoval přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel dále odkazuje na ustanovení § 57 odst. 2 ZOVZ, dle kterého má organizační složka státu u nemovitostí v majetku České republiky, resp. obytných a pobytových místností a nebytových prostor nesloužících k podnikání, povinnost zajistit výkon speciální ochranné DDD. Navrhovatel je s ohledem na to přesvědčen, že zadavatel již má pro účely speciální ochranné DDD budov Poslanecké sněmovny zajištěného jiného dodavatele. Navrhovatel přitom informaci o zajištění výkonu speciální ochranné DDD v předmětných budovách považuje za klíčovou, pročež žádá, aby si Úřad vyžádal od zadavatele smlouvu, na jejímž základě dochází k zajišťování speciální ochranné DDD a další relevantní podklady k jejímu uzavření.               

9.             Navrhovatel má dále zato, že zadavatel nestanovil a neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení. Navrhovatel předně uvádí, že zadavatel v čl. VII odst. 22 návrhu smlouvy uvedl, že systém měsíčního úklidu bude doplněn před podpisem smlouvy a bude tvořit její přílohu č. 7. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadávací dokumentace přitom již od okamžiku jejího uveřejnění obsahuje přílohu č. 7 s názvem „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu v souladu s čl. VI. odst. 21 Smlouvy“. Navrhovatel spatřuje neúplnost zadávacích podmínek v nejasnosti ohledně provázanosti přílohy č. 7 zadávací dokumentace s relevantním ustanovením závazného návrhu smlouvy na veřejnou zakázku a rovněž pak ohledně úplnosti uvedené přílohy před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel následně v čl. IX. odst. 6 návrhu smlouvy podmiňuje uhrazení ceny za měsíční plnění kvalitou úklidu v souladu s interními směrnicemi zadavatele, přičemž tyto interní směrnice zadavatele nejsou součástí zadávací dokumentace a dodavatelé tak neměli možnost se s jejich obsahem seznámit, čímž měla být porušena zásada transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel měl současně porušit zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, neboť jeho stávající dodavatel je s předmětnými interními směrnicemi zadavatele seznámen a má tak v zadávacím řízení neoprávněnou výhodu. Navrhovatel rovněž v uvedeném kontextu spatřuje nebezpečí, že jednotliví dodavatelé nebudou moci řádně nacenit povinnosti vyplývající z interních směrnic, což povede k neporovnatelnosti nabídek.

10.         Zadavatel se dále měl dopustit pochybení při nastavení požadavků na ekonomickou kvalifikaci, když v čl. 10.3 „Ekonomická kvalifikace dle § 78 zákona“ zadávací dokumentace požadoval doložení tzv. specializovaného obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky, který mají dodavatelé ve svých nabídkách prokazovat výkazem zisku a ztrát. Navrhovatel přitom poukazuje na to, že z výkazu zisku a ztrát zadavatel nebude schopen výši specializovaného obratu, tedy obratu ve vztahu k zajištění úklidových služeb v objektech určených pro užívání širokou veřejností včetně administrativního zázemí, nijak ověřit.  S ohledem na to považuje navrhovatel předmětnou zadávací podmínku za rozpornou se zásadou transparentnosti ve spojení s ustanovením § 73 odst. 5 zákona. Dle názoru navrhovatele dále platí, že pokud by zadavatel následně výši specializovaného obratu požadoval prokázat jinými doklady či údaji než těmi, které si vymínil v zadávací dokumentaci, prostřednictvím žádosti o objasnění nabídky ve smyslu § 46 zákona, dopustil by se nepřípustné změny zadávací dokumentace po lhůtě pro podání nabídky ve smyslu § 99 odst. 1 zákona.          

11.         Navrhovatel dále zastává názor, že zadavatel v rozporu s § 245 odst. 1 zákona dostatečně nevypořádal podané námitky. Navrhovatel má přitom zato, že rozhodnutí o námitkách obsahuje na mnoha místech pouze povrchní a obecná konstatování. Zadavatel žádným způsobem nereagoval na tvrzení navrhovatele, že speciální ochranná DDD není předmětem veřejné zakázky, neboť takové plnění není uvedeno v žádné části zadávací dokumentace (přestože předmět plnění je v ní jinak poměrně detailně a přesně popsán). Zadavatel dále údajně nijak nereflektoval tvrzení navrhovatele, že zadavatel byl povinen dodavatelům zpřístupnit své vnitřní předpisy, když na ně v zadávací dokumentaci odkazoval a současně stanovil povinnost realizovat veřejnou zakázku v souladu s nimi. Obdobně se pak zadavatel dostatečně nevyjádřil k závěru navrhovatele, že zadavatel nebude schopen z výkazů zisku a ztrát posoudit splnění ekonomické kvalifikace s ohledem na specializovaný obrat, když zadavatel pouze konstatoval, že jiná možnost prokázání specializovaného obratu neexistuje.     

12.         Navrhovatel uvádí, že je v důsledku stanovení výše popsaných zadávacích podmínek přímo diskriminován, přičemž mu vznikla újma spočívající v tom, že se v jejich důsledku nemůže účastnit zadávacího řízení, čímž ztratil možnost uzavřít se zadavatelem smlouvu na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil. 

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

13.         Úřad obdržel návrh dne 22. 5. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení
s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

14.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

15.         Přípisem ze dne 23. 5. 2024 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Vyjádření zadavatele k návrhu obdržel Úřad dne 3. 6. 2024.

Vyjádření zadavatele k návrhu

16.         Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 3. 6. 2024 předně uvedl, že smluvní podmínky veřejné zakázky rozlišují mezi poskytováním „běžného“ a „mimořádného úklidu“, přičemž toto rozdělení figuruje pouze ve smyslu rozdělení poskytovaných služeb na činnosti poskytované v pravidelném přesně opakujícím se časovém intervalu (tj. „běžný úklid“) a činnosti nad rámec těchto pravidelných intervalů (tj. „mimořádný úklid“). Podle zadavatele přitom do stanovené kategorie „běžných“ úklidových služeb spadá rovněž pravidelný úklid prostor, kde dochází ke styku s potravinami, a rovněž úklid ubytovacích prostor. Pro tento typ úklidových činností je pak dle názoru zadavatele v souladu s § 58 ZOVZ potřeba speciální ochranné DDD. Zadavatel přitom v příloze č. 4 „Specifikace objektů a požadovaných činností“ zadávací dokumentace jasně a srozumitelně stanovil, že poskytování pravidelného úklidu se týká i výše identifikovaných prostor. Zadavatel má přitom zato, že v zadávací dokumentaci nemusel explicitně stanovovat, že požaduje poskytování speciálního úklidu v návaznosti na § 58 ZOVZ, když povinnost disponovat osvědčením ke speciální ochranné DDD v případě provádění úklidu (konkrétně pak dezinfekce) např. u prostor, kde dochází ke styku s potravinami, vyplývá přímo z příslušných právních předpisů. Zadavatel tak má zato, že v čl. 10.4. písm. d) zadávací dokumentace stanovil zcela legitimní požadavek odvíjející se od předmětu veřejné zakázky. Zadavatel nadto upozorňuje, že v příloze č. 3 „Struktura nabídkové ceny“ zadávací dokumentace explicitně požaduje nacenit „prostorovou dezinfekci – jednorázové vydezinfikování svislých a vodorovných povrchů prostor a veškerých předmětů v nich obsažených a zabránění možné virové nákaze včetně koronaviru“, pročež o zahrnutí činností spadajících pod speciální DDD nemůže být pochyb. Ve vztahu k úklidu ubytovacích prostor pak zadavatel doplňuje, že předmětem mimořádného úklidu dle čl. III. odst. 8 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku je i tzv. havarijní úklid, který bude realizován v případech nepředvídatelného znečištění, vytopení atp., přičemž zadavatel dodává, že tímto „nepředvídatelným znečištěním“ či jeho obdobou může být například i zamoření ubytovacích prostor štěnicemi. Zadavatel přitom souhlasí s tvrzením navrhovatele, že má s ohledem na ustanovení § 57 odst. 2 ZOVZ povinnost pro své prostory zajišťovat speciální ochrannou DDD, přičemž uvádí že má v úmyslu tuto povinnost zajišťovat mimo jiné právě v rámci předmětné veřejné zakázky.    

17.         Ve vztahu k absenci odkazovaných vnitřních směrnic zadavatel plně odkazuje na příslušnou část rozhodnutí o námitkách. V něm přitom zadavatel k nejasnosti ohledně provázanosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku s relevantním ustanovením návrhu smlouvy na veřejnou zakázku uvedl, že se jedná o administrativní pochybení vzniklé v procesu zpracování a úprav zadávací dokumentace veřejné zakázky, kdy zadavatel v příloze č. 7 smlouvy opomněl opravit již neaktuální odkaz na konkrétní ustanovení návrhu smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel má přitom zato, že se nejedná o pochybení, které by v zadávací dokumentaci vyvolávalo jakékoliv zásadní nejasnosti či rozpor se zákonem, neboť v kontextu všech ustanovení zadávacích podmínek je úmysl zadavatele zcela jasný. Ve vztahu k úplnosti přílohy č. 7 smlouvy na veřejnou zakázku pak zadavatel uvedl, že uvedenou přílohu předložil již na počátku zadávacího řízení, neboť usoudil, že se jedná o vhodnější postup z důvodu zachování transparentnosti a poskytnutí možnosti dodavatelům seznámit se s mechanismem hodnocení úklidu. Ponechání předmětné věty v článku VII odst. 22 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku pak zadavatel označuje za administrativní pochybení, přičemž má zato, že z kontextu poskytnutých zadávacích podmínek jasně vyplývá, že poskytnutá příloha je součástí zadávacích podmínek, přičemž že dává jasný obrázek o tom, jak bude probíhat měsíční hodnocení vnitřního úklidu a výpočet výše sankce. K samotné absenci odkazovaných vnitřních předpisů pak má zadavatel zato, že se nejedná o informace, které by měly v konečném důsledku mít skutečný dopad na nacenění předmětu plnění. Obavy navrhovatele ohledně povinnosti dodržovat zásady BOZP a PO včetně interních směrnic zadavatele se zadavateli jeví jako neopodstatněné, přičemž uvádí, že předmětné vnitřní směrnice pouze rozvádí a konkretizují povinnosti přímo vyplývající z příslušných právních předpisů a vybraný dodavatel tak nebude vystaven žádným novým povinnostem, které by mu s ohledem na dosavadní praxi byly neznámé. S ohledem na výše uvedené pak podle názoru zadavatele nemůže dojít ani k neporovnatelnosti nabídek, neboť všichni dodavatelé naceňují totožné plnění, které je vymezeno předmětem plnění v zadávací dokumentaci. Zadavatel následně ve vyjádření k návrhu doplňuje, že navrhovatelem tvrzené nejasnosti a nezákonnost spojené s přílohou č. 7 smlouvy na veřejnou zakázku zjevně nemohou dosahovat takové intenzity, jak předesílá navrhovatel, neboť zadavatel v zadávacím řízení obdržel 8 nabídek^[1] na veřejnou zakázku. S ohledem na to zadavatel konstatuje, že absence interních směrnic zadavatele v zadávací dokumentaci neměla vliv na hospodářskou soutěž. Pro doplnění pak zadavatel uvádí, že námitky navrhovatele byly podány až poslední den lhůty pro podání nabídek, která přitom trvala déle než 60 kalendářních dní, přičemž navrhovatel (ani jiní dodavatelé) nepožádali o vysvětlení zadávací dokumentace ve vztahu k předmětu podaných námitek navrhovatele. Tato skutečnost přitom dle navrhovatele svědčí o jednoznačné motivaci navrhovatele zadávací řízení „sabotovat“.             

18.         Rovněž v případě stanovení požadavků na ekonomickou kvalifikaci pak zadavatel předně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách odkázal na znění ustanovení § 78 odst. 5 zákona a rovněž pak na komentářovou literaturu, dle které citované ustanovení zákona uvádí výkaz zisku a ztrát jako povinný doklad pro prokázání výše obratu bez ohledu na to, zda v případě konkrétní veřejné zakázky vymezil zadavatel své požadavky na ekonomickou kvalifikaci dodavatele ve vztahu k celkovému obratu, nebo obratu dosaženého s ohledem na předmět veřejné zakázky. Zadavatel tak má zato, že zákon nestanovuje jinou možnost, jak prokázat ekonomickou kvalifikaci, přičemž zadavatel pouze při formulaci předmětného požadavku následoval dikci zákona. Zadavatel nadto ve svém vyjádření k návrhu dodává, že zákon dodavatelům přiznává rovněž možnost předložit i jiný obdobný doklad podle právního řádu země sídla dodavatele, přičemž že tato možnost není omezena pouze na zahraniční dodavatele. Zadavatel tak má zato, že pokud má navrhovatel pocit, že není z vlastních důvodů schopen předložit výkaz zisků a ztrát, je v konečném důsledku oprávněn využít i jiný odpovídající doklad dle právního řádu České republiky. Zadavatel přitom dodává, že i v případě, kdy by nebyl schopen z předloženého výkazu zisku a ztrát vyčíst potřebné informace, může příslušného účastníka zadávacího řízení v souladu s § 46 zákona vyzvat k upřesnění informací obsažených ve výkazu zisku a ztrát.     

19.         Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nedostatečným způsobem vypořádal výše uvedené námitky, zadavatel předně odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, dle které je pro zákonnost rozhodnutí o námitkách klíčové to, aby v něm zadavatel poskytl svoji odpověď na veškeré skutečnosti namítané stěžovatelem v námitkách, a nikoliv to, aby se v něm zadavatel vyjadřoval ke každé větě tvořící obsah daných námitek. Zadavatel má přitom zato, že se ve svém rozhodnutí o námitkách podrobně vyjádřil k otázce speciální ochranné DDD v kontextu vymezeného předmětu plnění, když jasně uvedl, že výkon speciální ochranné DDD je pro zadavatele nezbytný z důvodu, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky je poskytování úklidu v prostorách, kde dochází ke styku s potravinami, a v ubytovacích prostorách. Ve vztahu k námitce neposkytnutí vnitřních směrnic pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že dle jeho názoru není nezbytné vnitřní směrnice účastníkům zadávacího řízení poskytnout, protože předmětné vnitřní směrnice pouze blíže rozvádějí zákonné povinnosti dodavatele. K namítanému způsobu prokazování ekonomické kvalifikace pak zadavatel uvedl, že výkaz zisku a ztrát požaduje v souladu se zákonem.

20.         Zadavatel setrvává na svém názoru, že v zadávacím řízení nepostupoval v rozporu se zákonem a proto navrhuje, aby Úřad návrh v souladu s § 265 zákona zamítl.      

Další průběh správního řízení

21.         Usnesením ze dne 31. 5. 2024 Úřad určil navrhovateli pro účely usnadnění průběhu správního řízení lhůtu k určení společného zmocněnce.

22.         Navrhovatel v návaznosti na usnesení ze dne 31. 5. 2024 doručil Úřadu dne 6. 6. 2024 sdělení z téhož dne, kterým označil jako společného zmocněnce Jana Grézla.

23.         Usnesením ze dne 6. 6. 2024 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

24.         Usnesením ze dne 12. 6. 2024 Úřad určil navrhovateli lhůtu k doložení smlouvy, kterou byla založena společnost „JAN GRÉZL, SYLVA GRÉZLOVÁ - HARYSERVIS II. sdružení fyzických osob“.

25.         Navrhovatel v návaznosti na usnesení ze dne 12. 6. 2024 doručil dne 13. 6. 2024 Úřadu smlouvu o sdružení ze dne 27. 1. 1997 ve znění jejích dodatků č. 1 až 3.

26.         Úřad se dne 14. 6. 2024 obrátil na Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen „ministerstvo zdravotnictví“) s žádostí o sdělení, prostřednictvím které požádal o zodpovězení následujících dotazů:

„Vypl[ý]vá z ustanovení § 57 odst. 2 ZOVZ pro organizační složku státu nebo jeho příspěvkovou organizaci povinnost mít vždy u nemovitostí v majetku České republiky zajištěn výkon tzv. speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace?“ (dále jen „dotaz č. 1“).

„Je pro povinnost dle ustanovení § 57 odst. 2 ZOVZ rozhodné, že dotčená nemovitost v majetku České republiky zahrnuje kuchyňky, kantýny a obývací prostory?“ (dále jen „dotaz č. 2“).

27.         Ministerstvo zdravotnictví doručilo dne 24. 6. 2024 Úřadu své sdělení ze dne 17. 6. 2024, v němž uvedlo k dotazu č. 1 následující: „Dle ustanovení § 57 odst. 2 pouze pokud je to nezbytné s ohledem na možnost výskytu epidemiologicky významných členovců, hlodavců a jiných zvířat. Tudíž není nezbytné tuto povinnost vždy plnit.“. K dotazu č. 2 dále uvedlo ministerstvo zdravotnictví následující: „Ano, tato skutečnost by měla být zohledněna při posuzování příslušné povinnosti, jelikož z logiky věci u některých typů provozů/činností, jako jsou stravovací nebo ubytovací služby, lze očekávat zvýšené riziko výskytu epidemiologicky významných členovců, hlodavců a jiných zvířat.“.  

28.         Úřad se dne 2. 7. 2024 opětovně obrátil na ministerstvo zdravotnictví s žádostí o zodpovězení následujících dotazů:

„Jak probíhá proces získání certifikát[u] (resp. způsobilosti) pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (dále jen „DDD“) podle ustanovení § 58 ZOVZ? Je získání uvedené certifikace náročné např. z časového či finančního hlediska?“ (dále jen „dotaz č. 3“).

„Existují nějaké rozdíly při získávání certifikátu pro výkon speciální ochranné DDD podle odst. 1, 2 a 3 ustanovení § 58 ZOVZ?“ (dále jen „dotaz č. 4“).

„Existuje databáze či přehled subjektů disponujících certifikátem pro výkon speciální ochranné DDD podle § 58 ZOVZ? A pokud ano, kolik subjektů působících na trhu je v současnosti držitelem certifikátu pro výkon speciální ochranné DDD podle § 58 ZOVZ?“ (dále jen „dotaz č. 5“).

29.         Ministerstvo zdravotnictví doručilo dne 4. 7. 2024 Úřadu své sdělení z téhož dne. K dotazu č. 3 ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že „[p]ro vydání osvědčení o odborné způsobilosti v oboru speciální ochranné DDD je nezbytné úspěšně složit zkoušku odborné způsobilosti pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace podle § 58 odst. 1, 2 či 3 ZOVZ“, přičemž k přihlášce na uvedené zkoušky musí být připojena úředně ověřená kopie dokladu o absolvování příslušného odborného kurzu, pokud ho žadatel absolvoval. Ministerstvo zdravotnictví dále uvedlo, že za vydání osvědčení se platí správní poplatek 1 000 Kč a že osvědčení o odborné způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne vydání. Dle sdělení ministerstva zdravotnictví je dále obsah kurzů dán vyhláškou č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, přičemž absolvováním uvedených kurzů získají jejich účastníci znalosti potřebné k úspěšnému složení zkoušky odborné způsobilosti v oboru speciální ochranná DDD. Uvedené kurzy přitom pořádá Sdružení pracovníků dezinfekce, dezinsekce, deratizace České republiky, z. s. (dále jen „Sdružení pracovníků DDD“), přičemž cena uvedených kurzů činí 20 000 Kč. K dotazu č. 4 následně ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že rozdílnosti jednotlivých kvalifikací jsou dány rozdílnostmi obsahové náplně odborného kurzu a podmínek pro přijetí do příslušného kurzu, kdy podmínkou pro zapsání do speciálního mistrovského kurzu podle § 58 odst. 2 ZOVZ a kurzu pro práci s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi podle § 58 odst. 3 ZOVZ je rovněž absolvování základního kurzu. K dotazu č. 5 pak ministerstvo zdravotnictví odpovědělo, že žádná povinná evidence subjektů disponujících uvedeným certifikátem neexistuje, nicméně že většina subjektů působících v oblasti DDD jsou členy Sdružení pracovníků DDD, které dle seznamu členů dostupných na webových stránkách^[2] sdružuje celkem 157 společností.

30.         Rozhodnutím ze dne 9. 7. 2024 Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0421/2024/VZ.

31.         Usnesením ze dne 10. 7. 2024 Úřad stanovil zadavateli lhůtu pět dnů k provedení úkonu, konkrétně k doručení sdělení, ve kterém objasní, kolikrát za poslední 4 roky využíval v objektech, které tvoří místo plnění veřejné zakázky, služeb zahrnujících dezinfekci, dezinsekci a deratizaci prostor, s ohledem na které v zadávací dokumentaci požaduje, aby člen týmu vybraného dodavatele disponoval certifikátem opravňujícím k dezinfekci prostor v souladu s § 58 ZOVZ, a to včetně doložení relevantních podkladů prokazujících tvrzení zadavatele, a dále ze kterých konkrétních bodů návrhu smlouvy na veřejnou zakázku vyplývá, že vybraný dodavatel bude vykonávat činnosti, s ohledem na které je nezbytné, aby člen týmu vybraného dodavatele disponoval certifikátem v souladu s § 58 ZOVZ.

32.         Zadavatel dne 15. 7. 2024 doručil Úřadu své sdělení z téhož dne k usnesení ze dne 10. 7. 2024. K prvnímu bodu usnesení zadavatel uvedl, že v letech 2020 – 2022 objednával celkem 12x speciální dezinfekci jednacího sálu, který je rovněž součástí místa plnění veřejné zakázky, a to v souvislosti s pandemií způsobenou koronavirem SARS-CoV-2. Tato speciální dezinfekce byla dle zadavatele ve výše zmiňovaném období objednávána dle aktuální potřeby, a to u společnosti TITO Services s.r.o., IČO 09599045, se sídlem Korunní 2569/108, Vinohrady, 101 00 Praha 10. Od roku 2022 pak byla dezinfekce jednacího sálu prováděna společností OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno, a to na základě smlouvy o poskytování úklidových služeb, přičemž doposud pak byla tato speciální dezinfekce provedena v listopadu 2022, lednu 2023, srpnu 2023, prosinci 2023 a únoru 2024. Zadavatel k tomuto bodu usnesení dále uvedl, že v objektech Kanceláře Poslanecké sněmovny rovněž probíhá pravidelná preventivní deratizace a desinsekce, zaměřená na zamezení výskytu hmyzu a hlodavců (mravenců, švábů, potemníků, potkanů, myší, apod.). Preventivní deratizace a desinsekce je dle zadavatele vykonávána pravidelně 3x ročně. Tyto služby byly přitom poskytovány v rámci smluvních vztahů uzavřených mezi zadavatelem a společností KD Pragma, a.s., IČO 25676644, se sídlem Bělohorská 274/9, Břevnov 169 00 Praha 6, jež byly uzavřeny na dobu neurčitou a jejichž předmětem bylo zejména poskytování služeb facility managementu, úklidových služeb a služeb souvisejících. Ve vztahu k druhému bodu usnesení zadavatel uvedl, že v článku III. odst. 1 návrhu smlouvy je uvedeno, že předmětem plnění veřejné zakázky je (mimo jiné) »provádění pravidelného a mimořádného úklidu prostor v rozsahu a na místech dle Přílohy č. 1 této Smlouvy (dále jen „Služby“), která je její nedílnou součástí.«. Dle odst. 7 písm. c) předmětného článku návrhu smlouvy je pak dle zadavatele stanoveno, že služby mimořádného úklidu zahrnují činnost v podobě „c) prostorová desinfekce.“ Prostorová dezinfekce přitom může v mimořádných situacích dle zadavatele probíhat i v kuchyňských prostorách zadavatele, jídelnách či bufetech, kde dochází ke styku s potravinami. V článku III. odst. 8 návrhu smlouvy je pak dle zadavatele zaveden pojem havarijního úklidu. Havarijní úklid přitom představuje služby uvedené v článku III. odst. 7 písm. a) návrhu smlouvy konané v důsledku nepředvídatelného znečištění, vytopení atp. Pod tuto množinu úklidu pak zadavatel zahrnuje i nepředvídatelné zamoření a znečištění hmyzem, pro jehož deratizaci je nezbytné disponovat příslušným certifikátem. Zadavatel následně dne 24. 7. 2024 doplnil přílohy označené ve sdělení ze dne 15. 7. 2024.

33.         Úřad dne 10. 7. 2024 oslovil rovněž Sdružení pracovníků DDD s žádostí o zodpovězení následujících dotazů:

„Bývá v praxi běžné, že se společnost zaměřující na poskytování komplexních úklidových služeb zaměřuje rovněž na poskytování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace ve smyslu § 55 písm. b) ZOVZ?“ (dále jen „dotaz č. 6“).

„Bývá v praxi běžné, aby měl veřejný zadavatel zajištěné komplexní úklidové služby a poskytování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace ve smyslu § 55 písm. b) ZOVZ na základě jedné společné smlouvy?“ (dále jen „dotaz č. 7“).

34.         Sdružení pracovníků DDD doručilo dne 15. 7. 2024 Úřadu své sdělení z téhož dne. Sdružení pracovníků DDD k dotazu č. 6 uvedlo, že v praxi existují společnosti poskytující komplexní úklidové služby, které se rovněž zaměřují na poskytování speciální ochranné DDD ve smyslu § 55 písm. b) ZOVZ. Sdružení pracovníků DDD nicméně upozornilo, že se v případě speciální ochranné DDD jedná o svébytnou vysoce odbornou činnost. K dotazu č. 7 pak Sdružení pracovníků DDD uvedlo, že v praxi není neobvyklé, že zadavatel požaduje zajištění komplexních úklidových služeb včetně zajištění služeb speciální ochranné DDD ve smyslu § 55 písm. b) ZOVZ na základě jedné společné smlouvy. 

35.         Usnesením ze dne 30. 7. 2024 Úřad stanovil zadavateli lhůtu pět dnů k provedení úkonu, konkrétně k doručení sdělení, ve kterém objasní, z jakého důvodu přikročil k zadávání poskytování komplexních úklidových služeb a poskytování speciální ochranné DDD ve smyslu § 55 písm. b) ZOVZ v jednom společném zadávacím řízení, a dále jak měl před zahájením zadávacího řízení zjištěný dopad zadávání poskytování komplexních úklidových služeb a poskytování speciální ochranné DDD ve smyslu § 55 písm. b) zákona ZOVZ v jednom společném zadávacím řízení na relevantní trh.

36.         Zadavatel dne 2. 8. 2024 doručil Úřadu své vyjádření z téhož dne k usnesení ze dne 30. 7. 2024. Zadavatel ve svém vyjádření předně uvedl, že ustanovení § 35 zákona ukládá zadavateli právo, a nikoliv povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části, přičemž dle názoru zadavatele je při nerozdělení veřejné zakázky na části vždy nezbytné zohledňovat konkrétní okolnosti daného případu, kdy rozdělení veřejné zakázky na části připadá v úvahu pouze tam, kde to povaha veřejné zakázky připouští a současně to pro zadavatele nepředstavuje nepřiměřenou technickou, administrativní, či finanční zátěž. Ve vztahu k zadávacímu řízení pak zadavatel konkrétně uvedl, že provedl průzkum relevantního trhu, přičemž tímto způsobem zjistil, že mnoho dodavatelů na něm vystupujících poskytuje komplexní úklidové služby včetně služeb DDD. Zadavatel tak má zato, že dodavatelé jsou si vědomi, že na trhu existuje poptávka komplexních služeb zajišťovaných jednou dodavatelskou společností. Dodavatelé pak proto, že tuto potřebu svých cílových skupin znají, nabízejí jak služby komplexního úklidu, tak i služby DDD. S ohledem na tato zjištění přitom zadavatel nepovažoval zadávací podmínky za jakkoliv omezující. Zadavatel dále uvedl, že při rozhodování o nerozdělení veřejné zakázky na části zohlednil zejména otázku zajištění bezpečnosti dotčených prostor zadavatele a osob pohybujících se v těchto prostorách, včetně veřejných činitelů. Zadavatel má přitom zato, že bezpečnost v jeho prostorách by mohla být narušena nekoordinovaným a nesnadno kontrolovatelným pohybem pracovníků různých dodavatelů. Zadavatel k tomuto dodává, že má povinnost dbát toho, aby byli veškeří zaměstnanci dodavatele identifikováni a vedeni v systému zadavatele pro účely přehledu o jejich pohybu a přítomnosti v prostorách zadavatele. Zadavatel je přitom toho názoru, že řešení těchto bezpečnostních opatření s více dodavateli by bylo neefektivní. Vzájemná koordinace jednotlivých osob provádějících úklid by nadto dle názoru zadavatele byla klíčová rovněž z hlediska zajištění jejich vlastní bezpečnosti, kdy především nelze připustit, aby se na konkrétním místě během provádění speciální ochranné DDD, při které je manipulováno se zdraví škodlivými chemickými látkami, pohybovali rovněž jiní úklidoví pracovníci. Zadavatel je nadto přesvědčen, že obě pomyslné části plnění předmětu veřejné zakázky spolu věcně souvisí, kdy z podstaty věci je charakterem obou z nich poskytování úklidových služeb s určitým stupněm odbornosti či specializace, které směřují ke stejnému cíli v podobě zajištění čistoty prostor zadavatele. Zadavatel přitom zdůraznil, že rozdílnost úrovně poskytování úklidových služeb reflektoval právě v rámci svých požadavků na složení realizačního týmu, přičemž jeho potřeba provádění DDD v kuchyňských a ubytovacích prostorách byla promítnuta v podobě požadavku na jednoho člena realizačního týmu, který má disponovat certifikátem podle § 58 ZOVZ. Zadavatel má rovněž zato, že obě zmíněná plnění spolu souvisí rovněž z místního a časového hlediska, neboť budou probíhat v totožných prostorách zadavatele, přičemž před provedením speciální ochranné DDD bude nutné dané prostory rovněž komplexně uklidit. Zadavatel rovněž uvedl, že zvážil také otázku ekonomické výhodnosti, přičemž má zato, že např. dodavatelé ve svých nabídkách náležitě zohlední možnost společné dopravy osob a čistících prostředků k oběma částem plnění veřejné zakázky. Zadavatel rovněž uvedl, že předpokládaná hodnota plnění odpovídající poskytování speciální ochranné DDD činí s ohledem na celkovou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která činí 112 000 000 Kč bez DPH za 4 roky, pouze marginální část, kterou zadavatel s ohledem na dříve poskytované plnění odhaduje v rozsahu maximálně desítek tisíc korun ročně. Zadavatel nadto uvedl, že široká hospodářská soutěž může být zajištěna i jiným způsobem, než dle něj nepřiměřeným a neopodstatněným rozdělením veřejné zakázky na čísti, přičemž dodává, že nikterak v zadávací dokumentaci neomezil možnost dodavatelů prokázat požadovanou kvalifikaci, a tedy i zajištění poskytování služeb speciální ochranné DDD, prostřednictvím poddodavatele ve smyslu § 105 odst. 2 zákona.              

37.         Úřad dále dne 30. 7. 2024 oslovil Sdružení pracovníků DDD s žádostí o zodpovězení, zda ve své odpovědi na výše citovaný dotaz č. 7 vycházelo z nějakých konkrétních podkladů (např. statistik, či jiných relevantních dat), resp. s žádostí o jejich poskytnutí.

38.         Sdružení pracovníků DDD dne 12. 8. 2024 doručilo Úřadu své vyjádření z téhož dne, ve kterém uvedlo, že při odpovědi na výše citovaný dotaz č. 7 vycházelo ze svých dlouhodobých zkušeností, přičemž dodalo, že hlavním východiskem pro dříve podané vyjádření byly informace od žadatelů k získání kvalifikace ke speciální ochranné DDD. Dle vyjádření Sdružení pracovníků DDD přitom tyto úklidové společnosti poptávají rozšíření živnostenského oprávnění o výkon speciální ochranné DDD proto, že odběratelé vyžadují výkon běžné a speciální DDD jako součást běžných úklidových postupů.  

39.         Usnesením ze dne 13. 8. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí^[3], přičemž zadavatel ani navrhovatel do konce stanovené lhůty nedoručili Úřadu své vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 23. 8. 2024

40.         Po přezkoumání případu ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a dalšími subjekty a na základě vlastních zjištění vydal Úřad dne 23. 8. 2024 rozhodnutí č. j. ÚOHS-32512/2024/500 z téhož dne (dále jen „původní rozhodnutí“), kterým rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

41.         Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejdříve zabýval námitkou, že zadavatel v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace požaduje v rámci technické kvalifikace, aby člen realizačního týmu disponoval certifikátem podle § 58 ZOVZ, přestože předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění běžných komplexních úklidových, mycích a čisticích služeb, a nikoliv výkon speciální DDD. Úřad dospěl k závěru, že zadavatel měl od počátku zadávacího řízení v úmyslu učinit výkon speciální DDD součástí předmětu plnění, o čemž svědčí jak ustanovení návrhu smlouvy, tak skutečnost, že zadavatel chtěl prostřednictvím veřejné zakázky plnit svou povinnost dle § 57 odst. 2 ZOVZ.

42.         Úřad se dále zabýval tím, zda zadavatel nevymezil rozsah plnění veřejné zakázky příliš široce, v důsledku čehož by podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by jednotlivá plnění byla poptávána samostatně či na části. Úřad dospěl k závěru, že zejména s ohledem na obdobný charakter komplexních úklidových služeb a speciální DDD, kdy obě plnění naplňují jednotný cíl, tj. řádný úklid vymezených prostor, a dále na relativně vysoký počet sedmi podaných nabídek (kdy přitom všichni účastníci zadávacího řízení prokazovali splnění technické kvalifikace na člena týmu prostřednictvím vlastního zaměstnance, nikoliv prostřednictvím poddodavatele) a vyjádření Sdružení pracovníků DDD nevznikla Úřadu pochybnost o tom, že by v souvislosti s tím, že zadavatel přistoupil k zadávání komplexních úklidových služeb a speciální DDD dohromady, došlo k vytvoření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže.

43.         K přiměřenosti požadavku na to, aby člen týmu dodavatele disponoval certifikátem podle § 58 ZOVZ, Úřad zejména uvedl, že ZOVZ neumožňuje výkon speciální DDD fyzické osobě, která by nesplňovala jednotlivé stanovené požadavky, mezi kterými je rovněž existence platného osvědčení o odborné způsobilosti. Výkon speciální DDD, který je součástí předmětu plnění veřejné zakázky, tudíž dle původního rozhodnutí není ex lege možný bez toho, aniž by daná fyzická osoba byla držitelem osvědčení o odborné způsobilosti požadovaného zadavatelem. Už z tohoto důvodu nemohl být podle Úřadu předmětný požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci vnímán jako nepřiměřený.

44.         K námitce navrhovatele, že zadavatel neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, Úřad ve vztahu k první dílčí námitce uvedl, že chyba v zadávací dokumentaci spočívající v tom, že název přílohy č. 7 návrhu smlouvy odkazuje na článek VI odst. 21 návrhu smlouvy, přestože předmětný systém hodnocení úklidu je součástí čl. VII odst. 22 návrhu smlouvy, nemohla mít za následek jakékoli pochybnosti o skutečném obsahu přílohy č. 7 návrhu smlouvy. Tomuto závěru přitom podle Úřadu přisvědčuje nejen to, že sám navrhovatel tuto skutečnost ve svých podáních správně interpretoval, ale rovněž že zadavatel obdržel na veřejnou zakázku celkem sedm nabídek.

45.         Ke druhé dílčí námitce navrhovatele, že není zřejmé, zda příloha č. 7 návrhu smlouvy je v úplném znění, neboť podle článku VII odst. 22 návrhu smlouvy má být doplněna před podpisem smlouvy, Úřad uvedl, že ze znění této přílohy jednoznačně vyplývá, že se jedná o její úplné znění, které nevyžaduje a ani nepředpokládá žádné dodatečné doplnění či úpravy. Dle Úřadu z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by kterýkoliv dodavatel spatřoval v předmětné větě nejasnost či snad dokonce překážku účasti v zadávacím řízení. Rovněž o tom dle Úřadu svědčí počet podaných nabídek na veřejnou zakázku.

46.         Ke třetí dílčí námitce, že zadavatel neučinil součástí zadávací dokumentace své interní předpisy, Úřad předně uvedl, že dodavatelé neměli s ohledem na prostory, ve kterých se má úklid provádět, důvod předpokládat, že interní předpisy týkající se BOZP a PO budou obsahovat jakékoliv nečekané povinnosti, které by šly výrazně nad zákonný rámec. Úřad se proto ani nedomníval, že by případná znalost interních předpisů jakkoliv zvýhodňovala stávajícího dodavatele. Nadto Úřad uvedl, že navrhovatel ani jiný dodavatel nevyužili lhůtu pro podání nabídek k tomu, aby se domohli zpřístupnění předmětných interních předpisů zadavatele prostřednictvím žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 ZZVZ. Úřad opětovně odkázal na relativně vysoký počet podaných nabídek, který svědčí o tom, že dodavatelé působící na trhu nepovažovali podrobnou znalost interních předpisů zadavatele týkajících se BOZP a PO za potřebnou pro účely podání nabídky.

47.         K další námitce návrhu, že zadavatel se měl dopustit pochybení při stanovení požadavků na ekonomickou kvalifikaci tím, že v čl. 10.3 zadávací dokumentace požadoval doložení tzv. specializovaného obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky prostřednictvím výkazu zisku a ztrát, Úřad uvedl, že zadavatel postupoval zcela v souladu s § 78 odst. 5 ZZVZ, který poměrně striktně stanovuje, že dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát, resp. obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele. Zákon tedy neumožňuje prokázání ekonomické kvalifikace jiným způsobem, a to ani v případě, kdy zadavatel požaduje doložení tzv. specializovaného obratu.

48.         V případě námitky nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách dospěl Úřad k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách představil ucelený argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na námitky navrhovatele. Zadavatel se dle Úřadu vypořádal s podstatou námitek a rozhodnutí o námitkách plní svůj účel. Úřad uzavřel, že ze strany zadavatele došlo k vypořádání námitek v souladu se zákonem, a proto neshledal důvod pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 ZZVZ.

Řízení o rozkladu

49.         Proti původnímu rozhodnutí podal navrhovatel dne 10. 9. 2024 rozklad z téhož dne, v rámci kterého brojí proti napadenému původnímu rozhodnutí v plném rozsahu.

50.         Navrhovatel v podaném rozkladu předně považuje posouzení přiměřenosti technické kvalifikace dle čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace provedené Úřadem za nesprávné, a to jak z věcného, tak z právního hlediska, kdy se dle jeho názoru Úřad ztotožnil s tvrzením zadavatele, že mimořádným úklidem je činnost v podobě prostorové dezinfekce, a v rozhodnutí tak vychází z chybné premisy, že prostorová dezinfekce spadá pod speciální DDD. Navrhovatel přitom zdůrazňuje, že pojem prostorová dezinfekce není v ZOVZ vůbec obsažen a nemá tak žádnou oporu v platné právní úpravě. Dle navrhovatele ZOVZ dále jasně rozlišuje mezi běžnou a speciální ochrannou DDD, kdy speciální DDD, vyžadující odbornou způsobilost a certifikaci, se vztahuje na takové situace, kde je nutné použít nebezpečné chemické látky, nebo tam, kde je vyžadována zvýšená ochrana veřejného zdraví, například v potravinářských a zemědělských provozech. Oproti tomu tzv. prostorová dezinfekce, tak jak ji definoval zadavatel v zadávacích podmínkách, se týká běžného úklidu veřejných prostor, kanceláří a dalších administrativních budov a nemůže tak být dle názoru navrhovatele považována za speciální DDD. Navrhovatel má proto zato, že pro provádění této běžné dezinfekce není vyžadována odborná způsobilost, která je podmínkou pro výkon speciální DDD, a proto je podle navrhovatele zahrnutí předmětného požadavku do kvalifikačních kritérií zcela nepřiměřené ve smyslu § 6 odst. 1 zákona. Požadavek zadavatele na certifikaci pro speciální DDD tak podle navrhovatele uměle navyšuje kvalifikační kritéria a tím omezuje hospodářskou soutěž, neboť zbytečně ztěžuje účast těch uchazečů, kteří jsou jinak plně schopni poskytovat požadované běžné úklidové služby. Navrhovatel rovněž poukazuje na to, že i pokud zadavatel měl v úmyslu zahrnout do předmětu plnění veřejné zakázky výkon speciální DDD, nebude jej schopen na základě smlouvy na veřejnou zakázku adekvátně poptávat, neboť případná cena za tyto služby nebyla zahrnuta do přílohy č. 3 zadávací dokumentace „Struktura nabídkové ceny“. Navrhovatel dále v rozkladu namítá, že se Úřad v původním rozhodnutí nezabýval dle něj klíčovou okolností, že zadavatel má na dobu neurčitou zasmluvněného jiného dodavatele na poskytování služeb speciální DDD. Navrhovateli přitom není zřejmé, proč by měl zadavatel mít v úmyslu vybrat nového dodavatele na provádění těchto služeb. Tím, že zadavatel zahrnul do technické kvalifikace požadavek na prokázání certifikace k provádění speciální DDD, aniž by bral v potaz existenci tohoto zasmluvněného dodavatele, přitom podle názoru navrhovatele dochází k porušení zásady přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť uvedený požadavek vytváří zbytečné překážky pro dodavatele běžných úklidových služeb. Navrhovatel dále podotýká, že odhadované plnění zadavatele pro speciální DDD představuje zcela marginální část plnění veřejné zakázky, a to v řádech desítek tisíc korun ročně, přičemž celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky na běžný úklid činí 28 000 000 Kč bez DPH ročně. Navrhovatel dále považuje původní rozhodnutí za nepřezkoumatelné a setrvává dále na všech v návrhu uvedených námitkách. Navrhovatel se podaným rozkladem domáhal toho, aby předseda Úřadu původní rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

51.         Usnesením ze dne 10. 9. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k vyjádření se k rozkladu navrhovatele.

52.         Dne 16. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele signované téhož dne. Zadavatel předně uvedl, že jím zvolený termín „prostorová desinfekce“ nevyvolává žádné pochybnosti o jeho obsahové náplni, když se jedná toliko o označení provádění dezinfekčních činností v prostorách zadavatele, mezi které patří i obytné místnosti a pobytové místnosti ve smyslu § 57 odst. 2 ZOVZ a kuchyňské prostory ve smyslu § 58 odst. 2 ZOVZ. Ustanovení § 57 ZOVZ přitom dle zadavatele explicitně stanovuje, že za předpokladu, kdy v obytných či pobytových místnostech může docházet ke zvýšenému výskytu hmyzu, členovců apod., je zadavatel povinen zajistit speciální DDD. Zadavatel nadto uvedl, že prostorová dezinfekce není jedinou činností, kdy je v souladu s návrhem smlouvy vyžadována speciální DDD. Součástí předmětu plnění veřejné zakázky je tak dle něj rovněž poskytování služeb havarijního úklidu, jehož součástí je i speciální DDD v případech nepředvídatelného znečištění, vytopení či výskytu živočichů. K argumentaci navrhovatele, že nacenění služeb spojených s poskytováním speciální DDD nebylo explicitně zahrnuto do přílohy č. 3 zadávací dokumentace, pak zadavatel uvádí, že v listu „Mimořádné úklidové služby“ byli dodavatelé povinni nacenit služby mimořádného úklidu, ve kterých by mělo být relevantně zohledněno i poskytování služeb speciální DDD. V souvislosti se skutečností, že zadavatel již v současnosti využívá jiného dodavatele na poskytování služeb havarijního úklidu a mimořádného úklidu včetně speciální DDD, zadavatel konstatuje, že jakmile vysoutěží nového dodavatele, je připraven spolupráci s předchozím dodavatelem ukončit. Dle názoru zadavatele je rovněž běžnou praxí, že úklidové společnosti poskytují vedle běžného úklidu také služby speciální DDD. Zadavatel uzavřel, že nejednal v rozporu se zákonem, když učinil součástí předmětu plnění rovněž poskytování služeb speciální DDD a v souladu s tím nastavil požadavky na prokázání technické kvalifikace. Požadavek na předložení certifikátu dle § 58 ZOVZ není excesivní ani s ohledem na poměry panující na trhu. Zadavatel proto navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad zamítl.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 19. 11. 2024

53.         O rozkladu navrhovatele proti původnímu rozhodnutí rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-39272/2024/163 ze dne 19. 11. 2024 vydaným pod sp. zn. ÚOHS-R0149/2024/VZ (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým zrušil původní rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

54.         Z odůvodnění druhostupňového rozhodnutí vyplývá, že Úřad rozhodl nesprávně ve věci námitky nezákonnosti požadavku zadavatele na doložení certifikace podle § 58 ZOVZ, neboť ze zadávací dokumentace (tj. zejména z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, zadávací dokumentace bez příloh a z příloh č. 3-5 zadávací dokumentace) nevyplývá, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky jsou rovněž služby speciální DDD. V takovém případě je pak dle názoru předsedy Úřadu požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci vymezený v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace, aby člen týmu dodavatele disponoval certifikátem podle § 58 ZOVZ, v rozporu s § 6 odst. 1 a § 73 odst. 6 zákona, protože je zcela nepřiměřený předmětu veřejné zakázky (resp. míjí se s ním), přičemž v rozporu s § 36 odst. 1 zákona vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Z uvedených důvodů se předseda Úřadu neztotožnil s opačným závěrem Úřadu přijatým v původním rozhodnutí. Předmětná námitka navrhovatele obsažená v jeho návrhu tudíž byla důvodná, a proto nebyly splněny podmínky pro jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, avšak Úřad byl povinen přijmout nápravné opatření podle § 263 odst. 3 zákona. Vzhledem k právě uvedenému předseda Úřadu původní rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, v jehož rámci se je povinen řídit závazným právním názorem vyjádřeným v odůvodnění druhostupňového rozhodnutí.

55.         Z odůvodnění druhostupňového rozhodnutí dále vyplývá, že Úřad rozhodl nesprávně ve věci námitky neposkytnutí interních směrnic zadavatele, když předseda Úřadu dospěl k závěru, že pokud zadavatel požaduje, aby vybraný dodavatel postupoval při plnění veřejné zakázky v souladu s jeho interními směrnicemi, přičemž účastníci zadávacího řízení byli povinni prohlásit, že jsou jim známy veškeré podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle smlouvy, a neplnění povinnosti postupovat v souladu s interními směrnicemi bude zadavatelem sankcionováno srážkou z fakturace, byl zadavatel povinen učinit tyto směrnice součástí zadávací dokumentace. Vzhledem k tomu, že součástí zadávací dokumentace interní směrnice zadavatele, jimiž se má rovněž řídit smluvní vztah mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, nebyly, porušil zadavatel dle názoru předsedy Úřadu zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona ve spojení s ustanovením § 36 odst. 3 zákona. Námitka navrhovatele obsažená v jeho návrhu, týkající se absence interních směrnic zadavatele v zadávací dokumentaci, byla tudíž důvodná, a proto nebyly splněny podmínky pro zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona, avšak Úřad byl povinen přijmout nápravné opatření podle § 263 odst. 3 zákona. Rovněž z tohoto důvodu předseda zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání, v jehož rámci se je povinen řídit závazným právním názorem vyjádřeným v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

56.         Předseda Úřadu dále v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že se ve vztahu k ostatním zadávacím podmínkám zpochybňovaným v návrhu ztotožňuje s posouzením Úřadu uvedeném v původním rozhodnutí. 

57.         Bližší odůvodnění předsedy Úřadu týkající se jednotlivých závěrů Úřad uvádí dále v textu tohoto rozhodnutí.

Nové projednání věci před správním orgánem prvního stupně

58.         Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání vyrozuměl přípisem ze dne 25. 11. 2024 účastníky správního řízení o pokračování správního řízení.

59.         Usnesením ze dne 26. 11. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

60.         Zadavatel ani navrhovatel do konce stanovené lhůty nedoručili Úřadu své vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU           

61.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a dalších osob a na základě vlastních zjištění, vázán závazným právním názorem obsaženým v druhostupňovém rozhodnutí, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

62.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

63.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

64.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

65.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

66.         Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)      která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)      minimální úroveň pro jejich splnění.

67.         Podle § 78 odst. 1 zákona zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

68.         Podle § 78 odst. 5 zákona dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát dodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele.

69.         Podle § 79 odst. 2 písm. zákona zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace zmůže požadovat (…)

c)      seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

d)      osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům (…).

70.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

71.         Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Relevantní ustanovení ZOVZ

72.         Podle § 55 ZOVZ je ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na

a)      běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů,    

b)      speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.

73.         Podle § 57 odst. 1 ZOVZ je běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů.

74.         Podle § 57 odst. 2 ZOVZ je speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

75.         Podle § 58 odst. 1 ZOVZ může speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné poskytovatelem zdravotních služeb v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech, provádět fyzická osoba, která

a)      dovršila věk 18 let,

b)      absolvovala odborný kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem,

c)      má platné osvědčení o odborné způsobilosti.

76.         Podle § 58 odst. 2 ZOVZ může být speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která

a)      absolvovala speciální mistrovský kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem,

b)      má platné osvědčení o odborné způsobilosti.

77.         Podle § 58 odst. 3 ZOVZ může speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které se používají nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, provádět fyzická osoba, která

a)      dovršila věk 18 let,

b)      absolvovala odborný kurs pro práci s těmito látkami a směsmi, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem a

c)      má platné osvědčení o odborné způsobilosti.

78.         Podle § 58 odst. 4 ZOVZ platí, že řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají látky nebo směsi uvedené v odstavci 3, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 2 a 3.

79.         Podle § 58 odst. 5 ZOVZ je předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a) absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c).

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

80.         Podle čl. 2 „Veřejná zakázka“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 112 000 000,- Kč bez DPH.

81.         V čl. 10.3 „Ekonomická kvalifikace dle § 78 zákona“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl následující:

„Zadavatel požaduje, aby minimální roční obrat dodavatele dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval minimálně 30 000 000,- Kč ročně, a to za 3 bezprostředně předcházející účetní období, jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

Dodavatel prokáže ekonomickou kvalifikaci předložením dokladů:

a)      výkaz zisku a ztrát dodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele.

Zadavatel pro úplnost uvádí, že pro posouzení relevantního obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky se za takové plnění považuje plnění, jehož předmětem bylo zajištění úklidových služeb v objektech určených pro užívání širokou veřejností včetně administrativního zázemí.“.

82.         V čl. 10.4 „Technická kvalifikace dle § 79 zákona“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl následující:

(…)

d)      „K prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona účastník předloží

seznam následujících členů týmu, kteří se budou podílet na realizaci zakázky a jejich životopisy, ze kterých bude vyplývat splnění následujících požadavků: (…)

Člen týmu

i.        K prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona musí člen týmu disponovat certifikátem opravňujícím k dezinfekci prostor, který je v souladu s § 58 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. (…)“.

83.         V čl. II. „Preambule“ odst. 4 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, který tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“) je uvedeno následující:

„Dodavatel potvrzuje, že se detailně seznámil s povahou a rozsahem plnění, které má být poskytováno na základě této Smlouvy, že mu jsou známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle této Smlouvy a že disponuje takovou kapacitou a odbornými znalostmi, které jsou nezbytné pro řádné poskytování plnění dle této Smlouvy.“

84.         V čl. III. „Předmět plnění a doba plnění“ odst. 1 návrhu smlouvy je uvedeno následující:

»Dodavatel je povinen za podmínek stanovených touto Smlouvou zabezpečovat pro Objednatele Služby spočívající v provádění pravidelného a mimořádného úklidu prostor v rozsahu a na místech dle Přílohy č. 1 této Smlouvy (dále jen „Služby“), která je její nedílnou součástí. Objednatel je povinen Dodavateli zaplatit za řádné poskytování těchto Služeb cenu ve výši a za podmínek sjednaných v této Smlouvě.«

85.         V čl. III. odst. 7 „Mimořádný úklid“ návrhu smlouvy je uvedeno následující:

„Smluvní strany si dále dohodly níže uvedená rámcová pravidla pro možnost Objednatele dle jeho aktuální potřeb objednávat služby mimořádného úklidu, a to v případech konání mimořádných akcí či nutnosti mimořádných úkonů nad rámec běžného pravidelného úklidu. Objednatel tak může po Dodavateli požadovat níže uvedené služby mimořádného úklidu, realizované v rámci jednotlivých zakázek:

a) služby běžného úklidu prováděné v rozsahu pravidelného úklidu dle Přílohy č. 1 mimo dobu úklidové pohotovosti (např. úklid související se dnem otevřených dveří /dvakrát ročně/, mimořádné zasedání Poslanecké sněmovny apod.);

b) mimořádný úklid po stavebních pracích, vyklizení prostor a po ostatních mimořádných činnostech;

c) prostorová desinfekce.“

86.         V čl. III. odst. 8 návrhu smlouvy je uvedeno následující:

»Součástí mimořádného úklidu je i tzv. havarijní úklid, který představuje Služby uvedené v odst. 7 písm. a) konané v důsledku nepředvídatelného znečištění, vytopení atp. (dále jen „havarijní úklid“).«

87.         V čl. III. odst. 10 návrhu smlouvy je uvedeno následující:

„Za účelem provádění služeb prostorové desinfekce je Dodavatel povinen disponovat oprávněním na desinfekci prostor, které je povinen prokázat certifikátem v souladu s § 58 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Dodavatel je povinen kdykoliv v průběhu trvání této Smlouvy na požádání Objednatele předložit platný certifikát.“

88.         V čl. VII. „Práva a povinnosti Smluvních stran“ odst. 5 návrhu smlouvy je uvedeno následující:

„Objednatel seznámí Dodavatele s vnitřními předpisy, které se k poskytování Služeb vztahují a Dodavatel je povinen tyto vnitřní předpisy dodržovat.“ 

89.         Podle čl. VII. „Práva a povinnosti Smluvních stran“ odst. 7 písm. f) návrhu smlouvy je zadavatel povinen „zajistit plnění dalších povinností specifikovaných ve vnitřních předpisech Objednatele, se kterými jej Objednatel prokazatelně seznámil“.

90.         V čl. VII. „Práva a povinnosti Smluvních stran“ odst. 22 návrhu smlouvy je uvedeno následující: 

„Do požadavkového softwaru (pro každý objekt samostatně) uvede odpovědná osoba Objednatele souhrn nedostatků a pochybení Dodavatele v daném měsíci. Po ukončení měsíce bude Manažerovi týmu předáno měsíční zhodnocení provedených činností, které bude vyhotoveno Objednatelem na základě evidence případných incidentů v požadavkovém softwaru, kvality provedených činností a plnění termínů mimořádných úklidů a víceprací. Měsíční hodnocení bude vyhotoveno v procentech (max. 100 %). Systém měsíčního hodnocení úklidu bude Objednatelem doplněn před podpisem Smlouvy a bude tvořit Přílohu č. 7 této smlouvy.“.

91.         V čl. IX. „Smluvní pokuty“ odst. 6 návrhu smlouvy je stanoveno následující:

„Za každé ztracené procento hodnocení dle čl. VII. odst. 22 této Smlouvy bude stržena odpovídající částka z měsíční fakturace – např. při měsíčním zhodnocení ve výši 95 % bude strženo 5 % ze splatné částky za daný objekt.“.

92.         Příloha č. 7 návrhu smlouvy je nazvána „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu v souladu s čl. VI. odst. 21 Smlouvy“ (dále rovněž jen „příloha č. 7 návrhu smlouvy“). V příloze č. 7 návrhu smlouvy je mimo jiné stanoven hodnocený parametr „Dodržování zásad BOZP a PO vč. interních směrnic objednatele“, kdy platí, že „1 incident = snížení hodnocení o 1%“.

93.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že bylo podáno celkem 7 nabídek na veřejnou zakázku.

94.         Z nabídky dodavatele OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno (dále jen „dodavatel OLMAN SERVICE“), vyplývá, že tento dodavatel prokazoval požadavek na člena týmu ve smyslu čl. 10.4 „Technická kvalifikace dle § 79 zákona“ zadávací dokumentace prostřednictvím svého vlastního zaměstnance; z nabídky dodavatele PROPRETTE s.r.o., IČO 26740648, se sídlem Prosecká 73/69, 190 00 Praha 9, vyplývá, že tento dodavatel prokazoval uvedený požadavek prostřednictvím dvou svých vlastních zaměstnanců; z nabídky dodavatele Sdružení firem TREKVILA, tvořeného společností TREKVILA NÁHRADNÍ PLNĚNÍ s.r.o., IČO 09769544, se sídlem Nemanická 2721, 370 10 České Budějovice, a společností TREKVILA s.r.o., IČO 03329275, se sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, 120 00 Praha 2, vyplývá, že tento dodavatel prokazoval uvedený požadavek prostřednictvím svého vlastního zaměstnance; z nabídky dodavatele Dussmann Service s.r.o., IČO 45806276, se sídlem Štětkova 1638/18, Nusle, 140 00 Praha 4, vyplývá, že tento dodavatel prokazoval uvedený požadavek prostřednictvím svého vlastního zaměstnance; z nabídky dodavatele ZENOVA services s.r.o., IČO 25051865, se sídlem Vinohradská 3217/167, 100 00 Praha 10, vyplývá, že tento dodavatel prokazoval uvedený požadavek prostřednictvím svého vlastního zaměstnance; z nabídky dodavatele Aseta Cleaning a.s., IČO 06826466, se sídlem Na strži 1702/65, Nusle, 140 00 Praha 4, vyplývá, že tento dodavatel prokazoval uvedený požadavek  prostřednictvím dvou svých vlastních zaměstnanců; z nabídky dodavatele AVE Services s.r.o., IČO 64831213, se sídlem Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10, vyplývá, že tento dodavatel prokazoval uvedený požadavek prostřednictvím svého vlastního zaměstnance.

Další zjištěné skutečnosti

95.         Zadavatel dne 24. 7. 2024 předložil následující faktury, které zadavateli vystavil dodavatel TITO SERVICES s.r.o., IČO 09599045, se sídlem Korunní 2569/108, Vinohrady, 101 00 Praha 10 (dále jen „dodavatel TITO SERVICES“), za provedení dezinfekce sálu a vzduchotechniky, resp. za ošetření prostor polymerovou dezinfekcí P-HMG Air:

Číslo faktury	Datum vystavení	Cena
20200001	30. 11. 2020	30 201 Kč bez DPH
20210001	18. 1. 2021	30 201 Kč bez DPH
20210002	15. 2. 2021	35 107 Kč bez DPH
20210003	22. 3. 2021	46 963 Kč bez DPH
20210004	3. 5. 2021	35 107 Kč bez DPH
20210005	31. 5. 2021	35 107 Kč bez DPH
20210006	29. 6. 2021	35 107 Kč bez DPH
20210010	13. 9. 2021	40 892 Kč bez DPH
20210012	1. 11. 2021	40 892 Kč bez DPH
20210015	13. 12. 2021	40 892 Kč bez DPH
20220003	6. 2. 2022	40 892 Kč bez DPH
20220019	5. 9. 2022	46 000 Kč bez DPH

96.         Ze sdělení dodavatele OLMAN SERVICE ze dne 12. 7. 2024, které zadavatel doručil Úřadu dne 24. 7. 2024, vyplývá, že dodavatel OLMAN SERVICE prováděl v listopadu 2022, lednu 2023, srpnu 2023, prosinci 2023 a únoru 2024 na objednávku zadavatele plošnou speciální ochrannou dezinfekci v prostorách jednacího sálu budovy A zadavatele. 

97.         Ze sdělení společnosti KD Pragma, a.s., IČO 25676644, se sídlem Bělohorská 274/9, 169 00 Praha 6 (dále jen „dodavatel KD Pragma“), které zadavatel doručil Úřadu dne 24. 7. 2024, vyplývá, že dodavatel KD Pragma v průběhu let 2020 až 2023 poskytoval zadavateli průběžnou preventivní deratizaci a dezinsekci v budovách Kanceláře Poslanecké sněmovny, a to 3 x ročně. Konkrétně se pak mělo jednat o preventivní opatření zaměřená na zamezení výskytu hmyzu a hlodavců (především v gastroprovozech jednotlivých budov a sklepních prostorách).

K výroku I. tohoto rozhodnutí

98.         Úřad konstatuje, že návrh směřuje primárně proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Předmětem vedeného správního řízení je tak posouzení toho, zda zadavatel při stanovení konkrétních požadavků uvedených v zadávací dokumentaci (podrobně viz dále) porušil zákon takovým způsobem, že by bylo nezbytné přijmout nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení. S ohledem na obsahovou náročnost návrhu a jeho strukturu Úřad uvádí právní posouzení namítaných skutečností v systematice odpovídající návrhu navrhovatele.

K požadavku na technickou kvalifikaci

99.         Úřad shrnuje, že navrhovatel v první části návrhu brojí proti požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona stanovenému v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel požaduje, aby člen realizačního týmu označený jako „Člen týmu“ disponoval certifikátem opravňujícím k dezinfekci prostor vydaným v souladu s § 58 ZOVZ, konkrétně pak k tzv. speciální ochranné DDD, jejímž předmětem je profesionální mechanická či chemická likvidace zejména hlodavců a hmyzu. Navrhovatel má přitom zato, že předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění běžných komplexních úklidových, mycích a čistících služeb, a nikoliv pak výkon speciální ochranné DDD. S ohledem na výše uvedené navrhovatel považuje uvedený požadavek zadavatele za hrubě nepřiměřený a omezující hospodářskou soutěž.

100.     Zadavatel má oproti tomu zato, že výkon speciální ochranné DDD je součástí předmětu veřejné zakázky, přičemž poukazuje především na to, že součástí popsaného předmětu plnění je rovněž úklid v jídelních provozech, resp. v jídelnách, bufetech a kuchyňkách, a rovněž v ubytovacích zařízení, s ohledem na které má zadavatel ex lege povinnost provádět rovněž speciální ochrannou DDD.

101.     Úřad předesílá, že s ohledem na výše uvedená vyjádření účastníků správního řízení je mezi navrhovatelem a zadavatelem veden spor v již tak zásadní skutečnosti, zdali je vůbec výkon speciální ochranné DDD předmětem veřejné zakázky.

102.     K tomuto se přitom vyjádřil rovněž předseda Úřadu, když v bodě 70. odůvodnění druhostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že „ze zadávací dokumentace (tj. zejména z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, zadávací dokumentace bez příloh a z příloh 3-5 zadávací dokumentace) nevyplývá, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky jsou rovněž služby speciální DDD“.   

103.     Předseda Úřadu přitom v související části odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvedl k citovanému závěru mimo jiné následující:

»43. V § 55 ZOVZ se rozlišuje mezi běžnou a speciální ochrannou DDD:

a)      běžná ochranná DDD je součástí čištění a běžných technologických a pracovních postupů a směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů;

b)      speciální ochranná DDD spočívá v likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění a v likvidaci zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Podle sdělení Sdružení pracovníků DDD ze dne 15. 7. 2024, jež je součástí správního spisu, služby speciální DDD představují „svébytnou vysoce profesionální činnost, jejíž tříúrovňovou kvalifikaci stanovuje § 58 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů“. Fyzické osoby provozující tuto činnost musí kromě jiného disponovat příslušným osvědčením o odborné způsobilosti (slovy zadavatele certifikátem).

44. Zadavatel v čl. 2 zadávací dokumentace (stejně jako v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek, ev. č. formuláře F2024-012548^[4]) klasifikoval předmět veřejné zakázky pouze CPV kódem „90910000-9 Úklidové služby“. Tento CPV kód má spojitost s prováděním běžného úklidu, resp. nesouvisí se speciální DDD. Pokud zadavatel chtěl zahrnout speciální DDD do předmětu veřejné zakázky, měl rovněž odkázat na CPV kód „90921000-9 Deratizace a hubení škůdců“.

45. Podle čl. 4 zadávací dokumentace (stejně jako podle oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek) je předmětem veřejné zakázky „zajištění (poskytování) komplexních úklidových, mycích a čisticích služeb“, s tím, že bližší specifikace předmětu je uvedena v přílohách č. 4 a 5 zadávací dokumentace. V oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek ani v textu zadávací dokumentace (bez příloh) není žádná zmínka o tom, že předmětem plnění je speciální DDD, resp. ani jakákoliv forma dezinfekce, dezinsekce či deratizace.

46. V návaznosti na § 55 ZOVZ v této souvislosti uvádím, že speciální DDD nemá striktně vzato nic společného s úklidem, s nímž naopak souvisí běžná ochranná DDD, jehož je součástí. Speciální DDD spočívá v provádění dezinfekce, dezinsekce či deratizace, a nikoliv v úklidu. Pokud se tedy v zadávací dokumentaci konstantně uvádí, že předmětem veřejné zakázky jsou pouze úklidové práce (ať už realizované pravidelně či mimořádně), a contrario jejím předmětem není speciální DDD.

47. Příloha č. 4 zadávací dokumentace nazvaná „Specifikace objektů a požadovaných činností“ obsahuje podrobný výčet prací, které mají být v rámci veřejné zakázky realizovány. Tyto práce jsou rozepsány po jednotlivých objektech (v 5 dokumentech) a v jejich rámci po jednotlivých typech místností – např. v kancelářských prostorech, společných prostorech vč. kuchyněk, jídelnách a bufetech, sociálních zařízeních, na schodištích, ve výtazích, šatnách, bytových jednotkách a ve venkovních prostorech.

48. Předmětem těchto činností mají být úklidové služby spočívající ve vyprazdňování odpadkových košů, stírání prachu, vytírání podlah, luxování, mytí oken, praní záclon a závěsů, doplňování hygienických potřeb, mytí a leštění zrcadel, mytí topných těles, mytí a čištění svítidel, čištění žaluzií, odstraňování sněhu či zametání napadaného listí.

49. V dokumentech, které tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace, není žádná zmínka o tom, že předmětem činností má být rovněž speciální DDD. Mezi výčtem prací není ani zmíněno provádění (běžné ochranné) dezinsekce a deratizace. Součástí výčtu prací je pouze realizace dezinfekce, a to v tomto rozsahu (jedná se o souhrn vztahující se ke všem 5 objektům):

a)      denní práce:

• dezinfekce rizikových ploch (klik dveří, vypínačů, madel apod.) – v kancelářských prostorech;
• čistění a dezinfekce sanitárních předmětů (mís, pisoárů, umyvadel, baterií, sušičů rukou a mýdelníků) – v sociálních zařízeních a bytových jednotkách;
• omytí a dezinfekce a vyleštění horních a vnitřních ploch toaletních mís, pisoárů, bidetů, výlevek, umyvadel, dřezů včetně výpustí, sprchových koutů – v sociálních zařízeních;
• omytí, dezinfekce a vyleštění záchodového prkénka ze všech stran – v sociálních zařízení a bytových jednotkách;
• omytí a dezinfekce úchytových míst (baterií, splachovadel, klik u dveří, vypínačů, madel, zásobníků mýdel apod.) – v sociálních zařízeních a bytových jednotkách;

b)      týdenní práce:

• vymývání odpadkových nádob a košů dezinfekčním roztokem – v kancelářských prostorech;
• omytí, dezinfekce a vyleštění dřezů a kuchyňských desek u kuchyňských koutů – v kancelářských prostorech a kuchyňkách;
• omytí, dezinfekce a vyleštění zařizovacích předmětů (zásobníků toaletního papíru, zásobníku na papírové ubrousky, zásobníku na mýdla, úchytového madla stacionární toaletní štětky, nádob na záchodové štětky apod.) – v sociálních zařízeních;

c)      měsíční práce:

• mokré stírání, dezinfekce a leštění obkladů – v sociálních zařízeních;
• dezinfekce omyvatelných podlahových ploch – v sociálních zařízeních.

50. Z tohoto výčtu dezinfekčních činností nevyplývá, že se jedná o speciální ochrannou dezinfekci. Speciální ochranná dezinfekce je jednak svébytnou, vysoce profesionální činností (ve srovnání s běžnou ochrannou DDD, která je součástí běžného úklidu), a proto by bylo třeba tento požadavek v příloze č. 4 zadávací dokumentace výslovně uvést, a jednak spočívá v likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění, a proto se z povahy věci neprovádí průběžně/pravidelně (v žádném případě ne na denní, týdenní, ale ani měsíční bázi), ale ad hoc v reakci na konkrétní zamoření mikroorganismy (bakteriemi, viry či plísněmi). Je proto třeba odmítnout argumentaci zadavatele ve vyjádření k návrhu, podle níž součástí pravidelného (běžného) úklidu prostor, kde dochází ke styku s potravinami, a pravidelného (běžného) úklidu ubytovacích prostor, je rovněž provádění speciální DDD. Současně opětovně podotýkám (blíže viz bod 46 tohoto rozhodnutí), že speciální DDD pojmově není součástí ani mimořádného (nepravidelného) úklidu, neboť nespočívá v úklidu (a dle § 55 ZOVZ není jeho součástí), ale v provádění dezinfekce, dezinsekce či deratizace.

51. V této souvislosti lze přiměřeně odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 15/06 ze dne 11. 7. 2006, jenž se týkal provádění speciální ochranné deratizace, podle něhož „předpokladem speciální deratizace je právě objektivně zjištěný zvýšený výskyt škodlivých živočichů, a to ještě pokud je takový zvýšený výskyt spojen s rizikem ohrožení zdraví lidí. […] Nemá ale význam nařizovat provedení speciální deratizace s půlročním či ročním předstihem, tedy zcela bez závislosti na zjištění alespoň zvýšeného výskytu hlodavců. A to navíc za výše již zmíněné situace, kdy existuje zákonná povinnost provádět běžnou ochrannou deratizaci. […] v takovém případě tak hrozí spíše nebezpečí vzniku rezistence škodlivých živočichů“.

52. Pokud tedy zadavatel stanovil v příloze č. 4 zadávací dokumentace požadavek na provádění dezinfekce v rámci pravidelného úklidu, jedná se o běžnou (preventivní) ochrannou dezinfekci, a nikoliv o speciální ochrannou dezinfekci, pro niž je potřeba disponovat osvědčením o odborné způsobilosti podle § 58 ZOVZ. Ve vztahu k příloze č. 4 zadávací dokumentace tedy uzavírám, že neobsahuje požadavek na provádění speciální DDD.«.

104.     Předseda Úřadu se dále ve svém odůvodnění zabýval obsahem návrhem smlouvy, přičemž v bodě 53. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvádí, že návrh smlouvy „neobsahuje žádnou zmínku o speciální DDD, ani (běžné ochranné) dezinsekci či deratizaci, a dezinfekce je zde zmíněna pouze v souvislosti s tzv. prostorovou dezinfekcí“. Dále v bodě 61. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu, uvádí, že dle návrhu smlouvy „součástí předmětu plnění je pravidelný úklid, jehož frekvence (denní, týdenní či měsíční) je specifikována v příloze č. 1 návrhu smlouvy, a dále mimořádný úklid, který bude zadavatel objednávat u dodavatele dle svých aktuálních potřeb (čl. III odst. 1 a 7 návrhu smlouvy). Ve vztahu k pravidelnému, ale i mimořádnému úklidu je stanoveno, že dané služby budou prováděny v rozsahu a na místech dle přílohy č. 1 návrhu smlouvy (čl. III odst. 1 a 9 návrhu smlouvy). Jak již bylo dovozeno výše ve vztahu k příloze č. 4 zadávací dokumentace (a tedy potažmo i k příloze č. 1 návrhu smlouvy), její součástí není provádění speciální DDD.“. K tomuto předseda Úřadu dodává následující:  

»62. Smluvní podmínka, že mimořádný úklid bude prováděn v rozsahu přílohy č. 1 návrhu smlouvy (jejíž součástí není provádění speciální DDD), se váže ke všem čtyřem druhům mimořádného úklidu specifikovaným v čl. III odst. 7 a 8 návrhu smlouvy, tj. včetně prostorové dezinfekce a havarijního úklidu, na něž zadavatel odkázal ve sdělení ze dne 15. 7. 2024. Ve vztahu k havarijnímu úklidu je to dále zdůrazněno v čl. III odst. 8 návrhu smlouvy odkazem na čl. III odst. 7 písm. a) návrhu smlouvy, jehož předmětem jsou „služby běžného úklidu prováděné v rozsahu pravidelného úklidu dle Přílohy č. 1“, tedy činnosti zcela odlišné od provádění speciální DDD. Příloha č. 1 návrhu smlouvy (resp. příloha č. 4 zadávací dokumentace) ani neobsahuje povinnost likvidovat hmyz (tj. dezinsekci, a nikoliv deratizaci, jak uvádí zadavatel ve svém sdělení), kterou zadavatel zmiňuje v souvislosti s havarijním úklidem. Zadavatel navíc v čl. III odst. 10 návrhu smlouvy spojil povinnost disponovat certifikátem podle § 58 ZOVZ pouze s prováděním služeb prostorové dezinfekce, a nikoliv i s havarijním úklidem (a dezinsekcí). Odkaz zadavatele na havarijní úklid ve sdělení ze dne 15. 7. 2024 tedy vůbec nekoresponduje se zněním návrhu smlouvy.

63. K pojmu prostorová dezinfekce uvádím, že není definován v ZOVZ, oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, zadávací dokumentaci (bez příloh), návrhu smlouvy, ani v příloze č. 4 zadávací dokumentace. Pouze v příloze č. 3 zadávací dokumentace nazvané „Struktura nabídkové ceny“ (tedy v dokumentu, jehož účelem není definovat předmět plnění, ale vyčíslit nabídkové ceny) na listu „Mimořádné úklidové služby“ je uvedeno „Cena za prostorovou dezinfekci – jednorázové vydezinfikování svislých a vodorovných povrchů prostor a veškerých předmětů v nich obsažených a zabránění možné virové nákaze včetně koronaviru“. Ani zde není výslovně uvedeno, že se jedná o speciální ochrannou dezinfekci, a ani jinak nelze posoudit, zda předmětem má být vydezinfikování, jež může vykonávat pouze osoba disponující certifikátem podle § 58 ZOVZ, anebo se jedná o činnost spočívající v preventivní aplikaci jiného druhu dezinfekce, k níž není certifikát potřeba, a jejímž účelem je zabránění možné virové nákaze. Tento text tedy není sám o sobě dostatečně určitý, avšak v kontextu čl. III odst. 9 návrhu smlouvy, který odkazuje na přílohu č. 1 návrhu smlouvy, jež obsahuje pouze činnosti spočívající v běžné ochranné dezinfekci, je třeba se přiklonit k výkladu, že předmětem citovaného textu obsaženého v příloze č. 3 zadávací dokumentace není provádění speciální DDD. V neposlední řadě je třeba uvést, že by nebylo v souladu se zásadou transparentnosti, pokud by požadavek na tak zásadní činnost, jakou je speciální DDD, nebyl uveden v oznámení o zahájení zadávacího řízení, textu zadávací dokumentace (bez příloh), v příloze č. 4 zadávací dokumentace obsahující výčet požadovaných činností, ani v návrhu smlouvy, ale jen v dokumentu, který slouží k vyplnění nabídkových cen.

64. Rovněž ve vztahu k návrhu smlouvy a příloze č. 3 zadávací dokumentace lze tedy uzavřít, že z těchto dokumentů nevyplývá, že předmětem veřejné zakázky je speciální DDD.«.

105.     K argumentaci zadavatele tím, že úklid bude probíhat rovněž v kuchyňkách, jídelnách, bufetech, obytných a pobytových místnostech, v nichž je povinen zajistit podle potřeby speciální DDD (zadavatel odkazuje na § 58 odst. 2 a § 57 odst. 2 ZOVZ), pak předseda Úřadu v bodě 66. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvádí, že z odkazované povinnosti nevyplývá, že ji zadavatel v případě potřeby hodlal plnit právě prostřednictvím šetřené veřejné zakázky. Předseda Úřadu přitom odkázal na výše uvedené s tím, že součástí předmětu veřejné zakázky je úklid (ať už pravidelný či mimořádný), jehož povinnou součástí je provádění běžné ochranné DDD, a to i v zadavatelem akcentovaných prostorech. Ze zadávací dokumentace naopak dle názoru předsedy Úřadu nevyplývá, že součástí předmětu veřejné zakázky je rovněž případné provedení speciální DDD, která není součástí úklidu a aplikuje se pouze výjimečně, pokud jsou k tomu splněny podmínky, tj. byl zjištěn výskyt původců a přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. K tomu dále předseda v bodě 67. druhostupňového rozhodnutí dodává následující: „Pokud zadavatel chtěl, aby součástí veřejné zakázky byla rovněž speciální DDD, měl tak učinit výslovně, resp. dostatečně určitým způsobem. Není tedy pravdou to, co zadavatel uvádí ve vyjádření k návrhu, že v zadávací dokumentaci nemusel explicitně stanovovat, že požaduje poskytování speciální DDD, neboť to vyplývá přímo z příslušných právních předpisů. Speciální DDD totiž není, na rozdíl od běžné DDD, součástí čištění a běžných technologických a pracovních postupů. Skutečnost, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky je poskytování úklidu v prostorech, kde dochází ke styku s potravinami, a v ubytovacích prostorech, tedy nic nevypovídá o tom, že jeho součástí je rovněž případné poskytování speciální DDD. Provádění úklidu a speciální DDD jsou dvě odlišné činnosti, které nelze směšovat (…)“.

106.     S ohledem na vyslovený závazný právní názor předsedy Úřadu, jenž podrobně zdůvodnil v druhostupňovém rozhodnutí (viz výše), má Úřad za prokázané, že výkon speciální DDD netvoří část předmětu plnění veřejné zakázky, neboť požadavek na jeho zajištění prostřednictvím předmětu veřejné zakázky nevyplývá ze zadávací dokumentace (tj. zejména z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, zadávací dokumentace bez příloh a z příloh 3-5 zadávací dokumentace). V takovém případě je tedy požadavek na technickou kvalifikaci vymezený v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace (totiž aby člen týmu dodavatele disponoval certifikátem podle § 58 ZOVZ) v rozporu s § 6 odst. 1 a § 73 odst. 6 zákona, protože je zcela nepřiměřený předmětu veřejné zakázky (míjí se s ním), a tudíž v rozporu s § 36 odst. 1 zákona vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

107.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad vázán právním názorem jeho předsedy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K nestanovení a neposkytnutí zadávacích podmínek v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení

108.     Navrhovatel dále ve svém návrhu uvádí, že zadavatel v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona a dále se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení. Neúplnost zadávacích podmínek přitom navrhovatel spatřuje v nejasnosti ohledně provázanosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy^[5] s relevantním ustanovením závazného návrhu smlouvy, dále v nejasnosti ohledně úplnosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy před podpisem smlouvy, a rovněž v neposkytnutí interních směrnic zadavatele jako součásti zadávací dokumentace.

K neposkytnutí interních směrnic v rámci zadávací dokumentace

109.     Navrhovatel spatřuje neúplnost zadávacích podmínek v tom, že zadavatel neučinil součástí zadávací dokumentace interní předpisy zadavatele týkající se předmětu plnění veřejné zakázky, přestože právě porušování interních směrnic, konkrétně pak porušování zásad BOZP a PO dle příslušných směrnic zadavatele, zadavatel učinil jedním z kritérií, se kterými příloha č. 7 „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu v souladu s čl. VI. odst. 21 Smlouvy“ návrhu smlouvy spojuje snižování měsíčního hodnocení, kdy každý 1 incident má mít za následek snížení hodnocení, a tedy i snížení měsíční ceny za poskytnuté služby o 1 %. Navrhovatel má přitom zato, že postup zadavatele, kdy zadavatel použije odkaz na své vnitřní předpisy, aniž by je dodavatelům alespoň v nezbytném rozsahu zpřístupnil již v zadávací dokumentaci, přičemž současně stanoví dodavateli povinnost realizovat předmět plnění veřejné zakázky v souladu s těmito interními předpisy pod hrozbou sankce, je ze své podstaty netransparentní.

110.     Úřad předně uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil tyto smluvní podmínky:

a)             v čl. II bodě 4 návrhu smlouvy, že „dodavatel potvrzuje, že se detailně seznámil s povahou a rozsahem plnění, které má být poskytováno na základě této Smlouvy, že mu jsou známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle této Smlouvy a že disponuje takovou kapacitou a odbornými znalostmi, které jsou nezbytné pro řádné poskytování plnění dle této Smlouvy“;

b)             v čl. VII bodě 5 návrhu smlouvy, že „objednatel seznámí Dodavatele s vnitřními předpisy, které se k poskytování Služeb vztahují a Dodavatel je povinen tyto vnitřní předpisy dodržovat“;

c)             v čl. VII bodě 7 písm. f) návrhu smlouvy, že „dodavatel je povinen zajistit plnění dalších povinností specifikovaných ve vnitřních předpisech Objednatele, se kterými jej Objednatel prokazatelně seznámil“;

d)             v příloze č. 7 návrhu smlouvy nazvané „Systém měsíčního hodnocení úklidu“ (resp. „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu“), že jedním z hodnocených parametrů je „Dodržování zásad BOZP a PO vč. interních směrnic objednatele“, „1 incident = snížení hodnocení o 1 %“.

111.     Zadavatel přitom v příloze č. 7 návrhu smlouvy spojuje s nedodržením interních směrnic sankci v podobě snížení ceny fakturované v příslušném měsíci. Z této přílohy návrhu smlouvy dokonce vyplývá, že právě nedodržení zásad BOZP a PO vč. interních směrnic zadavatele bude sankcionováno ve srovnání s ostatními hodnocenými parametry (např. zajištěním pravidelného a nepravidelného úklidu včetně hygienického servisu) nejpřísněji.

112.     Úřad dále shrnuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci žádným bližším způsobem neuvedl, jakými konkrétními směrnicemi zadavatele se bude vybraný dodavatel povinen řídit (resp. s výjimkou interních směrnic zadavatele upravujících BOZP a PO), a jaké povinnosti budou tyto interní směrnice obsahovat. Zadavatel rovněž žádným způsobem neučinil relevantní obsah dotčených interních směrnic součástí zadávací dokumentace, ani je žádným způsobem neuveřejnil tak, aby s se ním mohli potenciální dodavatelé před podáním nabídek seznámit. Jak přitom uvedl předseda Úřadu v bodě 76. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, „[v] takovém případě se navrhovatel (či jakýkoliv jiný dodavatel) nemohl kvalifikovaně rozhodnout, zda podá nabídku na veřejnou zakázku nebo zda a jak zohlední v nabídkové ceně případná rizika vyplývající z interních směrnic zadavatele. Zadavatel měl proto předmětné směrnice zpřístupnit, aby si dodavatelé sami mohli učinit představu o povaze povinností, které jim z interních směrnic vyplývají v souvislosti s plněním veřejné zakázky, a zároveň o tom, zda tyto informace ovlivňují nacenění jejich nabídek či nikoliv.“.   

113.     Předseda Úřadu v souvislosti s výše popsaným postupem zadavatele v odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvedl následující:

»78. Dospěl jsem tak k závěru, že zadavatel tím, že na jedné straně požaduje dodržování jeho interních směrnic, avšak na straně druhé tyto směrnice neučinil součástí zadávací dokumentace, porušil § 36 odst. 3 (větu první) ZZVZ, podle něhož jsou zadavatelé povinni zadávací podmínky stanovit a poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení.

79. Zadavatel navíc v čl. II bodě 4 návrhu smlouvy stanovil, že dodavatel podpisem smlouvy potvrzuje, že jsou mu známy (kromě jiného) veškeré podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle smlouvy. Povinnost učinit toto prohlášení je přitom třeba vztáhnout již k okamžiku podání nabídky, jejíž součástí měl být podepsaný návrh smlouvy [dle čl. 15 bodu 3) zadávací dokumentace], na čemž zadavatel trval i v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, kde uvedl, že požadavek na podpis návrhu smlouvy v rámci podání nabídky neodporuje ZZVZ, ani není nadbytečný.

80. Zadavatel tak tím, že požadoval, aby dodavatelé již v nabídce prohlásili, že jsou jim známy veškeré podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle smlouvy, přestože neznali rozsah povinností vyplývajících z interních směrnic zadavatele, porušil § 36 odst. 3 (větu druhou) ZZVZ, podle něhož zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

81. V této souvislosti pro úplnost podotýkám, že povinnost dodržovat interní směrnice zadavatele je součástí smluvních podmínek, které Úřad přezkoumává jen z pohledu dodržení zásad zadávání veřejných zakázek (§ 6 ZZVZ) a nápravné opatření je oprávněn uložit jen v případě, že předmětná smluvní podmínka je zjevně nepřiměřená (excesivní). V šetřené věci ale zadavatel tím, že interní směrnice vůbec neučinil součástí zadávací dokumentace, znemožnil dodavatelům i Úřadu posoudit jejich případnou excesivnost a zejména dodavatelům neumožnil vyhodnotit jejich potenciální dopad na zpracování nabídky a nabídkovou cenu. A to navíc za situace, kdy dodavatelé byli povinni již v nabídce potvrdit, že jsou jim známy veškeré podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle smlouvy a kdy zadavatel bude nedodržení interních směrnic sankcionovat srážkami z měsíční fakturace. Zadavatel tak tím, že neučinil interní směrnice součástí zadávací dokumentace, nevymezil předmět veřejné zakázky (resp. technické podmínky) v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.“

114.     Následně předseda Úřadu v odůvodnění druhostupňového rozhodnutí dochází k následujícím závěrům:

91. Z výše uvedených důvodů jsem toho názoru, že pokud zadavatel požaduje, aby vybraný dodavatel postupoval při plnění veřejné zakázky v souladu s jeho interními směrnicemi, účastníci zadávacího řízení byli povinni prohlásit, že jsou jim známy veškeré podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle smlouvy, a neplnění povinnosti postupovat v souladu s interními směrnicemi bude zadavatelem sankcionováno srážkou z fakturace, zadavatel byl povinen učinit tyto směrnice součástí zadávací dokumentace. Případně z důvodu lepší přehlednosti mohl vytvořit speciální přílohu zadávací dokumentace, která by obsahovala výňatek z těchto směrnic, který by byl relevantní právě pro plnění veřejné zakázky. Účastníci zadávacího řízení těžko mohli podat porovnatelné nabídky, když neznali všechny podmínky nezbytné k řádnému poskytování předmětu plnění.

92. Tedy vzhledem k tomu, že součástí zadávací dokumentace nejsou interní směrnice zadavatele, jimiž se má rovněž řídit smluvní vztah mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, zadavatel porušil zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 ZZVZ a § 36 odst. 3 ZZVZ, podle něhož „zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele“.«

115.     Rovněž s ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad vázán právním názorem jeho předsedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť potenciální dodavatelé neměli dostatek informací pro zpracování svých nabídek, když neznali relevantní obsah interních předpisů zadavatele, ačkoliv předmět veřejné zakázky měl být plněn s nimi v souladu.

K tvrzeným nejasnostem ohledně přílohy č. 7 návrhu smlouvy

116.     Navrhovatel v prvé řadě upozorňuje na skutečnost, že název přílohy č. 7 návrhu smlouvy odkazuje na článek VI. odst. 21 návrhu smlouvy, přičemž, jak navrhovatel uvádí, předmětný systém hodnocení úklidu je přitom součástí odlišného smluvního ustanovení, konkrétně pak čl. VII. odst. 22 návrhu smlouvy. Sám navrhovatel přitom již v námitkách uvedl, že se dle jeho názoru nejspíše jedná o administrativní chybu zadavatele spočívající v chybě v psaní. V tomto smyslu se rovněž ve svém rozhodnutí o námitkách, resp. vyjádření k návrhu vyjadřuje rovněž zadavatel, který připustil, že se skutečně v tomto případě jednalo o administrativní pochybení vzniklé v procesu zpracování a úprav zadávací dokumentace, přičemž rovněž vyjádřil názor, že se nejedná o pochybení, které by v zadávací dokumentaci vyvolávalo jakékoliv zásadní nejasnosti či rozpor se zákonem.  

117.     Úřad předně uvádí, že úplný název přílohy č. 7 návrhu smlouvy zní „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu v souladu s čl. VI. odst. 21 Smlouvy“. Úřad dále uvádí, že článek VI. „Platební podmínky“ návrhu smlouvy čítá pouze šest odstavců. Podle Úřadu je tedy zřejmé, že název předmětné přílohy č. 7 návrhu smlouvy skutečně neodpovídá souvisejícímu ustanovení návrhu smlouvy. Úřad k tomuto dále uvádí, že skutečným ustanovením návrhu smlouvy, které obsahově a kontextově odpovídá příloze č. 7 návrhu smlouvy, je ustanovení odst. 22 článku VII. „Práva a povinnosti Smluvních stran“ návrhu smlouvy, ve kterém je ustanoven postup při vyhotovování měsíčního hodnocení provedeného úklidu a který rovněž obsahuje přímý odkaz na přílohu č. 7 návrhu smlouvy. K uvedenému Úřad doplňuje, že k tomuto závěru koneckonců dospěl i sám navrhovatel ve svém návrhu, resp. v jím podaných námitkách.

118.     Úřad přitom dospěl k závěru, že výše uvedená chyba v názvu přílohy č. 7 návrhu smlouvy v žádném případě nemohla mít za následek jakékoli pochybnosti o jejím skutečném obsahu a návaznosti na skutečné relevantní ustanovení návrhu smlouvy, a to jak s ohledem na její věcný obsah, tak kontext návrhu smlouvy, jak bylo uvedeno výše. Uvedenému závěru pak přisvědčuje nejen to, že sám navrhovatel tuto skutečnost ve svých podáních správně interpretoval, ale rovněž že zadavatel obdržel na veřejnou zakázku celkem 7 nabídek.         

119.     S výše uvedeným pak dle názoru navrhovatele souvisí další údajná pochybnost související s přílohou č. 7 návrhu smlouvy, způsobující podle názoru navrhovatele nejasnost zadávacích podmínek, a to konkrétně okolnost, zdali se v případě předmětné přílohy jedná o její úplnou podobu, popř. zdali bude tato příloha před podpisem smlouvy dále doplněna, jak o tom hovoří ustanovení článku VII. odst. 22 návrhu smlouvy. Rovněž v tomto případě se pak dle vyjádření zadavatele jedná o administrativní chybu, v jejímž důsledku nedošlo k odstranění předmětné věty z citovaného ustanovení návrhu smlouvy poté, co se zadavatel v průběhu přípravy zadávacího řízení rozhodl, že přílohu č. 7 návrhu smlouvy z důvodu transparentnosti předloží dodavatelům již na počátku zadávacího řízení. Zadavatel přitom uvedl, že z kontextu poskytnutých zadávacích podmínek jasně vyplývá, že poskytnutá příloha č. 7 návrhu smlouvy skutečně je součástí zadávacích podmínek a že přitom poskytuje jasný obrázek o tom, jak bude probíhat měsíční hodnocení vnitřního úklidu a výpočet výše případné sankce.

120.     V uvedeném kontextu Úřad uvádí, že ze znění přílohy č. 7 návrhu smlouvy tak, jak byla poskytnuta při zahájení zadávacího řízení, jednoznačně vyplývá, že se jedná o její úplné znění, které nevyžaduje, a ani nepředpokládá žádné dodatečné doplnění či úpravy. Nadto navrhovatelem nastíněná pochybnost mohla být v průběhu zadávacího řízení navrhovatelem či jiným potenciálním dodavatelem nadnesena prostřednictvím žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž Úřad konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by taková žádost o vysvětlení byla podána a lze tak předpokládat, že jednotliví dodavatelé nespatřovali v předmětné větě nejasnost, či snad dokonce překážku účasti v zadávacím řízení. O tom ostatně svědčí již uváděný počet podaných nabídek na veřejnou zakázku.     

121.     Pro úplnost Úřad k výše uvedenému dodává, že k totožnému závěru dospěl rovněž předseda Úřadu, když v druhostupňového rozhodnutí uvedl následující:

»97. K nesprávnému odkazu na článek návrhu smlouvy v názvu její přílohy č. 7 uvádím, že čl. VI odst. 21 návrhu smlouvy neexistuje, a proto nemohlo být pochyb o tom, že se jedná o administrativní chybu. Stejným způsobem to vyhodil i navrhovatel v námitkách a návrhu, který současně v námitkách uvedl, že „systém hodnocení úklidu je součástí smluvního ustanovení dle čl. VII. odst. 22 závazného návrhu smlouvy na plnění Veřejné zakázky“. Na první pohled tedy bylo nejen navrhovateli zřejmé, že se jednalo o administrativní chybu a současně šlo snadno dovodit, který článek návrhu smlouvy měl být správně uveden v názvu její přílohy č. 7.

98. Co se týká údajných pochybností o úplnosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy, rovněž v tomto případě sám navrhovatel správně dovodil, že poslední věta čl. VII odst. 22 návrhu smlouvy, že „systém měsíčního hodnocení úklidu bude Objednatelem doplněn před podpisem Smlouvy a bude tvořit Přílohu č. 7 této smlouvy“, byla v návrhu smlouvy uvedena nadbytečně, a proto již v námitkách požadoval její odstranění (a nikoliv doplnění přílohy č. 7 návrhu smlouvy). Tedy rovněž tento nedostatek zadávací dokumentace je poměrně lehce vysvětlitelný, protože její součástí je příloha č. 7 návrhu smlouvy, která je na první pohled kompletní (což potvrdil i zadavatel). V této souvislosti je rovněž podstatné, že dodavatelé měli k dispozici úplnou přílohu č. 7 návrhu smlouvy, a proto její znění mohli zohlednit při zpracování nabídek (když nyní odhlédneme od toho, že neměli k dispozici interní směrnice, na něž tato příloha rovněž odkazuje).

99. Ve vztahu k námitkám navrhovatele týkajícím se přílohy č. 7 návrhu smlouvy tudíž uzavírám, že jsem ve shodě s Úřadem toho názoru, že předmětné nedostatky byly poměrně snadno odstranitelné výkladem zadávacích podmínek.«

122.     S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel se v souvislosti s navrhovatelem uváděnými údajnými nejasnostmi týkající se provázanosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy s relevantním ustanovením závazného návrhu smlouvy, a dále v nejasnosti ohledně úplnosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy před podpisem smlouvy nedopustil porušení zákona.

K nastavení ekonomické kvalifikace

123.     Navrhovatel dále spatřuje netransparentnost zadávacích podmínek v souvislosti se stanovením požadavku na ekonomickou kvalifikaci dodavatelů, kdy zadavatel v čl. 10.3 „Ekonomická kvalifikace dle § 78 zákona“ zadávací dokumentace stanovil požadavek na specializovaný obrat dodavatele s ohledem na předmět veřejné zakázky, přičemž jako způsob jeho prokázání stanovil předložení výkazu zisku a ztrát dodavatele nebo obdobného dokladu podle právního řádu země sídla dodavatele. Navrhovatel přitom spatřuje netransparentnost uvedeného postupu zadavatele v tom, že zadavatel dle jeho názoru z výkazu zisku a ztrát nebude schopen výši specializovaného obratu nijak ověřit. Úřad k výše uvedenému sděluje následující. 

124.     Zadavatel v čl. 10.3 „Ekonomická kvalifikace dle § 78 zákona“ stanovil požadavek, aby roční obrat dodavatele dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval minimálně 30 000 000,- Kč ročně, a to za 3 bezprostředně předcházející účetní období (resp. za všechna účetní období od svého vzniku vznikl-li dodavatel později). Zadavatel rovněž uvedl, že pro posouzení relevantního obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky se za takové plnění považuje plnění, jehož předmětem bylo zajištění úklidových služeb v objektech určených pro užívání širokou veřejností včetně administrativního zázemí. Zadavatel přitom stanovil, že dodavatelé v nabídce prokážou splnění stanoveného požadavku na ekonomickou kvalifikaci předložením výkazu zisku a ztrát dodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele.

125.     Úřad obecně uvádí, že smyslem prokazování ekonomické kvalifikace je potvrzení schopnosti uchazeče plnit své finanční závazky. Je zřejmé, že řádnou realizaci veřejné zakázky může zajistit způsobilý (tzn. kvalifikovaný) dodavatel, který zadavateli prokáže svou ekonomickou stabilitu. Stanovení výše obratu za poslední tři účetní období je pak důležité zejména při veřejných zakázkách na stavební práce a na služby, protože při těchto zakázkách vykonává dodavatel pro zadavatele činnosti zpravidla v delším časovém úseku a pro zadavatele je tedy nezbytné vybrat dodavatele, který výší obratu prokáže jistou míru stability a rovněž míru existenční závislosti respektive nezávislosti na dané veřejné zakázce, neboť případné neplnění ze strany dodavatele by ohrozilo realizaci veřejné zakázky.

126.     Úřad dále v obecné rovině uvádí, že požaduje-li zadavatel prokázání ekonomické kvalifikace dle § 78 odst. 1 zákona, má možnost se rozhodnout, zda po dodavatelích bude požadovat předložení jejich celkového obratu (tedy obratu za všechny tržby a výnosy dodavatele v daném účetním období) nebo obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky (tzv. obrat specializovaný či specifický).

127.     Úřad rovněž uvádí, že ustanovení § 78 odst. 5 zákona poměrně striktně stanovuje, že dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát dodavatele, resp. obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele. Zákon přitom neumožňuje prokázání ekonomické kvalifikace jiným způsobem, a to ani v případě, kdy zadavatel požaduje doložení specializovaného obratu. V tomto lze odkázat na komentářovou literaturu^[6], dle které „[s]oučasně platí, že zákon výkaz zisku a ztráty uvádí v § 78 odst. 5 jako povinný doklad pro prokázání výše obratu bez ohledu na to, zda v případě konkrétní veřejné zakázky vymezil zadavatel své požadavky na ekonomickou kvalifikaci dodavatele ve vztahu k celkovému obratu nebo obratu dosaženého s ohledem na předmět veřejné zakázky. Pokud se zadavatel (např. při zadávání sektorové veřejné zakázky) rozhodne i pro jiné kritérium ekonomické kvalifikace, jehož splnění se bude rovněž prokazovat předložením výkazu/ů zisku a ztráty, měl by shora uvedený závěr (o předkládání výkazů zisku a ztráty, které má dodavatel k dispozici) platit stejně, jakkoliv je vhodné, aby zadavatel uvedené jednoznačně definoval v zadávacích podmínkách.“.

128.     Pro úplnost Úřad k výše uvedenému dodává, že k totožnému závěru dospěl rovněž předseda Úřadu, když v bodě 101. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvedl následující: »K této námitce ve shodě s Úřadem uvádím, že podle § 78 odst. 5 ZZVZ „dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát dodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele“. Toto ustanovení zákona přitom nerozlišuje mezi celkovým obratem a specializovaným obratem, tj. obratem dosaženým dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky. To znamená, že v případě obou typů obratů, jejichž stanovení umožňuje § 78 odst. 1 ZZVZ, se může jejich výše prokázat výkazem zisku a ztrát. Zadavatel tudíž nemohl porušit zákon tím, že dodržel jeho literu, a proto mu Úřad nemůže z tohoto důvodu uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Úřad tak o této části návrhu rozhodl správně.«.

129.     S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že zadavatel při stanovení požadavku na prokázání ekonomické kvalifikace postupoval zcela v souladu se zněním zákona, přičemž zároveň platí, že pokud se zadavatel rozhodl požadavek na ekonomickou kvalifikaci ve smyslu § 78 zákona vůbec stanovit, neměl žádnou možnost odchýlit se od zákonem striktně popsaného způsobu jejího prokázání, tzn. předložením výkazu zisku a ztrát dodavatele, resp. obdobného dokladu podle právního řádu země sídla dodavatele. Úřad má proto zato, že zadavatel v souvislosti se stanovením požadavku na ekonomickou kvalifikaci zákon neporušil.

K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

130.     Návrh dále míří proti způsobu vyřízení námitek podaných navrhovatelem, přičemž navrhovatel má zato, že se zadavatel v rozporu s § 245 odst. 1 zákona nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Rozhodnutí o námitkách obsahuje dle názoru navrhovatele na mnoha místech pouze povrchní a obecná konstatování, namísto dostatečného věcného vypořádání jednotlivých námitek.

131.     S ohledem na tvrzení navrhovatele uvedené v návrhu přistoupil Úřad k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem tvrzeným v námitkách a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

132.     V obecné rovině Úřad uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

133.     Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, v němž předseda Úřadu uvedl: „Není možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“.

134.     Úřad shrnuje, že navrhovatel zpochybňuje dostatečné vypořádání námitek, když zadavatel dle jeho mínění žádným způsobem nereagoval na tvrzení uvedené v námitkách, že speciální DDD není předmětem veřejné zakázky, neboť takové plnění není uvedeno v žádné části zadávací dokumentace, přičemž předmět plnění je jinak poměrně detailně a přesně popsán v příloze č. 1 návrhu smlouvy. Navrhovatel má dále zato, že zadavatel nijak nereflektoval tvrzení navrhovatele, že použije-li zadavatel v zadávací dokumentaci odkaz na své vnitřní předpisy, aniž je dodavatelům alespoň v nezbytném rozsahu zpřístupní, a současně na jiném místě zadávací dokumentace uvede, že dodavatel je povinen v souladu s těmito vnitřními předpisy realizovat předmět plnění pod hrozbou sankce, je takový postup zadavatele nutně zatížen netransparentností. Zadavatel se konečně v rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele nijak nevyjádřil k tvrzení uvedeném v námitkám, dle kterého z výkazu zisku a ztrát v nabídce účastníků zadávacího řízení nebude schopen posoudit splnění ekonomické kvalifikace pro specializovaný obrat, když zadavatel pouze konstatoval, že jiná možnost prokázání specializovaného obratu dle jeho názoru neexistuje.   

135.     Úřad konstatuje, že zadavatel v odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách uvedl poměrně obsáhlé odůvodnění odpovídající struktuře podaných námitek, a to tak, že zadavatel vždy odkázal na konkrétní bod podaných námitek a tento bod následně vypořádal.

136.     Ohledně vypořádání námitky týkající se nepřiměřeného požadavku na prokázání technické kvalifikace, resp. že výkon speciální DDD není předmětem veřejné zakázky dle zadávací dokumentace, zadavatel v rozhodnutí o námitkách konkrétně uvedl, že podle § 58 ZOVZ je provádění speciální ochranné DDD navázáno toliko k potravinářským a zemědělským provozům, přičemž zadavatel mezi objekty, ve kterých má probíhat realizace předmětu plnění veřejné zakázky, zařadil mimo jiné i jídelny, bufet a kuchyňky. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách vyložil, že dle jeho názoru se v těchto případech jedná o objekty, kde dochází k přímému styku s potravinami, pročež je nezbytné klást vyšší důraz na způsob úklidu, resp. dezinfekce, aby nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že mezi identifikované objekty patří dále ubytovací zařízení pro poslance o 47 bytových jednotkách, u kterých existuje potenciální riziko výskytu štěnic či jiného obdobného hmyzu.

137.     Ve vztahu k námitce týkající se neposkytnutí interního předpisu zadavatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že ustanovení zadávacích podmínek, včetně návrhu smlouvy, navázaná na vnitřní směrnice zadavatele nejsou rozhodná pro zpracování nabídky, přičemž že se nejedná o informace, které by měly v konečném důsledku mít skutečný dopad např. na nacenění předmětu plnění. Obavy navrhovatele týkající se povinnosti dodržovat zásady BOZP a PO dle interních směrnic zadavatele pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách označil za nepodstatné rovněž z důvodu, že vnitřní směrnice z povahy věci pouze rozvádí a konkretizují povinnosti přímo vyplývajících z příslušných právních předpisů, se kterými je navrhovatel pravděpodobně ze své dosavadní praxe obeznámen.

138.     Konečně k námitce rozporující stanovení požadavku na prokázání ekonomické kvalifikace zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že zákon nestanovuje jinou možnost prokázání ekonomické kvalifikace, než je předložení výkazu zisku a ztrát dodavatele nebo obdobného dokladu podle právního řádu země sídla dodavatele. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že při formulaci předmětného požadavku následoval dikci zákona, přičemž do textu zadávacích podmínek převzal ustanovení § 78 odst. 5 zákona, pročež dle jeho názoru nelze dovodit, že by zadavatel v této souvislosti jednal v rozporu se zákonem.     

139.     Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách představil ucelený argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na argumentaci navrhovatele obsaženou v námitkách. Úřad konstatuje, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem uváděných námitek a rozhodnutí o námitkách plní svůj účel, neboť navrhovateli poskytuje možnost dostatečně se seznámit se stanoviskem a odůvodněním zadavatele, případně se následně vyjádřit k argumentaci zadavatele v rámci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. V případě námitky, dle které výkon speciální ochranné DDD není předmětem veřejné zakázky, má Úřad přitom zato, že přestože zadavatel konkrétně v rozhodnutí o námitkách neuvedl, ve kterých bodech zadávací dokumentace se požadavek na to, aby předmětem plnění byla rovněž speciální ochranná DDD, nachází, nelze konstatovat, že by se k předmětné námitce nevyjádřil (viz výše), byť zřejmě navrhovatel mohl mít jinou představu o tom, jak bude jeho námitka vyřízena.

140.     Na výše uvedeném závěru Úřadu přitom nic nemění ani to, že Úřad z věcného hlediska v tomto rozhodnutí dává za pravdu navrhovateli, když konstatoval relevantnost námitek navrhovatele týkajících se požadavku na certifikaci podle § 58 ZOVZ a neposkytnutí interních směrnic zadavatele v rámci zadávací dokumentace. Zde je potřeba zdůraznit skutečnost, že ustanovení § 245 odst. 1 zákona ukládá zadavateli povinnost vyjádřit podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Jak přitom Úřad uvedl výše, zadavatel tuto svou povinnost dostatečným způsobem splnil. Úřad k tomuto shrnuje, že splnění uvedené povinnosti přitom není odvislé od skutečnosti, zda jsou vyjádření k námitkám poskytnutá zadavatelem souladná s (pozdějším) právním názorem Úřadu na danou problematiku.     

141.     S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že v šetřeném případě došlo ze strany zadavatele k vypořádání námitek v souladu se zákonem, pročež neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

142.     Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

143.     Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

144.     Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

145.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

36.         Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

37.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem oznámení tohoto rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

38.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

39.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

40.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

41.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000421.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1

2.             Jan Grézl, Ostravská 870/25, 779 00 Olomouc

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Úřad k tomuto uvádí, že zadavatel se patrně dopustil písařské chyby, neboť jak z dokumentace o zadávacím řízení, tak z pozdějších vyjádření zadavatele shodně vyplývá, že podaných nabídek bylo celkem 7; pozn. Úřadu  

[2] dostupné na: https://www.dddinfo.cz/

[3] Úřad nejprve stanovil lhůtu k vyjádření se účastníků správního řízení k podkladům pro vydání rozhodnutí usnesením č. j. ÚOHS-30837/2024/524 ze dne 13. 8. 2024 a následně po dodatečném doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí do správního spisu téhož dne opětovně usnesením č. j. ÚOHS-30942/2024/524; pozn. Úřadu 

[4] https://vvz.nipez.cz/vyhledat-formular/80b5078b-48e0-4d78-8032-49c117bd75cf

[5] Navrhovatel v návrhu, resp. v námitkách v této souvislosti hovoří o příloze č. 7 zadávací dokumentace, z kontextu je nicméně zřejmé, že se má jednat o přílohu č. 7 návrhu smlouvy s názvem „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu v souladu s čl. VI. odst. 21 Smlouvy“, a ne o přílohu č. 7 samotné zadávací dokumentace s názvem „Čestné prohlášení k ekologickému úklidu“. Úřad proto v této části odůvodnění bude pro jednoznačnost používat termín „příloha č. 7 návrhu smlouvy“; pozn. Úřadu 

[6] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 78 [Kritérium ekonomické kvalifikace a jeho prokázání]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 614.