číslo jednací: 05618/2025/500
spisová značka: S0004/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 4. 3. 2025 |
| Dokumenty |  2025_S0004.pdf 407 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0004/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-05618/2025/500 |
|
Brno 14. 2. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 2. 1. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 13. 5. 2025 společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,
- navrhovatel – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 1. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav, postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 27. 12. 2024 o námitkách navrhovatele – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín – ze dne 12. 12. 2024, jež byly jmenovanému zadavateli doručeny 13. 12. 2024, dostatečně podrobně nevyjádřil k námitkám jmenovaného navrhovatele směřujícím proti zadávacím podmínkám citované veřejné zakázky, konkr. proti nepřiměřenosti a diskriminačnímu charakteru požadavku na vnitřní povrchovou ochranu potrubí prostřednictvím vysokopecního síranovzdorného cementu, čímž se předmětné rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 12. 2024 o námitkách jmenovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 12. 2024 o námitkách navrhovatele – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín – ze dne 12. 12. 2024 vydané v souvislosti se zadávacím řízením na veřejnou zakázku „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav.
III.
Zadavateli – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0004/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín – ze dne 2. 1. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých)
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 13. 5. 2025 společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 1. 11. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Podle čl. 11. zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění veřejné zakázky provedení stavebních prací na vodovodním potrubí při realizaci obnovy přivaděče „Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“.
3. Podle téhož čl. zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená zadavatelem částku ve výši 74 900 000 Kč bez DPH.
4. Dne 13. 12. 2024 obdržel zadavatel od navrhovatele – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 1. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) dokument s názvem „Námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám“ ze dne 12. 12. 2024 (dále jen „námitky“).
5. Rozhodnutím ze dne 27. 12. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel podané námitky odmítl.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 2. 1. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne. Stejnopis předmětného návrhu byl zadavateli doručen rovněž dne 2. 1. 2025.
II. OBSAH NÁVRHU
7. Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, přičemž navrhovatel uvádí, že tyto jsou v rozporu s § 6 zákona, konkrétně se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
8. V úvodu návrhu se navrhovatel vyjadřuje k postupu zadavatele před podáním tohoto návrhu, konkrétně k situaci, kdy navrhovatel dne 15. 11. 2024 podal dotaz, v němž zadavatele požádal o vysvětlení zadávací dokumentace, resp. zdůvodnění stanovení požadavku na „použití vnitřního vyložení trub z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1.“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel se k tomuto dotazu nikterak věčně nevyjádřil, když neuvedl, že by v daném případě vznikly jakékoliv mimořádné okolnosti, které by mohly vést k potřebě zadavatele požadovat výše uvedené.
9. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s vysvětlením zadavatele neztotožnil, podal dne 13. 12. 2024 námitky proti stanovení zadávacích podmínek (dále jen „námitky“), k čemuž v návrhu uvádí, že zadavatel stanovením „naprosto irelevantního požadavku“ v podobě vnitřního vyložení trub síranovzdorným cementem dle EN 197-1 nebo vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655, i přes to, že k tomu nebyl dán jediný důvod, navodil situaci, kdy je pro plnění veřejné zakázky možné použít materiál dodávaný pouze jediným dodavatele na českém trhu, a to společností SAINT – GOBAIN PAM CZ s.r.o. Dle navrhovatele tak zadavatel, v případě, že nepodal žádné zdůvodnění výše uvedeného požadavku na vnitřní výstelku trub, způsobuje omezení hospodářské soutěže.
10. Dále navrhovatel v návrhu uvádí, že dne 27. 12. 2024 obdržel rozhodnutí o námitkách, kde se zadavatel s námitkami navrhovatele vypořádal tak, že je odmítl. K uvedenému navrhovatel dodává, že se neztotožňuje s argumentací zadavatele v rozhodnutí o námitkách, pročež se rozhodl podat tento návrh.
11. K samotným zadávacím podmínkám pak navrhovatel uvádí, že zadavatel stanovil požadavek na „vnitřní povrchovou ochranu potrubí DN 1400 v části D.1.18 Výpis Potrubí, tvarovek a armatur takto: Vnitřní povrchová ochrana: odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655.“ (dále jen „přezkoumávaný požadavek)“.
12. Navrhovatel tento požadavek považuje za nepřiměřený a zcela neodůvodněný, jelikož je toho názoru, že vylučuje použití rovnocenných výrobků od jiného dodavatele na trhu, které však dle navrhovatele svými vlastnostmi mohou sloužit ke zhotovení zadávaného díla. Navrhovatel zároveň uvedl, že zadavatel prostřednictvím stanovení přezkoumávaného požadavku navodil situaci, kdy splnění veřejné zakázky může poskytnout pouze dodavatel, který využije výrobků společnosti SAINT – GOBAIN PAM CZ s.r.o., jakožto jediného dodavatele na českém trhu, který dodává vnitřní povrchovou ochranu trub, tak jak ji definuje přezkoumávaný požadavek, čímž se dle navrhovatele přezkoumávaný požadavek dostal do rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona.
13. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nezdůvodnil nutnost zakotvení přezkoumávaného požadavku do zadávacích podmínek, pouze dle tvrzení navrhovatele pouze uvedl, že „požadavky na vnitřní povrchovou úpravu stanovil zadavatel zcela objektivně a transparentně jak v souladu s požadavky ČSN EN 545 a ISO 2531, tak v souladu s platnou legislativou vztahující se k požadavkům na tyto stavební prvky.“. Navrhovatel je toho názoru, že vzhledem k povoleným koncentracím látek ve vodě určené pro lidskou spotřebu podle Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě z 3. listopadu 1998, je zdůvodnění ze strany zadavatele nedostatečné, jelikož, jak lze dovodit z výše uvedených směrnic, lze v případě plnění předmětného díla (konkrétně vnitřního vyložení trub pro vedení pitné vody) použít kterýkoliv z cementů, které jsou v souladu s normou ČSN EN 545, neboť všechny tyto druhy cementů splní požadavek na přípustné množství síranů v pitné vodě dle výše uvedené směrnice o jakosti pitné vody určené k lidské spotřebě, a to 250 mg/l pitné vody.
14. Nad rámec uvedeného navrhovatel dodává, že přezkoumávaný požadavek začal zadavatel striktně požadovat ve chvíli, kdy se dozvěděl, že „k jemu preferovanému výrobci SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o. existuje nově na trhu konkurenčně řádně certifikovaný výrobce SAMSUN MAKINA SANAYI A.S., zastupovaný v České republice společností SMS Industries s.r.o.“. Navrhovatel dodává, že v rámci předchozích etap stavby s názvem „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400“ zadavatel uváděl přezkoumávaný požadavek pouze jako preferenční, vyžadovaný v odůvodněném případě.
15. V neposlední řadě navrhovatel uvádí, že předchozí postup zadavatele, spočívající ve zrušení zadávacího řízení na totožnou veřejnou zakázku z důvodu, že se zde účastnil pouze jediný uchazeč, byl zjevně účelový, jelikož bezprostředně na to zadavatel zpřísnil požadavky na splnění díla (viz přezkoumávaný požadavek), což bylo dle názoru navrhovatele reakcí zadavatele na zjištění, že se na trhu objevil nový řádně certifikovaný výrobce (SAMSUN MAKINA SANAYI A.S., zastupovaný v České republice společností SMS Industries s.r.o.), jež je dle navrhovatele schopný dodat plnění odpovídající potřebám zadavatele.
16. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
17. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 2. 1. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 6. 1. 2025.
20. Usnesením ze dne 6. 1. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace u zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
21. Dne 13. 1. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
22. Zadavatel se ve vyjádření k návrhu předně vyjadřuje k názoru navrhovatele, že přezkoumávaný požadavek zadavatele směřuje pouze k jedinému výrobci, resp. dodavateli příslušného potrubí na českém trhu. Zadavatel uvádí, že s tímto názorem nesouhlasí, neboť přezkoumávaný požadavek „nemá přímý dopad na dodavatelský trh (tj. nedochází k výslovnému omezení dodavatelů, kteří by se mohli o danou veřejnou zakázku ucházet), nýbrž případně na poddodavatelský trh, resp. trh dodavatelů komponent nezbytných pro realizaci veřejné zakázky“. Zadavatel dále uvádí, že kromě navrhovatelem zmiňovaného výrobce SAINT – GOBAIN PAM CZ s.r.o., nabízí výrobky vyhovující požadavkům zadavatele další dva výrobci, a to společnost Jindal Saw Ltd., která má zastoupení v České republice prostřednictvím společnosti EuroArmatúry s.r.o., organizační složka, se sídlem Nad Jezerem 581, 252 50 Vestec, a společnost Xinxing Ductile Iron Pipes Co., Ltd. Dle názoru zadavatele tak přezkoumávaný požadavek nezpůsobuje omezení hospodářské soutěže, jelikož dodavatelé, projevujíc zájem účastnit se na plnění veřejné zakázky (stavební společnosti), nejsou nijak omezeni v zajištění si spolupráce s jedním z výše uvedených výrobců, což dle navrhovatele dokazuje rovněž skutečnost, že zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku se nyní účastní 7 účastníků, přičemž po provedení předběžného posouzení žádostí o účast zadavatel zjistil, že všech 7 účastníku přezkoumávaný požadavek splňuje. Nad rámec uvedeného zadavatel dodává, že „míra, s jakou je zadávací podmínka způsobilá ovlivnit anebo omezit hospodářskou soutěž, se přímo projevuje v tom, jak musí zadavatel danou podmínku případně zdůvodnit“, tudíž pokud zadavatel stanoví podmínku, kterou je schopno splnit vícero účastníků zadávacího řízení, lze tuto považovat za poměrně jednoduchou, a zadavatel ji tak není povinen rozsáhle zdůvodňovat, když postačí pouze „relativně jednoduché a logické zdůvodnění, proč danou podmínku stanovil.“
23. V další části se zadavatel vyjadřuje k samotným důvodům, které vedly ke stanovení přezkoumávaného požadavku coby taxativní podmínky pro účast v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel uvádí, že za velmi důležitý aspekt považuje svou negativní zkušenost s instalací potrubí s nedostatečnou odolností, což vedlo k mnohým haváriím spočívajících v poškození potrubí a souvisejících únicích vody. Zadavatel tak s ohledem na výše uvedené dodává, že přezkoumávaný požadavek stanovil právě z důvodu, aby předešel situaci případných havárií a s nimi spojenými výpadky pitné vody pro širokou oblast. Z uvedeného důvodu tak zadavatel zvolil nejvyšší možnou úroveň ochrany, tj. mimo jiné právě i vnitřní povrchovou ochranu s maximální mírou odolnosti vůči vnějším vlivům. Zadavatel dále uvádí, že stanovením přezkoumávaného požadavku „sledoval rovněž dosažení co možná nejdelší životnosti budovaného přivaděče, což má pozitivní dopad na vynakládání investičních nákladů v budoucnu (nutnost obnovy přivaděče za 30 let vs. nutnost obnovy přivaděče za 60 let) a současně pozitivní dopad na provozní náklady spojené s menší četností oprav a jiných obdobných zásahů.“
24. V další části vyjádření zadavatel uvádí, že ačkoliv souhlasí s navrhovatelem, když tento odkazuje na nízké hodnoty síranů v pitné vodě, tak nelze zcela vyloučit, že v průběhu poměrně vysoké životnosti přivaděče (100-150 let), mohou nastat změny, např. v důsledku živelných katastrof, války či jiných obdobných negativních okolností, které navodí změnu kvality pitné vody či dlouhodobou poruchu či poškození úpravny vody, což může vést až do situace, kdy se z pitné vody stane voda surová, která je svými vlastnostmi schopná zatížit vnitřní povrchovou úpravu potrubí. Zadavatel zde dále popisuje situaci, kterou nazývá tzv. síranovou expanzí, což je dle slov zadavatele jev, při kterém „dochází ke vzniku tzv. ettringitu (hydratovaný sulfoaluminát vápenatý), který se vyznačuje výrazným objemovým nárůstem oproti jednotlivým složkám, ze kterých je tvořen.“. Zadavatel tak dále dodává, že pokud vnitřní povrchová vrstva potrubí nedokáže takovou objemovou expanzi pojmout, může docházet k popraskání této úpravy, což zadavatel považuje za vysoce negativní situaci, které se stanovením přezkoumávaného požadavku snaží vyhnout. K výše uvedenému zadavatel dále uvádí, co je hlavní složkou pro vznik ettringitu (tzv. slínek), a v jakém množství je tento obsažen ve vysokopecním cementu (preferovaná varianta navrhovatele) a ve vysokopecním síranovzdorném cementu (požadovaná varianta zadavatelem), což uzavírá tím, že rizika poškození vnitřní povrchové vrstvy potrubí jsou výrazně vyšší pro použití vysokopecního cementu, který obsahuje vyšší množství slínku. Zadavatel tak tuto část vyjádření uzavírá tím, že přezkoumávaný požadavek považuje za odůvodněný, racionální a nikterak neomezující hospodářskou soutěž, pročež dotčenou námitku navrhovatele považuje za nedůvodnou.
25. K námitce navrhovatele, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s jeho námitkami, které předcházely podání návrhu, zadavatel v další části vyjádření uvádí, že „v rozhodnutí o námitkám (stejně jako ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2) odkazoval především na technické normy, které popisují technické vlastnosti materiálů použitelných při transportu pitné vody a které popisují rozdíly mezi jednotlivými typy cementu.“. Zadavatel dále uvádí, že odkaz na příslušné normy považoval za dostatečné zdůvodnění, jelikož tyto obsahují technické vlastnosti jednotlivých materiálů použitelných při vedení pitné vody, stejně jako rozdíly mezi jednotlivými druhy cementů, a tudíž navrhovatel, coby odborný dodavatel se zkušenostmi v dané problematice, bude s těmito informace obeznámen a schopen je využít při úvaze, zda se zadávacího řízení účastnit, či nikoliv. Zadavatel tak v závětu této části vyjádření dodává, že rovněž v rámci rozhodnutí o námitkách, které není adresováno široké veřejnosti, nýbrž právě odbornému dodavateli, který se pohybuje na relevantním trhu a má s danou problematikou zkušenosti, postupoval tak, že nevypořádal všechny detaily námitek navrhovatele, nýbrž odkázal na příslušné normy a předpokládal znalost jejich využití na daný případ. Zadavatel tak tuto část vyjádření uzavírá tím, že byť se k navrhovatelem uváděným námitkám v rámci rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně, tak stále platí, že se vyjádřil k meritu věci, a to k odůvodněnosti přezkoumávaného požadavku.
26. Zadavatel se dále vyjadřuje k předešlému zrušenému zadávacímu řízení, na které navrhovatel odkazuje již v námitkách a rovněž poté v návrhu, přičemž uvádí, že toto není relevantním pro výklad aktuálních zadávacích podmínek, jelikož toto zadávací bylo zrušeno řádně dle zákona a zadavatel má právo na změnu či úpravu zadávacích podmínek.
27. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítl.
Další průběh řízení
28. Usnesením ze dne 20. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
29. Dne 28. 1. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
30. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí v prvé řadě sděluje, že trvá na své argumentaci uvedené v námitkách a v návrhu. Dále navrhovatel uvádí, že po prostudování podkladů pro vydání rozhodnutí, především vyjádření zadavatele k návrhu, zjistit, že toto obsahuje nové informace, které nebyly obsaženy v rozhodnutí o námitkách, a proto se navrhovatel dále bude vyjadřovat převážně k těmto informacím obsaženým ve vyjádření zadavatele v návrhu. Navrhovatel dále v úvodu svého vyjádření k podkladům rozhodnutí podotýká, že pokud by zadavatel netrval na přezkoumávaném požadavku, byl by navrhovatel schopen podat výhodnější nabídku, resp. byl by schopen podat již žádost o účast v zadávacím řízení. Navrhovatel dále v úvodu vyjádření k podkladům rozhodnutí nastiňuje situaci, kdy zadavatel zrušil zadávací řízení a shodný předmět plnění veřejné zakázky z důvodu, že se tohoto účastnil pouze jeden účastník, k čemuž dodává, že toto jednání zadavatele, resp. následná úprava zadávacích podmínek, vedla k nastolení situace, kdy nyní může do zadávacího řízení podat nabídku pouze dodavatel, který využívá výrobků a materiálů společnosti Saint Gobain PAM. Navrhovatel považuje jednání zadavatele za provedené se záměrem eliminovat výrobky a materiály společnosti SAMSUN MAKINA SANAYI A.S. při plnění veřejné zakázky, a to nejen z důvodu, kdy zadavatel nejprve v předchozím zrušeném zadávacím řízení obdržel informace o produktech a materiálech společnosti SAMSUN MAKINA SANAYI A.S. (v rámci nabídky navrhovala do předchozího zrušeného zadávacího řízení), kdy poté v nyní šetřeném zadávacím řízení upravil zadávací podmínky tak, aby tyto výrobky a materiály nemohly uspět, a naopak mohly uspět pouze výrobky a materiály od společnosti Saint Gobain PAM, a to vše aniž by k tomu měl zadavatel jakékoliv objektivní důvody.
31. V další části vyjádření k podkladům rozhodnutí se navrhovatel nejprve vyjadřuje k zadavatelem uváděným dalším výrobcům a jejich zastoupením na českém trhu, kteří jsou dle zadavatele schopni poskytnout výrobky a materiály splňující podmínky přezkoumávaného požadavku. Navrhovatel uvádí, že tvrzení zadavatele jsou nepravdivá. O výrobci „Xinxing“ navrhovatel mimo jiné uvádí, že tento není certifikován podle ČSN EN 545, přičemž výrobky a materiály výrobce „Jindal Saw“ dle navrhovatele pro plnění předmětu šetřené veřejné zakázky využít nelze, jelikož tyto nesplňují všechny atributy přezkoumávaného požadavku.
32. Navrhovatel dále ve vyjádření k podkladům rozhodnutí rozporuje tvrzení zadavatele o vysokém počtu žádostí o účast prokazujícím jasnost a přiměřenost přezkoumávaného požadavku, když tvrdí, že „počet podaných žádostí o účast není ukazatelem zákonnosti postupu zadavatele. […]. Počet podaných nabídek bez dalšího nemůže dle názoru navrhovatele sám o sobě vypovídat o souladu zadávacích podmínek se zákonem, vždy je třeba uvážit konkrétní aspekty a okolnosti zadávacího řízení.“ Navrhovatel naopak považuje za atypické, aby u veřejné zakázky na stavební práce v předpokládané hodnotě 74 mil. Kč bez DPH byly ve fázi podání žádostí o účast zadavateli doručeny námitky od 3 dodavatelů a poté podán návrh k Úřadu dvěma dodavateli. Dle navrhovatele rovněž tento fakt poukazuje na to, že postup zadavatele je nestandardní a vytváří bezdůvodné překážky v hospodářské soutěži.
33. V další části vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel opakuje svou argumentaci obsaženou již v návrhu týkající se skutečnosti, že příslušná norma ČSN EN 545 v kombinaci s normou ČSN EN 197 – 1 připouští využití 27 druhů cementů, tedy nikoliv pouze jednoho specifického, jak uvádí zadavatel. Navrhovatel zároveň dodává, že nikterak nerozporuje právo zadavatele odchýlit se od znění předmětných norem, avšak toto nemůže být projevem libovůle zadavatele, kdy případným odchýlením jednoho výrobce bezdůvodně zvýhodní či druhého naopak znevýhodní. Navrhovatel v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 295/2020 ze dne 23. 2. 2022, které mimo jiné uvádí, že nezákonné jsou i takové zadávací podmínky, které „(a) nejsou snadno splnitelném, byť pro jediného dodavatele, (b) nejsou podrobně odůvodněny objektivní potřebou zadavatele a zejména (c) existují jiné, méně restriktivní alternativy, které potřebu zadavatele rovněž pokrývají.“ Navrhovatel k uvedenému rozhodnutí uvádí, že přezkoumávaný požadavek nelze považovat za jednoduchý či snadno splnitelný, když přezkoumávaný požadavek tvoří esenciální součást předmětu plnění veřejné zakázky, zadavatelem požadované plnění poskytuje pouze jediný výrobce na českém trhu, navrhovatel předložil množství relevantních argumentů, proč požadavky zadavatele nejsou důvodné, na které však zadavatel nikterak věcně nereagoval a v poslední řadě existují na trhu méně restriktivní alternativy k přezkoumávanému požadavku, které potřeby zadavatele na plnění předmětu veřejné zakázky rovněž pokryjí. Nad rámec uvedených skutečností navrhovatel uvádí, že nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že výrobce SAMSUN MAKINA SANAYI A.S. vyrábí „pouze“ vysokopecní cement s označením CEM II, jelikož dle originálních dokumentů uvedené společnosti dostupných navrhovateli, tento výrobce používá vysokopecní cement s označením CEM III/A či síranuvzdorný portlandský cement s označením CEM I-SR, což bylo potvrzeno nezávislým akreditovaným subjektem.
34. K samotným důvodům obsaženým ve vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že ačkoliv zadavatel poukázal na množství v minulosti uskutečněných havárií v rámci předmětného přivaděče, nikde neuvádí, co konkrétně tyto havárie způsobilo, přičemž dle navrhovatele důvodů může být mnoho. Z tohoto hlediska nelze předchozí havárie dle navrhovatele považovat za důvod k striktnímu požadování síranuvzdorného cementu, jelikož využití jiných druhů vysokopecního cementu zajistí stejnou odolnost vůči síranům. Dále se navrhovatel v této části vyjadřuje k množství síranů obsažených a rovněž povolených v pitné vodě (podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů), kdy toto množství je natolik malé (250 mg/l), že zdaleka nedosahuje ani se neblíží hodnotě 3000 mg/l, která je hraniční pro pozorování rozdílů v rámci síranovzdornosti jednotlivých druhů vysokopecních cementů dle ČSN EN 545. Zadavatel tak dle navrhovatele nemá žádný důvod požadovat vnitřní úpravu trub pomocí síranovzdorného cementu, jelikož zde poteče pouze pitná voda, nikoliv např. voda odpadní, která dosahuje podstatně vyšších hodnot síranů. Navrhovatel dále uvádí, že situaci, kdy zadavatel uvádí pouze hypotetické a velmi nepravděpodobné scénáře, kterými odůvodňuje přezkoumávaný požadavek, nelze považovat za faktické odůvodnění zadávacích podmínek, jelikož toto má obsahovat situace, které mohou nastat za běžného provozního stavu.
35. Dále se navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí pozastavuje nad situací, když zadavatel svou pozornost upíra pouze na vnitřní vyložení potrubí, kdy, jak je uvedeno výše argumentuje hrozícími katastrofami z mnohých často hypotetických důvodů, avšak nikterak se nezajímá o další prvky ochrany jako např. ochranu vnější, která má dle navrhovatele přímý dopad na celkovou životnost litinového potrubí. Navrhovatel uvádí, že je v případě zvyšování požadavků na vnější ochranu předmětného potrubí by toto nepovažoval za omezující, resp. bezdůvodné či vedoucí k diskriminaci konkurenčních výrobků, jelikož existují reálné situace, kdy se prostředí kolem přivaděče může změnit (např. výstavba železniční trati atd.), a tato změna by v dlouhodobém horizontu mohla mít dopad na stav potrubí jako takového. Navrhovatel tak v závěru této části vyjádření k podkladům rozhodnutí shrnuje, že přezkoumávaný požadavek považuje za neodůvodněný, nemající oporu v objektivních potřebách zadavatele a vytvářející překážky v hospodářské soutěži.
36. V poslední části vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel opakuje svou argumentaci obsaženou v návrhu týkající se nedostatečného se vyjádření zadavatele k námitkám navrhovatele v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel dále dodává, že zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl zcela nové informace, které neuvedl v rozhodnutí o námitkách, a tudíž navrhovatel před podáním návrhu neměl k dispozici všechny dostupné informace, resp. důvody, které zadavatele vedly k zahrnutí přezkoumávaného požadavku do zadávacích podmínek, a nemohl na ně tak v rámci návrhu kvalifikovaně reagovat.
37. Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách nebo, aby zrušil zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
38. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
39. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
40. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky muže podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.
41. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
42. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.
43. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládání nápravného opatření.
44. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající tolik ve zrušení rozhodnutí námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
45. Podle čl. 11. zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky provedení stavebních prací na vodovodním potrubí při realizaci obnovy přivaděče „Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“.
46. Podle čl. 11.6. zadávací dokumentace je předmět díla specifikován projektem a zahrnuje provedení stavby podle stavebního povolení a projektu, dopracování projektové dokumentace pro provedení stavby se zřetelem na nabídnuté konkrétní stavební materiály, výrobky, technologie, stroje, zařízení a systémy určené pro osazení nebo zabudování stavby, a provedení souvisejících prací, dodávek a činností.
47. V dokumentu s názvem „Soupis prací“ na který odkazuje zadávací dokumentace, pod položkou 52 zadavatel uvedl, že jako jednu z podmínek pro plnění veřejné zakázky požaduje, aby potrubí z tvárné litiny mělo vnitřní povrchovou ochranu vytvořenou prostřednictvím odstředivě nanášené vrstvy cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označení shody CE nebo vnitřní povrchovou ochranu vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655 (výše označen jako „přezkoumávaný požadavek“).
48. Z dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace – soubor číslo 2“ ze dne 22. 11. 2024 (dále jen „vysvětlení ZD č. 2“) vyplývá, že zadavatel byl prostřednictvím dotazu č. 4 dotazován, z jakého důvodu požaduje toliko specifický požadavek na vnitřní povrchovou ochranu potrubí, tak jak jej uvedl v Soupisu prací pod položkou 52. Zadavatel jako odpověď uvedl, že „definuje variantně vnitřní povrchovou ochranu potrubí DN 1400 v části D.1.18 Výpis potrubí, tvarovek a armatur takto: vnitřní povrchová ochrana: odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655.“
49. Dne 13. 12. 2024 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám. V námitkách se navrhovatel vyjadřuje k přezkoumávanému požadavku zadavatele, kdy uvádí, že se již po zpřístupnění zadávací dokumentace dotazoval zadavatele na vysvětlení, potažmo zdůvodnění přezkoumávaného požadavku (viz vysvětlení ZD č. 2“), kdy od zadavatele v rámci jeho odpovědi neobdržel žádné vysvětlení, jelikož zadavatel pouze opětovně konstatoval svůj požadavek, čímž navrhovatel považuje přezkoumávaný požadavek za zadavatel neodůvodněný. Navrhovatel v námitkách dále uvádí, že přezkoumávaný požadavek zadavatele považuje za irelevantní pro plnění předmětné veřejné zakázky, zjevně nepřiměřený a v rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 odst. 2 zákona. Svá tvrzení navrhovatel dokládá příslušnými normami, kdy konkrétně uvádí, že z normy ČSN EN 545 je zřejmé, že „cementy síranuvzdorné a všechny cementy vysokopecní mají stejnou odolnost vůči síranům, a to do hodnoty 3000 mg/l. Přitom tato deklarovaná hodnota značně převyšuje povolené koncentrace v souladu s Vyhláškou č. 428/2001 Sb., která stanovuje přípustný obsah síranů ve výši 250 mg/l. Fakticky tedy nemohou nastat okolnosti, kdy by síranovzdornost jakéhokoliv vysokopecního cementu byla nedostatečná pro užití v potrubí transportujícího vody určené k lidské spotřebě.“ Navrhovatel v námitkách dále uvádí, že zadavatel svým postupem umožnil využití výrobků pouze jednoho výrobce, a to společnost Saint Gobain PAM, který jako jediný dodává potrubí s vnitřním vyložením z vysokopecního síranovzdorného cementu s označením CEM III/B. Dle názoru navrhovatele, však rovněž použití potrubí s vnitřním vyložením z vysokopecního cementu s označením CEM III/A, dodávané navrhovatelem uváděným výrobcem Samsun Makina Sanayi A.S., lze považovat za vyhovující podmínkám pro transport vody určené pro lidskou spotřebu, s ohledem na povolené množství síranů dle výše uvedené vyhlášky, a toto je rovněž „běžně v cele ČR stejně jako v Evropě akceptováno, a to bez rozdílu vůči CEM III/B.“ Nad rámec uvedených skutečností navrhovatel v námitkách uvádí, že „v předchozích etapách stavby ‚Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400‘ (etapa 1,2 a 3) na které bude potrubí ve 4. etapě přímo navazovat (ani v prvotní verzi dokumentace k 4. etapě) požadavek na použití výlučně vysokopecního síranovzdorného cementu uveden nebyl.“ K tomu navrhovatel dodává, že zadavatel dne 4. 6. 2024 uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek veřejnou zakázku totožnou s nyní přezkoumávanou veřejnou zakázkou, kdy v rámci zadávací dokumentace v této veřejné zakázce nepožadoval stejné podmínky pro plnění veřejné zakázky, konkrétně v rámci této veřejné zakázky nepožadoval taxativně využití potrubí s vnitřním vyložením z vysokopecního síranovzdorného síranu, pouze toto vyložení „preferoval“. Toto zadávací řízení zadavatel zrušil z důvodu účasti pouze jediného účastníka, což navrhovatel v námitkách považuje za ryze účelový postup, kterým chtěl zadavatel docílit změny přezkoumávaného požadavku z „preferovaného“ na „jediný možný“.
50. O podaných námitkách zadavatel rozhodl dne 27. 12. 2024 rozhodnutím o námitkách, a to tak, že je odmítl. Zadavatel po shrnutí obsahu námitek a zkonstatování splnění formálních náležitostí podaných námitek uvedl v rozhodnutí o námitkách následující. K první a druhé části námitek navrhovatele (které zadavatel v rozhodnutí o námitkách cituje), v nichž navrhovatel předestřel svůj názor o neexistenci okolností svědčících pro potřebu síranuvzdorných trub, resp. že k tomuto požadavku není žádný důvod, zadavatel uvádí, že „odmítá tvrzení stěžovatele v této části Námitky uváděná s tím, že požadavky na vnitřní povrchovou úpravu stanovil zadavatel zcela objektivně a transparentně jak v souladu s požadavky ČSN EN 545 a ISO 2531, tak v souladu s platnou legislativou vztahující se k požadavkům na tyto stavební prvky. K šetření provedeným stěžovatelem se zadavatel nebude a nemůže vyjadřovat. […]. Zadavatel odmítá tvrzení stěžovatele v této části námitky uváděná s tím, že požadavky na vnitřní povrchovou úpravu nestanovil taxativně, jak uvádí stěžovatel, ale variantně s odkazem na ČSN EN 15 655.“ K námitce navrhovatele týkající se předchozího zrušeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že toto zadávací řízení bylo zrušeno na základě zákonem stanoveného důvodu, kdy rozhodnutí o zrušení tohoto zadávacího řízení je pravomocné, a tudíž se „zadavatel k argumentacím, fabulacím a domněnkám stěžovatele k tomuto zrušenému zadávacímu řízení nemůže a ani nebude vyjadřovat, neboť jsou ve vztahu k napadenému zadávacímu řízení irelevantní.“ K námitce navrhovatele týkající se možné spojitosti mezi přezkoumávaným požadavkem a preferencí jediného výrobce poptávaného plnění zadavatelem, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí následující: „Napojení dodavatelů na jednotlivé výrobce požadovaných stavebních prvků nespadá do kompetence zadavatele, ale je výlučnou záležitostí obchodních závazkových vztahů jednotlivých dodavatelů, do kterých zadavatel není oprávněn a ani nehodlá v tomto zadávacím řízení zasahovat.“ K námitce navrhovatele týkající se odlišné formulace přezkoumávaného požadavku v rámci zadávacích řízení na obnovu předchozích etap přivaděče zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl následující: „Tuto část Námitky, vztahující se k zrušenému zadávacímu řízení, je zadavatelem ve vztahu k napadenému zadávacímu řízení považována za irelevantní. […]. V každé předchozí etapě tato podmínka existovala – viz dokument Výpis potrubí, tvarovek a armatur. A proto se ani výše uvedená domněnka stěžovatele nezakládá a ani nemůže zakládat na pravdě.“ V závěru rozhodnutí o námitkách zadavatel shrnuje, že je přesvědčen, že svým postupem nikterak neporušil § 6 odst. 2 zákona, kdy právě naopak postupoval tak, aby jeho jednání bylo transparentní a nediskriminační.
51. Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z Protokolu o předložených žádostech o účast“, dále plyne, že zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel v rámci zadávacího řízení 7 žádostí o účast. Z uvedeného dokumentu rovněž vyplývá, že navrhovatel žádost o účast v rámci zadávacího řízení nepodal.
Právní posouzení
52. Ve vztahu k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu mimo jiné namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.
53. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.
54. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavek na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených.
55. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.
56. Povinnost zadavatele zabývat se námitkami stěžovatele s veškerou pečlivostí pak úzce souvisí se skutečností, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní – přičemž nelze přehlížet, že s podáním návrhu je spojena i povinnost složit peněžitou kauci. S ohledem na uvedené konstruoval zákonodárce takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.
57. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.
58. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.
59. Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.
60. Navrhovatel v námitkách předně v návaznosti na přezkoumávaný požadavek zadavatele uvádí, že tento je dle jeho názoru zcela neodůvodněným, technicky nepřijatelným, irelevantním a zjevně nepřiměřeným pro plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel v námitkách odkazuje na normu ČSN EN 545, ze které je dle jeho názoru zřejmé, že síranovzdorné cementy (které jsou součástí přezkoumávaného požadavku) mají stejnou odolnost vůči síranu jako všechny ostatní vysokopecní cementy uváděné v rámci příslušné normy, a to konkrétně do hodnoty 3000 mg/l, přičemž dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, je přípustný obsah síranů ve vodě určené pro lidskou spotřebu 250 mg/l. Dle navrhovatele tedy nemůže nastat situace, kdy by jím nabízený vysokopecní cement nemohl splnit požadavky výše uvedené normy spolu s uvedenou vyhláškou, přičemž je tedy přezkoumávaný požadavek zadavatele zjevně neopodstatněný až irelevantní, a rovněž neodůvodněný, jelikož odkazem na uvedené normy zadavatel pouze deklaruje, že lze využít všechny zde obsažené druhy cementů, nikoliv pouze jeden, který vyžaduje zadavatel v rámci zadávacích podmínek.
61. K těmto tvrzením navrhovatele se však zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil pouze obecným způsobem, kdy konstatoval, že tvrzení navrhovatele odmítá, jelikož přezkoumávaný požadavek stanovil zcela objektivně a transparentně, jak v souladu s požadavky předmětných norem (ČSN EN 545 a ISO 2531), tak v souladu s platnou legislativou vztahující se k požadavkům na tyto stavební prvky. Na tvrzení navrhovatele v námitkách, že pro striktní požadavek na vnitřní povrchovou úpravu potrubí prostřednictvím síranovzdorného cementu není dán žádný konkrétní důvod, reagoval zadavatel pouze tak, že uvedl, že tento požadavek nestanovil taxativně, nýbrž variantně s odkazem na normu ČSN EN 15 655.
62. Navrhovatel se dále v námitkách vyjadřuje k předchozím etapám obnovy přivaděče, resp. k příslušným zadávacím řízením, kde namítá, že v těchto přezkoumávaný požadavek nefiguroval. V této souvislosti navrhovatel dále v námitkách uvádí, že ve zrušeném zadávacím řízení (totožném s nyní přezkoumávaným zadávacím řízením) zadavatel přezkoumávaný požadavek pouze preferoval, nikoliv taxativně vyžadoval, kdy tuto změnu, dle tvrzení navrhovatele v námitkách, zadavatel nikterak nezdůvodnil. K argumentaci navrhovatele ohledně předchozích zadávacích řízení zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze konstatoval, že v každé z přechozích etap obnovy takováto podmínka existovala (zde odkázal na příslušný dokument ze zadávací dokumentace), a že námitky navrhovatele vztahující se ke zrušenému zadávacímu řízení považuje zadavatel ve vztahu k přezkoumávanému zadávacímu řízení za irelevantní. Nad rámec uvedeného zadavatel v příslušné pasáži rozhodnutí o námitkách uvádí důvody, které ho vedly ke zrušení předmětného zadávacího řízení, a to pouze jako odkaz na příslušná ustanovení zákona.
63. V poslední řadě navrhovatel v námitkách namítá možný záměr zadavatele dosáhnout pomocí přezkoumávaného požadavku využití jediného možného výrobce, který tento specifický druh vnitřní povrchové ochrany vyrábí a dodává na český trh. K uvedenému se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjadřuje velmi stroze pouhým konstatováním, že napojení jednotlivých dodavatelů na jednotlivé výrobce nespadá do jeho kompetencí, nýbrž je výlučnou záležitostí dodavatelů, a tudíž zde zadavatel není oprávněn a ani nehodlá jakkoliv zasahovat.
64. Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel, mimo uvedení odkazu na příslušné pasáže zadávací dokumentace a příslušné normy, nikterak nereagoval, resp. nezodpověděl otázku navrhovatele týkající se uvedení důvodu, z kterého zadavatel striktně požaduje tento dle navrhovatele velmi specifický typ vnitřní povrchové ochrany potrubí (viz přezkoumávaný požadavek) jako jediný použitelný pro plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel se přitom v námitkách vyjádřil, že odpověď na otázku, co zadavatele vedlo ke stanovení specifického požadavku na „síranovzdornost trub“, se nedověděl ani z vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž svou námitku dále rozvedl konkrétním dotazem, proč nemůže být užito jiných cementů dle zadavatelem uváděných norem, které jsou v souladu s uvedenými normami také akceptovány pro vodovodní přivaděče. Navrhovatel také předestřel svůj názor ohledně stejné odolnosti vysokopecních cementů a vysokopecních síranuvzdorných cementů do hodnoty 3000 mg/l, tudíž síranovzdornost jakéhokoli vysokopecního cementu nemůže být nedostatečná pro užití v potrubí na vody určené k lidské spotřebě. Zadavatel však na uvedená sdělení navrhovatele poskytl toliko obecné konstatování o souladu jeho požadavků s příslušnými normami, nicméně žádný konkrétní důvod v rozhodnutí o námitkách neuvedl. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ani nikterak nerozvedl odkaz na uvedené normy (ČSN EN 545, ČSN EN 15 655, ČSN EN 197-1 a ISO 2531), resp. neuvedl, na které konkrétní pasáže těchto norem případně odkazuje a jak tyto odůvodňují použití jen a pouze jednoho specifického typu vnitřní povrchové ochrany potrubí, tak jak je definována v rámci přezkoumávaného požadavku, ačkoliv navrhovatel na podkladě dotčených ČSN norem v námitkách vyvozoval nezákonnost příslušného požadavku zadavatele. Bez uvedené konkretizace daného sdělení nelze v odpovědi zadavatele shledat dostatečnou úroveň detailu nezbytnou k tomu, aby byla navrhovateli poskytnuta odpověď na jeho dotaz či námitku (která v podobě, v jaké byla zadavateli předložena) nebyla pouze obecné povahy, ale naopak obsahovala konkrétní výtky, které by měl být zadavatel schopen (a byl i povinen) řádně objasnit či zdůvodnit. Argumentaci navrhovatele týkající se objasnění důvodů, ze kterých zadavatel dříve (v případě předchozí zrušené veřejné zakázky) pro plnění předmětu díla veřejné zakázky striktně nepožadoval použití vnitřní povrchové ochrany potrubí prostřednictvím síranovzdorného vysokopecního cementu a nyní toto požaduje, označil zadavatel za irelevantní k předmětnému zadávacímu řízení, namísto aby navrhovateli předložil důvody, ze kterých se rozhodl předmětné zadávací podmínky v nyní šetřeném zadávacím řízení změnit. Ani uvedené tedy dle Úřadu žádným způsobem nepředstavuje dostatečné vyjádření se k navrhovatelem nastoleným otázkám ohledně nepřiměřenosti a diskriminačního charakteru přezkoumávaného požadavku, respektive zdůvodnění, proč se v daném případě nejedná o bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, popř. že daný přezkoumávaný požadavek neposkytuje bezdůvodnou výhodu některým dodavatelům. Ze stejných důvodů se i závěr zadavatele ohledem argumentace navrhovatele týkající se možného záměru zadavatele upřednostnit jediného výrobce jeví jako nedostatečný, když zadavatel pouze uvedl, že napojení jednotlivých dodavatelů na jednotlivé výrobce nespadá do jeho kompetencí, nýbrž je výlučnou záležitostí dodavatelů, do čehož on nehodlá nikterak zasahovat, namísto aby navrhovateli vyvrátil či potvrdil jeho námitku a svá tvrzení zdůvodnil. Ač tedy navrhovatel předložil řadu konkrétních a relevantních argumentů, proč se podle něj jedná o diskriminační a nepřiměřený požadavek, kdy jeho argumenty lze považovat za relevantní ve vztahu k otázce zákonnosti přezkoumávaného požadavku, který není ve vztahu k předmětu plnění jakkoli zanedbatelný, zadavatel mu neposkytl zdůvodnění nutnosti či potřeby přezkoumávaného požadavku tak, aby bylo možno uzavřít, zda se v tomto případě jedná či nejedná o bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, resp. zda má zadavatel k vyžadování takovéto zadávací podmínky, která má potencialitu hospodářskou soutěž omezit, dostatečně relevantní důvod.
65. Úřad akcentuje, že řádné odůvodnění přezkoumávaného požadavku ze strany zadavatele, tedy proč a z jakých důvodů zadavatel shledal přezkoumávaný požadavek jako jediný vhodný a nezbytný pro plnění předmětu veřejné zakázky, představuje pro navrhovatele naprosto stěžejní informaci, na jejímž základě bude v případě jakýchkoliv nesrovnalostí schopen lépe zvážit podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu podle § 250 zákona, neboť co se týče zvažování možnosti účastníků zadávacího řízení podat návrh k přezkoumání úkonu zadavatele u Úřadu, je tato značně ovlivněna faktem, zda tito účastníci mají dostatek informací od zadavatele týkajících se namítaných skutečností. Z výše uvedeného je však zřejmé, že navrhovateli nebyly poskytnuty dostatečné informace, resp. odůvodnění zadávacích podmínek ze strany zadavatele, proto v případě, kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal námitky navrhovatele, nemohl mít tento postaveno na jisto, zda jsou jeho námitky relevantní a zda tedy podat návrh k Úřadu či nikoliv. Naopak v případě, kdy by se zadavatel řádně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele, měl by tento dostatek informací pro to kvalifikovaně se rozhodnout o volbě dalšího postupu.
66. Úřad se pak neztotožňuje s názorem zadavatele, že jeho postup v případě vypořádání námitek navrhovatele pomocí odkazu na příslušné ČSN a ISO normy byl dostačující, jelikož je třeba považovat navrhovatele a další dodavatele účastnící se zadávacího řízení na veřejnou zakázku za odborníky na relevantním trhu, kteří jsou se skutečnostmi týkajícími se poskytovaného plnění obeznámeni a tyto tak není třeba dále ze strany zadavatele rozvádět. Úřad sice nerozporuje, že dodavatelé jsou či mohou být skutečnými odborníky na relevantním trhu, avšak institut rozhodnutí o námitkách má sloužit k tomu, aby se účastníkům zadávacího řízení dostalo co možná nejkonkrétnějších informací od zadavatele, a to pomocí konkrétních a přezkoumatelných odpovědí zadavatele. Úřad tak nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že jelikož rozhodnutí o námitkách není určeno široké veřejnosti či správnímu úřadu, kteří jakožto „neodborníci“ v daném odvětví nemají dostatek potřebných informací, a potřebují tak komplexní vysvětlení postupu zadavatele, není proto nutné toto rozhodnutí o námitkách odůvodnit do detailu. Úřad k danému tvrzení zadavatele dodává, že zákon nikde neuvádí situaci, kdy by rozhodnutí o námitkách nemuselo být ze strany zadavatele komplexně odůvodněno, naopak zákon výslovně v § 245 odst. 1 zákona apeluje na zadavatele, aby se srozumitelně a podrobně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Nadto je třeba opakovaně uvést, že zadavatel sice v daném případě uvedl v rozhodnutí o námitkách odkaz na příslušné normy, tedy nejedná se o situaci, kdy by se k námitce navrhovatele nevyjádřil vůbec, avšak tento odkaz nemůže být považován za dostatečný, když i z tohoto odkazu na normy lze dle navrhovatele vyvozovat odlišné závěry (které navrhovatel prezentoval ve svých námitkách prostřednictvím rozsáhlé argumentace), přičemž rozhodnutí o námitkách postrádá konkrétní zdůvodnění, proč byla daná argumentace navrhovatele, resp. jeho námitky odmítnuty.
67. Zadavatel dále ve vyjádření k návrhu rozvádí výše uvedené tak, že pokud není jeho povinností do detailu popisovat technické nuance požadavků v rámci zadávacích podmínek (protože dodavatelům jakožto odborníkům v dané oblasti, mají být tyto skutečnosti známy), nemůže mu tato povinnost vznikat ani u vypořádání námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách, jelikož jak rozhodnutí o námitkách, tak zadávací podmínky jsou adresovány právě těmto odborným dodavatelům. K tomu Úřad uvádí, že tyto dva instituty (zadávací podmínky a potažmo rozhodnutí o námitkách) nelze v kontextu míry detailu zdůvodnění srovnávat, jelikož každý má jiné uplatnění v rámci zadávacího řízení. Na rozdíl od zadávacích podmínek má v rozhodnutí o námitkách zadavatel povinnost se podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách účastníka, kdy tato povinnost vyplývá přímo ze zákona (viz § 245 odst. 1 zákona), tudíž zadavatel nemůže v případě konkrétní a relevantní argumentace účastníka řízení uvedené v námitkách polemizovat o tom, zda se jedná či nejedná o odborníka v daném oboru, tudíž bude postačovat vyjádřit se k jeho námitkám pouze „úsporně“, jak uvádí sám zadavatel.
68. Lze tedy uzavřít, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup v zadávacím řízení je důvodný, resp. zákonný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit, a tedy nikoliv se k určité námitce vůbec nevyjádřit, příp. se k ní vyjádřit pouze velmi obecným způsobem, jak to učinil zadavatel v právě posuzovaném případě. Uvedená povinnost rezonuje zejména v případě, že zadavatel potřebné argumenty má k dispozici, když je schopen je rozsáhle popsat ve vyjádření k návrhu (nikoli však v rozhodnutí o námitkách). Úřad akcentuje, že obdržené vyjádření zadavatele k návrhu obsahovalo obsáhlou argumentaci zadavatele týkající se přezkoumávaného požadavku na vnitřní povrchovou ochranu předmětného potrubí, kdy zadavatel komplexně vylíčil své obavy z možnosti opakujících se poruch jednotlivých úseků potrubí (tak jako tomu bylo v minulosti) a s tím spojených havárií s dopady na množství rozváděné pitné vody. Dále zadavatel ve vyjádření k návrhu rozvedl odkazy na příslušné ČSN normy z rozhodnutí o námitkách, přičemž podrobně vylíčil, jakým způsobem může dojít k akumulaci síranů uvnitř potrubí a tím i k poškození vnitřní povrchové vrstvy tohoto potrubí. Dále zadavatel ve vyjádření k návrhu rozvedl a dodatečně objasnil argumentaci k tvrzení navrhovatele týkajícímu se jediného výrobce vnitřní povrchové ochrany z vysokopecního síranovzdorného cementu na českém trhu, když uvedl další dva výrobce poskytující totožné výrobky. Úřad tak shrnuje, že na rozdíl od rozhodnutí o námitkách, kde se zadavatel k námitkám navrhovatele vyjádřil pouze velmi stroze, bez uvedení jakýchkoliv přezkoumatelných argumentů, tak ve vyjádření k návrhu zadavatel svoji protiargumentaci na tyto námitky navrhovatele velmi podrobně zdůvodnil. Nelze mít ani za to, že by pro zadavatele nemohly být uvedené důvody zřejmé již v době podání námitek.
69. Úřad uzavírá, že primárního účelu institutu námitek, tj. aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na jím vznesené připomínky k postupu zadavatele v zadávacím řízení, nebylo v šetřeném případě dosaženo. Za této situace se Úřadu jeví jako krajně nespravedlivé a pro navrhovatele značně omezující, aby se tento musel spokojit se strohým zdůvodněním svých námitek ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách, když tento zjevně komplexní odpovědi na námitky navrhovatele, a to včetně zdůvodnění přezkoumávaného požadavku, měl, jen je neuvedl v rozhodnutí o námitkách, nýbrž až ve vyjádření k návrhu. V případě, že by zadavatel výše uvedené důvody a další informace uváděné ve vyjádření k návrhu uvedl již v rámci rozhodnutí o námitkách, měl by navrhovatel jasnější představu o situaci zadavatele a mohl by se tak kvalifikovaně rozhodnout o svém dalším postupu v zadávacím řízení (případně i o tom, zda se dále bránit proti rozhodnutí o námitkách podáním návrhu u Úřadu či nikoliv).
70. S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, resp. když dostatečně neodůvodnil odmítnutí podaných námitek navrhovatelem, obsahujících argumentaci k nepřiměřenosti a nediskriminačnímu charakteru požadavku na vnitřní povrchovou ochranu potrubí prostřednictvím vysokopecního síranovzdorného cementu (viz přezkoumávaný požadavek).
71. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
72. Pro úplnost Úřad uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících o nezbytnosti uložení jiného nápravného opatření se tedy Úřadu v dané situaci jeví jako nadbytečné, a to s ohledem na to, že v aktuálně šetřeném případě považuje za nezbytné, aby se zadávací řízení „vrátilo“ do fáze vyřizování námitek navrhovatele.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
73. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.
74. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně nevyjádřil ke vznesené námitce navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
75. Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je značně formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.
76. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu
77. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
78. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
79. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení
80. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
81. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
82. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000004.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. ikis, s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno
2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
