číslo jednací: 18154/2025/163
spisová značka: R0034/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Vlaky a dopravní systém Automatizace linky C a nové linky I.D |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 5. 2025 |
| Související rozhodnutí | 09235/2025/500 18154/2025/163 |
| Dokumenty |  2025_R0034.pdf 337 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0034/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-18154/2025/163 |
|
Brno 19. 5. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 26. 3. 2025 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- Stadler Praha s.r.o., IČO 28981090, se sídlem Kutvirtova 339/5, 150 00 Praha 5 - Radlice, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 8. 1. 2025 společností KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Na Příkopě 988/31, Staré Město, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 3. 2025, č. j. ÚOHS-09235/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0006/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 9. 1. 2025 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M. advokátem, ev. č. ČAK 11323, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vlaky a dopravní systém Automatizace linky C a nové linky I.D“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-016464, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 4. 2024 pod ev. č. 2024/S 77-229167, ve znění pozdějších oprav,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0006/2025/VZ, č. j. ÚOHS-09235/2025/500 ze dne 11. 3. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“)[1] obdržel dne 2. 1. 2025 návrh navrhovatele – Stadler Praha s.r.o., IČO 28981090, se sídlem Kutvirtova 339/5, 150 00 Praha 5 - Radlice, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 8. 1. 2025 společností KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Na Příkopě 988/31, Staré Město, 110 00 Praha 1, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 9. 1. 2025 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M. advokátem, ev. č. ČAK 11323, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vlaky a dopravní systém Automatizace linky C a nové linky I.D“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 4. 2024 pod ev. č. Z2024-016464, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 4. 2024 pod ev. č. 2024/S 77-229167, ve znění pozdějších oprav, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem obdržení předmětného návrhu navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 2. 1. 2025 bylo podle § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).
3. Návrh navrhovatele směřoval proti stanovení zadávacích podmínek. Navrhovatel rozporoval znění kritéria dle článku 2.5.1 přílohy č. 3 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace (dále jen „kvalifikační dokumentace“) u Významné služby kategorie 1, kde zadavatel požadoval, že se „musí jednat o službu, v jejímž rámci byly dodané soupravy uvedeny do provozu s cestujícími“. Požadavek na dokončený projekt je podle navrhovatele diskriminační a postačí, aby byl v pokročilé fázi realizace. Navrhovatel namítal, že je při stanovení kvalifikace nezbytné vnímat a respektovat předmět plnění i situaci na relevantním trhu. Navrhovatel zpochybnil rovněž požadavek podle článku 2.5.2 kvalifikační dokumentace u člena realizačního týmu – Specialista zabezpečovacího zařízení. Problematičnost spatřuje v kumulaci veškerých stanovených požadavků v rámci jednoho referenčního projektu. Projekty byly podle navrhovatele realizovány výlučně jedním zahraničním subjektem a jen velmi omezený počet specialistů na světě pracoval na úspěšné migraci GoA2[2] (nebo nižší) na CBTC[3] GoA3 (nebo vyšší). Podmínka proto uzavírá trh a vylučuje hospodářskou soutěž.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 11. 3. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0006/2025/VZ, č. j. ÚOHS-09235/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel může připustit i nedokončenou referenci, ale musí tak stanovit v zadávací dokumentaci. Jde tedy jen o fakultativní postup vhodný např. z důvodu charakteru trhu, pokud jde o nový trh s omezeným počtem dodavatelů a nedostatkem dokončených referencí. O takový trh ale podle Úřadu nejde (stupeň automatizace GoA3 je používán desítky let a existuje dostatek dokončených projektů), proto zadavatel nemusel mít důvod k akceptaci nedokončených referencí. Je zjevné, že u dokončených referencí má zadavatel jistotu, že dodavatel zvládl všechny fáze realizace. Nefunkčnost, vady či nesprávná komunikace systémů se mohou vyskytnout až v závěrečné fázi projektu. Podle Úřadu zadavatel vysvětlil a odůvodnil, proč stanovil předmětný požadavek, a proto shledal, že byl vymezen přiměřeně rozsahu předmětu veřejné zakázky.
6. K požadavkům na člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení Úřad konstatoval, že jde o námitku do jisté míry nekonkrétní. Úřad poukázal na žádosti o účast a tři různé osoby, které jsou v nich uvedeny pro danou pozici. Z toho podle Úřadu plyne, že na trhu jsou dostupní specialisté, kteří mohou disponovat praxí požadovanou zadavatelem. V rámci důkladné přípravy zadávacích podmínek nebyla zadavateli předložena žádná připomínka k požadavku na tohoto člena týmu a zadavatel tak mohl mít za to, že jsou dané požadavky přiměřené. Na obecnou námitku proto Úřad reagoval obecně tak, že nezjistil, že by požadavek vedl k uzavření trhu a ten zároveň odpovídá předmětu plnění.
III. Rozklad navrhovatele
7. Dne 26. 3. 2025 Úřad obdržel rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 11. 3. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
8. Podle navrhovatele je předmět veřejné zakázky natolik specifický a inovativní, že relevantní trh je již z podstaty zúžen na minimální počet (cca 10 světových dodavatelů, z toho 3 evropští).
9. Úřad se v napadeném rozhodnutí zaměřil na formalistické přezkoumávání jednotlivých zákonných předpokladů pro přiměřenost a zákonnost podmínek technické kvalifikace a nekriticky převzal argumentaci zadavatele. Nezkoumal ale zajištění primárního cíle zadávání veřejných zakázek, kterým je ochrana a zajištění hospodářské soutěže. Nastavená technická kvalifikace navrhovatele selektivně vylučuje z účasti, byť je realizátorem obdobných projektů ve světě. Navrhovatel se ptá, zda jsou skutečně k plnění veřejné zakázky celosvětově způsobilé jen 2 subjekty, které podaly žádost o účast, a ostatní dodavatelé se zadávacího řízení neúčastnili. Podle navrhovatele jde o veřejnou zakázku relevantní z hlediska evropského trhu a je nutné ji posuzovat právě z pohledu potenciálních dodavatelů na úrovní evropského trhu.
10. Snahou navrhovatele bylo poukázat na to, že při známosti potenciálních účastníků zadávacího řízení vede postup zadavatele k selektivnímu vyloučení navrhovatele z účasti v soutěži, což má navrhovatel za významné omezení hospodářské soutěže. Problematika hospodářské soutěže se ale z napadeného rozhodnutí zcela vytrácí, protože Úřad zkoumal jen jednotlivé aspekty podle izolovaných pravidel obsažených v § 73 a 79 ZZVZ, aniž by se zaměřil na omezení hospodářské soutěže jako takové a na porušení základních zásad podle § 6 ZZVZ.
11. Důsledkem této skutečnosti je to, že takto významný a strategický projekt bude řešen jen se dvěma subjekty, přitom snahou zadavatele by mělo být připustit všechny relevantní dodavatele. Od široké účasti se může odvíjet i úspěšnost celého projektu. Při účasti pouze dvou dodavatelů může být postup v soutěžním dialogu při názorových rozporech jednoduše zmanipulován s cílem preference konkrétního dodavatele. Navrhovatel se ptá, do jaké míry bylo snahou zadavatele, aby v zadávacím řízení zůstali jen dva dodavatelé. K tomu navrhovatel uvádí, že ZZVZ předpokládá, že počet účastníků v soutěžním dialogu má být alespoň 3 při využití institutu snížení počtu účastníků.
12. Dovršením pochybností o oprávněnosti postupu zadavatele je pak informace o účastnících zadávacího řízení, kdy se členové jednoho z účastníků – společnost Siemens a společnost ŠKODA TRANSPORTATION – ze 100 % podílejí na dodávkách, údržbě a servisu a dalších službách v segmentu kolejových vozidel zadavatele. Navrhovatel se ptá, jestli je takové spojení soutěžitelů akceptovatelné z hlediska hospodářské soutěže. Přestože zadavatel v návaznosti na první námitky navrhovatele upravil určité ryze diskriminační požadavky (vázanost požadavků na národní projekty a prokázání českého jazykového vybavení), jeho zřejmá preference je nezpochybnitelná a podle navrhovatele může odpovídat předepsanému scénáři. Veškeré rozvolnění tak vždy vedlo k účasti jen dvou dodavatelů v zadávacím řízení. Navrhovatel poté odkazuje na svá vyjádření a argumentaci obsaženou zejména v návrhu a ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, na nichž trvá.
13. Navrhovatel dále rozporuje konkrétní závěry Úřadu. K bodu 116 odůvodnění napadeného rozhodnutí navrhovatel uvádí, že se Úřad při posouzení podmínky technické kvalifikace týkající se Významné služby kategorie 1 neměl zabývat tržní situací automatizace GoA3, ale GoA4, která je předmětem veřejné zakázky. Pokud ale i u GoA3 Úřad vyhodnotil, že nejde o rozvíjející se trh (převzal argumentaci zadavatele), jedná se o neakceptovatelný a nepodložený závěr. Tuto argumentaci navrhovatel uvedl již v námitkách ze dne 24. 10. 2024, kde uváděl, že vyšší desítky projektů sice mohou existovat, ale pokud jde o takové, které by splňovaly požadavky zadávací dokumentace, jde o násobně menší počet.
14. Podle navrhovatele Úřad rezignoval na zjištění, kolik takových automatizací GoA3 bylo realizováno na projektech naplňujících požadavky zadavatele, tj. aby se jednalo o jím zavedenou definici metra. Specifikum uznatelných projektů je nezbytné spatřovat ve vztahu k posouzení inovativnosti trhu, zbylé projekty nelze započítat. Není např. možné započítat standardní venkovní vlakové linky. Logika Úřadu, že pokud existuje technologie GoA3, nejde o inovativní či rozvíjející se trh, byť naprostá většina nesplňuje zadavatelovu definici metra, je nesprávná. K tomu uvádí vlastní příklad. Navrhovatel namítá, že není podstatná samotná technologie automatizace GoA3, ale segment jejího využívání. Úřad ale na posouzení konkrétního tržního segmentu (segmentu definované významné služby) rezignoval, což je podle navrhovatele zřejmé pochybení.
15. K argumentaci Úřadu týkající se nerozporování požadavků při předběžných tržních konzultacích (dále jen „PTK“) jinými dodavateli navrhovatel uvádí, že dodavatelé mohou být motivováni nejrůznějšími přístupy k aktivitě v PTK, a to včetně (ne)podávání zpětné vazby. Podle navrhovatele není ze správního spisu poznatelné, kolik z 6 účastníků PTK projevilo aktivní zájem o účast v zadávacím řízení (např. žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace). Počet takových účastníků PTK totiž může vypovídat o relevantnosti reakcí v PTK, pokud kromě tří skupin nikdo další nezvažoval účast v zadávacím řízení. V takovém případě není správná argumentace o relevantnosti PTK, a naopak je významnější aktivní účast navrhovatele.
16. Jestliže Úřad v bodu 123 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že zkušeností s automatizací GoA3 je jistě vyšší počet než zkušeností s automatizací GoA4, nerozumí navrhovatel, proč došlo k účasti pouze dvou subjektů a nebyla umožněna účast navrhovateli, který aktivně realizuje projekty ve vyšším stupni automatizace.
17. K požadavku na člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení navrhovatel uvádí, že spolupracuje s celosvětově uznávaným integrátorem SYSTRA Group, který má být světovým lídrem v oblasti automatizace metra. Daný subjekt ale kvalifikaci nesplňuje. U všech tří členů týmů, které v nabídce uvedli ostatní dodavatelé, jde o jejich zaměstnance a jejich služby fakticky nelze zajistit. Dva zaměstnance prezentovala skupina Siemens, která jediná disponuje evropskými projekty GoA3 splňujícími specifikované požadavky na migraci dat u referencí člena týmu. Zadavatel uvádí, že se jedná o subjekt, který téměř výlučně realizoval projekty odpovídající zadavatelem požadovaným referencím člena týmu na migraci úrovně CBTC GoA3 (nebo vyšší).
18. Navrhovatel neví, jak blíže uvést, které podmínky a jak uzavírají trh. Pokud platí, že valnou většinu „Projektů CBTC“ realizovala skupina Siemens, že skupina SYSTRA Group není schopna požadavky „Projektů CBTC“ splnit a že kritérium má stejný účinek jako reference Významné služby kategorie 1, tj. ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a relevanci evropského trhu je jistá a omezující účast dvou dodavatelů, navrhovatel nerozumí, jak blíže by měl uzavření trhu specifikovat. Navrhovatel odkazuje na body 40 a 41 návrhu, kde podle svých slov konkrétně konstatoval problematičnost kumulace požadavků na migraci a implementaci ve stupni automatizace GoA3 a uvedl objektivní možnost jejich rozdělení.
19. I u požadavku na člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení navrhovatel rozporuje podpoření argumentace Úřadu odkazem na PTK, protože ani zde se Úřad nezabýval aktivitou oslovených subjektů v PTK v rámci zadávacího řízení.
20. Navrhovatel dodává, že zadavatel zvolil jako druh zadávacího řízení řízení se soutěžním dialogem, kde se má hledat řešení vhodné naplnit potřeby zadavatele. Kvalifikace by tedy měla do dialogu připustit všechny relevantní dodavatele s tím, že některé z řešení následně nebude způsobilé naplnit potřeby zadavatele. Je neodůvodněné, aby relevantní dodavatel nebyl do dialogu připuštěn, a to obzvlášť v situaci, kdy kvalifikaci prokázaly jen dva evropské subjekty. Úřad namísto preference hospodářské soutěže účelově zkresluje názory navrhovatele, které se v jeho podáních neobjevily. Jde např. o bod 140 odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť navrhovatel nikdy neprezentoval potřebu řešit kvalifikaci v pozdější fázi soutěžního dialogu, ale obecně upozorňoval na možnost řešení způsobilosti dodavatele plnit předmět veřejné zakázky v pokročilejší fázi dialogu, protože i ZZVZ v § 69 odst. 4 umožňuje selekci prezentovaných řešení.
21. Úřad odmítá vidět tuto argumentaci optikou navrhovatele, který v kontextu specifického předmětu veřejné zakázky upozorňoval na to, do jaké míry je nezbytné ověřovat způsobilost dodavatelů prostřednictvím kvalifikace a realizovaného projektu ve stupni automatizace GoA3 v limitujících parametrech, pakliže předmětem je automatizace GoA4. Navrhovatel rovněž upozorňoval na to, zda je nezpůsobilý dodavatel, který v současné době realizuje projekty na stupni automatizace GoA4, pokud je předpoklad zadání veřejné zakázky cca 16 měsíců po podání žádostí o účast a je reálný předpoklad, že v době faktického zadání veřejné zakázky budou realizované projekty již uvedeny do provozu.
22. Navrhovatel se ptá, zda je více kvalifikovaný dodavatel, který realizoval projekt ve stupni automatizace GoA3, ale nikdy GoA4, přestože je předmětem veřejné zakázky právě vyšší stupeň automatizace, nebo dodavatel se zkušenostmi s projekty ve stupni automatizace GoA4, byť ve fázi pokročilé rozpracovanosti. Navrhovatel uzavírá, že v případě úspěšného nasazení automatizace GoA3 lze spekulovat, zda bude stejně řádně nasazena automatizace GoA4, tj. vše, co bylo vytýkáno u „živých“ projektů GoA4, platí stejně u realizovaných projektů GoA3.
Závěr rozkladu
23. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
24. Zadavatel považuje napadené rozhodnutí za správné. Vyjadřuje se ke svým krokům, kterými se snažil zajistit přiměřenou úroveň hospodářské soutěže, zejména časovým neomezením významné dodávky či služby pro účely prokázání kvalifikace, vycházením z PTK při stanovení zadávacích podmínek a reflektováním připomínek dodavatelů po zahájení zadávacího řízení. Snaha zajistit co nejširší hospodářskou soutěž ale nemohla narušit primární cíl zadavatele, kterým je zajištění ekonomicky nejvýhodnějšího plnění a jeho kvality. Proto zadavatel nemohl z některých požadavků ustoupit.
25. Nastavená technická kvalifikace vylučuje dodavatele, u kterých není poskytnuta dostatečná záruka, že budou schopni řádně a bez podstatného rizika splnit předmět veřejné zakázky. V opačném případě mohou nastat zásadní negativní důsledky jak v jednací fázi soutěžního dialogu, tak při samotné realizaci veřejné zakázky. Skutečnost, že se jiní z relevantních dodavatelů zadávacího řízení nezúčastnili, neimplikuje, že se jej zúčastnit nemohli. Podle zadavatele je nutné posuzovat veřejnou zakázku optikou celosvětového relevantního trhu.
26. Následně se zadavatel vyjadřuje k projektům GoA4, které navrhovatel dle svých slov realizuje. Dospívá přitom k tomu, že žádným z projektů s největší pravděpodobností nenaplňuje kvalifikační požadavky, a to buď proto, že není nositelem relevantní zkušenosti, nebo projekty nejsou realizovány v požadovaném rozsahu nebo provozovány v požadovaném stupni automatizace.
27. Zadavatel uvádí, že skutečnost, že dodavatelé mohou zkušenost prokázat jak projektem ve stupni automatizace GoA3, tak GoA4, jednoznačně přispěla k rozšíření hospodářské soutěže. Navrhovatel nesprávně předpokládal, že se uplatní definice metra zahrnující vedení trasy převážně v tunelech, ale tento aspekt byl ze znění zadávacích podmínek vypuštěn. Podle zadavatele je novou námitka týkající se zúžení relevantních referencí požadavkem na provoz na „vlastních komunikacích odděleně od běžného a pěšího provozu“. Přesto uvádí, že takové jsou prakticky všechny dosud realizované projekty GoA3 a GoA4. Zadavatel proto uvádí, že z množství projektů je zřejmé, že nejde o nový nebo rozvíjející se trh. Sám navrhovatel navíc požadoval změnu zadávacích podmínek co do úpravy definice metra, nikoliv však co do aspektu odděleného provozu.
28. Pokud jde o požadavky na referenci u člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení, zadavatel poukazuje na projekt dodavatele Alstom, který by měl taktéž generovat potřebné zkušenosti pro fyzické osoby. Vyjadřuje se dále k údajnému zapojení společnosti SYSTRA Group, která by ale dle jeho soudu nebyla kvalifikovaná, neboť má jít o zkušenosti fyzických osob, a zároveň se daná společnost zapojuje ve většině případů na straně operátora, tj. objednatele. Oba účastníci zadávacího řízení pak předložili zkušenosti osob s mimoevropskými zkušenostmi, nebylo tedy nutné se limitovat pouze na evropský trh.
29. Zadavatel pro výše uvedené navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
IV. Řízení o rozkladu
30. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
31. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
32. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
K obecným námitkám týkajícím se narušení hospodářské soutěže
33. Úvodní část rozkladu navrhovatele směřuje proti údajnému omezení hospodářské soutěže a skutečnosti, že se Úřad nezabýval tímto porušením ZZVZ, když jen izolovaně zkoumal jednotlivé zadávací podmínky.
34. K tomu lze úvodem poukázat na bod 94 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad uvedl, že se zabýval tím, zda jsou stanovená kritéria technické kvalifikace formulována v souladu se ZZVZ, zejm. pak s § 36 odst. 1 ZZVZ, § 79 ZZVZ a základními zásadami podle § 6 ZZVZ. Následně Úřad přistoupil k obecnému výkladu týkajícímu se vymezení zadávacích podmínek. Přitom v bodu 95 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že mj. kvalifikační kritéria musí být stanovena tak, aby „nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit primárně zásady zakotvené v § 6 zákona“. Nemohu proto souhlasit s tím, že se Úřad nezabýval údajným omezením hospodářské soutěže, když tento aspekt zjevně vtělil do svých úvah.
35. Současně je potřeba říct, že omezení hospodářské soutěže bude mít svůj odraz právě v tom, že zadavatel stanoví konkrétní zadávací podmínky v rozporu se ZZVZ. ZZVZ konkrétně v § 36 odst. 1 uvádí, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad tedy musí zkoumat, zda namítané zadávací podmínky naplňují tyto požadavky ZZVZ, v tomto případě především to, zda jimi nebyla vytvořena bezdůvodná překážka hospodářské soutěže (každá zadávací podmínka vytváří určitou překážku hospodářské soutěže, nezákonná je však pouze taková, která je bezdůvodná) a zda nejsou zadávací podmínky v rozporu se základními zásadami ZZVZ. Pokud tedy Úřad podrobil namítané zadávací podmínky tomuto přezkumu – a nedospěl jsem k tomu, že by tak neučinil – postupoval správně.
36. Námitky navrhovatele jsou přitom v této části dosti obecného charakteru a míří na širší kontext veřejné zakázky, potenciální účastníky zadávacího řízení a velikost trhu. Nijak blíže ale nespecifikují, jak měla být hospodářská soutěž omezena mimo tvrzenou nezákonnost jednotlivých zadávacích podmínek. Navrhovatel sice uvádí, že nastavená technická kvalifikace jej selektivně vylučuje z účasti, to je však opět možným důsledkem jednotlivých zadávacích podmínek, kde je relevantní zkoumat, zda jde o důvodnou překážku hospodářské soutěže ve smyslu § 36 odst. 1 ZZVZ (k tomu odkazuji níže).
37. Jde-li o polemiku navrhovatele, zda jsou k plnění veřejné zakázky celosvětově způsobilí jen 2 subjekty, konstatuji, že pokud nebyl zjištěn ani náznak nezákonnosti zadávacích podmínek, není namístě zkoumat pohnutky jednotlivých dodavatelů, proč nepřistoupili k podání žádosti o účast v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Stejně jako je plným právem navrhovatele podat námitky s tvrzením, že zadávací podmínky vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže z důvodu nezákonně stanovené technické kvalifikace (znemožnily mu účast v zadávacím řízení), je plným právem ostatních dodavatelů učinit obchodní rozhodnutí, že nepodají ani žádost o účast ani námitky k zadavateli. Nebyly přitom zjištěny žádné indicie, které by měly Úřad vést k podrobnému šetření na trhu potenciálních dodavatelů, tedy k bližšímu zjišťování, zda se zadávacího řízení nezúčastnili právě z důvodu řešených zadávacích podmínek.
38. Lze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že snahou zadavatele by mělo být připustit všechny relevantní dodavatele. Zadavatel má však k dispozici nástroje, jak pracovat s tím – jak si ověřit – jestli jsou dodavatelé z jeho pohledu skutečně relevantní. Při takovém postupu samozřejmě musí dodržovat zákonné limity. Zadavatel ale dospěl k tomu, že má zájem pouze o takového dodavatele, který splní jak požadavek na uvedení souprav do provozu s cestujícími, tak požadavky na člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení. Odůvodněním těchto zadávacích podmínek a souvisejícími námitkami navrhovatele se zabývám níže. Ale vzhledem k tomu, že jednotlivé požadavky nebyly v návaznosti na podaný návrh shledány nezákonnými, přičemž navrhovatel do věci ani v rozkladu nevnesl žádné zásadní pochybnosti, nelze je dost dobře shledat nezákonnými ani v jejich souhrnu.
39. Námitky týkající se možnosti zmanipulovat postup v řízení se soutěžním dialogem při názorových rozporech, snahy zadavatele, aby v zadávacím řízení zůstali jen dva dodavatelé či jeho údajné preferenci určitého dodavatele, považuji za nerelevantní, neboť se nijak nedotýkají toho, zda zadavatel vymezením řešených zadávacích podmínek porušil ZZVZ, tedy předmětu správního řízení. Stejně tak námitky, že ZZVZ předpokládá, že počet účastníků v řízení se soutěžním dialogem má být při využití institutu snížení počtu účastníků alespoň 3, s tímto posouzením nesouvisí. Tím spíše tehdy, pokud zadavatel žádné snížení počtu účastníků neprováděl, protože si je nestanovil v zadávací dokumentaci.
40. Nemohu přisvědčit ani námitce týkající se členů jednoho z účastníků zadávacího řízení (sdružení) a tvrzení, že se ze 100 % podílí na dodávkách, údržbě, servisu a dalších službách v segmentu kolejových vozidel zadavatele. Navrhovatel se ptá, jestli je takové spojení soutěžitelů akceptovatelné z hlediska hospodářské soutěže. Odpovědí však může být jen to, že pokud se tato skutečnost nijak nepropisuje do zadávacích podmínek z hlediska jejich zákonnosti, není Úřad oprávněn ji v tomto správním řízení přezkoumat. Ani navrhovatel přitom neuvádí, proč konkrétně by mělo jít o problematický aspekt.
41. Navrhovatel v rozkladu odkazuje i na svá předchozí podání ve správním řízení. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí považuji za úplné a správné, nenacházím důvod opětovně vypořádávat námitky a tvrzení, na které Úřad již odpověděl. V podrobnostech k jiným než rozkladovým námitkám proto navrhovatele odkazuji právě na napadené rozhodnutí.
42. Zde proto předkládám dílčí závěr, že rozsah a podrobnost přezkumu provedeného Úřadem považuji za zcela odpovídající požadavkům ZZVZ a rozsahu správního řízení vymezeného navrhovatelem.
K požadavku na uvedení souprav do provozu s cestujícími
43. Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že argumenty zadavatele, kterými odůvodnil požadavek na dokončený projekt uvedený do provozu s cestujícími ve smyslu článku 2.5.1 kvalifikační dokumentace u Významné služby kategorie 1, považuje za racionální a logické. Konstatoval, že podle § 79 odst. 3 ZZVZ musí být reference dokončená, pokud zadavatel nestanoví jinak. Připustit i nedokončené reference je tedy jen fakultativní možností. Důvodem pro takové připuštění je obvykle charakter trhu, kdy jde o trh nový, s omezeným počtem dodavatelů a nedostatkem kompletně dokončených referencí. Úřad přitom dospěl k tomu, že o takový trh nejde a zadavatel tak nemusel mít důvod, proč akceptovat i nedokončené reference. Podle Úřadu má zadavatel u dokončených služeb jistotu, že dodavatel zvládl všechny fáze realizace a projekt úspěšně dokončil. Poukázal rovněž na to, že zadavatel časově neomezil dobu poskytnutých referencí a reference se nemusely týkat přímo metra.
44. V bodu 110 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad popsal důvody, pro které zadavatel přistoupil k požadavku na uvedení do provozu s cestujícími. Shrnuji, že podle zadavatele je pouze dokončená reference způsobilá doložit, že dodavatel zvládl všechny fáze projektu, včetně testování, řešení problémů a finálního uvedení celého automatického dopravního systému trasy do provozu. Teprve v rámci fáze uvedení do provozu dochází podle zadavatele k plné integraci a k ověření funkčnosti všech systémů, což zahrnuje i testování interakce mezi soupravami a zabezpečovacím systémem CBTC, resp. ostatními částmi dopravního systému, kdy musí být prokázána nejen integrace vlakových souprav do systému, ale také funkčnost, bezpečnost a spolehlivost jejich komunikace s řídícím centrem trasy v reálném čase, stabilita systému a jeho provozní odolnost při řízení souprav v rámci plně automatizovaného provozu při maximální provozní zátěži.
45. Úřad také uvedl, že u složitých a rozsáhlých zakázek je možné stanovit požadavky na reference přísněji, protože existuje podstatný zájem na jejich zdárném dokončení, k čemuž odkázal na relevantní rozhodovací praxi. Vzal rovněž v úvahu, že žádný jiný účastník PTK neměl s daným požadavkem problém. Připuštění zkušeností rovněž se stupněm automatizace GoA3 Úřad považoval za aspekt, který rozšiřuje soutěž o veřejnou zakázku. Řešený požadavek zadavatele byl proto podle Úřadu stanoven přiměřeně rozsahu předmětu veřejné zakázky.
46. Již na tomto místě uvádím, že souhlasím se závěry napadeného rozhodnutí v této části. Úřad popsal, proč je akceptovatelné odůvodnění zadávací podmínky týkající se požadavku na již dokončené reference, a odpověděl na navrhovatelovy námitky týkající se nedostatečnosti projektu (i) v pokročilé fázi realizace. Těmto závěrům nemám co vytknout ani k nim cokoliv doplnit. Dále proto reaguji na rozkladové námitky navrhovatele.
47. Jestliže navrhovatel uvádí, že se měl Úřad zabývat tržní situací automatizace GoA4, nikoliv GoA3, neboť první uvedené je předmětem veřejné zakázky, není možné s ním souhlasit. Pokud zadavatel uvedl v rámci řešeného požadavku na Významnou službu kategorie 1, že musí jít o projekční činnosti, dodávky a systémové integrace vlakových souprav, splňující mj. kritérium na „automatické vlakové soupravy bez strojvedoucích fungující na základě systému CBTC ve stupni automatizace GoA3 nebo vyšší“, je to právě stupeň automatizace GoA3, který byl správně podroben zkoumání Úřadu. Není důvod zkoumat trh ve vztahu ke stupni automatizace GoA4, kterým nebyl omezen požadavek na významnou službu.
48. Navrhovatel argumentuje tím, že sice mohou existovat vyšší jednotky projektů ve stupni automatizace GoA3, pokud ale jde o takové, které by splňovaly požadavky zadávací dokumentace, jde o násobně menší počet. Uvádí také, že z toho důvodu neplatí, že by nešlo o inovativní či rozvíjející se trh. K tomu nejprve pro přehlednost uvádím, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci uvedl, že „[m]etrem se rozumí drážní systém městské osobní dopravy provozované na vlastních komunikacích a oddělené od běžného silničního a pěšího provozu, včetně stanic s nástupišti a všech dalších souvisejících staveb a technologií, které slouží k zabezpečení provozu dráhy a dopravní obslužnosti cestujících přepravovaných na této dráze“. Navrhovatel pak námitkou zjevně míří právě na oddělenost automatického provozu od dalších typů dopravy.
49. Dále konstatuji, že jde o námitku obecnou, protože jejím obsahem není žádné konkrétní (nebo alespoň konkrétnější) určení, kterou referenci bylo navrhovateli znemožněno uplatnit. A to ani u referencí označených navrhovatelem, které jsou neuplatnitelné kvůli jejich nedokončenosti. Zjevně je tedy jejich problémem právě samotná nedokončenost, nikoliv skutečnost, že nenaplňují definici metra, kterou zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci. V takovém případě navrhovatel zjevně není schopen uvést, v čem zadávací podmínka brání podat nabídku právě jemu. Pokud ale ani sám nedokáže specifikovat, jaké překážky mu zadavatel vytvořil, spíše to poukazuje na to, že hospodářská soutěž nebyla nezákonně omezena nad rámec toho, jak vliv zadávací podmínky posoudil Úřad.
50. Rozumím tomu, že se navrhovatel snaží na tomto příkladu zdůvodnit svá tvrzení o novém a inovativním trhu. Právě na jeho vlastních tvrzeních a označených potenciálních referencích je ale patrné, že jeho logika nemůže obstát. Naopak je nutné v tomto kontextu souhlasit s tím, co ve svém vyjádření k rozkladu uvedl zadavatel. Jakýkoliv stupeň automatizace GoA, a tím spíše stupně automatizace GoA3 a GoA4, bude již z logiky věci rozšířenější na tratích, které jsou provozované na vlastních komunikacích a jsou oddělené od běžného silničního a pěšího provozu. Zcela proto dává smysl i konstatování zadavatele, že „[t]ratě tohoto typu jsou totiž pro realizaci plně automatizovaného provozu (bez strojvedoucího) naprosto ideální, neboť vyhrazená vodicí dráha eliminuje možné střety s jinými typy provozu“. K tomu zadavatel v bodu 32 vyjádření k rozkladu předložil odkaz na veřejně dostupný zdroj vztahující se k představení prvních automatizovaných vlaků na neoddělených drahách na světě, testovaných v roce 2020. Zároveň poukázal na to, které jiné provozy rovněž splňují jím zavedenou definici metra, čímž umožnil uplatnit jejich široké spektrum.
51. Z uvedeného vyplývá, že právě u automatizovaných provozů na oddělených tratí nepůjde o trh inovativní, kde by bylo nutné po zadavateli požadovat, aby umožnil prokázání zkušenosti i nedokončenými referenčními zakázkami. Na tratích, které kříží i jiný provoz, tomu velmi pravděpodobně bude naopak. Nemohu proto souhlasit ani s rozkladovými námitkami navrhovatele, že projektů, které by splňovaly požadavky zadávací dokumentace, je násobně menší počet nebo že pokud se má jednat o drážní systém městské osobní dopravy provozovaný na vlastních komunikacích a oddělený od běžného silničního a pěšího provozu, je vyloučena naprostá většina vlakových projektů, příměstských dopravních systémů apod., což vylučuje závěr Úřadu o nerozvíjejícím se trhu. Dosud uvedená argumentace totiž vede k opačným závěrům.
52. Uvádí-li navrhovatel, že Úřad rezignoval na zjištění, kolik takových automatizací GoA3 bylo realizováno, konstatuji, že s ohledem na obecnost námitek navrhovatele Úřad rovněž obecně zjistil, že stupeň automatizace GoA3 je ve světě používán desítky let a že ve světě existuje dostatek dokončených projektů. S ohledem na to, že navrhovatel nepředložil žádné logické konkurenční vysvětlení, daný závěr Úřadu postačuje. Uvádí-li navrhovatel, že není možné započítat standardní venkovní vlakové linky, opětovně konstatuji, že neoznačil žádný projekt venkovních vlakových linek ve stupni automatizace alespoň GoA3, který by neměl být uznatelný z důvodu zadavatelovy definice metra. Podpůrně však doplňuji, že jsem z veřejně dostupných zdrojů[4] zjistil, že tvrzení zadavatele o novosti neoddělených provozů odpovídá skutečnosti, a nedává proto smysl, aby navrhovatel v tomto směru argumentoval množstvím projektů, které nemohou být uplatněny. K tomu dodávám, že pokud zadavatel poptává automatizaci oddělených tratí, je to právě spíše tento okruh referencí, který odpovídá jeho potřebám, přičemž akceptací i neoddělených provozů by nedošlo k žádnému významnějšímu rozšíření (a to zjevně ani ve vztahu k navrhovateli).
53. K námitce navrhovatele týkající se toho, že jiní dodavatelé v rámci PTK nerozporovali řešený požadavek na uvedení do provozu s cestujícími, uvádím, že se jedná o dokreslení situace Úřadem, nikoliv o nosný závěr jeho posouzení. Ostatně do jisté míry lze s navrhovatelem souhlasit, že (ne)aktivita v rámci PTK nemůže být bez dalšího indikátorem souhlasu se zadávacími podmínkami. S ohledem na to, že jsem se ztotožnil s posouzením zákonnosti samotné zadávací podmínky Úřadem, je irelevantní, jak se jednotliví potenciální dodavatelé stavěli k zadávacím podmínkám v rámci PTK, neboť to na věci nemůže nic změnit. Úřad chtěl touto skutečností pouze poukázat na to, že ostatní potenciální dodavatelé, kteří mohli mít o veřejnou zakázku zájem, se o její znění se zadavatelem nepřeli.
54. Byť současně část dodavatelů nepodala žádost o účast a nikdo kromě navrhovatele nepodal námitky proti stanovení zadávacích podmínek, nelze bez dalšího usuzovat na konkrétní důvody tohoto postupu. Ať už to bylo kvůli nezájmu o konkrétní veřejnou zakázku či z důvodu nastavení zadávacích podmínek (to ale nutně neznamená nezákonným způsobem), je tato skutečnost vedlejší, protože zadavatel stanovil řešenou zadávací podmínku v souladu se ZZVZ. Ani aktivní účast navrhovatele v rámci PTK nedává jeho prohlášením větší váhu než u jiných dodavatelů, kteří svůj souhlas se zadávacími podmínkami projevili podáním žádosti o účast.
55. Jestliže se navrhovatel ptá, proč – pokud je podle Úřadu zkušeností s automatizací GoA3 vyšší počet než s GoA4 – došlo k účasti pouze dvou subjektů a nebyla umožněna účast navrhovateli, který aktivně realizuje projekty ve vyšším stupni automatizace, lze ho odkázat na právě uvedené. Úřad nezkoumal důvody neúčasti některých z potenciálních dodavatelů, protože to nebylo pro posouzení věci nutné. Navrhovateli pak nebyla umožněna účast, protože nedisponuje zkušeností s dokončeným projektem, což je zcela relevantní důvod.
56. Na tomto místě rovněž sděluji, že navrhovatel odkázal na několik jeho existujících (právě realizovaných) projektů ve stupni automatizace GoA4, které dle svých slov nemůže uplatnit. Pokud je však nemůže uplatnit kvůli tomu, že zadavatel stanovil požadavek na uvedení do provozu s cestujícími a odkazované projekty již tento základní předpoklad nesplňují (o čemž není ve správním řízení sporu), není dále důležité, zda vůbec splňují ostatní požadavky, které zadavatel stanovil.
57. Shrnuji, že jediným důvodem, proč by měl zadavatel prolomit pravidlo uvedené v § 79 odst. 3 ZZVZ, je málo rozvinutý trh s předmětem plnění, respektive malé množství dostupných referencí. To se ale ve správním řízení neprokázalo. Zadavatel současně uvedl rozumné důvody, proč jsou pro něj nedostatečné dosud nedokončené referenční zakázky. Uzavírám proto tuto část konstatováním, že pokud zadavatel požadoval zkušenost s projektem, kde již došlo k uvedení do provozu s cestujícími, postupoval v souladu se ZZVZ. Úřad posoudil danou zadávací podmínku správně, přičemž navrhovateli zcela dostatečně odpověděl na jeho návrhové námitky.
K požadavku na člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení
58. K požadavku na člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení ve smyslu článku 2.5.2 kvalifikační dokumentace Úřad uvedl, že zadavatel umožnil, aby dodavatelé mohli k prokázání splnění podmínek reference člena týmu využít 2 osoby, které společně naplní zkušenosti a praxi (1 osoba projektování CBTC a 1 osoba dodávka a integrace CBTC). Námitky navrhovatele týkající se těchto požadavků Úřad měl za do jisté míry nekonkrétní a sám proto přistoupil k jejich vypořádání obecně.
59. Navrhovatelovu námitku o tom, že požadované referenční projekty byly realizovány téměř výlučně jedním zahraničním subjektem a námitku o omezeném počtu specialistů, kteří pracovali na úspěšné migraci GoA2 (nebo nižší) na CTBC GoA3 (nebo vyšší), nemohl Úřad vypořádat, neboť navrhovatel neuvedl, o jaký subjekt má jít. Ze žádostí o účast ale identifikoval tři různé osoby, které by mohly požadavky splňovat. Navrhovatel současně neuvedl, která konkrétní podmínka z jejich souhrnu dle navrhovatele uzavírá trh.
60. Podle Úřadu přitom zadavatel požadoval zkušenost se stejným projektem, jaký bude realizován v Praze, tj. přechod z částečně automatizovaného provozu metra na plně automatizovaný stupeň. Požadavky na řešeného člena týmu zadavatel stanovil po důkladné přípravě zadávacího řízení a žádný z účastníků v rámci svých připomínek nemířil tímto směrem. V případě navrhovatele se tak stalo až ve druhých námitkách ze dne 14. 12. 2024.
61. Úřad nezjistil, že by požadavky na člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení vedly k uzavření trhu a opět poukázal na obsah žádostí o účast účastníků zadávacího řízení. Zadavatel rovněž umožnil splnit tento kvalifikační požadavek prostřednictvím poddodavatele a dvěma různými osobami. Podle Úřadu jde o požadavek legitimní a odůvodněný předmětem veřejné zakázky. Úřad vzal rovněž do úvahy to, že navrhovatel nevyjádřil v rámci PTK výhrady proti požadavkům na člena týmu.
62. I zde uvádím, že posouzení Úřadu považuji za správné. Jistě, mohlo by se jevit jako spíše obecnější, ale z velké míry odpovídá tomu, jak navrhovatel formuloval svůj návrh. Jak jsem uvedl již v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0107/2024/VZ, č. j. ÚOHS-27994/2024/161 ze dne 22. 7. 2024, platí, že „[p]okud jsou tvrzení obsažená v návrhu příliš obecná, tedy typicky jde o proklamace v podobě zpochybnění podmínek, aniž by bylo rozvedeno, proč jsou podmínky ve stávající podobě pro navrhovatele nesplnitelné či bezdůvodně omezující, Úřad jimi není nasměrován k jádru problému a tomu odpovídá i obecnost vypořádání návrhových námitek“. Stejné závěry vyplývají i z kontextu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2021–987 ze dne 7. 9. 2023.
63. Primární je však podle mého názoru důvod, pro který zadavatel vůbec stanovil dané požadavky. Už ve vyjádření k návrhu zadavatel uvedl, že specialista zabezpečovacího zařízení „je v tomto ohledu jedním z nejdůležitějších členů realizačního týmu. Právě tato osoba má totiž zajistit, že dojde k řádnému nasazení plně automatizovaných souprav a úspěšnému zajištění smíšeného provozu.“ Konkrétní důvody zadavatel dále rozvedl, když např. uvedl, že náročnost a specifičnost vyplývá z požadavků na konfiguraci zabezpečovacího zařízení a paralelního fungování dvou rozdílných zabezpečovacích zařízení (jedno s CBTC a jedno bez ní). Vybraný dodavatel tedy podle zadavatele musí navrhnout nové či upravit stávající zabezpečovací zařízení, aby mezi sebou oba systémy řádně komunikovaly do doby plné saturace trasy metra C plně automatizovanými vlaky, tj. po dobu 3-4 let.
64. Zadavatel dále uvedl, že „[u] projektu typu brownfield je taktéž odlišně od greenfield projektů dán požadavek na vyhodnocení stavu již nasazených technologií a stanovení místa ‚ řezu ‘ mezi původní a nově nasazovanou technologií tak, aby byla zajištěna jejich vzájemná kompatibilita a dostatečná kapacita pro provoz technologií nově nasazovaných. Tento aspekt u greenfield projektů zcela absentuje, přičemž i z tohoto hlediska je tak brownfield projekt technicky podstatně složitější. Pokud přitom realizace předmětu veřejné zakázky odpovídá projektu typu brownfield, je požadavek na takovou zkušenost specialisty zabezpečovacího zařízení zcela legitimní. Zároveň je přitom nutné, aby zkušenost s brownfield projektem byla relevantní z hlediska úrovně automatizace, na kterou se v jeho rámci přecházelo. V tomto ohledu je zcela zásadní aspekt, že v zadavatelem požadované referenci muselo dojít z migrace ze stupně GoA2 nebo nižší na stupeň alespoň GoA3 (včetně nasazení technologie CBTC), neboť tento požadavek vyjadřuje skutečnost, že v rámci reference došlo k migraci z neautomatizovaného metra (které stále řídí strojvedoucí) na metro automatizované (jehož provoz řídí nasazené technologie, přičemž v případě stupně GoA3 slouží personál vlaku zejména k otevírání dveří a řešení mimořádných situací).“
65. Nepovažuji za zcela správné, že se Úřad s odkazem na obecnost námitek navrhovatele prakticky nijak blíže nezabýval odůvodněním řešených požadavků, byť uvedl obecný závěr k jejich odůvodněnosti. Přesto je však z výše uvedeného zřejmé, že zadavatel svůj požadavek odůvodnil podrobně a z jeho vyjádření je nepochybné, proč nutně trvá na podmínce referenční zakázky člena týmu mj. v části týkající se migrace z nižšího na vyšší stupeň automatizace (neboť to je primárním sporným bodem). V souladu se zásadou jednotnosti správního řízení v tomto ohledu doplňuji odůvodnění napadeného rozhodnutí.
66. Neobstojí pak námitka navrhovatele, že jím označený celosvětově uznávaný integrátor a světový lídr v oblasti automatizace metra nesplňuje požadavky na člena týmu. Zaprvé, jak správné podotkl zadavatel, jde o požadavky na fyzickou osobou. Zadruhé platí, že zadavatel důvodně požaduje označené zkušenosti. Samotná skutečnost, že některý z potenciálně relevantních subjektů takovou zkušeností nedisponuje, nedělá ze zadávací podmínky a priori podmínku nezákonnou. Může to pouze znamenat, že žádný z jeho zaměstnanců se neúčastnil či on sám jako společnost dosud neprováděl migraci z nižšího na vyšší stupeň automatizace. Jak Úřad správně uvedl v bodu 119 odůvodnění napadeného rozhodnutí, u rozsáhlých a složitých veřejných zakázek je obecně přípustná vyšší přísnost požadavků na technickou kvalifikaci. Požadavky na klíčového člena týmu lze pod tuto možnost podřadit.
67. Jde-li o námitku navrhovatele, že členové týmů uvedení v žádostech o účast jsou zjevně zaměstnanci jiných subjektů a nelze jejich služby zajistit, uvádím, že na této skutečnosti Úřad poukázal, že na trhu jsou takové osoby dostupné a že daným požadavkem není trh uzavřený. S tímto argumentem přitom lze souhlasit. Navrhovatel pak sice uvádí, že dva zaměstnance prezentovala skupina Siemens, která jediná disponuje evropskými projekty splňujícími požadavky na migraci, zadavatel však ve svém vyjádření k rozkladu poukázal na to, že jde o projekty mimoevropské. V každém případě ale platí, že navrhovatel nepřednesl žádný doklad o tom, že by na trhu nebyly dostupné osoby s těmito zkušenostmi. Zadavatel naopak zcela konkrétní argumentací přesvědčuje o opaku.
68. Rozdělení daného požadavku na více částí a jeho dílčí úprava, kterou navrhovatel uváděl již v návrhu, neodpovídá důvodům, pro které zadavatel ke stanovení požadavku přistoupil. Opakuji, že zadavateli šlo o převedení neautomatizovaného provozu na provoz automatizovaný, což navrhovatelův návrh na rozdělení požadavku nerespektuje, respektive tyto důvody zcela pomíjí. Vzhledem k tomu, že argumenty předložené zadavatelem považuji za plně relevantní, neshledávám důvod, aby zadavatel musel daný požadavek rozdělit.
69. Jde-li o námitku navrhovatele týkající se aktivity ostatních potenciálních dodavatelů v PTK, odkazuji jej na vypořádání výše, kde jsem se stejnou námitkou zabýval ve vztahu k požadavku na uvedení do provozu s cestujícími.
70. Shrnuji, že zadavatel předložil relevantní argumentaci ke stanoveným požadavkům na člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení. Uzavírám proto, že ani námitky navrhovatele týkající se tohoto člena týmu nedokládají nezákonnost či nesprávnost napadeného rozhodnutí. S napadeným rozhodnutím jsem se proto ztotožnil i v této části.
K dalším námitkám navrhovatele
71. Navrhovatel se rovněž vyjadřuje k tomu, že do soutěžního dialogu by měli být připuštěni všichni relevantní dodavatelé. Platí však, že pokud dodavatel nesplňuje kvalifikaci nastavenou zadavatelem, není pro účely veřejné zakázky relevantním (ve smyslu „způsobilým“ účastnit se zadávacího řízení) dodavatelem. Je relevantním v tom smyslu, že se může v daném segmentu trhu pohybovat, to ale neznamená, že by měl být automaticky připuštěn k účasti v zadávacím řízení, respektive k plnění veřejné zakázky, pokud nesplňuje požadavky stanovené zadavatelem. Pokud jsou zároveň namítané zadávací podmínky odůvodněné (a ve shodě s Úřadem jsem dospěl k tomu, že skutečně jsou), jednoduše nelze navrhovatele považovat v tomto smyslu za relevantního pro plnění veřejné zakázky.
72. K další námitce uvádím, že pokud ZZVZ v řízení se soutěžním dialogem vztahuje prokazování kvalifikace již do první fáze tohoto typu zadávacího řízení, je jediným možným řešením stanovit požadavky na zkušenost dodavatelů právě zde. Jak Úřad správně uvedl v bodu 140 odůvodnění napadeného rozhodnutí, „[p]okud měl navrhovatel na mysli situaci, kdy by zadavatel stanovil tak mírné zadávací podmínky, že by je mohl splnit každý dodavatel, zadavatel by se vystavoval neúměrnému riziku, že by zakázku získal ‚nezkušený‘ dodavatel, který by zakázku nemusel být schopen realizovat až do její finální fáze, což po zadavateli nelze racionálně požadovat“. Z uvedených důvodů proto není možné souhlasit s námitkou navrhovatele, že měl být jako relevantní dodavatel připuštěn do jednací fáze zadávacího řízení s tím, že zadavatel následně nemusel akceptovat jeho řešení.
73. Kvůli tomu nelze přisvědčit ani další související námitce navrhovatele týkající se přenosu zkoumání způsobilosti dodavatele plnit předmět veřejné zakázky v pokročilejší fázi dialogu. Jednací fáze soutěžního dialogu není podle § 69 odst. 4 ZZVZ určena k řešení způsobilosti dodavatele, ale k nalezení řešení způsobilého splnit potřeby zadavatele. Proto pokud dodavatel neprojde již prvotním sítem posouzení souladu jeho žádosti o účast se zadávacími podmínkami podle § 68 odst. 5 ZZVZ, není oprávněn se této fáze účastnit. Slovy navrhovatele – není relevantním dodavatelem.
74. Nemám ani za to, že by Úřad v bodu 140 odůvodnění napadeného rozhodnutí zkresloval názory navrhovatele. Navrhovatel v rozkladových námitkách uvádí, že nikdy neprezentoval potřebu řešit kvalifikaci v pozdější fázi soutěžního dialogu, ale jedním dechem dodává, že jen obecně upozorňoval na možnost řešení způsobilosti dodavatele plnit předmět veřejné zakázky v pokročilejší fázi dialogu. Podle § 28 odst. 1 ZZVZ platí, že kvalifikací se rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Řešená kritéria technické kvalifikace tedy jsou určena k ověření způsobilosti a schopnosti dodavatele plnit veřejnou zakázku. Jak jsem také uvedl výše, § 68 odst. 4 ZZVZ vztahuje posouzení žádostí o účast se zadávacími podmínkami do první fáze řízení se soutěžním dialogem, tedy tam zjevně směřuje i posouzení splnění technické kvalifikace jako jedné z částí způsobilosti dodavatele plnit veřejnou zakázku.
75. Ptá-li se navrhovatel na to, zda je nezpůsobilý dodavatel ten, který v současné době realizuje projekty na stupni automatizace GoA4, pokud je předpoklad zadání veřejné zakázky cca 16 měsíců po podání žádostí o účast a je reálný předpoklad, že v době zadání veřejné zakázky budou realizované projekty uvedeny do provozu, odpovídám mu, že takový dodavatel je z pohledu zadávacích podmínek skutečně nezpůsobilý a odkazuji ho na odůvodnění výše. Navíc však upozorňuji na to, že kvalifikace se posuzuje k určitým okamžikům v zadávacím řízení. V řízení se soutěžním dialogem to je jeho první fáze. Již při posouzení žádostí o účast musí dodavatel splňovat mj. požadavky na kvalifikaci, jinak bude ze zadávacího řízení vyloučen.
76. Není jakkoliv relevantní skutečnost, že navrhovatel může disponovat referenční zakázkou v budoucnu, a to ani v době zadání veřejné zakázky, tj. uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Jestliže v rozhodné době, tedy v době posuzování kvalifikace dodavatel není kvalifikován v souladu se zákonnými požadavky zadavatele, je lhostejné, že může být kvalifikován v budoucnu. Ad absurdum se lze ptát, zda disponuje referencí na novostavbu tunelu společnost, která daný tunel teprve realizuje a za 16 měsíců bude tunel hotový. K tomu lze navíc dodat i to, že uplatnitelnost projektů, na které navrhovatel odkazuje, nebyla předmětem zkoumání zadavatele ani Úřadu, proto není vůbec jasné, jestli by dané referenční zakázky splňovaly požadavky zadavatele.
77. Navrhovatel se ptá, zda je více kvalifikovaný dodavatel, který realizoval projekt GoA3, ale nikdy GoA4, přestože je předmětem veřejné zakázky právě vyšší stupeň automatizace, nebo dodavatel se zkušenostmi s projekty GoA4, byť ve fázi pokročilé rozpracovanosti.
78. K tomu uvádím, že to, jakého dodavatele bude považovat za kvalifikovaného, určuje v mezích ZZVZ zadavatel prostřednictvím zadávacích podmínek. Pokud určil mj. právě řešené požadavky na kvalifikaci spočívající v referenční zakázce, kde došlo k uvedení do provozu s cestujícími, a na člena týmu Specialista zabezpečovacího zařízení, musí je dodavatel splnit. Jestliže je nesplní, nepovažuje se pro účely zadávacího řízení za kvalifikovaného. Není úkolem Úřadu, aby zkoumal schopnosti jednotlivých dodavatelů a ani já nemám ambici vyslovovat závěry o kvalifikovanosti či nekvalifikovanosti navrhovatele k plnění veřejné zakázky. Předmětem tohoto řízení je posouzení stanovených zadávacích podmínek, které právě prošly přezkumem oběma stupni. V takovém okamžiku není důležitá odpověď na otázku, kterou navrhovatel pokládá, ale pouze to, že zadávací podmínky jsou stanoveny v souladu se ZZVZ.
79. Je současně pravdou, že nasazení automatizace GoA3 zadavateli nezaručuje úspěšné nasazení automatizace GoA4. Takto absolutně ale nelze na kvalifikační požadavky nahlížet, protože fakticky ani zkušenost s úspěšným nasazením automatizace GoA4 zadavateli nedává takovou jistotu. Zadavatel ale zákonným způsobem nastavil takové požadavky, při kterých má dodavatele za kvalifikovaného pro realizaci předmětu veřejné zakázky, a předložil podrobné odůvodnění, které jsem ve shodě s Úřadem přijal jako dostatečné. Navrhovatel současně nevymezil předmět námitek a následně správního řízení o jeho návrhu tak, že by považoval vztažení požadované reference i ke stupni automatizace GoA3 za neodpovídající předmětu veřejné zakázky nebo za nějakým způsobem příliš široké, proto tato námitka ani nemůže být předmětem tohoto přezkumu. I zde pak platí, že námitka je velmi obecná a navrhovatel nezdůvodnil, proč nemohou být zkušenosti s automatizací GoA3 relevantní u veřejné zakázky týkající se stupně automatizace GoA4.
80. K oběma řešeným požadavkům Úřad uvedl, že zadavatel stanovil do jisté míry přísné zadávací podmínky, ale jeho zájmem je zdárné dokončení projektu, přičemž předmět veřejné zakázky je rozsáhlý, složitý, finančně nákladný a komplikovaný. Požadavky zadavatele je proto podle Úřadu nutné považovat za legitimní a odůvodněné, protože obecně platí, že čím složitější je předmět veřejné zakázky, tím přísnější požadavky může zadavatel stanovit. S tímto konstatování musím souhlasit. Je nutné dát v tomto ohledu do kontrastu právě zaprvé složitost veřejné zakázky, která obecně připouští související složitější stanovení technické kvalifikace, a potřebné odůvodnění předložené zadavatelem v zadávacím řízení a ve správním řízení před Úřadem, a zadruhé nekonkrétnost celé řady námitek navrhovatele.
81. Uzavírám, že Úřad postupoval v napadeném rozhodnutí správně a v souladu se ZZVZ, když zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
VI. Závěr
82. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. JUDr. Vilém Podešva, LL.M. advokát, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4
2. KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, Na Příkopě 988/31, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákonem č. 238/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, a některé další zákony, u kterých je rozhodné znění k datu účinnosti těchto zákonů. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Pozn. předsedy Úřadu: Grade of Automation – stupeň automatizace 0 až 4.
[3] Pozn. předsedy Úřadu: Communication Based Train Control – řízení vlakové soupravy metra na základě komunikace.