číslo jednací: 22122/2025/500
spisová značka: S0241/2025/VZ

Instance	I.
Věc	nájem zdravotnických přístrojů a zařízení sloužících k odběru krve a plazmy
Účastníci	Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	2. 7. 2025
Dokumenty	2025_S0241.pdf 498 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0241/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-22122/2025/500

Brno 16. 6. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 1. 4. 2025, jehož účastníkem je

obviněný – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) cit. zákona obviněným v souvislosti s uzavřením smluv dne 24. 8. 2023, jejichž předmětem byl nájem zdravotnických přístrojů a zařízení sloužících k odběru krve a plazmy a k následné výrobě transfuzních přípravků na Hematologicko-transfuzním oddělení cit. obviněného,

rozhodl takto:

Obviněný – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 cit. zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze

Smlouvy o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873383 uzavřené dne 24. 8. 2023 s dodavatelem VIVACOM s.r.o., IČO 27127231, se sídlem U Švehlova altánu 1598/7, Hostivař, 102 00 Praha 10,
Smlouvy o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873331 uzavřené dne 24. 8. 2023 s dodavatelem VIVACOM s.r.o., IČO 27127231, se sídlem U Švehlova altánu 1598/7, Hostivař, 102 00 Praha 10,
Smlouvy o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873359 uzavřené dne 24. 8. 2023 s dodavatelem VIVACOM s.r.o., IČO 27127231, se sídlem U Švehlova altánu 1598/7, Hostivař, 102 00 Praha 10,
Smlouvy o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873375 uzavřené dne 24. 8. 2023 s dodavatelem VIVACOM s.r.o., IČO 27127231, se sídlem U Švehlova altánu 1598/7, Hostivař, 102 00 Praha 10,
Smlouvy o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873251 uzavřené dne 24. 8. 2023 s dodavatelem BussMed s.r.o., IČO 09549340, se sídlem Hostivařská 151/15, Hostivař, 102 00 Praha 10,
Smlouvy o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873227 uzavřené dne 24. 8. 2023 s dodavatelem BussMed s.r.o., IČO 09549340, se sídlem Hostivařská 151/15, Hostivař, 102 00 Praha 10,

spočívající v nájmu zdravotnických přístrojů a zařízení sloužících k odběru krve a plazmy
a k následné výrobě transfuzních přípravků na Hematologicko-transfuzním oddělení cit. obviněného, tedy v úplatném pořízení věcí ve smyslu § 14 odst. 1 cit. zákona, které tvoří jeden funkční celek a které byly zadávány v časové souvislosti, s předpokládanou hodnotou přesahující limit dle § 27 písm. a) cit. zákona zakládající povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, zadal bez provedení některého z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 75 000,- Kč (sedmdesát pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLUV

1. Obviněný – Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, IČO 00092584, se sídlem MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – uzavřel dne 24. 8. 2023 šest samostatných smluv, jejichž předmětem byl nájem zdravotnických přístrojů a zařízení sloužících k odběru krve a plazmy a k následné výrobě transfuzních přípravků na Hematologicko-transfuzním oddělení obviněného. Jednalo se o následující smlouvy:

Smlouva o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873383 uzavřená dne 24. 8. 2023 s dodavatelem – VIVACOM s.r.o., IČO 27127231, se sídlem U Švehlova altánu 1598/7, Hostivař, 102 00 Praha 10 (dále jen „dodavatel VIVACOM s.r.o.“) – na pronájem 1 ks přístroje „stolní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“ (dále jen „smlouva č. 1),
Smlouva o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873331 uzavřená dne 24. 8. 2023 s dodavatelem VIVACOM s.r.o. na pronájem 2 ks přístrojů „[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: NÁZEV PŘÍSTROJE]“ (dále jen „smlouva č. 2),
Smlouva o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873359 uzavřená dne 24. 8. 2023 s dodavatelem VIVACOM s.r.o. na pronájem 6 ks přístrojů „mobilní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“ (dále jen „smlouva č. 3),
Smlouva o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873375 uzavřená dne 24. 8. 2023 s dodavatelem VIVACOM s.r.o. na pronájem 6 ks přístrojů „odběrová váha [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“ (dále jen „smlouva č. 4),
Smlouva o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873251 uzavřená dne 24. 8. 2023 s dodavatelem – BussMed s.r.o., IČO 09549340, se sídlem Hostivařská 151/15, Hostivař, 102 00 Praha 10 (dále jen „dodavatel BussMed s.r.o.“) – na pronájem 1 ks přístroje „sterilní svářečka“ (dále jen „smlouva č. 5),
Smlouva o nájmu movité věci ID v registru smluv 23873227 uzavřená dne 24. 8. 2023 s dodavatelem BussMed s.r.o. na pronájem 7 ks přístrojů „[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: NÁZEV PŘÍSTROJE]“ (dále jen „smlouva č. 6).

Smlouva č. 1

2. Dle čl. I smlouvy č. 1 je předmětem nájmu „stolní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“, přičemž dodavatel VIVACOM s.r.o. přenechává předmět nájmu zadavateli k užívání výhradně pro potřeby zadavatele za účelem zajištění provozu zdravotnické činnosti na Hematologicko – transfuzním oddělení zadavatele.

3. Nájemné bylo dle čl. I smlouvy č. 1 sjednáno ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc (přičemž k nájemnému bude účtována DPH v zákonné sazbě).

4. Dle čl. V. smlouvy č. 1 se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 12 měsíců ode dne podpisu předávacího protokolu.

5. V čl. VI. smlouvy č. 1 se pak uvádí v souvislosti s uveřejněním smlouvy v registru smluv, že dodavatel VIVACOM s.r.o. považuje z titulu obchodního tajemství za chráněné označení předmětu nájmu, jeho cenu a nájemné.

6. Dne 31. 10. 2023 obviněný uzavřel s dodavatelem VIVACOM s.r.o. „Dodatek č. 1 k Smlouvě o nájmu movité věci“ (dále jen „dodatek ke smlouvě č. 1“).

7. Dle úvodní části dodatku ke smlouvě č. 1 se smluvní strany dohodly na rozšíření předmětu nájmu o 1 ks přístroje „stolní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“ na celkový počet 2 ks, přičemž smluvní strany potvrdily, že „k protokolárnímu předání přístrojů došlo dne 24. 10. 2023.“.

8. Dodatkem ke smlouvě č. 1 dále došlo ke změně výše nájemného, které s účinností od 1. 11. 2023 činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc (přičemž k nájemnému bude účtována DPH v zákonné sazbě).

Smlouva č. 2

9. Dle čl. I smlouvy č. 2 jsou předmětem nájmu 2 ks přístroje „[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: NÁZEV PŘÍSTROJE]“, přičemž dodavatel VIVACOM s.r.o. přenechává předmět nájmu zadavateli k užívání výhradně pro potřeby zadavatele za účelem zajištění provozu zdravotnické činnosti na Hematologicko – transfuzním oddělení zadavatele.

10. Nájemné bylo dle čl. I smlouvy č. 2 sjednáno ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc (přičemž k nájemnému bude účtována DPH v zákonné sazbě).

11. Dle čl. V. smlouvy č. 2 se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 12 měsíců ode dne podpisu předávacího protokolu.

12. V čl. VI. smlouvy č. 2 se pak uvádí v souvislosti s uveřejněním smlouvy v registru smluv, že dodavatel VIVACOM s.r.o. považuje z titulu obchodního tajemství za chráněné označení předmětu nájmu, jeho cenu a nájemné.

Smlouva č. 3

13. Dle čl. I smlouvy č. 3 je předmětem nájmu 6 ks přístroje „mobilní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“, přičemž dodavatel VIVACOM s.r.o. přenechává předmět nájmu zadavateli k užívání výhradně pro potřeby zadavatele za účelem zajištění provozu zdravotnické činnosti na Hematologicko – transfuzním oddělení zadavatele.

14. Nájemné bylo dle čl. I smlouvy č. 3 sjednáno ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc (přičemž k nájemnému bude účtována DPH v zákonné sazbě).

15. Dle čl. V. smlouvy č. 3 se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 12 měsíců ode dne podpisu předávacího protokolu.

16. V čl. VI. smlouvy č. 3 se pak uvádí v souvislosti s uveřejněním smlouvy v registru smluv, že dodavatel VIVACOM s.r.o. považuje z titulu obchodního tajemství za chráněné označení předmětu nájmu, jeho cenu a nájemné.

17. Dne 31. 10. 2023 obviněný uzavřel s dodavatelem VIVACOM s.r.o. „Dodatek č. 1 k Smlouvě o nájmu movité věci“ (dále jen „dodatek ke smlouvě č. 3“).

18. Dle úvodní části dodatku ke smlouvě č. 3 se smluvní strany dohodly na rozšíření předmětu nájmu o 1 ks přístroje „mobilní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“ na celkový počet 7 ks, přičemž potvrdily, že „k protokolárnímu předání přístrojů došlo dne 24. 10. 2023.“.

19. Dodatkem ke smlouvě č. 3 dále došlo ke změně výše nájemného, které s účinností od 1. 11. 2023 činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc (přičemž k nájemnému bude účtována DPH v zákonné sazbě).

Smlouva č. 4

20. Dle čl. I smlouvy č. 4 je předmětem nájmu 6 ks přístroje „odběrová váha [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“, přičemž dodavatel VIVACOM s.r.o. přenechává předmět nájmu zadavateli k užívání výhradně pro potřeby zadavatele za účelem zajištění provozu zdravotnické činnosti na Hematologicko – transfuzním oddělení zadavatele.

21. Nájemné bylo dle čl. I smlouvy č. 4 sjednáno ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc (přičemž k nájemnému bude účtována DPH v zákonné sazbě).

22. Dle čl. V. smlouvy č. 4 se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 12 měsíců ode dne podpisu předávacího protokolu.

23. V čl. VI. smlouvy č. 4 se pak uvádí v souvislosti s uveřejněním smlouvy v registru smluv, že dodavatel VIVACOM s.r.o. považuje z titulu obchodního tajemství za chráněné označení předmětu nájmu, jeho cenu a nájemné.

24. Dne 31. 10. 2023 obviněný uzavřel s dodavatelem VIVACOM s.r.o. „Dodatek č. 1 k Smlouvě o nájmu movité věci“ (dále jen „dodatek ke smlouvě č. 4“).

25. Dle úvodní části dodatku ke smlouvě č. 4 se smluvní strany dohodly na rozšíření předmětu nájmu o 1 ks přístroje „odběrová váha [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“ na celkový počet 7 ks, přičemž potvrdily, že „k protokolárnímu předání přístrojů došlo dne 24. 10. 2023.“.

26. Dodatkem ke smlouvě č. 4 dále došlo ke změně výše nájemného, které s účinností od 1. 11. 2023 činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc (přičemž k nájemnému bude účtována DPH v zákonné sazbě).

Smlouva č. 5

27. Dle čl. I smlouvy č. 5 je předmětem nájmu 1 ks přístroje „sterilní svářečka“, přičemž dodavatel BussMed s.r.o. přenechává předmět nájmu zadavateli k užívání výhradně pro potřeby zadavatele za účelem zajištění provozu zdravotnické činnosti na Hematologicko – transfuzním oddělení zadavatele.

28. Nájemné bylo dle čl. I smlouvy č. 5 sjednáno ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc (přičemž k nájemnému bude účtována DPH v zákonné sazbě).

29. Dle čl. V. smlouvy č. 5 se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 12 měsíců ode dne podpisu předávacího protokolu.

30. V čl. VI. smlouvy č. 5 se pak uvádí v souvislosti s uveřejněním smlouvy v registru smluv, že dodavatel BussMed s.r.o. považuje z titulu obchodního tajemství za chráněné označení předmětu nájmu, jeho cenu a nájemné.

Smlouva č. 6

31. Dle čl. I smlouvy č. 6 je předmětem nájmu 7 ks přístroje „[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: NÁZEV PŘÍSTROJE]“, přičemž dodavatel BussMed s.r.o. přenechává předmět nájmu zadavateli k užívání výhradně pro potřeby zadavatele za účelem zajištění provozu zdravotnické činnosti na Hematologicko – transfuzním oddělení zadavatele.

32. Nájemné bylo dle čl. I smlouvy č. 6 sjednáno ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc (přičemž k nájemnému bude účtována DPH v zákonné sazbě).

33. Dle čl. V. smlouvy č. 6 se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 12 měsíců ode dne podpisu předávacího protokolu.

34. V čl. VI. smlouvy č. 6 se pak uvádí v souvislosti s uveřejněním smlouvy v registru smluv, že dodavatel BussMed s.r.o. považuje z titulu obchodního tajemství za chráněné označení předmětu nájmu, jeho cenu a nájemné.

Souhrnný přehled

35. Úřad na tomto místě pro přehlednost shrnuje podstatné údaje z předmětných smluv (příp. dodatků):

Smlouva	Datum uzavření	Předmět nájmu	Nájemné v Kč bez DPH/měsíc	Nájemné v Kč bez DPH za celou dobu nájmu (12 měsíců) k okamžiku spáchání	Nájemné v Kč vč. DPH za celou dobu nájmu v cenách dle dodatků (pro výpočet max. výše pokuty)
Smlouva č. 1 + dodatek	24. 8. 2024 31. 10. 2023	stolní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]
Smlouva č. 2	24. 8. 2024	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: NÁZEV PŘÍSTROJE]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]
Smlouva č. 3 + dodatek	24. 8. 2024 31. 10. 2023	mobilní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]
Smlouva č. 4 + dodatek	24. 8. 2024 31. 10. 2023	odběrová váha [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]
Smlouva č. 5	24. 8. 2024	sterilní svářečka	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]
Smlouva č. 6	24. 8. 2024	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: NÁZEV PŘÍSTROJE]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]	[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA]
Celkem				7 301 377,32	9 240 814,48

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

36. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona obdržel dne 24. 4. 2024 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele v souvislosti s uzavíráním shora uvedených smluv a dodatků.

37. Úřad přípisem ze dne 25. 4. 2024 požádal obviněného o zaslání vyjádření k obsahu podnětu a také dokumentace pořízené v souvislosti s uzavíráním výše uvedených smluv a dodatků.

38. Dne 10. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 9. 5. 2024 k obsahu podnětu (dále jen „vyjádření obviněného“) a taktéž dokumentaci pořízenou v souvislosti s uzavíráním výše uvedených smluv a dodatků.

Vyjádření obviněného

39. Obviněný ve svém vyjádření pouze uvádí, že „vyjma příslušných smluv, jejich dodatků a stručné e-mailové komunikace nedisponuje žádnou další dokumentací související s předmětnými smlouvami, jež byly uzavřeny předchozím vedením. Žádná další dokumentace, pokud existovala, totiž nebyla současnému vedení nemocnice předána.“.

40. Obviněný dále upozorňuje Úřad na skutečnost, že dodavatelé VIVACOM s.r.o. a BussMed s.r.o. označili některé údaje uvedené v předmětných smlouvách a dodatcích za obchodní tajemství, konkrétně se jedná o označení předmětu nájmu, jeho ceny a nájemného. V této souvislosti obviněný uvádí, že ačkoliv má o rozsahu vymezeného obchodního tajemství pochybnosti, uvedení dodavatelé i přes rozhodnutí Úřadu na ochranu osobních údajů na ochraně označených údajů trvají a tato otázka nebyla doposud vyřešena. Obviněný proto ke svému vyjádření přikládá dopisy, ve kterých tito dodavatelé rozsah obchodního tajemství označují.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

41. Dne 17. 5. 2024 Úřad za účelem prošetření věci požádal zadavatele o laicky srozumitelný popis předmětu nájmu uvedených smluv a dodatků, tedy jednotlivých výše jmenovaných zdravotnických zařízení, dále stejným způsobem o vysvětlení, k čemu jsou tato zařízení v rámci provozu zadavatele používána, včetně sdělení, zda a případně jak spolu funkce jednotlivých zařízení souvisí. Dále Úřad zadavatele požádal o sdělení, jak často jsou jednotlivá výše jmenovaná zařízení zadavatelem pořizována/najímána.

42. Dne 31. 5. 2024 obdržel Úřad přípis ze dne 29. 5. 2024, kterým obviněný reagoval na uvedenou žádost Úřadu a ve kterém Úřadu sdělil následující:

„Předmětem nájmu jsou přístroje a zařízení k odběru krve a plazmy (viz dále) a k následné výrobě transfuzních přípravků. Jedná se obecně o koncentráty červených krvinek (erytrocytů), koncentráty destiček – viz níže a dále transfuzní přípravky z tekuté složky krve, tedy plazmy. Plazmu lze vyrobit dvojím způsobem. Jedním je odstředění plné krve (centrifugace) kdy dojde k primárnímu gravitačnímu oddělení červených krvinek (spodní část vaku), destiček a bílých krvinek – tzv. buffy coat - (střední část vaku) a plazmy (horní část vaku). Druhým způsobem je výroba plazmy na speciálním přístroji – separátoru, který oddělí plazmu na principu membránové filtrace či centrifugace. K výrobě transfuzních přípravků je užíván systém 4 vaků, kdy v prvním kroku je provedena centrifugace (viz výše), následně po primárním oddělení dochází k přetlačení plazmy krevním lisem – viz níže do samostatného vaku a stejně tak koncentrátu červených krvinek a následně ještě červené krvinky projdou tzv. leukofiltrem (filtr k odstranění bílých krvinek) a vyrobíme tím finální produkt, tzv. erytrocyty bez buffy coatu resuspendované deleukotizované (běžně užívaná zkratka ERD – koncentrát červených krvinek bez destiček a bílých krvinek promíchané s výživným roztokem). Vlastní návaznosti v rámci přístrojového vybavení jsou ještě popsány níže:

A) Odběry krve:

1. Odběrová váha – [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE] (7ks) používá se při odběrech krve od dárců na odběrovém boxu

2. Krevní Lis – [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE] (2ks) používá se při výrobě transfúzních přípravků z plné krve k oddělení červených krvinek (erytrocytů) od plazmy. V rámci výroby transfuzních přípravků navazujeme na odběrové váhy, kdy po odběrech krve pokračuje výroba transfuzních přípravků (erytrocytů a plazmy) na krevních lisech.

B) Odběr krevní plazmy

[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE] separátory (7 ks)

Odběr plazmy přístrojovým způsobem, odborně přístrojovou plazmaferézou na principu centrifugace. Jedná se o způsob, kdy se dárci odebere v několika cyklech část plné krve a oddělí se plazma, která se sbírá do odběrového vaku, červené krvinky se vracejí dárci zpět.

C) Svářečky

1. Mobilní svářečky [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE] (7ks)

2. Stolní svářečky [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE] (2ks)

Při obou typech odběrů (z plné krve či odběry přístrojovou plazmaferézou) jsou používány svářečky (svařování segmentů u vaků obsahující krev či plazmu ke kontrolám transfuzních přípravků):

D) Sterilní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE] (1ks[)]

Uvedený přístroj má návaznost na výrobu trombocytů z buffycoatu – destičkový koncentrát (zbylá část z plné krve po oddělení plazmy a červených krvinek s vysokým obsahem destiček) po zpracování krve na krevních lisech – viz výše.

Zařízení jsou pořizována/obměňována v řádu cca 10 let.“.

III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

43. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 1. 4. 2025 příkaz sp. zn. ÚOHS-S0241/2025/VZ, č. j. ÚOHS-11818/2025/500 z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým

o ve výroku I. rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smluv č. 1–6 spočívající v nájmu zdravotnických přístrojů a zařízení sloužících k odběru krve a plazmy
a k následné výrobě transfuzních přípravků na Hematologicko-transfuzním oddělení obviněného, tedy v úplatném pořízení věcí ve smyslu § 14 odst. 1 zákona, které tvoří jeden funkční celek a které byly zadávány v časové souvislosti, s předpokládanou hodnotou přesahující limit dle § 27 písm. a) zákona zakládající povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, zadal bez provedení některého z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy,

o ve výroku II. uložil obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu pokutu ve výši 90 000 Kč.

44. Dnem vydání příkazu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno řízení o přestupku.

45. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), obviněný.

46. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 9. 4. 2025 odpor z téhož dne (dále jen „odpor“).

47. Usnesením ze dne 9. 4. 2025 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

48. Dne 22. 4. 2025 obdržel Úřad stanovisko obviněného z téhož dne (dále jen „stanovisko obviněného“).

Stanovisko obviněného

49. Obviněný předně uvádí, že základní povinností správního orgánu dle správního řádu je zjistit stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Obviněný je toho názoru, že postup, kdy Úřad při vydání příkazu vycházel pouze z podkladů od obviněného, případně z veřejně dostupných zdrojů, „může obstát nanejvýše co do otázky viny obviněného, avšak již nikoli při určení správního trestu.“.

50. Obviněný upozorňuje na ust. § 37 zákona o přestupcích, podle kterého správní orgán při určení druhu a výměry správního trestu přihlédne zejména k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a dále u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

51. Co se týče polehčujících okolností, Úřad měl dle obviněného zohlednit, že obviněný s Úřadem po celou dobu aktivně spolupracoval a poskytl mu všechny vyžádané dokumenty (včetně vysvětlení funkce předmětných zdravotnických přístrojů a zařízení), a dále také skutečnost, že obviněný nebyl doposud Úřadem v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek trestán.

52. Další polehčující okolností je skutečnost, že obviněný již před zahájením šetření Úřadem sám činil kroky ke zjištění skutečného stavu a k jeho nápravě, když dne 20. 3. 2024 pověřil interního auditora k provedení auditu ohledně uzavření předmětných smluv a následně po jeho ukončení předmětné nájemní smlouvy vypověděl.

53. Úřad dále dle obviněného vůbec nezohlednil povahu činnosti obviněného. Obviněný je nemocnicí, příspěvkovou organizací územně samosprávného celku, a vykonává tedy obecně prospěšnou a žádoucí činnost spočívající v zajištění ambulantní a lůžkové péče o pacienty ve spádové oblasti. Cílem činnosti obviněného není dosažení zisku a případný zisk, který Úřad v rámci příkazu zmiňuje, obviněný opět vynakládá na poskytování zdravotní péče.

54. Obviněný doplňuje, že uvádí pouze relevantní okolnosti spáchání přestupku, ke kterým Úřad přihlédl nedostatečně nebo vůbec, a dodává, že výčty v § 37 a dále v § 38 až 40 zákona o přestupcích jsou demonstrativní, nikoli taxativní.

55. Obviněný na závěr uvádí, že mohou existovat další informace a podklady týkající se uzavření předmětných nájemních smluv, kterými však obviněný s ohledem na změnu statutárního orgánu obviněného ke dni 1. 2. 2024 a změnu širšího vedení obviněného (kdy tyto osoby již nejsou v pracovním poměru k obviněnému) nedisponuje. Úřad si je tedy může od patřičných osob vyžádat.

Další průběh řízení o přestupku

56. Usnesením ze dne 2. 5. 2025 stanovil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – zaslání dokladů, ze kterých bude vyplývat obviněným tvrzená skutečnost, a sice, že vypověděl předmětné smlouvy č. 1–6, včetně doložení skutečnosti, kdy k výpovědi předmětných smluv došlo.

57. Dne 7. 5. 2025 v reakci na cit. usnesení Úřad od obviněného obdržel následující dokumenty:

„Výpověď nájemních smluv ze dne 24. 8. 2024“ ze dne 19. 6. 2024 adresovaná dodavateli VIVACOM s.r.o., kterou obviněný bez uvedení důvodu vypověděl smlouvy č. 1-4 (včetně dodejky ze dne 21. 6. 2024),
Reakce dodavatele VIVACOM s.r.o. ze dne 24. 7. 2024 na výpověď nájemních smluv,
„Sdělení k výpovědi smluv a výzva k převzetí přístrojů“ ze dne 30. 8. 2024 adresovaná dodavateli VIVACOM s.r.o. (včetně dodejky ze dne 3. 9. 2024) a reakce dodavatele VIVACOM s.r.o. ze dne 4. 9. 2024 na cit. sdělení,
„Výpověď nájemních smluv ze dne 24. 8. 2024“ ze dne 19. 6. 2024 adresovaná dodavateli BussMed s.r.o., kterou obviněný bez uvedení důvodu vypověděl smlouvy č. 5-6 (včetně dodejky ze dne 21. 6. 2024),
„Sdělení k výpovědi smluv a výzva k převzetí přístrojů“ ze dne 12. 6. 2024[1] adresované dodavateli BussMed s.r.o. (včetně dodejky ze dne 3. 9. 2024) a reakce dodavatele BussMed s.r.o. ze dne 4. 9. 2024 na cit. sdělení,
„Pověření č. 2024/01/S“ ze dne 20. 3. 2024 k provedení interního auditu „procesu nakupovaných služeb – nájmu movitých věcí – pro Hematologicko-transfuzní oddělení od firmy VIVACOM s.r.o., BussMed s.r.o.“,
„Závěrečná zpráva auditu č. 2024/01/S“ ze dne 7. 6. 2024.

58. Usnesením ze dne 13. 5. 2025 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad ve stanovené lhůtě (ani později) vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí neobdržel.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

59. Úřad přezkoumal postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vč. stanoviska obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že obviněný nepostupoval při uzavření předmětných smluv v souladu se zákonem, čímž se dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů^{^[2]}

60. Podle § 2 odst. 1 věty první zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

61. Podle § 2 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou je veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

62. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

63. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

64. Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Pro účely věty první se za pořízení věci nepovažuje pořízení cenného papíru nebo jiného investičního nástroje, obchodního závodu, jeho samostatné organizační složky nebo podílu v obchodní korporaci.

65. Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

66. Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

67. Podle § 16 odst. 6 věty druhé zákona nebyla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.

68. Podle § 18 odst. 1 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

69. Podle § 18 odst. 2 zákona součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 cit. ustanovení zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

70. Podle § 18 odst. 3 zákona jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

71. Podle § 20 zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky je rozhodná u smlouvy na dobu

a) určitou předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy,

b) neurčitou nebo jejíž trvání nelze přesně vymezit předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

72. Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

73. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

74. Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

75. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3 zákona.

76. Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

77. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

78. Podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2 nařízení vlády o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona 5 610 000 Kč.

Právní posouzení

79. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Má-li být naplněn hlavní účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimky u veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona. Současně platí, že uvedená základní povinnost zadavatele je splněna pouze tehdy, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku ve správně určeném režimu (a dle z toho vyplývajících pravidel zadávacího řízení) podle § 24 a násl. ust. zákona, který se určí podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky (s výjimkou zjednodušeného režimu podle § 129 zákona).

80. Pro posouzení postupu zadavatele podle zákona je tedy rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zákon v § 16 odst. 1 definuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako zadavatelem předpokládanou výši úplaty (bez zahrnutí daně z přidané hodnoty) za plnění veřejné zakázky vyjádřenou v penězích. Dle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Pokud tedy veřejná zakázka byla zadána bez provedení zadávacího řízení, pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky se použije v souladu s § 16 odst. 6 zákona cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.

81. Podle § 27 písm. a) zákona je pak veřejná zakázka na dodávky, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 2 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu a tu zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 odst. 1 až 3 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se buď podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení, nebo v případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky dosáhne finančního limitu pro nadlimitní režim veřejné zakázky stanoveného nařízením vlády o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona, konkrétně se v šetřeném případě jedná o limit podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2 cit. nařízení vlády, jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v rámci zadávacího řízení podle zákona v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

82. Úřad dále uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, včetně práva na rozdělení jejího předmětu na více částí, jak je ostatně výslovně zakotveno v § 35 zákona, přičemž zároveň z tohoto ustanovení vyvěrá jednoznačný imperativ, že dělením předmětů veřejných zakázek na části nesmí docházet k obcházení jinak platných povinností vyplývajících ze zákona. Jestliže zadavatel hodlá předmět veřejné zakázky rozdělit a zadávat ji v jednom či více zadávacích řízeních (příp. samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou), musí dbát na § 18 odst. 1 zákona, který ukládá povinnost stanovit předpokládanou hodnotu podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí (smyslem citovaného ustanovení je zabránit umělému a účelovému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a zabránit tak zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky). Zákonodárce následně v § 18 odst. 2 zákona stanoví, co všechno je třeba podřadit pod jednu veřejnou zakázku – vše, co spolu tvoří jeden funkční celek a časově spolu souvisí.

83. Na tomto místě Úřad považuje za vhodné uvést, že si je vědom skutečnosti, že ust. § 18 odst. 1 a 2 zákona se vztahuje na postup zadavatele v zadávacím řízení (nebo více zadávacích řízeních), avšak v šetřeném případě obviněný v zadávacím řízení nepostupoval vůbec. Aplikací logického výkladu (argumentum a minori ad maius), resp. teleologického výkladu uvedeného ustanovení Úřad dospěl k závěru, že je-li zákonem vyžadováno sčítání předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části za situace, kdy zadavatel ohledně těchto částí postupuje v zadávacím řízení (tedy v situaci, kdy určitá právem regulovaná soutěž probíhá), přičemž účelem tohoto ustanovení nepochybně je, aby byla příslušná úroveň hospodářské soutěže o danou veřejnou zakázku (ve smyslu funkčního celku) zachována, musí být o to víc sčítání vyžadováno za situace, kdy zadavatel ohledně těchto částí postupuje mimo režim zákona (a soutěž o daný funkční celek tak z hlediska zákona zcela vyloučí). Úřad tedy uzavírá, že pravidlo sčítání předpokládaných hodnot lze bezesporu použít i v situaci, kdy je veřejná zakázka rozdělena na více částí, ohledně kterých zadavatel nepostupuje vůbec v zadávacím řízení.

84. Co se týče pojmu „funkční celek“, zákon jej nijak blíže nedefinuje, při jeho výkladu lze ovšem vycházet z rozhodovací praxe Úřadu i správních soudů. Otázky spojené s posuzováním existence „jedné veřejné zakázky“ ve smyslu dovozování konkrétních souvislostí mezi rozděleným plněním totiž Úřad řeší ve své rozhodovací praxi opakovaně, přičemž vychází mj. z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, která je na šetřený případ aplikovatelná i ve vztahu k závěrům učiněným ve vztahu k předchozí právní úpravě (zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)^{^[3]}. Aplikovatelnost dosavadní judikatury pak výslovně zmiňuje i důvodová zpráva k zákonu, kde je uvedeno, že „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek“.

85. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) tak např. v rozsudku č. j. 9 As 205/2022-51 ze dne 23. 3. 2023 uvádí, že „[s]kutečnost, zda plnění tvoří jeden funkční celek, lze určit zejména podle věcné souvislosti plnění, která je dána obsahovou náplní plnění, ale může se promítat i v místní souvislosti.“ NSS pak v uvedeném rozsudku cituje další rozsudky správních soudů a shrnuje stěžejní východiska z nich vyplývající, která je třeba ve vztahu k posouzení funkčního celku zkoumat. V této souvislosti uvádí následující: „V rozsudku ze dne 26. 4. 2012, č. j. 2 Afs 71/2011-93, NSS kladl důraz na charakter poskytovaného plnění. V rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173, NSS dále poukázal na to, že pokud zadavatel poptává plnění srovnatelného druhu, v témže časovém období a za obdobných podmínek, půjde o jedinou zakázku. V rozsudku ze dne 17. 9. 2015, č. j. 7 As 211/2015-31, NSS zdůraznil potřebu zkoumat jednotu celkového záměru zadavatele. Tato kritéria odpovídají pojmu ,funkční celekʼ, se kterým pracuje zákon o zadávání veřejných zakázek.“

86. Jak však uvádí komentář k zákonu, od účinnosti zákona k určitému posunu rozhodovací praxe došlo. Předseda Úřadu např. v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0089/2021/VZ, č. j. ÚOHS-20865/2021/161/TMi ze dne 24. 6. 2021 vyslovil závěr, že je nutno určitá specifika současné právní úpravy reflektovat, když konstatoval, že „[v] současné právní úpravě však vystupuje do popředí hledisko funkce poptávaného celku, které nemusí být nutně vždy naplněno i tam, kde spolu plnění věcně, místně i časově souvisejí. Určení, zda spolu plnění souvisí tak, aby je bylo nutno sčítat podle § 18 odst. 2 zákona, bude vždy velmi záležet na konkrétních okolnostech posuzovaných případů a charakteru předmětných plnění“. Funkční celek je tedy stěžejním faktorem pro posouzení povinnosti sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek, nelze však typizovat, co daný funkční celek obecně tvoří. V každém konkrétním případě je totiž funkční celek založen na jiných okolnostech, a je proto nutno každý případ posuzovat individuálně.

87. Úřad v této souvislosti dále zmiňuje rozsudek NSS č. j. 8 As 43/2023-52 ze dne 12. 6. 2024, v rámci kterého NSS posuzoval existenci funkčního celku u dvou veřejných zakázek zadávaných zadavatelem za účelem pořízení aktualizace plánu investičního rozvoje (generelu) dvou nemocnic nacházejících se ve dvou různých městech. V cit. rozsudku se uvádí: „Ačkoliv je geneze příčin, které vedly k zadání obou veřejných zakázek v mnohém podobná a stěžovatel ve vztahu k oběma nemocnicím historicky činil postupně obdobné kroky, z obsahu správního spisu neplyne, že by se jednalo o společně koordinované jednání vedené společným cílem, který by přesahoval rámec investičního rozvoje každé jednotlivé nemocnice. Zároveň takový cíl či jiný jednotící prvek nelze dovozovat nepřímo z věcné, místní a časové souvislosti obou plnění. Míra naplnění těchto hledisek ani ve svém souhrnu nevypovídá o existenci společného záměru, který by byl naplněn až uskutečněním obou veřejných zakázek. U každého z uvedených faktorů totiž zároveň existuje okolnost, která význam věcné, místní a časové souvislosti částečně oslabuje. (…) Na jednu stranu tedy obě plnění spolu souvisí časově, věcně i místně, na stranu druhou však nebylo zjištěno nic, co by nasvědčovalo tomu, že se nejedná o pouhou souvislost, nýbrž provázanost obou plnění, a tudíž ve svém souhrnu o funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 věty první ZZVZ.“. Z uvedeného plyne, že kromě místní, věcné a časové souvislosti je třeba u šetřených veřejných zakázek také zkoumat, zda zde lze identifikovat jednotný záměr zadavatele a provázanost jednotlivých plnění.

88. Výklad pojmu „funkční celek“ je obsažen i v komentářové literatuře, která uvádí, že komplexní pojem „funkční celek“ může zahrnovat (dle vlastností konkrétní veřejné zakázky) další kritéria vzájemné souvislosti předmětu více částí veřejné zakázky, tedy zejména místní a věcnou souvislost, případně i urbanistická hlediska apod.^{^[4]} Jak také zmiňuje např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0422/2020/VZ ze dne 15. 10. 2020 nebo rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0174/2018/VZ ze dne 3. 1. 2019, v rámci posuzování, zda se jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, je nutno se zabývat otázkou, zda se jedná o plnění místně, věcně a funkčně související. K funkční souvislosti pak lze obecně konstatovat, že její existence, či naopak absence, se dovozuje na základě účelu, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0325/2019/VZ ze dne 23. 10. 2019 a návazně rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0203/2019/VZ ze dne 13. 1. 2020). Tento účel však nemůže být příliš obecného rázu, neboť v takovém případě by zadavatelé byli nuceni sčítat předpokládané hodnoty zakázek spolu fakticky nesouvisejících. K tomu je dále možné citovat rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0055/2019/VZ-14984/2019/322/LKa ze dne 30. 5. 2019, kde se uvádí, že „[f]unkční souvislost je (...) nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl.“

89. Komentářová literatura dále k problematice funkčního celku uvádí: „Posuzování toho, zda zadavatelem poptávané plnění tvoří funkční celek s jiným plněním, je nutno vždy provést s ohledem na specifika daného případu - generalizace je v tomto ohledu velmi obtížná. V obecné rovině lze říci, že funkčnost celku spočívá ve věcné a místní souvislosti předmětu plnění veřejné zakázky. (…) Důležitým (nikoliv však jediným) kritériem pro posouzení věcné souvislosti je (ne)existence relevantního trhu dodavatelů schopných splnit (fakticky celý) předmět veřejné zakázky. Bude-li tedy zadavatel poptávat v rámci několika veřejných zakázek plnění, které může splnit stejný okruh dodavatelů, je pravděpodobné, že půjde o jeden funkční celek. Byť argumentace (ne)existencí trhu dodavatelů způsobilých splnit (celý) předmět veřejné zakázky může být základem pro posouzení věcné souvislosti plnění, je nutno posuzovat i další hlediska, a to zejména propojitelnost a využitelnost jednotlivých plnění. (…) Při posuzování funkčnosti celku je nutné přihlížet i k místní souvislosti, která vychází z geografického vymezení veřejné zakázky (vycházející zejména z místní působnosti zadavatele). (…) Časová souvislost je vymezena primárně účetním obdobím. (…) I hledisko časové souvislosti totiž zadavatel musí zasadit do kontextu s místní, věcnou a funkční souvislostí obou poptávaných plnění.“.^{^[5]}

90. Funkční celek je tedy třeba odvozovat od vzájemné provázanosti plnění v tom smyslu, zda plnění ve své komplexitě slouží jednomu účelu, odpovídá skutečnému záměru zadavatele a naplňuje jeho potřeby, které prostřednictvím veřejné zakázky hodlá uspokojit.^{^[6]} Zároveň je rozhodující pro správné určení funkčního celku zodpovězení otázky, zda je výše uvedeného účelu dosaženo až realizací plnění všech veřejných zakázek, nebo dojde k jeho naplnění již splněním dílčí veřejné zakázky.

91. Jak vyplývá ze soudní judikatury, rozhodovací praxe Úřadu i odborné komentářové literatury, zadáním jedné veřejné zakázky spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 198/2006-69 ze dne 27. 6. 2007). Může jít případně též o takový funkční celek, u kterého, i když se skládá z vícero komponentů samostatně plnících rozdílné funkce, všechny komponenty, resp. části mají ve svém souhrnu prostřednictvím těchto funkcí plnit jediný účel (viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0274/2019/VZ ze dne 23. 9. 2019 a návazně rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0183/2019/VZ ze dne 13. 12. 2019).

92. Co se pak týče časové souvislosti, obecně jsou stěžejním ukazatelem pro naplnění časové souvislosti především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

93. Úřad tedy ve světle výše uvedeného přistoupil k posouzení charakteru plnění pořizovaného v rámci smluv č. 1-6 z hlediska jejich možné vzájemné souvislosti, resp. zda plnění poskytovaná na jejich základě tvoří jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti.

94. K věcné souvislosti Úřad uvádí, že se jedná o jeden z korektivů při zjišťování, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami. Jak vyplývá i z odkazované judikatury, rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je obsahová náplň plnění neboli věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno platí, že aby se optikou hlediska věcné souvislosti v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti. Za účelem posouzení věcné souvislosti Úřad tedy přistoupil k bližšímu seznámení s předmětem plnění jednotlivých smluv č. 1-6.

95. Z šetřených smluv je zřejmé, že předmětem plnění je nájem^{^[7]} zdravotnických přístrojů a zařízení, a to konkrétně následujících zařízení – „stolní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“, „[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: NÁZEV PŘÍSTROJE]“, „mobilní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“, „odběrová váha [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“, „sterilní svářečka“ a „[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: NÁZEV PŘÍSTROJE]“. Vzhledem k tomu, že se jedná o specializovaná zdravotnická zařízení, požádal Úřad obviněného za účelem posouzení věci o laicky srozumitelný popis výše jmenovaných zdravotnických zařízení, a dále také o vysvětlení, k čemu jsou tato zařízení v rámci provozu obviněného používána, včetně sdělení, zda a případně jak spolu funkce jednotlivých zařízení souvisí.

96. Z přípisu obviněného vyplynulo, že se obecně jedná o přístroje a zařízení sloužící k odběru krve a plazmy a k následné výrobě transfuzních přípravků (tj. koncentrátů červených krvinek, koncentrátů destiček a transfuzních přípravků z tekuté složky krve – plazmy).

97. Obviněný Úřadu dále sdělil, že existují dva způsoby, jak získat plazmu – buď odstředěním plné krve (centrifugací) nebo odběrem na speciálním přístroji – separátoru.

98. K odběru plné krve od dárců je využívána odběrová váha („odběrová váha [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“) a následně dochází za účelem výroby transfuzních přípravků z plné krve k oddělování červených krvinek od plazmy na krevních lisech („[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“). Po zpracování krve na krevních lisech je pak při výrobě destičkového koncentrátu využívána sterilní svářečka („sterilní svářečka“).

99. Při odběrech plazmy přístrojovým způsobem je užíváno zařízení „[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: NÁZEV PŘÍSTROJE]“.

100. Při obou typech odběrů jsou pak ke svařování segmentů vaků obsahujících krev či plazmu používány mobilní a stolní svářečky („mobilní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“ a „stolní svářečka [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: TYP PŘÍSTROJE]“).

101. Obviněný tedy dává v návaznosti na způsob získání plazmy do souvislosti odběrovou váhu, krevní lis a sterilní svářečku. Separátor krevní plazmy je užíván pro odběr plazmy přístrojovým způsobem. Mobilní a stolní svářečky pak souvisí s oběma typy odběrů (přesný obsah sdělení viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

102. Úřad na tomto místě uvádí, že z šetřených smluv je evidentní, že jednotlivé předměty plnění nejsou zcela identické, jelikož se jedná o různé přístroje a zařízení. Tento fakt však v určení existence vzájemné věcné souvislosti v šetřeném případě nehraje roli, neboť se jedná o speciální přístroje a zařízení, u nichž je jednoznačně zřejmá provázanost v účelu jejich použití – ve všech případech se jedná o zařízení a přístroje sloužící k odběru krve a plazmy a k výrobě transfuzních přípravků. K otázce, zda v určení existence vzájemné věcné souvislosti (ne)hraje roli skutečnost, že plnění nejsou absolutně totožná, se vyjádřil Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018: „K závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky (…).“

103. Předmětná zařízení tak považuje Úřad za plnění obdobného charakteru, neboť se jedná o zařízení a přístroje srovnatelného druhu, které navíc obviněný pořizoval v témže časovém období (v jeden den) a také za obdobných podmínek (podoba jednotlivých smluv je v podstatě totožná).

104. V rámci posouzení věcné souvislosti Úřad také zkoumal, zda existuje okruh dodavatelů schopných splnit celý předmět veřejné zakázky, tedy zda pro jednotlivá zařízení existuje stejný okruh dodavatelů. Z internetových stránek výrobců Úřad zjistil, že na trhu existují výrobci, kteří v rámci své podnikatelské činnosti vyrábí všechna předmětná zdravotnická zařízení a přístroje. Jedná se např. o italskou společnost Bioelettronica S.r.l., Via Bruno Buozzi 70, 20089 Rozzano, Milan, Italy, německou společnost Lmb Technologie GmbH, Möslstraße 17, 85445 Schwaig, Germanyči japonskou společnost JMS Co., Ltd., 12-17 Kako-machi, Naka-ku, Hiroshima 730-8652, Japan^{^[8]}. V České republice pak zajišťuje distribuci zařízení a přístrojů právě uvedených společností např. společnost MEDISTA spol. s.r.o., IČO 60199865, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7.^{^[9]} Ačkoliv se samozřejmě jedná pouze o jedno z hledisek při posouzení věcné souvislosti, v šetřeném případě je potvrzením již dříve dovozené věcné souvislosti plnění.

105. Úřad tedy na tomto místě uzavírá, že šetřené veřejné zakázky spolu z věcného hlediska souvisí.

106. K funkční souvislosti Úřad uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě účelů a jednotného cíle, pro které jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). Úřad opakuje, že tento účel nemůže být příliš obecného rázu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat předpokládané hodnoty zakázek spolu fakticky nesouvisejících. Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého lze určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého)“.

107. Při dovození funkční souvislosti u předmětných veřejných zakázek je tedy třeba především reflektovat účel nájmu zdravotnických přístrojů a zařízení. Účel nájmu obviněný definoval v rámci všech předmětných smluv jako zajištění provozu zdravotnické činnosti na pracovišti Hematologicko-transfuzního oddělení. Úřad takové vymezení považuje ve smyslu výše uvedeného za příliš obecného rázu, neboť obviněný pro zajištění provozu Hematologicko-transfuzního oddělení zajisté pořizuje i jiné dodávky či služby, které však spolu funkčně nesouvisejí, a při takto definovaném účelu by je bylo třeba zahrnout pod jednu veřejnou zakázku. V rámci vyjádření obviněného ze dne 29. 5. 2024 však obviněný Úřadu sdělil, že předmětná zařízení jsou všechna určena k odběru krve a plazmy a následné výrobě transfuzních přípravků, dále popsal funkce, vzájemné souvislosti a návaznosti jednotlivých přístrojů, z čehož je patrné, že spolu jednotlivá zařízení funkčně souvisejí.

108. Úřad na tomto místě uvádí, že ačkoliv je evidentní, že se jedná o vícero zařízení (komponentů) plnící různé funkce, neboť odběrová váha, krevní lis, separátor či svářečka jsou bezpochyby odlišná zařízení s odlišnou funkcí, všechna tato zařízení jsou zadavatelem pořizována za stejným účelem – zajistit odběr krve či plazmy a výrobu transfuzních přípravků. Vyjádření zadavatele tak potvrzuje úzkou provázanost jednotlivých zařízení (nikoliv pouze souvislost) – funkce jednoho zařízení navazuje na funkci jiného zařízení, jednotlivé funkce jsou tedy využitelné v rámci plnění funkce komplexního celku. Jednotlivá zařízení jsou používána v rámci Hematologicko-transfuzního oddělení obviněného společně, činnosti, které se s jejich pomocí provádí, na sebe navazují, a jednotlivá zařízení tak sama o sobě nejsou schopna společný účel naplnit.

109. Co se týče místní souvislosti, vzhledem k tomu, že předmětem všech šetřených smluv je nájem zdravotnických zařízení určených pro zajištění provozu jednoho a téhož pracoviště obviněného (Hematologicko – transfuzního oddělení nemocnice), považuje Úřad místní souvislost za prokázanou.

110. K časové souvislosti Úřad uvádí, že k uzavření všech předmětných smluv došlo ve stejný den, tj. 24. 8. 2023. Všechny zdravotnické přístroje, které byly předmětem šetřených smluv, si pak zadavatel pronajal shodně na dobu 12 měsíců od podpisu předávacího protokolu. Časová souvislost je tedy v předmětném případě také bezesporu dána.

111. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že plnění vyplývající ze smluv č. 1-6 spolu tvoří jeden funkční celek, neboť bylo dovozeno, že tyto veřejné zakázky spolu úzce věcně, funkčně a místně souvisí, jsou navzájem provázané, a byly zadávány v časové souvislosti.

112. Nyní tedy vyvstává otázka, zda byl obviněný v případě předmětné veřejné zakázky povinen postupovat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení. Při posouzení této skutečnosti je nezbytné s ohledem na § 18 zákona vycházet z předpokládaných hodnot veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad opakuje, že zákon zadavatelům nezakazuje dělit předmět veřejné zakázky na části, neboť ust. § 18 toto výslovně umožňuje, avšak, jak již bylo uvedeno výše, předpokládaná hodnota musí být vždy dána součtem všech těchto od sebe oddělených částí a podle toho rovněž zvolen režim, ve kterém bude zadavatel postupovat.

113. Vzhledem k tomu, že obviněný nepostupoval při pořizování plnění na základě předmětných smluv v zadávacím řízení, je nutno s ohledem na § 16 odst. 5 zákona vycházet z předpokládané hodnoty k okamžiku zadání veřejných zakázek, tj. k okamžiku uzavření smluv.

114. Jelikož předmětné smlouvy jsou smlouvami nájemními, přičemž v rámci jednotlivých smluv obviněný stanovil vždy výši nájemného za měsíc a dobu trvání nájmu (blíže viz body 2. - 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad na tomto místě konstatuje, že předpokládané hodnoty jednotlivých smluv byly k okamžiku jejich uzavření následující:

smlouva č. 1: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH,
smlouva č. 2: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH,
smlouva č. 3: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH,
smlouva č. 4: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH,
smlouva č. 5: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH,
smlouva č. 6: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: ČÁSTKA] Kč bez DPH.

115. Celková hodnota plnění tak k okamžiku jejich zadání činila 7 301 377,32 Kč bez DPH.

116. Z právě uvedeného je zřejmé, že plnění, které je předmětem šetřených veřejných zakázek, představuje nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky ve smyslu § 14 odst. 1 zákona, neboť celková předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona, který pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona činí 5 610 000 Kč.

117. Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejíž předmět je vymezen smlouvami na předmětné veřejné zakázky, nezadával s ohledem na její celkovou předpokládanou hodnotu v některém z v úvahu přicházejících zadávacích řízení dle § 3 zákona, nýbrž jednotlivě jako veřejné zakázky malého rozsahu. V této souvislosti Úřad opětovně připomíná, že uvedený závěr nikterak nevylučuje možnost obviněného zadat předmětnou veřejnou zakázku po částech, pouze by však musel předpokládanou hodnotu každé jednotlivé části určit s ohledem na celkový rozsah veřejné zakázky (prakticky tedy jednotlivé části nezadávat jako veřejné zakázky malého rozsahu, ale jako nadlimitní veřejné zakázky). Pro úplnost Úřad dodává, že z dokumentace, kterou obviněný Úřadu v souvislosti s uzavřením předmětných smluv a dodatků doručil, ani z veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by obviněný postupoval při jejich zadání postupy platnými pro zadávací řízení.

118. Úřad dále uvádí, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadání předmětné veřejné zakázky dle zákona, mohl obdržet více nabídek od různých dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, je spojena mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolený postup mimo režim zákona.

119. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

120. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem dle výroku I. tohoto rozhodnutí naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

121. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona 5 let.

122. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

123. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 24. 8. 2023, kdy obviněný uzavřel smlouvy č. 1-6, které tvoří jeden funkční celek^{^[10]}. Řízení o přestupku bylo zahájeno dnem vydání příkazu, tj. dne 1. 4. 2025. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí lhůta ve vztahu k projednávanému přestupku dosud neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí lhůty nezanikla.

124. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 nebo 5 cit. ustanovení zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) cit. ustanovení zákona. Úřad uvádí, že obviněnému lze v šetřeném případě uložit správní trest pokuty po zaokrouhlení ve výši do 924 081 Kč [10 % z ceny veřejné zakázky, která v celkovém součtu činí 9 240 814,48 Kč včetně DPH (k tomu viz poslední sloupec tabulky v bodě 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí)].^{^[11]}

125. Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

126. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

127. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

128. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba jednání obviněného, který předmět plnění veřejné zakázky rozdělil na veřejné zakázky malého rozsahu, na jejichž plnění uzavřel jednotlivé smlouvy, aniž by při jejím zadávání postupoval v zadávacím řízení dle zákona, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

129. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji finančních prostředků.

130. V rámci posouzení závažnosti přestupku však Úřad ve prospěch obviněného přihlédl ke skutečnosti, že obviněný dne 19. 6. 2024, tedy ještě před zahájením řízení o přestupku, předmětné smlouvy č. 1-6 vypověděl. Je totiž možné konstatovat, že předčasným ukončením nájmu (dle předložené dokumentace o zhruba 3 měsíce dříve) byl negativní následek spáchání přestupku obviněným alespoň částečně zmírněn.

131. Co se týče skutečnosti, že obviněný s Úřadem v průběhu řízení o přestupku spolupracoval a poskytl mu veškeré vyžádané dokumenty, Úřad odkazuje na znění § 39 písm. d) zákona o přestupcích, podle kterého může být polehčující okolností skutečnost, že pachatel oznámil přestupek správnímu orgánu a při jeho objasňování účinně napomáhal, přičemž obě podmínky musí být naplněny kumulativně. Aby mohla být tato polehčující okolnost zohledněna, musel by tedy obviněný sám přestupek Úřadu oznámit, což se v šetřeném případě nestalo. V komentáři k zákonu[12] se pak ve vztahu ke spolupráci obviněného uvádí, že toto „není [] jakkoliv relevantní při individualizaci správního trestu. (…) Toto úzce souvisí s právem obviněného na obhajobu, z něhož vyplývá jeho poměrně svobodná možnost určit si, jakým způsobem se bude hájit […].“.

132. Tvrzení, že obviněný nebyl Úřadem doposud trestán, pak není pravdivé, viz rozhodnutí Úřadu č. j. S178/2006-13537/2006/520-AB ze dne 4. 8. 2006 a č. j. ÚOHS-S762/2013/VZ-6292/2014/524/LSt ze dne 24. 3. 2014, kterými byla obviněnému uložena pokuta za spáchání přestupků (v té době správních deliktů) v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Úřad na tomto místě uvádí, že nepřehlédl, že jsou uvedená rozhodnutí staršího data a doposud se jednalo o tato dvě porušení, nicméně o první porušení právních předpisů v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek se v šetřeném případě nejedná.

133. Úřad však dále při zvažování výše pokuty přihlédl k povaze činnosti obviněného, neboť obviněný je nemocnicí a jeho činnost bezpochyby naplňuje definici veřejné prospěšnosti. Úřad nicméně k uvedenému dodává, že hlavním smyslem zákona je ochrana veřejných prostředků, tedy zajistit, aby nedocházelo k nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky určenými na veřejně prospěšné činnosti. Proto je Úřad přesvědčen, že právě povaha činnosti obviněného, který hospodaří s nemalými veřejnými prostředky, nemůže vést k podstatnému snížení pokuty, zvláště v předmětném případě, kdy se obviněný dopustil typově jednoho z nejzávažnějších porušení zákona. Pro úplnost Úřad upozorňuje na definici veřejné prospěšnosti uvedenou v § 146 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí je právě i podmínka spočívající v hospodárném využívání jmění k veřejně prospěšnému účelu.

134. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti. Úřad konstatuje, že nepovažoval za nutné dožádat si další podklady k okolnostem uzavření nájemních smluv, jak s ohledem na personální změny ve vedení obviněného v obecném duchu a v hypotetické rovině navrhuje obviněný ve svém stanovisku, jelikož má za to, že pro stanovení výše pokuty disponuje relevantními podklady.

135. Úřad v souvislosti s hodnocením „závažnosti přestupku“ v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob spáchání přestupku, jeho následky a intenzitu těchto následků, a dále okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán, a konstatuje, že v šetřeném případě se jednalo o přestupek dosahující vyššího stupně závažnosti.

136. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

137. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

138. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného, pročež tedy není dán důvod k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

139. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze „Zprávy o činnosti za rok 2023“, jež je poslední publikovanou zprávou obviněného^{^[13]}, vyplývá, že obviněný v roce 2023 dosáhl hospodářského výsledku po zdanění v částce 143,3 mil. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

140. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

141. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

142. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

143. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

144. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

145. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

146. Jelikož Úřad v šetřeném případě zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

147. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000241.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, MUDr. Jana Janského 2675/11, 669 02 Znojmo

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Úřad vzhledem k dataci ostatních dokumentů předpokládá, že v rámci předmětného dokumentu došlo k chybnému uvedení data 12. 6. 2024, nicméně uvedené není pro posouzení věci podstatné.

[2] Úřad na tomto místě uvádí, že podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se odpovědnost posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dnem uzavření smluv č. 1-6, tedy dne 24. 8. 2023, přičemž Úřad na tomto místě uvádí, že od okamžiku spáchání přestupku došlo v souvislosti s právní úpravou týkající se řešené věci pouze ke změně finančního limitu pro určení veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky nebo na služby upraveného v § 27 zákona a ke změně finančního limitu pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky upraveného v nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona“), avšak tato nová úprava není pro obviněného příznivější. Úřad tedy aplikoval na postup zadavatele znění uvedených právních předpisů účinných ke dni uzavření smluv č. 1-6, tedy znění zákona účinné do 31. 12. 2023 a znění nařízení vlády o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona účinné od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023.

[3] Aplikovatelnost dosavadní rozhodovací praxe je patrná příkladmo z rozsudků Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af

141/2016-56 ze dne 5. 12. 2018, č. j. 62 Af 63/2019-88 ze dne 19. 8. 2020 či 30 Af 16/2019-48 ze dne 30. 11. 2020.

[4] § 18. In: P O D E Š V A, V ., S O M M E R, L ., V O T R U B E C, J ., F L A Š K Á R, M ., H A R N A C H, J ., M Ě K O T A, J ., J A N O U Š E K, M . Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-8-28]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[5] STAŇO, R. § 18. In: J E L Í N E K, K ., D Ě D E K, V ., Š L E S I N G E R, J ., S T A Ň O, R . Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praktický komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-8-26]. ASPI_ID KO134_p12016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[6] K tomu viz Macek, I. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017.

[7] Na tomto místě Úřad uvádí, že v souladu s § 14 odst. 1 je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.

[8] Internetové stránky uvedených společností dostupné na: https://www.bioelettronica.it/milano/?lang=en; https://www.lmb.de/, https://www.jms.cc/english/index.html

[9] Viz „Dodavatelé pro oblast transfuziologie“ na internetových stránkách uvedené společnosti: https://www.medista.cz/nasi-dodavatele/

[10] Dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/Edo ze dne 4. 11. 2018 dochází k dokonání protiprávního jednání v případě rozdělení veřejné zakázky „[…] až v okamžiku, kde zadavatel uzavře smlouvu na druhou veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s první veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot obou veřejných zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého by již byl zadavatel povinen postupovat podle přísnějšího režimu zákona“ (ačkoli byl daný závěr vysloven ve vztahu k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je plně aplikovatelný i v daném případě, neboť právní úprava zákona, byť formulovaná odlišně, klade na zadavatele v šetřené otázce totožné nároky).

[11] Úřad v této souvislosti konstatuje, že při vyčíslení maximální možné výše pokuty vycházel z dostupných podkladů (přičemž zadavatel v rámci svého vyjádření uvedl, že žádnou další dokumentací nedisponuje), z nichž plyne, že k protokolárnímu předání zdravotnických přístrojů, které jsou předmětem smluv č. 1, 3 a 4, došlo dne 24. 10. 2023, a Úřad tedy vycházel v případě smluv, u nichž došlo uzavřením dodatku s účinností od 1. 11. 2023 ke změně výše nájmu, tj. smluv č. 1, 3 a 4, z výše nájmu uvedené v těchto dodatcích.

[12] Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-6-10]. ASPI_ID KO250_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[13] Dostupná na https://webext1.nemzn.cz/wp-content/uploads/2025/01/Zprava_o_cinnosti_2023_NZ_OPR.pdf

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 22122/2025/500spisová značka: S0241/2025/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 22122/2025/500
spisová značka: S0241/2025/VZ