číslo jednací: 05627/2025/500
spisová značka: S0011/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 5. 3. 2025 |
| Dokumenty |  2025_S0011.pdf 389 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0011/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-05627/2025/500 |
|
Brno 14. 2. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 6. 1. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 13. 5. 2025 společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,
- navrhovatel – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 1. 2025 Mgr. Martinem Horákem, advokátem, ev. č. ČAK 13970, se sídlem Jandova 208/8, 190 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav, postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 27. 12. 2024 o námitkách navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno – ze dne 12. 12. 2024, jež byly jmenovanému zadavateli doručeny téhož dne, dostatečně podrobně nevyjádřil k námitkám jmenovaného navrhovatele směřujícím proti zadávacím podmínkám citované veřejné zakázky, konkr. proti nepřiměřenosti a diskriminačnímu charakteru požadavku na vnitřní povrchovou ochranu potrubí prostřednictvím vysokopecního síranovzdorného cementu nebo polyuretanu, čímž se předmětné rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 12. 2024 o námitkách jmenovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 12. 2024 o námitkách navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno – ze dne 12. 12. 2024 vydané v souvislosti se zadávacím řízením na veřejnou zakázku „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav.
III.
Zadavateli – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0011/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno – ze dne 6. 1. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých)
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 13. 5. 2025 společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 1. 11. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Podle čl. 11. zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění veřejné zakázky provedení stavebních prací na vodovodním potrubí při realizaci obnovy přivaděče „Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“.
3. Podle téhož čl. zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená zadavatelem částku ve výši 74 900 000 Kč bez DPH.
4. Dne 12. 12. 2024 obdržel zadavatel od navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 1. 2025 Mgr. Martinem Horákem, advokátem, ev. č. ČAK 13970, se sídlem Jandova 208/8, 190 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – dokument s názvem „Námitky proti zadávacím podmínkám“ z téhož dne (dále jen „námitky“).
5. Rozhodnutím ze dne 27. 12. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel podané námitky odmítl.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 6. 1. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne. Stejnopis předmětného návrhu byl zadavateli doručen rovněž dne 6. 1. 2025.
II. OBSAH NÁVRHU
7. Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, přičemž navrhovatel uvádí, že tyto jsou nedůvodné, nepřiměřené, netransparentní, s diskriminačním charakterem, a dále proti rozhodnutí o námitkách, kterém navrhovatel uvádí, že zcela absentuje věcné vypořádání námitek navrhovatele.
8. V úvodu návrhu se navrhovatel vyjadřuje k pasáži rozhodnutí o námitkách, kde se zadavatel vyjádřil k námitce navrhovatele týkající se stanovení jedné ze zadávacích podmínek, a to „vnitřní povrchová ochrana: odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“ (dále jen „přezkoumávaný požadavek). Navrhovatel uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nevypořádal s námitkou navrhovatele, když tento neuvedl žádný technologický či jiný důvod potřeby stanovení přezkoumávaného požadavku. Zadavatel dle navrhovatele „předkládá prostý nic neříkající odkaz na ČSN EN 545 a ISO 2531 avšak zcela ignoruje skutečnost, že uvedené požadavky odkazované normy/ISO naplňují i odlišné materiály a technologie, které zadavatel nově stanovenou (upravenou/změněnou) podmínkou zcela nedůvodně a nepřípustně vylučuje z použití.“ Navrhovatel dále uvádí, že uvedeným postupem zadavatel „podané námitky vůbec nevypořádal, resp. je vypořádal toliko formálně, zcela bezobsažně, což činí Rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným bez dalšího.“
9. Navrhovatel se dále v návrhu vyjadřuje k situaci, kdy se již v námitkách zadavatele dotazoval na předchozí etapy realizace projektu obnovy přivaděče, přičemž chtěl znát důvod, proč v těchto přechozích etapách byl přezkoumávaný požadavek zadavatel nastaven pouze jako „doplňující, alternativní a preferenční“, což pro účastníky řízení znamenalo oprávnění dodat jakékoliv plnění, materiály či výrobky v rozsahu ČSN normy uvedené zadavatelem. Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že v „předchozím zrušeném zadávacím řízení (e.č.z. Z2024-025303) předkládal alternativní materiály/výrobky SAMSUN MAKINA SANAYI, které zcela bezproblémově a řádně naplňovaly zadávací podmínky.“ Navrhovatel tak dále shrnuje, že v šetřeném zadávacím řízení zadavatel prostřednictvím přezkoumávaného požadavku znemožnil účast veškerým dodavatelům alternativních materiálů/výrobků, a naopak upřednostnil jediného výrobce, který materiály pro splnění podmínek přezkoumávaného požadavku na českém trhu dodává, a to společnost Saint Gobain PAM.
10. V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje ke změně druhu zadávacího řízení, resp. kdy se z otevřeného řízení v rámci předchozího zrušeného zadávacího řízení stalo řízení užší, či nedůvodné změně hodnotícího kritéria (vypuštění podkritéria doby plnění), k čemuž uvádí, že nikterak nezpochybňuje právo zadavatele stanovit si zadávací podmínky dle svých potřeb, avšak dle navrhovatele takto nastavené zadávací podmínky připouští účast pouze těch dodavatelů, kteří odebírají výrobky od společnosti Saint Gobain PAM, a tím pádem diskriminuje ostatní dodavatele, kteří ačkoliv odebírají materiály či výrobky od jiného výrobce, jsou tyto, minimálně v případě navrhovatele schopné naplnit podstatu předmětu plnění šetřené veřejné zakázky. Zadavatel se tak dle názoru navrhovatele „snaží zbavit ekonomicky ve všech směrech výhodné nabídky stěžovatele, resp. na základě veškerých doposud získaných vědomostí a informací znemožnit stěžovateli účast v zadávacím řízení.“
11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
12. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 6. 1. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
13. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
14. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 1. 2025.
15. Usnesením ze dne 7. 1. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace u zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
16. Dne 16. 1. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
17. Zadavatel se ve vyjádření k návrhu předně vyjadřuje k názoru navrhovatele, že přezkoumávaný požadavek zadavatele směřuje pouze k jedinému výrobci, resp. dodavateli příslušného potrubí na českém trhu. Zadavatel uvádí, že s tímto názorem nesouhlasí, neboť přezkoumávaný požadavek „nemá přímý dopad na dodavatelský trh (tj. nedochází k výslovnému omezení dodavatelů, kteří by se mohli o danou veřejnou zakázku ucházet), nýbrž případně na poddodavatelský trh, resp. trh dodavatelů komponent nezbytných pro realizaci veřejné zakázky.“ Zadavatel dále uvádí, že kromě navrhovatelem zmiňovaného výrobce SAINT – GOBAIN PAM CZ s.r.o., nabízí výrobky vyhovující požadavkům zadavatele další dva výrobci, a to společnost Jindal Saw Ltd., která má zastoupení v České republice prostřednictvím společnosti EuroArmatúry s.r.o., organizační složka, se sídlem Nad Jezerem 581, 252 50 Vestec, a společnost Xinxing Ductile Iron Pipes Co., Ltd. Dle názoru zadavatele tak přezkoumávaný požadavek nezpůsobuje omezení hospodářské soutěže, jelikož dodavatelé, projevujíc zájem účastnit se na plnění veřejné zakázky (stavební společnosti), nejsou nijak omezeni v zajištění si spolupráce s jedním z výše uvedených výrobců, což dle navrhovatele dokazuje rovněž skutečnost, že zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku se nyní účastní 7 účastníků, přičemž po provedení předběžného posouzení žádostí o účast zadavatel zjistil, že všech 7 účastníku přezkoumávaný požadavek splňuje. Nad rámec uvedeného zadavatel dodává, že „míra, s jakou je zadávací podmínka způsobilá ovlivnit anebo omezit hospodářskou soutěž, se přímo projevuje v tom, jak musí zadavatel danou podmínku případně zdůvodnit“, tudíž pokud zadavatel stanoví podmínku, kterou je schopno splnit vícero účastníků zadávacího řízení, lze tuto považovat za poměrně jednoduchou, a zadavatel ji tak není povinen rozsáhle zdůvodňovat, když postačí pouze „relativně jednoduché a logické zdůvodnění, proč danou podmínku stanovil.“ Nad rámec uvedeného zadavatel v první části vyjádření k návrhu uvádí, že tvrzení navrhovatele, týkající se jakéhokoliv ujednání mezi zadavatelem a společností Saint Gobain PAM je neopodstatněné a nepodložené relevantními důkazy. Dle zadavatele neexistuje žádný zdroj informací, ze kterého by byla zřejmá existence dohody mezi ním a společností Saint Gobain PAM či jejím českým zastoupením, zakládající výlučné používání jejich výrobků při realizaci šetřené veřejné zakázky.
18. K tvrzení navrhovatele ohledně použití výrobků společnosti SAMSUN MAKINA SANAYI AS pro plnění předmětu veřejné zakázky zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že nelze mít postaveno na jisto, že by tyto výrobky splňovaly požadavky předešlých zadávacích řízení (tj. předchozích etap obnovy přivaděče) pouze na základě toho, že navrhovatel z předmětných zadávacím řízení nebyl vyloučen, zejména v případě, kdy navrhovatelem uváděné zadávací řízení bylo zrušeno podle § 127 odst. 2 písm. h) zákona. Zadavatel dále nemá postaveno na jisto, zda výrobky společnosti SAMSUM MAKINA SANAYI AS splňují všechny podmínky, které zadavatel stanovil v rámci zadávacích podmínek již v rámci obnovy předchozích etap přivaděče.
19. V další části jeho vyjádření se zadavatel vyjadřuje k samotným důvodům, které vedly ke stanovení přezkoumávaného požadavku, coby taxativní podmínky pro účast v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel uvádí, že za velmi důležitý aspekt považuje svou negativní zkušenost s instalací potrubí s nedostatečnou odolností, což vedlo k mnohým haváriím spočívajících v poškození potrubí a souvisejících únicích vody. Zadavatel tak s ohledem na výše uvedené dodává, že přezkoumávaný požadavek stanovil právě z důvodu, aby předešel situaci případných havárií a s nimi spojenými výpadky pitné vody pro širokou oblast. Z uvedeného důvodu tak zadavatel zvolil nejvyšší možnou úroveň ochrany, tj. mimo jiné právě i vnitřní povrchovou ochranu s maximální mírou odolnosti vůči vnějším vlivům. Zadavatel dále uvádí, že stanovením přezkoumávaného požadavku „sledoval rovněž dosažení co možná nejdelší životnosti budovaného přivaděče, což má pozitivní dopad na vynakládání investičních nákladů v budoucnu (nutnost obnovy přivaděče za 30 let vs. nutnost obnovy přivaděče za 60 let) a současně pozitivní dopad na provozní náklady spojené s menší četností oprav a jiných obdobných zásahů.“
20. V další části vyjádření zadavatel uvádí, že ačkoliv souhlasí s navrhovatelem, když tento odkazuje na nízké hodnoty síranů v pitné vodě, tak nelze zcela vyloučit, že v průběhu poměrně vysoké životnosti přivaděče (100-150 let), mohou nastat změny, např. v důsledku živelných katastrof, války či jiných obdobných negativních okolností, které navodí změnu kvality pitné vody či dlouhodobou poruchu či poškození úpravny vody, což může vést až do situace, kdy se z pitné vody stane voda surová, která je svými vlastnostmi schopná zatížit vnitřní povrchovou úpravu potrubí. Zadavatel zde dále popisuje situaci, kterou nazývá tzv. síranovou expanzí, což je dle slov zadavatele jev, při kterém „dochází ke vzniku tzv. ettringitu (hydratovaný sulfoaluminát vápenatý), který se vyznačuje výrazným objemovým nárůstem oproti jednotlivým složkám, ze kterých je tvořen.“ Zadavatel tak dále dodává, že pokud vnitřní povrchová vrstva potrubí nedokáže takovou objemovou expanzi pojmout, může docházet k popraskání této úpravy, což zadavatel považuje za vysoce negativní situaci, které se stanovením přezkoumávaného požadavku snaží vyhnout. K výše uvedenému zadavatel dále uvádí, co je hlavní složkou pro vznik ettringitu (tzv. slínek), a v jakém množství je tento obsažen ve vysokopecním cementu (preferovaná varianta navrhovatele) a ve vysokopecním síranovzdorném cementu (požadovaná varianta zadavatelem), což uzavírá tím, že rizika poškození vnitřní povrchové vrstvy potrubí jsou výrazně vyšší pro použití vysokopecního cementu, který obsahuje vyšší množství slínku. Zadavatel tak tuto část vyjádření uzavírá tím, že přezkoumávaný požadavek považuje za odůvodněný, racionální a nikterak neomezující hospodářskou soutěž, pročež dotčenou námitku navrhovatele považuje za nedůvodnou.
21. K námitce navrhovatele, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s jeho námitkami, které předcházely podání návrhu, zadavatel v další části vyjádření uvádí, že „v rozhodnutí o námitkám (stejně jako ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2) odkazoval především na technické normy, které popisují technické vlastnosti materiálů použitelných při transportu pitné vody a které popisují rozdíly mezi jednotlivými typy cementu.“ Zadavatel dále uvádí, že odkaz na příslušné normy považoval za dostatečné zdůvodnění, jelikož tyto obsahují technické vlastnosti jednotlivých materiálů použitelných při vedení pitné vody, stejně jako rozdíly mezi jednotlivými druhy cementů, a tudíž navrhovatel, coby odborný dodavatel se zkušenostmi v dané problematice, bude s těmito informace obeznámen a schopen je využít při úvaze, zda se zadávacího řízení účastnit, či nikoliv. Zadavatel tak v závětu této části vyjádření dodává, že rovněž v rámci rozhodnutí o námitkách, které není adresováno široké veřejnosti, nýbrž právě odbornému dodavateli, který se pohybuje na relevantním trhu a má s danou problematikou zkušenosti, postupoval tak, že nevypořádal všechny detaily námitek navrhovatele, nýbrž odkázal na příslušné normy a předpokládal znalost jejich využití na daný případ. Zadavatel tak tuto část vyjádření uzavírá tím, že byť se k navrhovatelem uváděným námitkám v rámci rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně, tak stále platí, že se vyjádřil k meritu věci, a to k odůvodněnosti přezkoumávaného požadavku.
22. Zadavatel se dále vyjadřuje k předešlému zrušenému zadávacímu řízení, na které navrhovatel odkazuje již v námitkách a rovněž poté v návrhu, přičemž uvádí, že toto není relevantním pro výklad aktuálních zadávacích podmínek, jelikož toto zadávací bylo zrušeno řádně dle zákona a zadavatel má právo na změnu či úpravu zadávacích podmínek.
23. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítl.
Další průběh řízení
24. Usnesením ze dne 20. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž tuto lhůtu Úřad účastníkům prodloužil usnesením ze dne 27. 1. 2025.
25. Dne 3. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
26. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí v prvé řadě sděluje, že nosná část argumentace zadavatele ve vyjádření k návrhu nebyla uvedena v rozhodnutí o námitkách a navrhovatel se tak neměl možnost seznámit s odůvodněním zadavatele a kvalifikovaně se k nim vyjádřit.
27. Dále se navrhovatel vyjadřuje k míře omezení hospodářské soutěže, kdy uvádí, že ačkoliv zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl další dva potenciální výrobce, jejichž výrobky a používané materiály dle názoru zadavatele vyhoví přezkoumávanému požadavku, tito dle navrhovatele nepůsobí na evropském trhu, tudíž je nelze považovat za dodavatele na relevantním trhu, a zároveň zadavatel dle navrhovatele nepředložil žádné důkazy svědčící pro jeho tvrzení, že zmiňovaní výrobci, resp. jejich výrobky vyhoví přezkoumávanému požadavku. Dále navrhovatel uvádí, že ačkoliv v rámci zadávacího řízení bylo zadavateli doručeno 6 žádostí o účast, toto nelze považovat za argument svědčící pro přezkoumávaný požadavek, jelikož všichni dosavadní účastníci zadávacího řízení prokazují splnění podmínky technické kvalifikace výlučně prostřednictvím výrobků od společnosti Saint Gobain PAM. Tento fakt tak dle navrhovatele pouze doplňuje tvrzení navrhovatele, že zadavatel chtěl prostřednictvím přezkoumávaného požadavku upřednostnit jednoho jediného výrobce, kdy pouze tento je schopný splnit všechny stanovené podmínky.
28. V další části vyjádření k podkladům rozhodnutí se navrhovatel zaměřuje na odůvodnění požadavku na vnitřní povrchovou úpravu, kdy uvádí, že ačkoliv zadavatel ve vyjádření k návrhu, oproti rozhodnutí o námitkách, přezkoumávaný požadavek zdůvodnil, tyto důvody nejsou dle navrhovatele podložené reálnými situacemi, nýbrž pouze hypotetickými okolnostmi, které mohou, ale nemusí nastat, a věcně se nevztahují ke konkrétními potrubí, které je předmětem plnění veřejné zakázky.
29. Závěrem se navrhovatel vyjadřuje k argumentům zadavatele ohledem rozhodnutí o námitkách, kdy uvádí, že prostým uvedením odkazů na zadávací dokumentaci a příslušné technické normy zadavatel nevypořádal konkrétní námitky navrhovatele. Navrhovatel dále dodává, že až prostřednictvím vyjádření zadavatele k návrhu adresovanému Úřadu se navrhovatel dozvěděl o důvodných obavách zadavatele vedoucím ke specifikaci obsahu přezkoumávaného požadavku, stejně jako o „spekulacích chemické povahy“, které jsou dle navrhovatele ničím nepodložené a v rozporu se zadávací dokumentací.
30. Na podporu svých tvrzení navrhovatel navrhuje provedení důkazu, a to tak, aby byl zadavatelem ve vyjádření k návrhu uvedený výrobce Jindal Saw Ltd., prostřednictvím jeho českého zastoupení společnosti EuroArmatúry s.r.o., organizační složka, Úřadem dotázán, zda „nějaký jeho konkrétní výrobek splňuje veškeré zadávací podmínky nadepsané veřejné zakázky, a aby k tomuto svému případnému tvrzení předložil veškeré doklady zadávací dokumentací požadované ve vztahu k výrobku (konkrétní potrubí) a následné zpřístupnění této odpovědi a dokladů navrhovateli.“ Dále navrhovatel navrhuje provedení důkazu „kompletním spisem zadavatele k předchozímu zadávacímu řízení (e.č.z. Z2024-025303) a jeho následné zpřístupnění navrhovateli.“
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
31. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
32. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
33. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky muže podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.
34. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
35. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.
36. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládání nápravného opatření.
37. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající tolik ve zrušení rozhodnutí námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
38. Podle čl. 11. zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky provedení stavebních prací na vodovodním potrubí při realizaci obnovy přivaděče „Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“.
39. Podle čl. 11.6. zadávací dokumentace je předmět díla specifikován projektem a zahrnuje provedení stavby podle stavebního povolení a projektu, dopracování projektové dokumentace pro provedení stavby se zřetelem na nabídnuté konkrétní stavební materiály, výrobky, technologie, stroje, zařízení a systémy určené pro osazení nebo zabudování stavby, a provedení souvisejících prací, dodávek a činností.
40. V dokumentu s názvem „Soupis prací“ na který odkazuje zadávací dokumentace, pod položkou 52 zadavatel uvedl, že jako jednu z podmínek pro plnění veřejné zakázky požaduje, aby potrubí z tvárné litiny mělo vnitřní povrchovou ochranu vytvořenou prostřednictvím odstředivě nanášené vrstvy cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označení shody CE nebo vnitřní povrchovou ochranu vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655 (výše označen jako „přezkoumávaný požadavek“).
41. Z dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace – soubor číslo 2“ ze dne 22. 11. 2024 (dále jen „vysvětlení ZD č. 2“) vyplývá, že zadavatel byl prostřednictvím dotazu č. 4 dotazován, z jakého důvodu požaduje toliko specifický požadavek na vnitřní povrchovou ochranu potrubí, tak jak jej uvedl v Soupisu prací pod položkou 52. Zadavatel jako odpověď uvedl, že „definuje variantně vnitřní povrchovou ochranu potrubí DN 1400 v části D.1.18 Výpis potrubí, tvarovek a armatur takto: vnitřní povrchová ochrana: odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655.“
42. Dne 12. 12. 2024 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám. V námitkách navrhovatel uvádí, že přezkoumávaný požadavek je, co by zadávací podmínka „zjevně nedůvodná, nepřiměřená, netransparentní a diskriminační, zjevně narušující hospodářskou soutěž a stanovena s jediným účelem, a to zajištění realizace předmětu veřejné zakázky dodavatelem napojeným na konkrétního výrobce, který jediný uvedenou zadávací podmínku splňuje.“ Navrhovatel dále v námitkách uvádí, že se jako dodavatel účastnil předchozího zadávacího řízení a plnění šetřené veřejné zakázky, které bylo rozhodnutím zadavatele zrušeno. Navrhovatel dodává, že proti zrušení tohoto zadávacího řízení podal námitky, jelikož byl a stále je toho názoru, že tento postup zadavatele byl „účelový, zjevně svévolný a nesouladný a nepreferovaný zákonem“, kdy cílem zadavatele bylo vyloučit nabídku navrhovatele, spolupracujícího s jiným výrobcem dodávaných výrobků a materiálů, než je výrobce zadavatelem preferovaný. Dle navrhovatele tak nové, nyní šetřené zadávací řízení na veřejnou zakázku, vykazuje zásadní odlišnosti od zadávacího řízení předchozího. Jednou z těchto odlišností je navrhovatelem v námitkách uváděný přezkoumávaný požadavek, kdy v předchozích etapách obnovy přivaděče, resp. v předmětných zadávacích řízeních dle navrhovatele tento požadavek stanoven nebyl. Zadavatel tak dle názoru navrhovatele přezkoumávaný požadavek do zadávacích podmínek zařadil s jediným záměrem, a to „eliminovat využití konkurenčního materiálu/výrobků SAMSUN MAKINA SANAYI a zajistit tak jediného možného vítěze zadávacího řízení dodavatele napojeného na výrobce materiálu/výrobků Saint Gobain PAM“, jelikož právě tyto disponují požadovaným vnitřním vyložením vrstvou vysokopecního síranovzdorného cementu. Navrhovatel v námitkách dále poukazuje na to, že dle zadavatelem uváděné normy ČSN EN 545 je odolnost vůči síranům pro všechny zde uváděné vysokopecní cementy stejná, a to do hodnoty 3000 mg/l, z čehož navrhovatel usuzuje, že zadavatel neměl žádný technologický důvod pro požadování konkrétně velmi specifického síranovzdorného vysokopecního cementu. Obdobně navrhovatel odkazuje na alternativně požadovanou vnitřní vrstvu ochrany potrubí prostřednictvím vyložení polyuretanem, kdy dodává, že ani tento požadavek zadavatele nemůže mít technologické zdůvodnění, jelikož z hlediska transportu pitné vody nelze dosáhnout takových hodnot síranu, pro které by nestačil kterýkoliv z vysokopecních cementů dle příslušné normy. Dále navrhovatel k uvedenému v námitkách dodává, že mimo přezkoumávaný požadavek zadavatel rovněž změnil původní otevřené zadávací řízení na užší, tj. dle navrhovatele „méně transparentní a znemožňující uplatňování účastnických práv po celou dobu zadávacího řízení […]“ a rovněž, na rozdíl od původního zadávacího řízení, zadavatel nyní hodnotí pomocí jediného hodnotícího kritéria, a to nejnižší nabídkové ceny (kdy v předchozím zadávacím řízení byla jako dílčí hodnotící kritérium stanovena rovněž doba plnění).
43. O podaných námitkách zadavatel rozhodl dne 27. 12. 2024 rozhodnutím o námitkách tak, že je odmítl. Zadavatel po shrnutí obsahu námitek a zkonstatování splnění formálních náležitostí podaných námitek uvedl v rozhodnutí o námitkách následující. K těm částem námitek navrhovatele (které zadavatel v rozhodnutí o námitkách cituje), v nichž navrhovatel předestřel svůj názor o neexistenci okolností svědčících pro potřebu síranuvzdorných trub, resp. že k tomuto požadavku není žádný důvod, zadavatel uvádí, že: „odmítá tvrzení stěžovatele v této části Námitky uváděná s tím, že požadavky na vnitřní povrchovou úpravu stanovil zadavatel zcela objektivně a transparentně jak v souladu s požadavky ČSN EN 545 a ISO 2531, tak v souladu s platnou legislativou vztahující se k požadavkům na tyto stavební prvky. Napojení dodavatelů na jednotlivé výrobce požadovaných stavebních prvků nespadá do kompetence zadavatele, ale je výlučnou záležitostí obchodních závazkových vztahů jednotlivých dodavatelů, do kterých zadavatel není oprávněn a ani nehodlá v tomto zadávacím řízení zasahovat.“ K námitce navrhovatele týkající se odlišné formulace přezkoumávaného požadavku v rámci zadávacích řízení na obnovu předchozích etap přivaděče zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl následující: „Tato část Námitky není podána na toto zadávací řízení, resp. se vztahuje již k pravomocně zrušenému zadávacímu řízení […]. Zadavatel se podrobně a srozumitelně vyjádřil k výše uvedenému v dokumentu s názvem ‚Vyřízení námitek a rozhodnutí zadavatele o námitkách‘ odeslané Stěžovateli dne 16. 10. 2024, kdy námitky Stěžovatele v plném rozsahu odmítl. Proti tomuto rozhodnutí Stěžovatel nepodal dovolání formou návrhu podle § 250 zákona, čímž má zadavatel za to, že s jeho rozhodnutím souhlasil.“ Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjadřuje k zákonným důvodům pro zrušení předchozího zadávacího řízení a rovněž k podmínkám pro čerpání státní finanční podpory Ministerstva zemědělství České republiky. K námitce navrhovatele ohledem změny druhu zadávacího řízení a změny hodnotících kritérií, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že je jeho povinností zadat veřejnou zakázku v některém ze zákonem vymezených druhů zadávacího řízení, a je to tedy rovněž zadavatel, kdo volí, který druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky využije, stejně jako je na zadavateli sestavení podmínek pro hodnocení přijatých nabídek. K ostatním námitkám navrhovatele týkajících se zrušeného zadávacího řízení zadavatel uvádí, že tyto považuje k nyní přezkoumávanému zadávacímu řízení za irelevantní. V závěru rozhodnutí o námitkách zadavatel shrnuje, že „námitky stěžovatele po jejich podrobném přezkoumání ve všech jejich částech odmítá […].“
44. Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z Protokolu o předložených žádostech o účast“, dále plyne, že zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel v rámci zadávacího řízení 7 žádostí o účast. Z uvedeného dokumentu rovněž vyplývá, že navrhovatel žádost o účast v rámci zadávacího řízení nepodal.
Právní posouzení
45. Ve vztahu k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu mimo jiné namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.
46. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.
47. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavek na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených.
48. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.
49. Povinnost zadavatele zabývat se námitkami stěžovatele s veškerou pečlivostí pak úzce souvisí se skutečností, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní – přičemž nelze přehlížet, že s podáním návrhu je spojena i povinnost složit peněžitou kauci. S ohledem na uvedené konstruoval zákonodárce takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.
50. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.
51. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.
52. Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.
53. Navrhovatel se v námitkách mj. vyjadřuje tak, že zadavatel přezkoumávaným požadavkem eliminuje možnost využití jiných materiálů či výrobků, aniž by tomuto svědčily jakékoliv důvody, přičemž konkrétně poukazuje na to, že dle zadavatelem uváděné normy ČSN EN 545 je odolnost vůči síranům pro všechny zde uváděné vysokopecní cementy stejná, tudíž zadavatel neměl žádný technologický důvod pro požadování velmi specifického síranovzdorného vysokopecního cementu. Obdobně navrhovatel odkazuje na alternativně požadovanou vnitřní vrstvu ochrany potrubí prostřednictvím vyložení polyuretanem, kdy dodává, že ani tento požadavek zadavatele nemůže mít technologické zdůvodnění, jelikož z hlediska transportu pitné vody nelze dosáhnout takových hodnot síranu, pro které by nestačil kterýkoliv z vysokopecních cementů dle příslušné normy. Navrhovatel rovněž v námitkách konkrétně sděluje, že chemické složení pitné vody umožňuje využití veškerých cementů dle příslušné zadavatelem uváděné normy. Podle navrhovatele zadavatel stanovil danou zadávací podmínku za účelem zajištění realizace předmětu plnění dodavatelem napojeným na jediného konkrétního výrobce trub.
54. K těmto tvrzením navrhovatele se však zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil buď vůbec, nebo se vyjádřil pouze obecným způsobem, kdy konstatoval, že tvrzení navrhovatele odmítá, jelikož přezkoumávaný požadavek stanovil zcela konzistentně, objektivně a transparentně, jak v souladu s požadavky předmětných norem (ČSN EN 545 a ISO 2531), tak v souladu s platnou legislativou vztahující se k požadavkům na tyto stavební prvky, resp. pouze uvedl, že požadavek na vypuštění přezkoumávaného požadavku odmítá. Pokud jde o otázku napojení dodavatelů na jednotlivé výrobce, zadavatel uvedené označil za nespadající do jeho kompetence.
55. K argumentaci navrhovatele ohledem předchozích zadávacích řízení zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze konstatoval, že v každé z přechozích etap obnovy takováto podmínka existovala (zde odkázal na příslušný dokument ze zadávací dokumentace), a že námitky navrhovatele vztahující se ke zrušenému zadávacímu řízení považuje zadavatel ve vztahu k přezkoumávanému zadávacímu řízení za irelevantní. Nad rámec uvedeného zadavatel v příslušné pasáži rozhodnutí o námitkách pouze uvedl důvody, které ho vedly ke zrušení předmětného zadávacího řízení.
56. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel, mimo uvedení odkazu na příslušné pasáže zadávací dokumentace a příslušné normy, nikterak nereagoval, resp. nezodpověděl otázku navrhovatele týkající se uvedení důvodu, z kterého zadavatel striktně požaduje tento dle navrhovatele velmi specifický typ vnitřní povrchové ochrany potrubí (viz přezkoumávaný požadavek) jako jediný použitelný pro plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel se přitom svou námitku dále rozvedl polemikou, proč nemůže být užito jiných cementů dle zadavatelem uváděných norem, které jsou v souladu s uvedenými normami také akceptovány pro vodovodní přivaděče. Navrhovatel také předestřel svůj názor ohledně stejné odolnosti vysokopecních cementů a vysokopecních síranuvzdorných cementů do hodnoty 3000 mg/l, tudíž síranovzdornost jakéhokoli vysokopecního cementu nemůže být nedostatečná pro užití v potrubí na vody určené k lidské spotřebě (obdobně podle navrhovatele není z technologického hlediska nutné ani vyložení vrstvou polyuretanu). Zadavatel na konkrétní argumenty navrhovatele poskytl toliko obecná konstatování o souladu požadavku s příslušnými normami, nicméně žádný konkrétní důvod v rozhodnutí o námitkách neuvedl. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ani nikterak nerozvedl odkaz na uvedené normy (ČSN EN 545, ČSN EN 15 655, ČSN EN 197-1 a ISO 2531), resp. neuvedl na které konkrétní pasáže těchto norem případně odkazuje a jak tyto odůvodňují použití jen a pouze jednoho specifického typu vnitřní povrchové ochrany potrubí, tak jak je definována v rámci přezkoumávaného požadavku, ačkoliv navrhovatel na podkladě dotčených ČSN norem v námitkách vyvozoval nezákonnost příslušného požadavku zadavatele. Bez uvedené konkretizace daného sdělení nelze v odpovědi zadavatele shledat dostatečnou úroveň detailu nezbytnou k tomu, aby byla navrhovateli poskytnuta odpověď na jeho námitku (která v podobě, v jaké byla zadavateli předložena) nebyla pouze obecné povahy, ale naopak obsahovala konkrétní výtky, které by měl být zadavatel schopen (a byl i povinen) řádně objasnit či zdůvodnit. Ačkoliv se zadavatel v rozhodnutí o námitkách relativně podrobně vyjádřil k argumentaci navrhovatele týkající se změny hodnotících kritérií, zrušení předchozího zadávacího řízení a potažmo změny druhu zadávacího řízení, dle názoru Úřadu nelze ani v této části rozhodnutí o námitkách nalézt odpověď na namítanou nepřiměřenost a diskriminační charakter přezkoumávaného požadavku. Obdobně zadavatel neposkytl možné rozptýlení argumentace navrhovatele ohledně bezdůvodného zvýhodnění určitých dodavatelů a znevýhodnění jiných, když se nikterak relevantně nevyjádřil k navrhovatelem uvedené možné preferenci jediného výrobce vyrábějícího výrobky a materiály vyhovující kritériím přezkoumávaného požadavku (a naopak snaze znemožnit účast navrhovateli), neboť jen tato tvrzení označil irelevantní a nezakládající se na pravdě, přičemž napojení dodavatelů na jednotlivé výrobce označil za nespadající do jeho kompetence. Ani uvedené tedy dle Úřadu žádným způsobem nepředstavuje dostatečné vyjádření se k navrhovatelem nastoleným otázkám ohledně nepřiměřenosti a diskriminačního charakteru přezkoumávaného požadavku, respektive zdůvodnění, proč se v daném případě nejedná o bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, popř. že daný přezkoumávaný požadavek neposkytuje bezdůvodnou výhodu některým dodavatelům. Ač tedy navrhovatel předložil řadu konkrétních a relevantních argumentů, proč se podle něj jedná o diskriminační a nepřiměřený požadavek, kdy jeho argumenty lze považovat za relevantní ve vztahu k otázce zákonnosti přezkoumávaného požadavku, který není ve vztahu k předmětu plnění jakkoli zanedbatelný, zadavatel mu neposkytl zdůvodnění nutnosti či potřeby přezkoumávaného požadavku tak, aby bylo možno uzavřít, zda se v tomto případě jedná či nejedná o bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, resp. zda má zadavatel k vyžadování takovéto zadávací podmínky, která má potencialitu hospodářskou soutěž omezit, dostatečně relevantní důvod.
57. Úřad akcentuje, že řádné odůvodnění přezkoumávaného požadavku ze strany zadavatele, tedy proč a z jakých důvodů zadavatel shledal přezkoumávaný požadavek jako jediný vhodný a nezbytný pro plnění předmětu veřejné zakázky, představuje pro navrhovatele naprosto stěžejní informaci, na jejímž základě bude v případě jakýchkoliv nesrovnalostí schopen lépe zvážit podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu podle § 250 zákona, neboť co se týče zvažování možnosti účastníků zadávacího řízení podat návrh k přezkoumání úkonu zadavatele u Úřadu, je tato značně ovlivněna faktem, zda tito účastníci mají dostatek informací od zadavatele týkajících se namítaných skutečností. Z výše uvedeného je však zřejmé, že navrhovateli nebyly poskytnuty dostatečné informace, resp. odůvodnění zadávacích podmínek ze strany zadavatele, proto v případě, kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal námitky navrhovatele, nemohl mít tento postaveno na jisto, zda jsou jeho námitky relevantní a zda tedy podat návrh k Úřadu či nikoliv. Naopak v případě, kdy by se zadavatel řádně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele, měl by tento dostatek informací pro to kvalifikovaně se rozhodnout o volbě dalšího postupu.
58. Úřad se pak neztotožňuje s názorem zadavatele, že jeho postup v případě vypořádání námitek navrhovatele pomocí odkazu na příslušné ČSN a ISO normy byl dostačující, jelikož je třeba považovat navrhovatele a další dodavatele účastnící se zadávacího řízení na veřejnou zakázku za odborníky na relevantním trhu, kteří jsou se skutečnostmi týkajícími se poskytovaného plnění obeznámeni a tyto tak není třeba dále ze strany zadavatele rozvádět. Úřad sice nerozporuje, že dodavatelé jsou či mohou být skutečnými odborníky na relevantním trhu, avšak institut rozhodnutí o námitkách má sloužit k tomu, aby se účastníkům zadávacího řízení dostalo co možná nejkonkrétnějších informací od zadavatele, a to pomocí konkrétních a přezkoumatelných odpovědí zadavatele. Úřad tak nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že jelikož rozhodnutí o námitkách není určeno široké veřejnosti či správnímu úřadu, kteří jakožto „neodborníci“ v daném odvětví nemají dostatek potřebných informací, a potřebují tak komplexní vysvětlení postupu zadavatele, není proto nutné toto rozhodnutí o námitkách odůvodnit do detailu. Úřad k danému tvrzení zadavatele dodává, že zákon nikde neuvádí situaci, kdy by rozhodnutí o námitkách nemuselo být ze strany zadavatele komplexně odůvodněno, naopak zákon výslovně v § 245 odst. 1 zákona apeluje na zadavatele, aby se srozumitelně a podrobně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Nadto je třeba opakovaně uvést, že zadavatel sice v daném případě uvedl v rozhodnutí o námitkách odkaz na příslušné normy, tedy nejedná se o situaci, kdy by se k námitce navrhovatele nevyjádřil vůbec, avšak tento odkaz nemůže být považován za dostatečný, když i z tohoto odkazu na normy lze dle navrhovatele vyvozovat odlišné závěry (které navrhovatel prezentoval ve svých námitkách prostřednictvím rozsáhlé argumentace), přičemž rozhodnutí o námitkách postrádá konkrétní zdůvodnění, proč byla daná argumentace navrhovatele, resp. jeho námitky odmítnuty.
59. Zadavatel dále ve vyjádření k návrhu rozvádí výše uvedené tak, že pokud není jeho povinností do detailu popisovat technické nuance požadavků v rámci zadávacích podmínek (protože dodavatelům jakožto odborníkům v dané oblasti, mají být tyto skutečnosti známy), nemůže mu tato povinnost vznikat ani u vypořádání námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách, jelikož jak rozhodnutí o námitkách, tak zadávací podmínky jsou adresovány právě těmto odborným dodavatelům. K tomu Úřad uvádí, že tyto dva instituty (zadávací podmínky a potažmo rozhodnutí o námitkách) nelze v kontextu míry detailu zdůvodnění srovnávat, jelikož každý má jiné uplatnění v rámci zadávacího řízení. Na rozdíl od zadávacích podmínek má v rozhodnutí o námitkách zadavatel povinnost se podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách účastníka, kdy tato povinnost vyplývá přímo ze zákona (viz § 245 odst. 1 zákona), tudíž zadavatel nemůže v případě konkrétní a relevantní argumentace účastníka řízení uvedené v námitkách polemizovat o tom, zda se jedná či nejedná o odborníka v daném oboru, tudíž bude postačovat vyjádřit se k jeho námitkám pouze „úsporně“, jak uvádí sám zadavatel.
60. Lze tedy uzavřít, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup v zadávacím řízení je důvodný, resp. zákonný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit, a tedy nikoliv se k určité námitce vůbec nevyjádřit, příp. se k ní vyjádřit pouze velmi obecným způsobem, jak to učinil zadavatel v právě posuzovaném případě. Uvedená povinnost rezonuje zejména v případě, že zadavatel potřebné argumenty má k dispozici, když je schopen je rozsáhle popsat ve vyjádření k návrhu (nikoli však v rozhodnutí o námitkách). Úřad akcentuje, že obdržené vyjádření zadavatele k návrhu obsahovalo obsáhlou argumentaci zadavatele týkající se přezkoumávaného požadavku na vnitřní povrchovou ochranu předmětného potrubí, kdy zadavatel komplexně vylíčil své obavy z možnosti opakujících se poruch jednotlivých úseků potrubí (tak jako tomu bylo v minulosti) a s tím spojených havárií s dopady na množství rozváděné pitné vody. Dále zadavatel ve vyjádření k návrhu rozvedl odkazy na příslušné ČSN normy z rozhodnutí o námitkách, přičemž podrobně vylíčil, jakým způsobem může dojít k akumulaci síranů uvnitř potrubí a tím i k poškození vnitřní povrchové vrstvy tohoto potrubí. Dále zadavatel ve vyjádření k návrhu rozvedl a dodatečně objasnil argumentaci k tvrzení navrhovatele týkajícímu se jediného výrobce vnitřní povrchové ochrany z vysokopecního síranovzdorného cementu na českém trhu, když uvedl další dva výrobce poskytující totožné výrobky. Úřad tak shrnuje, že na rozdíl od rozhodnutí o námitkách, kde se zadavatel k námitkám navrhovatele vyjádřil pouze velmi stroze, bez uvedení jakýchkoliv přezkoumatelných argumentů, tak ve vyjádření k návrhu zadavatel svoji protiargumentaci na tyto námitky navrhovatele velmi podrobně zdůvodnil. Nelze mít ani za to, že by pro zadavatele nemohly být uvedené důvody zřejmé již v době podání námitek.
61. Úřad uzavírá, že primárního účelu institutu námitek, tj. aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na jím vznesené připomínky k postupu zadavatele v zadávacím řízení, nebylo v šetřeném případě dosaženo. Za této situace se Úřadu jeví jako krajně nespravedlivé a pro navrhovatele značně omezující, aby se tento musel spokojit se strohým zdůvodněním svých námitek ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách, když tento zjevně komplexní odpovědi na námitky navrhovatele, a to včetně zdůvodnění přezkoumávaného požadavku, měl, jen je neuvedl v rozhodnutí o námitkách, nýbrž až ve vyjádření k návrhu. V případě, že by zadavatel výše uvedené důvody a další informace uváděné ve vyjádření k návrhu uvedl již v rámci rozhodnutí o námitkách, měl by navrhovatel jasnější představu o situaci zadavatele a mohl by se tak kvalifikovaně rozhodnout o svém dalším postupu v zadávacím řízení (případně i o tom, zda se dále bránit proti rozhodnutí o námitkách podáním návrhu u Úřadu či nikoliv).
62. S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, resp. když dostatečně neodůvodnil odmítnutí podaných námitek navrhovatelem, obsahujících argumentaci k nepřiměřenosti a nediskriminačnímu charakteru požadavku na vnitřní povrchovou ochranu potrubí prostřednictvím vysokopecního síranovzdorného cementu nebo polyuretanu (viz přezkoumávaný požadavek).
63. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
64. Pro úplnost Úřad uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících o nezbytnosti uložení jiného nápravného opatření se tedy Úřadu v dané situaci jeví jako nadbytečné, a to s ohledem na to, že v aktuálně šetřeném případě považuje za nezbytné, aby se zadávací řízení „vrátilo“ do fáze vyřizování námitek navrhovatele.
65. S ohledem na výše uvedené Úřad dodává, že neprovedl další navrhovatelem navržené důkazy týkající se otázky zákonnosti stanovení přezkoumávaného požadavku, jelikož již z podkladů pro vydání rozhodnutí měl postaveno na jisto, že zadavatel nepostupoval při vyřízení námitek navrhovatele v souladu se zákonem, tudíž je na místě uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
66. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.
67. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně nevyjádřil ke vznesené námitce navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
68. Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je značně formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.
69. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu
70. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
71. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
72. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení
73. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
74. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
75. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000011.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. ikis, s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno
2. Mgr. Martin Horák, advokát, Jandova 208/8, 190 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
