číslo jednací: 33339/2025/500
spisová značka: S0493/2025/VZ

Instance	I.
Věc	Podpora a rozvoj systému Postup Přípravy Staveb
Účastníci	Ředitelství silnic a dálnic s. p. VARS BRNO a.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	18. 9. 2025
Dokumenty	2025_S0493.pdf 568 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0493/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-33339/2025/500

Brno 2. 9. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 7. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4,
navrhovatel – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 7. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Podpora a rozvoj systému Postup Přípravy Staveb“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027336, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 5. 2025 pod ev. č. 324256-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

II.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Podpora a rozvoj systému Postup Přípravy Staveb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027336, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 5. 2025 pod ev. č. 324256-2025, ve znění pozdějších oprav, v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v bodě 5.1 přílohy č. 1 „Rámcová dohoda“ zadávací dokumentace cit. veřejné zakázky stanovil, že „[c]ena Plnění dodaného na základě dílčí smlouvy bude vypočtena dle jednotkové ceny uvedené v příloze č. 2 Rámcové dohody za dodání jedné položky daného druhu Plnění vynásobené skutečně poskytnutým množstvím daného druhu Plnění“, a zároveň v příloze č. 5„Dílčí objednávka – vzor“ cit. „Rámcové dohody“ stanovil položku označenou „Celková hodnota objednávky v Kč bez DPH / vč. DPH“, čímž stanovil platební podmínky za dílčí plnění v rámci veřejné zakázky nejasným a vzájemně si odporujícím způsobem, když ze stanovených zadávacích podmínek není jednoznačné, zda bude cena dílčího plnění určována zadavatelem předem kvalifikovaným odhadem, nebo na základě skutečného rozsahu realizovaného plnění.

III.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Podpora a rozvoj systému Postup Přípravy Staveb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027336, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 5. 2025 pod ev. č. 324256-2025, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 citovaného zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v rámci kritéria technické kvalifikace uvedeného v bodu 4.3 „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ“ zadávací dokumentace cit. veřejné zakázky ve vztahu k členovi realizačního týmu dodavatele na pozici „projektový manažer“ požadoval doložení zkušenosti „praxe na pozici manažera projektového týmu u minimálně jedné významné zakázky realizované v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení, její[m]ž předmětem byl vývoj a provoz informačních systémů, a u které byly služby provozu plněny nepřetržitě minimálně 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců od uvedení do provozu“, aniž by pro omezení, že musí jít o zkušenost se systémem přímo od uvedení do provozu existoval objektivní důvod, když samotný předmět plnění cit. veřejné zakázky spočívá v zajišťování podpory a rozvoje již určitou dobu existujícího informačního systému, čímž stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění cit. veřejné zakázky, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp. nedůvodně omezil účast dodavatelů v zadávacím řízení na cit. veřejnou zakázku.

IV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – uvedeného ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Podpora a rozvoj systému Postup Přípravy Staveb“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027336, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 5. 2025 pod ev. č. 324256-2025, ve znění pozdějších oprav.

Zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0493/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno – ze dne 14. 7. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Podpora a rozvoj systému Postup Přípravy Staveb“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027336, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 5. 2025 pod ev. č. 324256-2025, ve znění pozdějších oprav.

VI.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 19. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Podpora a rozvoj systému Postup Přípravy Staveb“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027336, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 5. 2025 pod ev. č. 324256-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2. Zadavatel v bodě 3.1. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) uvedl, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky na uzavření rámcové dohody, která bude v rámci zadávacího řízení uzavřena na dobu trvání 48 měsíců (4 let) s jedním účastníkem, bude poskytování služeb dle této zadávací dokumentace a jejích příloh. Na základě rámcové dohody bude zadavatel zadávat vybranému dodavateli jednotlivé dílčí zakázky na poskytnutí služeb dle aktuálních potřeb zadavatele“. Zadavatel dále uvedl, že „[p]ředmět plnění je podrobněji specifikován v příloze č. 1 Zadávací dokumentace – Rámcová dohoda a jejích přílohách“. V popisu veřejné zakázky v oznámení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek pak zadavatel uvedl, že předmětem veřejné zakázky je „[p]odpora a rozvoj stávajícího systému pro Postup Přípravy Staveb“.

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle bodu 3.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace 29 000 000 Kč bez DPH.

4. Zadavatel původně stanovil konec lhůty pro podání nabídek na den 22. 6. 2025 v 9:00; lhůtu následně opakovaně prodloužil. V souvislosti s dokumentem Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace č. 2 signovaným dne 2. 7. 2025 zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek až do dne 16. 7. 2025 do 9:00.

5. Dne 19. 6. 2025 byly zadavateli doručeny námitky proti stanovení zadávacích podmínek navrhovatele – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 7. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne (dále jen „námitky“).

6. Zadavatel svým rozhodnutím o námitkách ze dne 4. 7. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 14. 7. 2025 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel v podaném návrhu nejprve stručně shrnuje jeho obsah tak, že zadavatel údajně nevymezil předmět veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody, která tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „rámcová smlouva“), dostatečně konkrétně na to, aby bylo pro kohokoliv jiného než stávajícího dodavatele informačního systému Postup Přípravy Staveb (dále jen „systém PPS“, popř. „stávající systém“) možné řádně a zodpovědně zpracovat nabídku. Zadavatel dále dle navrhovatele nevymezil jednoznačně a dostatečně způsob stanovení ceny dílčích smluv uzavíraných na základě rámcové smlouvy, kdy současně není zřejmé, jakým způsobem bude zadavatel požadovat některé typy služeb. Navrhovatel má dále za to, že některé smluvní podmínky jsou nastaveny zcela excesivně, nevyváženě a kladou na jiného než stávajícího dodavatele neakceptovatelná rizika, která ve svém důsledku omezují okruh potenciálních nabídek na jednu jedinou, a to nabídku stávajícího dodavatele. Zadavatelem zavedený institut testování dodavatele dle navrhovatele navíc obchází zákonná ustanovení o kvalifikaci, hodnocení a podmínkách pro uzavření smlouvy dle ustanovení § 104 zákona. Navrhovatel má dále za to, že zadavatel neodůvodněně omezil hospodářskou soutěž tím, že nerozdělil zadávací řízení na části, resp. tím, že stanovil nezákonný kvalifikační požadavek týkající se výkonu inženýrské činnosti, který s předmětem veřejné zakázky nesouvisí. Navrhovatel rovněž považuje za neodůvodněné, a tedy za nezákonné některé další požadavky na kvalifikaci členů realizačního týmu. Zadavatel dále dle návrhu stanovil v rozporu se zákonem kritérium hodnocení „Kvalifikace a zkušenost realizačního týmu“, v jehož rámci má být hodnocen počet členů realizačního týmu vyčleněných k plnění veřejné zakázky nad rámec stanovené kvalifikace. V posledním bodě návrhu navrhovatel sděluje, že zadavatel nezákonně omezil možnost využití poddodavatelů, když namísto vymezení konkrétních činností ve smyslu § 105 odst. 2 zákona vyloučil využití poddodavatelů přímo pro jednotlivé členy realizačního týmu. Navrhovatel v podrobnostech odkazuje na obsah námitek, které považuje za nedílnou součást návrhu.

9. Navrhovatel předně v návrhu, resp. v námitkách uvádí, že předmět plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy je v zadávací dokumentaci definován zcela obecně tak, že na základě zadávacího řízení bude uzavřena rámcová smlouva, na jejímž základě bude zadavatel zadávat vybranému dodavateli jednotlivé dílčí veřejné zakázky na poskytnutí služeb dle aktuálních potřeb zadavatele. Předmět plnění má pak být dle zadávací dokumentace konkretizován v návrhu rámcové smlouvy a jejích přílohách. V rámcové smlouvě je dle navrhovatele nicméně opětovně předmět plnění budoucích veřejných zakázek vymezen naprosto obecně, a to jako závazek dodavatele dodávat zadavateli na základě dílčích smluv, resp. objednávek plnění specifikované v příloze č. 1 rámcové smlouvy. V uvedené příloze je pak předmět plnění vymezen prostřednictvím demonstrativního výčtu několika oblastí plnění, přičemž u každé z nich je následně uveden seznam činností, které mají být v dané oblasti předmětem plnění dílčích smluv. Navrhovatel nicméně upozorňuje na to, že s ohledem na demonstrativní charakter uvedeného výčtu (výslovně přitom upozorňuje na užitou formulaci „zejména, nikoliv však výlučně“) není předmět veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy definován jednoznačně, neboť není zřejmé, jakých dalších oblastí se mohou dílčí smlouvy týkat. S ohledem na uvedené přitom navrhovatel není schopen posoudit, za jakých podmínek, popř. zda je vůbec schopen poskytnout některé služby, které případně budou předmětem dílčích smluv. Uvedené je pak dle navrhovatele umocněno tím, že zadávací dokumentace neobsahuje harmonogram ani předpokládaný rozsah plnění, které má být v jednotlivých oblastech poskytováno. Tato neurčitost přitom dle názoru navrhovatele znemožňuje jednotlivým dodavatelům předvídat množství zdrojů, které bude nutné pro plnění dílčích smluv zajistit, a tím je zároveň vystavuje riziku, že alokované zdroje nebudou využity z důvodu objednání menšího množství objemu plnění. Nedostatečná konkrétnost zadávacích podmínek se pak dle navrhovatele projevuje rovněž nedostatečným popisem stávajícího systému, kdy není zřejmé, kdo je držitelem práv k danému systému a za jakých podmínek, popř. zda vůbec tedy bude nový dodavatel oprávněn do něj zasahovat. Pro řádné podání nabídky by dále dle názoru navrhovatele měli mít dodavatelé možnost seznámit se se zdrojovým kódem stávajícího systému. Bez tohoto seznámení přitom navrhovatel není schopen posoudit, zda je schopen realizovat předmět rámcové smlouvy, resp. dílčích smluv. Navrhovatel má přitom zato, že popsaná neurčitost vymezení předmětu plnění a popisu systému PPS zvýhodňuje stávajícího dodavatele, kterým je společnost MOVISIO s.r.o., IČO 26494183, se sídlem Michelská 29/6, 140 00 Praha (dále jen „společnost MOVISIO“, popř. „stávající dodavatel“), který stávající systém jako takový dodal a poslední 4 roky jej prostřednictvím rámcové dohody z roku 2021 provozuje a rozvíjí. Stávající dodavatel je tak na rozdíl od ostatních dodavatelů schopen na základě svých dosavadních zkušeností s předmětem plnění predikovat očekávaný vývoj a potřeby zadavatele. Společnost MOVISIO je navíc dle navrhovatele důvěrně seznámena se zdrojovým kódem systému PPS a dalšími skutečnostmi relevantními pro budoucí plnění rámcové smlouvy, což způsobuje významnou informační asymetrii, kterou se přitom zadavatel žádným způsobem nepokusil odstranit. Zadavatel tak dle navrhovatele nejenže přenáší odpovědnost za úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, nýbrž rovněž tímto postupem bezdůvodně zcela přímo zaručuje konkurenční výhodu stávajícímu dodavateli, což v důsledku vede k naprostému vyloučení hospodářské soutěže. Navrhovatel má s ohledem na výše uvedené za to, že jakoukoliv jinou nabídku než nabídku stávajícího dodavatele nebude možné považovat za vážně míněnou.

10. Navrhovatel má dále za to, že ze zadávací dokumentace není zcela zřejmé, zda budou jednotlivé objednávky obsahovat fixní cenu za plnění, která bude nezměnitelná bez ohledu na počet skutečně poskytnutých služeb, nebo zda bude cena objednávek stanovována ex post na základě výkazu poskytnutých služeb. Navrhovatel přitom poukazuje na to, že zatímco dle odst. 5.1 rámcové smlouvy má být cena plnění určena až podle výkazu poskytnutých služeb ex post, tedy po splnění předmětu objednávky, tak příloha č. 5 rámcové smlouvy obsahující vzor objednávky dílčího plnění zahrnuje do textu objednávky rovněž informaci o celkové ceně objednávky, což naopak dle navrhovatele svědčí o tom, že má být cena plnění stanovována předem fixním způsobem bez ohledu na skutečné množství poskytnutých služeb. Navrhovatel navíc doplňuje, že oba naznačené způsoby stanovení ceny mohou být vzhledem k charakteru předmětu plnění veřejné zakázky nevhodné. V případě stanovení fixní ceny již v objednávce by přitom nebylo vůbec zřejmé, jakým způsobem bude rozhodnuto o pracnosti objednávky. Případná dohoda mezi zadavatelem a dodavatelem by v tomto kontextu byla netransparentní a mohla by narušovat zásadu rovného zacházení, neboť konečná cena objednávky by pak vůbec nereflektovala nabídkovou cenu, která přitom tvoří podstatnou část hodnocení nabídek. Naopak v případě, kdy bude cena stanovována skutečně odvedeným počtem člověkodnů, může být dodavatel motivován k tomu, aby plnění objednávek poskytovali juniorní pracovníci za minimální možnou cenu tak, aby dodavatelé dosáhli výhody v rámci hodnocení nabídkové ceny, přičemž následně tito pracovníci vykáží vyšší množství odpracovaných hodin. V tomto kontextu navrhovatel doplňuje, že rámcová smlouva zároveň neobsahuje žádná pravidla k ověření množství člověkodnů, které bylo skutečně a účelně poskytnuto. Navrhovatel má přitom za to, že ani v jednom případě nebudou nabídky porovnatelné a zadávací řízení tak představuje zcela fiktivní soutěž na předem neznámé plnění, kdy bude následně zadavatel vybranému dodavateli již bez jakékoliv soutěže zadávat dílčí veřejné zakázky, jejichž cena nebude určována jakýmkoliv objektivním způsobem, nýbrž pouze pocitově.

11. Navrhovatel dále uvádí, že smluvní podmínky rámcové smlouvy jsou stanoveny zcela excesivně a kladou na jiné dodavatele (odlišné od stávajícího) neakceptovatelná rizika, čímž zadavatel omezuje okruh potenciálních nabídek a porušuje zásadu transparentnosti, přiměřenosti a rovného zacházení. Navrhovatel shrnuje, že na základě rámcové smlouvy bude zadavatel o předmětu, ceně i termínu plnění dílčích zakázek rozhodovat zcela jednostranně, aniž by měl dodavatel možnost jeho požadavkům jakkoliv oponovat, či je odmítnout. Dodavatel bude mít toliko možnost upozornit zadavatele na chybné a nedostatečné údaje v objednávce zadavatele, jinak je ale povinen přijetí objednávky zadavatele potvrdit/akceptovat s tím, že i v případě, kdy tak dodavatel neučiní, nastupuje právní fikce akceptace objednávky. Navrhovatel má dále za to, že rizikovost uvedeného způsobu kontraktace je ještě umocněna výše popsanou neurčitostí vymezení předmětu plnění a způsobu stanovení ceny dílčích smluv. Dodavatel by se tak dle navrhovatele fakticky zavázal k poskytnutí neurčitého okruhu plnění v předem nevymezeném rozsahu, aniž by byl schopen jednoznačně určit cenu jednotlivých dílčích plnění a lhůtu pro jejich poskytnutí. Dalším aspektem nevyváženosti podmínek rámcové smlouvy je pak dle navrhovatele skutečnost, že zadavatel požaduje plnění povinností po dodavateli ještě před samotným započetím odesílání objednávek, kdy je dodavatel např. povinen seznámit všechny členy realizačního týmu se systémem PPS, a to bez nároku na jakoukoliv odměnu, a navíc bez jistoty, že mu zadavatel následně skutečně bude dílčí objednávky zasílat.

12. S ohledem na přiměřenost smluvních podmínek pak navrhovatel zvlášť upozorňuje na institut testování dodavatele ve smyslu přílohy č. 11 rámcové smlouvy, který je dle navrhovatele zcela rozporný se zákonem, neboť obchází zákonná pravidla pro kvalifikaci a hodnocení nabídek. Navrhovatel přitom shrnuje, že namísto, aby zadavatel v rámci zadávacího řízení využil možnost požadovat vzorek pro účely kvalifikace či hodnocení, popř. možnost zpracování požadovaných úloh postupem podle § 104 zákona, stanovil institut testování týmu jako de facto podmínku účasti, kterou přitom posuzuje až po podpisu rámcové smlouvy, tedy v okamžiku, kdy už dodavatel nemá k dispozici zákonné nástroje spočívající v podání námitek, popř. návrhu k přezkumu ze strany Úřadu. Navrhovatel dále uvádí, že popis testování uvedený v příloze č. 11 rámcové smlouvy je zcela subjektivní a netransparentní, kdy není vůbec zřejmé, co bude předmětem testovacích úloh, popř. jaká bude jejich náročnost. Stanovená lhůta ke zpracování úloh je přitom podle navrhovatele velmi krátká a může vést k účelovému zadání náročných úloh tak, aby je dodavatel nebyl schopen v určeném termínu odevzdat, popř. naopak k zadání jednoduchých úloh dodavateli, který je zadavatelem preferován. Případné nesplnění podmínek testování má přitom pro dodavatele dramatické důsledky spočívající v právu zadavatele odstoupit od uzavřené rámcové smlouvy a dále smluvní pokutě ve výši 10 % z limitu rámcové smlouvy, tedy celkem ve výši 2 900 000 Kč. Stanovená možnost procesní obrany prostřednictvím rozhodce je přitom dle navrhovatele nedostatečná, neboť dodavatel se může obrátit pouze na jednoho ze 3 dozorců vybraných zadavatelem. Znalec navíc v takovém případě bude přezkoumávat pouze hodnocení zpracování úlohy, nikoliv přiměřenost zadaných úloh jako takových. Navrhovatel má za to, že jde o mimořádně rizikový institut, který může odrazovat řadu potenciálních zájemců o veřejnou zakázku od podání nabídky.

13. Navrhovatel dále zpochybňuje požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci spočívající v účasti specialisty na inženýrskou činnost a dále ve zkušenosti samotného dodavatele s poskytováním služby výkonu inženýrské činnosti. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění rámcové smlouvy je obecně podpora a rozvoj IT systému, není navrhovateli jasné, jakou relevanci má zkušenost dodavatele s poskytováním inženýrské činnosti, ani jakou roli při realizaci veřejné zakázky měl mít odborník s praxí v inženýrské činnosti. Ze zadávací dokumentace přitom dle názoru navrhovatele nijak nevyplývá, že by předmětem rámcové smlouvy, resp. dílčích objednávek mělo být poskytování inženýrské činnosti. Navrhovatel přitom dodává, že pokud by tomu tak bylo, bylo by nutné zadávací řízení rozdělit na části. Dodavatelé zaměření na poskytování služeb v oblasti IT totiž dle navrhovatele obvykle nemají k dispozici odborníky na inženýrskou činnost, resp. jedná se dle něj o plnění zcela jiného druhu, které poskytuje odlišný okruh dodavatelů. V případě, že skutečně výkon inženýrské činnosti tvoří předmět plnění veřejné zakázky a zadavatel zadávací řízení na části nerozdělil, postupoval by přitom dle navrhovatele v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Naopak v případě, kdy by výkon inženýrské činnosti neměl být předmětem dílčích objednávek z rámcové smlouvy, tak by stanovený požadavek na technickou kvalifikaci dle navrhovatele vůbec neodpovídal věcnému vymezení veřejné zakázky.

14. Navrhovatel následně shledává nezákonnými i některé další požadavky zadavatele na kvalifikaci, které jsou dle něj jednak nedůvodné ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky a dále pak dílem neurčité, čímž znemožňují řádné podání nabídky. Navrhovatel předně zpochybňuje požadavek stanovený pro člena realizačního týmu na pozici projektového manažera, přičemž jednak zpochybňuje přiměřenost stanovené doby, dle které měla být daná relevantní činnost vykonávána nepřetržitě alespoň po dobu 24 měsíců, a dále rovněž to, že rozhodným okamžikem je zde uvedení předmětného informačního systému do provozu. Navrhovatel přitom poukazuje na to, že na základě rámcové smlouvy budou zřejmě uzavírány spíše jen časově kratší objednávky, a dále, že předmětem veřejné zakázky je rozvoj již existujícího systému, a nepůjde tak o práci na informačním systému od okamžiku jeho uvedení do provozu. V případě požadavků na pozici architekta/návrháře pak navrhovateli není jasné, na základě čeho byl stanoven požadavek na délku trvání provozu daného IT systému 24 měsíců a požadavek na minimální cenu dané služby ve výši 2 000 000 Kč bez DPH, když přitom v případě pozice konzultant/analytik zadavatel považoval za dostatečné dobu vývoje systému 1 rok a cenu 500 000 Kč bez DPH. Obdobné výtky vznáší navrhovatel rovněž ve vztahu k požadavkům na osoby manažera technické podpory, specialisty technické podpory a datového analytika/geomatika. Uvedené požadavky navíc dle navrhovatele nemají žádnou vypovídající hodnotu, neboť nezaručují, že se konkrétní pracovníci skutečně podíleli na plnění významné služby po celou požadovanou dobu. Navrhovatel má dále za to, že požadavky na certifikace členů týmu jsou stanoveny neurčitým a netransparentním způsobem, neboť není zřejmé, co zadavatel považuje za srovnatelnou či obdobnou úroveň certifikace. Podle navrhovatele přitom mezi odlišnými druhy certifikace existují zásadní rozdíly.

15. Návrh dále směřuje proti stanovení hodnoticího kritéria kvality nabídek. Navrhovatel shrnuje, že zadavatel stanovil dílčí hodnoticí kritérium nazvané „Kvalifikace a zkušenosti realizačního týmu“ s váhou 20 % z celkového hodnocení, přičemž v rámci tohoto hodnoticího kritéria nebude hodnocena kvalifikace a zkušenost, nýbrž pouze počet členů realizačního týmu dodavatele vyčleněných k plnění veřejné zakázky nad rámec požadavků zadavatele na složení realizačního týmu. Navrhovatel má přitom za to, že pokud zadavatel očekává, že bude k plnění veřejné zakázky zapotřebí širší realizační tým, měl být takto široký realizační tým požadován již prostřednictvím požadavků na kvalifikaci.

16. Navrhovatel rovněž shledává porušení zákona v zadavatelem stanoveném omezení možnosti využít poddodavatelů, kdy zadavatel v bodě 18.11. zadávací dokumentace stanovil s odkazem na ustanovení § 105 odst. 2 zákona, že požaduje, aby dodavatelé vlastními kapacitami realizovali veškeré činnosti spjaté s pozicemi projektového manažera, programátora/kodéra, konzultanta/analytika a manažera technické podpory. Navrhovatel má za to, že uvedené ustanovení zákona umožňuje omezení možnosti využití poddodavatelů pouze v případě zadavatelem konkrétně určených významných činností. Zadavatel navíc dle názoru navrhovatele výše uvedeným způsobem označil za významné činnosti v podstatě celý předmět plnění rámcové smlouvy, přičemž není nijak jasné, v čem je tato významnost spatřována a proč zejména u pozic programátora či konzultanta zadavatel nedovoluje využití poddodavatelů, ač se tak v oblasti IT běžně děje.

17. Navrhovatel dále bez ohledu na výše uvedené sděluje, že dle jeho názoru je rámcová smlouva zejména ve vztahu ke službám provozu a podpory systému zcela nevhodným institutem, přičemž zadavatel si jeho prostřednictvím ulehčuje práci a nezpracovává zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení, důsledkem čehož je pak i výše zmiňovaná neporovnatelnost nabídek. Zadavatel přitom dle názoru navrhovatele ve vztahu k rozvoji systému PPS nepochybně své potřeby zná a byl by je schopen popsat tak, aby mohla proběhnout řádná soutěž na jejich realizaci. Navrhovatel zdůrazňuje, že rámcová dohoda je jako institut obecně vhodná pro jednoduché dodávky či služby, kdy je plnění předem jednoznačně nadefinováno a oceněno a následnými objednávkami se již pouze určuje jeho množství. V případě zadávacího řízení má však k definici plnění dojít až v samotných objednávkách.

18. Navrhovatel se s ohledem na výše uvedené domáhá toho, aby Úřad jako opatření k nápravě podle ustanovení § 263 zákona zadávací řízení zrušil.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 14. 7. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

20. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 7. 2025.

22. Zadavatel dne 24. 7. 2025 doručil Úřadu své vyjádření k návrhu z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k návrhu

23. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu předně nesouhlasí, že by vymezení předmětu veřejné zakázky bylo jakkoliv obecné či potenciálně způsobující neporovnatelnost nabídek. Zadávací dokumentace podle zadavatele poskytuje všem potenciálním dodavatelům rámcový pohled na potřeby zadavatele v souladu se zákonem tak, aby měli k dispozici veškeré informace potřebné k rozhodnutí, zda budou po dobu účinnosti rámcové smlouvy schopni a ochotni poskytovat zadavateli poptávané služby. Zadavatel přitom výslovně uvádí, že demonstrativní vymezení oblastí plnění dle rámcové smlouvy je vymezením dostatečně určitým dle požadavků zákona. V opačném případě by pak dle názoru zadavatele nikdy nemohla být uzavřena rámcová dohoda ani na relativně jednoduché dodávky, natož na služby právě v oboru ICT. Zadavatel má přitom za to, že měl povinnost v rámci zadávacích podmínek rámcově co nejlépe popsat stav, včetně vymezení technické specifikace plnění, který existoval v době vyhlášení zadávacího řízení, přičemž zadavatel je přesvědčen, že tuto povinnost splnil. Ve vztahu k údajnému zvýhodnění stávajícího dodavatele zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, dle které není považováno za nepřípustné zvýhodnění dosavadního dodavatele, pokud tento nemusí investovat do zajištění kompatibility svého technického řešení, popř. má možnost investovat do zajištění kompatibility dříve než jiní dodavatelé. Zadavatel přitom poukazuje na to, že v případě veřejné zakázky nejsou po dodavatelích požadovány v podstatě žádné investice do kompatibilit vlastního technického řešení. K tvrzení navrhovatele, že ostatní dodavatelé vyjma stávajícího dodavatele nemají reálnou představu o předmětu plnění, když nemají informace o systému PPS, který mají následně provozovat a rozvíjet, a nejsou tak schopni nacenit rizika s tímto systémem spojená, zadavatel uvádí, že v podstatě v rámci zadávacího řízení pouze poptává odborníky v oblasti ICT, jimiž disponuje nejen stávající dodavatel, nýbrž i celá řada dalších odborníků působících v daném oboru. Zadavatel přitom nepožaduje žádné předchozí zkušenosti se systémem PPS a otázka nedostatečnosti popisu stávajícího systému je tak dle něj zcela bezpředmětná. Zadavatel zároveň nemá žádnou možnost „eliminovat“ stávajícího dodavatele ze zadávacího řízení, aniž by se dopustil diskriminace. Ve vztahu k namítanému rozsahu licencí pak zadavatel uvádí, že sám navrhovatel ve svém návrhu vychází ze znění předchozí rámcové dohody na předmět plnění veřejné zakázky uveřejněné v registru smluv, ze které přitom rozsah poskytovaných licencí vyplývá. Zadavatel má tak za to, že v zadávací dokumentaci popsal stávající systém dostatečně pro nacenění kapacit v oblasti IT pro plnění předmětu veřejné zakázky.

24. Ve vztahu ke způsobu stanovení ceny u jednotlivých dílčích smluv zadavatel uvádí, že jej stanovil a popsal zcela jednoznačně způsobem, který neumožňuje jiný výklad. Zadavatel přitom považuje za jednoznačný fakt to, že se o finální ceně bude fakticky rozhodovat na základě množství člověkodnů, na kterém se zadavatel a vybraný dodavatel dohodnou. Zadavatel si je přitom vědom rizika, že může obdržet stejné plnění za vyšší cenu, nicméně zadavatel vychází rovněž z toho, že vybraný dodavatel nebude pracnost uváděnou v člověkohodinách nadhodnocovat nad rámec rizik a přiměřeného zisku. K údajné nejednoznačnosti stanoveného postupu objednávání zadavatel shrnuje, že zadavatel zašle vybranému dodavateli poptávku, vybraný dodavatel mu pošle nabídku zahrnující počet člověkohodin jednotlivých rolí týmu, o které následně bude zadavatel s vybraným dodavatelem jednat. Uvedený způsob sjednávání ceny za dílčí plnění je přitom dle zadavatele nejlepší způsob, jak získat dané plnění za nejlepších ekonomických podmínek, kdy přitom do vyjednávání o ceně mohou vstoupit i další faktory, jako např. invence vybraného dodavatele ve vztahu k určitým zlepšením či zjednodušením. Samotné určení ceny dílčí objednávky pak zadavatel popisuje následujícím příkladem. Zadavatel poptá plnění „A“. Na základě jednání o poptávce vybraný dodavatel nabídne plnění „A“ s vylepšením „B“. Na činnosti „A“ + „B“ bude pracovat 100 hodin programátor, 80 hodin architekt a 70 hodin manažer. V případě shody zadavatele s vybraným dodavatelem na řešení vybraný dodavatel vypočte cenu dílčí smlouvy dle hodinové náročnosti jednotlivých členů realizačního týmu. Zadavatel shrnuje, že nevidí důvod k pochybnostem ohledně správnosti nacenění, neboť v žádném případě hodnota dílčí smlouvy nebude určena „pocitově“, ale vzejde z poptávky zadavatele a nabídky vybraného dodavatele. Dle zadavatele je přitom faktem, že půjde o takový odhad, aby vybraný dodavatel minimalizoval rizika a maximalizoval zisk, a zároveň aby zadavatel dostal to nejlepší plnění, které dostat může. Stejně tak je dle zadavatele skutečností, že může existovat jiný dodavatel, který by zadané plnění vypracoval odlišným postupem, a v důsledku tedy např. o hodinu práce člena realizačního týmu méně. Zadavatel je však přesto přesvědčen, že tento způsob stanovení ceny konkrétního plnění je nejlepší a nejobjektivnější, jaký může být. Ve vztahu k vhodnosti poptávání zadávaného plnění prostřednictvím rámcové smlouvy pak zadavatel uvádí, že není pravdou, že by zadávací podmínky neobsahovaly jednoznačně určený rámec poptávaných činností. Zadavatel přitom považuje uvedený výčet činností a budoucího rozvoje za dostačující. Jelikož se ale jedná o poskytování služeb po dobu 4 let, nemůže být dle zadavatele z povahy věci sestaven detailní harmonogram, ani taxativní výčet vývoje a rozvoje, neboť zadavateli nejsou známy např. legislativní změny, ke kterým může v daném období dojít. Uvedené přitom dle zadavatele přesně demonstruje obecný rozdíl mezi smlouvou a rámcovou dohodou. Z logiky věci má zadavatel zato, že nemůže vědět, jaké konkrétní služby bude potřebovat v průběhu následujících 4 let. Zadavatel zároveň uznává, že postup bez obnovení soutěže se uplatní nejčastěji při opakovaném plnění, které je určeno genericky, resp. v případech, kdy není nutné předmět plnění výrazněji specifikovat a zadavatel je tak schopen jej poptávat pouhou objednávkou. Zadavatel má přitom za to, že poptávka služeb podpory a rozvoje systému PPS formou rámcové dohody je zcela v souladu se zákonem i aktuální rozhodovací praxí Úřadu.

25. Zadavatel dále nesouhlasí s tím, že by smluvní podmínky rámcové smlouvy byly stanoveny jakkoliv nepřiměřeně. Zadavatel je převědčen, že popis kontraktace dílčích smluv, který není uveden v rámcové smlouvě, popsal výše ve svém vyjádření k návrhu (resp. již v rozhodnutí o námitkách). Přestože není proces kontraktace detailně popsán v rámcové smlouvě, nelze z této skutečnosti dle zadavatele dovozovat žádné zvýhodnění stávajícího dodavatele. Stávající dodavatel by dle zadavatele čelil totožnému způsobu kontraktace jako jakýkoliv jiný vybraný dodavatel. Zadavatel má dále za to, že ustanovení bodu 3.4 rámcové smlouvy, které nepřiznává dodavateli jiná práva než možnost upozornit na chybné a nedostatečné údaje v objednávce zadavatele, je potřeba vykládat právě v kontextu toho, že každá dílčí objednávka již bude výsledkem poptávky zadavatele a nabídky dodavatele a následného jednání o ní. S ohledem na to již pak dle zadavatele skutečně postačuje pouhá akceptace objednávky ze strany vybraného dodavatele.

26. Ve vztahu k institutu testování dodavatele zadavatel uvádí, že není pravdou, že by šlo o de facto podmínku účasti v zadávacím řízení posuzovanou až po podpisu rámcové smlouvy. Zadavatel je naopak přesvědčen, že uvedeným institutem rozšířil okruh dodavatelů, aniž by někoho omezoval v možnosti podat nabídku. Zadavatel nicméně potřebuje jistotu, že vybraný dodavatel bude skutečně odborníkem v oboru, přičemž věří, že dodavatel s odpovídajícími zkušenostmi a schopnostmi uvedeným testováním bez potíží projde. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že obsah a povaha úloh nejsou v zadávací dokumentaci ani v nejmenším naznačeny. Zadavatel přitom uvádí, že příloha č. 11 rámcové smlouvy ve svém bodě 3 zcela konkrétně charakterizuje úlohy, které bude vybraný dodavatel řešit, včetně podrobností, že jedna z nich z nich bude řešit oblast definice a implementace REST API, druhá vytvoření webové aplikace provozovatelné na platformě PC/NTB a na mobilních zařízeních a třetí procesy inženýrské činnosti. Nebude se přitom jednat o programování konkrétně v systému PPS. Z takto stanovených mantinelů přitom zadavatel nemůže vybočit a nemá tak žádný prostor, jak zvýhodnit, či znevýhodnit konkrétní dodavatele.

27. Zadavatel dále uvádí, že zadávací řízení je nutné chápat jako jeden celek, jehož nedílnou a nedělitelnou součástí je jak jeho IT stránka, tak rovněž i přenesení správných postupů z oblasti inženýrské činnosti. Problematika inženýrské činnosti je přitom dle zadavatele stěžejním obsahem správného fungování a nastavení systému PPS, přičemž bez předchozích nadstandardních znalostí problematiky inženýrských činností nemůže žádný dodavatel úspěšně řešit rozvoj předmětného informačního systému.

28. Zadavatel má dále za to, že rovněž stanovené požadavky na kvalifikaci legitimním způsobem zajišťují, aby se na plnění veřejné zakázky podílely osoby mající předchozí zkušenosti týkající se obdobně velkého a složitého projektu. Zadavatel uvádí, že obdobné projekty bývají vždy dlouhodobé (jak ostatně dle něj musí navrhovatel jako odborník v oblasti ICT velmi dobře vědět). Kdyby přitom zadavatel zmírnil požadavky na klíčový personál, mohl by získat dodavatele, který sice má např. 10 zkušeností s různými informačními systémy, vždy po 6 měsících, což by se ale např. vždy mohlo týkat prvotní fáze daného projektu, kdy se projekt řídí, spravuje a rozvíjí zcela jinak než dlouhodobě provozovaný systém, který se postupem času stává stále robustnější a složitější. Zadavatel dále již v rozhodnutí o námitkách uvedl, že požadavek, aby byl informační systém, jehož prostřednictvím je prokazována odborná kvalifikace personálu, uveden do provozu, je taktéž zcela legitimní, neboť dle zadavatele by podíl klíčového personálu na informačním systému, který by např. pro neschopnost správně fungovat, či z jakéhokoliv jiného důvodu nebyl nikdy uveden do ostrého provozu, neměl žádnou vypovídající hodnotu. Požadavky na ceny projektů se pak dle zadavatele nevztahují k podílu práce daného pracovníka, nýbrž k ceně projektu jako takového. Účelem jejich stanovení je pak dle zadavatele to, aby osoby, které se budou podílet na plnění zakázky, měli předchozí zkušenost s projekty určité velikosti. Projekty menší velikosti, než je systém PPS, by přitom dle zadavatele byly z povahy věci zcela odlišné a jako takové by pro zadavatele neměly potřebný přínos. K požadavkům na certifikaci členů týmu zadavatel uvádí, že netrvá na konkrétně vyjmenovaných certifikátech, nýbrž že připouští i jiné obdobné, které budou svým obsahem odpovídat požadavkům zadavatele. Zadavatel dodává, že např. v případě certifikace PRINCE2, což je mezinárodně uznávaná metodika pro řízení projektů, která poskytuje strukturovaný přístup k plánování, řízení a realizaci projektů, uzná pro potřeby kvalifikace i jakýkoliv jiný certifikát, který bude danou osobu obdobným způsobem osvědčovat. Vlastnil-li by tak dodavatel jiný certifikát, který jej osvědčuje jako projektového manažera poskytujícího strukturovaný přístup k plánování, řízení a realizaci projektů a k řízení projektů od začátku do konce, pak takový certifikát splňuje dle zadavatele požadavky zadávací dokumentace.

29. Ve vztahu ke zvolenému způsobu hodnocení nabídek zadavatel předně uvádí, že multikriteriální hodnocení je způsob, jak zadat zakázku plně v souladu s principy 3E, tedy efektivně, účelně a hospodárně. Zadavatel přitom nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že lze jako hodnoticí kritérium stanovit pouze takové skutečnosti, které vypovídají o kvalitativních, environmentálních nebo sociálních hlediscích spojených s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel upozorňuje na demonstrativní povahu výčtu uvedeného v ustanovení § 116 odst. 2 zákona, přičemž dovozuje, že zadavatel je obecně oprávněn stanovit v podstatě jakákoliv kritéria kvality, která mohou být zaměřena prakticky na jakýkoliv aspekt předmětu veřejné zakázky. Stanovené hodnoticí kritérium, tedy hodnocení šíře realizačního týmu nad rámec minimálního počtu požadovaného v zadávací dokumentaci pak dle zadavatele rozhodně nesvědčí o tom, že zadavatel hodlá objem plnění přizpůsobovat schopnostem vybraného dodavatele, resp. nezadávat dílčí zakázky dle svých skutečných potřeb, jak tvrdí navrhovatel. Zadavateli naopak jde o vyšší odbornost, praxi a zkušenosti s realizací obdobných zakázek, organizační schopnosti a zkušenosti s řízením projektů. Zadavatel má přitom za to, že kvalita těchto osob má jednoznačný dopad na úroveň plnění.

30. Zadavatel dále sděluje, že v zadávací dokumentaci omezil využití poddodavatelů na veškeré činnosti spjaté s pozicemi konkrétních členů realizačního týmu, tedy tak, že zákazu poddodávky podléhají ty činnosti, které budou vykonávat vyjmenované osoby. Zadavatel přitom již v rozhodnutí o námitkách uvedl zdůvodnění uvedeného postupu, dle kterého činnosti uvedených osob považuje za významné zejména proto, že mají zásadní vliv na řádnou realizaci rámcové smlouvy, neboť jejich prostřednictvím má být zajištěn bezproblémový průběh plnění předmětu rámcové smlouvy. Zadavatel tak má zato, že uvedený postup dostatečně odůvodnil a že využil výhrady podle § 105 odst. 2 plně v souladu se zákonem.

31. Zadavatel vzhledem k výše uvedeným skutečnostem trvá na tom, že zadávací podmínky zakázky stanovil správně a v souladu se zákonem a rozhodovací praxí. S ohledem na to zadavatel žádá, aby Úřad podaný návrh zamítl a správní řízení zastavil.

Další průběh správního řízení

32. Usnesením ze dne 30. 7. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

33. Usnesením ze dne 13. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

34. Navrhovatel dne 21. 8. 2025 doručil Úřadu své vyjádření k podkladům z téhož dne. Navrhovatel předně uvedl, že setrvává na svém návrhu. Navrhovatel se dále vyjadřuje k vyjádření zadavatele k návrhu, přičemž nad rámec již výše uváděného konstatuje, že zadavatel neuvedl žádné nové či relevantní okolnosti, které by zhojily nezákonnost stanovených zadávacích podmínek. Navrhovatel dále upozorňuje, že zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, čímž se potvrdila původní argumentace navrhovatele uvedená v návrhu, že zadávací řízení probíhá bez jakékoliv reálné soutěže. Navrhovatel dále opětovně zdůrazňuje, že k faktické nemožnosti podat nabídku vedla absolutní absence popisu systému PPS v zadávacích podmínkách. Neposkytnutí relevantních informací přitom bylo záměrnou volbou zadavatele. Vyjádření zadavatele ve vztahu ke stanovení ceny dílčích smluv pak dle navrhovatele potvrzuje, že princip realizace dílčích smluv z rámcové smlouvy nevyplývá jednoznačně a že zadavatel dokonce plánoval realizovat postup, který je s rámcovou smlouvou v přímém rozporu.

35. Zadavatel se do konce stanovené lhůty (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

36. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až VI. tohoto rozhodnutí.

37. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výrokům I. až III. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

38. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

39. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

40. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

41. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

42. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

43. Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako podmínky kvalifikace.

44. Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

45. Podle § 73 odst. 5 zákona je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.

46. Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

47. Podle § 79 odst. 1 věty první zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

48. Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

49. Podle § 105 odst. 2 zákona mohou v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, zadavatelé v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem. Za vybraného dodavatele se pro účely věty první považuje i osoba, která je členem téhož koncernu jako účastník zadávacího řízení, jestliže tato osoba nepodala v témže zadávacím řízení nabídku samostatně nebo společně s jinými dodavateli a splňuje základní způsobilost podle § 74 zákona.

50. Podle § 116 odst. 1 zákona je pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

51. Podle § 131 odst. 1 zákona platí, že rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

52. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 cit. ust. zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

53. Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

54. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku

55. V čl. 2. „Režim zadávacího řízení“ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„V otevřeném zadávacím řízení bude uzavřena rámcová dohoda s jedním účastníkem, jehož nabídka bude v zadávacím řízení hodnocena jako nejvýhodnější, na dobu 48 měsíců (4 let).

Zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody bude probíhat bez obnovení soutěže postupem dle § 134 ZZVZ.

Zadavatel bude poptávat služby na základě uzavřené rámcové dohody průběžně po celou dobu jejího trvání postupem bez obnovení soutěže upraveným v § 134 ZZVZ na základě odeslání závazného návrhu dílčí objednávky vybranému dodavateli. Bližší postup pro uzavírání dílčích objednávek je obsažen v Rámcové dohodě, přičemž dílčí objednávka je platná od jejího potvrzení (akceptace) ze strany vybraného dodavatele, a účinná ode dne jejího uveřejnění v registru smluv.“

56. V bodě 3.1. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„Předmětem plnění veřejné zakázky na uzavření rámcové dohody, která bude v rámci zadávacího řízení uzavřena na dobu trvání 48 měsíců (4 let) s jedním účastníkem, bude poskytování služeb dle této zadávací dokumentace a jejích příloh. Na základě rámcové dohody bude zadavatel zadávat vybranému dodavateli jednotlivé dílčí zakázky na poskytnutí služeb dle aktuálních potřeb zadavatele.

Vybraný dodavatel (účastník rámcové dohody) bude povinen zajistit komplexní poskytnutí poptávaných služeb, včetně prostředků a vybavení potřebných k jejich poskytnutí.

Předmět plnění je podrobněji specifikován v příloze č. 1 Zadávací dokumentace – Rámcová dohoda a jejích přílohách. (...)“.

57. V bodě 4.3. „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ“ zadávací dokumentace jsou stanoveny mj. následující požadavky na technickou kvalifikaci členů realizačního týmu dodavatele:

»Minimálně 1 osoba „projektový manažer“:

(i) praxe na pozici manažera projektového týmu u minimálně jedné významné zakázky realizované v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení, její[m]ž předmětem byl vývoj a provoz informačních systémů, a u které byly služby provozu plněny nepřetržitě minimálně 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců od uvedení do provozu,

(ii) znalost metodiky projektového řízení pro agilní způsob doložená platným certifikátem (PRINCE2, IPMA nebo obdobných) minimálně na úrovni Practitioner,

(iii) existence pracovněprávního vztahu s dodavatelem (...)

Minimálně 2 osoby „programátor/kodér“:

(i) praxe na pozici programátor/kodér u minimálně dvou realizovaných a dokončených významných zakázek s cenou minimálně 500 000,- Kč bez DPH za každou, realizovaných v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení, jejichž předmětem byl vývoj a provoz informačních systémů,

(ii) znalost jazyků PHP, JavaScript a frameworku NETTE,

(iii) znalostí tvorby rest API,

(iv) existence pracovněprávního vztahu s dodavatelem (...)

1 osoba „specialista na inženýrskou činnost“:

(i) prokazatelná praxe při realizaci alespoň jedné zakázky spočívající v koordinaci inženýrských činností nebo výkonu inženýrských činností pro zajištění pravomocného správního rozhodnutí minimálně dvoupruhové pozemní komunikace (dálnice nebo silnice nebo místní komunikace) s volnou šířkou min. 9,5 m, délky alespoň 5 km,

(ii) existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele příp. poddodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem (...)«

58. V bodě 4.4.4. zadávací dokumentace zadavatel stanovil mj. následující:

„Zadavatel požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci: (...)

c) 1 významná zakázka, její[m]ž předmětem byl výkon inženýrské činnosti pro získání pravomocného správního rozhodnutí minimálně dvoupruhové pozemní komunikace (dálnice, nebo silnice nebo místní komunikace) s volnou šířkou min. 9,5 m, délky minimálně 5 km.“

59. V bodě 8.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující:

„Hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality. Kritérium hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality se bude hodnotit ve vztahu k následujícím jednotlivým kritériím hodnocení a vahám, které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení na celkovém hodnocení:

Kritéria hodnocení	Váha kritéria v celkovém hodnocení
Nabídková cena v Kč bez DPH	80 %
Kvalifikace a zkušenosti realizačního týmu	20 %

60. V bodě 8.4. zadávací dokumentace je uvedeno následující:

»V rámci hodnotícího kritéria „Kvalifikace a zkušenosti realizačního týmu“ bude hodnocen počet členů realizačního týmu dodavatele vyčleněných k plnění nad rámec požadavků zadavatele dle čl. 4. 3. body 1) a 6) této zadávací dokumentace. Hodnocení podle tohoto dílčího kritéria bude provedeno na základě příslušných údajů doplněných do nabídky dodavatele. Každé nabídce bude přidělen počet bodů v závislosti na uvedeném počtu volných kapacit u člena realizačního týmu nad rámec požadavku zadavatele dle čl. 4. 3. body 1) a 6) této zadávací dokumentace, a to následujícím způsobem:

(...)

Maximální počet osob za všechny níže uvedené funkce: 3 osoby, z toho:

a) osoba „programátor/kodér“ - maximální počet osob pro tuto funkci: 2 osoby,

b) osoba „projektový manažer“ – maximální počet osob pro tuto funkci: 1 osoba.«

61. V bodě 18.11. zadávací dokumentace je stanoveno následující:

»Dodavatel je oprávněn zajišťovat plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím poddodavatele/ů, avšak zadavatel v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ požaduje, aby dodavatel (případně společně dodavatelé, kteří podali nabídku v rámci společné účasti) realizoval minimálně následující významné činnosti při plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami, tj. nikoliv prostřednictvím poddodavatelů: veškeré činnosti spjaté s pozicemi osob „projektový manažer“, „programátor/kodér“, „konzultant/analytik“, „manažer technické podpory“.«

62. V bodě 1.3 rámcové smlouvy je stanoveno následující:

„Rámcová dohoda je uzavřena pouze s jedním dodavatelem a při uzavírání dílčích smluv tak bude postupováno ve smyslu § 134 ZZVZ bez obnovení soutěže.“

63. V bodě 2.1 rámcové smlouvy je uvedeno následující:

»Předmětem Rámcové dohody je závazek Dodavatele dodávat (resp. poskytovat) ŘSD, na základě jednotlivých dílčích smluv sjednaných na základě Rámcové dohody a způsobem v Rámcové dohodě stanoveným, řádně a včas plnění specifikované v příloze č. 1 Rámcové dohody s názvem „Specifikace Plnění“ (dále jen „Plnění“), a to po úspěšném testování prostřednictvím kvalifikovaného teamu a po protokolárním seznámení se se systémem dle přílohy č. 1 Rámcové dohody, vždy dle aktuálních potřeb ŘSD.«

64. V článku III. „Uzavírání dílčích smluv“ rámcové smlouvy je uvedeno následující:

3.1 »Jednotlivé dílčí smlouvy dle Rámcové dohody budou uzavírány na základě výzvy ŘSD odeslané Dodavateli k poskytnutí Plnění (dále též jako „dílčí objednávka“), jež je návrhem na uzavření dílčí smlouvy a odeslání potvrzení (akceptace) dílčí objednávky ze strany Dodavatele, jenž je přijetím návrhu na uzavření dílčí smlouvy (dále též „dílčí smlouva“). Nezávazný vzor dílčí objednávky je přílohou č. 5 této Rámcové dohody.«

(...)

3.4 „Dodavatel se zavazuje nejpozději do 3 (tří) pracovních dnů ode dne obdržení dílčí objednávky její přijetí ŘSD potvrdit. Dodavatel se zavazuje oznámit přijetí dílčí objednávky ŘSD jedním z následujících způsobů: (...)

3.5 Porušení povinnosti Dodavatele potvrdit ve stanovené lhůtě přijetí dílčí objednávky nemá za následek zánik povinnosti Dodavatele dodat ŘSD poptávané Plnění řádně a včas dle dílčí objednávky.

3.6 V případě, že Dodavatel nepotvrdí přijetí dílčí objednávky ve lhůtě stanovené ve čl. 3.4 Rámcové dohody, dílčí objednávka se považuje za přijatou Dodavatelem 3. (třetím) pracovním dnem po dni prokazatelného doručení Dodavateli.

3.7 Dodavatel je povinen potvrdit přijetí (akceptaci) dílčí objednávky ŘSD beze změn, tj. není oprávněn obsah objednávky jakýmkoliv způsobem upravovat. Přijetí (akceptace) dílčí objednávky Dodavatelem se změnou jejího obsahu oproti návrhu ŘSD je zdánlivým právním jednáním, tj. hledí se na něj tak, jako by nebylo učiněno, a to se všemi souvisejícími důsledky (např. z pohledu souvisejících lhůt stanovených v této Rámcové dohodě).

3.8 V případě, že bude dílčí objednávka ŘSD obsahovat chybné nebo pro řádné plnění dodavatelem nedostatečné údaje (dále také jako „vadná objednávka“), je Dodavatel povinen na tuto skutečnost ŘSD písemně upozornit doručením datové zprávy na e-mailovou adresu ŘSD, ze které byla Dodavateli tato dílčí objednávka doručena nebo doručením datové zprávy do datové schránky ŘSD, a to do konce lhůty pro potvrzení přijetí (akceptace) objednávky stanovené v odstavci 3.4 Rámcové dohody. V případě, že je dílčí objednávka skutečně stižena vadou platí, že ŘSD je po informování Dodavatelem povinno zaslat Dodavateli novou opravenou dílčí objednávku (a po jejím doručení opětovně běží lhůta dle odst. 3.4 Rámcové dohody) nebo informaci, že na plnění uvedené ve vadné objednávce již netrvá (zneplatnění (storno) vadné objednávky). Pokud dílčí objednávka přes písemné upozornění Dodavatele ve skutečnosti stižena vadou není, tak je Dodavatel po písemném oznámení této skutečnosti ze strany ŘSD povinen potvrdit přijetí (akceptaci) této objednávky bezodkladně, nejpozději však následující pracovní den po doručení tohoto oznámení Dodavateli. Při postupu dle předcházející věty se čl. 3.6 Rámcové dohody uplatní obdobně, pouze na místo třetího pracovního dne od doručení se použije následující pracovní den od doručení Dodavateli.“

65. V bodě 5.1 rámcové smlouvy je uvedeno následující:

»ŘSD se zavazuje Dodavateli zaplatit za Plnění dodávané (poskytované) na základě dílčích smluv cenu určenou podle jednotkových cen Plnění uvedených v příloze č. 2 Rámcové dohody („Jednotkový ceník“). Cena Plnění dodaného na základě dílčí smlouvy bude vypočtena dle jednotkové ceny uvedené v příloze č. 2 Rámcové dohody za dodání jedné položky daného druhu Plnění vynásobené skutečně poskytnutým množstvím daného druhu Plnění (dále jako „Cena Plnění“). Celková cena, tj. součet všech částek uhrazených faktur za dobu trvání Rámcové dohody, nepřekročí částku 29 000 000 Kč (slovy: dvacet devět miliónů korun českých) bez DPH, (dále jen „Limit Rámcové dohody“).«

66. V příloze č. 1 „Specifikace plnění“ rámcové smlouvy je uvedeno následující:

»Pro poskytování služeb podpory a rozvoje informační subsystému pro Postup přípravy staveb (dále jen “PPS”) dle této Rámcové dohody je nezbytné splnit podmínku úspěšného testování dle přílohy 11 a protokolárně potvrzeného seznámení se se subsystémem všech členů realizačního týmu. Dodavatel je povinen uvedené protokolární seznámení realizovat do 4 týdnů od zpřístupnění testovací verze subsystému. Seznámení se se subsystémem negeneruje dodavateli nárok na finanční plnění, nedodržení lhůty je sankcionováno v souladu s čl. XII a při prodlení delším než 2 týdny je toto důvodem k ukončení smlouvy dle čl. 14. 6. 13, včetně z toho vyplývající sankce. Předmětem plnění této Rámcové dohody je poskytování služeb Dodavatelem, zajišťování podpory a rozvoje subsystému PPS a integrace na dotčené informační subsystémy ŘSD. (...)

Prostřednictvím dílčích smluv budou realizovány zejména (nikoli však výlučně) oblasti:

1. Provoz a údržba subsystému (maintenance)

Popis předmětu plnění:

(...)

2. Vývoj a předpokládané oblasti rozvoje PPS

Popis předmětu plnění:

(...)

3. Služby HelpDesk / Technická a uživatelská podpora

Popis předmětu plnění:

(...)

4. Školení

Popis předmětu plnění:

(...)

5. Podpora nových a běžících staveb včetně zakončení

Popis předmětu plnění:

(...)

Základní informace o subsystému PPS (popis subsystému)

PPS je centrální informační subsystém ŘSD pro projektové řízení přípravy investičních staveb. Přihlášení do PPS se provádí pomocí aplikace SSO provozované a garantované ŘSD. Subsystém používá modulární webový systém NAIS postavený nad frameworkem Nette. Subsystém podporuje PHP ve verzi 8.1, HTML5, AJAX a využívá relační databázi MariaDB. O správu PHP balíčků se stará composer. Správu JS knihoven a dalších zdrojů zajišťuje NPM balíčkovací manažer a pro finální sestavení je využit nástroj webpack. Vzhledem k modulárnosti řešení je možné vytvářet složení více modulů. Dostupnost modulů je řízena oprávněním, které je možné nastavit v administraci. Každý z modulů slouží pro správu určité agendy a jednotlivé moduly jsou mezi sebou vzájemně provázány. Každý modul může pro svůj správný chod obsahovat specifické nastavení. Řešení umožňuje tvorbu API, odesílání e-mailových notifikací, tvorbu samostatného frontendu/backendu a dalších rozšíření dle požadavků dané aplikace.«

67. V příloze č. 2 „Jednotkový ceník“ rámcové smlouvy je uvedeno následující:

„Položkový rozpočet plnění

*Položka (role, příp. skupina rolí)*	*M.J.*	*Počet M.J./rok*	*Délka trvání smlouvy v letech*	*Cena za M.J. Položky v Kč bez DPH*	*Cena za dobu trvání smlouvy v Kč bez DPH*
projektový[] manažer	ČD	48	4	[doplní dodavatel]	[doplní dodavatel]
konzultant/ analytik	ČD	48	4	[doplní dodavatel]	[doplní dodavatel]
architekt/ návrhář	ČD	24	4	[doplní dodavatel]	[doplní dodavatel]
manažer technické podpory	ČD	54	4	[doplní dodavatel]	[doplní dodavatel]
specialista technické podpory	ČD	384	4	[doplní dodavatel]	[doplní dodavatel]
programátor/ kodér	ČD	198	4	[doplní dodavatel]	[doplní dodavatel]
specialista na inženýrskou činnost	ČD	22	4	[doplní dodavatel]	[doplní dodavatel]
datový analytik/geomatik	ČD	20	4	[doplní dodavatel]	[doplní dodavatel]
*CELKEM v Kč bez DPH*					*[doplní dodavatel]“*

68. V příloze č. 5 „Dílčí objednávka – vzor“ rámcové smlouvy je uvedeno následující:

„Na základě uzavřené Rámcové dohody u Vás objednáváme:(...)

Celková hodnota objednávky v Kč bez DPH / vč. DPH: [bude doplněno] / [bude doplněno]

(...)“.

69. Z obsahu elektronického nástroje zadavatele vyplývá, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku pouze jednu nabídku, a to nabídku společnosti MOVISIO.

Právní posouzení

K charakteru rámcové smlouvy

70. S ohledem na úmysl zadavatele uzavřít v zadávacím řízení rámcovou dohodu ve smyslu § 131 zákona deklarovaný v zadávací dokumentaci a rovněž na názor navrhovatele, že rámcová dohoda není vhodný institut pro soutěž týkající se zadavatelem poptávaného typu plnění, považuje Úřad za potřebné vyjádřit se k povaze charakteru návrhu smluvních podmínek, tedy rámcové smlouvy tvořící přílohu č. 1.

71. Úřad proto předně přistoupil k posouzení charakteru rámcové smlouvy, a to s ohledem na obecné závěry rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-03802/2023/161 ze dne 2. 3. 2023 vydaném pod sp. zn. ÚOHS-R0007/2023/VZ, ve kterém je uvedeno následující:

»50. Podle § 131 odst. 1 zákona platí, že rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po celou dobu trvání rámcové dohody.

51. Ustanovení § 131 odst. 1 zákona tedy přímo předvídá i situaci, v níž bude rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním účastníkem, jak je tomu v nyní řešené věci. Využití institutu rámcové dohody může být v takovém případě vhodné zejména v situacích, kdy zadavatel poptává nahodile či pravidelně se opakující plnění (dodávky, služby nebo stavební práce) od jednoho dodavatele, avšak současně nemá dostatečně konkrétní představu o přesném rozsahu a struktuře předmětného plnění, případně chce zachovat variabilitu plnění s ohledem na budoucí vývoj svých potřeb a možností. Rámcová dohoda totiž v těchto případech zpravidla umožňuje vyšší míru flexibility. (...).

52. Zákon výslovně neklade na obsah rámcové dohody specifické požadavky. Obecně však platí, že smlouva na veřejnou zakázku musí být posuzována podle svého skutečného obsahu, nikoliv podle svého označení nebo (mylné) domněnky zadavatele. Stejně tak není rozhodné použití konkrétního smluvního typu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). O tom, zda bude za účelem zadání veřejné zakázky uzavřena přímo smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda, která umožní zadání předmětu veřejné zakázky prostřednictvím dílčích navazujících zakázek v budoucnu, rozhoduje zadavatel, a to formulací zadávacích podmínek, včetně volby odpovídajícího postupu pro zadání veřejné zakázky.

53. Samo prohlášení zadavatele o absenci rámcového charakteru smlouvy v rozhodnutí o námitkách nebo v navazujícím správním řízení za relevantní považovat nelze. Ze zadávacích podmínek musí vyplývat objektivně zjistitelná skutečnost, zda má být v zadávacím řízení uzavřena rámcová dohoda či smlouva na veřejnou zakázku. Pro posouzení rámcového charakteru smlouvy je tedy rozhodný obsah smlouvy o dodávce a konkrétní znění jeho klíčových ustanovení.

54. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak; tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona. Část šestá hlavy II zákona upravuje v ustanoveních § 131-137 postup zadavatele při uzavírání rámcové dohody.

55. Zákon jak pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tak pro uzavření rámcové dohody obecně vyžaduje provedení zadávacího řízení, po obsahové stránce vznikajícího závazku mezi nimi však explicitně rozlišuje. Smlouva na veřejnou zakázku a rámcová dohoda tedy představují dva rovnocenné výsledky zadávacího řízení, jejichž prostřednictvím je zajišťován účel zákona a dodržení jeho zásad, které zakládají odlišné požadavky na zadavatele podle konkrétních ustanovení zákona.

56. Uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku dochází přímo k zadání veřejné zakázky vybranému dodavateli, z níž přímo vyplývá povinnost dodavatele poskytnout úplatné plnění zadavateli.

57. Naproti tomu uzavření rámcové dohody přímo zadání veřejné zakázky a tomu odpovídající povinnost dodavatele poskytnout úplatné plnění zadavateli za následek nemá, neboť k zadávání veřejných zakázek (a vzniku tomu odpovídající povinnosti dodavatele) dochází až na základě této rámcové dohody, tam definovaným postupem. Uzavřením rámcové dohody tedy nedochází přímo k zadání veřejné zakázky, nýbrž toliko k výběru dodavatele (nebo více dodavatelů) a k ujednání rámcových podmínek, za jakých budou na základě rámcové dohody jednotlivé dílčí veřejné zakázky, již bez provedení nového zadávacího řízení, zadávány (budou-li zadávány).

58. Přestože nelze rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona obecně ztotožňovat s rámcovou smlouvou uzavřenou podle občanskoprávních předpisů (jakkoliv by se patrně v obou případech jednalo o tzv. nepojmenovanou smlouvu podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku), k principům pojetí rámcové smlouvy v soukromém právu lze podpůrně odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 26/2012 ze dne 29. 9. 2014 a v něm odkazovanou judikaturu (v odkazovaném rozsudku se výklad vztahuje k již neplatnému zákonu č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, základní přístupy k výkladu rámcových smluv jakožto nepojmenovaných kontraktů však zůstaly ve své podstatě nezměněny; poznámka předsedy Úřadu).

59. V označeném rozsudku Nejvyšší soud konstatoval: „Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah. Při vzniku realizační smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy se tedy v rozsahu, v němž strany nesjednaly v realizační smlouvě jinak, stávají pravidla (smluvní podmínky) sjednaná v rámcové smlouvě součástí obsahu realizační smlouvy (…).“

60. Posouzení toho, zda ze smlouvy o dodávce přímo vyplývá či nevyplývá závazek dodavatele k poskytnutí úplatného plnění zadavateli, tak představuje jeden z klíčových rozlišovacích znaků mezi smlouvou na veřejnou zakázku ve smyslu § 2 odst. 1 zákona a rámcovou dohodou ve smyslu § 131 odst. 1 zákona. Takové posouzení nelze učinit bez zhodnocení konkrétních skutkových okolností.«

72. Předseda Úřadu ve výše citovaném rozhodnutí konstatoval, že v řešeném případě z návrhu smlouvy „přímo vyplývá závazek dodavatele k plnění, neboť objednávka zadavatele zde má charakter spíše pokynu k plnění (dle předem definovaných podmínek) či upřesnění množství a času dodání, ke které se již nevyžaduje další projev vůle dodavatele. Potvrzení objednávky ze strany dodavatele zde má spíše informativní funkci pro zadavatele, že se dodavatel s objednávkou seznámil, neboť dodání odběrových souprav v objednaném rozsahu a struktuře je vázáno na objednávku zadavatele, nikoliv na její potvrzení ze strany dodavatele. (...).“ Předseda Úřadu dále uvedl, že »Rozhodná je za daných okolností skutečnost, že smlouva o dodávce k závazku dodavatele plnit již nevyžaduje další úkon ze strany dodavatele, například v podobě uzavření dílčí realizační smlouvy či podání dílčí nabídky (či jiného projevu vůle dodavatele), naopak upravuje trvající závazek dodavatele předmět plnění na základě upřesňující výzvy zadavatele dodat. Z pouhého uvedení pojmu „objednávka“ či „akceptace“ (viz odst. 2 čl. IV. návrhu smlouvy o dodávce) nelze dovozovat, že by tyto pojmy měly vyjadřovat výzvu k podání nabídky ve smyslu § 131 odst. 4 zákona, příp. k uzavření samostatné smlouvy.«

73. Úřad dále s ohledem na skutkové okolnosti řešeného případu shrnuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně deklaroval, že cílem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody s jedním účastníkem, kterému následně budou tzv. způsobem bez obnovení soutěže zadávány dílčí veřejné zakázky na předmět plnění.

74. Úřad dále shrnuje, že rámcová smlouva ve svém čl. III „Uzavírání dílčích smluv“ poměrně konkrétně a jednoznačně upravuje způsob zadávaní dílčích veřejných zakázek.

75. Zadavatel stanovil v bodě 3.1 rámcové smlouvy, že jednotlivé dílčí smlouvy budou uzavírány na základě výzvy zadavatele odeslané dodavateli k poskytnutí plnění (tzv. dílčí objednávka), jež je návrhem na uzavření dílčí smlouvy, a odeslání potvrzení (tzv. akceptace) dílčí objednávky ze strany dodavatele, jež je přijetím návrhu na uzavření dílčí smlouvy. Zadavatel dále v bodě 3.4 rámcové smlouvy zavedl povinnost dodavatele nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne obdržení dílčí objednávky její přijetí zadavateli potvrdit. Podle bodu 3.7 rámcové smlouvy je přitom dodavatel povinen potvrdit přijetí, resp. akceptovat dílčí objednávky zadavatele beze změn, tj. není oprávněn obsah objednávky jakýmkoliv způsobem upravovat. V bodě 3.6 rámcové smlouvy zadavatel stanovil, že v případě, kdy dodavatel nepotvrdí přijetí dílčí objednávky ve stanovené lhůtě, považuje se dílčí objednávka za přijatou třetí pracovní den od jejího doručení navrhovateli.

76. Způsob zadávání dílčích smluv na veřejnou zakázku je tak v nyní posuzovaném případě v podstatě obdobný případu popisovanému ve výše citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu. Vznik povinnosti dodavatele plnit dílčí smlouvu zde rovněž není jakkoliv vázán na projev vůle dodavatele. Dodavatel má naopak smluvně stanovenou povinnost dílčí objednávky zadavatele bez dalšího akceptovat, aniž by byl oprávněn v nich navrhovat jakékoliv obsahové změny. Dokonce i v případě, kdy dodavatel dílčí objednávku neakceptuje, nemá ani tato skutečnost na vznik povinnosti plnit dílčí zakázku žádný význam, neboť dle smluvních podmínek k uzavření smlouvy na dílčí zakázku přesto dojde fikcí.

77. S ohledem na zadavatelem stanovené smluvní podmínky má tak Úřad v souladu s výše citovaným právním názorem předsedy Úřadu zato, že v přezkoumávaném případě zadavatel v rámci zadávacího řízení fakticky nesměřuje k uzavření rámcové dohody, nýbrž specifické smlouvy na veřejnou zakázku, která sice vykazuje rámcové prvky, avšak zároveň obsahuje nepochybný závazek dodavatele dodat zadavateli na výzvu objednané úplatné plnění, pročež ji nelze považovat za rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, která před započetím plnění obecně předpokládá další projev vůle dodavatele (na jehož základě bude uzavřena dílčí realizační smlouva).

78. Na výše uvedeném posouzení přitom nic nemění ani výklad týkající se realizace dílčích objednávek předestřený zadavatelem, dle kterého bude výše uvedenému smluvnímu mechanismu předcházet jakési „neoficiální“ kolo jednání o předmětu a ceně objednávky mezi zadavatelem a dodavatelem. Úřad přitom poukazuje nejen na to, že uvedený postup nemá žádnou oporu ve stanovených smluvních podmínkách, ale rovněž i na to, že i pokud by k takovému jednání v praxi následně docházelo, není zřejmé, jaký by mělo dopad do výše citovaných ustanovení rámcové smlouvy, která nepřiznávají dodavateli žádnou možnost, jak sjednávané dílčí plnění neakceptovat, resp. odmítnout.

Obecně k přezkoumání postupu zadavatele

79. Úřad shrnuje, že návrh navrhovatele směřuje proti stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, kdy navrhovatel zpochybňuje různé aspekty zadávacích podmínek, přičemž má zato, že zadavatel stanovil zadávací podmínky natolik omezujícím způsobem, že jediným dodavatelem, který bude skutečně schopný podat nabídku na veřejnou zakázku, je stávající dodavatel zajišťující dosavadní vývoj systému PPS, tedy společnost MOVISIO.

80. Úřad přitom podotýká, že jak vyplývá z obsahu elektronického nástroje zadavatele, zadavatel skutečně obdržel na veřejnou zakázku pouze jednu nabídku, a to nabídku společnosti MOVISIO. Uvedené samo o sobě neznamená, že se zadavatel dopustil nezákonného omezení hospodářské soutěže, nicméně uvedená skutečnost může svědčit o faktických omezujících důsledcích zadávacích podmínek stanovených zadavatelem.

81. Úřad přezkoumal jednotlivé body návrhu rovněž ve vzájemných souvislostech, přičemž ve vztahu k níže uvedeným skutečnostem konstatoval porušení zákona ze strany zadavatele.

K výroku I. tohoto rozhodnutí – vymezení předmětu plnění

82. Navrhovatel má předně za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil předmět plnění veřejné zakázky nedostatečným a obecným způsobem, a to tak, že zadavatel bude vybranému dodavateli zadávat dílčí plnění na základě svých aktuálních potřeb. Popis předmětu plnění veřejné zakázky je pak dle navrhovatele uveden v příloze č. 1 rámcové smlouvy, kde jsou přitom jednotlivé oblasti plnění dle navrhovatele uvedeny pouze demonstrativním výčtem. Dle navrhovatele tak není zřejmé, jakých dalších oblastí se předmět rámcové smlouvy může týkat, v důsledku čehož údajně není schopen posoudit, za jakých podmínek je schopen poskytovat veškeré služby, které budou na základě rámcové smlouvy zadávány. Významným prvkem nekonkrétnosti vymezení předmětu plnění je pak dále dle navrhovatele nedostatečný popis stávajícího systému, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl pouze stručný obecný popis informačního systému PPS, aniž by zájemcům o veřejnou zakázku umožnil před podáním nabídek seznámit se se zdrojovým kódem stávajícího systému, či s jakýmkoliv jeho bližším popisem. Uvedeným způsobem přitom dle navrhovatele rovněž dochází k výraznému zvýhodnění stávajícího dodavatele, který je již se systémem PPS důvěrně seznámen a je rovněž schopen s ohledem na své dosavadní zkušenosti predikovat očekávaný vývoj a potřeby zadavatele.

83. Zadavatel na druhou stranu zdůrazňuje rámcovou povahu smlouvy na veřejnou zakázku, přičemž uvádí, že v současnosti není schopen přesně naplánovat komplexní vývoj předmětného informačního systému na celé 4 roky. S ohledem na charakter smlouvy na veřejnou zakázku má nicméně zadavatel za to, že zadávací podmínky poskytují potenciálním dodavatelům veškeré informace potřebné k rozhodnutí, zda budou po dobu účinnosti smlouvy na veřejnou zakázku schopni a ochotni poskytovat rámcové služby. Zadavatel dále tvrdí, že obecné zvýhodnění stávajícího dodavatele je jeho přirozenou výhodou, kterou nezpůsobily stanovené zadávací podmínky. Zadavatel je přesvědčen, že stávajícímu dodavateli nezpůsobil konkurenční výhodu nad rámec tohoto přirozeného zvýhodnění, přičemž výslovně uvedl, že např. požadavky na kvalifikaci jsou stanoveny obecně a nepožadují zkušenost se stávajícím systémem.

84. Úřad předně v obecnosti uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek, tj. i vymezení předmětu veřejné zakázky, je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o veřejnou zakázku ucházet.

85. Požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace plyne již z obecné zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Konkrétně pak tento požadavek plyne z § 36 odst. 3 zákona, dle něhož musí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby byly konkrétní a přesné, tedy zpracované v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, aby na jejich základě bylo možné podat odpovídající, a především vzájemně porovnatelné nabídky. Požadavky zadavatele musí být tedy stanoveny dostatečně podrobně a jednoznačně, tj. musí obsahovat všechny podstatné informace a nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad, a to i z hlediska kvality a rozsahu poptávaného plnění.

86. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, přičemž zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Platí totiž, že byť je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění veřejné zakázky, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. Není nutně vyžadován popis předmětu plnění do všech myslitelných podrobností, neboť zadavatel je oprávněn počítat i s přiměřenou odbornou informovaností relevantních dodavatelů. Avšak zároveň platí, že právo zadavatele vymezit obsah předmětu plnění není bezbřehé a zadavatel musí nastavit své požadavky na poptávané plnění nejen tak, aby reflektovaly jeho potřeby, ale zároveň tak, aby odpovídaly požadavkům zákona. V některých případech může být pro zadavatele technicky komplikované vymezit předmět plnění zcela detailně. Ani za těchto okolností však nemůže zadavatel na dostatečně určité stanovení zadávacích podmínek rezignovat a musí pro definování svých požadavků na předmět plnění vyvinout maximální úsilí tak, aby potenciálním dodavatelům poskytl dostatečně jasné informace o charakteru jím požadovaného plnění. Pakliže zadavatel vymezuje předmět veřejné zakázky nikoliv pomocí jednoznačných číselných parametrů, nýbrž prostřednictvím slovního popisu požadovaného účelu či potřeby, které mají být naplněny, a tedy s předpokladem určité rozmanitosti možných řešení, musí zadavatel obzvlášť dbát na jednoznačné a určité vymezení svých požadavků.

87. Předmětem tohoto správního řízení je mj. posouzení otázky, zda zadavatel vymezil předmět plnění dostatečně konkrétně, v souladu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tj. zda vymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Konkrétně Úřad posuzoval, zda zadavatel poskytl potenciálním dodavatelům dostatečně určité a podrobné relevantní informace o požadovaném obsahu a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, na jejichž základě by si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o tom, zda lze s ohledem na vymezený předmět plnění podat nabídku a následně případně závazně zajišťovat provoz a další rozvoj systému PPS.

88. V případě přezkoumávané veřejné zakázky zadavatel v příloze č. 1 „Specifikace plnění“ rámcové smlouvy vymezil předmět plnění veřejné zakázky jako „poskytování služeb Dodavatelem, zajišťování podpory a rozvoje subsystému PPS a integrace na dotčené informační subsystémy ŘSD“. Popis samotného systému PPS pak zadavatel uvedl následujícím způsobem: „PPS je centrální informační subsystém ŘSD pro projektové řízení přípravy investičních staveb. Přihlášení do PPS se provádí pomocí aplikace SSO provozované a garantované ŘSD. Subsystém používá modulární webový systém NAIS postavený nad frameworkem Nette. Subsystém podporuje PHP ve verzi 8.1, HTML5, AJAX a využívá relační databázi MariaDB. O správu PHP balíčků se stará composer. Správu JS knihoven a dalších zdrojů zajišťuje NPM balíčkovací manažer a pro finální sestavení je využit nástroj webpack. Vzhledem k modulárnosti řešení je možné vytvářet složení více modulů. Dostupnost modulů je řízena oprávněním, které je možné nastavit v administraci. Každý z modulů slouží pro správu určité agendy a jednotlivé moduly jsou mezi sebou vzájemně provázány. Každý modul může pro svůj správný chod obsahovat specifické nastavení. Řešení umožňuje tvorbu API, odesílání e-mailových notifikací, tvorbu samostatného frontendu/backendu a dalších rozšíření dle požadavků dané aplikace.“.

89. Úřad shrnuje, že jak z kontextu zadávací dokumentace, tak z vyjádření jednotlivých stran správního řízení jednoznačně vyplývá, že předmětem plnění rámcové smlouvy uzavírané v zadávacím řízení je zajišťování technické podpory a dalšího rozvoje již existujícího informačního systému PPS. Úřad má proto za to, že právě dostatečně konkrétní znalost stávajícího systému je z hlediska potenciálních dodavatelů zásadní okolností při zvažování podání nabídek a při jejich tvorbě.

90. Úřad přitom poukazuje na to, že v obdobných případech, tedy u veřejných zakázek na rozvoj již existujících informačních systémů již lze v běžné praxi shledat možné způsoby, kterými byli zadavatelé schopni informace o stávajícím informačním systému zpřístupnit potenciálním dodavatelům např. ve formě poskytnutí provozní dokumentace, zdrojového kódu a dalších relevantních skutečností na základě dodavatelem předložené smlouvy o mlčenlivosti[1], tedy tak, aby potenciální dodavatelé měli co nejkonkrétnější představu, co bude provoz a rozvoj již fungujícího informačního systému obnášet. Takový postup má přitom svou logiku, a to zvlášť v případě, kdy se dodavatelé mají zavázat k podpoře a rozvoji již třeba i několik let fungujícího informačního systému. Informace poskytnuté zadavatelem v právě přezkoumávaném případě jsou přitom oproti výše naznačenému způsobu dle názoru Úřadu pojaté zcela minimalisticky, když zadavatel popsal stávající systém v rámci jediného odstavce textu a jakékoliv bližší seznámení se s ním umožní až vybranému dodavateli po podpisu rámcové smlouvy. Takový postup bezpochyby vytváří překážku při úvahách o podání, resp. tvorbě nabídek, a to jak z hlediska složení realizačního týmu, tak cenotvorby poskytovaného plnění, ke kterému má docházet v průběhu 4 let.

91. Úřad dále ke způsobu vymezení předmětu plnění uvádí následující. Zadavatel rovněž v příloze č. 1 „Specifikace plnění“ rámcové smlouvy vymezil jednotlivé oblasti realizace předmětu plnění, kdy přitom konkrétně uvedl, že prostřednictvím dílčích smluv budou realizovány „zejména (nikoliv však výlučně)“ vyjmenované oblasti, konkrétně pak „Provoz a údržba subsystému (maintenance)“, „Vývoj a předpokládané plnění PPS“, „Služby HelpDesk/Technická a uživatelská podpora“, „Školení“ a „Podpora nových a běžících staveb včetně zakončení“. Vyjmenované oblasti následně obsahují podrobnější bodový rozpis souvisejících činností. Úřad v této souvislosti souhlasí s navrhovatelem, že výčet oblastí předmětu plnění je stanoven demonstrativním, resp. neuzavřeným výčtem. S ohledem na použití formulace „zejména (nikoliv však výlučně)“ dle Úřadu o demonstrativní povaze daného výčtu nemůže být pochyb. Zadavatel tedy dle názoru Úřadu ať již přímo či nepřímo počítá s možností, že předmětem dílčích objednávek z rámcové smlouvy mohou být ve vztahu k provozu systému PPS i jiné, v zadávací dokumentaci nepopsané činnosti. V této souvislosti nicméně Úřad dodává, že zadavatelem vyjmenované oblasti realizace plnění by v šetřeném případě pro potenciální dodavatele mohly představovat relevantní informační hodnotu v kombinaci s dostatečným popisem stávajícího systému. Současně Úřad podotýká, že demonstrativnímu způsobu výčtu oblastí se přitom dá s ohledem na rámcovou povahu a délku trvání uzavírané rámcové smlouvy poměrně rozumět, protože zadavatel skutečně v daný okamžik nemusí být schopen zohlednit veškeré relevantní skutečnosti, které budou mít na plnění rámcové smlouvy dopad. Příkladem může být schválení nové legislativy, která by ovlivnila oblast dopravních staveb jako celek. Úřad shrnuje, že důležitějším faktorem pro úvahy o případném nepodání nabídek potenciálních dodavatelů je v šetřeném případě beze sporu absence dostatečného popisu stávajícího systému jako takového, a ne demonstrativní výčet oblastí plánované realizace rámcové smlouvy.

92. K otázce možného zvýhodnění stávajícího dodavatele pak Úřad pro úplnost uvádí, že mezi stranami není sporu o tom, že předmětem smlouvy na veřejnou zakázku, resp. dílčích objednávek na tuto smlouvu navazujících má být obecně podpora a další vývoj systému PPS. Jak přitom obě procesní strany shodně uvádějí, a jak rovněž vyplývá z údajů uveřejněných v registru smluv[2], podpora a rozvoj předmětného informačního systému byla rovněž předmětem Rámcové dohody uzavřené mezi zadavatelem a společností MOVISIO dne 21. 6. 2021, jejíž délka trvání byla stanovena na 4 roky. Není tedy sporu o tom, že společnost MOVISIO je dodavatelem, který po dobu posledních 4 let vykonával na systému PPS technickou podporu a jeho další rozvoj.

93. S výše uvedeným pak jednoznačně souvisí jisté zvýhodnění společnosti MOVISIO, která jako stávající dodavatel má přímé zkušenosti s předmětným informačním systémem a která do detailu zná strukturu, funkce a koneckonců veškeré myslitelné parametry uvedeného informačního systému, včetně např. i zdrojového kódu.

94. Úřad přitom souhlasí se zadavatelem v tom smyslu, že obecné zvýhodnění stávajícího dodavatele je jeho legitimní a očekávanou zkušeností, resp. že jedinou možností, jak tomuto zvýhodnění zcela zabránit, by bylo úplné vyloučení stávajícího dodavatele ze soutěže na veřejnou zakázku, což by nicméně zajisté samo o sobě představovalo zcela nepřiměřený a diskriminační postup.

95. Podstata této části návrhu navrhovatele nicméně dle názoru Úřadu nemíří proti tomuto přirozenému zvýhodnění stávajícího dodavatele. Navrhovatel spíše v této souvislosti spatřuje pochybení zadavatele v tom, že tuto přirozenou výhodu stávajícího dodavatele ještě umocnil tím, že v rámci zadávacího řízení neumožnil potenciálním dodavatelům se se systémem PPS žádným způsobem detailněji seznámit, čímž udržuje informační asymetrii, která pro stávajícího dodavatele nepochybně představuje reálnou konkurenční výhodu, aniž by se naopak, jak by odpovídalo zásadě zákazu diskriminace, pokusil tuto (přirozenou) asymetrii odstranit, resp. zmírnit. Zadavatel měl přitom podle názoru Úřadu reagovat na skutečnost, že stávající dodavatel detailními informacemi o předmětném informačním systému disponuje, a měl se pokusit o vytvoření takových podmínek, aby se i ostatní potenciální dodavatelé mohli se stávajícím systémem seznámit na potřebné úrovni.

96. Úřad přitom nemůže opomenout skutečnost, že zadavatel v zadávacím řízení skutečně obdržel pouze nabídku stávajícího dodavatele, což ve výše uvedeném kontextu nepochybně podporuje závěr o tom, že ostatní potenciální dodavatelé nepovažovali popis stávajícího systému předložený zadavatelem v zadávací dokumentaci za dostatečný pro zpracování a podání nabídek. Úřad přitom podotýká, že tento odrazující účinek mohl být v daném případě ještě zdůrazněn smluvní povinností zakotvenou v příloze č. 1 rámcové smlouvy, dle které vybranému dodavateli okamžikem uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vzniká povinnost seznámit svůj realizační tým se stávajícím systémem ve lhůtě 4 týdnů ode dne zpřístupnění testovací verze systému. Nedodržení této povinnosti ve stanovené lhůtě je přitom sankcionováno smluvní pokutou a popřípadě může být i důvodem pro ukončení smlouvy na veřejnou zakázku jako takové.

97. Jak zároveň již Úřad uvedl výše, vybraný dodavatel nebude mít v případě sjednávání obsahu dílčího plnění z rámcové smlouvy v podstatě žádné možnosti, jak mj. případné požadavky zadavatele na plnění, které při podání nabídky neočekával, jakkoliv modifikovat, či jejich plnění přímo odmítnout (když pomineme zadavatelem naznačenou „neoficiální“ rovinu vyjednávání o obsahu dílčích objednávek, která, jak již Úřad uvedl výše, nemá v návrhu rámcové smlouvy jakoukoliv oporu). Právě sem přitom dle názoru Úřadu míří prvořadé obavy navrhovatele z podání nabídky na veřejnou zakázku, kdy by mohlo docházet k situacím, že vybraný dodavatel bude fakticky nucen v rámci plnění rámcové smlouvy poskytovat rovněž plnění, které při podávání nabídky nezamýšlel a jehož pracnost a rizikovost nenacenil v rámci nabídkové ceny. O to více měl zadavatel věnovat pozornost tomu, aby byli potenciální dodavatelé dostatečně seznámeni s informačním systémem, jehož se předmět plnění týká.

98. Uvedeným postupem se zadavatel dopustil porušení § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, neboť nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení tím, že neposkytl dostatečně konkrétní popis informačního systému PPS tak, aby si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o budoucím plnění předmětu veřejné zakázky, což mohlo mít dopad do tvorby, resp. podání nabídek.

99. S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – stanovení ceny za dílčí plnění

100. Navrhovatel dále v podaném návrhu upozorňuje na netransparentnost a nejednoznačnost zadavatelem stanoveného způsobu určování cen za dílčí plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku, kdy dle něj není zřejmé, zda se cena za tato dílčí plnění stanovuje předem již v rámci samotné objednávky, nebo až ex post na základě skutečně odvedené práce. Navrhovatel má přitom za to, že s ohledem na tuto nejednoznačnost hrozí podání vzájemně neporovnatelných nabídek.

101. Úřad předně shrnuje, že na základě pravidla stanoveného v bodě 5.1 rámcové smlouvy má být cena dílčího plnění veřejné zakázky stanovována na základě jednotkových cen uvedených v příloze č. 2 „Jednotkový ceník“ rámcové smlouvy. Cena za plnění dodané na základě dílčí objednávky pak má být dle citovaného ustanovení smlouvy vypočtena dle uvedených jednotkových cen za dodání jedné položky daného druhu plnění vynásobené skutečně poskytnutým množstvím daného druhu plnění. Úřad pro úplnost dodává, že uvedený jednotkový ceník tvoří ceny za člověkodny práce jednotlivých členů realizačního týmu dodavatele, přičemž tyto jednotkové položky stanovuje dodavatel při podání nabídky a jako takové podléhají hodnocení v rámci hodnoticího kritéria „Nabídková cena v Kč bez DPH“. Dle názoru Úřadu je přitom výklad uvedeného mechanismu stanovení cen za dílčí plnění veřejné zakázky v podstatě jednoznačný, a to tak, že výsledná cena objednávky za dílčí plnění tvoří součin jednotkových položek, tedy cen za práci dotčených členů realizačního týmu a množství „skutečně poskytnuté“ odvedené práce, tedy fakticky odpracovaných člověkodnů, a to až následně, resp. ex post po provedení daných prací. Takto stanovená cenotvorba by v šetřeném případě sama o sobě nezpůsobovala – z hlediska jasnosti – žádné pochyby.

102. Součástí rámcové smlouvy je pak nicméně rovněž příloha č. 5 obsahující vzor dílčí objednávky, která výslovně obsahuje rovněž údaj o celkové hodnotě objednávky. Uvedená vzorová objednávka tak naopak vytváří dojem, že celková smluvní cena bude určována již v okamžiku vystavení objednávky, a ne tedy až ex post po jejím splnění (dle jednotkových cen vynásobených „skutečně poskytnutým množstvím daného druhu Plnění“, kdy „skutečně poskytnuté množství plnění“ lze v principu určit pouze ex post), jak je naznačeno výše.

103. Úřad přitom rovněž nepřehlédl, že dle bodu 3.1 rámcové smlouvy je uvedená vzorová objednávka pouze nezávazným vzorem. Přesto Úřadu nezbývá než konstatovat, že výše uvedená úprava cenotvorby dílčího plnění ze smlouvy na veřejnou zakázku je nejednoznačná, resp. vzájemně si odporující. Zadavatel byl s touto nejednoznačností výslovně konfrontován navrhovatelem v námitkách a měl možnost provést změnu zadávací dokumentace tak, aby jednoznačně odpovídala jeho skutečnému záměru.

104. Jak je přitom zřejmé z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel v rozhodnutí o námitkách, popř. později ve svém vyjádření k návrhu, odmítl uznat, že výše uvedená smluvní ustanovení jsou ve vzájemném rozporu. Zadavatel namísto toho předestřel svou představu o sjednávání objednávek na dílčí plnění veřejné zakázky, dle kterého má být cena objednávek, resp. množství požadovaných člověkodnů daných členů realizačního týmu stanovována na základě jednání mezi zadavatelem a dodavatelem o technických specifikacích objednávaného plnění, a to ještě před samotným odesláním objednávky dodavateli.

105. Úřad však poukazuje na to, že takovýto způsob realizace objednávek na dílčí plnění, resp. stanovení ceny, nejenže ze stanovených smluvních podmínek nijak nevyplývá, nýbrž je s nimi dokonce v přímém rozporu. Úřad předně uvádí s odkazem na již výše uvedené, že článek III. „Uzavírání dílčích smluv“ rámcové smlouvy stanovuje zcela jednoznačně, že vznik povinnosti k dílčímu plnění veřejné zakázky vzniká dodavateli bez ohledu na jím projevenou vůli na základě přijetí objednávky zadavatele. Smluvní podmínky přitom výslovně s jakýmkoliv jednáním o předmětu objednávky nepočítají, jedině s výjimkou bodu 3.8 rámcové smlouvy, který stanoví dodavateli ve vztahu k obsahu objednávky povinnost upozornit zadavatele na chybné či nedostatečné údaje v objednávce uvedené. Rámcová smlouva nicméně žádným způsobem nestanovuje možnost jednání o ceně, resp. o pracnosti na základě stanovení člověkodnů mezi zadavatelem a dodavatelem. Úřad přitom podotýká, že i v případě, kdy by proces jednání o ceně objednávky, resp. o množství člověkohodin reálně probíhal, stále by nebylo zřejmé, jaký má tento dopad do bodu 5.1 rámcové smlouvy, dle kterého má být cena za dílčí plnění vypočítávána na základě skutečně poskytnutého množství daného druhu plnění. Dle Úřadu je přitom jazykový i logický výklad uvedeného ustanovení zcela jednoznačný s tím, že určení ceny má proběhnout až po ukončení požadovaného plnění, a to na základě skutečně realizovaných činností.

106. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky týkající se určování ceny za dílčí plnění veřejné zakázky nejasným a vzájemně si odporujícím způsobem, čímž se dopustil porušení zásady transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona.

107. S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – kvalifikace člena týmu na pozici „projektový manažer“

108. Návrh dále směřuje proti stanoveným požadavkům na prokázání kritérií technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona, v rámci kterých zadavatel mj. stanovil požadavek, aby člen realizačního týmu dodavatele na pozici „projektový manažer“ prokázal praxi s pozicí manažera projektového týmu u minimálně jedné významné zakázky realizované v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení, jejímž předmětem byl vývoj a provoz informačních systémů, a u které byly služby provozu plněny nepřetržitě minimálně 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců od uvedení předmětného informačního systému do provozu.

109. Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel v námitkách konkrétně ve vztahu k uvedenému požadavku namítal, že omezení významné služby v tom smyslu, že mělo jít o poskytování služby nepřetržitě po stanovenou dobu od uvedení předmětného informačního systému do provozu, je nedůvodné a nepřiměřené, neboť předmětem veřejné zakázky nemá být uvedení informačního systému PPS do provozu, nýbrž převzetí již hotového stávajícího systému a jeho další vývoj. Navrhovatel přitom následně v návrhu doplnil, že ani dodavatel, který by hypoteticky v předmětném zadávacím řízení uspěl a následně po celou dobu 4 let plnil pro zadavatele předmět veřejné zakázky, by takto nezískal zadavatelem požadovanou referenci, protože by nešlo o služby poskytované od okamžiku uvedení systému do provozu.

110. Zadavatel stanovený požadavek považuje za legitimní, přičemž má za to, že zkušenost pracovníka na dané pozici s prací na informačním systému, který by např. z důvodu neschopnosti řádně fungovat, zvýšené chybovosti, či jakéhokoliv jiného důvodu nebyl uveden do provozu, by pro něj neměla žádnou vypovídající hodnotu.

111. Úřad má předně za to, že v kontextu zpochybňované podmínky je obsah daného požadavku na technickou kvalifikaci člena týmu zcela jasný a jednoznačný. S ohledem na znění předmětné zadávací podmínky je Úřad přesvědčen, že aby mohla být významná zakázka člena týmu uznatelná, musela by být realizována nepřetržitě minimálně 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců od okamžiku uvedení informačního systému do provozu. Podmínka uvedení do provozu zde tedy z hlediska jazykového i logického výkladu zcela jednoznačně představuje počáteční bod časové osy plnění. Na druhou stranu to, jakým způsobem uvedenou podmínku následně v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu vysvětluje zadavatel, tedy že jde obecně o podmínku funkčnosti systému, resp. o skutečnost, že předmětný informační systém vůbec kdy byl uveden do provozu, dle názoru Úřadu z její textace nevyplývá. Pokud měl zadavatel skutečně v úmyslu stanovit podmínku kvalifikace tímto jím naznačeným způsobem, měl spíše požadavek formulovat tak, aby bylo zřejmé, že podmínka na uvedení systému do provozu nestanoví zároveň počátek požadované doby plnění poskytované služby.

112. Úřad přitom uvádí, že zadavatel je obecně při stanovování zadávacích podmínek omezován základními zásadami zadávacího řízení stanovenými v § 6 zákona, mimo jiné pak zásadou přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona. Mezi konkrétní projevy zásady přiměřenosti ve vztahu ke stanovení podmínek na technickou kvalifikaci dodavatelů pak patří pravidlo stanovené v ustanovení § 73 odst. 6 zákona, dle kterého je zadavatel povinen požadovat prokázání technické kvalifikace v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky.

113. V kontextu uvedeného pravidla stanoveného v § 73 odst. 6 zákona Úřad v šetřeném případě považuje za nepřiměřené, aby zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil podmínku na významnou referenční zakázku v rozsahu, který vůbec nekoresponduje s předmětem plnění zadávané veřejné zakázky, kterým je zajišťování podpory a rozvoje již několik let existujícího informačního systému. Takový požadavek je nejen zcela jasně právě proti zásadě přiměřenosti, nýbrž zároveň bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž, neboť neumožňuje účast v zadávacím řízením dodavatelům, kteří by paradoxně měli zkušenost s plněním významné služby obdobné šetřené veřejné zakázce.

114. S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K dalším navrhovatelem namítaným skutečnostem

115. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uvádí, že se již podrobně nezabýval dalšími v návrhu namítanými pochybeními, kterých se měl zadavatel ve vztahu ke stanovení zadávacích podmínek v zadávacím řízení dopustit, neboť jejich šetření by nemohlo mít na konečné rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl např. rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně prodlouží průběh správního řízení.

116. Úřad nicméně považuje za vhodné se na tomto místě stručně vyjádřit rovněž k některým dalším zásadním bodům návrhu.

117. Navrhovatel v návrhu mimo jiné rozporuje požadavek zadávací dokumentace na zkušenost dodavatele s výkonem inženýrské činnosti pro získání pravomocného správního rozhodnutí týkající se dvoupruhové pozemní komunikace o stanovených parametrech, a rovněž pak požadavek na to, aby členem realizačního týmu byla rovněž osoba na pozici „specialista na inženýrskou činnost“, která přitom rovněž měla doložit obdobně formulovanou zkušenost. Navrhovatel má přitom za to, že uvedené požadavky nesouvisí s předmětem plnění veřejné zakázky, kterým je obecně řečeno podpora a rozvoj informačního systému, přičemž ze zadávací dokumentace žádným způsobem nevyplývá, že by předmětem rámcové smlouvy mělo být poskytování inženýrské činnosti směřující k vydání správních rozhodnutí. Navrhovatel přitom vyjádřil přesvědčení, že i kdyby tomu tak bylo, bylo by v takovém případě nutné zadávací řízení rozdělit na části. Úřad je ve vztahu k výše uvedenému přesvědčen, že přestože je předmět plnění veřejné zakázky stanoven nedostatečně konkrétním způsobem (viz výše), je ze zadávací dokumentace i tak zřejmé, že účelem systému PPS je obecně řečeno správa a řízení procesu pro projektová řízení přípravy investičních staveb v oblasti silniční dopravy. Tomu ostatně napovídá i základní účel zadavatele, který je v Zakládací listině ze dne 18. 12. 2023[3] vymezen jako „zajišťování výstavby, modernizace, správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a jejich součástí a příslušenství ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů“. Lze tak důvodně očekávat, že vybraný dodavatel měl podle představ zadavatele mimo jiné zajišťovat další rozvoj informačního systému, který bude sloužit rovněž k administraci plánování dopravních staveb podléhajících správním rozhodnutím. V tomto kontextu se přitom Úřadu požadavek na to, aby dodavatel, spíše však toliko člen realizačního týmu měl rovněž jistou zkušenost právě v problematice související inženýrské činnosti, jeví jako pochopitelný a přiměřený. Přestože je zjevné, že hlavním těžištěm dílčích objednávek vzniklých z rámcové smlouvy má být programování, či obecně řečeno činnost v oblasti IT, lze podle Úřadu pochopit, že dodavatel znalý v patřičném oboru bude jak v rámci komunikace se zadavatelem, tak i při samotném plnění konat účelněji než dodavatel, kterému je problematika výstavby pozemních komunikací (coby hlavního účelu spravovaného informačního systému) cizí. Dle názoru Úřadu tak nelze přisvědčit navrhovateli v tom, že dané požadavky s předmětem veřejné zakázky nesouvisí, ani v tom, že se jedná o dvě od sebe oddělitelné části předmětu plnění, které by bylo možné zadávat po částech. Jinou otázkou je pak samozřejmě přiměřenost stanovených požadavků, kdy sám zadavatel by měl být schopen, pokud bude chtít obdobné podmínky učinit součástí nových zadávacích podmínek, zodpovědět otázku, resp. odůvodnit, proč je třeba, aby takovou odbornou zkušeností disponoval nejenom člen týmu, ale i samotný dodavatel. Lze totiž spíše očekávat, že praktické dodavatelské řešení bude spočívat v tom, že dodavatel, jehož primární odbornost je IT, do svého týmu za účelem plnění dané veřejné zakázky přibere osobu, která má znalosti a zkušenosti z oblasti, kterou daný informační systém „obsluhuje“.

118. K problematice stanoveného hodnoticího kritéria kvality pak Úřad uvádí následující. Zadavatel v rámci hodnoticího kritéria „Kvalifikace a zkušenosti realizačního týmu“ stanovil, že bude hodnotit počet členů realizačního týmu nad rámec „minimálního“ počtu realizačního týmu požadovaného v rámci technické kvalifikace, a to tak, že dodavatelé mohli doložit až dvě osoby navíc v případě pozice „programátor/kodér“ a jednu osobu navíc v případě pozice „projektový manažer“. Úřad předně souhlasí s navrhovatelem v tom smyslu, že zadavatel je obecně při stanovování hodnoticích kritérií kvality skutečně omezen ustanovením § 116 odst. 1 zákona, dle kterého mají stanovená kritéria kvality vyjadřovat kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem plnění veřejné zakázky. V této souvislosti nicméně Úřad konstatuje, že rozšíření realizačního týmu na takto klíčových pozicích jednoznačně vztah ke kvalitě plnění předmětu veřejné zakázky má, neboť rozšíření týmu o další kvalifikované osoby skutečně může kvalitu plnění veřejné zakázky pozitivně ovlivnit (např. při zástupu v situaci náhlé neočekávané absence jednoho z členů). Úřad tak má zato, že se zadavatel stanovením hodnoticího kritéria kvality neodchýlil od uvedeného požadavku zákona.

119. Obiter dictum Úřad dále považuje za vhodné zadavatele upozornit, a to pro případ přípravy nového zadávacího řízení s totožným předmětem plnění, aby důkladně zvážil, zda se v případě stanovení omezení využití poddodavatelů ve smyslu § 105 odst. 2 zákona více nezaměřit na konkrétní vymezení dotčených významných činností z hlediska jejich věcného obsahu.

120. Úřad dále pro úplnost uvádí, že zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách zcela dostatečně nevypořádal s námitkou navrhovatele uvedenou v bodě 58 a 59 námitek, ve které navrhovatel vyjádřil nejasnost nad tím, proč jsou podmínky významných zakázek u člena realizačního týmu na pozici „architekt/návrhář“ určeny tak, že mělo jít o služby provozu plněné nepřetržitě minimálně 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců s cenou za uvedené služby minimálně 2 000 000 Kč bez DPH, zatímco v případě pozice „konzultant/analytik“ postačuje provoz IT systému trvající jeden rok s cenou 500 000 Kč bez DPH. Podstata uvedené námitky přitom mířila právě na rozdíl ve stanovených parametrech týkající se délky trvání a ceny požadovaných významných služeb. Zadavatel se přitom k uvedené námitce vyjádřil pouze velmi obecně tak, že uvedené částky se vztahují k projektu jako takovému a mají za cíl zajistit, že osoby, které se budou na plnění veřejné zakázky podílet, mají předchozí zkušenosti s projekty určité velikosti, neboť menší zakázky jsou z povahy věci odlišné než práce na projektu PPS a jako takové by pro zadavatele neměly potřebný přínos. Zadavatel tedy uvedl, proč vůbec přikročil ke stanovení finančního limitu, nicméně nevyjádřil se již k rozdílu uvedených finančních limitů (2 000 000 Kč bez DPH vs. 500 000 Kč bez DPH). Právě sem přitom mířila uvedená námitka navrhovatele. Úřad nicméně v tomto kontextu uvádí, že vzhledem k tomu, že shledal nezákonnost zadávacích podmínek, která má za následek zrušení zadávacího řízení (k tomu viz níže), by již uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách bylo zcela jistě nadbytečné.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

121. Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

122. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

123. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a došlo tedy k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

124. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

125. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

126. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

127. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku IV. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, uložil zároveň ve výroku V. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku VI. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

128. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

129. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku IV. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

130. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000493.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., III., IV. a VI. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4

2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Postup využit např. u veřejné zakázky „Podpora provozu a zajištění dalšího rozvoje IS APAO 2025+“ (dostupné z: https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-25-V00011447), nebo veřejné zakázky „Podpora a rozvoj informačního systému APSTR“ (dostupné z: https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-20-V00000832); pozn. Úřadu

[2] Dostupné z: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/17045591?backlink=r5j4o; pozn. Úřadu

[3] Dostupné z: https://www.rsd.cz/web/guest/rsd/reditelstvi-silnic-a-dalnic#zalozka-zakladaci-a-zrizovaci-listiny; pozn. Úřadu

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 33339/2025/500spisová značka: S0493/2025/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 33339/2025/500
spisová značka: S0493/2025/VZ