číslo jednací: 28419/2025/500
spisová značka: S0393/2025/VZ

Instance	I.
Věc	UTB – Úklid objektu U2
Účastníci	Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně OLMAN SERVICE s.r.o. TREKVILA s.r.o. TREKVILA NÁHRADNÍ PLNĚNÍ s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	16. 8. 2025
Dokumenty	2025_S0393.pdf 482 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0393/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-28419/2025/500

Brno 30. 7. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 5. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín,
navrhovatel – OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno,
vybraný dodavatel – společnosti

TREKVILA s.r.o., IČO 03329275, se sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, Nové Město, 120 00 Praha,
TREKVILA NÁHRADNÍ PLNĚNÍ s.r.o., IČO 09769544, se sídlem Nemanická 2721, 370 10 České Budějovice,

které uzavřely za účelem podání společné nabídky smlouvu o sdružení ze dne 3. 3. 2025, ve správním řízení zastoupené na základě sdělení ze dne 9. 6. 2025 společností TREKVILA s.r.o., IČO 03329275, se sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, Nové Město, 120 00 Praha, jako společným zmocněncem,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „UTB – Úklid objektu U2“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-003477, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 1. 2025 pod ev. č. 34134-2025, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

Zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín – postupoval při zadávání veřejné zakázky „UTB – Úklid objektu U2“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-003477, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 1. 2025 pod ev. č. 34134-2025, ve znění pozdější opravy, v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když nedodržel pravidlo stanovené v § 123 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 119 odst. 2 písm. b) citovaného zákona tím, že dne 24. 4. 2025 odeslal účastníkům předmětného zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele ze dne 22. 4. 2025 obsahující písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které nebyla uvedena jména fyzických osob, které se podílely u citovaného zadavatele v předmětném zadávacím řízení na hodnocení nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší oznámení o výběru dodavatele – společnosti TREKVILA s.r.o., IČO 03329275, se sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, Nové Město, 120 00 Praha; TREKVILA NÁHRADNÍ PLNĚNÍ s.r.o., IČO 09769544, se sídlem Nemanická 2721, 370 10 České Budějovice, které uzavřely za účelem podání společné nabídky smlouvu o sdružení ze dne 3. 3. 2025 – ze dne 22. 4. 2025, které odeslal citovaný zadavatel dne 24. 4. 2025 účastníkům zadávacího řízení na zadáníveřejné zakázky „UTB – Úklid objektu U2“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-003477, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 1. 2025 pod ev. č. 34134-2025, ve znění pozdější opravy.

III.

Zadavateli – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „UTB – Úklid objektu U2“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-003477, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 1. 2025 pod ev. č. 34134-2025, ve znění pozdější opravy, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0393/2025/VZ.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení

1. Zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 16. 1. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „UTB – Úklid objektu U2“, přičemž uvedené oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-003477, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 1. 2025 pod ev. č. 34134-2025, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V čl. 6 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že předmětem veřejné zakázky je „dlouhodobý pravidelný, nepravidelný a mimořádný úklid, včetně dodávek hygienického materiálu a zimní údržby a ošetřování zeleně, v objektu U2 Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně – na adrese Mostní 5139, 760 01 Zlín, a to vše včetně venkovních ploch, vše v k. ú. Zlín v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami.“

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v čl. 5 zadávací dokumentace ve výši 17 524 744 Kč bez DPH.

4. Z protokolu o otevírání nabídek podaných v elektronické podobě ze dne 4. 3. 2025 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 9 nabídek, a to včetně nabídky navrhovatele – OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

5. Dne 22. 4. 2025 rozhodl zadavatel „Rozhodnutím o výběru dodavatele II.“ ze dne 22. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“) o výběru dodavatele – společnosti

TREKVILA s.r.o., IČO 03329275, se sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, Nové Město, 120 00 Praha,
TREKVILA NÁHRADNÍ PLNĚNÍ s.r.o., IČO 09769544, se sídlem Nemanická 2721, 370 10 České Budějovice,

6. Účastníkům zadávacího řízení bylo dne 24. 4. 2025 prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena doručeno „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 22. 4. 2025 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“). Oznámení o výběru dodavatele obsahuje jako přílohy „Zprávu o hodnocení nabídek“ (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) a „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ (dále jen „výsledek posouzení podmínek“).

7. Dne 7. 5. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele ze dne 6. 5. 2025 směřující proti oznámení o výběru dodavatele (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 21. 5. 2025 odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách nesouhlasil, podal dne 29. 5. 2025 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II. Obsah návrhu

9. Navrhovatel v návrhu nejprve stručně shrnuje průběh zadávacího řízení na veřejnou zakázku a dále uvádí námitky proti oznámení o výběru dodavatele.

10. Navrhovatel nejprve namítá nepřezkoumatelnost a netransparentnost zprávy o hodnocení nabídek. Dle navrhovatele je zadavatelem provedené hodnocení nabídek nedostatečně odůvodněné, zejména nelze identifikovat jaké konkrétní aspekty hodnotící komise v nabídce účastníků zadávacího řízení hodnotila a dále jakým způsobem byla stanovena bodová hodnota (váha) jednotlivých kategorií, tzn. není zřejmé, proč konkrétní dodavatel obdržel v dané kategorii určitý počet bodů. Navrhovatel uvádí, že zadavatel měl v rámci hodnotícího kritéria „Opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace, udržitelnosti“ (dále jen „hodnotící kritérium č. 3“) hodnotit individuální údaje z nabídky každého účastníka, přičemž zadavatel měl tyto rozhodné údaje účastníkům zprostředkovat, aby si účastníci mohli ověřit, zda zadavatel provedl hodnocení nabídek objektivně, tzn. že za zavedení stejných technologických postupů či strojů byl udělen stejný počet bodů, a že zadavatel nezvýhodnil některého z účastníků zadávacího řízení.

11. Dle navrhovatele není ze zprávy o hodnocení nabídek seznatelné, jak účastníci zadávacího řízení (zejména vybraný dodavatel) prokazovali naplnění hodnotícího kritéria č. 3, kdy dle rozhodovací praxe musí být z hodnocení nabídek zřejmé, na základě jakých konkrétních informací poskytnutých jednotlivými dodavateli, jim byl v dané kategorii přidělen konkrétní počet bodů. Zadavatel by měl být schopen sdělit, z jakých důvodů přidělil např. dvěma rozdílným řešením stejný počet bodů, a proč jsou pro něho tedy tato řešení de facto stejně cenná. V důsledku absentujícího odůvodnění hodnocení nabídek nemá navrhovatel faktickou možnost po věcné stránce rozporovat provedené hodnocení a bylo mu tak odepřeno právo účinně se bránit proti výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tj. výběru dodavatele.

12. Ačkoli zadavatel zprostředkoval účastníkům zadávacího řízení informace o počtu přidělených bodů v dílčích kategoriích, stále ve zprávě o hodnocení absentují informace o tom, jaké zlepšené postupy/služby/přístroje provádění úklidu jednotliví účastníci zadávacího řízení zadavateli předložili, dále z jakého důvodu zadavatel konkrétnímu zlepšenému postupu/službě/přístroji provádění úklidu přidělil konkrétní počet bodů a celkově jakýkoliv podrobnější popis hodnocení u jednotlivých subkritérií.

13. K tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, a sice, že zadavateli stačil „závazek, který byl uveden v nabídce, z čehož plyne, že za každý závazek zlepšené služby/postupu/přístroje bylo zadavatelem přiděleno příslušnému účastníku stanovené bodové ohodnocení“, což znamená, že zadavatel postupoval tak, že „přiřadil bodové hodnocení za uvedení závazku implementace a použití zlepšené služby/postupu/přístroje. Neprováděl slovní či jinak textově vyjádřitelné hodnocení, a proto ani takovýto popis hodnocení nemohl být ve zprávě o hodnocení obsažen“, navrhovatel uvádí, že takový postup zadavatele ze zadávací dokumentace nevyplývá a je nezákonný. Navrhovatel doplňuje, že pakliže zadavatel tak skutečně postupoval, jedná se o nedostatek zadávací dokumentace, která je v důsledku postupu zadavatele nezákonná a má přímý dopad na hodnocení nabídek, neboť zadavatel tak vedle sebe na roveň klade pouze závazky implementace inovativních postupů, aniž by fakticky zohlednil jejich obsahovou náplň a skutečný dopad do sféry zadavatele, či vyšší/nižší kvalitu předkládaného inovativního řešení. Provedené hodnocení nabídek v takovém případě nemohlo mít žádnou vypovídací hodnotu, neboť zadavatel potenciálně postavil naroveň neporovnatelné. Zadavatel přidělil stejné bodové hodnocení závazkům implementace inovativních postupů, aniž by fakticky zohlednil jejich obsahovou náplň a skutečný dopad do sféry zadavatele, či vyšší/nižší kvalitu předkládaného inovativního řešení. Navrhovatel k tomu dodává, že „[t]akto uchopené hodnotící kritérium dle navrhovatele postrádá jakýkoliv význam při hodnocení nabídek. Za takových okolností dovedeno do konečných důsledků je dodavatelům de facto umožněno předložit jakýkoli závazek inovativního řešení, ať je jeho hodnota ve vztahu k předmětu plnění zanedbatelnější, a zadavatel dodavateli přidělí plný počet bodů pouze na základě toho, že zmíněný závazek byl předložen. Nabídky se tak stanou vzájemně neporovnatelné.“

14. Navrhovatel k tomu dodává, že vzájemná neporovnatelnost nabídek v rámci hodnotícího kritéria č. 3 a tím i nabídkové ceny je nepřípustná, přičemž tato skutečnost zakládající nezákonnost zadávacích podmínek vyšla najevo až ve chvíli, kdy navrhovatel obdržel rozhodnutí o námitkách. Za předpokladu, že bude přijat výklad zadávacích podmínek nastíněný zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, je navrhovatel toho názoru, že zadávací podmínky veřejné zakázky a navazující postup zakládají vzájemnou neporovnatelnost nabídek a byly tak stanoveny v rozporu se zákonem.

15. Navrhovatel dále namítá, že výsledek posouzení podmínek je nepřezkoumatelný a netransparentní, neboť informace v něm uvedené jsou neúplné. V citovaném dokumentu dle navrhovatele absentují údaje o kontaktní osobě objednatele referenčních služeb. Předložené referenční služby nejsou přitom veřejnými zakázkami ve smyslu zákona a nejedná se ani o smlouvy, které by byly uveřejněny v registru smluv. Navrhovatel k tomu uvádí, že nemá veřejný (volný) přístup k informacím o předkládaných referenčních službách, když se jedná o ryze soukromoprávní smlouvy. Navrhovatel tak nemůže vědět, zda vybraný dodavatel referenční služby skutečně poskytl a nemůže si tyto informace ani jinak ověřit. Zadavatel dle navrhovatele účastníkům zadávacího řízení neposkytl informace rozhodné pro posouzení splnění kvalifikačních podmínek vybraným dodavatelem a navrhovatel tak nedisponuje rozhodnými informacemi o referenčních službách vybraného dodavatele, na základě kterých by si mohl ověřit, že vybraný dodavatel referenční služby skutečně realizoval, že odpovídají kvalifikačním požadavkům zadavatele, a že tedy vybraný dodavatel splnil kvalifikační požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky.

16. Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel nedodržel § 119 odst. 2 písm. b) zákona, neboť ve zprávě o hodnocení nabídek je na místě určeném pro seznam fyzických osob, které se podílely na hodnocení nabídek, uvedeno pouze „xxx“. Navrhovatel k tomu uvádí, že identifikace fyzických osob, které se podílely na hodnocení je přitom klíčová ve vztahu k § 44 zákona, přičemž navrhovatel v této souvislosti cituje z důvodové zprávy k danému ustanovení zákona a uvádí, že z důvodové zprávy vyplývá, že je kladen vysoký důraz na nestrannost a nezávislost osob podílejících se na procesu hodnocení. I přestože pak zákon zadavateli dává povinnost tomuto střetu zájmů předcházet, mohou mezi členy hodnotící komise a účastníky vznikat takové vzájemné provazby, které sám zadavatel není schopen identifikovat, a pak ani čestné prohlášení osob nebude dostatečným preventivním prvkem. Z tohoto důvodu je nutné, aby osoby podílející se na hodnocení nabídek byly ve zprávě o hodnocení nabídek blíže identifikovány a účastníci tak měli možnost vznést námitku podjatosti fyzických osob podílejících se na hodnocení nabídek.

17. Navrhovatel je také toho názoru, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále jen „MNNC“) a zadavatel tak měl vybraného dodavatele požádat o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC. Navrhovatel dále dodává, že pakliže zadavatel nepostupoval dle § 113 odst. 4 zákona, jednal v rozporu se zákonnými pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Navrhovatel porovnává nabídkovou cenu vybraného dodavatele s nabídkovou cenou účastníka druhého v pořadí, průměrnou nabídkovou cenou všech nabídek a předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Dle navrhovatele jsou dány pochybnosti, zda nabídková cena vybraného dodavatele je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízká ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona a zadavatel měl postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a požádat vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění MNNC. Navrhovatel dále předkládá vlastní matematický výpočet produktivity, která dle navrhovatele v daném případě činí 350 m²/jednu odpracovanou hodinu a dodává k tomu, že „taková čísla jsou však zcela odtržená od reality, což lze dovodit i z dat průměrné produktivity vedených Českou asociací úklidu a čištění.“

18. Ve vztahu k tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách týkající se stanovení rozhodné částky, se kterou spojuje zadavatel svoji „povinnost“ ověření MNNC, navrhovatel uvádí, že vzniknou-li důvodné pochybnosti o existenci MNNC v cenové nabídce vybraného dodavatele, nezbavuje zadavatele jeho povinnosti ověřit MNNC ani skutečnost, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci konkrétní hranici MNNC a tato nebyla „překročena“.

19. Navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil oznámení o výběru dodavatele dle § 263 odst. 2 zákona.

III. Průběh správního řízení

20. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 29. 5. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne 29. 5. 2025.

21. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

zadavatel,
navrhovatel,
vybraný dodavatel.

22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 3. 6. 2025. Vyjádření zadavatele k návrhu obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky dne 6. 6. 2025. Téhož dne byla také Úřadu zpřístupněna dokumentace v elektronickém nástroji Tender arena.

23. Usnesením ze dne 3. 6. 2025 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

24. Dne 17. 6. 2025 obdržel Úřad od vybraného dodavatele vyjádření k návrhu z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 6. 2025 k návrhu navrhovatele

25. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve stanovisku ze dne 6. 6. 2025, které Úřad obdržel téhož dne. Zadavatel nejdříve popisuje, jakým způsobem stanovil v čl. 13 zadávací dokumentace způsob hodnocení nabídek a uvádí k tomu, že z popisu hodnocení je zjevné, že zadavatel bude nabídkám účastníků přidělovat pevně body v hodnotě podle stanovené tabulky za přijetí každého závazku dle kategorie č. 1 až č. 10, což zadavatel na základě provedeného hodnocení skutečně učinil. Výslednou tabulku s bodovým hodnocením za zlepšené postupy připojil zadavatel jako součást zprávy o hodnocení nabídek. Zadavatel k tomu doplňuje, že v případě volby „ANO“ bylo zadavatelem požadováno, aby volba byla z hlediska způsobu poskytnutí popsána. Žádné zvláštní podmínky pro tento popis nebyly zadavatelem stanoveny, kdy popis pouze navazuje na přijetí závazku a svým obsahem ztvrzuje jeho pravdivost.

26. Dle zadavatele způsob hodnocení nabídek, jak je uveden v zadávací dokumentaci, nevyžaduje slovní hodnocení. Hodnotící kritérium č. 3 není kritériem s výraznou subjektivní složkou na straně členů hodnotící komise, nýbrž toliko kritériem objektivním, vycházejícím z přijetí nebo nepřijetí závazku zlepšených služeb/postupů/přístrojů prostřednictvím k tomu určené přílohy. Účastníkovi, který se zavázal dodat plnění vedoucí k naplnění účelu zlepšené služby/postupu/přístroje v příslušné kategorii volbou „ANO“ ve vztahu k závazku a doplnil jej popisem dle požadavku zadávací dokumentace, přičetla hodnotící komise počet bodů stanovený pro danou kategorii.

27. Zadavatel je přesvědčen, že zpráva o hodnocení nabídek je v souladu s § 119 odst. 2 písm. d) zákona a dodává k tomu, že ve svém důsledku hodnotící komise poměřovala pouze číselné (kvantitativní) hodnoty nabízené účastníkem – v případě hodnotícího kritéria č. 1 a č.2 přímo uvedenými, v případě hodnotícího kritéria č. 3 jimi nepřímo uvedenými podle rozsahu závazků v příslušném formuláři nabídky. Účastníci mohli podle pravidel zadávací dokumentace předem uvažovat, jakého bodového zisku (před redukcí vahou kritéria) dosáhnou, pokud se v nabídce zaváží zadavateli poskytnout tu kterou kategorii zlepšených služeb/postupů/přístrojů. U všech hodnotících kritérií tak šlo „pouze“ o matematickou operaci vzájemného srovnání, a redukci dle váhy kritéria hodnocení.

28. Ve vztahu k námitce navrhovatele týkající se absence údajů o kontaktních osobách objednatele referenčních služeb zadavatel namítá, že kontaktní údaje na objednatele referenčních služeb nejsou nezbytnou náležitostí oznámení o výběru dodavatele. Navrhovatel má na základě identifikačních údajů objednatele služeb uvedených ve výsledku posouzení podmínek možnost zjistit kontaktní údaje objednatele sám a prověřit si tyto zakázky. Zadavatel je přesvědčen, že výsledek posouzení podmínek splňuje požadavky stanovené v § 123 odst. 1 písm. b) bod 2. zákona, přičemž ve vztahu k technické kvalifikaci uvedl zadavatel údaj o předložení seznamu významných zakázek a k jednotlivým významným zakázkám uvedl jejich objednatele s následující identifikací: obchodní firma/název, sídlo, IČO.

29. K námitce navrhovatele spočívající v neuvedení identifikace členů hodnotící komise uvádí zadavatel následující. Zadavatel ustanovil hodnotící komisi z řad interních zaměstnanců zadavatele, přičemž účastník zadávacího řízení nepotřebuje znát osobní údaje členů hodnotící komise. Pakliže navrhovatel namítá, že není schopen ověřit, zda členové hodnotící komise nebyli podjatí ve smyslu § 44 zákona a nedošlo tak k nezákonnému ovlivnění a zkreslení výsledků hodnocení, zadavatel uvádí, že „do hodnotící komise jmenovaní zaměstnanci nejsou v žádném případě podjatí, absence osobních údajů nemůže žádným způsobem naznačovat podjatost členů hodnotící komise, naopak je spíše chrání od případného tlaku neúspěšných účastníků zadávacího řízení.“

30. Zadavatel k tomu doplňuje, že „skutečnost, že zadavatel účastníkům zadávacího řízení předložil Zprávu o hodnocení nabídek, která obsahuje část ‚Seznam členů komise/osob podílejících se na hodnocení’ vypovídá o tom, že členy komise podepsaná originální verze tohoto dokumentu splňuje požadavek § 119 odst. 2 písm. b) ZZVZ, a že zadavatel pouze s ohledem na ochranu osobních údajů svých zaměstnanců, kteří byli členy hodnotící komise, anonymizoval příslušnou část Zprávy o hodnocení nabídek. Takový krok zadavatel nepovažuje za rozporný s § 119 odst. 2 písm. b) ZZVZ.“

31. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že zákon nevyžaduje pro veřejnou zakázku v objemu plnění odpovídajícímu šetřené veřejné zakázky ustanovit hodnotící komisi a organizaci samotného procesu hodnocení tak ponechává na zadavateli a doplňuje, že nemá-li tedy zadavatel povinnost komisi ustanovit, pak v situaci, kdy se tak rozhodne, mu nelze klást k tíži, že jména členů takové hodnotící komise s odkazem na ochranu osobních údajů anonymizuje. Zadavatel dále uvádí, že „uplatňuje argumentaci ‚a maiori ad minus’, kdy je-li dovoleno chování svým charakterem závažnější (neustavit komisi vůbec), je dovoleno i chování méně závažné (ustavení komise s její ochranou navenek). V opačném případě by zadavatel čelil aktivnímu nezájmu účasti zaměstnanců v komisích, když by je publikací jejich osobních údajů, přes jejich výslovný nesouhlas, mohl vystavit vnějšímu tlaku dodavatelů a účastníků, čímž by potenciálně mohl být narušen výkon jejich pracovních povinností.“

32. Zadavatel dále uvádí, že zákon nezná institut námitky podjatosti člena hodnotící komise a dodává, že námitky je možné podat písemně proti (i) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákon, (ii) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo (iii) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem.

33. Ve vztahu k námitce navrhovatele týkající se existence mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele uvádí zadavatel následující argumentaci. Zadavatel stanovil dle § 113 odst. 2 písm. a) zákona v čl. 5 zadávací dokumentace pro posouzení MNNC hranici 2 100 000 Kč bez DPH za rok plnění, přičemž hodnotící komisí bylo ověřeno, že v případě vybraného dodavatele nabídková cena nebyla nižší než tato zadavatelem stanovená hodnota pro pravidelný úklid. Hodnotící komisi tak nevznikla povinnost vyzvat vybraného dodavatele k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, když takové důvody neshledala i při dodržení stanoveného limitu vybraným dodavatelem.

34. Zadavatel uvádí, že v zadávacím řízení obdržel celkem 7 nabídek[1], kdy 3 z nich převyšují stanovenou předpokládanou hodnotu a 4 nabídky svojí hodnotou nedosahují výše předpokládané hodnoty. Právě tyto 4 nabídky považoval zadavatel za relevantní „ke srovnání z hlediska MNNC, případně pro výpočty průměru a vzájemných odchylek.“ Průměrná nabídková cena těchto 4 nabídek činí 16 827 434,41 Kč bez DPH, přičemž odchylka mezi nejnižší nabídkovou cenou a takto vypočtenou průměrnou cenou činí 580 249,93 Kč bez DPH, tj. cca 3,57 %. Z pohledu hodnotící komise pak uvedené hodnoty neznačily podezření na MNNC, a to i s ohledem na dodržení limitu stanoveného zadavatelem dle § 113 odst. 2 písm. a) zákona.

35. Zadavatel dodává, že hodnotící komise při posouzení nabídky vybraného dodavatele nepojala podezření na MNNC vybraného dodavatele a nebylo tak nutné aktivovat postup pro objasnění MNNC. Hodnotící komise tedy žádná podstatná rizika vyplývající z nabídkové ceny vybraného dodavatele neshledala, MNNC neidentifikovala, a proto nevznikla ani potřeba vznesení žádosti o objasnění MNNC. Postup hodnotící komise tak zadavatel považuje za zcela souladný se zákonem.

Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 17. 6. 2025 k návrhu navrhovatele

36. Vybraný dodavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil ve stanovisku ze dne 17. 6. 2025, které Úřad obdržel téhož dne. Vybraný dodavatel poskytuje argumentaci k námitce navrhovatele týkající se existence mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a uvádí, že v daném případě nabídková cena vybraného dodavatele převyšuje limit MNNC stanovený zadavatelem a zadavatel tedy nebyl povinen k postupu dle § 113 zákona.

37. Vybraný dodavatel uvádí, že neshledává důvod pro podezření na MNNC jednak s ohledem na to, že nabídková cena vybraného dodavatele byla o cca 15 % vyšší než cena, která byla jako MNNC stanovena zadavatelem v zadávací dokumentaci, a dále s ohledem na to, že celková nabídková cena druhého uchazeče v pořadí byla vyšší pouze o jednotky procent. Vybraný dodavatel je tak toho názoru, že zadavatel neměl v šetřeném případě důvod posoudit nabídkovou cenu účastníků jako mimořádně nízkou a postup zadavatele je v souladu s platnou právní úpravou a požadavkem na péči řádného hospodáře při nakládání s veřejnými prostředky.

Další průběh správního řízení

38. Usnesením ze dne 3. 7. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

39. Dne 10. 7. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 10. 7. 2025

40. Navrhovatel uvádí, že trvá na argumentaci uvedené v návrhu a dále poskytuje vyjádření k podkladům obsaženým ve správním spise, zejména k vyjádření zadavatele ze dne 6. 6. 2025 k návrhu navrhovatele.

41. Dle navrhovatele ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel „má zájem na předložení podrobného popisu zlepšováků a bude hodnotiti i použití zlepšováku, tj. jeho využitelnost v rámci plnění veřejné zakázky s cílem zefektivnit plnění veřejné zakázky a snížit ekologickou zátěž. Zadavatel dal explicitně najevo, že bodově ohodnoceny budou ‚nabídnutá zlepšení služeb/postupů/přístrojů’, nikoliv pouze samotný závazek.“ Pakliže zadavatel hodnotil pouze ne/předložení závazku k poskytnutí „zlepšováku“, pak je jeho postup dle názoru navrhovatele v rozporu se zákonem, neboť „[z]adavatel tímto přístupem staví na roveň dva (či více) zcela rozdílné zlepšováky a přiřazuje jím stejnou váhu. Zadavatel tím říká, že dodavatel, který v rámci subkritéria č. 1 v tabulce přílohy č. 9 zadávací dokumentace veřejné zakázky přislíbí (zaváže se k) poskytnutí jednoho nového ekologicky šetrného přístroje navíc obdrží stejný počet bodů jako dodavatel, který se zavázal provádět úklid s pěti (5) novými ekologicky šetrnými přístroji. Tento přístup zadavatele zakládá značnou nerovnováhu mezi hodnocením jednotlivých nabídek dodavatelů a nadto z logiky věci dodavatele nikterak nemotivuje k tomu, aby poskytli více nadstandardních zlepšováků směřujících ke kvalitnějšími, efektivnějšímu a ekologičtějšími poskytování služeb úklidu, a tím se v rámci hodnocení nabídek fakticky ‚posunuli (bodově) dopředu’ a veřejnou zakázku vysoutěžili. Pakliže mají dvě prokazatelně rozdílné úrovně nabídnutých zlepšováků stejnou bodovou hodnotu, jeví se z pozice dodavatelů jako logičtější poskytnout zlepšovák na hranici úplného minima, které dodavatele nikterak zásadně a) finančně nezatíží, b) personálně nezatíží, c) nezaloží nutnost provést nákladné organizační změny atd. – o to více ve chvíli, kdy je případné neposkytnutí identifikovaného zlepšováku kryto vysokou (až likvidační) sankcí.“

42. Přístup zadavatele k hodnocení nabídek dle hodnotícího kritéria č. 3 vyšel dle navrhovatele najevo až ve fázi po uplynutí lhůty pro podání nabídek v rámci přezkumu úkonů zadavatele. Nejasnost a nesprávnost hodnotících kritérií nebylo ze strany navrhovatele možné identifikovat dříve, když na základě textace zadávací dokumentace měl navrhovatel za to, že zadavatel bude hodnotit závazky i po jejich obsahové stránce, neboť opačný přístup postrádá jakýkoliv smysl či přidanou hodnotu. Navrhovatel tak nebyl schopen uplatnit své námitky proti nastavení hodnotících kritérií dříve.

43. Navrhovatel dále uvádí, že i kdyby přijal tvrzení zadavatele, že postačoval pouze závazek k poskytnutí „zlepšováku“, nic to nemění na skutečnosti, že zadavatel měl povinnost uvést informace o „zlepšovácích“, které vybraný dodavatel předložil ve své nabídce [hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení dle § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona]. Bez ohledu na to, zda zadavatel měl hodnotit i jiné skutečnosti, než je pouhé předložení závazku k poskytnutí „zlepšováku“, zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval v rámci hodnotícího kritéria č. 3 předložení podrobného popisu „zlepšováku“. V takovém případě se jedná o – byť v očích zadavatele nepřímo – hodnocený údaj z nabídky vybraného dodavatele.

44. Navrhovatel se rovněž vyjadřuje k příloze č. 9 – formulář pro zlepšené postupy/služby/přístroje provádění úklidu předložený vybraným dodavatelem v jeho nabídce a uvádí, že vybraný dodavatel předložil v rámci tohoto formuláře velice fádní popisy, např. u kategorie č. 7 vybraný dodavatel nepředložil dle navrhovatele žádný podrobný popis toho, jaké přístroje pořídí, jaká bude jejich využitelnost či přidaná hodnota, přičemž však obdržel za tuto kategorii plný počet bodů.

45. S ohledem na uvedené navrhovatel trvá na tom, že zadavatel měl hodnotit obsahovou náplň závazku předloženého v nabídce každého účastníka. Jakýkoliv jiný postup zadavatele zavdává dle navrhovatele pochybnosti o transparentnosti zadávacího řízení a vede k závěru o nesprávném nastavení zadávacích podmínek, které bylo možno identifikovat až v návaznosti na hodnocení nabídek ze strany zadavatele. Výsledkem takového pochybení tak s ohledem na fázi zadávacího řízení může být pouze zrušení celého zadávacího řízení.

IV. Závěry úřadu

46. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení rozhodl tak, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem.

47. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

48. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

49. Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

50. Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a) identifikaci zadávacího řízení,

b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c) seznam hodnocených nabídek a

d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4. výsledek hodnocení nabídek.

51. Podle § 123 odst. 1 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita oznámení o výběru dodavatele. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

52. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

53. Zadavatel odeslal dne 24. 4. 2025 prostřednictvím elektronického nástroje Tender area účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele ze dne 22. 4. 2025, které obsahuje zprávu o hodnocení nabídek. Ve zprávě o hodnocení nabídek se uvádí, že „[k]omise, jmenovaná zadavatelem, v souladu s § 42 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ‚zákon’), pořídila dne 11. 4. 2025 v souladu s § 119 odst. 2 zákona tuto zprávu o hodnocení nabídek.“

54. Ve zprávě o hodnocení nabídek se dále uvádí:

„IDENTIFIKACE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ:

UTB – Úklid objektu U2

Seznam členů komise / osob podílejících se na hodnocení

1) xxx

2) xxx

3) xxx“

55. Dokumentace o zadávacím řízení obsahuje naskenovanou verzi „zprávy o hodnocení nabídek II.“ ze dne 11. 4. 2025 v listinné podobě (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek v listinné podobě“), v níž se uvádí, že „[k]omise, jmenovaná zadavatelem, v souladu s § 42 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ‚zákon’), pořídila dne 11. 4. 2025 v souladu s § 119 odst. 2 zákona tuto zprávu o hodnocení nabídek.“ V této verzi dokumentu v listinné podobě jsou na místě seznamu členů komise / osob podílejících se na hodnocení uvedena jména tří fyzických osob.

Právní posouzení

K výroku I. tohoto rozhodnutí

56. Návrh navrhovatele směřuje proti oznámení o výběru dodavatele, mimo jiné proti skutečnosti, že zadavatel neuvedl ve zprávě o hodnocení nabídek identifikaci fyzických osob, které se podílely na hodnocení nabídek, pročež dle navrhovatele zadavatel postupuje v rozporu s § 119 odst. 2 písm. b) zákona. Zadavatel je toho názoru, že účastník zadávacího řízení nepotřebuje znát osobní údaje členů hodnotící komise.

57. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že z ustanovení § 123 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita, oznámení o výběru dodavatele. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení mimo jiné zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek.

58. V ustanovení § 119 odst. 2 zákona se pak zadavateli ukládá povinnost, aby pořídil písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede (i) identifikaci zadávacího řízení, (ii) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely (za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení), (iii) seznam hodnocených nabídek a (iv) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek.

59. Úřad zároveň připomíná, že zadavatel je povinen v průběhu celého zadávacího řízení, tedy při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek, dodržovat základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, a to mj. zásadu transparentnosti. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ K tomu lze dále doplnit, jak zdůraznil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, že požadavek transparentnosti zadávacího řízení „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zejména takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.[2]

60. Součástí souboru dokumentů, které zadavatel zpřístupnil Úřadu jako dokumentaci o zadávacím řízení, je rovněž zpráva o hodnocení nabídek v listinné podobě, z níž je zřejmé, že zadavatel jmenoval dle § 42 odst. 1 zákona komisi k provádění úkonů podle zákona, která pořídila dne 11. 4. 2025 citovanou zprávu o hodnocení nabídek v listinné podobě. Daná komise byla odpovědná rovněž za posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele (dle „protokolu o posouzení splnění podmínek účasti“ v listinné podobě ze dne 17. 3. 2025, jenž je též součástí dokumentace o zadávacím řízení). Zpráva o hodnocení nabídek v listinné podobě obsahuje v části „Seznam členů komise / osob podílejících se na hodnocení“ seznam tří osob ([TITUL, JMÉNO, PŘJMENÍ], [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] a [JMÉNO PŘÍJMENÍ]), přičemž v závěrečné části této zprávy jsou opět uvedeny zmiňované tři osoby a jsou připojeny jejich podpisy. S ohledem na uvedené skutečnosti je nepochybné, že zpráva o hodnocení nabídek v listinné podobě by v tomto ohledu splňovala požadavky stanovené v § 119 odst. 2 písm. b) zákona, tedy povinnost uvést ve zprávě o hodnocení nabídek fyzické osoby, které se podílely na hodnocení, pokud by tuto verzi dokumentu zadavatel učinil součástí oznámení o výběru dodavatele, které dne 24. 4. 2025 odeslal účastníkům zadávacího řízení.

61. Z návrhu navrhovatele však vyplývá, že navrhovatel obdržel od zadavatele zprávu o hodnocení nabídek, „ve které je na místě určeném pro seznam fyzických osob, které se podílely na hodnocení nabídek uvedeno pouze ‚xxx’.“ Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad ověřil, že zadavatel odeslal prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena dne 24. 4. 2025 účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele obsahující zprávu o hodnocení nabídek v anonymizované verzi, která obsahuje v části „Seznam členů komise / osob podílejících se na hodnocení“ místo identifikace daných osob pouze označení „xxx“. Účastníci zadávacího řízení tak obdrželi od zadavatele anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení nabídek, která neobsahuje žádné údaje o členech komise a nelze tedy zjistit, kdo se za zadavatele podílel na hodnocení nabídek.

62. Úřad uvádí, že s ohledem na zachování zásady transparentnosti je nezbytné vykládat ustanovení § 123 odst. 1 zákona ve spojení s ustanovením § 119 odst. 2 zákona, tedy tak, že je nezbytné, aby písemná zpráva o hodnocení nabídek, kterou zadavatel pořídí o průběhu hodnocení nabídek a kterou následně odešle účastníkům zadávacího řízení, obsahovala výčet fyzických osob, tj. minimálně jména a příjmení osob, které se na hodnocení nabídek podílely, přičemž za tyto osoby se považují zejména ty osoby, které provedly hodnocení nabídek, a tedy i členové komise.

63. Zadavatel svým postupem, kdy navrhovateli poskytl pouze anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení nabídek, upřel navrhovateli možnost dozvědět se, které osoby se podílely na hodnocení nabídek. Takový postup je třeba hodnotit jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovateli byla totiž upřena možnost kontroly osob, které se podílely na hodnocení, a tím bylo vyloučeno, aby se navrhovatel mohl k těmto osobám vyjádřit, a to ve smyslu případného vznesení námitky střetu zájmů ke konkrétním členům komise. Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani argumentace zadavatele, že jména členů hodnotící komise podléhají ochraně osobních údajů, neboť jak Úřad uvedl výše, zpráva o hodnocení nabídek ze zákona musí obsahovat výčet fyzických osob, které se podílely na hodnocení.

64. Úřad uvádí, že kontrola, zda nedochází ke střetu zájmů, přispívá k zachování transparentnosti postupů zadavatele v zadávacím řízení, a tím může přispívat např. k omezování korupce. Může tak být předcházeno mj. nehospodárnosti v postupu zadavatele, pokud by tento byl ovlivněn zájmy konkrétních osob, které by předřadily svůj osobní zájem před ekonomické zájmy zadavatele. Veřejná kontrola postupu zadavatele, mj. ze strany účastníků zadávacího řízení, je nepochybně na místě. V případě zjištění střetu zájmů je zadavatel povinen přijmout opatření k nápravě. V určitých (krajních) případech střet zájmů může vést až k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení [srov. ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona ve spojení s ust. § 48 odst. 8 zákona]. S ohledem na uvedené skutečnosti je tedy zřejmé, že osoby podílející se na hodnocení nabídek u zadavatele nemohou být utajeny, alespoň ne před účastníky zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen nejpozději v okamžiku oznámení výběru dodavatele tyto informace dodavatelům poskytnout. V dané věci je zřejmé, že zákonodárce klade důraz na transparentnost postupu zadavatele v zadávacím řízení, obzvláště pokud jde o zachycení informací o hodnocení nabídek, neboť kontrola procesu hodnocení je veřejným zájmem a tato je zde upřednostněna před ochranou osobních údajů členů komise, popř. dalších osob podílejících se na hodnocení nabídek.

65. K námitce zadavatele spočívající v tvrzení, že „zákon nezná institut námitky podjatosti člena hodnotící komise“, Úřad uvádí, že s tvrzením zadavatele nemůže souhlasit, neboť v § 241 odst. 1 zákona se uvádí, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma, přičemž v odst. 3 citovaného ustanovení zákona je dále stanoveno, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Z uvedeného vyplývá, že není vyloučeno, aby účastník zadávacího řízení podal zadavateli námitky namítající existenci střetu zájmů ve vztahu k fyzickým osobám, které se podílely na hodnocení. Rovněž komentářová literatura[3] [k ustanovení § 44 odst. 1 zákona] uvádí, že „[n]a případný střet zájmů může být zadavatel upozorněn i námitkami. Je třeba dbát na to, že povaha střetu zájmů se mění a vyvíjí v čase společně s okolnostmi zadávacího řízení a životem osob podepisujících čestné prohlášení (např. osoba účastnící se zadávacího řízení neidentifikuje střet zájmů na počátku zadávacího řízení, ale až po podání nabídek; partner člena hodnoticí komise se v průběhu zadávacího řízení stane zaměstnancem účastníka zadávacího řízení).“

66. Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele, a to alespoň v potenciální rovině, neboť ustanovení § 263 odst. 2 zákona je konstruováno tak, že k naplnění této podmínky stačí i pouhá potencialita ovlivnění výběru dodavatele.

67. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. V daném případě nelze vyloučit, že by mohlo dojít v důsledku popsaného střetu zájmů k situaci, kdy by navrhovatel upozornil zadavatele po seznámení se se jmény osob, které se podílely na hodnocení nabídek (resp. rovněž na posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele), že v zadávacím řízení došlo ke střetu zájmů, že by se vybraný dodavatel vlivem zadavatelem přijatého opatření k nápravě nakonec vybraným dodavatelem nestal, resp. byl by vyloučen z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku dle § 48 odst. 8 zákona.

68. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

69. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

70. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu se zákonem tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Pro úplnost pak Úřad dodává, že k obdobnému závěru dospěl např. i v rozhodnutí pod sp. zn. ÚOHS-S0400/2021. V odkazovaném případu Úřad řešil obdobnou situaci, kdy zadavatel účastníkům zadávacího řízení zaslal zprávu o hodnocení nabídek, v níž nebyly uvedeny fyzické osoby, které se podílely u zadavatele v zadávacím řízení na hodnocení nabídek.

K dalším skutečnostem namítaným navrhovatelem

Námitka týkající se nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti zprávy o hodnocení nabídek

71. Navrhovatel v návrhu dále namítá nepřezkoumatelnost a netransparentnost zprávy o hodnocení nabídek. Dle navrhovatele je zadavatelem provedené hodnocení nabídek ve vztahu k hodnotícímu kritériu č. 3 nedostatečně odůvodněné, zejména nelze identifikovat, jaké konkrétní aspekty hodnotící komise v nabídce účastníků zadávacího řízení hodnotila a dále jakým způsobem byla stanovena bodová hodnota (váha) jednotlivých kategorií, tzn. není zřejmé, proč konkrétní dodavatel obdržel v dané kategorii určitý počet bodů. Navrhovatel uvádí, že zadavatel měl v rámci hodnotícího kritéria č. 3 hodnotit individuální údaje z nabídky každého účastníka a tyto rozhodné údaje měl účastníkům zadávacího řízení zprostředkovat, aby si mohli ověřit, zda zadavatel provedl hodnocení nabídek objektivně, tzn. že za zavedení stejných technologických postupů či strojů byl udělen stejný počet bodů, a že zadavatel nezvýhodnil některého z účastníků zadávacího řízení.

72. Dle navrhovatele není ze zprávy o hodnocení nabídek seznatelné, jak účastníci zadávacího řízení (zejména vybraný dodavatel) prokazovali naplnění hodnotícího kritéria č. 3, kdy dle rozhodovací praxe musí být z hodnocení nabídek zřejmé, na základě jakých konkrétních informací poskytnutých jednotlivými dodavateli, jim byl v dané kategorii přidělen konkrétní počet bodů. Zadavatel by měl být schopen sdělit, z jakých důvodů přidělil např. dvěma rozdílným řešením stejný počet bodů, a proč jsou pro něho tedy tato řešení de facto stejně cenná. V důsledku absentujícího odůvodnění hodnocení nabídek nemá navrhovatel faktickou možnost po věcné stránce rozporovat provedené hodnocení a bylo mu tak odepřeno právo účinně se bránit proti výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tj. výběru dodavatele.

73. Zadavatel ve vyjádření k návrhu navrhovatele uvádí, že způsob hodnocení nabídek stanovil v čl. 13 zadávací dokumentace, a dále doplnil, že daný způsob hodnocení nevyžaduje slovní hodnocení, neboť hodnotící kritérium č. 3 není kritériem s výraznou subjektivní složkou na straně členů hodnotící komise, nýbrž toliko kritériem objektivním, vycházejícím z přijetí nebo nepřijetí závazku zlepšených služeb/postupů/přístrojů prostřednictvím k tomu určené přílohy č. 9. Účastníkovi, který se zaváže dodat plnění vedoucí k naplnění účelu zlepšené služby/postupu/přístroje v příslušné kategorii volbou „ANO“ ve vztahu k závazku a doplní jej popisem dle požadavku zadávací dokumentace, přičte hodnotící komise počet bodů stanovený pro danou kategorii. Zadavatel k tomu doplňuje, že výslednou tabulku s bodovým hodnocením za zlepšené postupy připojil jako součást zprávy o hodnocení nabídek, přičemž v případě volby „ANO“ bylo zadavatelem požadováno, aby volba byla z hlediska způsobu poskytnutí popsána. Žádné zvláštní podmínky pro tento popis však nebyly zadavatelem stanoveny, kdy popis pouze navazuje na přijetí závazku a svým obsahem stvrzuje jeho pravdivost.

74. Úřad uvádí, že podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona musí zpráva o hodnocení nabídek obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tudíž vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak v jejich souhrnu včetně uvedení všech údajů, které účastníci zadávacího řízení předložili ve svých nabídkách, a které byly předmětem hodnocení ze strany zadavatele. Přitom platí, že v případě, kdy zadavatel pro hodnocení nabídek zvolil kritéria kvality, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto objektivně měřitelná, měl by popis hodnocení zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá údajům v nabídkách. Slovní popis hodnocení u kvalitativních (subjektivních) kritérií by tak měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s ohodnocením zadavatele takovým způsobem, který představuje srozumitelnou, konzistentní a logickou aplikaci pravidel a způsobu hodnocení, jež zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, a to včetně způsobu přidělování bodů či dle jiného mechanismu, který zadavatel určil pro hodnocení jednotlivých nabídek.

75. Úřad uvádí, že zadavatel stanovil v čl. 13 „způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, že základním kritériem hodnocení je ekonomická výhodnost nabídky a dále zadavatel v souladu s § 114 odst. 2 zákona stanovil, že ekonomickou výhodnost nabídky bude hodnotit dle následujících kritérií hodnocení: hodnotící kritérium č. 1 „nabídková cena“ s váhou 65 %, hodnotící kritérium č. 2 „zaručená hrubá mzda úklidového pracovníka“ s váhou 20 % a hodnotící kritérium č. 3 „opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace, udržitelnosti“ s váhou 15 % (dále také „hodnotící kritérium č. 3“).

76. V čl. 13.3 „opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že v rámci hodnotícího kritéria č. 3 bude zadavatel hodnotit závazek implementace a použití zlepšené služby/postupu/přístroje souvisejícího s úklidovými službami. Zadavatel dále stanovil, že „[d]odavatelé se v nabídce zaváží doplněním do přílohy č. 9 ZD - Formulář pro zpracování zlepšeného postupu, jaké nadstandartní postupy použijí při poskytování zlepšených úklidových služeb – použití zlepšené služby/postupu/přístroje, která bude představovat podrobný popis způsobu poskytování vylepšené metody úklidových služeb. Návrh služeb se pak stane nedílnou součástí smlouvy na veřejnou zakázku. Návrh nesmí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy ani s minimálními požadavky na služby vymezenými v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, který tvoří přílohu č. 4 této ZD.“ Zadavatel rovněž vymezil, že v rámci hodnotícího kritéria č. 3 „budou u každé položky možných opatření bodově ohodnoceny nabídnutá zlepšení služeb/postupů/přístrojů v rámci zvýšení kvality úklidu a ekologického čištění. Při hodnocení nabídky, bude zadavatel ke každému jednotlivému nabídnutému zlepšení přistupovat následovně: Každá nabídka zlepšeného postupu/přístroje/služby k ekologickému úklidu bude hodnocena dle bodové stupnice uvedené v příloze č. 9 ZD - Formulář pro zpracování zlepšeného postupu. Uchazeči, který se zaváže dodat službu vedoucí k naplnění účelu zlepšeného postupu/přístroje/služby a ekologického přístupu bude přičteno za každou jednu službu odpovídající bodové hodnocení služby.“

77. Příloha č. 9 „formulář pro zlepšené postupy/služby/přístroje provádění úklidu“ zadávací dokumentace (dále jen „formulář pro hodnocení“) obsahuje následující informace:

č.	Název zlepšené služby/postupu/přístroje	Závazek poskytovatele	Možné bodové ohodnocení	Popis způsobu zlepšené služby/postupu/přístroje	Získané bodové ohodnocení
1	Kategorie: Systém kvality úklidu Zpracování detailních pracovních postupů, využití technologií a prostředků standardů úklidu – karty provádění úklidů v souvislosti s navrženýmí kontrolními body kvality úklidu (KPI) včetně podrobného harmonogramu úklidu.	ANO/NE	10	Předložením karet provádění jednotlivých typů úklidů včetně využívaných technologií přístrojů a přípravků – Příloha č. 11-1
2	Kategorie: Systém kvality úklidu Zavedení certifikovaného systému vzdělávání úklidových pracovníků zakázky srovnatelné se systémem České asociace úklidu a čištění.	ANO/NE	5	Předložením systému vzdělávání, úrovně profesní kvalifikace či certifikace pro jednotlivé pozice. Příloha č. 11-2
3	Kategorie: Systém kvality úklidu Zavedení systému auditu kvality nad rámec požadavků smlouvy	ANO/NE	7	Předložení návrhu systému auditu včetně průběhu auditu, standardu hodnocení a harmonogramu. Příloha č. 11-3
4	Kategorie: Předávání informací Digitalizace systému sledování kvality – online náhled na výsledky provádění kontrol kvality úklidu minimálně v rozsahu požadavků smlouvy	ANO/NE	7
5	Kategorie: Předávání informací Online přístup do elektronické evidence skladů	ANO/NE	7
6	Kategorie: Předávání informací Zavedení systému pro sledování provádění úklidu v reálném čase (např. na základě nutnosti záznamu kontrolních bodů v průběhu úklidu na úrovni jednotlivých místností u jednotlivých pracovníků)	ANO/NE	15
7	Kategorie: Vybavení a technologie Závazek nákupu nového technického vybavení zakázky (vysavače, mycí stroje, vozíky a podobně)	ANO/NE	10
8	Kategorie: Vybavení a technologie Vyžití směšovače a dávkovače čistících prostředků minimálně na objektu U17 (snížení používaných obalů, kontrola dávkování chemie)	ANO/NE	7
9	Kategorie: Vybavení a technologie Využití parních čističů ke snížení využívání dezinfekčních prostředků (redukce chemického čištění)	ANO/NE	7
10	Kategorie: Mise udržitelnosti poskytovatele Předložení nezávislého auditu udržitelnosti nebo CSRD auditu	ANO/NE	25	Příloha č. 11-10

78. Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl v části „popis hodnocení“ tabulku „detailní rozpis Kritéria č. 3“ ve které jsou uvedeni jednotliví účastníci zadávacího řízení, jejichž nabídky byly hodnoceny a dále body, které získaly v rámci hodnotícího kritéria č. 3 za kategorie č. 1-10 „zlepšené služby/postupu/přístroje“.

79. Ve vztahu k námitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti zprávy o hodnocení nabídek z důvodu absentujícího odůvodnění hodnocení nabídek u hodnotícího kritéria č. 3 Úřad uvádí, že je nezbytné, aby zpráva o hodnocení nabídek obsahovala údaje, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů, či jí bylo přiřazeno určité pořadí, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.

80. V projednávané věci zadavatel stanovil kritérium hodnocení č. 3 na základě závazku – „ANO/NE“, tedy splnění či nesplnění konkrétních požadavků. V čl. 13.3 zadávací dokumentace se uvádí, že „[u]chazeči, který se zaváže dodat službu vedoucí k naplnění účelu zlepšeného postupu/přístroje/služby a ekologického přístupu bude přičteno za každou jednu službu odpovídající bodové ohodnocení služby.“ Tento způsob hodnocení vylučuje možnost subjektivního posuzování, jelikož hodnoticí komise pouze ověřila, zda se účastníci zadávacího řízení zavázali dodat uvedenou službu/přístroj/postup či ne.

81. Z výše doložené tabulky vyplývá, že zadavatel u každé požadované služby/postupu/přístroje uvedl počet bodů, které bylo možné za danou kategorii získat, a dále konkrétní bodové ohodnocení, které obdržel každý z účastníků zadávacího řízení. Také je zřejmé, že účastníkům byly v rámci jednotlivých požadovaných služeb/postupů/přístrojů přidělovány buď body v plné výši, či žádné body, přičemž nebyla udělována žádná poměrná bodová ohodnocení.

82. Zadavatel v rámci vyjádření k návrhu uvedl, že při hodnocení tohoto kritéria zohledňoval výlučně skutečnost, zda účastník v nabídce uvedl závazné prohlášení o poskytnutí dané služby (označené jako „ANO/NE“).

83. Skutečnost, že zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje slovní popis úvah hodnoticí komise k jednotlivým nabídkám v rámci daného kritéria, nemůže sama o sobě vést k závěru o netransparentnosti, pokud je z dokumentace o zadávacím řízení zřejmý mechanický způsob přidělování bodů na základě předem stanoveného parametru (v tomto případě závazku „ANO/NE“).

84. Úřad se přiklání k závěru zadavatele, že se jednalo o způsob hodnocení založený na počitatelném principu. Dodavatelé buď službu nabídli a pak dostali přidělen konkrétní počet bodů, nebo se k dané službě/přístroji/postupu nezavázali a body jim přiděleny nebyly. Zadavatel neučinil součástí hodnocení žádnou škálu zlepšení, která by umožnila subjektivně hodnotit, tj. vznést úvahy nad dostatečností vylepšení nabízených dodavateli. Zadavatel popsal své požadavky poměrně pregnantně a podrobně – např. požadavek na zavedení certifikovaného systému vzdělávání úklidových pracovníků zakázky srovnatelného se systémem České asociace úklidu a čištění či požadavek na zavedení systému pro sledování provádění úklidu v reálném čase (např. na základě nutnosti záznamu kontrolních bodů v průběhu úklidu na úrovni jednotlivých místností u jednotlivých pracovníků). Je tedy zřejmé, že pakliže zadavatel požadovaný postup popsal takto výstižně, tak hodnotil pouze skutečnost, zda mu bude služba/přístroj/postup dodavatelem v rámci plnění poskytnut/dodán či nikoliv. Úřad připouští, že dodavatelé měli zadavateli poskytnout popis plnění, avšak s tímto již při hodnocení zadavatel blíže pracovat neměl, tj. popis plnění nesloužil k určení počtu bodů v rámci předem stanovené škály (ta nebyla v daném případě použita), které zadavatel přidělí. Pouze se na základě tohoto bližšího popisu mohl zadavatel přiklonit k tomu, zda je jeho požadavek naplněn, tj. zda budou body přiděleny či nikoliv. Pokud kupříkladu zadavatel požadoval závazek k zajištění nákupu nového technického vybavení zakázky a dodavatel by v předmětném popisu uvedl, že podstatnou součástí dodávky nového vybavení budou např. regály, bylo by zřejmé, že se toto nabízené plnění míjí s předmětem veřejné zakázky a neodpovídá požadavku na typ vybavení, které zadavatel požadoval, a tedy zadavatel by mu body za takové „zlepšení“ neudělil. Úřad je tedy přesvědčen, že z obsahu zadávacích podmínek a rovněž ze způsobu hodnocení, který zadavatel aplikoval (který dle závěru Úřadu odpovídá pravidlům, která si zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil), vyplývá, že se nejednalo o subjektivní hodnocení a fakticky tedy žádný prostor pro hodnocení subjektivní, tj. prostor pro úvahy nad zlepšeními, o němž tvrdí navrhovatel, že s ním nebyl seznámen, nevznikl. Proto kritérium hodnocení č. 3 Úřad shledává ve výsledku více objektivním a počitatelným.

85. Je zřejmé, že zadavatel v zadávací dokumentaci nastavil hodnoticí kritérium týkající se přijetí opatření k naplnění účelu zlepšeného postupu/přístroje/služby a ekologického přístupu způsobem, který neumožňuje škálovatelné hodnocení – tedy proporcionální ocenění míry nabízeného plnění. Zadavatel tím, že přistoupil na hodnocení pouhého závazku ke splnění požadavků, stanovil, že dodavatel, který nabídne více nových ekologicky šetrných přístrojů, získá stejný počet bodů jako dodavatel, který nabídne menší počet.

86. Úřad konstatuje, že zadavatel má širokou míru autonomie při nastavení hodnoticích kritérií, pokud jsou v souladu se zásadami zákona a umožňují objektivní posouzení nabídek. Zadavatel v daném případě v čl. 13.3 zadávací dokumentace jasně deklaroval, že bude hodnotit samotný závazek dodavatele k implementaci a použití zlepšené služby/přístroje/postupu, nikoliv jejich konkrétní technické řešení či detailní rozpis, který mohl být obsažen v popisu zlepšení předloženého v nabídce dodavatele. Zároveň je totiž z obsahu dokumentace o zadávacím řízení zřejmé, že zadavatel v zadávací dokumentaci ani ve formuláři (či jinde) nijak neuvedl popis mechanismu přidělování bodů odstupňovaně za různou míru zlepšení, kterou by nacházel v nabídkách dodavatelů, tj. ani neuvedl, že by pracoval s podrobným popisem způsobu poskytování vylepšené metody úklidových služeb, popř. tento hodnotil. Ze zadávací dokumentace, resp. z nastavení hodnoticích kritérií je zřejmé, že zadavatel použil binární formu hodnocení založenou na prohlášení o poskytnutí dané služby („ANO/NE“), účastníci zadávacího řízení se buď zaváží k implementaci a použití zlepšené služby/přístroje/postupu a budou jim přiděleny body, či se k implementaci nezaváží a body jim přiděleny nebudou.

87. Jak je uvedeno výše, zadavatel stanovil své požadavky ve formuláři dostatečně podrobně a srozumitelně. K hodnocení nabídek tedy bylo dostačující jednoznačné prohlášení dodavatele o závazku implementovat požadovanou službu/přístroj/postup. Požadavek na technický popis nabídnutého plnění nebyl pro účely hodnocení nezbytný, neboť samotné požadavky stanovené zadavatelem ve formuláři a jejich přijetí či nepřijetí dodavatelem poskytovali zadavateli dostatečné informace pro posouzení hodnoticích kritérií. Ačkoli technický popis mohl být pro zadavatele přínosný z hlediska upřesnění, jakým způsobem dodavatelé hodlají danou službu/přístroj/postup implementovat, jeho absence by neměla vliv na transparentnost či přezkoumatelnost hodnoticího procesu.

88. K námitce navrhovatele, dle které zadavatel jednal v rozporu se zákonem, pokud hodnotil pouze prohlášení účastníka zadávacího řízení o zavedení opatření ke zlepšení provádění úklidu, Úřad uvádí, že jak popsal výše, zadavatel při hodnocení postupoval v souladu se zadávacími podmínkami, které si pro účely hodnocení stanovil, a proto je zřejmé, že postupoval v souladu se zákonem. Pokud jde o námitky navrhovatele směřující proti samotné zadávací podmínce, která vymezila způsob hodnocení nabídek, nelze než konstatovat, že pokud se z pohledu navrhovatele jedná o spornou zadávací podmínku, zadavatel měl podat námitky proti zadávacím podmínkám ve lhůtě pro podání nabídek. Pokud tuto vznáší až v souvislosti s výběrem dodavatele, jedná se o námitku opožděnou, a tudíž nerelevantní. Dále Úřad konstatuje, že hodnocení závazku dodavatele k implementaci a použití zlepšené služby/přístroje/postupu lze považovat za hodnotitelné a relevantní z hlediska naplnění kvalitativních kritérií stanovených zadavatelem. Zadavatel má právo v rámci své diskrece stanovit, zda bude hodnotit pouze závazek k implementaci a použití zlepšené služby/přístroje/postupu nebo konkrétní technická řešení – obojí je přípustné, pokud je postup řádně popsán v zadávací dokumentaci a aplikován rovnoměrně na všechny účastníky. V případě přístupu, který si zvolil zadavatel, dojde k odsunu skutečného hodnocení naplnění míry jeho potřeb do fáze plnění veřejné zakázky, kdy bude na zadavateli, aby posoudil, nakolik zlepšený postup/služba/technický prostředek, jak mu byl poskytnut vybraným dodavatelem při plnění veřejné zakázky, odpovídá definici obsažené v zadávacích podmínkách, která je součástí smluvní dokumentace, a pokud by definovaný minimální standard naplněn nebyl, pak by byl namístě smluvní postih.

89. K tvrzení navrhovatele, že nejasnost a nesprávnost hodnotících kritérií nebylo možné identifikovat dříve, když na základě textace zadávací dokumentace měl navrhovatel za to, že zadavatel bude hodnotit závazky i po jejich obsahové stránce, neboť opačný přístup postrádá jakýkoliv smysl či přidanou hodnotu a navrhovatel tak nebyl schopen uplatnit své námitky proti nastavení hodnotících kritérií dříve, Úřad doplňuje, že navrhovatel výše uvedenou námitku proti zadávacím podmínkám prvně uplatnil vůči zadavateli až v rámci návrhu ze dne 29. 5. 2025 proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, přičemž z předložené dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by navrhovatel zadavateli do konce lhůty pro podání nabídek doručil jakékoli podání, jehož obsahem by byly námitky stran zadávacích podmínek šetřeného zadávacího řízení. Ostatně ani sám navrhovatel toto nedokládá, ani neargumentuje, že by námitky proti nastavení zadávacích podmínek ve lhůtě do 4. 3. 2025 uplatnil.

90. Úřad v tomto kontextu obecně dodává, že v praxi může nastat situace, kdy lze brojit proti zadávacím podmínkám až v rámci námitek podaných v návaznosti na rozhodnutí o výběru dodavatele, avšak pouze za předpokladu, že nejasnost či nezákonnost zadávacích podmínek vyplynula až v rámci procesu výběru dodavatele.

91. V této souvislosti Úřad uvádí, že námitka navrhovatele spočívá v tvrzení, že zadávací podmínky zakládají vzájemnou neporovnatelnost nabídek a byly tak stanoveny v rozporu se zákonem, přičemž nejasnost a nesprávnost zadávacích podmínek nebylo ze strany navrhovatele možné identifikovat dříve, neboť tato skutečnost vyšla najevo až v návaznosti na rozhodnutí o námitkách. Jak je uvedeno již výše, Úřad je toho názoru, že ze zadávacích podmínek je jednoznačně seznatelné, jakým způsobem bude zadavatel hodnotit nabídky podle hodnotícího kritéria č. 3, tedy že zadavatel bude hodnotit závazek použití „zlepšené služby/postupu/přístroje“ související s úklidovými službami uvedený účastníky zadávacího řízení ve formuláři pro hodnocení, přičemž obsah popisu „zlepšené služby/postupu/přístroje“ nemá na hodnocení nabídek vliv, a nelze tak souhlasit s navrhovatelem, že údajnou nejasnost a nesprávnost zadávacích podmínek bylo možné identifikovat až v návaznosti na rozhodnutí o námitkách. V posuzovaném případě nešlo o situaci, kdy lze nejasnost zadávacích podmínek rozporovat námitkami i po lhůtě stanovené v § 242 odst. 4 zákona, neboť navrhovatel si mohl a měl být vědom údajné nejasnosti a nezákonnosti zadávacích podmínek před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

Námitka týkající se výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele

92. Navrhovatel v návrhu rovněž namítá, že ve výsledku posouzení podmínek absentují údaje o kontaktní osobě objednatele referenčních služeb a dodává k tomu, že referenční služby předložené vybraným dodavatelem nejsou veřejnými zakázkami ve smyslu zákona a nejedná se ani o smlouvy, které by byly uveřejněny v registru smluv. Navrhovatel je toho názoru, že „nemá v žádném směru veřejný (volný) přístup k informacím o předkládaných referenčních zakázkách, když se jedná o ryze soukromoprávní smlouvy. Navrhovatel aktuálně neví, zda vybraný dodavatel referenční služby skutečně poskytl a nemůže si tyto informace ani jinak ověřit, protože v Protokolu absentují údaje o kontaktních osobách objednatelů referenčních služeb.“

93. Úřad předně uvádí, že smyslem oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona je informovat účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno splnění podmínek účasti. Součástí oznámení o výběru musí být zpráva o hodnocení nabídek a rovněž výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který obsahuje taxativně vyjmenované náležitosti, a ze kterého musí být patrné mj. jakými doklady a údaji vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace. Dané požadavky přitom rozhodně nejsou samoúčelné, neboť jen při dispozici určitými a relativně podrobnými informacemi mohou ostatní dodavatelé, tj. účastníci zadávacího řízení na základě svých znalostí relevantního trhu výběr dodavatele, resp. splnění podmínek jeho účasti, případně zpochybnit (typicky s argumentací, že daný vybraný dodavatel např. konkrétní referenční zakázku nerealizoval nebo že daná referenční zakázka nesplňuje zadavatelovy požadavky).

94. Součástí oznámení o výběru dodavatele tedy musí na základě § 123 odst. 1 písm. b) zákona být výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který musí dle bodu 1. a 2. citovaného ustanovení obsahovat seznam dokladů, jimiž vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci a u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace rovněž údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace. Komentářová literatura[4] v této souvislosti uvádí, že „[z]adavatel je v tomto dokumentu povinen nejen konstatovat, že vybraný dodavatel splňuje veškeré podmínky účasti, ale současně v něm uvede z hlediska prokazování splnění kvalifikace seznam konkrétních dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, přičemž u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické a technické kvalifikace doplní rovněž údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace. Zadavatel je tedy povinen uvést takové informace, z nichž bude patrné, že předložený kvalifikační požadavek byl splněn, např. u osvědčení o referenci alespoň název referenční zakázky, její rozsah, identifikační údaje objednatele, datum dokončení a další relevantní informace prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu.“

95. V šetřeném případě zadavatel ve výsledku posouzení podmínek v bodě 4) „Technická kvalifikace dle § 79 zákona“ uvedl dvě referenční zakázky, kterými vybraný dodavatel prokazoval technickou kvalifikaci, přičemž u každé referenční zakázky uvedl následující údaje: obchodní firma/název objednatele, sídlo objednatele, IČO objednatele, název zakázky, specifikace zakázky, stručný popis předmětu plnění zakázky, cena zakázky v Kč bez DPH a termín realizace zakázky.

96. S ohledem na uvedené je Úřad přesvědčen, že zadavatel nepochybil, pokud neuvedl u jednotlivých referenčních zakázek údaje o kontaktní osobě u objednatele referenčních služeb, neboť z ustanovení § 123 odst. 1 písm. b) zákona ani ze zásady transparentnosti nevyplývá povinnost uvádět ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele tuto informaci. Zadavatel je povinen uvést v tomto dokumentu takové údaje, které jsou rozhodné ve vztahu k prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele, tzn. je z nich patrné, zda vybraný dodavatel prokázal požadovanou technickou kvalifikaci, či nikoliv, přičemž Úřad je toho názoru, že zadavatel tuto povinnost splnil. Nadto je Úřad toho názoru, že z informací poskytnutých zadavatelem ve výsledku posouzení podmínek u každé referenční zakázky mohl navrhovatel získat dostatečné údaje pro ověření referenčních zakázek vybraného dodavatele.

Námitka týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele

97. K institutu MNNC Úřad předně v obecné rovině uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje MNNC jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Smyslem právní úpravy týkající se MNNC je identifikovat nabídky, které vzbuzují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem tedy především chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně, včas či za stanovených podmínek. Nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem pro pozdější požadavky daného účastníka zadávacího řízení na navyšování původní nabídkové ceny.

98. Otázkou účelu institutu MNNC se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016-32 ze dne 14. 9. 2017, v němž mj. uvedl následující: „[s]myslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat »konkurenční výhodu« oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.“[5]

99. Ve vztahu k MNNC lze dále konstatovat, že zákonodárce stanovil pevný rámec, v němž se má zadavatel pohybovat. Zadavatel má totiž povinnost provést posouzení nabídkové ceny z pohledu, zda neobsahuje MNNC, minimálně u nabídky vybraného dodavatele, a to v kterékoliv fázi zadávacího řízení do odeslání oznámení o výběru dodavatele. V případě, že zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, příp. získá-li podezření o přítomnosti MNNC, pak je jeho povinností postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka zadávacího řízení písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které musí obsahovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj., že účastník zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (dále také „dodržení právních předpisů“), a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena je mimořádně nízká vlivem nedodržování právních předpisů, nebo že daný účastník zadávacího řízení obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně jeho písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, stíhá zadavatele povinnost podle § 113 odst. 6 zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou, který např. nedostatečně zdůvodnil svou MNNC. Zadavatel však v takovýchto případech musí mít vždy potvrzeny skutečnosti vyžadované § 113 odst. 4 zákona. V této souvislosti je třeba zmínit, že s tímto oprávněním zadavatele je bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např. ohroženo řádné plnění veřejné zakázky. Nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží jen a pouze zadavateli.

100. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že institut MNNC plní v zákonem vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory (§ 113 odst. 4 zákona). V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takovém případě nadále do značné míry omezena [srov. § 48 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona, kde je konstruován obligatorní důvod vyloučení u vybraného dodavatele]. Ve všech ostatních případech je na zadavateli, jak si vyhodnotí riziko vyplývající z přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele, tzn. v těchto případech je odpovědnost za uzavření smlouvy s dodavatelem s nabídkovou cenou, z níž mohou vyplývat rizika pro následnou realizaci veřejné zakázky, přenesena na zadavatele. K témuž závěru dospěla i soudní judikatura (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016).

101. Z dokumentace o zadávacím řízení v nyní posuzovaném případu a z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že zadavatel před odesláním oznámení o výběru dodavatele neshledal, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, a proto nepožadoval po vybraném dodavateli zdůvodnění MNNC. Úřad konstatuje, že navrhovatel svými námitkami cílil v prvé řadě na možné nedodržení právního rámce posouzení MNNC a pokud jde o samotnou „nízkost“ nabídkové ceny, zde svými námitkami upozornil zadavatele na skutečnost, že dle jeho názoru, stručně shrnuto, není možné předmět plnění za nabídnutou cenu řádně splnit. Jiné důvody, kupř. možné obdržení neoprávněné veřejné podpory, které by mohly založit povinnost vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit, navrhovatelem zmiňovány nebyly. Jelikož zadavatel nezískal žádnou indicii o existenci MNNC, resp. indicii o možném porušení právních předpisů nebo obdržení nedovolené veřejné podpory (coby jediných důvodů vedoucích k povinnému vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, viz § 113 odst. 4 zákona) a považoval realizaci veřejné zakázky za cenu nabídnutou vybraným dodavatelem za reálnou, bylo na jeho uvážení, zda bude zdůvodnění MNNC po vybraném dodavateli požadovat či nikoliv.

102. Nabídková cena vybraného dodavatele činila 16 247 184,48 Kč bez DPH, nabídková cena účastníka zadávacího řízení, který byl druhý v pořadí, činila 16 736 932,35 Kč bez DPH, přičemž zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 17 524 744 Kč bez DPH. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že se nabídková cena vybraného dodavatele podstatně neodchylovala od předpokládané hodnoty či nabídky účastníka druhého v pořadí. Současně je zřejmé, že ačkoliv průměr nabídkových cen činil 18 208 132,56 Kč bez DPH, je nutno zohlednit, že v přehledu obdržených nabídek již na první pohled „odskakují“ dvě nabídky s cenou 23 456 826,76 Kč a 18 997 858,24 Kč, neboť zatímco u tří „nejlevnějších“ nabídek (vč. nabídky vybraného dodavatele) je rozptyl ceny v rámci cca 0,5 mil. Kč a za touto skupinou nabídek následují dvě nabídky s cenou zhruba o dalších 1 mil. Kč vyšší, tedy zatímco u těchto 5 nabídek je celkový rozptyl ceny v rámci 1,5 mil. Kč, prvně jmenované zbývající dvě „odskočené“ nabídky jsou o dalších 1,3 mil. Kč, resp. dokonce 5,8 mil. Kč „dražší“ od poslední „nejdražší“ nabídky. Z toho důvodu Úřad v postupu zadavatele, který neidentifikoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádné nízkou, neshledal žádné excesivní jednání a porušení zákona.

103. Úřad konstatuje, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, jakož i judikaturou správních soudů, nenáleží do jeho pravomoci přezkoumávat samotnou věcnou správnost závěrů zadavatele o tom, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, či nikoli. Úkolem Úřadu je přezkoumat, zda zadavatel při posuzování nabídek a při případném vyžádání zdůvodnění MNNC postupoval v souladu se zákonem, zejména zda svůj postup řádně odůvodnil a nejednal zjevně nepřiměřeně či diskriminačně.

104. Jak opakovaně judikoval NSS např. v rozsudku č. j. 1 As 102/2013-123, Úřad nemá kompetenci přehodnocovat skutkové závěry zadavatele učiněné při hodnocení ekonomických aspektů nabídky, pokud tento postup nevykazuje znaky libovůle či zjevného vybočení ze zákonných mezí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

105. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

106. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť zadavatel v důsledku svého nesprávného postupu vyloučil možnost navrhovatele vyjádřit se a namítat střet zájmů u zadavatele, konkrétně u členů komise, kteří se podíleli na hodnocení nabídek. Úřad shledává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, jak již dovodil výše.

107. Pokud jde o třetí podmínku, Úřad uvádí, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

108. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

109. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkon zadavatele spočívající v oznámení o výběru dodavatele v předmětném zadávacím řízení, jehož součástí byla zpráva o hodnocení nabídek. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem a vyhotovil a účastníkům zadávacího řízení doručil nové oznámení o výběru dodavatele, jehož součástí bude písemná zpráva o hodnocení nabídek, která vyhoví požadavkům zákona.

110. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

111. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

112. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

113. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k povinnosti uhradit náklady řízení

114. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

115. Podle § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, činí paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, 30 000 Kč.

116. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele v předmětném zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

117. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000393.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín

2. OLMAN SERVICE s.r.o., Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno

3. TREKVILA s.r.o., Fügnerovo náměstí 1808/3, Nové Město, 120 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pozn. Úřadu: Dle protokolu o otevírání nabídek zadavatel obdržel 9 nabídek. 2 účastníci zadávacího řízení byli však v průběhu zadávacího řízení vyloučeni.

[2] Úřad pro úplnost doplňuje, že byť se závěry soudů vztahují k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, tj. k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou plně aplikovatelné i na posuzovaný případ, neboť pojetí a výklad zásady transparentnosti nedoznaly přijetím pozdější právní úpravy žádných změn.

[3] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kolektiv, Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online

[4] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kolektiv, Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online

[5] Úřad podotýká, že i přesto, že se jedná o závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, tedy zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou v tomto rozsahu aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě, tedy zákonu.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: