číslo jednací: 07837/2025/500
spisová značka: S1028/2024/VZ

• Instance: I.
• Věc: Pojišťovací makléř
• Účastníci:
  1. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
  2. Eurovalley s.r.o.
  3. SATUM CZECH s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 18. 3. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S1028/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-07837/2025/500

Brno 28. 2. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 12. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 12. 2024 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 07145, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 12. 2024 Mgr. Janem Novotným, advokátem ev. č. ČAK 13169, se sídlem Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha,
• vybraný dodavatel – SATUM CZECH s.r.o., IČO 25373951, se sídlem Porážková 1424/20, 702 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pojišťovací makléř“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-014604, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 4. 2024 pod ev. č. 209095-2024, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno – ze dne 6. 12. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pojišťovací makléř“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-014604, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 4. 2024 pod ev. č. 209095-2024, ve znění pozdější opravy, se v části směřující proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, konkrétně v části týkající se tvrzené netransparentnosti stanovených pravidel pro hodnocení nabídek, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Zadavatel – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Pojišťovací makléř“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-014604, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 4. 2024 pod ev. č. 209095-2024, ve znění pozdější opravy, zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se při hodnocení nabídek ve smyslu § 119 odst. 1 citovaného zákona v rámci hodnocení tématu č. 5 „Spolupráce při likvidaci pojistných událostí“ koncepce poskytovaných služeb předložené navrhovatelem – Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno – které je zachyceno ve „Zprávě o hodnocení nabídek“, jež tvoří přílohu č. 1 „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 11. 10. 2024, dopustil nesprávného výkladu, který není možné z textu bodu 5.3 písm. a) předmětné koncepce dovodit, přičemž tento postup zadavatele činí provedené hodnocení nabídek nepřezkoumatelným a tudíž netransparentním, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony cit. zadavatele spojené s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Pojišťovací makléř“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-014604, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 4. 2024 pod ev. č. 209095-2024, ve znění pozdější opravy, zaznamenané ve „Zprávě o hodnocení nabídek“, jenž tvoří přílohu č. 1 „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 11. 10. 2024, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 10. 2024.

IV.

Zadavateli – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S1028/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno – ze dne 6. 12. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů citovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Pojišťovací makléř“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-014604, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 4. 2024 pod ev. č. 209095-2024, ve znění pozdější opravy.

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se zadavateli – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 12. 2024 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 07145, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), zahájil dne 5. 4. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Pojišťovací makléř“, přičemž dotčené oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-014604, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 4. 2024 pod ev. č. 209095-2024, ve znění pozdější opravy (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2.             Dle bodu 3.2 zadávací dokumentace je veřejná zakázka zadávaná v otevřeném řízení v nadlimitním režimu dle ustanovení § 55 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

3.             Dle bodu 4.1.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky »(…) zajištění poskytování služeb pojišťovacího zprostředkovatele (makléře) pro Zadavatele a zároveň dalších souvisejících služeb. Předmět plnění zahrnuje zejména (nikoliv však výlučně):

                           i.            zpracování analýzy pojistitelných rizik a zpracování zprávy o riziku pro Zadavatele,

                         ii.             zpracování pojistného programu,

                        iii.            součinnost při přípravě podkladů pro provedení budoucích zadávacích řízení na výběr pojistitele (a to včetně v rámci nových pojistných smluv na pojištění majetku a profesní odpovědnosti v průběhu roku 2024 z důvodu jejich ukončení),

                        iv.            správu pojistných smluv, spolupráci při uplatňování práv z pojištění, poradenství v pojišťovnictví

(dále jen „Služby“).«

4.             Bod 4.1.2 zadávací dokumentace stanoví, že »[p]opis a rozsah Služeb, včetně technických podmínek v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky jsou specifikovány ve smlouvě o poskytování služeb pojišťovacího makléře (dále jen „Smlouva“) a v přílohách této Smlouvy.«[1]

5.             Bod 19.1 zadávací dokumentace stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

6.             Z bodu 19.2.2 zadávací dokumentace je zřejmé, že jediným hodnoceným kritériem bude kvalitativní kritérium „Koncepce poskytování služeb“, přičemž lépe bude hodnocena nabídka s vyšším počtem dosažených bodů. Kritérium „Koncepce poskytování služeb“ je blíže vysvětleno v bodě 19.3 zadávací dokumentace, který v bodě 19.3.1. stanoví, že »[v] rámci tohoto kritéria budou předmětem hodnocení koncepce poskytování služeb (dále jen „koncepce“), které budou rozděleny do jednotlivých témat (viz níže). Jednotlivé koncepce budou představovat podrobnější popis způsobu poskytování služeb. Koncepce vybraného dodavatele se pak stane nedílnou součástí smlouvy na veřejnou zakázku. Koncepce nesmí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy ani s minimálními požadavky na služby vymezenými v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, který tvoří přílohu č. 2 této zadávací dokumentace.«

7.             Bod 19.3.2 zadávací dokumentace dále stanoví, že „[p]ři hodnocení bude Zadavatel ke koncepci přistupovat s následujícími preferencemi:

a) nejlépe bude hodnocena taková koncepce, která povede k naplnění účelu Veřejné zakázky dle čl. 4. této ZD nejlepším možným (z pohledu nároků kladených na zadavatele nejvíce efektivním) způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou,

b) chtějí-li dodavatelé dosáhnout maximálního počtu bodů, musí jejich koncepce obsahovat stručný, ale výstižný popis všech uvedených témat a povinností, ke kterým se dodavatel zavazuje.“.

8.             V bodu 19.3.3 zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že „(…) koncepce předložená účastníkem zadávacího řízení, jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, se následně stane součástí Smlouvy jako její příloha č. 1. Koncepce proto musí být formulována jako jednoznačný závazek či požadavek a tak, aby mohla tvořit přílohu smlouvy s definicí předmětu plnění.“

9.             V bodu 19.3.4 zadávací dokumentace je stanoveno, že každé jednotlivé téma koncepce bude hodnoceno dle následující bodové stupnice:

Slovní hodnocení (míra, jakou koncepce v konkrétním tématu povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky dle čl. 4. této ZD, a úrovně přidané hodnoty při naplnění účelu veřejné zakázky dle čl. 4. této ZD)	Body
Nabídka povede k naplnění účelu Veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou.	100
Nabídka povede k naplnění účelu Veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem nebo způsobem s vysokou přidanou hodnotou.	75
Nabídka dobře povede k naplnění účelu Veřejné zakázky s mírnou přidanou hodnotou.	50
Nabídka povede k naplnění účelu Veřejné zakázky nepříliš vhodným či neefektivním způsobem nebo s velmi malou přidanou hodnotou.	25
Nabídka povede k naplnění účelu Veřejné zakázky nejméně vhodným či nejméně efektivním způsobem nebo bez jakékoli přidané hodnoty.	0

10.         Dle bodu 19.3.5 zadávací dokumentace „(…) komise zpracuje slovní hodnocení, v němž uvede zdůvodnění bodování nabídek v jednotlivých parametrech. Nabídka tedy může v tomto kritériu hodnocení získat maximálně 600 bodů (6 témat krát 100 bodů).“.

11.         Bod 19.3.6 zadávací dokumentace stanoví, že hodnocení dle tohoto kritéria následně proběhne tak, že počet dílčích bodů v hodnocené nabídce se vydělí počtem dílčích bodů v nabídce s nejvyšším počtem dílčích bodů a výsledek se vynásobí stem.

12.         Bod 19.3.7.1 zadávací dokumentace stanoví, že „[v] zájmu zajištění maximální objektivity hodnocení Zadavatel požaduje, aby dodavatel dokumenty s jednotlivými tématy koncepce zpracoval zcela anonymně; dodavatel nesmí identifikovat sebe, své členy realizačního týmu a ani jiné klíčové pracovníky. Koncepce bude zpracována bez jakéhokoliv loga, nebo designu dodavatele, ze kterého by bylo možné určit, o jakého dodavatele se jedná.“.

13.         V bodu 19.3.7.4 zadávací dokumentace zadavatel deklaruje, že oddělení koncepcí od dalších částí nabídky bude provádět osoba, která se nebude podílet na hodnocení nabídek a která bude vázaná mlčenlivostí.

14.         Dle bodu 19.3.8 zadávací dokumentace dále platí, že „Formulář zadání pro zpracování Koncepce poskytování služeb tvoří přílohu č. 5 této ZD. Zpracovatel upozorňuje, že formulář Koncepce obsažený v příloze č. 5 ZD obsahuje Zadavatelem předem definované minimální povinnosti vybraného dodavatele. Dodavatelé budou předmětný formulář vyplňovat do míst k tomu určených, které jsou označeny hranatými závorkami a žlutou barvou. V případě, že dodavatel nechce nad rámec Zadavatelem definovaných povinností Koncepci doplnit, předmětné vyhrazené místo k doplnění z koncepce odstraní.“.

15.         V bodu 19.3.10 zadávací dokumentace zadavatel stanovil celkový maximální rozsah odpovědí na každé téma maximálním počtem znaků včetně mezer, a to u jednotlivých témat v počtu 6 400 nebo 7 200 znaků.

16.         Bod 19.5.2 zadávací dokumentace stanoví, že „[v] případě shodného bodového výsledku více nabídek bude pořadí těchto nabídek určeno losem za přítomnosti účastníků, kteří podali nabídku se shodným počtem bodů. O termínu losování budou účastníci informováni tři (3) pracovní dny předem.“.

17.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 5 nabídek včetně nabídky navrhovatele – Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 12. 2024 Mgr. Janem Novotným, advokátem ev. č. ČAK 13169, se sídlem Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha (dále jen „navrhovatel“).

18.         Z „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 11. 10. 2024 vyplývá, že zadavatel provedl hodnocení a posouzení nabídek účastníků zadávacího řízení již dříve, přičemž dne 15. 7. 2024 rozhodl o výběru dodavatele. Nicméně toto rozhodnutí bylo v návaznosti na námitky podané účastníky zadávacího řízení zadavatelem zrušeno, a proto dne 11. 10. 2024 zadavatel opětovně přistoupil k hodnocení nabídek, přičemž pro zajištění objektivity sestavil zadavatel novou hodnotící komisi skládající se z osob, které se neúčastnily původního procesu posuzování a hodnocení nabídek. Přílohu č. 1 výše označeného protokolu tvoří nedatovaná „Zpráva o hodnocení nabídek“ (dále jen „zpráva o hodnocení“ nebo „zpráva o hodnocení nabídek“)^[2]. Přílohu č. 1 zprávy o hodnocení nabídek tvoří dokument s názvem „Slovní hodnocení koncepcí účastníků“, který obsahuje hodnocení nabídek v rámci hodnotícího kritéria „Koncepce poskytování služeb“, tj. slovní hodnocení jednotlivých témat obsažených v koncepcích účastníků zadávacího řízení včetně bodového ohodnocení dle zadavatelem vymezené bodové stupnice (dále rovněž jako „slovní hodnocení“ nebo „příloha zprávy o hodnocení“).

19.         Dne 30. 10. 2024 zadavatel účastníkům zadávacího řízení oznámil výběr dodavatele – SATUM CZECH s.r.o., IČO 25373951, se sídlem Porážková 1424/20, 702 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“) prostřednictvím „Oznámení o výběru dodavatele“ z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“), jehož přílohou je zpráva o hodnocení nabídek a „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“.

20.         Proti výběru dodavatele podal navrhovatel námitky ze dne 11. 11. 2024, které byly zadavateli doručeny téhož dne (dále jen „námitky“).

21.         Rozhodnutím o námitkách ze dne 26. 11. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

22.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 6. 12. 2024 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

II.             OBSAH NÁMITEK A ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH

Obsah námitek

23.         Navrhovatel svými námitkami brojí zejména proti zadavatelem provedenému hodnocení jeho nabídky, které považuje za nesprávné, nereflektující její obsah, netransparentní a v rozporu se zákonem.

24.         Konkrétně navrhovatel svými námitkami brojí proti zadavatelem provedenému hodnocení tématu č. 1 a tématu č. 5 navrhovatelem předložené koncepce, u nichž v obou případech dosáhl toliko 75 bodů namísto plného počtu bodů (plný počet představuje 100 bodů za každé jednotlivé téma koncepce). Navrhovatel v námitkách nejprve rekapituluje zadavatelem přidělené slovní hodnocení k těmto tématům a dále se podrobněji vyjadřuje k jednotlivým bodům (odrážkám) tohoto hodnocení.

Hodnocení tématu č. 1 – složení a struktura realizačního týmu

25.         Zadavatel v rámci slovního hodnocení navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 – řízení, organizace a koordinace realizačního týmu uvedl, že „Účastník neuvádí konkrétní pozice v týmu ani komplexní popis struktury týmu, a to ani odkazem na jinou část jeho nabídky, ani neuvádí, že tým bude složen ze specialistů pro jednotlivá rizika“. Navrhovatel považuje v této části hodnocení postup zadavatele za rozporný se zadávací dokumentací, neboť zastává názor, že zadavatel uvedení složení realizačního týmu v koncepci nevyžadoval. Dále navrhovatel poukazuje na to, že přehled konkrétních pozic realizačního týmu neuvedl ve své koncepci záměrně, neboť tyto skutečnosti byly uvedeny v jiné části jeho nabídky. S ohledem na právě uvedené a s ohledem na znění zadávací dokumentace, ze které dle navrhovatele vyplývá požadavek na předložení seznamu členů realizačního týmu jako součást nabídky, je navrhovatel přesvědčen, že zadavateli muselo být zřejmé, že když navrhovatel v koncepci hovoří o „realizačním týmu“ má na mysli právě tyto osoby specifikované v jiné části jeho nabídky. Navrhovatel rovněž poukazuje na to, že s ohledem na omezení rozsahu textu, který mohli účastníci zadávacího řízení k tématu č. 1 v souladu s podmínkami zadávací dokumentace uvést, považoval opětovné uvádění členů realizačního za kontraproduktivní. Dále navrhovatel sděluje, že kompletní výčet a popis pozic členů realizačního týmu v koncepci neuvedl rovněž s ohledem na v zadávací dokumentaci specifikovaný požadavek na anonymizaci předložených koncepcí.

Hodnocení tématu č. 1 – absence popisu řízení, organizace a koordinace realizačního týmu

26.         Navrhovatel dále nesouhlasí se závěrem zadavatele, že se navrhovatel v předložené koncepci zabývá jen okrajově popisem řízení, organizace a koordinace realizačního týmu, a namísto toho se zabývá otázkou dostupnosti a zastupitelnosti v rámci týmu. Tento závěr dle navrhovatele neodpovídá obsahu textu uvedeného k tématu č. 1 koncepce, nedá se z něj dovodit, a proto navrhovatel považuje hodnocení provedené zadavatelem v této části za netransparentní.

27.         Konkrétně je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel v provedeném hodnocení nezohlednil, že v bodě 1.2 k tématu č. 1 své koncepce navrhovatel výslovně popisuje, jakým způsobem (a k jakým výsledkům) bude řízení a organizace realizačního týmu prováděna. Zadavatel uvedené dle názoru navrhovatele nesprávně označuje pouze za řešení otázky dostupnosti (která je vedle zejm. zajištění kvality poskytovaných služeb) dle navrhovatele zásadním projevem řádné organizace a koordinace realizačního týmu.

Hodnocení tématu č. 1 – nejednoznačné zpracování, vágní pojmy

28.         Dále zadavatel ve slovním hodnocení uvádí, že na základě koncepce předložené navrhovatelem k tématu č. 1 je pro něj „obtížné utvořit si komplexní představu o tom, jak by probíhalo řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v jednotlivých fázích poskytování služeb“. S tímto hodnocením navrhovatel rovněž nesouhlasí, naopak je přesvědčen, že se ve své koncepci dostatečně věnuje obecným principům vztahujícím se ke způsobu poskytování služeb.

29.         Dalším bodem, který zadavatel ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele uvedl je, že: »Ve vztahu k dostupnosti účastník používá obecné pojmy jako „maximální operativní dostupnost“, „v řádu desítek minut“, „v co nejkratším časovém rámci“; což znesnadňuje tvorbu představy o případné budoucí spolupráci.«. Rovněž proti tomuto bodu hodnocení navrhovatel bojuje svými námitkami, ve kterých uvádí, že z výše uvedeného slovního hodnocení (ani ze shrnutí uvedeného v dalších bodech slovního hodnocení tohoto tématu koncepce) nelze dovodit, jakým způsobem, případně zda vůbec, se toto konstatování promítlo do hodnocení tohoto dílčího tématu a nakolik je toto konstatování ve vztahu k popisu činností v rámci tématu řízení, organizace a koordinace realizačního týmu vhodným či nevhodným způsobem naplňování účelu veřejné zakázky, resp. jakou přidanou hodnotu pro zadavatele má či nemá ve vztahu k řízení, organizaci a koordinaci realizačního týmu navrhovatele. Takové slovní hodnocení nabídky navrhovatele je tak dle navrhovatele nepřezkoumatelné a nelze jej vyhodnotit ani ve vztahu k ostatním nabídkám.

Hodnocení tématu č. 5

30.         V rámci hodnocení koncepce předložené navrhovatelem k tématu č. 5, které se týká spolupráce při likvidaci, zadavatel provedl výklad následujícího textu navrhovatele: „Když bude Klient potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné se obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvedeme ve škodním manuálu. Celková garantovaná dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7“. Zadavatel je přesvědčen, že právě uvedené „(…) může navozovat, že pakliže Klient nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu a Klient se bude muset obrátit na další kontaktní osobu. Namísto jedné kontaktní osoby by tak měl Klient vyhodnotit, zda potřebuje okamžitou podporu či ne a na základě této úvahy volit, koho bude kontaktovat, namísto toho, aby se vždy mohl obracet na konkrétní osobu nebo konkrétní číslo (operátora), který situaci kvalifikovaně vyhodnotí a zajistí spojení s relevantní osobou“. Navrhovatel s tímto výkladem zadavatele nesouhlasí a trvá na tom, že v této části došlo k nedorozumění zřejmě v důsledku nejasné formulace obsažené v jeho koncepci. Navrhovatel ve svých námitkách poukazuje na to, že smyslem výše cit. části koncepce bylo „(…) ujistit Zadavatele, že kdykoli bude potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor dostupný i mimo pracovní dobu, ve smyslu, že je možné jej kdykoli kontaktovat.“ Navrhovatel k tomu dodává, že dostupnost likvidátora i mimo pracovní dobu je obecně platná, likvidátor je k dispozici mimo pracovní dobu vždy, a to pro případy, kdy by klient potřeboval okamžitou podporu. Tuto část koncepce dle navrhovatele nelze vykládat tak, že by bylo nutné nejprve makléře informovat o potřebě okamžité podpory, a až následně by byla zajištěna dostupnost likvidátora v tomto režimu. Dále navrhovatel upozorňuje, že nelze vždy zaručit dostupnost konkrétního určeného pracovníka v daném čase, proto nabízí v případě jeho mimořádné nedostupnosti možnost obrátit se na libovolnou kontaktní osobu. Navrhovatel nicméně opakovaně zdůrazňuje, že ze strany zadavatele jednoznačně není nutné vyhodnocovat „zda potřebuje okamžitou podporu“, nýbrž může přiděleného likvidátora kontaktovat kdykoliv.

31.         S ohledem na výše uvedené, je navrhovatel je přesvědčen, že z textu uvedeného k tématu č. 5 koncepce nelze závěry učiněné zadavatelem dovodit a tyto nereflektují skutečný obsah této koncepce. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že pouze tato dílčí část byla zadavatelem hodnocena negativně, ostatní body obsažené ve slovném hodnocení k tématu č. 5 koncepce byly buď hodnoceny neutrálně nebo pozitivně, i přesto navrhovatel nedostal plný počet bodů. Proto je navrhovatel přesvědčen, že bodové hodnocení jeho nabídky v této části neodpovídá hodnocení slovnímu, a proto je netransparentní a tudíž i nezákonné.

Obecně ke způsobu hodnocení nabídek

32.         Navrhovatel dále vznáší námitky proti celkovému způsobu hodnocení nabídek, jelikož usuzuje, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem. Navrhovatel je přesvědčen, že z hodnocení nabídek (tj. především ze slovního hodnocení) není přezkoumatelným (a tedy transparentním) způsobem možné jednoznačně seznat, jak byla ta která nabídka hodnocena ve vztahu k zadavatelem stanoveným podmínkám hodnocení.

33.         Dále navrhovatel netransparentnost a nepřezkoumatelnost provedeného hodnocení spatřuje v tom, že zadavatel neuvádí u konkrétních slovních hodnocení, jimiž okomentoval jednotlivá témata koncepcí, jaký mají vliv, resp. v jaké míře budou mít dopad, na efektivitu plnění veřejné zakázky, případně jakou úroveň přidané hodnoty pro zadavatele mají a proč, tj. proč přidal nebo odebral příslušný počet bodů při hodnocení toho kterého tématu. Dle navrhovatele proto není například zřejmé, zda v případě, že část nabídky bude mít pro zadavatele vysokou přidanou hodnotu a část nabídky u téhož tématu bude naopak podle zadavatele snižovat efektivitu plnění veřejné zakázky, jaký bude výsledný dopad na hodnocení příslušného tématu hodnocené koncepce.

Pochybnosti o personálnímu složení hodnotící komise

34.         Navrhovatel v závěru svých námitek zpochybňuje transparentnost procesu slovního hodnocení s ohledem na personální složení hodnotící komise. Navrhovatel zejména poukazuje na to, že slovní hodnocení je velmi podobné slovnímu hodnocení koncepcí účastníků, které tvořilo přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 7. 2024[3], i přesto, že se na hodnocení podílely odlišné osoby.

Obsah rozhodnutí o námitkách

35.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjadřuje své přesvědčení, že při hodnocení nabídek postupoval v souladu se zadávací dokumentací a se zákonem. Dle názoru zadavatele námitky navrhovatele pramení z nepochopení konceptu hodnocení nabídek v této veřejné zakázce. Proto zadavatel v úvodu rozhodnutí o námitkách blíže popisuje zvolený způsob hodnocení a rovněž proces hodnocení nabídek, přičemž upozorňuje na to, že hodnotící kritérium „Koncepce poskytování služeb“ je kritérium kvality, které umožňuje, aby při hodnocení byly zohledněny i méně exaktně měřitelné vlastnosti nabízeného předmětu plnění. Zadavatel v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že zadavatelé mají povinnost tato kritéria co nejvíce objektivizovat, nicméně podstata a účel těchto kritérií spočívá v uvážení zadavatele, přičemž požadavek na objektivitu v těchto případech nelze aplikovat do té míry, že by kritérium tento svůj význam ztratilo.

Hodnocení tématu č. 1 – složení a struktura realizačního týmu

36.         K námitkám navrhovatele proti slovnímu hodnocení tématu č. 1 zadavatel v rozhodnutí o námitkách zejména poukazuje na to, že hodnotící komise při hodnocení nabídek vychází pouze z předložených koncepcí, nikoliv z celých nabídek účastníků zadávacího řízení. Hodnotící komise tedy nemohla vycházet ze seznamu členů realizačního týmu, který navrhovatel, případně jiní účastníci zadávacího řízení uvedli v jiné části nabídky, jelikož jej neměla k dispozici. Zadavatel proto zastává názor, že uvedení členů realizačního týmu v tématu č. 1 při zachování podmínek anonymity konkrétních osob nebylo nadbytečné ani kontraproduktivní, jak uvažuje navrhovatel ve svých námitkách.  

37.         Zadavatel dále zdůrazňuje, že koncept hodnocení spočívá mj. v tom, že zadavatel uvedl, za jakých podmínek získá nabídka nejvyšší počet bodů, zároveň je na jednotlivých účastnících, aby při vložení vlastní invence a zkušeností předložili takové zpracování koncepce, ze kterého je zřejmé, že mají dostatek zkušeností na to, aby byli schopni identifikovat, co v nabídkách uvést, aby tyto byly hodnoceny nejlépe. Skutečnost, že zadavatel výslovně v zadávací dokumentace neuvedl požadavek, aby účastníci do svých koncepcí zahrnuli složení realizačního týmu, byla dána tím, že pokud by zadavatel přesně vymezil, jaké skutečnosti by měly být v rámci koncepce uvedeny, mohl by obdržet v podstatě shodné nabídky a nebyl by tak žádný pozitivní prvek, který by zadavatel mohl hodnotit.

Hodnocení tématu č. 1 – absence popisu řízení, organizace a koordinace realizačního týmu

38.         Zadavatel na tomto místě rozhodnutí o námitkách zejména poukazuje na to, že ve formuláři pro zpracování koncepce v zadání tématu č. 1 jasně vymezil, že účastníci musejí v této části povinně zpracovat „(…) slovní popis činností a kompetencí jednotlivých pozic tvořících realizační tým, jejich vzájemných vztahů a odpovědnosti v rámci realizačního týmu.“ Dle názoru zadavatele se navrhovatel předmětným otázkám ve své koncepci věnoval nedostatečně, přičemž zadavatel zdůrazňuje, že netvrdí, že se navrhovatel daným tématům nevěnoval vůbec nebo že by se navrhovatelem rozebraná témata (dostupnost a zastupitelnost) do koncepce nehodila. Zadavatel pouze konstatuje, že jim nepřidával vyšší váhu než tématům, jejichž zpracování výslovně vyžadoval.Zadavatel ohodnotil zapracování tématu č. 1 navrhovatele 75 body, což je druhé nejvyšší množství bodů, které bylo možné udělit. Na základě uvedeného je dle názoru zadavatele zřejmé, že s ohledem na bodovou stupnici obsaženou v zadávací dokumentaci dospěla hodnotící komise k závěru, že řešení předložené navrhovatelem v rámci koncepce k tématu č. 1 vedlo k naplnění účelu veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem nebo způsobem s vysokou přidanou hodnotou, čemuž odpovídá přidělený počet bodů.Zadavatel proto trvá na tom, že slovní hodnocení odpovídá pravidlům stanoveným v zadávací dokumentaci a je z něj seznatelné, proč zadavatel přistoupil k udělení 75 bodů za tuto část koncepce.

Hodnocení tématu č. 1 – nejednoznačné zpracování, vágní pojmy

39.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách zdůrazňuje, že zadávací dokumentace výslovně požaduje, aby koncepce předložená účastníky byla formulována jako jednoznačný závazek či požadavek, aby mohla tvořit přílohu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Zadavatel má za to, že v rámci zpracování tématu č. 1 se navrhovatel ve své koncepci často uchyluje k používání obecných frází a pojmů, které nemají pro zadavatele žádnou výpovědní hodnotu a nijak neosvětlují, jak by vypadala případná budoucí spolupráce na plnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel zastává názor, že pokud navrhovatel zapracoval nějakou skutečnost do tématu č. 1, měl to udělat takovým způsobem, aby výsledný text dodal koncepci přidanou hodnotu, kterou by mohl zadavatel reflektovat, a blíže osvětlil způsob, jak bude navrhovatel případně postupovat při poskytování plnění. Zadavatel je přesvědčen, že určité části navrhovatelovy koncepci tento požadavek neplní, naopak z nich nabývá dojmu, že navrhovatel nemá jasnou představu o tom, jak bude služby konkrétně poskytovat.

40.         K argumentu navrhovatele, že z některých bodů zadavatelova slovního hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele nelze dovodit, jakým způsobem, případně zda vůbec, se toto konstatování promítlo do hodnocení tohoto dílčího tématu, zadavatel v rozhodnutí o námitkách zdůrazňuje, že v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil, jak budou jednotlivá témata v předložených koncepcích bodově ohodnocena a v rámci bodové stupnice osvětlil, co jaký počet bodů znamená. Konkrétně zadavatel uvádí následující: „Zjednodušeně řečeno, čím vyšší počet bodů byl tématu udělen, tím víc dle Zadavatele povede k efektivnímu naplnění účelu Veřejné zakázky či k jeho naplnění s určitou přidanou hodnotou. Prostřednictvím slovního hodnocení Zadavatel popsal své myšlenkové pochody, které jej, resp. hodnotící komisi vedly k udělení daného počtu bodů. Zadavatel je tak přesvědčen, že z textace slovního hodnocení je snadno odvoditelné, jaký vliv měla která jeho část na udělený počet bodů.“.

Hodnocení tématu č. 5

41.         K tvrzení navrhovatele, že výklad provedený zadavatelem v rámci slovního hodnocení tématu č. 5 navrhovatelovy koncepce je nesprávný zadavatel uvádí následující. Zadavatel zejména poukazuje na to, že navrhovatel měl danou informaci vztahující se k dostupnosti likvidátora jasně a srozumitelně vyjádřit již v rámci nabídky, v námitkách již nelze nabídku dotvářet. Zadavatel je přesvědčen, že při hodnocení nabídek je povinen vycházet pouze z údajů, které mu byly předloženy v nabídce, a nemůže si domýšlet myšlenkové pochody navrhovatele. Nejasnost v nabídce účastníka tak jde k jeho tíži a nelze ji prostřednictvím námitek napravit. Zadavatel dále poukazuje na to, že navrhovatel na jednu stranu ujišťuje zadavatele, že kdykoli bude potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor dostupný i mimo pracovní dobu, ve smyslu, že je možné jej kdykoli kontaktovat. Na druhou stranu daný výrok relativizuje, když uvádí, že „nelze 100% zaručit dostupnost konkrétního určeného pracovníka v daném čase, v případě jeho mimořádné nedostupnosti je možné se obrátit na libovolnou kontaktní osobu“. Zadavatel proto v těchto vyjádřeních navrhovatele shledává vnitřní rozpor námitek.

42.         K argumentu navrhovatele, že přesto, že jeho koncepce byla v této části hodnocena spíše pozitivně, neobdržel plný počet bodů zadavatel uvádí následující. V rámci tématu č. 5 nabídl navrhovatel plnění, které lze považovat za nadstandartní, proto jej také zadavatel ohodnotil 75 body. Zároveň však zadavatel ve vztahu k účelu plnění veřejné zakázky nenašel dostatek argumentů či argumenty dostatečně silné, aby mohl udělit 100 bodů. Zadavatel zdůrazňuje, že klíčové není množství pozitivních komentářů ve slovním hodnocení, ale jejich váha. Zadavatel proto uzavírá, že k nižšímu hodnocení koncepce navrhovatele v této části přistoupil mj. kvůli nejasnosti, resp. nejednoznačnosti ohledně dostupnosti likvidátora, kterou dostatečně popsal ve slovním hodnocení.

Obecně ke způsobu hodnocení nabídek

43.         Zadavatel je přesvědčen, že hodnocení nabídek bylo provedeno zcela v souladu se zákonem i pravidly, které si nastavil v zadávací dokumentaci. Zadavatel trvá na tom, že prostřednictvím slovního hodnocení dostatečně objasnil myšlenkové pochody, které jej, resp. hodnotící komisi vedly k udělení daného počtu bodů. Zároveň zadavatel poukazuje na to, že není povinen vyjádřit se doslova ke každému sdělení či informaci obsažené v koncepci účastníka zadávacího řízení. Dle názoru zadavatele je podstatné, aby z hodnocení bylo zřejmé, jak byly určité části zpracovaných témat ohodnoceny a proč.

Pochybnosti o personálním složení hodnotící komise

44.         Zadavatel k pochybnostem navrhovatele o personálním zajištění hodnocení nabídek uvádí, že textace obou slovních hodnocení[4], resp. přepis hodnocení členů hodnotící komise má totožné autory, přičemž se jedná o zástupce administrátora, kteří byli přítomni na jednáních hodnotící komise. Zadavatel trvá na tom, že předmětné osoby neměly na výsledné hodnocení žádný vliv, když hodnotící komise vyslovila závěry, které jsou uvedeny ve slovních hodnoceních nabídek účastníků a zástupci administrátora je pouze zapsali, resp. převedli ústní hodnocení do písemné podoby. Skutečnost, že závěry komise byly věrně zachyceny do slovních hodnocení, byla dle zadavatele členy komise verifikována. Zadavatel je přesvědčen, že výše popsaný postup není netransparentní ani rozporný se zákonem.

III.           OBSAH NÁVRHU

45.         Návrh navrhovatele směřuje především proti výběru dodavatele, resp. proti nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti provedeného hodnocení nabídky navrhovatele zachyceného ve zprávě o hodnocení nabídek zejm. její příloze č. 1 „Slovní hodnocení koncepcí účastníků“. Navrhovatel je konkrétně přesvědčen, že zadavatelem provedené hodnocení tématu č. 1 a tématu č. 5 jím předložené koncepce je nesprávné, nereflektuje obsah jeho nabídky je v rozporu se zákonem. Navrhovatel rovněž brojí proti celkovému způsobu hodnocení nabídek, jelikož usuzuje, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem. V závěru svého návrhu navrhovatel zpochybňuje transparentnost procesu slovního hodnocení s ohledem na personální složení hodnotící komise. Navrhovatel ve svém návrhu z velké části vychází se skutečností popsaných v námitkách a dále na několika místa reaguje na argumenty zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách.

46.         Navrhovatel rovněž vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel v zadávacích podmínkách dostatečně nevymezil pravidla pro hodnocení nabídek. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že „[k]oncept zvoleného hodnocení spočívá mj. v tom, že Zadavatel uvedl, za jakých podmínek získá nabídka nejvyšší počet bodů, zároveň je na jednotlivých účastnících, aby při vložení vlastní invence a zkušeností předložili takové zpracování, ze kterého je zřejmé, že mají dostatek zkušeností na to, aby byli schopni identifikovat, co v nabídkách uvést, aby tyto byly hodnoceny nejlépe.“ Navrhovatel je přesvědčen, že takto popsaný způsob hodnocení nabídek je v rozporu se zásadou transparentnosti. Dle navrhovatele je nezbytné, aby zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci, co přesně má být předmětem hodnocení, aby mohli účastníci zadávacího řízení připravit své nabídky tak, aby co nejlépe odpovídaly požadavkům zadávací dokumentace a potažmo zadavatele. Pokud tak zadavatel v zadávacím řízení neučinil a neuvedl v zadávací dokumentaci skutečnosti, které bude hodnotit, ponechal netransparentně a nepřezkoumatelně na své vůli, co bude považovat za relevantní pro hodnocení nabídek, což je dle navrhovatele v rozporu s účelem zákona a jeho zásadami.

47.         Zadavatel v rozhodnutí námitkách dále uvedl, že „Při koncipování způsobu hodnocení nabídek v rámci Veřejné zakázky se Zadavatel rozhodl, že v zadávací dokumentaci pevně stanoví, co očekává od výsledného plnění, a že hodnotit bude to, co mu účastníci nabídnou nad rámec jeho požadavků.“. Navrhovatel je přesvědčen, že takový způsob hodnocení nabídek ze zadávacích podmínek nevyplývá. Hodnocení nabídek takto zadavatelem provedené dle navrhovatele proto nemělo oporu v zadávacích podmínkách, dále neumožňovalo účastníkům zadávacího řízení řádně a v souladu se zákonem připravit své nabídky, a zatížilo celý proces hodnocení nabídek zadavatelem netransparentností nepřípustnou pro rozpor s § 6 zákona.

48.         V závěru svého návrhu pak navrhovatel Úřad mj. žádá, aby zrušil zadávací řízení, pokud by dospěl k závěru, že na základě zadavatelem v rozhodnutí o námitkách uvedených skutečností o tom, jak bylo hodnocení nabídek prováděno seznal, že v souladu s takto nastaveným kritériem hodnocení není v žádném případě možné dosáhnout hodnocení nabídek souladného se zákonem.

Hodnocení tématu č. 1 – složení a struktura realizačního týmu

49.         Navrhovatel trvá na svých argumentech obsažených v námitkách, které doplňuje následovně. Navrhovatel zejména poukazuje na to, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil minimální standard a předmětem hodnocení mělo být to, co bylo účastníky řízení uvedeno navíc, jak zadavatel vysvětluje v rozhodnutí o námitkách, pak tento standard dle názoru navrhovatele zahrnuje právě realizační tým tak, jak byl definovaný v zadávací dokumentaci.

50.         Navrhovatel rovněž trvá na tom, že zadavatel v rámci slovního hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele neuvedl, jakým způsobem se skutečnost, že koncepce neobsahuje konkrétní pozice v týmu ani komplexní popis struktury týmu, projevila na efektivitě nebo přidané hodnotě (a jak se tato skutečnost konkrétně projevila na bodovém hodnocení) navrhovatelovy koncepce. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že provedené hodnocení neodpovídá požadavkům na hodnocení vyplývajícím ze zadávací dokumentace, je nepřezkoumatelná a netransparentní.

Hodnocení tématu č. 1 – absence popisu řízení, organizace a koordinace realizačního týmu

51.         Rovněž v této části návrhu navrhovatel vychází z argumentů obsažených v námitkách a dále reaguje na tvrzení zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách, dle kterého se navrhovatel určitým otázkám vztahujícím se k řízení a organizaci realizačního týmu ve své koncepci nevěnoval dostatečně. Navrhovatel se domnívá, že ze slovního hodnocení provedeného zadavatelem nelze dovodit, že se navrhovatel předmětnou otázkou zabýval, a to v míře postačující na hodnocení 75 body. Dále je navrhovatel přesvědčen, že ze slovního hodnocení nelze přezkoumatelným způsobem seznat, proč zadavatel koncepci navrhovatele hodnotil právě tímto způsobem, nakolik navrhovatelem předložené řešení představuje (a v jaké míře) efektivní plnění pro zadavatele, nebo v čem spatřuje či naopak postrádá (a v jaké míře) přidanou hodnotu takového řešení.

52.         Navrhovatel dále poukazuje na to, že ve své koncepci nabídl rovněž doplnění a „customizaci“ předloženého řešení na míru zadavatele prostřednictvím interního pokynu, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že si zadavatel tuto skutečnost účelově vykládá jako znesnadňující představu o tom, jak by řízení, organizace a koordinace probíhala, namísto přidělení jí vysoké míry přidané hodnoty pro zadavatele.

Hodnocení tématu č. 1 – nejednoznačné zpracování, vágní pojmy

53.         Navrhovatel nesouhlasí s hodnocením zadavatele, že na základě navrhovatelem předložené koncepce je obtížné si vytvořit představu o tom, jak by probíhalo řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v jednotlivých fázích poskytování služeb. Naopak navrhovatel trvá na tom, že v této části zahrnul závazek k obecnému přístupu v rámci organizace a koordinace činnosti členů realizačního týmu. Z rozhodnutí o námitkách by dle navrhovatele „(…) bylo možné nabýt dojmu, že každá část koncepce má být koncipována tak, aby představovala zcela určitý, jednoznačný a zřejmě i vymahatelný závazek účastníka řízení. Jak se ale podává z celého hodnocení nabídek, na takto striktním výkladu sám Zadavatel při hodnocení nabídek v ostatních případech (dalších tématech Koncepce) netrval. Z požadavků Zadavatele v Zadávací dokumentaci (a z jednotlivých částí formuláře č. 5, do nějž měly být Koncepce doplňovány), se podává, že doplnění tématu č. 1 Koncepce mělo spočívat právě toliko v popisu činností a kompetencí jednotlivých pozic tvořících realizační tým. Lze stěží předpokládat, že by takový popis a takové činnosti měly být v celém své rozsahu předmětem vymahatelného závazku navrhovatele.“.

54.         Navrhovatel je přesvědčen, že jeho koncepce zahrnuje obecné principy a filozofii organizace, řízení a koordinace činností a realizačního týmu, tedy právě to, co zadavatel v citované části hodnocení uvádí, že v této části koncepce absentuje. Navrhovatel nesouhlasí s tím, aby mu bylo přičítáno k tíži, že ve své koncepci uvedl i výrazy, jimiž obecně vyjádřil svůj přístup k poskytování plnění, aniž by přitom uvedl konkrétnější a specifické lhůty a termíny svého plnění, neboť je přesvědčen, že veškeré pro plnění podstatné termíny byly zahrnuty v jiných částech koncepce. Navrhovatel proto zastává názor, že tím, že zadavatel negativně hodnotil jeho nabídku v této části v rozporu s jejím obsahem a smyslem a zároveň ani neuvedl, jakým způsobem se takové hodnocení projevilo co do efektivity naplnění účelu veřejné zakázky nebo přidané hodnoty pro zadavatele, zatížil zadavatel hodnocení nepřezkoumatelností a netransparentností.

Hodnocení tématu č. 5

55.         Navrhovatel je přesvědčen, že závěry zadavatele obsažené ve slovním hodnocení koncepce předložené navrhovatelem k tématu č. 5 nelze z textu koncepce dovozovat. Navrhovatel zdůrazňuje, že v rámci popisu uvedeného v koncepci nabízí nejen možnost kontaktování likvidátora prostřednictvím telefonu i mimo pracovní dobu, ale nadto i další komunikační kanál spočívající v možnosti využití komunikačního rozhraní navrhovatele. Jakýkoliv jiný výklad by dle názoru navrhovatele byl v rozporu s jazykovým výkladem předmětného textu.  Navrhovatel dále trvá na tom, že si lze představit celou řadu důvodů, pro které může být likvidátor (i třeba jen dočasně) nedostupný, např. v situaci, kdy se nachází mimo pokrytí signálem telekomunikační sítě apod. V žádném z těchto případů nemůže navrhovatel zajistit dostupnost toho konkrétního likvidátora na jeho konkrétním telefonním čísle. I pro takovéto extrémní situace ale navrhovatel v rámci koncepce nabízí řešení spočívající v možnosti kontaktovat jiné osoby navrhovatele, které budou za tímto účelem k dispozici, a to především za využití komunikačního rozhraní.

56.         Argument zadavatele, dle kterého se dostupnost likvidátora řídí kvalifikovaným vyhodnocením situace ze strany zadavatele, považuje navrhovatel za nelogický. Navrhovatel konstatuje, že zda zadavatel bude potřebovat okamžitou podporu či ne, si zadavatel nepochybně v každém jednotlivém případě bude automaticky vyhodnocovat sám. Kdyby zadavatel nepociťoval potřebu okamžité podpory, tak by se logicky dle navrhovatele ani na likvidátora neobracel, resp. by zřejmě s řešením situace vyčkal na pracovní dobu likvidátora. Dále k tomu navrhovatel dodává následující: „Pokud by Zadavatel cítil potřebu okamžité podpory, mohl by se obrátit na likvidátora, který by případně sám (a v podstatě v rámci poskytované okamžité podpory) mohl kvalifikovaně vyhodnotit, že situace Zadavatele není natolik akutní, aby vyžadovala ze strany Zadavatele nebo navrhovatele okamžité kroky, a že je možné záležitost komplexně řešit až v pracovní době. Takové kvalifikované vyhodnocení už je samo o sobě logickou součástí okamžité podpory poskytované navrhovatelem.“ Navrhovatel je proto přesvědčen, že výklad provedený zadavatelem by vedl k absurdnímu závěru, že by měl likvidátor telepaticky zjistit, zda je nutná podpora zadavatele okamžitě či nikoliv a podle toho následně být nebo nebýt zadavateli i mimo pracovní dobu k dispozici na telefonu.

57.         Navrhovatel tak má za to, že hodnocení tématu č. 5 jím předložené koncepce bylo stiženo vadou spočívají v nesprávném a zcela absurdním výkladu části jím předložené koncepce, čímž zadavatel učinil takové hodnocení netransparentní a nepřezkoumatelné.

Obecně ke způsobu hodnocení nabídek

58.         Navrhovatel rovněž trvá na svých námitkách proti celkovému způsobu hodnocení nabídek, neboť je přesvědčen, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem.

59.         Navrhovatel je přesvědčen, že popis hodnocení nabídek, který uvedl zadavatel v rozhodnutí o námitkách je v rozporu se zadávací dokumentací. Zadavatel totiž v rozhodnutí o námitkách uvedl následující: „Zjednodušeně řečeno, čím vyšší počet bodů byl tématu udělen, tím víc dle Zadavatele povede k efektivnímu naplnění účelu Veřejné zakázky či k jeho naplnění s určitou přidanou hodnotou.(…)“. Navrhovatel je ale přesvědčen, že zadávací dokumentace zakotvuje právě opačný postup, když stanoví čím větší efektivita a přidaná hodnota, tím vyšší má být bodové ohodnocení. Navrhovatel dále souhlasí se zadavatelem v tom, že zadavatel není povinen vyjádřit se doslova ke každému sdělení či informaci obsaženému v koncepci předložené účastníkem zadávacího řízení, nicméně považuje za nezbytné, aby z hodnocení bylo seznatelné, jak byly určité části zpracovaných témat ohodnoceny a proč. Jak zadavatel sám uvádí, stanovil minimální standard plnění a nabídky hodnotil podle toho, co obsahovaly navíc nad tento standard. V takovém případě měl dle názoru navrhovatele zadavatel zdůvodnit, proč ta která část nabídky povede k větší míře efektivního naplnění cílů takového plnění (resp. veřejné zakázky) nebo jakou přidanou hodnotu oproti takovému standardu pro zadavatele představuje.

60.         Nad rámec výše uvedeného navrhovatel podotýká, že zadavatel tím, že v rámci zvoleného způsobu hodnocení stanovil, že maximální počet 100 bodů dostane taková nabídka, která bude nejlepším možným způsobem naplňovat účel veřejné zakázky nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou, lze předpokládat, že zadavatel kromě výše uvedeného standardu plnění vytvořil i model optimální, se kterým pak nabídky porovnával. Navrhovatel dále uvažuje, že nejlepší možný způsob nebo maximální přidaná hodnota u té které nabídky mohla vycházet nikoliv z nějakého optimálního obsahu plnění, ale ze vzájemného porovnání nabídek mezi sebou. Takový postup hodnocení by dle navrhovatele dával větší smysl než vymýšlení teoretického optimálního modelu. V takovém případě by ale odůvodnění hodnocení muselo popisovat logické úvahy zadavatele o přidělování bodů (resp. vyhodnocování efektivity a přidané hodnoty) ve vztahu k ostatním nabídkám. Navrhovatel je nicméně přesvědčen, že nic takového hodnocení vytvořené zadavatelem neobsahuje. Navrhovatel proto trvá na tom, že odůvodnění hodnocení nabídek neobsahuje dostatečný popis úvah, kterými se zadavatel při hodnocení řídil, tak aby bylo hodnocení přezkoumatelné a transparentní.

Pochybnosti o personálním složení hodnotící komise

61.         Navrhovatel trvá na tom, že hodnocení nabídek provedené zadavatelem bylo provedeno netransparentně a v rozporu se zákonem, neboť hodnoticí komise, které byly dle zadavatele složeny ze zcela odlišných osob, dospěly ke slovním hodnocením[5], jež jsou jak svým obsahem, tak svojí formulací velmi podobné. Takové míry shody podle navrhovatele není možné dosáhnout v případě, že druhé hodnocení nabídek probíhalo způsobem popsaným zadavatelem, ani při zohlednění zadavatelem v rozhodnutí o námitkách uvedené skutečnosti, že zápis z jednání hodnoticích komisí prováděly stejné osoby.

IV.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

62.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 6. 12. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

63.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

64.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne 11. 12. 2024.

65.         Dne 16. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“ či „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

66.         V úvodu svého vyjádření zadavatel popisuje zvolený způsobu hodnocení nabídek, neboť má za to, že navrhovatel způsob hodnocení v námitkách i v návrhu interpretuje nesprávně. Zadavatel zastává názor, že v zadávacích podmínkách jsou jasně vymezena pravidla, dle kterých zadavatel přistoupil k hodnocení jednotlivých koncepcí. Konkrétně zadavatel vysvětluje, že v situaci, kdy koncepce, resp. jednotlivé téma určité koncepce účel veřejné zakázky naplnilo nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou, získal účastník zadávacího řízení plný počet bodů, tj. 100 bodů. Pakliže k naplnění účelu veřejné zakázky došlo s nižší nebo žádnou přidanou hodnotou nebo nikoli nejlepším možným způsobem, byly účastníkovi zadávacího řízení přiděleny body podle míry, jakou koncepce v konkrétním tématu (ne)vedla k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky. Dále zadavatel poukazuje na to, že předložené koncepce hodnotil i na základě toho, zda se jedná o závazek dodavatele, jakým způsobem, v jakém rozsahu a za jakých podmínek bude následně zadavateli poskytovat služby či zda se naopak jedná o pouhý nezávazný a ničím nevynutitelný příslib.

67.         Dále se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým výhradám navrhovatele obsaženým v návrhu, přičemž zastává názor, že v rozhodnutí o námitkách argumentaci navrhovatele dostatečně vypořádal a v plném rozsahu na toto rozhodnutí odkazuje, přičemž své závěry doplňuje následovně.

68.         K argumentu navrhovatele spočívajícím v tom, že u jednotlivých bodů (odrážek) obsažených ve slovním hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 není výslovně uvedeno, jakým způsobem se jednotlivé skutečnosti projevily na efektivitě nebo přidané hodnotě (a jak se tato skutečnost konkrétně projevila na bodovém hodnocení) navrhovatelovy koncepce, zadavatel sděluje následující. Zadavatel je přesvědčen, že ve svém hodnocení dostatečně zdůvodnil, proč učinil závěr, že navrhovatelem předložená koncepce povede k dosažení účelu veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem, když důvody svého hodnocení podrobně uvedl v jednotlivých odrážkách tohoto hodnocení i v rámci jeho shrnutí, které stručně, nicméně výstižně rekapituluje stěžejní úvahy zadavatele. Z uvedeného zadavatel dovozuje, že i když v rámci shrnutí hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele výslovně neuvedl některou z hodnocených skutečností a nedoplnil ji závěrem, zda za ni byla navrhovateli udělena „srážka“ bodů či naopak, nemůže taková skutečnost být na újmu transparentnosti zprávy o hodnocení nabídek. Zda je dle navrhovatele taková srážka přiměřená či nikoliv, je podle zadavatele irelevantní, když se jedná o legitimní bodové hodnocení v kontextu stanovených zadávacích podmínek, proti kterým navrhovatel v průběhu zadávacího řízení nevznesl námitky. V této souvislosti zadavatel rovněž odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, ze které dovozuje, že posouzení míry naplnění hodnocených aspektů (v daném případě míry efektivního naplnění účelu veřejné zakázky) je na úvaze zadavatele, a to za podmínky, že zadavatel postupuje dle stanovených pravidel hodnocení a dále za podmínky, že svůj postup řádně odůvodní. Zadavatel je přitom přesvědčen, že tyto požadavky v rámci svého hodnocení splnil, přičemž zdůvodnění hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele není dle jeho názoru ani excesivní ani zjevně nesprávné, a je přiléhavé k řešené věci.

Hodnocení tématu č. 1 – složení a struktura realizačního týmu

69.         K argumentu navrhovatele, že ze zadávacích podmínek nevyplývá požadavek, aby popis konkrétních pozic v týmu či komplexní popis struktury týmu byl povinnou součástí tématu č. 1 koncepce zadavatel uvádí, že s tímto částečně souhlasí, nicméně uvedené dle názoru zadavatele nevylučuje, aby účastníci zadávacího řízení tyto skutečnosti do koncepce zahrnuli v rámci přidané hodnoty svého zpracování. Jak zadavatel opakovaně zdůraznil, „(…) hodnocení zpracovaných témat bylo vztaženo k otázce míry efektivního naplnění účelu Veřejné zakázky. Navrhovatel jakož i ostatní účastníci zadávacího řízení tak mohli na základě studia zadávacích podmínek dospět k závěru, že pro Zadavatele bude výhodnější, resp. efektivnější, pokud v rámci zpracovaného tématu č. 1 získá mj. informaci o konkrétním složení týmu, který se bude podílet na plnění Veřejné zakázky, jakou roli budou členové týmu zastávat a co bude jejím obsahem. V takovém případě je na posouzení Zadavatele, zda s ohledem na stanovené zadávací podmínky taková informace skutečně povede k naplnění účelu Veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou.“.

70.         K argumentu navrhovatele, že ve své koncepci užívá pojem realizační tým, který je definován v jiné části jeho nabídky, zadavatel uvádí, že toto tvrzení nerozporuje, nicméně trvá na tom, že zpracování tématu č. 1 v koncepci navrhovatele, ve kterém se hovoří pouze o „členech realizačního týmu“, aniž by bylo zároveň specifikováno, zda se v daném případě jedná o všechny členy daného týmu, nebo zda kromě členů realizačního týmu z nabídky navrhovatele budou do plnění veřejné zakázky zapojeni i jiní členové týmu, jejichž kvalifikace nebyla stanovena, kdo jsou či budou členové stínového týmu, nevede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou.

71.         K argumentu navrhovatele spočívající v tom, že minimální standard, který zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci musel zahrnovat rovněž realizační tým, který je definován v jiných částech navrhovatelovy nabídky, zadavatel opakovaně vysvětluje koncept jím zvoleného způsobu hodnocení, přičemž konkrétně zdůrazňuje, že úkolem účastníků zadávacího řízení bylo jednotlivá témata zpracovat tak, aby pokud možno v co největší míře vedla k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky. Zadavatel je proto přesvědčen, že v situaci, kdy navrhovatel v rámci koncepce mluví o členech realizačního týmu bez dalšího (tedy i bez rozlišení vedoucího týmu, struktuře podřízenosti a odpovědností atd.) představuje takový postup pro zadavatele nižší míru zajištění efektivnosti plnění veřejné zakázky oproti popisu, který s pozicemi (rolemi) členů týmu pracuje. Uvedenému potom dle názoru zadavatele odpovídá i provedený způsob bodového a slovního hodnocení.

Hodnocení tématu č. 1 – absence popisu řízení, organizace a koordinace realizačního týmu

72.         K tvrzení navrhovatele, že hodnocení této části koncepce neodpovídá obsahu textu uvedenému navrhovatelem v koncepci a nedá se z něj ani dovodit, zadavatel uvádí, že při hodnocení nabídek vycházel z předložených koncepcí, které byly hodnoceny anonymně a odděleně od ostatních částí nabídek. Skutečnost, že zadavatel v popisu hodnocení neuvedl veškeré body, které navrhovatel a potažmo ostatní účastníci zadávacího řízení v rámci zpracovaných koncepcí uvedli nezpůsobuje dle názoru zadavatele netransparentnost či rozpornost hodnocení nabídek.

73.         K odkazu navrhovatele na interní pokyn uvedenému v této části koncepce zadavatel uvádí, že interní pokyn by byl případně vypracován až v rámci plnění smlouvy, proto je zadavatel přesvědčen, že v rámci hodnocení, tedy v době, kdy takový pokyn neexistuje a zadavatel ho nezná, nemůže dospět k závěru, že popis řízení, organizace a koordinace členů týmu, který by měl být doplněn tímto interním pokynem, je popsán tak, že povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou. Teprve v situaci, kdy zadavatel bude moci posoudit obsah daného pokynu, bude moci případně učinit takový závěr.

Hodnocení tématu č. 1 – nejednoznačné zpracování, vágní pojmy

74.         Zadavatel trvá na tom, že své úvahy o nejednoznačném zpracování a vágních pojmech užitých v textu k tématu č. 1 koncepce navrhovatele ve zprávě o hodnocení srozumitelně popsal a dostatečně odůvodnil. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že jím uvedený popis zahrnuje obecné principy a filozofii organizace, řízení a koordinace činností a realizačního týmu. Navrhovatel totiž ne vždy uvádí, jak bude postupovat, ale jak by postupovat mohl, což je dle názoru zadavatele rozdíl. Zadavatel je proto přesvědčen, že postupoval v souladu se zadávacími podmínkami, když za nejvíce efektivní nepovažoval nabídku navrhovatele, která v rámci předložené koncepce k tématu č. 1 neobsahovala jednoznačný, konkrétní, a tedy i vynutitelný závazek, nýbrž pouhé přísliby.

Hodnocení tématu č. 5

75.         Zadavatel souhlasí s navrhovatelem v tom, že k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou nepřispěl nejasný a do jisté míry i zmatečný popis dostupnosti likvidátora, což s ohledem na zaměření tématu č. 5 považoval zadavatel za klíčové. Zadavatel nicméně trvá na svém výkladu provedeném v hodnocení nabídek, přičemž je přesvědčen, že z textu navrhovatele k tématu č. 5 lze dovodit, že pakliže zadavatel nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu a zadavatel se bude muset obrátit na další kontaktní osobu. Uvedené dle názoru zadavatele znamená, že bude muset učinit kvalifikovanou úvahu, jakou osobu na straně dodavatele je třeba kontaktovat namísto toho, aby se obrátil na předem určenou osobu, která jeho požadavek případě předá na jiného člena týmu, pakliže vyhodnotí, že úvaha zadavatele nebyla zcela správná.

76.         Zadavatel opakovaně poukazuje na to, že provedl hodnocení na základě navrhovatelem předložených dokumentů a nemohl si určité skutečnosti domýšlet, pokud v koncepci navrhovatele nebyly výslovně uvedeny. Zadavatel zastává názor, že pokud z koncepce navrhovatele výklad provedený navrhovatelem v námitkách či v návrhu nevyplýval (a zadavatelem jmenovaná komise k takovému závěru nedospěla), nelze přičítat zadavateli k tíži, že obsah koncepce v rámci tématu č. 5 posoudil tak, jak je zachyceno ve zprávě o hodnocení nabídek. Zadavatel rovněž nesouhlasí s tím, že by nabídka navrhovatele (resp. jeho koncepce) byla vykládána ve zlé víře, neboť členové komise nevěděli, čí je hodnocená koncepce ani kteří dodavatelé vůbec nabídku do zadávacího řízení podali. Komise tak dle názoru zadavatele neměla žádný důvod některou z koncepcí hodnotit optikou dobré či zlé víry.

77.         Zadavatel ve svém vyjádření dále poukazuje na to, že navrhovateli v rámci hodnocení nevytýká, že likvidátor nebude nepřetržitě dostupný, nýbrž to, že z jím předloženého popisu není zřejmé, na koho se má zadavatel v určité situaci obracet. V této souvislosti zadavatel zdůrazňuje, že účelem poskytování služeb v rámci veřejné zakázky je zajištění maximálně ekonomicky výhodné, efektivní a komplexní správy pojištění zadavatele. Avšak zadavatel je přesvědčen, že uvedenému požadavku popis v tématu č. 5 koncepce navrhovatele neodpovídá do té míry, že by jej bylo možné označit za plnění nejlepší či s nejvyšší přidanou hodnotou. Zadavatel je přesvědčen, že „(…) argumentace Navrhovatele v tomto směru (…) plyne z nepochopení, proč mu bylo přiděleno 75 bodů, když důvodem není nezajištění 100% dostupnosti likvidátora, ale nejasný popis, na koho se má Zadavatel se svým požadavkem obrátit.“.

Obecně ke způsobu hodnocení nabídek

78.         Zadavatel k napadenému způsobu hodnocení nabídek sděluje, že stanovený způsob hodnocení nabídek nebyl ve lhůtě pro podání nabídek navrhovatelem ani jiným dodavatelem rozporován ani namítán. Zadavatel je přesvědčen, že v zadávací dokumentaci transparentně a srozumitelně uvedl, co a jakým způsobem bude hodnotit. Uvedené tak bylo navrhovateli od počátku známo a nemůže být pro něj překvapivé, pokud zadavatel dospěl k odůvodněnému závěru, že jím předložená nabídka v rámci některého ze zpracovaných témat nebyla zpracována v takové míře, která povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou. Zadavatel trvá na tom, že stanovil způsob hodnocení nabídek v souladu se zákonem a rovněž samotné hodnocení bylo provedeno v souladu se zákonem, s pravidly vymezenými v zadávací dokumentaci a rovněž s rozhodovací praxí Úřadu či soudů, na kterou ve svém vyjádření na několika místech odkazuje.

79.         Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že by se v rámci hodnocení nabídek odchýlil od stanoveného způsobu hodnocení, resp. že by nabídky hodnotil dle předem vytvořeného optimálního modelu či ze vzájemného porovnání nabídek mezi sebou.

Pochybnosti o personálním složení hodnotící komise

80.         Zadavatel v této části plně odkazuje na své argumenty uvedené v rozhodnutí o námitkách, jakož i na dokumentaci k veřejné zakázce. Zadavatel je přesvědčen, že první i druhé hodnocení provedla komise v odlišném složení, a to za účelem zajištění anonymity hodnocení koncepcí, přičemž hodnocení se rovněž účastnili zástupci administrátora, kteří převedli ústní hodnocení do písemné podoby (obě slovní hodnocení mají tedy stejné autory).

Další průběh správního řízení

81.         Usnesením ze dne 27. 12. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

82.         Usnesením ze dne 21. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

83.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-02523/2025/500 ze dne 22. 1. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.

84.         Dne 28. 1. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém odkazuje na svá dřívější vyjádření, přičemž trvá na tom, že zvolený způsob hodnocení nabídek, jeho popis v zadávacích podmínkách, jakož i samotné hodnocení a popis hodnocení nabídek, resp. koncepcí v rámci zprávy o hodnocení nabídek obstojí požadavkům zákona, rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů, jakož i stanoveným zadávacím podmínkám.

85.         Navrhovatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

V.            ZÁVĚRY ÚŘADU

86.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění dospěl k následujícím závěrům.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

87.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

88.          Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle odstavce 1 podávají písemně a lze je podat proti

a)      všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,

b)      volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)      postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

89.         Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

90.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení zadavateli.

91.         Podle § 242 odst. 4 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

92.         Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé cit. ustanovení zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

93.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

94.         Podle § 37 odst. 1 správního řádu podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného a bez ohledu na to, jak je označeno.

Právní posouzení

95.         Úřad úvodem obecně uvádí, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Obecná lhůta pro podání námitek činí 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona. Ve vztahu k námitkám proti oznámení o výběru dodavatele dle § 242 odst. 2 zákona platí, že tyto námitky musí být doručeny zadavateli nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo toto oznámení uveřejněno, příp. doručeno stěžovateli. Námitky proti zadávacím podmínkám pak musí být v souladu s § 242 odst. 4 zákona zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Jestliže přitom návrhu nepředchází řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní ochrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem. Jak dále vyplývá z § 251 odst. 4 zákona, navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit. Je obecně přípustné, aby navrhovatel v návrhu pouze rozšířil svoji dosavadní argumentaci, v takovém případě nic nebrání tomu, aby Úřad k takové argumentaci přihlédnul a zabýval se jí. Obě situace je však třeba rozlišovat a stěžejní skutečností je, zda argumentace v návrhu vůbec byla v námitkách obsažena, nebo zda se jedná o zcela nově tvrzené skutečnosti.

96.         V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

97.         Navrhovatel v návrhu mj. konstatuje, že zadavatelem stanovený způsob hodnocení, tj. pravidla pro hodnocení nabídek jsou v rozporu se zásadou transparentnosti. Dle navrhovatele je povinností zadavatele uvést v zadávací dokumentaci, co přesně má být předmětem hodnocení, aby mohli účastníci zadávacího řízení připravit své nabídky tak, aby co nejlépe odpovídaly požadavkům zadávací dokumentace a potažmo zadavatele. Pokud tak zadavatel v zadávacím řízení neučinil a neuvedl v zadávací dokumentaci konkrétně skutečnosti, které bude hodnotit, ponechal netransparentně a nepřezkoumatelně na své vůli, co bude považovat za relevantní pro hodnocení nabídek, což je dle navrhovatele v rozporu s účelem zákona a jeho zásadami. Navrhovatel je proto přesvědčen, že účastníci zadávacího řízení neměli možnost řádně a v souladu se zákonem připravit své nabídky a zadavatel tak zatížil celý proces hodnocení nabídek netransparentností. V závěru svého návrhu pak navrhovatel žádá, aby Úřad přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, pokud dospěje k závěru, že na základě zadavatelem stanoveného způsobu hodnocení není možné dosáhnout hodnocení nabídek souladného se zákonem.

98.         Z ustanovení § 37 odst. 1 správního řádu vyplývá, že podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Správní orgán vždy zkoumá obsah podání a podle toho s podáním nakládá. Úřad proto posoudil obsah návrhu a dospěl k závěru, že návrh ve výše citovaném rozsahu, kde navrhovatel zadavateli vytýká netransparentní stanovení pravidel pro hodnocení, napadá zákonnost zadávacích podmínek. Úřad tak konstatuje, že návrh v této části směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

99.         Dne 11. 11. 2024 podal navrhovatel námitky, kterými brojí proti rozhodnutí o výběru, zejména pak proti zadavatelem provedenému hodnocení jeho nabídky, jenž považuje za nesprávné, nereflektující její obsah, netransparentní a v rozporu se zákonem. Po posouzení obsahu těchto námitek a obsahu návrhu Úřad zjistil, že výše popsané výhrady navrhovatele proti zadávacím podmínkám, nejsou v námitkách ze dne 11. 11. 2024 obsaženy.

100.     Vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, přistoupil Úřad k posouzení, zda výše popsané výhrady navrhovatele proti stanoveným pravidlům pro hodnocení nabídek lze považovat za pouhé rozšíření argumentace obsažené v námitkách nebo se jedná o zcela nově tvrzené skutečnosti. Výše citovanými výhradami sice navrhovatel do jisté míry reagoval na tvrzení zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách, nicméně se jednalo o tvrzení, v jejichž rámci zadavatel toliko popisoval a vysvětloval zvolený způsob hodnocení, který vychází ze stanovených zadávacích podmínek. Pokud tedy navrhovatel chtěl uplatnit výhrady proti zadavatelem stanoveným pravidlům pro hodnocení nabídek, mohl tak nepochybně učinit již v námitkách, neboť tato pravidla vyplývají ze zadávacích podmínek, nikoliv ze skutečností uvedených zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, a to nadto v námitkách podaných ve lhůtě k tomu určené (v podrobnostech viz dále). Úřad je proto přesvědčen, že v daném případě se nejedná o pouhé rozšíření argumentace.

101.     K výše uvedenému je nutné doplnit, že podle § 242 odst. 4 zákona musí být námitky proti zadávacím podmínkám zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Z toho tedy vyplývá, že aby bylo možné námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky považovat za včas podané, musely by být zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení (ve znění příslušné opravy) vyplývá, že lhůta pro podání nabídek v šetřeném zadávacím řízení uplynula dne 9. 5. 2024 v 10:00 hodin. Aby tedy bylo možné případné námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky považovat za včas podané, musely by být zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, tj. do 9. 5. 2024. Ve zde řešeném případě však návrhu předcházely navrhovatelem podané námitky, které byly zadavateli doručeny až dne 11. 11. 2024, tudíž lze konstatovat, že i pokud by tyto námitky obsahovaly části, ve kterých by směřovaly proti zadávacím podmínkám, tj. konkrétně části, kde navrhovatel napadá, že zvolený způsob hodnocení nabídek není transparentní a nelze na jeho základě provést hodnocené v souladu se zákonem, byly by dané námitky podány opožděně. Pro úplnost Úřad dodává, že z předložené dokumentace nevyplývá, že by ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel námitky navrhovatele směřující proti zadávacím podmínkám.

102.     Úřad tedy uzavírá, že výše uvedené části návrhu, kterou navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám, resp. proti stanoveným pravidlům pro hodnocení nabídek, nepředcházely řádně a včas podané námitky. V důsledku této skutečnosti Úřad rozhodl o zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona v uvedené části, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

103.     Úřad pro úplnost dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o částečném zastavení řízení (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům uvedeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ- 04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: »O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.«“ S ohledem na právě uvedené Úřad rozhodl o zastavení řízení v části tímto rozhodnutím.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

104.     Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

105.     Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

106.     Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

107.     Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)      kritéria hodnocení,

b)      metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)      váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

108.     Podle § 116 odst. 1 zákona, platí, že pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

109.     Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

110.     Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a)      identifikaci zadávacího řízení,

b)      fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c)      seznam hodnocených nabídek a

d)      popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1.        hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2.        popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3.        popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4.        výsledek hodnocení nabídek.

111.     Podle § 123 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel odešle zadavatel oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek.

112.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Právní posouzení

113.     Úřad uvádí, že návrh navrhovatele směřuje především proti výběru dodavatele, resp. proti nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti provedeného hodnocení nabídky navrhovatele, které je zachyceno ve zprávě o hodnocení nabídek, resp. zejm. v její příloze č. 1. Navrhovatel je konkrétně přesvědčen, že zadavatelem provedené hodnocení tématu č. 1 a tématu č. 5 jím předložené koncepce je nesprávné, nereflektuje obsah jeho nabídky je v rozporu se zákonem. Navrhovatel rovněž brojí obecně proti provedenému hodnocení nabídek, jelikož usuzuje, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem. V závěru svého návrhu navrhovatel zpochybňuje transparentnost procesu slovního hodnocení s ohledem na personální složení hodnotící komise. Zadavatel naopak zaujímá postoj odlišný, s tvrzeními navrhovatele nesouhlasí a trvá na tom, že v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem, zadávacími podmínkami i zásadou transparentnosti. K tomu Úřad sděluje následující.

114.     K uvedenému Úřad předně v obecnosti konstatuje, že požadavek transparentnosti je jedním z klíčových atributů celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně [dále jen „KS v Brně“] č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020). Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení, tj. o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek KS v Brně č. j. 31 Ca 166/2005-125 ze dne 14. 5. 2007)[6]. Ve svém rozsudku č. j. 30 Af 104/2012-51 ze dne 27. 11. 2014 pak KS v Brně dále konstatoval, že „[z]ásada transparentnosti je jednou z klíčových zásad určujících požadavky na postup zadavatele, který musí zajistit zadání průhledným způsobem, pořízení dokumentace, přezkoumatelnost, jasné vymezení hodnotících kritérií, řádné odůvodnění rozhodnutí atd. Zadavatel tak musí mj. přesně popsat postup svého hodnocení, musí vymezit: předmět hodnocení, způsob hodnocení a preference, přičemž platí, že nedostatečnost zprávy o posouzení a hodnocení znamená netransparentní hodnocení. Zadavatel je proto povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek takovou zprávu, ve které je uveden krom jiného i popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním; srov. § 80 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách.“

115.     K transparentnosti samotného procesu hodnocení nabídek tedy Úřad uvádí, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je zpráva o hodnocení nabídek. Z § 119 odst. 2 písm. d) zákona pak vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající zadavatelem vymezeným kritériím hodnocení, popis hodnocení těchto údajů z nabídek, kdy tento popis se musí vztahovat ke všem kritériím hodnocení, na jejichž základě zadavatel provedl samotné hodnocení, dále srovnání jednotlivých nabídek na základě provedeného hodnocení dle jednotlivých kritérií hodnocení a konečně samotný výsledek hodnocení. Z předmětného ustanovení zákona je tedy zřejmé, že zadavatel je v rámci vyhotovované písemné zprávy o hodnocení nabídek povinen popsat celý svůj postup při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak v jejich souhrnu. Komentářová literatura k § 119 odst. 2 písm. d) zákona upozorňuje, „že v případě, kdy zadavatel pro hodnocení nabídek zvolil kritéria kvality, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto objektivně měřitelná, měl by popis způsobu hodnocení zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá údajům v nabídkách. Slovní popis hodnocení u kvalitativních kritérií by tak měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s hodnocením zadavatele takovým způsobem, který představuje srozumitelnou, konzistentní a logickou aplikaci pravidel a způsobu hodnocení, jež zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, a to včetně způsobu přidělování bodů či dle jiného mechanismu, který zadavatel určil pro hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatel dále musí všechny tyto hodnocené skutečnosti obsažené v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení popsat v písemné zprávě o hodnocení srovnatelným způsobem.“[7]V rámci zajištění transparentnosti celého zadávacího řízení je tedy nezbytné věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, kdy zvláště důležité je zdůvodnění bodového hodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií hodnocení. Uvedené potvrzuje KS v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 90/2013-50 ze dne 7. 1. 2016, když uvádí, že „je nutno zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k tomu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. To pak samozřejmě klade zvýšené nároky na zadavatele, resp. hodnotící komisi a soud v tomto ohledu dává žalobci za pravdu, že v případě nekvantifikovatelných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek. Nepochybně je zde nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise. Uvedené hodnocení ovšem musí jednotlivé nabídky posoudit takovým způsobem, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. Hodnotící komise by měla popsat způsob hodnocení nabídek, a to podle jednotlivých dílčích kritérií tak, aby výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky byl transparentní jak pro uchazeče, tak i orgán dohledu […], který přezkoumává potup zadavatele.“

116.     K tomu Úřad dodává, že v rozsudku č. j. 55 Af 2/2022-108 ze dne 22. 4. 2024 KS v Brně shrnul, že „NSS[8] […] v rozsudku ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009-100 […] konstatoval, že pravomoci žalovaného[9] končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek‘. Podle rozsudku NSS ze dne 16. 3. 2004, č. j. 2 A 9/2002-62, platí, že přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá v kontrole, zda byly dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch zadavatelových činností, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady; totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl‘. Žalovaný tedy není oprávněn vstupovat do úvah hodnotící komise o tom, jak která nabídka splnila dané dílčí kritérium, resp. jeho subkritéria, neboť by se tím […] sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která nabídka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Smyslem přezkumu hodnocení subjektivních kritérií zadavatelem není přehodnocování závěrů zadavatele ani hledání nejlepšího řešení, ale odhalení případných excesů zadavatele, které by byly způsobilé narušit transparentní soutěžní prostředí.“

117.     V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil jediné kritérium hodnocení, a to kvalitativní kritérium „Koncepce poskytování služeb“. V rámci tohoto kritéria zadavatel hodnotil koncepce poskytování služeb[10] předložené jednotlivými uchazeči, které obsahují podrobnější popis způsobu poskytování služeb a jsou rozděleny do 6 témat. Zadavatel stanovil, že nejlépe bude hodnocena taková koncepce, která povede k naplnění účelu veřejné zakázky dle čl. 4 zadávací dokumentace nejlepším možným (z pohledu nároků kladených na zadavatele nejvíce efektivním) způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou. Účel veřejné zakázky byl popsán především v čl. 4 zadávací dokumentace a rovněž ve smlouvě o poskytování služeb pojišťovacího makléře (tj. smlouvě na plnění veřejné zakázky, která tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace) a jejích přílohách. Zadavatel rovněž požadoval, aby koncepce jednotlivých uchazečů obsahovaly stručný, ale výstižný popis všech uvedených témat a povinností, ke kterým se uchazeč jakožto dodavatel předmětu plnění veřejné zakázky zavazuje. Vzhledem k tomu, že koncepce předložená účastníkem zadávacího řízení, jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, se následně stane součástí smlouvy na veřejnou zakázku jako její příloha č. 1, trval zadavatel na tom, aby byla koncepce formulována jako jednoznačný závazek či požadavek. Zadání pro zpracování koncepce k jednotlivým tématům je obsaženo v příloze č. 5 zadávací dokumentace – „Formulář zadání pro zpracování koncepce poskytování služeb“ (dále jen „formulář“), ve kterém zadavatel definoval určité požadavky na způsob poskytování služeb, přičemž požadoval, aby účastníci zadávacího řízení způsob poskytování služeb doplnili a vložili tak do svého řešení svou odbornost, své zkušenosti a určitou míru inovací a nabídli tak zadavateli nejvhodnější řešení, které povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem. Formulář následně bude tvořit přílohu č. 1 smlouvy a vymezuje rozsah poskytovaných služeb ve smyslu čl. II. smlouvy.

118.     Zadavatel v zadávací dokumentaci rovněž vymezil bodovou stupnici pro hodnocení jednotlivých témat koncepce, která se rozpadá do pěti stupňů[11]. V rámci každého stupně zadavatel uvedl jak slovní, tak i bodové ohodnocení, které koncepce v rámci daného tématu získá, a to podle míry, jakou koncepce v konkrétním tématu povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky a úrovně přidané hodnoty při naplnění účelu veřejné zakázky. Uvedené znamená, že pokud dané téma koncepce povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem s maximální přidanou hodnotou bude ohodnocena 100 body (plným počtem bodů). V jednotlivých stupních pak dochází ke snížení o 25 bodů, kdy 75 bodů získá nabídka, která povede k naplnění účelu veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem nebo způsobem s vysokou přidanou hodnotou, přičemž nejnižší hodnocení, kterého může koncepce dosáhnout je 0 bodů. Z uvedeného tedy vyplývá, že nabídka může v rámci zvoleného kritéria hodnocení „Koncepce poskytování služeb“ získat maximálně 600 bodů (6 témat krát maximálně 100 bodů za každé téma).

119.     Dříve než se Úřad bude zabývat jednotlivými argumenty, kterými navrhovatel v návrhu brojí proti konkrétním skutečnostem uvedeným zadavatelem v rámci slovního hodnocení koncepce navrhovatele, považuje za nezbytné blíže osvětlit zadavatelem stanovený způsob hodnocení. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovilurčitý rámec pro vytvoření koncepce, nicméně ponechal dodavatelům prostor pro kreativitu, odbornost a inovativnost, aby sami navrhli takové řešení, které bude co nejlépe odpovídat účelu veřejné zakázky a přinese zadavateli co největší přidanou hodnotu. Lze uvažovat, že při zvolení takového způsobu hodnocení zadavatel vychází z předpokladu, že dodavatelé mají odborné znalosti a zkušenosti, které jim umožní navrhnout lepší řešení, než by mohl přesně specifikovat zadavatel (může se jednat také o situaci, kdy zadavatel při zadání veřejné zakázky nemá konkrétní představu o způsobu poskytování služeb, resp. ani o všech případných v úvahu připadajících možnostech, a proto stanoví určité minimální požadavky, které dodavatel s využitím svých odborných znalostí vhodným způsobem doplní, aby výsledné řešení bylo pro zadavatele co nejvíce výhodné a efektivní). V této souvislosti lze uvažovat, že zadavatelem stanovené kritérium hodnocení vychází z tzv. metody „Best Value Approach“, která je založena na premise, „(…) že skutečným odborníkem na poptávané plnění je dodavatel, a proto je třeba hodnotit především úroveň jeho expertízy. S tímto přístupem je pak nutně spjat další posun, a to v tom smyslu, že pokud má zadavatel hodnotit kritéria jako úroveň expertízy dodavatele, zvládání rizik či přidanou hodnotu navrhovaného řešení, má to smysl pouze tehdy, pokud má dodavatel v rámci realizace plnění vůbec nějakou svobodu k využití svých odborných znalostí.“[12] Dodavatelé tedy mohou nabídnout různorodé přístupy a zadavatel hodnotí, jak kvalitně nabízené řešení naplňuje potřebu a účel veřejné zakázky. S ohledem na právě uvedené nelze po zadavateli požadovat, aby při využití tohoto způsobu hodnocení přesně v zadávací dokumentaci vymezil, co má být v koncepci poskytování služeb uvedeno. Pokud by zadavatel konkretizoval, co musí být v koncepci uvedeno, mohl by tím omezit možnosti dodavatelů přijít s inovativním nebo efektivnějším řešením. Koncepce totiž slouží dodavatelům jako prostor, kde může dodavatel nabídnout určitou přidanou hodnotu. Úřad proto souhlasí s argumentem zadavatele, že pokud by v zadávací dokumentace přesně určil, jaké skutečnosti by měly být v koncepci uvedeny, mohl by se (a to velmi pravděpodobně) dostat do situace, kdy by obdržel shodné nebo velmi podobné nabídky, u kterých už by nebylo možné hodnotit přidanou hodnotu, neboť by všichni dodavatelé nabízeli stejné řešení. Výše uvedené potvrzuje rovněž předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-21572/2021/163/MBr ze dne 6. 8. 2021, ve kterém se zabýval mj. smyslem veřejných zakázek s prvky „Best Value Approach“, přičemž konstatoval, že »[p]okud by zadavatel (…) definoval přesně a jednoznačně to, co preferuje a názorně ukáže, kolik za takové řešení udělí bodů, tak obdrží od účastníků zadávacího řízení plnění ve velké míře ovlivněné právě takto konkrétně naznačeným způsobem hodnocení, čímž zadavatel zároveň eliminuje jakýkoliv tvůrčí přístup potenciálních dodavatelů k jednotlivým řešením. Nadto zadavatelé při této metodě hodnocení žádné své konkrétní preference k tomu, co mají či nemají považovat za přínosné mít nemusí a sledují pouze vlastní cíle, kterých má být dosaženo (sledují dosažení výsledku, ne nutně zvolenou cestu k dosažení výsledku). Zadavatelé též nemusí své preference znát nebo je nemusí uvádět záměrně, aby neomezili tvůrčí přístup potenciálních dodavatelů a poskytli prostor širokému spektru možných řešení, resp. cest k dosažení cílů, které sledují. Výsledkem širšího (neomezeného) spektra možných řešení bude přínos pro naplnění účelu a cílů veřejné zakázky. Opačný postup by mohl vést k omezení originálních řešení.«

120.     Ve vztahu k uvedenému Úřad v obecnosti podotýká, že zadavatel je oprávněn stanovit pro hodnocení nabídek kvalitativní kritéria hodnocení, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto ani objektivně měřitelná. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 85/2020 - 38 ze dne 16. 9. 2020 „(…) není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby hodnocení nabídek bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či jednoznačného měření. V rámci kritérií kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou exaktně měřitelné. Může se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky (resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvořen určitý prostor pro uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou zadávání veřejných zakázek. Naopak, možnost jistého uvážení hodnotící komise považuje Nejvyšší správní soud za prospěšnou, pohybuje-li se tato možnost v rozsahu nezakládajícím pochybnosti o možné svévoli.“ Na tento rozsudek částečně navazuje Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č. j. 3 As 109/2002 - 81 ze dne 18. 6. 2024, ve kterém konstatoval, že „(…) není‑li hodnocení a přidělování bodů při posuzování konkrétních parametrů svévolné, netransparentní, diskriminační či jinak nezákonné, ale je založené na logickém a podrobném slovním odůvodnění, v čem hodnoticí komise shledává nedostatky daného návrhu oproti dalším návrhům na základě předem vymezených kritérií, není nezbytné (a někdy ani možné), aby bylo výsledné bodové hodnocení exaktně změřitelné.“ Jak bylo předestřeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, v případech, kdy zadavatel zvolí pro hodnocení nabídek nepočitatelná kritéria hodnocení, je jeho povinností ve vyhotovované zprávě o hodnocení nabídek o to pečlivěji a důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení v těchto kritériích, aby byl proces hodnocení nabídek transparentní. Nicméně je současně nutné vzít v úvahu, že v projednávaném případě je zadavatelem stanovené kritérium hodnocení založeno na tom, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovilurčitý rámec pro vytvoření koncepce, nicméně očekává (a v rámci hodnocení zohledňuje) právě přidanou hodnotu k „základnímu“ požadovanému plnění nabízenou jednotlivými dodavateli. Pokud tedy kritérium hodnocení spočívá v tom, že zadavatel není schopen konkrétně specifikovat „preferovaný“ způsob plnění a záleží na jednotlivých dodavatelích, jaké koncepce k hodnocení předloží (přičemž, jak bylo konstatováno výše, jedná se obecně o legitimní způsob stanovení kritéria kvality), nelze v popisu hodnocení očekávat porovnání dvou předložených koncepcí, resp. zcela srovnatelný popis jednotlivých koncepcí, protože každý z dodavatelů může jednak nabídnout něco zcela jiného, resp. může zvolit odlišný způsob poskytování služeb zadavateli a jednak může přistoupit zcela odlišně i samotnému zpracování koncepce. Úřad proto upozorňuje, že hodnocení je závislé na zvolených kritériích hodnocení, resp. je jeho odrazem, a proto v případě zvolení takového kritéria hodnocení, které není objektivně měřitelné, nelze trvat na tom, aby hodnocení bylo výsledkem nějakého exaktního procesu, resp. aby bylo slovní hodnocení různých koncepcí zcela srovnatelné, když je výsledkem vnitřních myšlenkových pochodů hodnotící komise.

121.     V kontextu uvedeného se Úřad s ohledem na obsah návrhu shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí zabýval tím, zda lze ze zprávy o hodnocení identifikovat, jakým konkrétním způsobem zadavatel hodnotil nabídku navrhovatele, tj. zda jsou ze zprávy o hodnocení jasně seznatelné důvody, na základě kterých zadavatel přidělil koncepci navrhovatele u tématu č. 1 a tématu č. 5 dané body, a zda zadavatelem vytvořené slovní a bodové ohodnocení odpovídá stanoveným zadávacím podmínkám, tj. zda zadavatel skutečně hodnotil nabídku navrhovatele a v ní obsažené skutečnosti tak, jak předem stanovil v zadávací dokumentaci, tedy zda lze v tomto smyslu zprávu o hodnocení považovat za souladnou se zákonem. K tomu Úřad opětovně akcentuje, že podstatou subjektivních hodnotících kritérií je, že v hodnocení je možné vyjádřit názor hodnotící komise, založený na odborných znalostech a zkušenostech. Úřad tedy nemůže opětovně provádět hodnocení jednotlivých nabídek tak, jak jej provedla hodnotící komise, neboť takový postup není v jeho pravomoci. Smyslem přezkumu hodnocení subjektivních kritérií zadavatelem je toliko odhalení případných excesů zadavatele, které by byly způsobilé narušit transparentní soutěžní prostředí.

K hodnocení tématu č. 1

122.     Úřad předně shrnuje, že ve formuláři jsou obsaženy předem definované minimální povinnosti, přičemž účastníci zadávacího řízení měli tento formulář vyplňovat na místech k tomu určených, ve kterých měli rozpracovat v rámci jednotlivých témat svou strategii pro poskytování služeb zadavateli. Dle tohoto formuláře je téma č. 1 nadepsáno „Řízení, organizace a koordinace realizačního týmu Makléře“, přičemž konkrétní zadání pro vypracování koncepce k tomuto tématu je následující: „Makléř v této části povinně zpracuje slovní popis činností a kompetencí jednotlivých pozic tvořících realizační tým, jejich vzájemných vztahů a odpovědnosti v rámci realizačního týmu.“

123.     Ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že hodnotící komise udělila navrhovateli za zpracování koncepce k tématu č. 1 75 dílčích bodů, přičemž slovní hodnocení je obsaženo v příloze zprávy o hodnocení, ze které vyplývá níže citované slovní hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele:

• »Účastník neuvádí konkrétní pozice v týmu ani komplexní popis struktury týmu, a to ani odkazem na jinou část jeho nabídky, ani neuvádí, že tým bude složen ze specialistů pro jednotlivá rizika;
• Účastník se namísto popisu řízení, organizace a koordinace realizačního týmu, kterou se zabývá okrajově, zabývá otázkou dostupnosti (složení týmu především z pracovníků brněnské pobočky) a zastupitelnosti v rámci týmu;
• Ve vztahu k otázce řízení, účastník uvádí: „Na koho z realizačního týmu a za jakých okolností se obrátit budeme specifikovat v interním pokynu k pojištění, který pro Klienta podle jeho představ vypracujeme“, tj. nad rámec smlouvy a jejích příloh (včetně koncepce) předpokládá zpracování dalšího dokumentu s upřesněním této otázky;
• Ve vztahu k otázce organizace účastník uvádí: „Pro zjednodušení běžné komunikace preferujeme přidělení hlavní kontaktní osoby na pozici Specialista správy pojištění, která bude schopna přijímat požadavky od Klienta ať už se týkají jakékoli agendy“, a to zejména k období po uzavření pojistných smluv;
• Pro zadavatele je obtížné utvořit si komplexní představu o tom, jak by probíhalo řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v jednotlivých fázích poskytování služeb;
• Ve vztahu ke koordinaci účastník uvádí, že „lze nastavit jakoukoli míru kontroly a zapojení ze strany Klienta, přizpůsobíme se libovolným požadavkům Klienta“; dále pak účastník uvádí: „[Z]působ prezentace upravíme tak, aby co nejlépe odpovídal preferencím Klienta“. Z uvedeného vyplývá, že účastník předkládá obecné formulace bez konkrétního uvedení, co se tím rozumí;
• Účastník nad rámec požadavků zadavatele navrhuje rozšířit realizační tým o pozici Specialisty a správce pojištění vozidel, což zadavatel hodnotí pozitivně;
• V souvislosti se zastupitelností účastník uvádí, že bude mít k dispozici rovněž stínový tým o identickém funkčním složení jako tým realizační;
• Ve vztahu k dostupnosti účastník používá neurčité pojmy jako „maximální operativní dostupnost“, „v řádu desítek minut“, „v co nejkratším časovém rámci“ apod., což znesnadňuje tvorbu představy o případné budoucí spolupráci.

Shrnutí:

Zpracování tématu č. 1 se namísto uvedení věcného složení realizačního týmu a kompetencí jeho jednotlivých členů zaměřuje spíše na dílčí otázky zastupitelnosti a dostupnosti, které nejsou zpracovány jednoznačně a obsahuje značné množství obecných a vágních obratů a formulací (viz výše); nicméně jako vysokou přidanou hodnotu zadavatel hodnotí začlenění Specialisty a správce pojištění vozidel.

Komise udělila účastníku za zpracování tohoto tématu koncepce 75 dílčích bodů.«

124.     Navrhovatel v návrhu k jím zpracované koncepci k tématu č. 1, resp. k hodnocení této koncepce ze strany zadavatele zachycenému v příloze zprávy o hodnocení konstatuje, že provedené hodnocení je nesprávné, nereflektuje obsah jeho nabídky a je v rozporu se zákonem. Navrhovatel se ve svém návrhu dále blíže zabývá jednotlivými body výše cit. hodnocení, přičemž u řady z nich zaujímá postoj, že zadavatel tím, že u jednotlivých bodů výslovně neuvedl, jakým způsobem se jednotlivé skutečnosti projevují na efektivitě nebo přidané hodnotě navrhovatelem předložené koncepce (a jak se konkrétně projevují na bodovém hodnocení) učinil své hodnocení nepřezkoumatelným, netransparentním a neodpovídajícím požadavkům vymezeným v zadávací dokumentaci.

125.     Úřad po přezkoumání obsahu zprávy o hodnocení předně konstatuje, že z celého slovního hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele a z jeho shrnutí ve spojení s bodovou stupnicí obsaženou v zadávací dokumentaci je zřejmé, že zadavatel hodnotil navrhovatelem předloženou koncepci v této části v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami, tj. hodnotil ty skutečnosti, které si v zadávací dokumentaci vymezil, že hodnotit bude. Úřad zjistil, že navrhovatel obdržel za koncepci předloženou k tématu č. 1 75 dílčích bodů, přičemž dle zadávacích podmínek, konkrétně dle bodu 19.3.4 zadávací dokumentace, odpovídá tento počet bodů následující kvalitě předložené koncepce: „Nabídka povede k naplnění účelu Veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem nebo způsobem s vysokou přidanou hodnotou.“. Aby předložená koncepce získala vyšší, resp. plný počet bodů, a to 100 bodů, musela by dle shora uvedeného bodu zadávací dokumentace vykazovat následující stupeň kvality „Nabídka povede k naplnění účelu Veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou.“ Z uvedeného je tedy zřejmé, že dotčený rozdíl 25 bodů se odvíjí od míry, jakou koncepce povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky a úrovně přidané hodnoty při plnění účelu veřejné zakázky. Pokud tedy zadavatel při hodnocení dospěl k závěru, že předložená koncepce povede k naplnění účelu veřejné zakázky „pouze“ velmi dobrým či efektivním způsobem (oproti nejlepším způsobem s maximální přidanou hodnotou), nemůže taková koncepce dle zadávací dokumentace obdržet více než 75 bodů.

126.     Zadavatel ve zprávě o hodnocení k tématu č. 1 koncepce navrhovatele shrnuje, že „Zpracování tématu č. 1 se namísto uvedení věcného složení realizačního týmu a kompetencí jeho jednotlivých členů zaměřuje spíše na dílčí otázky zastupitelnosti a dostupnosti, které nejsou zpracovány jednoznačně a obsahuje značné množství obecných a vágních obratů a formulací (viz výše); nicméně jako vysokou přidanou hodnotu zadavatel hodnotí začlenění Specialisty a správce pojištění vozidel.“. Za zpracování tohoto tématu tedy bylo navrhovateli uděleno 75 dílčích bodů. Úřad má za to, že z uvedeného ve spojení s jednotlivými body slovního hodnocení tématu č. 1 navrhovatelovy koncepce je zřejmé, resp. jasně seznatelné, že dle zadavatele povede koncepce zpracovaná navrhovatelem k tématu č. 1 k naplnění účelu veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem nebo způsobem s vysokou přidanou hodnotou, přičemž současně jsou zřejmé i důvody, proč tomu tak dle zadavatele je. Jestliže tedy zadavatel navrhovateli přidělil 75, a nikoliv plných 100 bodů, provedl dle Úřadu předmětnou bodovou srážku v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami. Zadavatel ve slovním hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele jednoznačně popsal, jaké jsou „nedostatky“ této části koncepce, když popsal, že se navrhovatel namísto uvedení věcného složení realizačního týmu a kompetencí jeho jednotlivých členů zaměřil spíše na dílčí otázky zastupitelnosti a dostupnosti, které navíc nejsou zpracovány jednoznačně, a rovněž koncepce obsahuje značné množství obecných a vágních obratů a formulací, pod nimiž si nelze představit konkrétní a jednoznačný obsah. Tyto závěry zadavatele jednoznačně vyplývají z jednotlivých bodů slovního hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele. K tomu Úřad doplňuje, že jestliže zadavatel považuje za důležité (resp. efektivní s ohledem na účel veřejné zakázky), aby v koncepci k tématu č. 1 bylo uvedeno složení realizačního týmu a aby uvedená koncepce byla jednoznačná a neobsahovala vágní pojmy [což lze ostatně dovodit z požadavku na „stručný ale výstižný popis“ stanoveného v bodu 19.3.2 zadávací dokumentace pod písm. b)], pak je dle Úřadu zcela legitimní, aby nezohlednění této otázky bylo ze strany zadavatele penalizováno (ostatně do tohoto myšlenkového procesu nemůže Úřad vstupovat, přičemž se zjevně nejedná o exces či zjevnou nelogičnost v tom kontextu, že by zadavatel např. hodnotil něco, co s danou problematikou nesouvisí).  Současně lze dát zadavateli za pravdu v tom, že posouzení míry, jakou koncepce v konkrétním tématu povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky, je na úvaze zadavatele, pokud svůj postup řádně odůvodní, přičemž v daném případě zadavatel uvedenému s odkazem na výše citované pasáže zprávy o hodnocení dle přesvědčení Úřadu dostál. Úřad proto uzavírá, že ze slovního hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 obsaženého v příloze zprávy o hodnocení lze srozumitelně dovodit, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k závěru, že koncepce navrhovatele k tématu č. 1 nepovede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem, nýbrž „pouze“ způsobem velmi dobrým či efektivním, resp. na základě jakých skutečností zadavatel koncepci navrhovatele u tématu č. 1 přiřadil 75 bodů (tj. druhý nejvyšší možný počet bodů), přičemž zadavatelem vytvořené slovní a bodové ohodnocení odpovídá stanoveným zadávacím podmínkám.

127.     Navrhovatel má rovněž za to, že z některých výše citovaných bodů (odrážek) obsažených v zadavatelem vytvořeném slovním hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele nelze jednoznačně dovodit, zda byly zde popsané skutečnosti hodnoceny pozitivně či negativně, resp. jaký vliv mají na míru, ve které koncepce povede k naplnění účelu veřejné zakázky, přičemž právě v tomto spatřuje navrhovatel netransparentnost a nepřezkoumatelnost zprávy o hodnocení. S tímto argumentem Úřad nesouhlasí z následujících důvodů. Úřad nezpochybňuje, jak bylo nastíněno výše, že v případech, kdy zadavatel zvolí pro hodnocení nabídek kvalitativní nepočitatelná kritéria hodnocení, musí ve zprávě o hodnocení nabídek o to pečlivěji a důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení nabídek v těchto kritériích, aby bylo hodnocení nabídek transparentní natolik, aby nebyl vyloučen zpětný rámec přezkumu postupu při hodnocení nabídek. Uvedené však neznamená, že je zadavatel nezbytně povinen u všech skutečností obsažených ve zprávě o hodnocení, resp. u každé jednotlivé z nich detailně popsat jakou měrou se tyto skutečnosti projevily na výsledném hodnocení, tj. aby explicitně rozebíral veškeré skutečnosti, které účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách uvedli, nebo podrobně uváděl, jaký konkrétní vliv měla každá jednotlivá skutečnost na celkový výsledek hodnocení. Takový požadavek by byl nejen zjevně nepřiměřený, ale mnohdy i fakticky nerealizovatelný. Ve zprávě o hodnocení by měly být zahrnuty myšlenkové pochody zadavatele takovým způsobem, aby bylo zřejmé na základě jakých skutečností byla nabídka ohodnocena, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. Jak Úřad konstatoval výše v tomto rozhodnutí, ze slovního hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 obsaženého v příloze zprávy o hodnocení lze jednoznačně dovodit, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k závěru, že koncepce navrhovatele nepovede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou, nýbrž „pouze“ způsobem velmi dobrým či efektivním. Úřad je tak vzhledem k výše uvedenému přesvědčen, že není v rozporu se zásadou transparentnosti, když zadavatel u všech bodů uvedených v rámci slovního hodnocení této části koncepce navrhovatele neuvedl, jaký konkrétně vliv mají jednotlivé nedostatky nebo pozitiva zde popsané na výslednou přidanou hodnotu či efektivitu předložené koncepce. Úřad uzavírá, že z myšlenkových pochodů zadavatele zaznamenaných ve zprávě o hodnocení bylo možné zpětně ověřit, z jakých důvodu, tj. s ohledem na jaké údaje uvedené v koncepci k tématu č. 1, byl navrhovateli přidělen příslušný počet bodů.

128.     Úřad tak shrnuje, že ve vztahu k hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele zadavatel nepochybil, když ve zprávě o hodnocení, resp. její příloze transparentně popsal, jak hodnotil téma č. 1 koncepce navrhovatele s ohledem na míru, jakou koncepce povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky a zadavatelem vytvořené závěry jsou dostatečně popsány ve slovním hodnocení, přičemž v rámci tohoto kritéria hodnotil, co dle zadávacích podmínek měl, a zadavatelem provedenou srážku 25 bodů, tj. nejnižší možnou srážku (toliko o jeden stupeň od nejvyššího možného hodnocení), nelze považovat za rozpornou se stanovenými zadávacími podmínkami (a s ohledem na výše popsané ani za nijak nepřiměřenou).

129.     Zadavatel v rámci slovního hodnocení navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 uvedl, že „Účastník neuvádí konkrétní pozice v týmu ani komplexní popis struktury týmu, a to ani odkazem na jinou část jeho nabídky, ani neuvádí, že tým bude složen ze specialistů pro jednotlivá rizika“. Samo uvedené konstatování navrhovatel fakticky nerozporuje, nicméně v této části hodnocení považuje postup zadavatele za rozporný se zadávací dokumentací, neboť zastává názor, že neuvedení konkrétních pozic v týmu či komplexního popisu struktury týmu zadavatel nevyžadoval. Dále navrhovatel poukazuje na to, že přehled konkrétních pozic realizačního týmu neuvedl ve své koncepci záměrně, neboť tyto skutečnosti byly uvedeny v jiné části jeho nabídky. Navrhovatel rovněž poukazuje na to, že s ohledem na omezení rozsahu textu, který mohli účastníci zadávacího řízení v koncepci k tématu č. 1 v souladu s podmínkami zadávací dokumentace uvést, považoval opětovné uvádění členů realizačního týmu za kontraproduktivní.

130.     Jak Úřad uvedl již výše, u tématu č. 1 „Řízení, organizace a koordinace realizačního týmu Makléře“ zadavatel ve formuláři výslovně stanoví, že „Makléř v této části povinně zpracuje slovní popis činností a kompetencí jednotlivých pozic tvořících realizační tým, jejich vzájemných vztahů a odpovědnosti v rámci realizačního týmu.“ Úřad má za to, že z tohoto zadání lze jednoznačně dovodit, že zadavatel požadoval, aby se dodavatelé v koncepci k tématu č. 1 zaměřili na realizační tým a popsali pravomoci jednotlivých pozic, jejich vzájemný vztah a odpovědnost, přičemž jakým konkrétním způsobem se k tomu dodavatelé postavili, záleželo na nich. Úřad zastává názor, že ze zadávací dokumentace nelze dovodit, že by dodavatelé v rámci koncepce předložené k tématu č. 1 nemohli uvést pozice realizačního týmu či popis struktury týmu. Požadavek na anonymitu předložených koncepcí specifikovaný v čl. 19.3.7 zadávací dokumentace sice stanoví, že dodavatel nesmí identifikovat sebe, členy realizačního týmu ani jiné klíčové pracovníky, nicméně Úřad je přesvědčen, že uvedené neznamená, že by dodavatel v rámci popisu kompetencí a vzájemných vztahů realizačního týmu nemohl popsat jednotlivé pozice a strukturu svého týmu bez identifikace konkrétních osob, naopak je z výše citovaného zadání zřejmé, že právě tyto skutečnosti by měly být v koncepci k tématu č. 1 uvedeny. S ohledem na zadavatelem zvolený způsob hodnocení je zřejmé, že zadavatel nemohl konkrétně předem stanovit, co přesně má být v koncepci uvedeno, resp. nemohl konkrétně napsat, že v rámci koncepce předložené k tématu č. 1 vyžaduje právě popis jednotlivých členů realizačního týmu, jejich strukturu nebo informaci o jejich specializaci. Nicméně je na úvaze zadavatele, zda právě tyto skutečnosti pro něj představují přidanou hodnotu. Podobně se vyjádřil KS v Brně ve svém rozsudku č. j. 55 Af 2/2022-108 ze dne 29. 2. 2024, ve kterém konstatoval, že i přestože se uplatní požadavek uvést dostatečně konkrétní hodnotící kritéria, není myslitelné, aby zadavatel vyjmenoval každou možnou podrobnost, kterou uchazeči mohou v nabídce uvést.  

131.     Lze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že složení realizačního týmu je obsaženo v jiné části nabídky (a to konkrétně v seznamu členů realizačního týmu, jehož vzor tvoří přílohu č. 7 zadávací dokumentace), nicméně konkrétní sestavení realizačního týmu (nad rámec minimálních požadavků zadavatele) bylo na úvaze dodavatelů, přičemž zadavatel legitimně mohl při hodnocení nabídek brát v úvahu, zda mu dodavatelé v rámci složení realizačního týmu poskytli přidanou hodnotu například tím, že mu nabídnou specialistu na určité činnosti apod. a tyto skutečnosti se zadavatel mohl dozvědět právě z koncepce k tématu č. 1. Z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně vyplývá, že hodnotící komise nabídky hodnotila výlučně na základě koncepcí předložených dodavateli k jednotlivým tématům, přičemž neměla k dispozici jiné části nabídek. Pokud tedy dodavatelé chtěli nabídnout určitou přidanou hodnotu ve spojení se složením realizačního týmu, museli tuto skutečnost uvést v rámci předložené koncepce za současného zachování požadavku na anonymitu předložených koncepcí. Je zřejmé, že hodnotící komise nemohla hodnotit skutečnosti, které navrhovatel obsáhl v jiné části nabídky, resp. ani k těmto skutečnostem nemohla přihlížet. Tato skutečnost jednoznačně byla navrhovateli při předkládání nabídek známa stejně jako způsob hodnocení nabídek, neboť hodnocené skutečnosti i způsob hodnocení byl zcela zřetelně v zadávacích podmínkách popsán a navrhovatel se v rámci příslušné lhůty pro podání námitek proti netransparentnosti zadávacích podmínek nebránil.

132.     Navrhovatel rovněž nesouhlasí se závěrem zadavatele, že se navrhovatel v předložené koncepci zabývá jen okrajově popisem řízení, organizace a koordinace realizačního týmu, a namísto toho se zabývá otázkou dostupnosti a zastupitelnosti v rámci týmu. Tento závěr dle navrhovatele neodpovídá obsahu textu uvedeného k tématu č. 1 koncepce, nedá se z něj ani dovodit, a proto navrhovatel považuje hodnocení provedené zadavatelem v této části za netransparentní. Navrhovatel dále poukazuje na to, že ve své koncepci nabídl rovněž uzpůsobení nabídnutého řešení na míru zadavatele prostřednictvím interního pokynu, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že si zadavatel tuto skutečnost účelově vykládá jako znesnadňující představu o tom, jak by řízení, organizace a koordinace probíhala, namísto přidělení jí vysoké míry přidané hodnoty pro zadavatele.

133.     Dále zadavatel ve slovním hodnocení uvádí, že na základě koncepce předložené navrhovatelem k tématu č. 1 je pro něj „obtížné utvořit si komplexní představu o tom, jak by probíhalo řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v jednotlivých fázích poskytování služeb“. S tímto hodnocením navrhovatel rovněž nesouhlasí, naopak je přesvědčen, že se ve své koncepci dostatečně věnuje obecným principům vztahujícím se ke způsobu poskytování služeb. Dalším bodem, který zadavatel ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele uvedl je, že: »Ve vztahu k dostupnosti účastník používá obecné pojmy jako „maximální operativní dostupnost“, „v řádu desítek minut“, „v co nejkratším časovém rámci“; což znesnadňuje tvorbu představy o případné budoucí spolupráci.«. Rovněž proti tomuto bodu hodnocení navrhovatel brojí, neboť je přesvědčen, že z výše uvedeného slovního hodnocení (ani ze shrnutí uvedeného v dalších bodech slovního hodnocení tohoto tématu koncepce) nelze dovodit, jakým způsobem, případně zda vůbec, se toto konstatování promítlo do hodnocení tohoto dílčího tématu.

134.     Úřad se předně zabýval obsahem koncepce navrhovatele v části vztahující se k tématu č. 1, aby ověřil, zda zadavatel (resp. komise) při slovním hodnocení vycházel z jejího obsahu. V dané části koncepce navrhovatel pracuje s pojmem „realizační tým“ (konkrétně zmiňuje pouze vedoucího realizačního týmu, specialistu správy pojištění a specialistu a správce pojištění vozidel – viz dále), přičemž v bodě 1.1. poukazuje na jeho profesionalitu a na skutečnost, že se skládá především z pracovníků brněnské pobočky, což zvyšuje operativní dostupnost. V bodě 1.2. koncepce navrhovatel uvádí body, které dle něj definují základy řízení spolupráce. Pod písm. a) poukazuje na nepřetržitou dostupnost realizačního týmu. Pod písm. b) zmiňuje interní pokyn, který bude zpracován „dle představ klienta“, bude specifikovat na kterého člena týmu a za jakých okolností se lze obrátit; současně zdůrazňuje, že se lze obrátit na kteréhokoliv člena týmu a požadavek bude zpracován [totéž navrhovatel opakuje pod písm. c) bodu 1.2. koncepce, kde zmiňuje, že je zajištěno předání, aby byl požadavek vyřešen co nejefektivněji, tj. je předán co nejrychleji]. Navrhovatel současně pro zjednodušení komunikace navrhuje přidělení hlavní kontaktní osoby – specialisty správy pojištění. Rovněž zmiňuje vedoucího realizačního týmu, který má být garantem spokojenosti, zajišťovat efektivní přerozdělování požadavků klienta (tj. zadavatele), dohlížet, aby řešení požadavků bylo ve vysoké kvalitě a co nejdříve, komunikovat s klientem a pojišťovnami (jsou zmíněna „vrcholová jednání“) a řešit případné problémy a komplikované situace. Pod písm. d) zmiňuje týdenní frekvenci, kdy budou požadavky zadavatele interně probírány, zmiňuje zpracovávání pravidelných přehledů, zmiňuje cyklus interních koordinačních setkání se zadavatelem a to, že prezentace bude upravena tak, aby zadavateli vyhovovala. V bodě 1.3. koncepce navrhovatel uvádí, že míru kontroly a zapojení klienta lze nastavit jakkoliv a dodává, že požadavky a události budou řešeny rychle a povedou k zapracování do celkové koncepce pojištění, což dle něj povede k aktuálnosti pojistného programu (aby tento odpovídal potřebám zadavatele). Spolupráce bude dle navrhovatele evidována v pravidelných přehledech a tyto budou předány, prezentovány a zpřístupněny v on-line prostředí. V bodě 1.4 navrhovatel zmiňuje metodické oddělení, které má k dispozici a být zapojeno při řešení složitých problémů s tím, že dle požadavků klienta lze zapojit i další odborníky. V bodě 1.5. zmiňuje navrhovatel zařazení specialisty a správce pojištění vozidel do realizačního týmu. Dostupnost realizačního týmu je pak dle bodu 1.6. koncepce zajištěna stínovým týmem. V bodě 1.7. koncepce navrhovatel shrnuje, že výše uvedené zajistí kvalitu dodávaných služeb, a to ve všech fázích jejich poskytování.

135.     Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovatel v rámci tématu č. 1 koncepce skutečně neuvedl kompletní složení realizačního týmu, kompetence zmínil v souvislosti s vedoucím realizačního týmu a věnoval otázce dostupnosti a zastupitelnosti (převážně brněnský tým znamenající dobrou dostupnost, nepřetržitá dostupnost, stínový tým). Současně je třeba podotknout, že ze slovního hodnocení nevyplývá, že by měl zadavatel (resp. komise) za to, že by se popis řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v koncepci nebyl vůbec obsažen. V předmětné části koncepce navrhovatel rovněž skutečně zmínil interní pokyn, jakožto další dokument, který bude obsahovat informace o tom kdy a na jakého člena týmu je možno se obrátit, a použil formulace, které zadavatel v rámci slovního hodnocení označil za obecné formulace. Zadavatel tedy při hodnocení vycházel z údajů uvedených v předmětné části koncepce. Na tomto místě považuje Úřad za nezbytné připomenout, že podle konstantní judikatury správních soudů nespadá do pravomoci Úřadu přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých hodnotitelů nabídek, vstupovat do nich či je dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, ale pouze dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejné zakázky, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. V projednávaném případě tedy Úřad není oprávněn přezkoumávat jednotlivé body (odrážky) tvořící slovní hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele, kteréje obsaženo v příloze zprávy o hodnocení, v tom smyslu, že by posuzoval, zda jsou úvahy zadavatele legitimní, resp. zda k těmto úvahám byl oprávněn, pokud se nejedná o exces či zjevnou nelogičnost. Jak bylo dovozeno výše v tomto rozhodnutí, ze slovního hodnocení koncepce navrhovatele obsaženého v příloze zprávy o hodnocení lze jednoznačně dovodit, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k závěru, že koncepce navrhovatele k tématu č. 1 nepovede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem, nýbrž „pouze“ způsobem velmi dobrým či efektivním, resp. na základě jakých skutečností zadavatel koncepci navrhovatele u tématu č. 1 přiřadil 75 bodů. Úřad je přesvědčen, že zadavatel svůj myšlenkový proces, který jej vedl k tomuto závěru, prostřednictvím slovního hodnocení dostatečně popsal, když z předloženého slovního hodnocení lze rozpoznat, jaké části navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 odpovídají představám (požadavkům) zadavatele a jaké nikoliv, včetně bližšího zdůvodnění. Úřad rovněž v hodnocení navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 neshledal, že by se jednalo o hodnocení excesivní, kterým by zadavatele překročil prostor pro své volní uvážení. Ze slovního hodnocení jednoznačně vyplývá, že se navrhovatel ve své koncepci dostatečně nevěnoval určitým skutečnostem, jejichž uvedení zadavatel považoval za zásadní a které by pro něj znamenaly přidanou hodnotu. Ze slovního hodnocení je rovněž zřejmé, že na základě koncepce navrhovatele je pro zadavatele obtížné vytvořit si představu o tom, jak by konkrétně poskytování služeb probíhalo, přičemž nedostatky zadavatel rovněž spatřuje v užívání obecných či vágních formulací či pojmů, které jsou pro zadavatele těžko představitelné, jejichž příklady v rámci slovního hodnocení zadavatel uvádí. Jestliže zadavatel považuje za důležité, aby v rámci předložené koncepce byly určité otázky vztahující se k řízení a organizaci realizačního týmu obsaženy, pak je dle Úřadu zcela legitimní, aby neobsažení těchto otázek bylo ze strany zadavatele bodově penalizováno (ostatně do tohoto myšlenkového procesu nemůže Úřad vstupovat, přičemž se zjevně nejedná o exces či zjevnou nelogičnost v tom kontextu, že by zadavatel např. hodnotil něco, co s danou problematikou nesouvisí či vycházel ze skutečností, které neodpovídají předložené koncepci). Za exces rovněž nelze považovat, že zadavatel nebyl schopen na základě koncepce navrhovatele k tématu č. 1 zhodnotit její přidanou hodnotu, když nebyl schopen vytvořit si představu o způsobu poskytování služeb z důvodu obecných formulací, vágních pojmů, blíže nespecifikovaných obecných slibů apod., resp. ani tu skutečnost, že navrhovatel předpokládá zpracování dalšího dokumentu, jehož obsah (a tím i jeho přidanou hodnotu pro zadavatele) nelze dle zadavatele s ohledem na jeho neexistenci zohlednit. Lze tedy uzavřít, že ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, jaké údaje v rámci hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 zadavatel hodnotil a jaký vliv měly na počet přidělených bodů, přičemž výsledné slovní i bodové hodnocení jednoznačně odpovídá zadávacím podmínkám, pročež lze hodnocení v této části považovat za souladné se zákonem.

136.     Rovněž z porovnání slovního hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 se slovním hodnocením koncepce vybraného dodavatele k tématu č. 1 lze dovodit, že zadavatel hodnotil tuto část koncepce v souladu se zadávacími podmínkami a se zákonem. I když vzhledem ke zvolenému způsobu hodnocení není možné zajistit zrcadlovou porovnatelnost předložených koncepcí, neboť předložené koncepce jsou rozdílné a obsahují rozdílné prvky, musí hodnocení vycházet ze stejného rámce a musí z něj být seznatelné, zda vybraný dodavatel skutečně předložil zadavateli nabídku s nejvýhodnějšími, tj. nejkvalitnějšími, podmínkami plnění. Jenom takové hodnocení lze považovat za transparentní. Za transparentní by rovněž nebylo možno považovat hodnocení v případě, kdy by zadavatel tutéž skutečnost u navrhovatele a u vybraného dodavatele hodnotil rozdílně.

137.     Ze slovního hodnocení koncepce vybraného dodavatele předložené k tématu č. 1 mj. vyplývá, že „Účastník uvádí, že bude sestaven tým specialistů pro jednotlivá rizika (majetek, odpovědnost, přerušení provozu, kybernetická rizika a likvidace pojistných událostí), v této souvislosti odkazuje na neanonymizované části nabídky, které zadavatel při hodnocení nevzal v potaz, a doporučuje tým rozšířit o specialistu pojištění motorových vozidel, specialistu cestovního pojištění a specialistu Risk Managementu;“ Dále zadavatel ve slovním hodnocení uvádí, že vybraný dodavatel navrhuje rozšíření týmu a vznik mikrotýmů, navrhuje využití centrálního úložiště informací, bude využívat jednotné likvidační centrum a garantuje reakční dobu 24 hod. Zadavatel dále hodnocení shrnuje následovně: „Zpracování tématu č. 1 je až na nejasnost ohledně provazby mikrotýmu na navržený realizační tým komplexní a výstižné, účastník nabízí široké možnosti komunikace s reálnou reakční dobou, komunikace přes centrální úložiště zadavatel významně kvituje, maximální přidanou hodnotu má i návrh na začlenění specialisty na pojištění motorových vozidel do týmu. Komise udělila účastníku za zpracování tohoto tématu koncepce 100 dílčích bodů.“. Ze slovního hodnocení koncepce vybraného dodavatele předložené k tématu č. 1 je poměrně zřejmé, že výhody předložené koncepce jednoznačně převažují, přičemž zadavatel uvádí pouze jedinou dílčí výtku týkající se provazby mikrotýmů na realizační tým. Vybraný dodavatel na rozdíl od navrhovatele do své koncepce zahrnul informaci o realizačním týmu, když konstatoval, že bude vytvořen tým specialistů pro jednotlivá rizika, což zadavatel považuje za přidanou hodnotu, i když podotýká, že nevzal v potaz odkaz vybraného dodavatele na složení realizačního týmu obsažené v jiné části nabídky. Rovněž z dalších částí slovního hodnocení koncepce vybraného dodavatele je zřejmé, že předložená koncepce k tématu č. 1 zadavateli přináší maximální přidanou hodnotu. Na základě provedeného porovnání slovního hodnocení koncepce navrhovatele a vybraného dodavatele k tématu č. 1 lze tedy jednoznačně dospět k závěru, že nabídka vybraného dodavatele byla zadavatelem vnímána jako lepší s ohledem na přidanou hodnotu a míru, kterou povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky, přičemž z těchto slovních hodnocení je rovněž seznatelné a zpětně přezkoumatelné jaké úvahy zadavatele k tomuto závěru vedly. Úřad je proto přesvědčen, že zadavatelem provedené hodnocení nabídek vybraného dodavatele a navrhovatele lze označit za souladné s požadavky zákona, neboť jak bylo dovozeno výše, zpráva o hodnocení nabídek, resp. její příloha obsahuje dostatečný popis hodnocení nabídky koncepce navrhovatele a vybraného dodavatele k tématu č. 1 včetně hodnocených skutečností, z něhož lze dovodit, že nabídka vybraného dodavatele obdržela opodstatněně vyšší počet bodů, neboť v komparaci s koncepcí navrhovatele poskytuje zadavateli výhodnější podmínky plnění. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že zadavatel v rámci obou koncepcí pozitivně hodnotil nabízené specialisty; další shodně nabízené skutečnosti pro porovnání Úřad nedohledal. Pro úplnost Úřad podotýká, že se zaměřil toliko na hodnocení nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele, neboť pouze nesprávné hodnocení těchto nabídek by mohlo mít vliv na pořadí nabídek a následný výběr dodavatele ve vztahu k postavení navrhovatele. Pouze za situace, kdy by bylo prokázáno, že nabídka navrhovatele nebyla hodnocena v souladu se zákonem a měla by být při správném hodnocení vybrána jako nejvýhodnější, nebo za situace, kdy by bylo prokázáno, že hodnocení nabídky vybraného dodavatele bylo chybné a navrhovatel by se měl umístit na prvním místě, by bylo možné konstatovat, že navrhovateli vznikla újma. Navíc ani navrhovatel ve svém návrhu žádná konkrétní pochybení ve vztahu k hodnocení nabídek jiných uchazečů neuvádí, když pouze obecně trvá na tom, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem.

K hodnocení tématu č. 5

138.     Dle formuláře obsahujícího zadání pro zpracování koncepce se téma č. 5 tyká „Spolupráce při likvidaci pojistných událostí“, přičemž zadavatel v bodech 5.1. a 5.2 formuláře vymezil základní povinnosti spojené s touto činností makléře, které mohly být doplněny zejm. v bodě 5.3. formuláře určenému „k případnému doplnění dalších povinností Makléře spojených se spoluprací při likvidaci pojistných událostí“.

139.     Ze zprávy o hodnocení nabídek je zřejmé, že hodnotící komise udělila navrhovateli za zpracování tématu č. 5 koncepce 75 dílčích bodů, přičemž ve slovním hodnocení tématu č. 5 koncepce navrhovatele je uvedeno následující:

• »Účastník uvádí: „Když bude Klient potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné se obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvedeme ve škodním manuálu. Celková garantovaná dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7“, což může navozovat, že pakliže Klient nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu a Klient se bude muset obrátit na další kontaktní osobu. Namísto jedné kontaktní osoby by tak měl Klient vyhodnotit, zda potřebuje okamžitou podporu či ne a na základě této úvahy volit, koho bude kontaktovat, namísto toho, aby se vždy mohl obracet na konkrétní osobu nebo konkrétní číslo (operátora), který situaci kvalifikovaně vyhodnotí a zajistí spojení s relevantní osobou;
• Účastník nabízí plnění dle požadavků zadavatele, nad jeho rámec účastník nabízí péči i o škody, které jsou spoluúčastí či nejsou kryty pojištěním, což představuje vysokou přidanou hodnotu pro zadavatele;
• Popis průběhu likvidace pojistné události je realistický, když odpovídá reálné praxi;
• Model komunikace, který účastník navrhuje, ať už se jedná o způsoby přijímání oznámení o vzniku pojistné (škodné) události či rekční dobu účastníka, je realistický a v souladu s obecným standardem, ale nepředstavuje pro zadavatele přidanou hodnotu nabídky;
• Zadavatel považuje příslib přípravy škodního manuálu, poskytování informací skrz online klientskou zónu a zpracovávání pravidelných přehledů o aktuálně řešených pojistných událostech ve čtvrtletních intervalech za vysokou přidanou hodnoty nabídky účastníka;
• Účastník se zavazuje k reakční době do 24 hod., což zadavatel hodnotí jako přidanou hodnotu.

Shrnutí:

Účastník téma č. 5 zpracoval velmi dobře, popis průběhu likvidace škody a modelu komunikace je realistický a v souladu s obecným standardem, ale nepředstavuje pro zadavatele přidanou hodnotu, zadavatel naopak kvituje některé dílčí aspekty nabídky jako přípravu škodního manuálu, poskytování informací skrz online klientskou zónu a zpracovávání pravidelných přehledů, jež hodnotí jako vysokou přidanou hodnotu koncepce.

Komise udělila účastníku za zpracování tohoto tématu koncepce 75 dílčích bodů.«

140.     Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti výše citovanému slovnímu hodnocení koncepce k tématu č. 5, zejména proti jejímu prvnímu bodu, ve kterém zadavatel provádí výklad části textu navrhovatelovy koncepce a dovozuje, že „(…) pakliže Klient nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu a Klient se bude muset obrátit na další kontaktní osobu.“. Dle navrhovatele v této části došlo k nedorozumění v důsledku nejasné formulace. Navrhovatel potvrzuje, že dostupnost likvidátora i mimo pracovní dobu je obecně platná, likvidátor je k dispozici mimo pracovní dobu vždy, a to pro případy, kdy by klient potřeboval okamžitou podporu. Tuto část koncepce dle navrhovatele nelze vykládat tak, že by bylo nutné nejprve makléře informovat o potřebě okamžité podpory a až následně by byla zajištěna dostupnost likvidátora v tomto režimu. Dále navrhovatel poukazuje na to, že nelze vždy zaručit dostupnost konkrétního pracovníka v daném čase, proto nabízí v případě jeho mimořádné nedostupnosti možnost obrátit se na libovolnou kontaktní osobu. Navrhovatel trvá na tom, že ze strany zadavatele jednoznačně není nutné vyhodnocovat „zda potřebuje okamžitou podporu“, nýbrž může přiděleného likvidátora kontaktovat kdykoliv. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že pouze tato dílčí část koncepce byla zadavatelem hodnocena negativně, ostatní body obsažené ve slovním hodnocení k tématu č. 5 koncepce byly buď hodnoceny neutrálně nebo pozitivně, i přesto navrhovatel nedostal plný počet bodů.

141.     Spor mezi navrhovatelem a zadavatelem spočívá zejm. ve výkladu části koncepce předložené navrhovatelem k tématu č. 5, která zní následovně: „Když bude Klient potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné se obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvedeme ve škodním manuálu.“. Zadavatel ve svém slovním hodnocení dovozuje, že pokud nebude potřebovat okamžitou pomoc, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, a zadavatel se bude muset obrátit na jinou kontaktní osobu. S tímto výkladem navrhovatel nesouhlasí, naopak je přesvědčen, že z uvedeného vyplývá, že likvidátor bude dostupný na telefonu i mimo pracovní dobu a pokud by z nějakého důvodu nebyl k zastižení, nabízí i další možnosti – konkrétně kontaktování osob prostřednictvím komunikačního rozhraní.

142.     Úřad zastává názor, že výklad provedený zadavatelem je de facto nelogický s ohledem na vyznění předložení celkové koncepce navrhovatelem. Z výše citovaného souvětí jednoznačně nelze dovodit, že by měl zadavatel provádět jakousi kvalifikovanou úvahu (kterou by třebas musel jakkoliv odůvodňovat) o tom, zda potřebuje okamžitou podporu a podle toho se rozhodnout o volbě „správného řešení“ na koho se má v daném případě obrátit. Naopak je zřejmé, že likvidátor bude dostupný na telefonu i mimo pracovní dobu a dále navíc, tj. nad rámec možnosti kontaktovat likvidátora mimo pracovní dobu navrhovatel nabízí i možnost se v takovém případě obrátit i na jinou kontaktní osobu. Ostatně smyslem kontaktování likvidátora je jednoznačně vyřízení škody (škodní události) v co nejkratší době, přičemž nelze vyloučit, že mohou nastat okamžiky, kdy likvidátor nebude na telefonu k zastižení. Lze předpokládat, že právě z tohoto důvodu navrhovatel ve své koncepci nabídl zadavateli možnost kontaktovat i jiné osoby, které mu pomohou s vyřešením akutní situace. To, zda jde o potřebu okamžité podpory pak je zcela na volním uvážení zadavatele. Z uvedeného tak plyne, že navrhovatel může garantovat dostupnost svých služeb 24/7, což ostatně uvádí i ve své koncepci k tématu č. 5.

143.     Ačkoliv Úřad obecně nemůže vstupovat do myšlenkových procesů zadavatele (resp. hodnotící komise) je povinen, jak již bylo uvedeno výše, odhalit případné excesy, kterými by došlo k narušení transparentnosti. O exces se může jednat například v situaci, kdy zadavatel u jednoho dodavatele určitou skutečnost hodnotí kladně, a naopak u druhého dodavatele totožnou skutečnost hodnotí záporně nebo o situaci, kdy zadavatel do hodnocení uvede, že se daná skutečnost v nabídce dodavatele nevyskytovala, ačkoliv je zřejmý opak. Právě takovou libovůli zadavatele nelze považovat za shodnou se zásadami zadávání veřejných zakázek. S ohledem na právě uvedené se Úřad domnívá, že hodnocení provedené zadavatelem ve vztahu k tématu č. 5 koncepce navrhovatele je zatíženo prvky netransparentnosti, které hodnocení činí nepřezkoumatelným, a tedy nezákonným.

144.     Úřad je přesvědčen, že hodnocení provedené zadavatelem ve vztahu k tématu č. 5 koncepce navrhovatele, resp. k výše citované části koncepce pod bodem 5.3 písm. a) je nesprávné, resp. z koncepce předložené navrhovatelem nelze závěry zadavatele obsažené ve slovním hodnocení dovodit. Úřad je přesvědčen, že zadavatel je povinen při hodnocení postupovat nejenom podle pravidel vymezených v zadávací dokumentaci, ale také v souladu se základními pravidly logiky a jazykového či systematického výkladu. Pokud dodavatel v nabídce uvede tvrzení, které je v souladu s požadavky zadávací dokumentace, avšak zadavatel si toto tvrzení vyložil zcela jiným, nesprávným způsobem, resp. závěry zadavatele z předložené nabídky nevychází, lze uvažovat, že zadavatel překročil rámec oprávněného uvážení, což má vliv na transparentnost provedeného hodnocení. Jazykový výklad je prvním krokem při posuzování a hodnocení nabídky (resp. koncepce v tomto případě). Jestliže zadavatel interpretuje část koncepce v rozporu s jejím běžným jazykovým výkladem a dovozuje z tohoto výkladu závěry, na jejichž základě koncepci hodnotí, jednoznačně se jedná o problém, který může vést k neobjektivnímu hodnocení a porušení zásady transparentnosti. Pokud si zadavatel část koncepce vyložil způsobem, který odporuje běžnému chápání textu a jím vytvořené závěry nelze z koncepce navrhovatele dovodit, nelze jeho postup považovat za transparentní.

145.     V posuzovaném případě navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 zaměřujícím se na spolupráci při likvidaci pojistných událostí uvádí pod bodem 5.3 písm. a) následující: „Při vzniku škody hned po vyřešení nejakutnější situace na místě škody Klient kontaktuje našeho specialistu likvidace pojistných událostí prostřednictvím automatizovaného komunikačního interface. V pracovní době (8-16 hodin ve všední dny) lze likvidátora kontaktovat s oznámením o vzniku škodné události telefonem nebo e-mailem. Když bude Klient potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné se obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvedeme ve škodním manuálu. Celková garantovaná dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7.“. Úřad si právě uvedené vykládá následovně. Navrhovatel nejprve konstatuje, že při vzniku škody, jakmile zadavatel vyřeší akutní situaci na místě, má za úkol kontaktovat specialistu likvidace pojistných událostí navrhovatele prostřednictvím automatizovaného komunikačního interface, což v podstatě znamená, že navrhovatel nabízí určitý nástroj či systém, který přímo umožňuje komunikovat klientům s odpovědnou osobou, kdy tento nástroj může mít podobu online portálu, mobilní aplikace apod. Dále navrhovatel doplňuje, že v pracovní době (tj. od 8 do 16 hodin ve všední dny) lze likvidátora kontaktovat s oznámením o vzniku škodní události telefonem nebo e-mailem. Nicméně dále navrhovatel uvádí, že v situaci, kdy klient bude potřebovat okamžitou podporu, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu, nebo je možné se obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které uvede ve škodním manuálu. Úřad je přesvědčen, že toto souvětí je nutné s ohledem na předchozí věty, jeho stavbu a použitá slovní spojení vykládat následovně. Pokud zadavatel bude potřebovat okamžitou pomoc (což je ponecháno na volní úvaze zadavatele, zda jde o potřebu okamžité pomoci) mimo pracovní dobu (tj. mimo 8-16 hodin ve všední dny) bude mu i v této době likvidátor k dispozici na mobilním telefonu. Jako další možnost (kromě možnosti kontaktovat likvidátora na mobilním telefonu) nabízí navrhovatel v takové situaci (tj. v situaci, kdy bude zadavatel požadovat okamžitou pomoc mimo pracovní dobu), že se zadavatel bude moci obrátit na další kontaktní osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní, které budou uvedeny ve škodním manuálu. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že kdykoliv bude zadavatel potřebovat pomoc typicky s řešením škodní události, bude mu likvidátor k dispozici, přičemž v pracovní době jej může kontaktovat emailem i telefonicky a mimo pracovní dobu telefonicky. Pokud likvidátor mimo pracovní dobu nebude z nějakého důvodu na telefonu dostupný, nabízí navrhovatel možnost kontaktovat i jiné osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní. Navrhovatel tedy garantuje nepřetržitou dostupnost svých pracovníků, což vyplývá rovněž z další věty užité v bodu 5.3 písm. a) koncepce, kde navrhovatel výslovně stanoví, že „Celková garantovaná dostupnost našich pracovníku je tedy 24/7.“.

146.     Při uvažování o praktické aplikaci uvedeného je zřejmé, že likvidátora bude zadavatel kontaktovat typicky v situaci, kdy bude okamžitě potřebovat vyřešit určitý konkrétní stav např. škodní událost. Pokud se to stane v pracovní době, nabízí navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 možnost kontaktovat likvidátoru na telefonu nebo také prostřednictvím emailu. Ale pokud akutní situace nastane mimo pracovní dobu, může zadavatel využít toliko telefonické spojení. Pokud se zadavateli nepodaří spojit se s likvidátorem telefonicky mimo pracovní dobu, nabízí navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 možnost kontaktovat jiné osoby prostřednictvím komunikačního rozhraní. Je tedy zřejmé, že jedinou úvahu, kterou musí zadavatel udělat je to, zda se jedná o dobu pracovní nebo ne a podle toho zvolit způsob kontaktování.

147.     Nicméně zadavatel ve slovním hodnocení navrhovatelovy koncepce k tématu č. 5 vyjadřuje přesvědčení, že si musí nejprve vyhodnotit, zda potřebuje okamžitou pomoc a pouze pokud zjistí, že ano, bude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu. Pokud ale nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu. Úřad je přesvědčen, že výklad provedený zadavatelem je nelogický, neodpovídá praxi a nelze jej z navrhovatelem předložené koncepce dovodit. Je zřejmé, že zadavatel kontaktuje likvidátora především v těch situacích, kdy potřebuje jeho okamžitou pomoc a podporu. Pokud by jeho okamžitou podporu nepotřeboval, nevznikla by potřeba likvidátora kontaktovat a zadavatel by ani neřešil, jak tento kontakt učinit. Vyhodnocení, zda zadavatel potřebuje okamžitou podporu a pomoc od likvidátora nechává navrhovatel na zadavateli. Likvidátor není schopen bez vyslechnutí problému zadavatele zhodnotit, jestli zadavatel potřebuje okamžitou pomoc nebo ne, proto v situaci, kdy se zadavatel rozhoduje o tom, jakým způsobem kontaktovat likvidátora, je z pohledu likvidátora irelevantní, zda okamžitou pomoc potřebuje nebo ne, likvidátor mu vždycky bude dostupný, a to v pracovní době na emailu a telefonicky a mimo pracovní dobu telefonicky. Logicky pokud by pro určení, zda bude likvidátor na telefonu dostupný mimo pracovní dobu bylo určující, zda zadavatel opravdu potřebuje okamžitou podporu, nebylo by možné takovou dostupnost likvidátora zajistit, neboť by bylo absurdní, aby likvidátor předem věděl, jestli zadavatel potřebuje okamžitou podporu či nikoliv a podle toho si vyhodnotil, zda bude na telefonu dostupný. Z uvedeného je zřejmé, že výklad provedený zadavatelem neodpovídá praktickému uvažování a nelze jej z textu navrhovatelovy koncepce dovodit, což ve svém důsledku znamená, že hodnocení, resp. zpráva o hodnocení nabídek je v této části zatížena prvkem netransparentnosti.

148.     Jak bylo stanoveno výše, podstatou nekvantifikovatelného (subjektivního) hodnotícího kritéria je, že v hodnocení je možné vyjádřit názor hodnotící komise, založený na odborných znalostech a zkušenostech. Úřad není oprávněn zasahovat do prostoru volní úvahy zadavatele (hodnotící komise) při hodnocení nabídek, postup zadavatele však posuzuje z toho pohledu, zda je provedené hodnocení dostatečně transparentní, aby byla vyloučena libovůle na straně zadavatele a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. S ohledem na závěry uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí je Úřad přesvědčen, že argument zadavatele spočívající v tom, že zadavatel na základě navrhovatelem předložené koncepce neví, na koho se má v určité situaci obrátit, zda na likvidátora nebo na jinou kontaktní osobu, z textu jednoznačně nevyplývá. Z textu koncepce nevyplývá povinnost zadavatele vyhodnotit (na základě nějakých objektivně daných parametrů), zda potřebuje okamžitou podporu, aby mohl kontaktovat likvidátora. Naopak toto vyhodnocení nechává navrhovatel zcela na zadavateli, resp. vyhodnocení, zda se zadavatel nachází v situaci, kdy potřebuje okamžitou podporu, záleží na volní úvaze zadavatele. Zadavatel si fakticky může vyhodnotit, že každá událost vyžaduje okamžitou podporu likvidátora, a proto navrhovatel ve své koncepci k tématu č. 5 nabízí dostupnost likvidátora 24/7, přičemž primárně umožňuje přímo kontaktovat likvidátora (v pracovní době na telefonu i emailu a mimo pracovní dobu na telefonu), a pokud likvidátor nebude dostupný, nabízí navrhovatel záložní řešení, a to možnost kontaktovat náhradní kontaktní osoby. Z předložené koncepce je tak, dle přesvědčení Úřadu, nutno dojít k závěru, že navrhovatel opravdu může garantovat dostupnost svých služeb 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Úřad proto uzavírá, že po posouzení výše cit. textu obsaženého v koncepci navrhovatele k tématu č. 5 není zřejmé, proč by zadavateli nemělo být jasné, na koho se v určité situaci obrátit. Ostatně ani ze slovního hodnocení zadavatele této části navrhovatelovy koncepce tato skutečnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené je Úřad přesvědčen, že argument, resp. výhrada zadavatele spočívající v tom, že na základě navrhovatelem předložené koncepce neví, na koho se má obrátit, tj. zda na likvidátora či na jinou osobu, z textu nevyplývá.

149.     Ačkoliv tedy zadavatel má poměrně širokou volnost pro vlastní uvážení při hodnocení nabídek s využitím subjektivních kritérií, toto uvážení dle názoru Úřadu nemůže překročit určité hranice. Pokud zadavatel zvolí interpretaci předložené nabídky, která je zjevně nesprávná, nelogická nebo neodůvodněná a závěry, ke kterým dospěl v rámci svého hodnocení z podané nabídky nevyplývají, jedná zadavatel mimo meze svého oprávnění, jedná svévolně, což znamená vadu v hodnocení. Jak bylo konstatováno výše, Úřad je přesvědčen, že zadavatelem předložený výklad výše cit. části koncepce navrhovatele z této koncepce jednoznačně nevyplývá. Úřad má za to, že závěr zadavatele je zjevně nelogický a nelze jej z koncepce navrhovatele dovodit. Úřad trvá na tom, že výše popsanou část koncepce je nutné si vyložit tak, že navrhovatel nabízí dostupnost likvidátora i mimo pracovní dobu, přičemž jako záložní řešení nabízí možnost kontaktování i jiných osob v případě, kdy likvidátor dostupný nebude. K těmto závěrům lze dospět při využití běžného chápání věcí a praktického uvažování bez odborných znalostí či zkušeností v dané problematice. Úřad je přesvědčen, že není možné aprobovat postup, kdy zadavatel zvolí takový výklad textu, který neodpovídá navrhovatelem předložené koncepci. S ohledem na právě uvedené je Úřad přesvědčen, že se zadavatel při hodnocení nabídky navrhovatele, resp. tématu č. 5 jeho koncepce v bodu 5.3 písm. a) dopustil nesprávného výkladu, který není možné z textu navrhovatele předložené koncepce dovodit, přičemž tento postup zadavatele má vliv na transparentnost provedeného hodnocení, který hodnocení činí nepřezkoumatelným, a tedy nezákonným.

150.     Úřad se i v tomto případě zaměřil na koncepci, kterou k tématu č. 5 předložil vybraný dodavatel, a na hodnocení této koncepce ze strany zadavatele, přičemž ze slovního hodnocení mj. vyplývá, že „Účastník uvádí široké možnosti přijímání oznámení pojistné události, mj. i vlastní SW účastníka pro komunikaci, a vypočítává jeho funkcionality (např. upload dokumentů (místo posíláním e-mailem) či oznámení škodní události), a který zároveň slouží i jako zdroj informací pro zadavatele (informace o vývoji pojištění); Účastník se zavazuje reagovat na každý podnět neprodleně, nejpozději pak do 24 hodin od podnětu zadavatele s tím, že uvedený postup je zakotven v jeho interních předpisech, které jsou pro jeho zaměstnance závazné;“. V závěrečném shrnutí pak zadavatel konstatuje: „K tématu č. 5 se účastník postavil s maximální přidanou hodnotou, zadavatel výrazně kvituje závazky k pravidelnému reportingu a informování o výši škodních rezerv, jakož i rychlou a kvalitní komunikaci a odbornost zapojených likvidátorů. Komise udělila účastníku za zpracování tohoto tématu koncepce 100 dílčích bodů.“ Je tedy zřejmé, že koncepce předložená vybraným dodavatelem k tématu č. 5 obdržela plný počet dílčích bodů, zatímco koncepce předložená navrhovatelem obdržela 75 dílčích bodů, přičemž jediné negativní hodnocení koncepce navrhovatele spočívá ve výše rozebrané nejasnosti ohledně dostupnosti likvidátora. Z uvedeného lze dovodit, že pro zadavatele je důležité vědět, jakým způsobem má likvidátora kontaktovat a v jakých situacích bude pro zadavatele k dispozici, je tedy zřejmé, že se jedná o skutečnosti, které mohou mít pro zadavatele přidanou hodnotu, neboť zadavatel předložené koncepce hodnotil s ohledem na úroveň přidané hodnoty při naplnění účelu veřejné zakázky. Pokud tedy zadavatel dostupnost likvidátora považuje za důležitý aspekt při hodnocení míry přidané hodnoty předložené koncepce, je za účelem zachování transparentnosti hodnocení nezbytné, aby se touto skutečností zabýval u všech nabídek, resp. koncepcí, v nichž je zmíněn. Úřad se proto zaměřil na to, jak byla dostupnost likvidátora popsána v koncepci předložené vybraným dodavatelem, přičemž zjistil následující skutečnosti. Vybraný dodavatel ve své koncepci mj. konstatoval, že „Oznámení o vzniku pojistné události může zadavatel učinit osobně, telefonicky, mailem nebo prostřednictvím našeho webového portálu, jehož funkce je popsána níže. Po oznámení škodní události zadavatele příslušný pracovník účastníka (likvidátor) vyhodnotí, zda jde o pojistnou událost (škodní událost krytou pojištěním) či nikoliv.“ Dále vybraný dodavatel ve své koncepci k dostupnosti likvidátora uvádí: „Naši likvidátoři jsou dle interních předpisů naší společnosti povinni reagovat na každý podnět neprodleně, nejpozději pak do 24 hodin od podnětu zadavatele (čas nutný k nastudování detailu). To vše platí i na oznámení vzniku škodní události a podnětu k reklamaci nepříznivého rozhodnutí pojistitele. S pracovníky zadavatele jsme připraveni komunikovat telefonicky, mailem, písemně i osobně, a to v závislosti na preferencích zadavatele a složitosti škodních událostí.“. Z uvedeného je zřejmé, že vybraný dodavatel garantuje zadavateli, že likvidátor nejpozději do 24 hodin od podnětu, který zadavatel může vybranému dodavateli nahlásit různými způsoby (osobně, telefonicky, mailem nebo prostřednictvím webového portálu) zadavatele kontaktuje. Z koncepce předložené vybraným dodavatelem jednoznačně neplyne, že by obratem po nahlášení škodní události likvidátor či jiná osoba z týmu zadavatele kontaktovala, toliko je deklarována reakční doba 24 hodin. Oproti tomu, jak bylo konstatováno výše v tomto rozhodnutí, navrhovatel v rámci koncepce předložené k tématu č. 5 garantuje dostupnost likvidátora, případně jiné kontaktní osoby nepřetržitě, tj. 24/7, přičemž tato skutečnost nebyla ze strany zadavatele řádně reflektována, proto Úřad hodnocení tématu č. 5 koncepce navrhovatele považuje za netransparentní.

151.     Výše Úřad shledal, že postup zadavatele v souvislosti s hodnocením koncepce navrhovatele k tématu č. 5 vykazuje prvky netransparentnosti. Je tedy nezbytné dále se zaměřit na to, zda je naplněna podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele, tedy zda případné pochybení zadavatele ovlivnilo nebo alespoň mohlo ovlivnit výběr dodavatele.

152.     Ve slovním hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 zadavatel uvádí celkem 6 odrážek. První z nich se týká výkladu výše rozebrané části koncepce navrhovatele vztahující se k dostupnosti likvidátora, přičemž pouze u této odrážky lze uvažovat, že se jedná o negativní poznámku, která vedla zadavatele ke snížení počtu bodů udělených za tuto část koncepce navrhovatele. Další dvě odrážky jsou spíše neutrální (nepředstavují přidanou hodnotu) a zbylé tři odrážky lze považovat za pozitivní, tj. odůvodňující získaný počet bodů (skutečnosti zde uvedené představují pro zadavatele přidanou hodnotu). Ve shrnutí slovního hodnocení pak zadavatel zejm. uvádí, že téma bylo zpracováno velmi dobře. S ohledem na právě uvedené lze konstatovat, že kdyby slovní hodnocení zadavatele neobsahovalo jediné negativum spočívající v tom, že zadavateli na základě předložené koncepce není zřejmé, na jakou osobu se má v určité situaci obrátit, tj. navrhovateli je vytýkán toliko nejasný popis dostupnosti likvidátora, přičemž jak bylo dovozeno výše tento závěr jednoznačně z navrhovatelem předložené koncepce nevyplývá, mohlo by to znamenat jiné bodování tématu č. 5 koncepce navrhovatele. Koncepce navrhovatele by tak v této části namísto 75 bodů (což dle bodové stupnice znamená, že uvedené řešení představuje vysokou přidanou hodnotu) mohla být hodnocena plným počtem bodů tj. 100 body (což dle bodové stupnice znamená, že uvedené řešení představuje maximální přidanou hodnotu). Lze tedy uvažovat, že pokud by zadavatel do slovního hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 nezahrnul závěry o nejasnosti dostupnosti likvidátora, které zjevně z koncepce navrhovatele nevyplývají, jak bylo dovozeno výše v tomto rozhodnutí, znamenalo by to, že by koncepce navrhovatele dostala v této části o těchto rozhodných 25 bodů navíc. Ostatně tuto skutečnost nevylučuje ani zadavatel, který v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že k nižšímu hodnocení této části koncepce navrhovatele přistoupil i kvůli nejasnosti, resp. nejednoznačnosti ohledně dostupnosti likvidátora, která je popsána výše a kterou popsal i ve slovním hodnocení. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel konstatoval, že argumentace navrhovatele plyne z nepochopení, proč mu bylo přiděleno 75 bodů, když důvodem není nezajištění 100% dostupnosti likvidátora, ale nejasný popis, na koho se má zadavatel se svým požadavkem obrátit. Z uvedeného lze dle názoru Úřadu dovodit, že pokud by toto negativum nebylo v hodnocení obsaženo, resp. zadavatel by provedl výklad tak, jak byl výše nastíněn Úřadem, mohl by být koncepci navrhovatele v této části udělen plný počet bodů. V takovém případě by nastala situace, kdy by vybraný dodavatel a navrhovatel měli stejný počet bodů, přičemž zadávací dokumentace v takovém případě stanoví následující: „V případě shodného bodového výsledku více nabídek bude pořadí těchto nabídek určeno losem za přítomnosti účastníků, kteří podali nabídku se shodným počtem bodů. O termínu losování budou účastníci informováni tři (3) pracovní dny předem.“. V tomto případě lze tedy shrnout, že porušení zásady transparentnosti zadavatelem v rámci hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 by mohlo mít potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by zadavatel do slovního hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 5 nezahrnul závěry o nejasnosti dostupnosti likvidátora, které zjevně z koncepce navrhovatele nevyplývají, bylo by možné usuzovat, že by tato koncepce navrhovatele k tématu č. 5 dosáhla plného počtu bodů, čímž by nastala rovnost bodů mezi navrhovatelem a vybraným dodavatelem a v konečném důsledku by mohl být vybrán jiný dodavatel. Současně však Úřad akcentuje, že závěr o hodnocení a zdůvodnění hodnocení, stejně tak a přidělený počet bodů závisí na zadavateli.

K pochybnostem o personálním složení hodnotící komise

153.     Navrhovatel ve svém návrhu rovněž zpochybňuje transparentnost procesu slovního hodnocení s ohledem na personální složení hodnotící komise, neboť hodnoticí komise, které byly složeny z odlišných osob, dospěly ke slovním hodnocením[13], jež jsou dle názoru navrhovatele jak svým obsahem, tak svojí formulací velmi podobné. Navrhovatel je přesvědčen, že takové míry shody není možné dosáhnout, pokud hodnocení nabídek probíhalo způsobem popsaným zadavatelem, a to ani při zohlednění skutečností uvedených zadavatelem v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel k pochybnostem navrhovatele o personálním zajištění hodnocení nabídek uvádí, že textace obou slovních hodnocení, resp. přepis hodnocení členů hodnotící komise v obou hodnoceních, má totožné autory, přičemž se jedná o zástupce administrátora, kteří byli přítomni na jednáních hodnotící komise. Zadavatel trvá na tom, že předmětné osoby neměly na výsledné hodnocení žádný vliv, když hodnotící komise vyslovila závěry, které jsou uvedeny ve slovních hodnoceních nabídek účastníků a zástupci administrátora je pouze zapsali, resp. převedli ústní hodnocení do písemné podoby. Zadavatel je přesvědčen, že výše popsaný postup není netransparentní ani rozporný se zákonem.

154.     Z protokolu o hodnocení nabídek ze dne 17. 6. 2024 a z protokolu o hodnocení a posouzení nabídek ze dne 11. 10. 2024 vyplývá, že hodnotící komise byly v jednotlivých případech složeny z různých osob, přičemž jednání hodnotící komise se v obou případech účastnili kromě členů hodnotící komise i zástupci administrátora veřejné zakázky, kteří měli především za úkol zajistit administrativní řízení jednání komise. V obou případech hodnotící komise zpracovala slovní hodnocení koncepcí předložených účastníky zadávacího řízení v rámci jednotlivých tematických okruhů, v němž uvedla zdůvodnění bodování nabídek, přičemž hodnocení komise je přiloženo k jednotlivým protokolům v příloze č. 1 v rámci zprávy o hodnocení nabídek. Na základě porovnání těchto příloh Úřad zjistil následující skutečnosti. Pořadí nabídek je v obou případech rozdílné, když například nabídka navrhovatele se na základě původního hodnocení nacházela na třetím místě s počtem 475 dílčích bodů, zatímco na základě nového hodnocení se nabídka navrhovatele umístila na místě druhém s počtem 550 dílčích bodů. Je tedy zřejmé, že hodnotící komise v prvním hodnocení a hodnotící komise ve druhém hodnocení udělila jednotlivým koncepcím odlišný počet bodů, přičemž počet udělených bodů se liší rovněž u jednotlivých témat, kdy například koncepce navrhovatele k tématu č. 1 původně obdržela 25 bodů a na základě nového hodnocení obdržela 75 bodů. Ve vztahu k prvnímu a druhému slovnímu hodnocení Úřad shrnuje, že tato hodnocení jsou si velmi podobná, když na řadě míst obsahují shodné poznámky zadavatele, resp. myšlenkové pochody hodnotící komise, nicméně nejedná se o hodnocení zcela totožná. Nové slovní hodnocení například u každého tématu každé koncepce předložené jednotlivým účastníkem zadávacího řízení obsahuje shrnutí, na řadě míst se rovněž nacházejí zcela nové poznámky, které v původním slovním hodnocení nebyly, nebo jsou na některých místech původní závěry doplněny, upraveny či jinak rozpracovány. Ačkoliv je podoba obou slovních hodnocení na první pohled zřejmá, Úřad je přesvědčen, že tuto podobnost slovního hodnocení lze zdůvodnit tím, že hodnotící komise v obou případech hodnotily tytéž koncepce předložené účastníky zadávacího řízení. Hodnotící komise tak pracovaly se stejnými podklady, přičemž je pravděpodobné, že se při posuzování koncepcí k jednotlivým tématům zaměřily na podobné kvality, nedostatky či klíčové prvky předložených koncepcí, což bezpochyby mohlo vést k obdobným závěrům. Navíc v obou slovních hodnocení jsou rovněž parafrázovány některé části předložených koncepcí, což také logicky zdůvodňuje podobnost těchto hodnocení obsahujících myšlenkové pochody hodnotící komise. Úřad je tedy přesvědčen, že podobnost slovních hodnocení nemusela být způsobena tím, že by hodnocení neproběhlo zákonným způsobem, nýbrž tím, že osoby s obdobnými zkušenostmi a znalostmi mohly vnímat předložené koncepce podobně. Podobnost slovních hodnocení může být rovněž dána tím, že dle tvrzení zadavatele, se na sepisování obou slovních hodnocení podílela tatáž osoba, tj. zástupce administrátora veřejné zakázky, přičemž je pochopitelné, že pokud tato osoba sepisovala slovní hodnocení vycházející ze stejných textů, může se uchýlit k tomu, že bude užívat obdobné fráze, pojmy či výrazy. Úřad proto uzavírá, že neshledal, že by zadavatelem provedené slovní hodnocení bylo netransparentní s ohledem na personální složení hodnotící komise, když z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně vyplývá, že hodnocení v obou případech prováděla komise složená z odlišných osob, které dospěly k odlišným závěrům, resp. nedošlo k přidělení stejného počtu bodů. Podobnost slovního hodnocení, na kterou navrhovatel ve svém návrhu odkazuje, mohla být primárně způsobena vlastnostmi hodnocených koncepcí, jak Úřad dovodil výše.

Obecně ke způsobu hodnocení nabídek

155.     Navrhovatel v závěru svého návrhu brojí proti celkovému způsobu hodnocení nabídek, jelikož usuzuje, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem. Navrhovatel je přesvědčen, že z hodnocení nabídek (tj. především ze slovního hodnocení) není přezkoumatelným (a tedy transparentním) způsobem možné jednoznačně seznat, jak byla ta která nabídka hodnocena ve vztahu k zadavatelem stanoveným podmínkám hodnocení. Navrhovatel netransparentnost a nepřezkoumatelnost provedeného hodnocení spatřuje v tom, že zadavatel neuvádí u konkrétních slovních hodnocení, jimiž okomentoval jednotlivá témata koncepcí, jaký mají vliv, resp. v jaké míře budou mít dopad, na efektivitu plnění veřejné zakázky, případně jakou úroveň přidané hodnoty pro zadavatele mají a proč.

156.     Nad rámec výše uvedeného navrhovatel podotýká, že zadavatel tím, že v rámci zvoleného způsobu hodnocení stanovil, že maximální počet 100 bodů dostane taková nabídka, která bude nejlepším možným způsobem naplňovat účel veřejné zakázky nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou, lze předpokládat, že zadavatel kromě výše uvedeného standardu plnění vytvořil i model optimální, se kterým pak nabídky porovnával. Navrhovatel dále uvažuje, že nejlepší možný způsob nebo maximální přidaná hodnota u té které nabídky mohla vycházet nikoliv z nějakého optimálního obsahu plnění, ale ze vzájemného porovnání nabídek mezi sebou. Takový postup hodnocení by dle navrhovatele dával větší smysl než vymýšlení teoretického optimálního modelu. V takovém případě by ale odůvodnění hodnocení muselo popisovat logické úvahy zadavatele o přidělování bodů (resp. vyhodnocování efektivity a přidané hodnoty) ve vztahu k ostatním nabídkám. Navrhovatel je nicméně přesvědčen, že nic takového hodnocení vytvořené zadavatelem neobsahuje. Navrhovatel proto trvá na tom, že odůvodnění hodnocení nabídek neobsahuje dostatečný popis úvah, kterými se zadavatel při hodnocení řídil, tak aby bylo hodnocení přezkoumatelné a transparentní.

157.     V této souvislosti Úřad předně podotýká, že stanovený způsob hodnocení nabídek nebyl ve lhůtě pro podání nabídek navrhovatelem ani jiným dodavatelem rozporován, přičemž v projednávaném případě navrhovatel svými námitkami a následně návrhem brojí především proti výběru dodavatele, resp. proti nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti zprávy o hodnocení nabídek a zde zachycenému hodnocení nabídky navrhovatele, zejm. jím předložené koncepce k tématu č. 1 a tématu č. 5. S ohledem na právě uvedené se Úřad v projednávaném případě zaměřil toliko na posouzení transparentnosti a přezkoumatelnosti zprávy o hodnocení ve vztahu k hodnocení nabídky navrhovatele, konkrétně hodnocením navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 a tématu č. 5. Vzhledem k tomu, že koncepce vybraného dodavatele k oběma tématům obdržela nejvyšší počet bodů, zaměřil se Úřad rovněž na to, zda z hodnocení koncepce předložené navrhovatelem a z hodnocení koncepce předložené vybraným dodavatelem bylo zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl zadavatel k tomu, že koncepce vybraného dodavatele je pro zadavatele výhodnější, resp. efektivnější s ohledem na účel veřejné zakázky. Úřad je přesvědčen, že pouze nesprávné hodnocení těchto nabídek by mohlo mít vliv na pořadí nabídek a následný výběr dodavatele s ohledem na postavení navrhovatele. Pouze za situace, kdy by bylo prokázáno, že nabídka navrhovatele nebyla hodnocena v souladu se zákonem a měla by být při správném hodnocení vybrána jako nejvýhodnější, nebo za situace, kdy by bylo prokázáno, že hodnocení nabídky vybraného dodavatele bylo chybné a navrhovatel by se měl umístit na prvním místě, by bylo možné konstatovat, že navrhovateli vznikla újma. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve svém návrhu žádná konkrétní pochybení ve vztahu k hodnocení nabídek jiných uchazečů neuvádí, když pouze obecně trvá na tom, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem, nezabýval se Úřad hodnocením nabídek jiných uchazečů, neboť případné pochybení zadavatele by v takovém případě nemohlo mít vliv na postavení navrhovatele, resp. nemohlo by navrhovateli způsobit újmu. Proto je Úřad přesvědčen, že hodnocení nabídek dalších uchazečů není pro toto správního řízení nijak relevantní.

158.     K argumentu navrhovatele, že zadavatel neuvádí u konkrétních slovních hodnocení, jimiž okomentoval jednotlivá témata koncepcí, jaký mají vliv, resp. v jaké míře budou mít dopad, na efektivitu plnění veřejné zakázky, případně jakou úroveň přidané hodnoty pro zadavatele mají a proč, Úřad opakovaně sděluje, že požadavek na transparentnost provedeného hodnocení neznamená, že by zadavatel musel u každých jednotlivých skutečností, které obsáhne v rámci zprávy o hodnocení nabídek, resp. slovního hodnocení, vysvětlovat, jakou měrou každá z těchto skutečností ovlivnila výsledek hodnocení. Úřad je přesvědčen, že ze zprávy o hodnocení nabídek by měly především vyplývat úvahy zadavatele, tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů odpovídá údajům v nabídkách a provedené hodnocení je v souladu se zadávacími podmínkami, přičemž ze zprávy o hodnocení by rovněž mělo vyplývat, proč byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k nabídce, která obdržela vyšší počet bodů. Právě touhle optikou Úřad posuzoval i zadavatelem provedené hodnocení nabídky navrhovatele, resp. koncepce navrhovatele předložené k tématu č. 1 a k tématu č. 5, obsažené ve zprávě o hodnocení nabídek, přičemž dospěl k závěrům, které jsou popsány výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí a na které Úřad v plném rozsahu odkazuje.

159.     K tvrzení navrhovatele, že zadavatel v rámci zvoleného způsobu hodnocení vytvořil jakýsi optimální model, se kterým pak nabídky porovnával, Úřad sděluje, že navrhovatel patrně zcela nepochopil stanovený způsob hodnocení nabídek definovaný v zadávacích podmínkách. V šetřeném případě zadavatel pro hodnocení zvolil kritérium kvality, když v zadávací dokumentaci stanovil, že nejlépe bude hodnocena taková nabídka, jejíž součástí bude koncepce poskytování služeb, která povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným (z pohledu nároků kladených na zadavatele nejvíce efektivním) způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou. Zadavatel v zadávací dokumentaci definoval určité minimální požadavky na způsob poskytování služeb, přičemž požadoval, aby účastníci zadávacího řízení způsob poskytování služeb doplnili a vložili tak do svého řešení svou odbornost a zkušenosti a nabídli tak zadavateli nejvýhodnější řešení. Zadavatel tedy stanovilurčitý rámec pro vytvoření koncepce, nicméně ponechal dodavatelům prostor pro kreativitu, odbornost a inovativnost, aby sami navrhli takové řešení, které bude co nejlépe odpovídat účelu veřejné zakázky a přinese zadavateli co největší přidanou hodnotu. Dodavatelé tedy mohli nabídnout různorodé přístupy a zadavatel hodnotil, jak kvalitně nabízené řešení naplňuje potřebu a účel veřejné zakázky. Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že zadavatel nemohl vytvořit žádný optimální model, se kterým by pak jednotlivé koncepce porovnával, když nemohl vědět, jaké služby mu jednotliví dodavatelé ve své koncepci nabídnou. Rovněž úvaha navrhovatele o tom, že nejlepší možný způsob nebo maximální přidaná hodnota u té které nabídky mohla vycházet nikoliv z nějakého optimálního obsahu plnění, ale ze vzájemného porovnání nabídek mezi sebou, je dle Úřadu zcela irelevantní, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil určitý způsob hodnocení, který následně v rámci hodnocení obdržených nabídek použil, přičemž úkolem Úřadu není v projednávaném případě posuzovat, jaký způsob hodnocení by pro tuto veřejnou zakázku byl nejvhodnější.

Shrnutí

160.     Úřad na základě všech výše uvedených skutečností uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když se při hodnocení nabídek ve smyslu § 119 odst. 1 zákona v rámci hodnocení tématu č. 5 koncepce předložené navrhovatelem, které je zachyceno v příloze zprávy o hodnocení, dopustil nesprávného výkladu výše cit. části koncepce navrhovatele, který není možné z textu bodu 5.3 písm. a) předmětné koncepce dovodit, přičemž tento postup zadavatele činí provedené hodnocení nabídek nepřezkoumatelným a tudíž netransparentním, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

161.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

162.     Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v rámci hodnocení nabídek v souladu se zákonem, jak Úřad uvedl ve výroku II. tohoto rozhodnutí, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

163.     Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele přitom mohlo ovlivnit výběr dodavatele, jak bylo Úřadem blíže popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

164.     Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

165.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil až při hodnocení podaných nabídek, jeví se jako nejvhodnějším nápravným opatřením právě zrušení těch úkonů zadavatele, při kterých se dopustil porušení zákona, tj. úkony spojené s hodnocením nabídek zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek, jenž tvoří přílohu č. 1 „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 11. 10. 2024, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně oznámení o výběru.

166.     Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení úkonů zadavatele, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

167.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

168.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

169.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

170.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

171.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

172.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024001028.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

2.      Mgr. Jan Novotný, advokát, Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha

3.      SATUM CZECH s.r.o., Porážková 1424/20, 702 00 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Smlouva o poskytování služeb pojišťovacího makléře (dále jen „smlouva“) tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace

[2] Pro účely tohoto rozhodnutí se pod pojmem „zpráva o hodnocení nabídek“ nebo „zpráva o hodnocení“ rozumí zpráva o hodnocení nabídek včetně její přílohy, která obsahuje slovní hodnocení nabídek a tvoří nedílnou součást zprávy o hodnocení nabídek.

[3] „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 7. 2024 bylo zrušeno „Rozhodnutím zadavatele o zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele“ ze dne 26. 8. 2024 – pozn. Úřadu

[4] Slovní hodnocení, které tvořilo přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 7. 2024 a slovní hodnocení, které tvoří přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 10. 2024.

[5] Slovní hodnocení, které tvořilo přílohu oznámení o výběru dodavatele ze dne 30. 7. 2024 a slovní hodnocení, které tvoří přílohu oznámení o výběru dodavatele ze dne 30. 10. 2024

[6] Ačkoli se uvedený rozsudek KS v Brně vztahuje k předchozí právní úpravě, tj. zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, Úřad je přesvědčen, že lze jeho závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu obsaženou v zákoně, a tedy i na šetřenou veřejnou zakázku, což platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v odůvodnění tohoto rozhodnutí argumentováno, neboť výklad zásady transparentnosti, stejně jako pojetí hodnocení nabídek přijetím nové právní úpravy nedoznaly žádných zásadních změn. 

[7] PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-1-23]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[8] Nejvyšší správní soud – pozn. Úřadu

[9] Úřadu – pozn. Úřadu

[10] Úřad pro účely tohoto rozhodnutí dále označuje „koncepce poskytování služeb“ jednoduše jako „koncepce“

[11] a to 100, 75, 50, 25 a 0 bodů

[12] DLOUHÁ, Markéta a KUBIŠOVÁ, Eva. VIZE A VÝZVY V DOZORU NAD VEŘEJNÝM ZADÁVÁNÍM. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 2. 7. 2021. Dostupné zde: https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/3073-vize-a-vyzvy-v-dozoru-nad-verejnym-zadavanim.html

[13] Slovní hodnocení, které tvořilo přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 7. 2024 a slovní hodnocení, které tvoří přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 10. 2024.