číslo jednací: 22996/2025/500
spisová značka: S0306/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Expozice tučňáků v ZOO Ostrava II. |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 8. 7. 2025 |
| Dokumenty |  2025_S0306.pdf 421 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0306/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-22996/2025/500 |
|
Brno 20. 6. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 4. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava,
- navrhovatel – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice,
ve věci přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Expozice tučňáků v ZOO Ostrava II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-055506, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2024 pod ev. č. 674103-2024, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Expozice tučňáků v ZOO Ostrava II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-055506, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2024 pod ev. č. 674103-2024, ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 48 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadami transparentnosti a přiměřenosti zakotvenými v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když „Oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 18. 3. 2025 vyloučil navrhovatele – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice – s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona ze zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku z důvodu, že nesplnil zadávací podmínku na uvedení nabídkové ceny pro účely hodnocení stanovenou v bodu V. Zadávacích podmínek, když v rámci nabídky uvedl rozdílnou nabídkovou cenu bez DPH v příloze č. 1 Zadávacích podmínek – Požadavky na obsah smlouvy (122 666 000 Kč bez DPH) a v příloze č. 1 Požadavků na obsah smlouvy – Kalkulace nákladů (120 666 000 Kč bez DPH), ačkoliv z dokumentace o zadávacím řízení nebylo možné jednoznačně dovodit, že tento důvod pro vyloučení byl dán, neboť z ní je již na první pohled zřejmé, že jde o chybu lehce popsatelnou a odstranitelnou, a výše uvedený zadavatel tuto chybu neodstranil, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele spočívající v „Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 18. 3. 2025 o vyloučení navrhovatele – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Expozice tučňáků v ZOO Ostrava II.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-055506, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2024 pod ev. č. 674103-2024, ve znění pozdějších oprav, a současně ruší všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.
III.
Zadavateli – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Expozice tučňáků v ZOO Ostrava II.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-055506, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2024 pod ev. č. 674103-2024, ve znění pozdějších oprav, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0306/2025/VZ.
IV.
V souladu s § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – zahájil dne 5. 11. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Expozice tučňáků v ZOO Ostrava II.“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-055506, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2024 pod ev. č. 674103-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Dle bodu I. Zadávacích podmínek (dále jen „zadávací dokumentace“ nebo „zadávací podmínky“) je předmětem veřejné zakázky novostavba expozice tučňáků a s tím souvisejících stavebních objektů a provozních souborů v centrální části uzavřeného areálu zoologické zahrady Ostrava a předpokládané rozpočtové náklady stavby činí 145 421 811 Kč bez DPH.
3. Dle bodu XII. zadávací dokumentace je přílohou zadávacích podmínek mj. příloha č. 1 – Požadavky na obsah smlouvy (dále jen „návrh smlouvy“). Dle čl. XVII. odst. 28. návrhu smlouvy je pak její nedílnou součástí mj. příloha č. 1 – Kalkulace nákladů (dále jen „kalkulace nákladů“)[1].
4. Lhůta pro podání nabídek byla v bodě VIII. odst. 1. zadávací dokumentace stanovena do 12. 12. 2024 do 10:00 hodin a následně byla prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 ze dne 11. 12. 2024 prodloužena do 10. 1. 2025 do 10:00 hodin.
5. Zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 5 nabídek včetně nabídky navrhovatele – PSG Construction a.s., IČO 05042020, se sídlem Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice (dále jen „navrhovatel“).
6. Zadavatel odeslal navrhovateli dne 19. 3. 2025 Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 18. 3. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), ve kterém uvedl, že navrhovatel byl v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) z účasti v zadávacím řízení vyloučen z důvodu rozporu spočívajícího v rozdílné výši nabídkové ceny bez DPH. Zadavatel uvedl, že nabídková cena bez DPH v poskytnutém návrhu smlouvy navrhovatele není v souladu s nabídkovou cenou bez DPH v poskytnutém soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, jak zadavatel požadoval, čímž nebyla naplněna zadávací podmínka stanovená v bodě V. zadávacích podmínek.
7. Dne 2. 4. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele Námitky ze dne 1. 4. 2025 (dále jen „námitky“), v nichž navrhovatel brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel tyto námitky v plném rozsahu odmítl prostřednictvím Rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 25. 4. 2025 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
9. Navrhovatel uvádí, že má za to, že ho zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil neoprávněně, když jako důvod vyloučení uvedl rozpor v cenových údajích uvedených v nabídce navrhovatele.
10. Navrhovatel uvádí, že se ve své nabídce dopustil chyby v psaní, když se v přepisu hodnoty z jedné části návrhu smlouvy do jiné části návrhu smlouvy předloženého v nabídce dopustil chyby v psaní v jedné číslici údaje o celkové ceně bez DPH. Tato chyba v psaní je dle navrhovatele evidentní, snadno odhalitelná, popsatelná a pochopitelná, lze snadno prokázat, jaká je skutečná a správná výše nabídkové ceny, a lze tuto chybu i opravit a odstranit. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že ostatní cenové údaje jsou v pořádku, zejména není rozpor v uvedených cenách včetně DPH a ve výši DPH.
11. Navrhovatel považuje s ohledem na shora uvedené tvrzení zadavatele, že „cenové údaje v nabídce navrhovatele nelze jednoznačně interpretovat“ za nepravdivé. Navrhovatel zdůrazňuje, že v kalkulaci nákladů, která je nedílnou součástí návrhu smlouvy, je celková cena bez DPH uvedena bezchybně. Navrhovatel dále uvádí, že v okamžiku vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení si zadavatel byl vědom toho, že se jedná o zjevnou chybu v psaní, neboť sám navrhovatel ho na svoji chybu upozornil ihned poté, co zadavatel na profilu zadavatele uveřejnil údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení.
12. Navrhovatel akcentuje, že jeho nabídka obsahuje jedinou nabídkovou cenu, a to cenu ve výši 120 666 000 Kč bez DPH, tj. cenu uvedenou v kalkulaci nákladů. Dle navrhovatele to, že na jiném místě návrhu smlouvy uvedl cenu zatíženou chybou, neznamená, že ve své nabídce řádnou nabídkovou cenu neuvedl nebo že podal nabídku se dvěma různými nabídkovými cenami, o nichž by nebylo nikterak jisté, která z nich má být tou cenou, dle které má být výhodnost nabídky navrhovatele posuzována.
13. Důvod použitý zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení i rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele neodpovídá skutečnosti a nemůže tak být zákonným důvodem pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel měl využít § 46 odst. 1 zákona a požádat navrhovatele o objasnění nabídky.
14. Navrhovatel poukazuje na metodický pokyn Úřadu „Aplikace ustanovení § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek optikou aktuální rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“[2], v němž je citována rozhodovací praxe, z níž dle navrhovatele mj. vyplývá, že aplikace § 46 není ve vztahu k hodnoceným údajům absolutně a bez dalšího zapovězena a že za určitých okolností je možné akceptovat také objasnění nabídky, které znamená vysvětlení údaje, který je předmětem hodnocení, a dále že změnu údajů týkajících se ceny uvedené v nabídce dodavatele by bylo možno na základě postupu podle § 46 v situaci, kdy by byl rozpor v nabídce důsledkem lehce vysvětlitelné a banální chyby, akceptovat.
15. Navrhovatel uvádí, že zadavatel odmítá kategorizovat chybu navrhovatele jako prostý překlep a odmítá možnost odstranění této zjevné, lehce popsatelné chyby, a to z důvodu obavy, že by mohlo dojít k ohrožení transparentnosti zadávacího řízení. Navrhovatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 55/2021–65 ze dne 9. 2. 2023 (dále jen „rozsudek KS v Brně ze dne 9. 2. 2023“) a uvádí, že soud nepovažoval v citovaném případě za nijak netransparentní použití „legendy vybraného dodavatele“ spolu s „kontrolní matematickou operací“.
16. Navrhovatel je přesvědčen, že jedná-li se o zjevnou chybu, lehce popsatelnou a odstranitelnou, jejíž odstranění nepředstavuje změnu podané nabídky, pak je takové odstranění chyby přípustné. Navrhovatel má za to, že důvodem je právě to, že není pochyb o tom, jaká nabídka (s jakou nabídkovou cenou) byla ve skutečnosti podána, a odstraněním takové chyby nedochází k narušení zákonnosti zadávacího řízení a procesu výběru dodavatele, neboť práva všech účastníků zadávacího řízení zůstávají nedotčena a probíhá řádná soutěž za nezměněných pravidel.
17. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel byl schopen si i sám ověřit, jaká je skutečná a správná výše nabídkové ceny navrhovatele (i bez součinnosti navrhovatele), a to zejména porovnáním nabídkové ceny bez DPH v čl. IV. odst. 1. návrhu smlouvy s celkovou cenou bez DPH uvedenou v kalkulaci nákladů a prostým odečtem výše DPH od ceny včetně DPH či součtem jednotlivých cen v kalkulaci nákladů.
18. Navrhovatel je dále toho názoru, že odstranění chyby v psaní nemůže mít vliv na skutečné a jediné správné pořadí nabídek při hodnocení nabídek. Odstraněním chyby v tomto případě dle navrhovatele nedochází ke změně nabídkové ceny či ke změně nabídky, a tedy ani ke změně pořadí při hodnocení nabídek.
19. Navrhovatel dále uvádí citaci z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 202/2014-42 ze dne 11. 8. 2018: „nelze dogmaticky a formalisticky trvat na tom, že jakákoliv úprava nabídkové ceny je nepřípustná. Jestliže se jedná o opravu zjevné a snadno vysvětlitelné chyby, může být taková oprava akceptovatelná, pokud žádné další okolnosti nenasvědčují tomu, že došlo k manipulaci s nabídkou či k jinému ohrožení transparentnosti či férovosti výběrového procesu.“ Dále navrhovatel uvádí,že nepřipustit odstranění zjevného překlepu v nabídce s odůvodněním, že by tím nutně došlo k porušení zásady transparentnosti, je v rozporu se shora uvedeným postojem soudu.
20. Současně navrhovatel uvádí, že není možné, aby nabídkovou cenou reálně byla cena ve výši 122 666 000 Kč bez DPH, neboť by se jednalo o cenu, kterou by navrhovatel nebyl schopen zadavateli fakturovat, když by tato cena nebyla podložena žádným faktickým plněním dle položkového rozpočtu, jak určují podmínky smlouvy. Navrhovatel uvádí, že se z jeho strany nemůže jednat o neoprávněnou manipulaci s údaji uvedenými v nabídce, když pouze cena řádně podložená rozpočtem, u které platí, že součet všech položek tvoří právě tuto cenu, je jedinou cenou, která fakticky vyjadřuje cenu navrhovatele za plnění předmětu veřejné zakázky a může být nabídkovou cenou.
21. Navrhovatel konstatuje, že mu nebyl dán žádný prostor ke zneužití své chyby ani sám předmětnou chybu žádným myslitelným způsobem nezneužil.
22. Navrhovatel poukazuje na to, že:
- „je evidentní, že došlo k chybě v psaní v jediné číslici nabídkové ceny,
- je evidentní, že v kterém místě nabídky k této chybě došlo,
- je evidentní, jaký byl od počátku úmysl navrhovatele, co se týká výše jeho nabídkové ceny, a jeho nabídka proto fakticky neobsahuje více různých nabídkových cen, ale pouze jedinou nabídkovou cenu,
- je evidentní, že zadavatel by nikdy nemohl navrhovateli za plnění veřejné zakázky uhradit vyšší částku zatíženou chybou v psaní,
- je evidentní, že částka 120 666 000 Kč bez DPH je uvedena v návrhu smlouvy dle požadavku zadavatele, a to konkrétně v její příloze č. 1, a že se jedná o částku za celé plnění veřejné zakázky, neboť právě a jedině tato částka je podložena požadovanou kalkulací nákladů a podrobným položkovým rozpočtem.“
23. Navrhovatel shrnuje, že je zjevné, že došlo k překlepu, a je zjevné, ve které ceně a ve které její číslici k danému překlepu došlo, nabídka navrhovatele tedy z jeho pohledu neobsahuje dvě různé nabídkové ceny, u nichž by nebylo možné určit, která je ta skutečná a správná. Navrhovatel uvádí, že si je vědom, že se chyby v psaní ve své nabídce dopustil, ale má za to, že se jedná o chybu lehce vysvětlitelnou. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel nepředložil jediný faktický argument, kterým by prokázal, že došlo nebo by mohlo dojít připuštěním opravy této chyby k ohrožení férovosti zadávacího řízení. Současně navrhovatel poukazuje na to, že zadavatele na svoji chybu upozornil bezprostředně poté, co se o této chybě dozvěděl.
24. Navrhovatel dále uvádí, že případné uvedení chybného údaje do formuláře elektronického nástroje zadavatele není rozhodné, neboť přednost mají dle zadávacích podmínek údaje uvedené v dokumentech nabídky.
25. Navrhovatel se závěrem návrhu domáhá, aby Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách pro nedostatek důvodů, popř. přímo i zrušení vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
26. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 25. 4. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
27. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel a
- navrhovatel.
28. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 29. 4. 2025.
29. Dne 5. 5. 2025 zpřístupnil zadavatel Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení uloženou v certifikovaném elektronickém nástroji a současně bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne vč. přiložené části zadávací dokumentace formou přílohy.
Vyjádření zadavatele ze dne 5. 5. 2025
30. Zadavatel uvádí, že shledal, že v rámci nabídky navrhovatele byla uvedena rozporná nabídková cena bez DPH, resp. že nabídka obsahuje rozporné cenové údaje (v těle návrhu smlouvy, v její příloze a rovněž v systému pro podání nabídek), přičemž nabídková cena bez DPH je jediným hodnotícím kritériem veřejné zakázky a zadavatel není ze své pozice oprávněn se domýšlet, která z uvedených nabídkových cen je správná.
31. Zadavatel uvádí, že pro účely výběru dodavatele v této veřejné zakázce nehodnotí nabídkovou cenu vč. DPH (ani částku představující DPH), ale nabídkovou cenu bez DPH, která je jediným a tudíž zcela stěžejním kritériem, kdy je v zájmu účastníka zadávacího řízení, aby jeho nabídka byla řádně předložena, tedy aby neobsahovala rozpory a nebylo o ní pochyb. Navrhovatel dle zadavatele uvedl vyšší nabídkovou cenu v těle návrhu smlouvy, tj. částku 122 666 000 Kč bez DPH (tutéž částku uvedl i v systému pro podání nabídek) a odlišnou (nižší) nabídkovou cenu, tj. 120 666 000 Kč bez DPH uvedl v kalkulaci nákladů. Dle zadavatele jsou s ohledem na stanovené kritérium hodnocení, tj. nabídkovou cenu bez DPH jednotlivé položky rozpočtu, jakožto i jejich součet, v konečném důsledku nerozhodné, pokud navrhovatel zapříčinil rozpor v nabídce v těch částech, kde se vyskytuje údaj představující kritérium hodnocení veřejné zakázky.
32. Zadavatel uvádí, že se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že se jedná o lehce popsatelnou a vysvětlitelnou chybu – prostý překlep. Zadavatel je přesvědčen, že z argumentace navrhovatele nevyplývá, na základě čeho by měl klasifikovat pochybení navrhovatele tak, jak je navrhovatelem předestřeno.
33. Zadavatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 7/2002 ze dne 7. 4. 2004 (dále jen „rozsudek NSS ze dne 7. 4. 2004“) a uvádí, že pokud je veřejná zakázka hodnocena podle ceny a nejedná se o zjevnou početní chybu, nemělo by dojít k úpravě nabídky a účastník by měl být vyloučen ze zadávacího řízení.
34. Zadavatel závěrem odkazuje na svou argumentaci obsaženou v rozhodnutí o námitkách a navrhuje, aby Úřad návrh jako nedůvodný zamítl.
Další průběh správního řízení
35. Usnesením ze dne 6. 5. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.
36. Usnesením ze dne 21. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
37. Úřad obdržel dne 27. 5. 2025 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
Vyjádření navrhovatele ze dne 27. 5. 2025
38. Navrhovatel uvádí, že hodnotící komise vytvořila představu, že v nabídce navrhovatele jsou dva vedle sebe stojící číselné údaje a návrh smlouvy neobsahuje ten správný z nich vyjadřující nabídkovou cenu, která měla být předmětem hodnocení. Navrhovatel dále uvádí, že v nabídce předložil návrh smlouvy, ve kterém řádná výše nabídkové ceny v členění potřebném pro hodnocení nabídek uvedena je, a to konkrétně v kalkulaci nákladů, přičemž kalkulace nákladů je nedílnou součástí smlouvy o dílo, resp. jejího návrhu.
39. Navrhovatel dále uvádí, že se zadavatel nevěnoval tomu, co je podstatou předmětné chyby. Dále navrhovatel konstatuje, že v jeho nabídce neexistoval žádný prostor pro nezákonnou manipulaci s nabídkovou cenou a navrhovatel se ani žádným svým úkonem v zadávacím řízení o nic takového nepokusil.
40. Navrhovatel má dále za to, že není v souladu se zákonem a bohatou rozhodovací praxí, aby chyba spočívající v prostém překlepu byla bez dalšího oprávněným důvodem vyloučení účastníka zadávacího řízení, ale že je nezbytné vždy zkoumat povahu takové chyby a důsledky jejího případného odstranění. Pokud se jedná o chybu, která nevytváří prostor pro změnu nabídky, manipulaci s ní, či jakékoliv jiné porušení zásady transparentnosti a zásady rovného zacházení, ale jedná se o prostou chybu v psaní, pak není důvod, proč by taková chyba neměla být odstraněna.
41. Dle názoru navrhovatele jedná-li se o odstranění prosté chyby v psaní takového druhu, jako je prostý překlep, přičemž ze všech ostatních údajů nabídky je zřejmé, jaká je správná výše či hodnota takového údaje, pak je využití § 46 zákona legitimním nástrojem v zadávacím řízení, kterým zadavatel zajistí řádné pokračování zadávacího řízení a naplnění jeho účelu.
42. Navrhovatel uvádí, že není žádná známka toho, že by hodnotící komise zadavatele či zadavatel sám povahu chyby v nabídce navrhovatele zkoumali. Navrhovatel dále uvádí, že nabídková cena je číslo, které vzniká podle zákonitostí předepsaných zadavatelem v zadávací dokumentaci – v tomto případě zadavatel stanovil, že nabídková cena je dána součtem položek v položkovém rozpočtu. Bylo tedy snadné ověřit, zda tvrzení navrhovatele o tom, že se dopustil chyby v psaní, je či není pravdivé, a tomu přizpůsobit další postup. Zadavatel nebyl dle navrhovatele postaven do role, kdy si musel něco domýšlet, ale do role, kdy si měl něco ověřit.
43. Navrhovatel má za to, že představa opakovaně vyjadřovaná zadavatelem v tomto zadávacím řízení, že každou chybu v nabídce, která se týká údaje, který je předmětem hodnocení dle hodnotících kritérií, je nutno „odměnit“ vyloučením dodavatele, je nesprávná. Navrhovatel je přesvědčen, že vyskytne-li se v nabídce chyba, zadavatel by ji měl řádně, tj. v celém jejím rozsahu a se všemi jejími souvisejícími okolnostmi posoudit, správně ji kvalifikovat a teprve v návaznosti na výsledek takového postupu přijmout odpovídající rozhodnutí.
44. Navrhovatel uvádí, že »aby se zadavatel nemusel nic „domýšlet“, měl možností dané mu § 46 využít. Zadavatel tak neučinil a „domyslel si“, že nabídka obsahuje rozpor, pro který je nutno navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit. V domnění, že návrh smlouvy neobsahuje nabídkovou cenu, zcela rezignoval na jakoukoliv další úvahu týkající se povahy chyby a možnosti jejího odstranění. Jeho prvotní nesprávný názor ovlivnil jeho další kroky, a to spolu s přesvědčením, že chyba týkající se údaje, který je předmětem hodnocení, je neodstranitelná. Tyto postoje mu pak zabránily posoudit věci správně a použít rozlišovací schopnost, která je příhodně zřejmá z rozhodovací praxe.«
45. Navrhovatel uvádí, že v šetřeném případě je od počátku zřejmé, že nabídkovou cenou navrhovatele, tj. jednoznačným úmyslem navrhovatele je nabídnout plnění veřejné zakázky za cenu, kterou je pouze jedna jediná celková částka, a tou je i přes onu chybu v psaní částka ve výši 120 666 000 Kč bez DPH. Objasněním nabídky, tj. odstraněním překlepu by dle navrhovatele nedošlo a nemohlo dojít k úpravě nabídky.
46. Navrhovatel má za to, že překlep, tj. zjevnou chybu v psaní v údaji o nabídkové ceně obsaženém v čl. IV. odst. 1. návrhu smlouvy byl zadavatel oprávněn nechat si objasnit postupem dle § 46 zákona (resp. takové objasnění již poskytnuté navrhovatelem přijmout). Pro řádný další postup zadavatele v zadávacím řízení to v daných okolnostech případu bylo nezbytné.
Další průběh správního řízení
47. Rozhodnutím Úřadu ze dne 9. 6. 2025 bylo nařízeno předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0306/2025/VZ.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
48. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. K tomu uvádí Úřad následující.
Relevantní ustanovení právních předpisů
49. Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
50. Dle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
51. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
52. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
53. Dle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
54. V bodě IV. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že hodnocení bude probíhat na základě ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny bez DPH.
55. V bodě V. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že účastník stanoví nabídkovou cenu za celé plnění veřejné zakázky, přičemž nabídková cena bez daně z přidané hodnoty bude cenou nejvýše přípustnou. Dále je zde uvedeno: „Nabídková cena bude zpracována v souladu se zadávací dokumentací této veřejné zakázky a v členění podle požadavků na obsah smlouvy. Součástí nabídky bude kalkulace nákladů, která bude zahrnovat veškeré náklady spojené s realizací veřejné zakázky, v podrobnostech poskytnutého soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (příloha č. 5 těchto zadávacích podmínek).“
56. V bodě VII. odst. 4. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[h]odnoty nabídkových cen či vybraných dílčích hodnotících kritérií dle specifikace uvedené v této zadávací dokumentaci, budou účastníkem zadávacího řízení (dodavatelem) předloženy rovněž formou vepsání do nabídkového formuláře, který bude zobrazen při podání nabídky v elektronické podobě. Tím není dotčena povinnost předložit součástí nabídky ostatní dokumenty obsahující nabídkovou cenu či hodnoty dílčích hodnotících kritérií; v případě rozporu mezi hodnotami v nabídkovém formuláři dle věty předchozí a dokumenty nabídky, se jako závazné berou hodnoty obsažené v dokumentech nabídky.“
57. Navrhovatel v čl. IV. odst. 1. návrhu smlouvy uvedl, že „[c]ena za provedené dílo je stanovena dohodou smluvních stran a činí:
Cena bez DPH 122.666.000,-Kč
DPH 25.339.860,-Kč
Cena celkem včetně DPH 146.005.860,-Kč“
58. V kalkulaci nákladů navrhovatel v části „Souhrnný rozpočet“, který obsahoval i cenový rozpad do dílčích položek uvedl, že náklady celkem na celou stavbu bez DPH činí 120 666 000 Kč, DPH (21 %) činí 25 339 860 Kč a náklady celkem na celou stavbu vč. DPH činí 146 005 860 Kč.
59. Navrhovatel dne 10. 1. 2025 doručil zadavateli Oznámení o administrativní chybě při vyplnění ceny ve Smlouvě o dílo z téhož dne (dále jen „oznámení o chybě“), v němž uvedl, že „v námi předložené nabídce výše uvedené veřejné zakázky došlo při vyplnění Smlouvy o dílo k překlepu v částce bez DPH (ve Smlouvě chybně uvedeno 122 666 000,- Kč, správně má být 120 666 000,- Kč). Správná celková cena bez DPH 120 666 000,- Kč je v souladu s cenou uvedenou v oceněném Výkaze výměr, který byl předložen jak ve formátu *xls, tak i ve formátu *pdf. Že se jedná o překlep je zřejmé z toho, že výše DPH a Cena včetně DPH je shodně uvedená jak ve Smlouvě o dílo, tak i v oceněném výkazu výměr. Ve Smlouvě o dílo je tedy chybně uvedena jen cena bez DPH. Výše DPH a cena s DPH je uvedena správně, tj. vychází z nabídkové ceny 120 666 000,- Kč.“
60. Ze zápisu z 1. jednání hodnotící komise vyplývá, že se hodnotící komise rozhodla vyřadit navrhovatele v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu rozporu spočívajícího v rozdílné výši nabídkové ceny bez DPH uvedené v poskytnutém návrhu smlouvy (122 666 000 Kč) a Souhrnném rozpočtu, tj. v kalkulaci nákladů (120 666 000 Kč). Hodnotící komise dospěla k závěru, že „[v]zhledem k tomu, že nabídková cena bez DPH (která je hodnotícím kritériem) v Návrhu smlouvy není v souladu s nabídkovou cenou bez DPH v Soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, jak zadavatel požadoval, nenaplnil účastník zadávací podmínku na uvedení nabídkové ceny pro účely hodnocení stanovenou v bodu V. Zadávacích podmínek.“
61. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že „Vám sdělujeme, že jste byli v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) zákona z účasti v zadávacím řízení vyloučeni z důvodu rozporu spočívajícího v rozdílné výši nabídkové ceny bez DPH. Nabídková cena bez DPH ve Vámi poskytnutém Návrhu smlouvy není v souladu s nabídkovou cenou bez DPH ve vámi poskytnutém Soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, jak zadavatel požadoval. Tímto nebyla naplněna zadávací podmínka na uvedení nabídkové ceny pro účely hodnocení stanovenou v bodu v bodu V. Zadávacích podmínek.“
Námitky
62. V námitkách navrhovatel namítal, že ho zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit neměl, neboť tvrzení zadavatele o rozporu mezi cenou uvedenou v návrhu smlouvy a cenou v kalkulaci nákladů nevystihuje pravou podstatu věci a použitý důvod, resp. závěr o tom, že nebyla naplněna zadávací podmínka na uvedení nabídkové ceny pro účely hodnocení stanovená v bodu V. zadávacích podmínek, neodpovídá skutečnosti. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že měl zadavatel domnělý rozpor řešit objasněním nabídky a po provedení objasnění nabídky a řádném posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení nabídek měl zadavatel navrhovatele vybrat pro plnění veřejné zakázky.
63. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že z požadavků zadavatele na zpracování nabídkové ceny uvedených v zadávacích podmínkách nijak nevyplývá, že by za nabídkovou cenu měl být považován právě a jedině údaj v čl. IV. odst. 1. návrhu smlouvy. Navrhovatel dále uvedl, že není pravdou, že by v návrhu smlouvy neuvedl nabídkovou cenu bez DPH ve správné výši, neboť je podstatné, že kalkulace nákladů je nedílnou součástí návrhu smlouvy, a to právě dle požadavků zadavatele na obsah smlouvy.
64. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že správnost jeho nabídkové ceny lze ověřit např. prostým součtem celkové ceny za stavební část ve výši 94 836 000 a celkové ceny za technologickou část ve výši 25 830 000 Kč bez DPH. Součet cen těchto hlavních celků díla/stavby činí právě celkovou cenu 120 666 000 Kč bez DPH, tj. nabídkovou cenu. Navrhovatel rovněž uvedl, že „je zcela prokazatelné, že stěžovatel v souladu s výše uvedeným ust. čl. V. Zadávacích podmínek zadavatele stanovil nabídkovou cenu za celé plnění veřejné zakázky, když předložil podrobný rozpočet, ve kterém uvedl ceny u všech položek požadovaných zadavatelem a jeho cena tak zahrnuje veškeré náklady spojené s realizací zakázky v podrobnostech dle aktuální verze přílohy č. 5 Zadávacích podmínek.“
65. Navrhovatel připustil, že se v údaji označeném jako cena bez DPH v čl. IV. odst. 1. návrhu smlouvy dopustil zjevné chyby v psaní, dále však uvedl, že to dle jeho názoru nic nemění na tom, že ve svém návrhu smlouvy, a to konkrétně v kalkulaci nákladů, uvedl nabídkovou cenu řádně zpracovanou a v členění dle požadavků zadavatele.
66. Současně navrhovatel uvedl, že výskyt prosté chyby ve formě překlepu není totéž jako uvedení více odlišných vzájemně rozporných nabídkových cen. Navrhovatel sdělil, že jeho nabídka neobsahuje různé nabídkové ceny, u nichž by bylo ponecháno na libovůli zadavatele, jakou z nich má či může použít pro účely hodnocení nabídky a výběr dodavatele, ale obsahuje pouze jedinou nabídkovou cenu, a to cenu ve výši 120 666 000 Kč bez DPH, přičemž je možné snadno odhalit, že tato cena je jedinou cenou, kterou navrhovatel skutečně nabízí a která může být při plnění veřejné zakázky fakticky použita.
67. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že jeho nabídka „obsahuje podrobný výpočet nabídkové ceny v podobě jejího rozpočtu a dále list Souhrnného rozpočtu. Součtem všech dílčích položek položkového rozpočtu vzniká jedině cena 120 666 000 Kč. Součtem cen hlavních celků vzniká jedině cena 120 666 000 Kč. Součtem cen jednotlivých stavebních objektů a provozních objektů opět vzniká pouze a jedině cena 120 666 000 Kč.“ Dle navrhovatele tak bylo zřejmé, že skutečná výše celkové ceny díla bez DPH dle jeho nabídky činí výlučně a jedině částku 120 666 000 Kč. Navrhovatel tak poukazoval na skutečnost, že není dán žádný prostor pro subjektivní výklad výše nabídkové ceny a odstraněním chyby navrhovatele by nedošlo ke změně nabídky navrhovatele ani k narušení zásady transparentnosti.
68. Zároveň navrhovatel v námitkách uvedl, že není možné, aby fakturoval a zadavatel uhradil práce, které nebyly skutečně provedeny, tedy není jakkoliv možné za správnou cenu bez DPH považovat cenu 122 666 000 Kč. Práce v ceně 122 666 000 Kč bez DPH nejsou uvedeny v podrobném položkovém rozpočtu, a tudíž by je nebylo možno fakturovat, neboť by se jednalo o práce, které nebyly sjednány.
69. Navrhovatel dále poukazoval na skutečnost, že rozdíl mezi cenou celkem včetně DPH ve výši 146 005 860 Kč a DPH ve výši 25 339 860 Kč činí právě cenu 120 666 000 Kč bez DPH, což přesně odpovídá celkové ceně bez DPH uvedené na jiném místě návrhu smlouvy, a to konkrétně v kalkulaci nákladů.
70. Navrhovatel v námitkách odkázal na metodický materiál Úřadu týkající se aplikace § 46 zákona optikou rozhodovací praxe Úřadu a uvedl, že měl zadavatel využít institutu objasnění nabídky dle § 46 zákona.
71. Závěrem navrhovatel opakovaně akcentoval, že ho zadavatel z předmětného zadávacího řízení vyloučit neměl, neboť tvrzení zadavatele, že nebyla naplněna zadávací podmínka na uvedení nabídkové ceny pro účely hodnocení stanovená v bodu V. zadávacích podmínek a že mezi jeho více různými nabídkovými cenami je rozpor, neodpovídá skutečnosti. Navrhovatel se domáhal toho, aby zadavatel jeho vyloučení zrušil a zjištěnou chybu řešil žádostí o objasnění nabídky a následně provedl řádné hodnocení nabídek.
Rozhodnutí o námitkách
72. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že jediným kritériem hodnocení byla cena bez DPH, přičemž navrhovatel uvedl ve své nabídce rozpornou nabídkovou cenu. Zadavatel dále uvedl, že rozdíl v ceně uvedené v textu návrhu smlouvy a její příloze, konkrétně v kalkulaci nákladů činí 2 000 000 Kč a tento rozdíl má reálný vliv na pořadí jednotlivých účastníků zadávacího řízení.
73. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že pokud je jediným kritériem hodnocení cena bez DPH, pak je nutné, aby tato částka, ať už se vyskytuje kdekoliv v rámci podané nabídky, byla uvedena na všech místech ve stejné výši. Dle zadavatele je věcí účastníka, aby jeho nabídka byla řádně předložena, tedy aby neobsahovala rozpory a nebylo o ní pochyb. Zadavatel uvedl, že u nabídky navrhovatele dospěl k závěru, že tato obsahuje rozporné cenové údaje, které nelze jednoznačně interpretovat a není oprávněn si domýšlet, která z uvedených nabídkových cen je správná. Dle názoru zadavatele tak navrhovatel neuvedl řádně nabídkovou cenu v rámci své nabídky.
74. Zadavatel rovněž v rozhodnutí o námitkách uvedl, že cena jednotlivých položek rozpočtu i jejich součet jsou nerozhodné, když kritériem hodnocení byla pouze cena bez DPH a v této částce navrhovatel zapříčinil rozpor. Zadavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že by v daném případě šlo o zjevnou, lehce popsatelnou a vysvětlitelnou chybu – prostý překlep, když s ohledem na povahu výše specifikovaného rozporu v nabídce má tato chyba reálný vliv na pořadí jednotlivých účastníků zadávacího řízení a tuto chybu dle mínění zadavatele nelze spravit bez dotázání daného účastníka. Zadavatel seznal, že předmětný rozpor v uvedené nabídkové ceně může mít negativní dopad do zásady transparentnosti zadávacího řízení.
75. Následně zadavatel poukázal na to, že navrhovatel začal s obhajobou svého rozporu v nabídce až po uveřejnění nabídkových cen ze strany zadavatele, kdy navrhovatel dle zadavatele seznal, že jeho nabídka není nejvýhodnější ze všech uvedených. Dle zadavatele je tak diskutabilní, jaký byl skutečný záměr navrhovatele, co se týče konkrétní výše nabídkové ceny.
76. Současně zadavatel odkázal na rozsudek NSS ze dne 7. 4. 2004 a dospěl k závěru, že v případě, kdy je veřejná zakázka hodnocena podle ceny (v posuzovaném případě ceny bez DPH, jež je jediným hodnotícím kritériem) a nejedná se v řešeném případě o zjevnou početní chybu, nemělo by dojít k úpravě nabídky a účastník by měl být vyloučen ze zadávacího řízení.
77. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách odkázal na rozhodovací praxi správních soudů i Úřadu, ze které dle jeho názoru vyplývá, že nelze připustit, aby účastníci záměrně chybovali v nabídkách a následně této skutečnosti zneužívali v rámci vysvětlení nabídky, když by reagovali pro ně v tu chvíli výhodnějším způsobem a tímto způsobem ovlivňovali průběh zadávacího řízení. Zadavatel uvedl, že nepřistoupil k dotazu na objasnění, jelikož objasňovanou záležitostí by bylo jediné hodnotící kritérium a dle zadavatele by se jednalo o doplnění či objasnění, které není v souladu se zákonem.
78. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dospěl k závěru, že změnu ceny v návrhu smlouvy je, vyjma specifických případů, nutné považovat za nepřípustnou. Zadavatel současně uvedl, že řešený rozpor v nabídce navrhovatele nepovažuje za důsledek lehce vysvětlitelné a banální chyby.
K výroku I. rozhodnutí
79. V šetřeném případě směřuje návrh proti rozhodnutí, kterým zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu, že jeho nabídka nesplňuje podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny. Dle navrhovatele však nebyly naplněny důvody pro jeho vyloučení, neboť jeho nabídka všechny požadavky stanovené v zadávací dokumentaci splňuje, pouze se dopustil snadno vysvětlitelné chyby v psaní v jedné číslici nabídkové ceny bez DPH uvedené v textu návrhu smlouvy.
80. Z rozhodnutí o vyloučení plyne, že byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení z důvodu, že nesplnil podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny, neboť předložil v rámci své nabídky odlišnou nabídkovou cenu bez DPH v textu návrhu smlouvy a v kalkulaci nákladů.
81. V šetřeném případě zadavatel v bodě IV. zadávací dokumentace uvedl, že jediným kritériem hodnocení bude nabídková cena bez DPH a v bodě V. zadávací dokumentace uvedl, že nabídková cena bude zpracována v členění dle požadavků na obsah smlouvy a že součástí nabídky bude kalkulace nákladů, která bude zahrnovat veškeré náklady spojené s realizací veřejné zakázky.
82. Úřad dále uvádí, že navrhovatel ve své nabídce uvedl v textu návrhu smlouvy nabídkovou cenu v následujícím členění – cena bez DPH: 122 666 000 Kč, DPH: 25 339 860 Kč, cena celkem včetně DPH: 146 005 860 Kč. V kalkulaci nákladů pak navrhovatel v části Souhrnný rozpočet, který obsahuje cenový rozpad do dílčích položek, uvedl nabídkovou cenu v následujícím členění – náklady na celou stavbu bez DPH: 120 666 000 Kč, DPH (21 %): 25 339 860 Kč, náklady na celou stavbu vč. DPH: 146 005 860 Kč.
83. Pro úplnost Úřad uvádí, že považuje za nerozhodné, jakou částku navrhovatel uvedl do formuláře v elektronickém nástroji, neboť dle zadávacích podmínek jsou pro posouzení nabídky rozhodné údaje v dokumentech nabídky.
84. Úřad tedy uvedené shrnuje, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem hodnocení v rámci šetřeného zadávacího řízení byla nabídková cena bez DPH a nabídková cena měla být v rámci nabídek uvedena v návrhu smlouvy a v její příloze, resp. v kalkulaci nákladů. Úřad dále uvádí, že navrhovatel v rámci jeho nabídky uvedl odlišnou výši ceny bez DPH v textu návrhu smlouvy (122 666 000 Kč) a v kalkulaci nákladů (120 666 000 Kč), přičemž výše DPH a cena včetně DPH byla v obou dokumentech totožná. Z pohledu Úřadu je tak nepochybné, že nabídka navrhovatele obsahovala nejasnost a je pouze otázkou, jak měl zadavatel v případě zjištění takové nejasnosti postupovat a jaké měly být důsledky pro navrhovatele.
85. Úřad obecně uvádí, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení. Pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, musí mít postaveno najisto, že důvody pro jeho vyloučení byly skutečně naplněny.
86. Úřad dále uvádí, že pro případy, kdy z nabídky není zcela jasné, zda tato splňuje požadavky zadavatele, či nikoliv, stanovil zákonodárce v zákoně institut výzvy podle § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel je podle citovaného ustanovení zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které ve svých nabídkách uvedli. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek či žádostí o účast o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění je oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka či žádost o účast účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky či žádosti o účast vyloučí.
87. V určitých situacích však může vzniknout zadavateli povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona. Tato povinnost nastává zejména v situaci, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel zadávací podmínky splňuje, či nikoliv. Rovněž komentářová literatura[3] uvádí, že „[a]čkoli ze ZVZ vyplývá, že postup dle komentovaného § 46 je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost o objasnění či doplnění dle komentovaného ustanovení učinit), v některých případech bude zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl spolehlivý podklad pro jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena, resp. zda splňuje zadávací podmínky či nikoliv. V některých specifických případech byla totiž soudní judikaturou dovozena obligatornost žádosti k objasnění nebo doplnění; jakkoliv se tato judikatura týkala aplikace ZVZ 2006, je její aplikovatelnost pro aktuální úpravu potvrzena rozhodovací praxí ÚOHS, ze které vyplývá, že zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny.“
88. Rovněž lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018, v němž je mj. uvedeno, že „nelze dogmaticky a formalisticky trvat na tom, že jakákoliv úprava nabídkové ceny je nepřípustná. Jestliže se jedná o opravu zjevné a snadno vysvětlitelné početní chyby, může být taková oprava akceptovatelná, pokud žádné další okolnosti nenasvědčují tomu, že došlo k manipulaci s nabídkou či k jinému ohrožení transparentnosti či férovosti výběrového procesu. Porušení zásady transparentnosti nelze zakládat jen na tom, že postupem zadavatele vznikla čistě hypotetická možnost, že uchazeč by mohl nabídku dodatečně upravovat či doplňovat.“
89. Úřad dále odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 11. 2011 (který se sice vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale jeho závěry lze využít i v nyní šetřené věci), kdy bylo uvedeno, že »[m]á‑li být ZVZ aplikován smysluplně, pak se nemůže za všech okolností jevit jako správný závěr žalovaného, že hodnotící komise není povinna a ani oprávněna přihlížet k jakýmkoli opravám a doplněním nabídek podaným uchazečem z jeho vlastní iniciativy po lhůtě pro podání nabídek. Tento závěr se sice uplatní zásadně a platí bezezbytku pro opravy a doplňování nabídek, jimiž by nabídka byla fakticky měněna, skutkové okolnosti právě posuzované věci však ukazují, že formalistická a mechanická aplikace takového zákazu jako absolutního není vždy namístě. V případě opravy jasné chyby není důvodu na pokus o její opravu, nedochází-li k faktické změně nabídky, rezignovat a postup zadavatele podle pravidla „co činit nemusím, to nečiním“ obhajovat s poukazem na pouhou možnost vyjasnění si nabídky danou § 76 odst. 3 ZVZ.« Krajský soud v Brně tak v citovaném rozsudku dospěl k závěru, že jde-li o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout. Zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoli.
90. Dle Úřadu tak zadavatel v případě, kdy nemá z předložené nabídky postaveno najisto, zda nabídka zadávací podmínky splňuje, či nikoliv, a zda tedy jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí získat jednoznačný podklad pro posouzení této skutečnosti, a je tedy v takovém případě s odkazem na výše uvedené povinen využít institut výzvy dle § 46 odst. 1 zákona.
91. K zadavatelem uváděné rozhodovací praxi k § 46 zákona, resp. k závěrům, které z ní zadavatel vyvozuje, tedy zejména k závěru, že k opravě předložené nabídkové ceny lze přistoupit pouze v případě, že se jedná o banální početní chybu, jež je na první pohled zřejmá a lehce vysvětlitelná, avšak v případě, že účastník ve své nabídce uvede více rozdílných nabídkových cen a tuto skutečnost nelze lehce vysvětlit (když se o početní chybu nejedná), je následkem povinné vyloučení účastníka, Úřad uvádí následující. Dle Úřadu je v šetřeném případě na první pohled zřejmé, že rozdílná nabídková cena v nabídce navrhovatele byla způsobená chybou v psaní nebo chybou v počtech, přičemž je zjevné, ve které části své nabídky se navrhovatel dopustil chyby. Úřad v nyní šetřeném případě považuje za významné pro posouzení věci to, že není sporu o tom, jaká je výše nabídkové ceny navrhovatele včetně DPH a jaká je výše DPH (tj. nabídková cena včetně DPH činí 146 005 860 Kč a DPH činí 25 339 860 Kč). Jednoduchým matematickým výpočtem (rozdíl ceny včetně DPH a DPH nebo výpočet základu daně[4]) tak lze ověřit, že v přepisu nebo ve výpočtu nabídkové ceny bez DPH v textu návrhu smlouvy je obsažena chyba. Rovněž součtem jednotlivých položek v souhrnném rozpočtu lze jednoduše ověřit, jaká je správná výše nabídkové ceny bez DPH a tedy že v textu návrhu smlouvy je obsažena chyba. Nelze tak přisvědčit tvrzení zadavatele, že navrhovatelem předložené cenové údaje nelze jednoduše interpretovat a byl by nucen si domýšlet, která z uvedených nabídkových cen je správná. Úřad zde podotýká, že všechny výše uvedené údaje byly navíc obsaženy již v nabídce navrhovatele.
92. Úřad s ohledem na výše uvedené akcentuje, že je zjevné, že navrhovatel nepředložil v rámci zadávacího řízení 2 odlišné nabídkové ceny, kdy by mohlo záležet pouze na jeho libovůli, kterou z těchto cen bude považovat za správnou. Navrhovatel předložil ve svojí nabídce ve dvou různých dokumentech shodnou nabídkovou cenu včetně DPH, shodnou výši DPH a pouze cena bez DPH se v jedné číslici odlišovala (tj. 122 666 000 Kč bez DPH v návrhu smlouvy a 120 666 000 Kč bez DPH v kalkulaci nákladů). Tato situace měla vést zadavatele k pochybnostem, zda se nejedná právě o lehce vysvětlitelnou chybu, kterou je pro další postup v zadávacím řízení nutno vysvětlit. Úřad neopomněl, že sám navrhovatel uvádí, že se jedná z jeho strany o chybu v psaní, nikoliv chybu v počtech, nicméně i přesto má Úřad za to, že se v nyní šetřeném případu jedná o chybu, která je na první pohled zřejmá (tj. existuje nesoulad v ceně bez DPH uvedené v textu návrhu smlouvy a ve výpočtu ceny bez DPH z nesporných cenových údajů) a lehce vysvětlitelná (došlo k chybnému uvedení jedné číslice), lze tedy šetřenou situaci považovat za obdobnou situaci, kdy Úřad v rozhodovací praxi (např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-33814/2021/500/AIv, sp. zn. ÚOHS-S0278/2021/VZ, ze dne 7. 10. 2021, potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-42663/2021/VVá, sp. zn. ÚOHS-R0169/2021/VZ, ze dne 17. 12. 2021) dovodil, že oprava předložené nabídkové ceny je možná. Úřad se neztotožňuje s názorem zadavatele, že v případě, kdy je kritériem hodnocení pouze cena bez DPH, jsou další cenové údaje (DPH, cena včetně DPH, jednotlivé položky souhrnného rozpočtu) nerozhodné pro posouzení, zda lze předmětný rozpor v uvedených nabídkových cenách kvalifikovat jako pouhý překlep. Právě z těchto, byť nehodnocených, údajů lze totiž dle názoru Úřadu s jistotou dovodit, v jakém hodnoceném údaji udělal navrhovatel chybu a v čem tato chyba spočívá.
93. Úřad seznal, že s ohledem na výše uvedené mělo zadavateli vyvstat alespoň podezření, zda se navrhovatel při přípravě své nabídky nemohl dopustit omylu. Dle názoru Úřadu měly skutkové okolnosti nyní šetřeného případu přivést zadavatele k závěru, že se jedná o nejasnost v nabídce navrhovatele, kterou je třeba postupem dle § 46 odst. 1 zákona vyjasnit a nelze bez provedení tohoto postupu ihned bez dalšího přistoupit k vyloučení navrhovatele. Bez toho, aby si nechal danou nejasnost vysvětlit, nemohl mít zadavatel jistotu v tom, že navrhovatel skutečně nabídl zadavateli za jím poptávaný předmět veřejné zakázky dvě různé nabídkové ceny a že je tedy dán důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení bez dalšího. Až v případě, kdy by navrhovatel neposkytl zadavateli dostatečné a jasné podklady k posouzení předmětného rozporu v nabídkových cenách, případně pokud by z objasnění nabídky zadavatel s jistotou dovodil, že rozpor v cenách není způsobený pouze banální chybou v psaní nebo v počtech, bylo by možné přistoupit k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V šetřeném případě nicméně i bez objasnění nabídky ze strany navrhovatele je zřejmé, že jde o zjevný „překlep“ v jedné číslici, což lze dovodit mj. z výše ceny za předmětné plnění včetně DPH. Jednalo se tedy dle Úřadu o na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a lehce vysvětlitelnou nejasnost, která nevyžadovala doplnění žádných údajů, které již v nabídce nebyly dříve obsaženy. Navrhovateli tedy měla být dána možnost objasnit, že se jedná pouze o administrativní pochybení.
94. Úřad dále odkazuje na rozsudek KS v Brně ze dne 9. 2. 2023 (na nějž rovněž odkazuje navrhovatel ve svém návrhu), v němž se uvádí: „Smyslem zákazu jakékoli materiální změny nabídky (v otevřeném zadávacím řízení po podání nabídky) v údajích (zpravidla číselně vyjádřených hodnotách) rozhodných pro účely hodnocení nabídek je principiálně (bez ohledu na individuální skutkové poměry) zabránit tomu, aby dodavateli vznikla jakákoli (byť i hypotetická) možnost po uplynutí lhůty pro podání nabídky na výzvu zadavatele manipulovat se svojí nabídkou v hodnocených parametrech (typicky v ceně) tak, aby mohl dosáhnout úspěchu (vítězství) v zadávacím řízení, eventuálně aby pro něj byl výsledek zadávacího řízení ekonomicky nejpříznivější, a to až s využitím informací případně (jakoukoli cestou) získaných z nabídek ostatních dodavatelů, s čímž by byla spojena jeho nespravedlivá výhoda. Tím by došlo k porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace (a koneckonců i transparentnosti), protože ostatní dodavatelé (ti účastníci zadávacího řízení, kteří by podle § 46 odst. 1 ZZVZ vyzváni nebyli) by takovou výhodu dodatečné manipulace s nabídkou v hodnocených parametrech neměli.“ V šetřeném případě je tvrzení navrhovatele, že rozdíl v nabídkových cenách bez DPH vznikl pouhou chybou v psaní, však možno ověřit jednoduchým matematickým výpočtem a není pochyb o tom, která nabídková cena je ta „správná“. Postup dle § 46 zákona by tak odpovídal zásadám uvedeným v § 6 zákona a nedošlo by k narušení zásady transparentnosti, neboť zpětně lze součtem jednotlivých položek v souhrnném rozpočtu dovodit, jak navrhovatel svoji nabídku od počátku „nacenil“, i výsledek, jenž odpovídá tvrzení navrhovatele a kontrolní matematické operaci výpočtu základu pro stanovení DPH. Současně je vyloučena jakákoliv možnost dodatečné optimalizace nabídky ze strany navrhovatele. Úřad akcentuje, že si navrhovatel nemohl vybrat, kterou z uvedených cen bude považovat za správnou, neboť pouze cena uvedená v kalkulaci nákladů odpovídá základu pro výpočet uvedené výše DPH a součtu cen jednotlivých položek rozpočtu. Oprava pochybení navrhovatele rovněž nevyžaduje předložení žádných nových podkladů nebo změnu dílčích položek v nabídce. V šetřeném případě tak dle Úřadu lze vyloučit, že by mohla být celková nabídková cena v důsledku vysvětlení zadávací dokumentace měněna.
95. K tomu Úřad dodává, že pro dovození porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení by vnější pozorovatel musel mít alespoň v obecné rovině důvodnou obavu, že proces výběru nebyl spravedlivý a řádný (srov. obdobně například rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 31/2012-55 ze dne 20. 6. 2012 a č. j. 8 Afs 50/2011-138 ze dne 16. 8. 2012), přitom v nyní posuzované věci existence takové obavy vůbec z ničeho neplyne; veškeré zjištěné skutečnosti (zejména logické vysvětlení navrhovatele a kontrolní výpočet ceny bez DPH) ve svém souhrnu nasvědčují tomu, že šlo o marginální chybu v psaní bez jakéhokoliv negativního vlivu na proces výběru. Úřad akcentuje, že ani zadavatel nepředložil žádné konkrétní důvody, které by mohly vést v důsledku opravy chyby v psaní k pochybnostem o férovém a řádném průběhu zadávacího řízení.
96. Dle názoru Úřadu není prolomeno ani obecné pravidlo zadávání veřejných zakázek, podle něhož odpovědnost za správnost a úplnost nabídky odpovídá dodavatel a musí jít o nabídku ve vztahu ke kritériím hodnocení materiálně neměnnou, neboť v nyní posuzované věci šlo o nejasnost, která už na první pohled vyvolávala dojem, že navrhovatel se v části své nabídky dopustil chyby, tedy šlo o nejasnost zřejmou, jednoduše popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, tedy šlo o situaci řešitelnou prostřednictvím vysvětlení nabídky.
97. Úřad akcentuje, že nelze připustit, aby dodavatel uvedl různou nabídkovou cenu a teprve poté, co došlo k otevření nabídek, aby bylo určováno, jaká je „správná cena“, nicméně v šetřeném případě lze na uvedený rozpor s ohledem na vše shora uvedené nahlížet jako na zjevnou chybu způsobenou překlepem, kterou bylo možné objasnit jednoduchým kontrolním výpočtem. Za přiléhavý tak nelze považovat odkaz zadavatele na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-32161/2020/323/MBr, sp. zn. ÚOHS-R0186/2020/VZ,ze dne 1. 12. 2020, neboť ve zde řešeném případě právě došlo k uvedení dvou zcela rozdílných cen, přičemž dodavatel neodůvodnil, která cena je ta „správná“ a jakým způsobem k chybě došlo, ani odkaz na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr, sp. zn. ÚOHS-R0034/2021/VZ, ze dne 15. 4. 2021, neboť v daném případě se dospělo k závěru, že není možné rozdíl nabídkových cen považovat za lehce vysvětlitelnou či banální chybu. Rovněž v rozsudku NSS ze dne 7. 4. 2004, na který odkazuje zadavatel, bylo stěžejní, že ani částka uvedená v nabídce, ani částka tvrzená příslušným dodavatelem jako správná neodpovídaly požadované výši smluvní pokuty v procentech, nebylo tak možné dovodit, že se jedná o zjevnou (kontrolním výpočtem ověřitelnou) chybu. Dále bylo v citovaném rozsudku uvedeno, že ustanovení § 34 odst. 3 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kde bylo stanoveno, že komise může při posuzování a hodnocení nabídek opravit zjevné početní chyby v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu, nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby. Z tohoto závěru vztahujícího se k předcházející právní úpravě, která neobsahovala specifickou úpravu týkající se objasnění nabídek, však nelze nyní dovodit, že lze v souladu se současnou právní úpravou opravit pouze takové zjevné početní chyby (a nikoliv chyby v psaní a jiné zjevné nesprávnosti), které je hodnotící komise schopna zjistit a odstranit sama, bez součinnosti s účastníkem. Úřad současně k další zadavatelem uvedené (v rozhodnutí o námitkách) rozhodovací praxi správních soudů (týkající se limitů přípustnosti změny nabídky) uvádí, že odkazované rozsudky nejsou na šetřený případ přiléhavé, neboť v právě šetřené věci Úřad dospěl k závěru, že šlo o zřejmou a lehce vysvětlitelnou nejasnost (chybu způsobenou překlepem) v části nabídky navrhovatele, jež bylo možné ověřit jednoduchým matematických výpočtem, přičemž by nedošlo k materiální změně nabídky. K tomu Úřad připomíná, že je zapotřebí každý případ posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti.
98. Úřad tak shrnuje, že v nyní šetřeném případě zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, aniž by z nabídky navrhovatele ve spojení s požadavky zadávací dokumentace byl bez vyžádání navrhovatelova vysvětlení schopen jednoznačně dovodit, že je důvod pro vyloučení opravdu dán. Skutečnost, že nabídková cena bez DPH uvedená v návrhu smlouvy neodpovídá výši DPH a nabídkové ceně včetně DPH uvedeným v tomtéž dokumentu měla vést zadavatele k úvahám o tom, z jakého důvodu došlo k uvedení rozdílných nabídkových cen bez DPH v nabídce navrhovatele, a tuto skutečnost si od navrhovatele měl nechat vyjasnit. Postup zadavatele, který si v dané situaci objasnění nabídky nevyžádal a rovnou přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bez dalšího, tj. aniž by měl postaveno najisto, zda nabídka navrhovatele rozpor v údajích o nabídkové ceně skutečně obsahuje, představuje dle Úřadu porušení zásad přiměřenosti a transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.
99. Úřad s ohledem na výše učiněné závěry konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 1 zákona ve spojení se zásadami přiměřenosti a transparentnosti zakotvenými v § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení z důvodu, že nesplnil podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny, ačkoliv z dokumentace o zadávacím řízení nebylo možné jednoznačně dovodit, že tento důvod pro vyloučení byl dán, neboť z ní je již na první pohled zřejmé, že jde o chybu lehce popsatelnou a odstranitelnou.
100. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna. Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna i podmínka alespoň potenciálního vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele. Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl se stát vybraným dodavatelem, s nímž mohla být uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud jde o splnění poslední podmínky nutné pro uložení nápravného opatření, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Dle Úřadu jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.
101. Úřad konstatuje, že vzhledem k výše učiněným závěrům již nepřezkoumával postup zadavatele při vyřizování námitek, neboť s ohledem na výše uvedené jako opatření k nápravě zvolil zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně zrušil všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a tedy zrušil i napadené rozhodnutí o námitkách. Úřad konstatuje, že takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale zejména v souladu se zásadou procesní ekonomie. Nadto Úřad dodává, že navrhovatel, byť v petitu svého návrhu požadoval zrušení rozhodnutí o námitkách, věcně ve svém návrhu brojil proti rozhodnutí o vyloučení.
102. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí
103. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
104. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu.
105. Výrokem I. rozhodl Úřad o tom, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu se zákonem, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
106. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že se zadavatel dopustil porušení zákona v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení, zvolil Úřad jako opatření k nápravě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně zrušil všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí
107. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
108. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
109. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. rozhodnutí
110. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
111. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
112. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000306.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Statutární město Ostrava, Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava,
2. PSG Construction a.s., Napajedelská 1552, 765 02 Otrokovice,
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro úplnost Úřad konstatuje, že obsahem kalkulace nákladů je souhrnný rozpočet a soupis materiálů a prací a jedná se o totožný dokument, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení označil jako „Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr“.
[2] Dostupný z https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/3477-urad-publikoval-metodicky-dokument-k-objasnovani-a-doplnovani-nabidek-v-zadavacich-rizenich.html
[3] Viz ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.
[4] Nabídková cena včetně DPH÷1,21