číslo jednací: 32745/2025/500
spisová značka: S0175/2025/VZ

Instance I.
Věc Vybavení spánkového oddělení, klinického EEG oddělení a oddělení výzkumného HdEEG
Účastníci
  1. Národní ústav duševního zdraví
  2. DEYMED Diagnostic s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2025
Datum nabytí právní moci 17. 9. 2025
Dokumenty file icon 2025_S0175.pdf 838 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0175/2025/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-32745/2025/500

 

Brno 28. 8. 2025

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 3. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Národní ústav duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany,
  • navrhovatel – DEYMED Diagnostic s.r.o., IČO 25284584, se sídlem Kudrnáčova 533, 549 31 Hronov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 2. 2025 společností PPS advokáti s.r.o., IČO 27532640, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybavení spánkového oddělení, klinického EEG oddělení a oddělení výzkumného HdEEG“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 10. 2024 pod ev. č. Z2024-054278 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 10. 2024 pod ev. č. 663133-2024,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Národní ústav duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany – při zadávání veřejné zakázky „Vybavení spánkového oddělení, klinického EEG oddělení a oddělení výzkumného HdEEG“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 10. 2024 pod ev. č. Z2024-054278 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 10. 2024 pod ev. č. 663133-2024, nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když dne 22. 1. 2025 rozhodl o vyloučení navrhovatele – DEYMED Diagnostic s.r.o., IČO 25284584, se sídlem Kudrnáčova 533, 549 31 Hronov – ze zadávacího řízení

  • z důvodu, že nabídková cena cit. navrhovatele, kterou cit. zadavatel označil za mimořádně nízkou, nebyla na žádost zadavatele o písemné objasnění a doplnění informací ze dne 13. 12. 2024 zdůvodněna, aniž by jmenovaný zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti v předmětné žádosti o objasnění dostatečně specifikoval, jakým způsobem má být tato mimořádně nízká nabídková cena odůvodněna,
  • z důvodu, že jmenovaný navrhovatel na základě žádosti ze dne 13. 12. 2024 podle § 46 cit. zákona nedoložil „reference“ pro technickou specifikaci, jejichž možnost vyžádání si zadavatel vyhradil a jejichž rozsah specifikoval v bodu 13.4. zadávací dokumentace, aniž by v cit. rozhodnutí o vyloučení dostatečně reflektoval žádost cit. navrhovatele o prodloužení lhůty k předložení požadovaných dokladů obsaženou v objasnění nabídky ze dne 20. 12. 2024, aniž by dostatečně reflektoval informace, které cit. navrhovatel v tomto objasnění nabídky poskytl a aniž by cit. zadavatel transparentním způsobem popsal důvody, pro které považuje lhůtu stanovenou v žádosti o objasnění za přiměřenou a důvody popsané cit. navrhovatelem za nerelevantní, čímž zatížil cit. rozhodnutí o vyloučení v části týkající se neposkytnutí požadovaných „referencí“ vadou netransparentnosti,
  • z důvodu, že jmenovaný navrhovatel neprokázal splnění konkrétních technických parametrů stanovených v zadávací dokumentaci, popř. že konkrétní technické parametry stanovené v zadávacích podmínkách nebyly cit. navrhovatelem na žádost zadavatele objasněny a jsou neověřitelné nebo rozporné, a to konkrétně
      • z důvodu, že údaje uvedené v nabídce cit. navrhovatele vztahující se k vybavení centrální monitorovací místnosti byly nejasné a nebyly objasněny ani na základě žádosti ze dne 13. 12. 2024 podle § 46 citovaného zákona, ačkoliv tento důvod pro vyloučení jmenovaného navrhovatele ze zadávacího řízení není naplněn, protože cit. navrhovatel na žádost zadavatele reagoval způsobem odpovídajícím její obecné formulaci, když potvrdil, že nabízí takové vybavení centrální monitorovací místnosti, které bylo v jeho nabídce specifikováno způsobem vycházejícím ze znění zadávací dokumentace a splňuje zadávací podmínky,
      • s odůvodněním, že jmenovaný navrhovatel neprokázal splnění technického parametru „rozlišení bitové hloubky ADC 24 bitů“ u nabízených přístrojů, ačkoliv tento důvod pro vyloučení jmenovaného navrhovatele ze zadávacího řízení není naplněn, protože na základě předložených dokumentů nelze jednoznačně konstatovat nesplnění předmětné technické podmínky stanovené v zadávací dokumentaci, a zadavatel tedy nebyl oprávněn jmenovaného navrhovatele z tohoto důvodu (bez dalšího) vyloučit z předmětného zadávacího řízení,
      • z důvodu, že jmenovaný navrhovatel na základě žádosti ze dne 13. 12. 2024 podle § 46 cit. zákona neobjasnil splnění technického parametru specifikovaného jako „podpora lab-streaming-layer protokolu“ u nabízených přístrojů, ačkoliv tento důvod pro vyloučení jmenovaného navrhovatele ze zadávacího řízení není naplněn, protože cit. navrhovatel na žádost zadavatele reagoval způsobem odpovídajícím její obecné formulaci, když potvrdil, že nabízené řešení v plném rozsahu splňuje zadávací podmínky, neboť je u všech nabízených zesilovačů EEG zahrnut modul „podpory lab-streaming-layer protokolu“,
      • s odůvodněním, že jmenovaný navrhovatel na základě žádosti ze dne 13. 12. 2024 podle § 46 cit. zákona neobjasnil splnění technického parametru „vzorkovací frekvence“ u nabízených přístrojů, ačkoliv tento důvod pro vyloučení jmenovaného navrhovatele ze zadávacího řízení není naplněn, protože cit. navrhovatel na žádost zadavatele reagoval způsobem odpovídajícím její formulaci, když potvrdil, že nabízené řešení v plném rozsahu splňuje zadávací podmínky a zadavatel rovněž na základě předložených dokumentů nemohl jednoznačně konstatovat nesplnění této technické podmínky, a nebyl tedy oprávněn jmenovaného navrhovatele z tohoto důvodu (bez dalšího) vyloučit z předmětného zadávacího řízení,
      • z důvodu, že údaje uvedené v nabídce cit. navrhovatele vztahující se k počtu kanálů byly nejasné a ani nebyly na základě žádosti ze dne 13. 12. 2024 podle § 46 cit. zákona objasněny, ačkoliv tento důvod pro vyloučení jmenovaného navrhovatele ze zadávacího řízení není naplněn, protože cit. navrhovatel na předmětnou žádost zadavatele reagoval způsobem odpovídajícím její formulaci, když potvrdil, že je schopen přístroj dodat v různých modalitách, a to i ve variantně s 256 kanály, jak požadoval cit. zadavatel v zadávací dokumentaci, a zadavatel rovněž na základě předložených dokumentů nemohl jednoznačně konstatovat nesplnění předmětné technické podmínky, a nebyl tedy oprávněn jmenovaného navrhovatele z tohoto důvodu (bez dalšího) vyloučit z předmětného zadávacího řízení,
      • s odůvodněním, že přístroj nabízený jmenovaným navrhovatelem nesplňuje zadávací podmínku spočívající v požadavku na „plnou kompatibilitu nabízeného přístroje s fMRI“, ačkoliv tento důvod pro vyloučení jmenovaného navrhovatele ze zadávacího řízení není naplněn, protože na základě předložených dokumentů nelze jednoznačně konstatovat nesplnění předmětné technické podmínky stanovené v zadávací dokumentaci, a zadavatel tedy nebyl oprávněn jmenovaného navrhovatele z tohoto důvodu (bez dalšího) vyloučit z předmětného zadávacího řízení,
      • s odůvodněním, že jmenovaný navrhovatel náležitě neobjasnil splnění technického parametru „HW trigger input“ uzesilovače EEG a biologických signálů pro oddělení výzkumného HdEEG, přičemž není jisté, zda nabízený přístroj splňuje zadávací podmínky, ačkoliv tento důvod pro vyloučení jmenovaného navrhovatele ze zadávacího řízení není naplněn, protože cit. navrhovatel na předmětnou žádost zadavatele reagoval způsobem odpovídajícím její obecné formulaci, když potvrdil, že nabízené řešení v plném rozsahu splňuje zadávací podmínky a rovněž specifikoval vlastnosti nabízeného přístroje a zadavatel na základě předložených dokumentů nemohl jednoznačně konstatovat nesplnění této technické podmínky a nebyl tedy oprávněn jmenovaného navrhovatele z tohoto důvodu (bez dalšího) vyloučit z předmětného zadávacího řízení,

v důsledku čehož se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Národní ústav duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší Rozhodnutí o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2025, kterým cit. zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele – DEYMED Diagnostic s.r.o., IČO 25284584, se sídlem Kudrnáčova 533, 549 31 Hronov – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Vybavení spánkového oddělení, klinického EEG oddělení a oddělení výzkumného HdEEG“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 10. 2024 pod ev. č. Z2024-054278 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 10. 2024 pod ev. č. 663133-2024, jakož i všechny navazující úkony cit. zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení.

III.

Zadavateli – Národní ústav duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Vybavení spánkového oddělení, klinického EEG oddělení a oddělení výzkumného HdEEG“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 10. 2024 pod ev. č. Z2024-054278 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 10. 2024 pod ev. č. 663133-2024, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0175/2025/VZ.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Národní ústav duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Národní ústav duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 30. 10. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vybavení spánkového oddělení, klinického EEG oddělení a oddělení výzkumného HdEEG“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 10. 2024 pod ev. č. Z2024-054278 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 10. 2024 pod ev. č. 663133-2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle bodu 2. 1 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky „(…) dodávka následujících přístrojů, která se skládá ze tří hlavních oddílů:

1.      Obnova klinického a výzkumného vybavení na oddělení spánkové medicíny

-        4x zesilovač EEG a biologických signálů spolu s příslušenstvím

-        Přístrojové vybavení centrální monitorovací místnosti, online videozáznam/monitorování

-        Přístrojové vybavení serverového úložiště pro zálohu spánkových souborů.

-        Software: databáze pacientů + software pro vizualizaci a skórování spánkových dat.

2.      Klinické rutinní EEG.

-        1 zesilovač EEG a biologických signálů + fotostimulace

3.      HdEEG Výzkumné oddělení

-        256-kanálový zesilovač EEG a biologických signálů plně kompatibilní pro nahrávání v MRI“.

3.             Detailní specifikace předmětu plnění veřejné zakázky je obsažena v přílohách zadávací dokumentace, zejm. v příloze č. 1 obsahující návrh kupní smlouvy (dále jen „návrh smlouvy“) a v příloze č. 1 této kupní smlouvy obsahující technickou specifikaci (dále jen „technická specifikace“ nebo „příloha č. 1 smlouvy“).

4.             Ze zadávací dokumentace vyplývá, že veřejné zakázka je zadávána jako nadlimitní veřejná zakázka na dodávky.

5.             Dle bodu 5. „Způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace platí, že maximální částka za plnění nesmí přesáhnout 9 700 000,- Kč bez DPH.

6.             Dle bodu 13. 4 zadávací dokumentace si zadavatel „vyhrazuje právo ověřit před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem:

-        Reference pro technickou specifikaci pro oddělení výzkumného HdEEG;

-        Reference pro technickou specifikaci pro oddělení rutinního EEG;

-        Reference pro technickou specifikaci pro oddělení spánkové medicíny; -

-        Požadavek na kompatibilitu mezi oddíly zakázky;

jejichž rozsah je detailně popsán v příloze č. 1 Smlouvy (…).“

7.             Jednotlivé reference jsou v příloze č. 1 smlouvy popsány následovně:

„Reference pro technickou specifikaci pro oddělení výzkumného HdEEG

  • Náhled na nahraná data v MRI prostředí pro systém HdEEG pro výzkumné účely v nativním formátu jejich surové verzi tj. bez filtrů a jiného zpracování. Video-ukázka zapojení přístroje v prostředí MRI v blízkosti 1-2 m od primárního magnetu MRI. Vzorová data mohou být zaslána ve formátu edf+ (může být i po filtrování typu horní propust s mezní frekvencí 0,1 Hz)

Reference pro technickou specifikaci pro oddělení rutinního EEG

  • Zaslání vzorových dat ze zesilovače EEG a biologických signálů ve formátu edf+ (může být i po filtrování typu horní propust s mezní frekvencí 0,1 Hz).

Reference pro technickou specifikaci pro oddělení spánkové medicíny

  • Zaslání vzorových dat ze zesilovače EEG a biologických signálů ve formátu edf+ (může být i po filtrování typu horní propust s mezní frekvencí 0,1 Hz).
  • Poskytnutí zkušební verze SW pro skórovacího spánku pro oddělení spánkové medicíny.

Požadavek na kompatibilitu

  • Všechny 3 oddíly zakázky musí být navzájem kompatibilní“.

8.             Z oznámení o zahájení zadávacího řízení, které zadavatel dne 30. 10. 2024 odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, je zřejmé, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 9 700 000,- Kč bez DPH.

9.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 2 nabídky včetně nabídky navrhovatele – společnosti DEYMED Diagnostic s.r.o., IČO 25284584, se sídlem Kudrnáčova 533, 549 31 Hronov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 2. 2025 společností PPS advokáti s.r.o., IČO 27532640, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové (dále jen „navrhovatel“).

10.         Z „Písemné zprávy o hodnocení nabídek ze dne 9. 12. 2024“ (dále jen „zpráva o hodnocení“) vyplývá, že komise pro hodnocení a posouzení nabídek nejprve provedla hodnocení nabídek, kdy předmětem hodnocení byla toliko nejnižší nabídková cena, přičemž komise vybrala k uzavření smlouvy toho účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a to navrhovatele. V závěru zprávy o hodnocení komise konstatovala, že přistoupí v souladu s § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a dalších podmínek stanovených zadavatelem pouze u vybraného dodavatele, tj. navrhovatele.

11.         Z „Protokolu o posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení ze dne 11. 12. 2024“ (dále jen „protokol ze dne 11. 12. 2024“) vyplývají následující skutečnosti. Hodnoticí komise konstatovala, že by nabídková cena navrhovatele vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky mohla představovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále rovněž jako „MNNC“). Dále komise dospěla k závěru, že nabídka navrhovatele obsahuje technické specifikace, které jsou téměř naprosto shodné s technickou specifikací vymezenou zadavatelem v zadávací dokumentaci, přičemž na základě dostupných informací nelze některé parametry nabízeného plnění dle názoru komise ověřit. Komise tedy získala podezření, že navrhovatel pouze formálně označil všechny požadavky na technickou specifikaci za splněné, aniž by tyto parametry odpovídaly skutečnosti. Komise v závěru konstatovala, že v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 zákona požádá navrhovatele o objasnění a doplnění uvedených nejasností a rovněž předložení relevantních dokladů.

12.         Dne 15. 12. 2024 zaslal zadavatel navrhovateli žádost o písemné objasnění a doplnění informací vztahujících se k nabídce navrhovatele, jakož i k předložení referenčních náhledových dat, ze dne 13. 12. 2024 (dále jen „žádost o objasnění“) s lhůtou k poskytnutí objasnění a předložení relevantních dokladů do 5 pracovních dnů ode dne doručení této žádosti.

13.         Navrhovatel na základě žádosti o objasnění zaslal zadavateli objasnění ze dne 20. 12. 2024 (dále jen „objasnění nabídky“).

14.         Z „Protokolu o posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení ze dne 21. 1. 2025“ (dále jen „protokol ze dne 21. 1. 2025“) vyplývá, že komise nepovažovala objasnění MNNC poskytnuté navrhovatelem za dostatečné. Komise rovněž poukázala na to, že navrhovatel nepředložil reference pro technickou specifikaci, jejichž předložení si zadavatel v souladu se zadávací dokumentací od navrhovatele vyžádal, přičemž rozsah těchto referencí je detailně popsán v příloze č. 1 smlouvy. Dále je zřejmé, že ani po reakci navrhovatele komise nepovažovala za náležitě objasněné, že nabízené řešení odpovídá zadávacím podmínkám. Na základě těchto důvodů komise konstatovala, že doporučí zadavateli, aby rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

15.         Rozhodnutím o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a to dle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona. Citované rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 23. 1. 2025.

16.         Dne 7. 2. 2025 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky proti vyloučení z téhož dne (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu svým Rozhodnutím o námitkách ze dne 20. 2. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl.

17.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 3. 3. 2025 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

18.         Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení z následujících důvodů – nezdůvodnění MNNC, nedoplnění „referencí“[1] a nesplnění a neobjasnění technických parametrů. Navrhovatel je přesvědčen, že žádný z těchto důvodů nebyl naplněn a k jeho vyloučení ze zadávacího řízení došlo v rozporu se zákonem.

19.         Navrhovatel nesouhlasí s tím, že zadavatel posoudil nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou pouze s poukazem na to, že nabídková cena navrhovatele je nižší než výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Navrhovatel je dále přesvědčen, že na žádost zadavatele dostatečným způsobem reagoval a řádně svou nabídkovou cenu objasnil. Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na zásadu transparentnosti, přičemž je přesvědčen, že žádost zadavatele o objasnění MNNC musí být s ohledem na tuto zásadu dostatečně určitá, aby se k ní dodavatel mohl řádně vyjádřit. Pokud požadavek zadavatele na objasnění MNNC není dostatečně konkrétně stanoven, nelze očekávat, že objasnění navrhovatele bude dostatečně konkrétní a věcné.

20.         Navrhovatel dále v návrhu poukazuje na to, že zadavatel si v zadávací dokumentaci vyhradil právo ověřit před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem „reference“ pro technickou specifikaci určitých částí předmětu plnění, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že se jedná o další podmínku pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 zákona. Navrhovatel trvá na tom, že tyto „reference“ může zadavatel chtít pouze po vybraném dodavateli, přičemž tímto se dle svého názoru navrhovatel v zadávacím řízení nestal. Navrhovatel poukazuje na to, že jej zadavatel vyzval k objasnění údajů z předložené nabídky ve smyslu § 46 zákona, a nikoliv dle § 122 zákona. Navrhovatel je dále přesvědčen, že oprávnění zadavatele požadovat dané „reference“ kdykoliv v průběhu zadávacího řízení nevyplývá ani z § 46 zákona, jak tvrdí zadavatel, neboť podmínkou pro to, aby zadavatel mohl žádat po účastnících zadávacího řízení objasnění a/nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, je dle navrhovatele to, aby tohoto doplnění či objasnění bylo pro účely řádného průběhu zadávacího řízení zapotřebí. Bude se tedy dle navrhovatele jednat o případy, kdy otázka poskytnutí či neposkytnutí objasnění či doplnění chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů může průběh zadávacího řízení ovlivnit, zejména mít za následek vyloučení účastníka, a to zejména pro nesplnění zadávacích podmínek. Podstatou a smyslem § 46 odst. 1 zákona je tedy dle názoru navrhovatele objasnění či doplnění údajů, které navrhovatel vložil či byl dle požadavků zadávací dokumentace povinen vložit do své nabídky. Ve vztahu k požadovaným „referencím“ se však nejedná o tento případ, když se jedná o dokumenty a podklady, které měly být předloženy zadavateli až před podpisem smlouvy na plnění veřejné zakázky ve smyslu § 104 zákona, a to pouze od vybraného dodavatele. Navrhovatel je proto přesvědčen, že zadavatel nebyl oprávněn v dané fázi zadávacího řízení navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit pro nepředložení „referencí“, které měly být předkládány až před podpisem smlouvy, neboť zadavatel s navrhovatelem jako s vybraným dodavatelem nejednal. V této souvislosti navrhovatel rovněž poukazuje na to, že lhůta, kterou zadavatel navrhovateli k předložení uvedených „referencí“ poskytl, byla zjevně nepřiměřená.

21.         Navrhovatel dále trvá na tom, že jeho nabídka splňuje zadávací podmínky, přičemž nesouhlasí ani se závěrem zadavatele, že navrhovatel neobjasnil určité technické parametry nabízeného plnění. Navrhovatel je přesvědčen, že tento závěr zadavatele je v rozporu se skutečným stavem i zákonem. Zadavatel v rámci žádosti o objasnění nabídky toliko velice obecně uvedl, že některé technické parametry plnění nabízeného navrhovatelem považuje za nesplněné, přičemž navrhovatel trvá na tom, že zadavatel konkrétně nespecifikoval důvod svých pochybností. S ohledem na dodržení zásad zadávání veřejných zakázek, zejména zásady transparentnosti, je dle názoru navrhovatele nutné, aby žádost zadavatele byla dostatečně určitá. Navrhovatel rovněž upozorňuje, že zadavatel postupně doplňuje důvody pro údajné nesplnění technických parametrů. Navrhovatel v návaznosti na vše výše uvedené poukazuje na to, že důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení musí mít zadavatel vždy postaveny najisto, nestačí pouhé domněnky či pochybnosti o nesplnění stanovených zadávacích podmínek. Navrhovatel je přesvědčen, že důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení v daném případě nebyly splněny. Dále se navrhovatel vyjadřuje k jednotlivým technickým parametrům nabízeného plnění, které dle názoru zadavatele nesplňují zadávací podmínky nebo u nichž nedošlo ze strany navrhovatele k řádnému objasnění či doložení požadovaných skutečností. Navrhovatel v této části návrhu především opakuje své závěry obsažené v objasnění nabídky a v námitkách, jejichž obsah bude popsán níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Závěr navrhovatele lze shrnout tak, že trvá na tom, že zpracoval svoji nabídku a prokázal splnění zadavatelem požadovaných technických parametrů plně v souladu se zadávacími podmínkami, přičemž navrhovatel zdůrazňuje, že je výrobcem nabízeného přístroje a je i z tohoto důvodu schopen nakonfigurovat nabízené plnění tak, aby v plném rozsahu splňovalo požadavky na předmět plnění veřejné zakázky. S ohledem na výše uvedené navrhovatel žádá o zrušení rozhodnutí o vyloučení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

22.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 3. 3. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

23.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

24.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 5. 3. 2025.

25.         Dne 14. 3. 2025 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 14. 3. 2025

26.         Zadavatel trvá na tom, že v projednávaném případě bylo dáno několik důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, přičemž každý z těchto důvodů by obstál sám o sobě.

27.         Zadavatel je přesvědčen, že cena nabídnutá navrhovatelem se výrazně odlišovala od předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která byla stanovena na základě průzkumu trhu. Zadavatel dal navrhovateli možnost svou cenu odůvodnit, ale ten se omezil jen na obecná tvrzení. Jeho odůvodnění tak nebylo možné dle názoru zadavatele považovat za dostatečné.

28.         Zadavatel dále konstatuje, že v čl. 13.4 zadávací dokumentace si vyhradil právo požadovat „reference“, na jejichž základě by bylo možné ověřit praktické fungování nabízeného zařízení. Zadavatel trvá na tom, že tato výhrada není omezena v tom, v jak velkém předstihu před uzavřením smlouvy může zadavatel toto právo využít. Právo požadovat tyto „reference“ dle názoru zadavatele vyplývá rovněž z ustanovení § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona by zadavatel mohl požadovat jen takové „reference“, které navrhovatel vložil nebo měl vložit do své nabídky. Právě naopak i z metodiky Úřadu dle názoru zadavatele vyplývá, že na základě tohoto ustanovení může zadavatel požadovat doplnění jakýchkoliv dalších úkonů nebo dokladů. Přesto navrhovatel „reference“ nedodal (ani ve lhůtě, ani po jejím uplynutí). Zadavatel je proto toho názoru, že byl oprávněn navrhovatele vyloučit, neboť nedoplnil požadované údaje. Zadavatel rovněž nesouhlasí s tím, že by lhůta 5 pracovních dnů pro předložení „referencí“ byla krátká. Zadavatel uvádí, že možnost požadovat „reference“ byla stanovena již v zadávací dokumentaci, přičemž je přesvědčen, že v rozhodnutí o vyloučení dostatečně jasně odůvodnil, proč lhůtu navrhovateli neprodloužil. Dále zadavatel uvádí, že lhůtu neprodloužil též s ohledem na to, že nedodání „referencí“ bylo pouze jedním z důvodů pro vyloučení navrhovatele. Prodloužení lhůty by tak bylo dle názoru zadavatele neúčelné, neboť i kdyby navrhovatel „reference“ dodal, stále by existovaly další důvody pro jeho vyloučení.

29.         Zadavatel dále trvá na svých závěrech, že z nabídky navrhovatele nebyla zřejmá bližší specifikace nabízeného zařízení. Zadavatel poukazuje na to, že navrhovatel v nabídce pouze uvedl, jaké zařízení nabízí, tj. „TruScan EEG“, a následně mechanicky opsal technickou specifikaci zadavatele. Zadavateli tak z nabídky nebylo zřejmé, jakou konkrétní variantu tohoto zařízení navrhovatel nabízí, ani jaké nabízí příslušenství. Zadavatel se proto pokusil dohledat odpovídající zařízení a jeho specifikaci na internetových stránkách navrhovatele, přičemž v této technické specifikaci některé parametry nebyly zmíněny, zatímco jiné byly dle názoru zadavatele v rozporu s nabídkou navrhovatele. Zadavatel je tedy přesvědčen, že oprávněně přistoupil k vyloučení navrhovatele z důvodu nesplnění zadávacích podmínek u konkrétních technických parametrů či nedostatečnému objasnění těchto parametrů. Zadavatel se dále vyjadřuje k jednotlivým technickým parametrům, přičemž trvá na svých závěrech obsažených v rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách. Tyto závěry jsou pro zachování přehlednosti popsány níže v tomto rozhodnutí.

30.         Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by zadavatel musel mít postaveno najisto, že konkrétní parametr není splněn, aby mohl přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na § 48 odst. 2 písm. a) a b), který obsahuje tři důvody pro vyloučení. Pouze první důvod dle zadavatele počítá s tím, že zadavatel má najisto postaveno nesplnění zadávacích podmínek. Naproti tomu druhý a třetí důvod umožňují vyloučení účastníka i v případě pochybností (protože ty plynou z nedostatečné aktivity účastníka). Zadavatel tedy trvá na rozhodnutí o vyloučení v plném rozsahu.

Další průběh správního řízení

31.         Usnesením ze dne 20. 3. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

32.         Usnesením ze dne 25. 3. 2025 učil Úřad zadavateli lhůtu k vysvětlení technického parametru stanoveného v zadávací dokumentaci pro předmět plnění veřejné zakázky, který spočívá v tom, aby u zesilovače EEG a biologických signálů (dále rovněž pouze jako „zesilovač EEG“) pro výzkumné HdEEG „HW trigger input“ činil 8-bit TTL, konkrétně vysvětlení, co přesně tento technický parametr znamená, resp. jaký je smysl a význam tohoto technického parametru pro funkčnost daného přístroje a jakým způsobem tento parametr ovlivňuje provoz či výkon daného přístroje.

33.         Dne 1. 4. 2025 bylo Úřadu doručeno vysvětlení zadavatele (dále jen „vysvětlení zadavatele“), ve kterém zadavatel nejprve připomíná, že problém s parametrem „HW trigger input“ spočívá v tom, že jej zadavatel stanovil na 8-bit TTL, a to jako přesnou hodnotu (nikoliv jako minimální, ani maximální či orientační). Navrhovatel splnění tohoto parametru ve své nabídce deklaroval, avšak následně vyšlo najevo, že navrhovatel ve skutečnosti nabízí zařízení, jehož parametr má činit 12-bit TTL (resp. 6 + 6). Dále zadavatel vysvětluje, že parametr „HW trigger input: 8-bit TTL“ označuje konkrétní typ digitálního vstupu, který umožňuje poptávanému zařízení (zesilovači biologických signálů) přijímat časové značky událostí ve formátu Transistor– Transistor Logic (TTL) prostřednictvím osmi paralelních datových linek. Každá linka odpovídá jednomu bitu digitální informace, takže celý vstup umožňuje v jednom časovém okamžiku přenést jeden z 256 unikátních kódů událostí (od 0 do 255). K tomu zadavatel uvádí následující příklad: „[p]okud během experimentu dojde k vizuálnímu podnětu (na obrazovce se objeví obrázek), počítač odešle ve stejný okamžik signál do EEG zesilovače ve formě TTL pulzu s konkrétním osmibitovým kódem (např. hodnota 42). Tato hodnota se uloží jako časová značka k příslušnému vzorku EEG dat, což umožňuje pozdější analýzu mozkové odezvy přesně vztažené ke konkrétní události (tedy co se v mozku dělo v okamžiku, kdy se obrázek objevil).“ Zadavatel je přesvědčen, že se jedná o standardní technické řešení, které je dlouhodobě používáno v oblasti měření EEG a evokovaných potenciálů a je plně kompatibilní se stimulačními počítači, výzkumným softwarem a dalším vybavením využívajícím běžné paralelní porty.

34.         Zadavatel dále popsal význam tohoto parametru, kdy konstatoval, že hlavním účelem tohoto vstupu je zajištění přesné časové synchronizace mezi záznamem biologických signálů a externími událostmi, jako jsou zrakové nebo sluchové stimuly. V oblasti EEG výzkumu je dle zadavatele zásadní, aby tyto události byly zaznamenány přesně v tom okamžiku, kdy nastanou. „Osmibitový TTL trigger umožňuje takové značkování realizovat tvrdě (hardwarově), bez zprostředkujících vrstev operačního systému či softwaru, které by mohly přinést zpoždění nebo časovou nejistotu. Oproti tomu alternativní způsoby synchronizace, jako jsou softwarové časové značky nebo USB adaptéry, nedokáží dle zadavatele zaručit stabilní a přesné načasování (…), které je pro přesnou analýzu mozkových odpovědí nezbytné. V extrémních případech může dojít k rozmazání nebo deformaci signálu, a tím i k neplatnosti výsledků měření.“ Zadavatel je rovněž přesvědčen, že ani nižší, ani vyšší bitová šířka by nebyla vhodná, proto parametr stanovil na přesně 8-bit TTL.

35.         Na otázku, jakým způsobem tento parametr ovlivňuje provoz či výkon přístroje zadavatel odpovídá, že v experimentální praxi parametr zásadně ovlivňuje schopnost přístroje správně fungovat ve standardním výzkumném prostředí, kde je vyžadována přesná synchronizace mezi různými systémy. »Osmibitový TTL vstup umožňuje přímé a bezchybné propojení se stimulačními počítači, které vysílají TTL signály typicky prostřednictvím běžného paralelního portu – právě s osmi datovými linkami. Díky tomu lze dosáhnout okamžité reakce zařízení na konkrétní událost bez časového zpoždění, což je pro některé typy měření (…) naprosto klíčové. Naopak řešení, která tento vstup postrádají nebo jej nahrazují nestandardními kombinacemi (např. 6+6 bitů přes dva různé vstupy, USB adaptéry, softwarové značky apod.), neposkytují stejnou úroveň přesnosti a spolehlivosti. Navíc zvyšují riziko nekompatibility s běžně používaným softwarem a hardwarem, nebo vyžadují ruční kalibrace, vlastní kódování, či vývoj nestandardního propojení. Právě proto zadavatel specifikoval požadavek přesně jako „8-bit TTL“, a nikoliv například jako „minimálně 8 bitů“ nebo „1–12 bitů“ – jednak pro zajištění jednoznačné funkční kompatibility, jednak pro zjednodušení hodnocení nabídek a vyloučení interpretačních nejasností. Není tedy možné tvrdit, že zařízení s jiným typem vstupu – byť s vyšší bitovou šířkou – tento parametr automaticky splňuje.« Osmibitové TTL rozhraní je prověřené, kompatibilní a dostatečné, a jeho přesná specifikace je proto dle zadavatele legitimní.

36.         V této souvislosti zadavatel dále popisuje, že někteří dodavatelé namítají, že jejich zařízení s vyšší bitovou hloubkou by mělo být považováno za vyhovující nebo dokonce “lepší”. Ale zadavatel trvá na tom, že »(…) vyšší počet bitů sám o sobě nezaručuje kompatibilitu se zbytkem systému ani splnění účelu, pro nějž byl parametr požadován. (…) ekosystém laboratorních zařízení a softwaru je historicky sladěn na 8bitové značky událostí. Stimulační počítače, experimentální software (...) i pomocná zařízení (...) jsou navrženy tak, aby vysílaly a přijímaly 8bitové TTL kódy – zpravidla přes standardní paralelní port nebo jeho náhradu (…). Standardní LPT port poskytuje právě 8 datových linek; neexistuje běžné rozhraní, které by jednoduše přenášelo 12 paralelních bitů naráz. Dodavatel, který nabízí 12bit TTL vstup, tedy nevychází z obvyklého standardu. Takové řešení by vyžadovalo speciální připojení nebo převod, aby bylo schopno přijmout standardních 8bit z paralelního portu stimulátoru. Například by bylo nutné využít nestandardních vývodů či více portů, případně proprietárních adaptérů, což zvyšuje složitost a možnost chyb. Zařízení s nominálně vyšším počtem bitů může v praxi postrádat jednoduchou zpětnou kompatibilitu. Buď by muselo běžet v „osmibitovém módu“ (ignorovat 4 ze 12 linek), nebo by vyžadovalo, aby i stimulační počítač generoval 12bitové kódy – což běžný software neumí. Nelze tedy říci, že “více bitů = automaticky lépe”. Naopak, odchýlení se od standardu přináší riziko, že dané řešení nebude bez úprav zapojitelné do stávající infrastruktury laboratoře. Případná vyšší bitová hloubka nezlepšuje časovací přesnost ani rychlost (ty jsou dány spíše elektrickými a softwarovými vlastnostmi), takže pro účel synchronizace událostí je přínos nulový. Může však způsobit komplikace: například nekompatibilitu konektorů či nutnost psát vlastní ovládací kód pro využití nestandardních trigger linek.« Dále zadavatel popisuje možná rizika USB adaptérů a softwarových řešení, přičemž lze shrnout, že zadavatel trval na hardwarově synchronizovaném TTL vstupu právě kvůli eliminaci popsaných rizik. Jedině přímý hardwarový trigger, nikoli řešení založená čistě na softwaru či dodatečných adaptérech, zaručuje konzistentní latenci, minimální zpoždění nebo časovou nejistotu a nulovou šanci ztráty triggeru. Tato vlastnost je dle zadavatele klíčová pro validitu vědeckých výstupů z HD EEG zařízení.

37.         V závěru svého vysvětlení zadavatel technicky popisuje vliv TTL na výkon zesilovače EEG a připojuje seznam zdrojů, ze kterých při zpracování svého stanoviska vycházel.

38.         Usnesením ze dne 25. 3. 2025 učil Úřad navrhovateli lhůtu k objasnění skutečností vztahujících se ke kompatibilitě přístroje nabízeného navrhovatelem s magnetickou rezonancí, zejm. skutečností, které vyplývají z návodu navrhovatele, na který navrhovatel odkázal v objasnění nabídky a který je veřejně přístupný v Registru zdravotnických prostředků. Konkrétně se jedná o poslední verzi návodu k použití v českém jazyce k přístroji TruScan EEG (dále jen „návod“)[2] Úřad zejm. žádal navrhovatele o objasnění, zda lze z návodu dovodit, že navrhovatelem nabízený přístroj může být ovlivněn magnetickou rezonancí, aniž by docházelo k vzájemnému poškození těchto zařízení, a vysvětlení konkrétních částí návodu.

39.         Dne 1. 4. 2025 obdržel Úřad žádost navrhovatele z téhož dne o prodloužení lhůty stanovené výše citovaným usnesením alespoň o dva dny. Vzhledem k tomu, že lhůta stanovená výše uvedeným usnesením již navrhovateli uplynula, stanovil Úřad usnesením ze dne 2. 4. 2025 navrhovateli s přihlédnutím k jeho žádosti přiměřenou novou lhůtu, a to do 3. 4. 2025.

40.         Dne 3. 4. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 3. 4. 2025“), ve kterém navrhovatel předně upozorňuje na skutečnost, že zadavatel v projednávaném případě požadoval dodání mj. 256-kanálového zesilovače EEG a biologických signálů plně kompatibilního pro nahrávání v MRI. Zadavatel tedy v rámci požadavků na předmět plnění požadoval dodání pouze konkrétní části přístroje EEG, a to navíc v dané části pro výzkumné účely. Navrhovatel považuje za nezbytné primárně zdůraznit, že návod, ze kterého zadavatel vycházel v rámci svého posouzení, se vztahuje k přístroji EEG jako celku. Zesilovač EEG je pouze jednou z částí EEG přístroje popisovaného v návodu, přičemž ve vztahu k zesilovači je v návodu používáno přesnější označení „snímací jednotka“. Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že uvedený návod se primárně vztahuje k použití přístrojů TruScan EEG pro tzv. klinické použití (jako zdravotnického prostředku). Použití zesilovačů EEG TruScan pro výzkumné účely popisuje dle navrhovatele zejm. dodatek „TruScan EEG Supplementary Information Research Use Guide“. Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje, že v případě výzkumného použití v MRI se aplikují určitá specifická technická opatření, například: používají se odlišné, MRI kompatibilní elektrody a EEG čepice, které minimalizují indukované artefakty, samotný zesilovač EEG není umístěn přímo v MRI přístroji, ale ve vzdálenosti 0,5 m – 1,5 m od primárního magnetu, čímž se dále snižuje riziko rušení; EEG zesilovač je s ostatními částmi EEG přístroje propojen dlouhým optickým kabelem a tyto ostatní části jsou umístěny mimo místnost s MRI přístrojem; artefakty[3] vznikající na elektrodách výrazně převažují nad jakýmikoliv jinými typy artefaktů, což je běžně zohledňováno v metodice EEG záznamů prováděných v MRI prostředí. Ve vztahu k uvedenému předkládá navrhovatel přeložené části příslušného návodu, který je zpracován v anglickém jazyce.

41.         Navrhovatel se rovněž vyjadřuje k pojmu EEG/fMRI kompatibilita, kdy uvádí následující. „V medicínském prostředí je standardně vycházeno z toho, že MRI kompatibilní zesilovač musí být schopen pracovat v místnosti s magnetickou rezonancí (dále jen „MRI“) ve vzdálenosti cca 0,5 m – 1,5 m od primárního magnetu a musí být v tomto prostředí schopen natočit EEG signál pacienta současně vyšetřovaného skenováním MRI. Rozdíl oproti MRI nekompatibilnímu EEG zesilovači je především v tom, že všechny části systému, které se umisťují do MRI místnosti, nesmí obsahovat feromagnetické komponenty, aby neinterferovaly se silným magnetickým polem MRI a nedocházelo k silnému tahu těchto předmětů k primárnímu magnetu MRI (laicky řečeno k přichycení k magnetické rezonanci). MRI kompatibilita primárně neřeší jakým způsobem a do jaké míry je zesilovač odolný proti vlivu MRI. Toto se samozřejmě může u různých výrobců lišit, ale stále mluvíme o fMRI kompatibilním EEG zesilovači.“ Dle navrhovatele plná kompatibilita s fMRI znamená, že nabízený přístroj (zesilovač) neovlivňuje kvalitu fMRI vyšetření a při fMRI vyšetření není jak MRI systém, tak nabízený přístroj (zesilovač) poškozen. Navrhovatel vycházel z toho, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek vycházel z běžného chápání tohoto technického parametru. Plnou kompatibilitu navrhovatel chápal rovněž v tom smyslu, že mají být využity moderní metody potlačení artefaktů, jako jsou oddělení snímacích hlavic optickými kabely. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že požadavek zadavatele vyplývající ze zadávacích podmínek jeho nabídka v plném rozsahu splňuje.

42.         Navrhovatel dále odpovídá na dotazy Úřadu, přičemž potvrzuje, že nabízený EEG zesilovač při zapnutí či provozu nebude ovlivněn magnetickou rezonancí. Ve vztahu k uvedenému však navrhovatel poukazuje na to, že prováděné měření bude pravděpodobně ovlivněno, nikoliv EEG zesilovačem, ale indukcí nežádoucích rušení vlivem různých polí generovaných MRI do vodičů snímacích elektrod. Toto rušení je dle navrhovatele nicméně zcela běžným jevem při EEG záznamu v MRI, proto se spolu s MRI kompatibilním zesilovačem používají speciální MRI kompatibilní stíněné elektrody. Vzhledem k fyzikálním zákonům nicméně není možné uvedené artefakty zcela potlačit. Hlavním zdrojem rušení jsou tedy elektrody, nikoli zesilovač. Ve vztahu k citovaným částem návodu navrhovatel sděluje, že upozornění uvedené v návodu se primárně týká rušení vznikající na vodičích elektrod nikoliv zesilovače. Navíc se upozornění v návodu týká toliko nestíněných vodičů (přívodu), ale při natáčení EEG MRI kompatibilním zesilovačem se používají výhradně elektrody stíněné. Toto upozornění je obecného charakteru a uplatní se u klinických EEG přístrojů, kde se stíněné elektrody nepoužívají. Z těchto důvodů je dle navrhovatele uvedená pasáž návodu pro natáčení v MRI prostředí irelevantní.

43.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k parametru HW Trigger input, přičemž je přesvědčen, že byl oprávněn navrhnout technické řešení, které splňuje požadavek na funkčnost 8-bit TTL signálu, a to bez ohledu na způsob implementace, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci bližší požadavky tohoto parametru nestanovil. Navrhovatel poukazuje na to, že nabízené řešení využívá dva 6-bitové konektory (RJ45), které jsou navrženy tak, aby fungovaly jako jeden logický 12-bitový vstup. Tyto konektory jsou umístěny v jednom celku, USB adaptéru. Toto technické řešení dle navrhovatele splňuje požadavek na 8-bit TTL Trigger input, protože umožňuje generování a zpracování signálu v plném rozsahu 8 bitů, a to i přes rozdělení do dvou fyzických konektorů. Dle navrhovatele není podstatné, kolik konektorů je použito, některá technická řešení 8-bit TTL Triggeru používají dokonce pro každý jeden TTL input Trigger jeden BNC konektor (pro 8-bit tedy 8xBNC, pro 12bit 12xBNC). Navrhovatel poukazuje na to, že požadavek na 8-bit TTL neznamená právě jediný signál (jak se zřejmě domnívá zadavatel), 8-bit TTL vstup znamená, že musí být možno připojit 8 vodičů, tedy právě 8 signálů, buď do jednoho konektoru nebo do více konektorů. 8-bit TTL je v SW nebo v uložených datech interpretováno jako jedna číselná hodnota. Pokud přitom navrhovatelem nabízený zesilovač umožňuje 12 bit TTL vstup, což odpovídá 12 nezávislým „jednobitovým“ vstupům, splňuje tím dle navrhovatele zadávací podmínku, která požaduje 8 bit TTL. V praxi se vícebitové TTL vstupy často používají tak, že aplikace, která EEG přístroj ovládá, využívá pouze požadovaný (nakonfigurovaný) počet bitů a ostatní bity ignoruje (zůstanou nevyužity).

44.         Usnesením ze dne 26. 3. 2025 Úřad přerušil vedené správní řízení s cílem získat odborná stanoviska v souvislosti s posouzením otázek v oblasti medicínských diagnostických přístrojů.

45.         Přípisy ze dne 26. 3. 2025 požádal Úřad Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen „VUT“), České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“), Univerzitu Pardubice, IČO 00216275, se sídlem Studentská 95, 530 09 Pardubice (dále jen „UPCE“), Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava (dále jen „VŠB-TUO“), Západočeskou univerzitu v Plzni, IČO 49777513, se sídlem Univerzitní 2732/8, 301 00 Plzeň (dále jen „ZČU“) a Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno (dále jen „ÚPT AV ČR“) o odborné stanovisko týkající se požadavku na „Plnou kompatibilitu s fMRI“ a požadavku, aby „HW Trigger input“ nabízeného přístroje činil 8-bit TTL. Konkrétně Úřad požádal o poskytnutí odborného stanoviska k následujícím otázkám:

-        Jak lze v odborné praxi chápat požadavek na technickou specifikaci vymezený zadavatelem v zadávacích podmínkách spočívající v tom, že 256-kanálový zesilovač EEG a biologických signálů má být „plně kompatibilní pro nahrávání v MRI“?

-        Je možné, aby vyšetření EEG a vyšetření magnetickou rezonancí probíhalo současně, aniž by došlo k vzájemnému poškození těchto přístrojů a rovněž k jakémukoliv ovlivnění výsledků provedeného měření?

-        Jak by měly být vykládány citované části návodu navrhovatele, resp. vyplývá z cit. částí návodu navrhovatele, že může dojít k ovlivnění fungování nabízeného přístroje či výsledků jeho měření, pokud bude tento přístroj umístěn a zprovozněn v blízkosti magnetické rezonance?

-        Jak by se dalo laicky pochopitelným způsobem popsat případné ovlivnění, resp. jak moc/jakým způsobem ovlivní magnetická rezonance průběh měření prováděného na navrhovatelem nabízeném přístroji či výsledky tohoto měření?

-        Co přesně technický parametr zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG označený jako „HW Trigger input“ znamená, resp. jaký je smysl a význam tohoto technického parametru pro funkčnost daného přístroje a jakým způsobem tento parametr ovlivňuje provoz či výkon daného přístroje?

-        Lze požadavek zadavatele spočívající v tom, aby „HW Trigger input“ nabízeného přístroje činil 8-bit TTL považovat za splněný, pokud je přístroj vybaven USB adaptéry se dvěma konektory RJ4, kdy každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup, dohromady tedy pro jeden nabízený systém 12-bitový TTL vstup, resp. lze tuto výbavu přístroje považovat za vylepšení parametru „HW Trigger input“ oproti požadavku vymezeném zadavatele v zadávací dokumentaci („8-bit TTL“)? Lze řešení nabízené navrhovatelem považovat za srovnatelné vůči požadavku zadavatele, aby přístroj byl vybaven „HW Trigger input“, který bude činit 8-bit TTL? Nebo naopak platí tvrzení zadavatele, že dva oddělené 6-bitové vstupy znamenají, že nelze přímo použít 8-bitový TTL signál bez dalšího zpracování, případně jaký význam pro zákazníka může tato skutečnost mít, jakým způsobem tato skutečnost ovlivní funkci daného přístroje?

46.         Dne 4. 4. 2025 byl Úřadu doručen přípis VŠB, ve kterém sděluje, že nemá dostatečné laboratorní vybavení potřebné k samotnému měření, proto nemůže s poskytnutím odborného stanoviska Úřadu vyhovět.

47.         Dne 4. 4. 2025 byl Úřadu rovněž doručen přípis ZČU, ve kterém sdělila, že Fakulta elektrotechnická vzhledem k současnému vytížení odborného pracovníka na uvedenou problematiku není schopna požadované stanovisko vypracovat.

48.         Dne 10. 4. 2025 Úřad obdržel odborné stanovisko ČVUT, ve kterém je k plné kompatibilitě zesilovače EEG s MRI uvedeno, že zesilovač EEG a biologických signálů by v ideálním případě neměl podléhat rušení silným magnetickým polem MRI přístroje. Zesilovač a EEG elektrody musí být vyrobeny z materiálů, které svou interferencí s magnetickým polem výrazně neovlivní kvalitu signálu. Výrobce musí kompatibilitu s MRI systémem testovat a garantovat, přičemž specializovaný zesilovač musí splňovat normy pro bezpečnost v prostředí MRI. Dále ČVUT sděluje, že je možné, aby vyšetření EEG a vyšetření magnetickou rezonancí probíhalo současně, aniž by došlo k vzájemnému poškození přístrojů. Nicméně není možné vyloučit jakékoliv ovlivnění. Laicky by se dalo říci, že během měření EEG v blízkosti magnetické rezonance dojde vždy k ovlivnění signálu. Obě modality se navzájem ovlivňují a vznikají specifické artefakty, což je standardní úkaz při společném užívání obou metod měření. „Rozhodující je, zda je signál ovlivněn natolik, že ani po aplikaci standardních technik předzpracování signálů nelze získat z naměřeného signálu požadované markery.“ Nicméně při použití EEG zesilovače plně kompatibilního s magnetickou rezonancí by měl výrobce při správném použití v blízkosti MRI ručit za to, že výkon těchto artefaktů nepřekročí určitou hranici.

49.         K technickému parametru „HW Trigger input“ ČVUT sděluje, že tento parametr má význam časové synchronizace vnějších vstupů a zesilovače EEG. Pro budoucí analýzu EEG a biologických signálů bývá podstatné mít přesnou časovou informaci o tom, kdy vznikl tento vstup, neboť na něj bývá navázána biologická odpověď pacienta. Tím, že se rozlišení EEG signálu pohybuje často v rámci milisekund, je nutné, aby časová synchronizace byla také přesná v rámci jednotek milisekund. Tuto synchronizaci zajišťuje právě TTL logika (transistor-to-transistor logic), která díky své výrazné jednoduchosti předává informaci o vnějším vstupu s minimálním časovým zpožděním. K rozdílu mezi řešením nabízeným navrhovatelem a požadavku zadavatele ČVUT uvádí, že „HW Trigger input řešený pomocí USB adaptérů se dvěma konektory RJ4, kdy každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup, nelze považovat za totožné s řešením s jedním 8-bit TTL vstupem, nicméně s pohledu parametru počtu bitů se samozřejmě jedná o vylepšení parametru. (…) Rozdíl mezi jednotlivými řešeními je zároveň v tom, že u řešení navrhovatele je potřeba sloučit oba vstupy dohromady. Během tohoto sloučení, na základě použitého řešení, může teoreticky dojít k časovému zpoždění, které by mohlo vést k znehodnocení základní výhody TTL vstupu pro HW Trigger input.“ Z dodaných materiálů nicméně ČVUT nebylo schopno určit, k jak velkému zpoždění by mohlo dojít.

50.         Dne 16. 4. 2025 bylo Úřadu doručeno odborné stanovisko VUT, ve kterém je konstatováno, že požadavek na kompatibilitu přístroje s MRI je relevantní, přičemž výrobci EEG přístrojů většinou uvádějí, že jsou jejich přístroje „MR kompatibilní“. U přístrojů, které takto označeny nejsou, lze očekávat větší náchylnost k rušení způsobeným magnetickým polem. Dále musí být kromě přístroje kompatibilní i elektrodový systém. VUT shodně jako ČVUT konstatuje, že měření mohou probíhat současně, nicméně vzhledem k silným magnetickým polím nelze ovlivnění zcela zabránit, ale vhodnou konstrukcí lze do značné míry artefakty eliminovat.

51.         Ve vztahu k parametru „HW Trigger input“ VUT uvádí, že se jedná o relevantní požadavek. K otázce, zda lze požadavek zadavatele považovat za splněný na základě řešení nabízeného navrhovatelem VUT uvádí, že „[z]adavatel požaduje 8-bit TTL vstup (…). Navrhovatel nabízí 2x 6-bit TTL vstup. V principu je možné toto požadovat za splněné, ale dle mého názoru, musí navrhovatel současně nabídnout technické řešení, jak 12 bitů bude propojeno s 8 bitovým výstupem, což je technicky možné. Nedokáži posoudit, zda to bude vyžadovat i nějakou modifikaci softwaru. V principu tedy není možné přímo spojit 2x 6 bitový TTL vstup s 8 bitovým TTL výstupem. To musí být vyřešeno dodatečným hardwarem, který by měl navrhovatel zajistit. Můj pohled tedy je, že 12 bitů (místo požadovaných 8 bitů) je v tomto případě spíše komplikace a ne výhoda.“.

52.         Dne 16. 4. 2025 Úřad obdržel odborné stanovisko od ÚPT AV ČR, který na otázky Úřadu odpovídá více technicky. Ve vztahu k požadavku na kompatibilitu přístroje s MRI mj. uvádí, že dříve byly normativně definované pojmy „MR kompatibilní“ a „MR bezpečný“, přičemž nyní se závazně používají pojmy „MR Safe“ či „MR Conditional“, které znamenají, že při dodržení stanovených podmínek nepředstavuje přístroj žádné riziko, a „MR Unsafe“. ÚPT AV ČR rovněž uvádí, že současné užití obou metod měření je možné, nicméně možnosti ovlivnění existují. Je prakticky jisté, že umístění senzorů EEG v magnetu MR skeneru a zejména probíhající snímání MRI ovlivní signály, které detekuje EEG. Záleží pak na konstrukci EEG přístroje a jeho softwaru, do jaké míry tyto rušivé účinky dokáže potlačit. Dále jsou v odborném stanovisku technicky popsány jednotlivé aspekty možné interakce EEG – MR a vysvětleny určité rušivé účinky, ke kterým může při současném užívání obou přístrojů dojít. V závěru ÚPT AV ČR sděluje, že je mimo možnosti zadavatele posoudit, zda konkrétní produkt kompatibilní je či není, pokud to nezaručí výrobce, a pouze z technických dat výrobce zjistit, zda kvalita EEG signálů bude odpovídat potřebám. Pokud se u některého přístroje MR kompatibilita nezmiňuje, měl by to být signál toho, že se tento aspekt při konstrukci přístroje neuplatnil a výrobek pravděpodobně očekávané simultánní měření EEG a MRI nezajistí. Stanovisko ÚPT AV ČR rovněž shrnuje, že pokud návod, ze kterého Úřad určité části ve své žádosti citoval, představuje platný návod pro nabízený přístroj, pak by nabízený přístroj EEG neměl být použit v prostředí klinického MR skeneru. Z návodu sice nevyplývá, že navrhovaný přístroj je s MR neslučitelný, ale takové užití zakazuje, a tím de facto odmítá záruku za bezpečnost a kvalitu dat v prostředí MR.

53.         K parametru „HW Trigger input“ ÚPT AV ČR konstatuje, že zadávací podmínky nespecifikují, jakou formou mají být signály přijímány a nevyslovuje se k časové synchronizaci mezi jednotlivými 1-bitovými TTL kanály. Proto rozdělení do dvou konektorů je podle tohoto zadání v zásadě přípustné, byť je pochopitelné, že nikoli preferované. V závěru ÚPT AV ČR konstatuje, že „[j]e zjevné, že zadavatel v tomto zadání implicitně předpokládal jistý typ řešení a nepovažoval za nutné další vlastnosti specifikovat, což se u medicínsky orientovaného zadavatele dá předpokládat. Naopak technicky erudovaný navrhovatel by případný problém měl sám vidět a v případě víceznačnosti nebo vlastního nestandardního řešení se dotazem u zadavatele ujistit o přípustnosti konkrétního technického řešení“.

54.         Dne 17. 4. 2025 Úřad účastníkům správního řízení oznámil jeho pokračování.

55.         Rozhodnutím ze dne 23. 4. 2025 Úřad nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

56.         Usnesením ze dne 6. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

57.         Dne 9. 5. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření UPCE, ve kterém sděluje, že Fakulta elektrotechniky a informatiky není schopna posoudit parametry zesilovače EEG a biologických signálů.

58.         Dne 13. 5. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům“), ve kterém se zadavatel vyjádřil zejména k odborným stanoviskům. K požadavku na plnou kompatibilitu EEG s fMRI zadavatel dovozuje, že odborná stanoviska potvrzují, že postup zadavatele je zákonný. Z odborných stanovisek dle zadavatele konkrétně vyplývá, že požadavek je v odborné praxi běžně srozumitelný a opodstatněný, pokud je cílem zajistit možnost současného snímání EEG signálu během MRI vyšetření. Zadavatel rovněž upozorňuje na závěrečný odstavec stanoviska ÚPT AV ČR, který dle jeho názoru mimo jiné shrnuje, že nabízený přístroj EEG by neměl být použit v prostředí magnetické rezonance. Ve vztahu k požadavku na 8bit TTL HW trigger input zadavatel trvá na tom, že tento požadavek je rovněž odůvodněný, neboť tento parametr umožňuje zpracovat 256 různých událostí (28 = 256), přičemž předmětných 256 událostí odpovídá běžnému standardu v daném výzkumném odvětví. Druhým důvodem je, že „(…) při experimentech se používají i další laboratorní zařízení a software. Jedná se zejména o stimulační počítače, experimentální software (EPrime, PsychoPy, Presentation aj.) a pomocná zařízení (oční kamery Tobii, pohybové senzory apod.).“ Zadavatel je přesvědčen, že zákonnost jeho postupu potvrzují i vypracovaná odborná stanoviska, ze kterých vyplývá, že požadavek na 8bitový TTL vstup je běžným, technicky odůvodněným standardem ve výzkumných aplikacích EEG. Tento parametr umožňuje přesnou časovou synchronizaci a klasifikaci více typů událostí, což je nezbytné např. pro paradigmata ERP nebo simultánní multimodální snímání. Absence tohoto parametru by dle zadavatele vedla ke ztrátě funkčnosti, která je pro výzkumný provoz nezbytná.

59.         Dne 13. 5. 2025 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

60.         Dne 14. 5. 2025 Úřad žádosti navrhovatele vyhověl a vzhledem k tomu, že lhůta již uplynula, stanovil oběma účastníkům správního řízení novou lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

61.         Dne 17. 5. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 5. 2025 (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“). Navrhovatel je přesvědčen, že z podkladů pro vydání rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že zadavatel v daném případě postupoval v rozporu se zákonem. Dále se navrhovatel vyjadřuje zejm. k odborným stanoviskům, ze kterých dle jeho názoru vyplývá, že přístroj nabízený navrhovatelem splňoval zadávací podmínky, a to i ve vztahu k parametrům „Plná kompatibilita s fMRI“ a „HW Trigger input“.

62.         Následně navrhovatel k parametru „Plná kompatibilita s fMRI“ sděluje, že se nemůže ztotožnit s tím, jak zadavatel interpretuje obecná upozornění v návodu jako důkaz údajné „nekompatibility“ či nedostatečnosti nabízeného řešení. Skutečným důvodem těchto upozornění je dle navrhovatele plnění regulatorních a normativních povinností. „Norma IEC 60601-1[4], konkrétně článek 7.9.2.2, ukládá výrobci povinnost, aby návod k použití zdravotnického elektrického přístroje obsahoval informace týkající se možného elektromagnetického nebo jiného rušení mezi tímto přístrojem a ostatními zařízeními. Součástí návodu musí být rovněž doporučení ohledně způsobů, jak takovému rušení předcházet nebo jak ho minimalizovat. Žádný zodpovědný výrobce nemůže tato potenciální rušení (vycházející z obecných fyzikálních principů) zcela vyloučit nebo zamlčet. Naopak, z hlediska bezpečnosti pacienta, kvality dat a v souladu s platnými normami (jako je zmíněná IEC 60601-1) je výrobce povinen na tato potenciální rizika, omezení a charakteristiky interakce v návodu k použití srozumitelně upozornit. (…)“ Skutečnost, že upozornění obsažená v návodu se v zásadních bodech shodují s poznatky uvedenými v odborných stanoviscích dle navrhovatele dokládá, že navrhovatel jako výrobce postupoval správně při sestavování průvodní dokumentace v souladu s platnými normami. Zadavatelova interpretace je proto dle navrhovatele účelová. Dále navrhovatel vysvětluje technický pojem „MR kompatibilní“ na základě technických norem.

63.         K parametru „HW Trigger input“ navrhovatel konstatuje, že zpracovatelé odborných stanovisek dle jeho názoru potvrdili, že nabízené plnění navrhovatele požadavky zadavatele splňuje. Navrhovatel poukazuje na to, že každý ze zpracovatelů sice přidává svůj subjektivní komentář, který nicméně není dle navrhovatele pro hodnocení zásadní. Navrhovatel je přesvědčen, že by tyto komentáře nevznikly, kdyby zpracovatelé byli dostatečně obeznámeni s obsahem spisu, konkrétně s objasněním nabídky, námitkami a vyjádřením navrhovatele ze dne 3. 4. 2025.

Rozhodnutí ve věci

64.         Dne 20. 5. 2025 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-18565/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž podle § 265 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

65.         Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda existuje alespoň jeden oprávněný důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, aby bylo možné rozhodnutí o vyloučení považovat za souladné se zákonem, přičemž dospěl k závěru, že důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení spočívající v neobjasnění MNNC, nepředložení dokladů („referencí“) požadovaných zadavatelem a neobjasnění či nesplnění většiny technických parametrů v nabídce navrhovatele nelze považovat za souladné se zákonem.

66.         Naopak u požadavku na „HW trigger input“ s hodnotou 8-bit TTL Úřad dospěl k závěru, že postup zadavatele spočívající v tom, že nepovažoval technický parametr „HW Trigger input“ ze strany navrhovatele za náležitě objasněný na základě objasnění nabídky a přistoupil k vyloučení navrhovatele, byl v souladu se zákonem, resp. že byl v projednávaném případě dán důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, když navrhovatel na žádost zadavatele neobjasnil jmenovaný technický parametr.

67.         Úřad v této souvislosti zejména poukázal na to, že daný technický parametr nebyl stanoven jako minimální, ale jako pevný, a právě jeho hodnotu navrhovatel uvedl i v nabídce. Z objasněné nabídky navrhovatele nicméně vyplynulo, že v případě přístroje navrhovatele hodnota vstupu činila 2 x 6 bitů, tj. jednalo se o 12bitový TTL vstup. Úřad dále dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že navrhovatelem nabízené řešení mohlo podle odborných stanovisek potenciálně ovlivnit fungování přístroje a mít vliv na vypovídací hodnotu naměřených dat, byl zadavatel oprávněn vědět, že se přístroj od parametru odlišuje a požadovat o něm informace. Navrhovatel byl tedy povinen vysvětlit, jaké řešení nabízí, a specifikovat možný vliv na výsledky měření, resp. zajištění, že k takovému vlivu (zejména časovému zpoždění způsobenému synchronizací dvou vstupů) nedojde. To ale navrhovatel neudělal.

Řízení o rozkladu

68.         Dne 5. 6. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne (dále jen „rozklad“), ve kterém navrhovatel trvá na tom, že nebyl naplněn žádný z důvodů pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení, blíže se poté vyjadřuje zejména ve vztahu k parametru „HW trigger input“. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v technické specifikaci pouze uvedl technické parametry, které musí nabízené plnění splňovat, žádné podrobnější požadavky nestanovil. Dodavatelé tak v souladu se zadávacími podmínkami mohli nabídnout jakékoliv technické řešení za předpokladu, že budou požadavky na funkci dodrženy, přičemž nabídnutý přístroj dle navrhovatele požadavky na funkci splňuje. Dle navrhovatele je nepodstatné zabývat se tím, zda je nabízené řešení jiné oproti řešení s jedním 8-bit TTL vstupem. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na obsah odborných stanovisek. Pokud Úřad shledal, že měl navrhovatel uvést v rámci nabídky konkrétní technické řešení přístroje, je takový závěr dle navrhovatele v rozporu se zněním zadávacích podmínek. Nelze klást navrhovateli k tíži, že jeho řešení je jiné, než měl zadavatel předpokládat (požadovat), ale nevtělil jej do zadávacích podmínek. K tomu navrhovatel odkazuje na § 36 odst. 3 zákona upravující odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek.

69.         Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel nebyl oprávněn bez dalšího vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění technického parametru „HW trigger input“. Pokud měl zadavatel i pro obdržení objasnění ze strany navrhovatele pochybnosti o splnění daného technického parametru, byl dle názoru navrhovatele povinen se znovu dotázat dle § 46 zákona.

70.         Následně se navrhovatel v rozkladu vyjadřuje k důvodu vyloučení, že v nabídce nejsou zmíněny USB adaptéry se dvěma konektory, že dva oddělené 6-bit vstupy znamenají, že nelze přímo použít 8-bit TTL vstup bez dalšího zpracování a že není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy, přičemž vysvětluje, proč tyto důvody neobstojí.

71.         Navrhovatel v rámci rozkladu předložil znalecký posudek ze dne 2. 6. 2025, jehož zpracovatelem je Ústav súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině (dále jen „znalecký posudek“), který má potvrzovat jeho závěry.

72.         Usnesením ze dne 6. 6. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro vyjádření k rozkladu.

73.         Dne 10. 6. 2025 navrhovatel Úřadu zaslal doplnění rozkladu. V rámci doplnění rozkladu navrhovatel předložil videonahrávku, na které demonstruje propojení 8-bit TTL testeru s nabízeným systémem. Smyslem videonahrávky má být prokázání toho, že jeho technické řešení je schopno přijímat 8-bit trigger data přesně tak, jak požaduje zadavatel. K propojení je použitý běžně dodávaný propojovací kabel. Navrhovatel následně popisuje, jakým způsobem je test proveden a co obsahuje videonahrávka. Následně navrhovatel opakuje tvrzení, která předkládal již v rozkladu. Nad rámec dokládá ještě odborné stanovisko pracovníka Ústavu lékařské biofyziky Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy ze dne 9. 6. 2025, které má rovněž potvrzovat, že nabízené řešení splňuje požadavky zadavatele.

74.         Usnesením ze dne 13. 6. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání vyjádření k rozkladu, který byl doplněn dne 10. 6. 2025.

75.         Dne 20. 6. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k rozkladu, jehož přílohou zadavatel učinil vyjádření k odbornému obsahu znaleckého posudku. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu nejprve popisuje „ekosystém“, do kterého pořizuje EEG zařízení. Uvádí, že je nutné, aby celý „ekosystém“ fungoval v přesné synchronizaci. Důležitý je předpoklad, aby k přenosu signálu mezi počítačem a jednotlivými zařízeními docházelo bez dalších komplikací. V tomto ohledu podle zadavatele platí, že čím je řešení jednodušší, tím je lepší. Jednou z podstat jednoduchého řešení je standardizace prvků, což v odvětví EEG přístrojů znamená 8-bit signál. V jiném případě jsou nutné dodatečné úpravy. Právě s popsaným záměrem je nutné vykládat řešenou zadávací podmínku „HW trigger input“. Ta byla nastavena jako pevná a navrhovatel proti ní nepodal námitky.

76.         Následně zadavatel popisuje zjištěný skutkový stav a shrnuje argumenty navrhovatele, přičemž u řady z nich je přesvědčen, že byly uplatněny v rozporu se zásadou koncentrace, když nebyly součástí námitek. Zadavatel trvá na tom, že v zadávací dokumentaci požadoval zařízení, které bude splňovat podmínku „HW trigger input: 8-bit TTL“. Navrhovatel ve své nabídce splnění této podmínky deklaroval, nebylo z ní ovšem zřejmé, jaké vlastně nabízí zařízení a konfiguraci, proto jej zadavatel vyzval k objasnění. Ani v objasnění ale navrhovatel neuvedl skutečnosti potřebné k prokázání souladu nabídky se zadávacími podmínkami. Právě naopak z něj vyplynulo, že navrhovatel ve skutečnosti nabízí odlišné (komplikovanější) řešení, než zadavatel požadoval a než navrhovatel uvedl v nabídce. Zadavatel byl proto oprávněn navrhovatele vyloučit.

77.         Zadavatel doplňuje, že znalecký posudek, který navrhovatel přiložil k rozkladu, není znaleckým posudkem, protože jeho autor je zapsaný jen ve slovenském seznamu znalců. Navíc není specializovaný na lékařskou elektroniku. V příloze svého vyjádření ale zadavatel uvádí polemiku s odborným obsahem znaleckého posudku. Podle zadavatele se posudek rozchází s moderní odbornou praxí a obsahuje věcné a odborné chyby. Jde proto o nevhodný a nedostatečný podklad.

78.         Součástí přílohy k vyjádření zadavatele k rozkladu je rovněž stanovisko soudního znalce ze dne 12. 6. 2025, které konvenuje závěrům zadavatele.

Rozhodnutí předsedy Úřadu

79.         Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-26331/2025/163 ze dne 15. 7. 2025, které nabylo právní moci dne 16. 7. 2025 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí předsedy Úřadu“), zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

80.         V úvodu druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu konstatoval, že rozklad sice míří proti napadenému rozhodnutí jako celku, ale obsahově pouze do části, která se týká posouzení požadavku na HW trigger input. Úřad totiž výrokem napadeného rozhodnutí návrh zamítl, ale pouze proto, že shledal právě tento důvod pro vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona za naplněný. Zbylé důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, Úřad považoval za nezákonné a nebyl proti nim podán rozklad (resp. zadavatel ani nemohl podat proti napadenému rozhodnutí rozklad). Předmět rozkladového řízení se tak týká pouze posouzení požadavku na HW trigger input.

81.         Předseda Úřadu považoval za důležitý aspekt skutečnost, že zadavatel nestanovil žádné „předpokládané řešení“, a navrhovatel mu tedy nabídl takové, které má splňovat jeho požadavek. Proto není nutné, aby v takovém případě navrhovatel popisoval, proč má za to, že je požadavek naplněn. V tomto případě zadavatel zjevně chtěl splnit určitý parametr a navrhovatel tvrdí, že ho splňuje, což je do doby případného objasňování nabídky zcela dostatečné. Předseda Úřadu dále konstatoval, že zadavatel v žádosti o objasnění zkoumal pouze to, jak lze ověřit splnění požadavku na 8-bit TTL. Na to se mu dostalo odpovědi. Zadavatel však následně navrhovatele vyloučil kvůli důvodům, které vyplývají ze samotného nabídnutého řešení, nikoliv pro neobjasnění nabídky. Pokud zadavateli nebylo jasné, zda je požadavek naplněn, měl navrhovatele požádat o objasnění nabídky znovu, což však neučinil. V tomto kontextu předseda Úřadu zdůraznil, že „obecnost objasnění splnění požadavku odpovídá obecnosti žádosti o objasnění. Neřešilo se v něm fungování přístroje.“.

82.         Předseda Úřadu dospěl k závěru, že Úřad posunul podstatu řešené otázky do věcného posouzení samotného řešení navrhovatele, byť se měl zabývat tím, jestli měl zadavatel postaveny najisto důvody pro vyloučení navrhovatele pro nesplnění požadavku na HW trigger input, jak obdobně posuzoval u jiných technických parametrů. Ze správního spisu přitom dle předsedy Úřadu neplyne, že by měl zadavatel tuto otázku vyřešenou v době vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Předseda Úřadu proto uložil, aby se Úřad v dalším řízení zabýval tím, zda měl zadavatel v době rozhodnutí o vyloučení k dispozici doklady, kterými by mohl podložit nesplnění požadavku na HW trigger input 8-bit TTL navrhovatelem. Pokud zjistí, že zadavatel žádné takové podklady neměl v době rozhodnutí o vyloučení, nemůže toto rozhodnutí obstát.

Nové projednání věci Úřadem

83.         Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 17. 7. 2025 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

84.         Usnesením ze dne 28. 7. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

85.         Dne 4. 8. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 4. 8. 2025“), ve kterém zadavatel trvá na tom, že navrhovatel byl vyloučen ze zadávacího řízení v souladu se zákonem. Zadavatel sděluje, že zadávací podmínky je třeba s ohledem na § 556 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vykládat podle úmyslu jednajícího (v tomto případě zadavatele) tak, jak by tento úmysl pochopil typický adresát. Zadavatel trvá na tom, že zadávací podmínka upravující požadavek na HW trigger input byla jednoznačná, když všichni Úřadem oslovení odborníci ve svých stanoviscích dospěli k závěru, že zadavatel požaduje něco jiného, než co mu nabízí navrhovatel. Zadavatel je přesvědčen, že byl oprávněn vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť mu na jeho žádost neobjasnil daný technický parametr, a navíc z odpovědi navrhovatele vyplynulo nesplnění zadávacích podmínek.

86.         Zadavatel se dále rovněž vyjadřuje k požadavku na plnou kompatibilitu nabízeného přístroje s fMRI, neboť je přesvědčen, že i v tomto případě byl naplněn důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel trvá na tom, že prohlášení navrhovatele o splnění dané podmínky nelze považovat za dostatečné, a navíc samotný návod navrhovatele toto prohlášení vyvrací. Zadavatel je přesvědčen, že nemůže slepě důvěřovat účastníkům zadávacího řízení, nýbrž musí přistoupit k ověření jejich tvrzení, a to i přesto, že se jedná o výrobce daného produktu, neboť výrobci dle zadavatele nemohou mít lepší postavení než jiní účastníci zadávacího řízení. Zadavatel dále poukazuje na to, že navrhovatel ani neargumentoval svou pozicí výrobce, nýbrž pouze prohlásil, že daný parametr je u nabízeného plnění splněn a zadavatel danému tvrzení měl věřit.

87.         K požadavku na podporu lab-streaming-layer protokolu zadavatel opětovně sděluje, že prosté prohlášení o splnění daného parametru ze strany navrhovatele nelze považovat za dostatečné objasnění nabídky. Zadavatel trvá na tom, že navrhovatel jakožto výrobce daného produktu nemůže mít v zadávacím řízení privilegované postavení, které by mu umožnilo poskytnout namísto dokladů pouhé prohlášení o splnění technických parametrů. Pokud jde o tvrzení, že zadavatel nepožadoval konkrétní dokument nebo popis, tak zadavatel upozorňuje, že kdyby tak postupoval, tak by tento postup mohl být napaden za nepřípustné omezování navrhovatele. Z toho tudíž vyplývá, že v souladu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti je takový postup, kdy zadavatel nechá dodavateli volnost, jakým způsobem svou nabídku objasní. Navrhovatel nicméně zadavateli ve vztahu k parametru lab-streaming-layer protokolu žádné relevantní informace ani doklady neposkytl, pročež byl dle zadavatele naplněn důvod pro jeho vyloučení.

88.         V rámci svého vyjádření ze dne 4. 8. 2025 zadavatel rovněž trvá na tom, že byl oprávněn vyloučit navrhovatele z důvodu nepředložení požadovaných referenčních dat. Zadavatel je přesvědčen, že jeho postup ve vztahu k žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty k jejich předložení byl transparentní, když v rozhodnutí o vyloučení zdůraznil skutečnost, že lhůta byla fakticky delší než 5 dnů, neboť v případě pozdějšího dodání referencí by zadavatel zmeškání lhůty mohl prominout. Zadavatel tak nesouhlasí se závěrem Úřadu, že by v rozhodnutí o vyloučení nespecifikoval důvody, pro které nepřistoupil k prodloužení lhůty k předložení referencí. Zadavatel nebyl povinen se vypořádat s každým dílčím argumentem navrhovatele, navíc dle zadavatele žádost o prodloužení lhůty představovala až sekundární argument navrhovatele, když navrhovatel primárně trval na tom, že zadavatel vůbec nebyl oprávněn tyto reference požadovat. Zadavatel je přesvědčen, že v rozhodnutí o vyloučení dostatečně transparentně specifikoval čtyři argumenty (uplynula původní lhůta; ani několik týdnů po uplynutí původní lhůty navrhovatel nic nedodal; navrhovatel primárně tvrdí, že reference není povinen poskytnout; zadávací řízení se vede opakovaně), které jej vedly k neprodloužení lhůty k předložení daných referencí. Zadavatel rovněž vyjadřuje své přesvědčení, že Úřad u tohoto i několika dalších bodů překročil rozsah námitek navrhovatele.

89.         V závěru svého vyjádření zadavatel trvá na tom, že vyloučení navrhovatele bylo provedeno v souladu se zákonem, přičemž žádá Úřad o zohlednění výše popsaných skutečností a rovněž doplnění podkladů o potřebná odborná stanoviska.

90.         Dne 5. 8. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém navrhovatel trvá na tom, že s ohledem na závěry předsedy Úřadu ve spojení se závěry napadeného rozhodnutí je zřejmé, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení bylo provedeno v rozporu se zákonem. Navrhovatel tak trvá na svém návrhu v plném rozsahu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

91.         Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v druhostupňovém rozhodnutí – přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení, konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

92.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

93.         Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

94.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel je v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

95.         Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

96.         Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

97.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

98.         Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

99.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)      nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)      nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c)      neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

100.     Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

101.     Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) citovaného ustanovení zákona nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

102.     Podle § 104 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy

a)      předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele,

b)      úspěšný výsledek zkoušek vzorků,

c)      předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné,

d)      přijetí určité formy spolupráce podle § 37 odst. 4 zákona,

e)      bližší podmínky součinnosti před uzavřením smlouvy, nebo

f)       předložení dokladu o splnění povinností podle § 21a zákona o účetnictví.

103.     Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

104.     Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

105.     Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

106.     Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

107.     Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

108.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v  případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

109.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

110.     Podle § 266 odst. 1 zákona součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

Zjištěné skutečnosti

111.     Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 9 700 000,-Kč bez DPH.

112.     Předmět plnění veřejné zakázky je popsán v bodu 2. 1 zadávací dokumentace, přičemž detailní specifikace je obsažena v přílohách zadávací dokumentace, zejm. v návrhu smlouvy a její příloze č. 1 označené jako „Technická specifikace“.

113.     Dle bodu 2. 1 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky dodávka přístrojů, která se skládá ze tří hlavních oddílů:

1.      obnova klinického a výzkumného vybavení na oddělení spánkové medicíny;

2.      klinické rutinní EEG;

3.      HdEEG výzkumné oddělení.

114.     Dle technické specifikace je přístrojové vybavení centrální monitorovací místnosti vymezeno následovně:

-        „Vysokovýkonná počítačová stanice pro online monitorování probíhajících záznamů.

-        Vizualizace probíhajících nahrávání na dedikovaných monitorech spolu s video a zvukovým monitorováním místnosti.

-        Při pořizování záznamu ve všech místnostech současně je stále k dispozici dodatečný monitor pro práci na centrálním počítači.

-        Online UPS pro zajištění pokračování záznamu v případě výpadku dodávky energie.

-        Tlačítko push-to-talk pro komunikaci se spánkovou místností.“

115.     V technické specifikaci jsou rovněž u jednotlivých oddílů obsaženy přesnější technické specifikace na poptávané přístroje. Níže jsou uvedeny konkrétní technické parametry významné pro šetřený případ, které jsou shodně stanoveny pro všechny oddíly předmětu plnění veřejné zakázky:

-        vzorkovací frekvence                                     1 kHz – 16 kHz pro každý kanál;

-        rozlišení bitové hloubky ADC                        24 bit;

-        HW trigger input                                            8-bit TTL;

-        Podpora lab-streaming-layer protokolu       Ano/plně implementováno.

116.     Technická specifikace zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG je vymezena následovně:

-        „1x 256-kanálový zesilovač EEG a biologických signálů plně kompatibilní pro nahrávání v MRI

-        Adaptér pro bipolární kanály

-        Typy vstupních signálů: EEG, EKG, EMG, SpO2, Různé senzory

-        EEG/fMRI kompatibilita

-        Možnost modularity ve smyslu počtu měřených kanálů: 128/256“.

117.     Technická specifikace zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG je dále konkretizována následující tabulkou:

Specifikace

Požadavek

Počet kanálů

256, může být využito méně

Počet bipolárních kanálů

6-24

Referenční vstupní šum

< 2 uV rms

Referenční dynamický signální rozsah

> 100 - 500 mV pp

Programovatelnost zesílení

Ano

Vstupní impedance

> 1 GOhm

CMRR (poměr potlačení souhlasné složky signálu)

> 95 dB

Vzorkovací frekvence

1 kHz-16 kHz pro každý kanál

Rozlišení bitové hloubky ADC

24 bit

True DC režim

ANO

HW trigger input

8-bit TTL

Rozhraní USB 2

ANO

Interní integrovaná baterie

ANO

Minimální výdrž interní baterie

3,5 hodin

fMRI kompatibilní se MRI systémem Siemens Prisma 3T

ANO

Možnost modularity

ANO

Podpora lab-streaming-layer protokolu

ANO/plně implementováno

Vstup pro TR signál z fMRI

ANO/BNC konektor

Režim měření impedancí elektrod

ANO s grafickým výstupem

EEG čepice

256 kanálů

3 kusy

MRI kompatibilní

ANO

Rozložení kanálů

Ekvidistantní síť

118.     Celková nabídková cena byla navrhovatelem stanovena ve výši 6 405 000,- Kč bez DPH.

119.     Z nabídky navrhovatele vyplývá, že její součástí je mj. přístrojové vybavení centrální monitorovací místnosti skládající se z následujících prvků:

-        „vysokovýkonná počítačová stanice pro online monitorování probíhajících záznamů (výkonné PC se sníženými hlukovými emisemi, monitor LCD 27 DVI, min. 16 GB RAM, min. SSD 500 GB, Windows 11 Pro CZ)

-        vizualizace probíhajících nahrávání na dedikovaných monitorech spolu s video a zvukovým monitorováním místnosti.

-        při pořizování záznamu ve všech místnostech současně dodatečný monitor pro práci na centrálním počítači

-        online UPS pro zajištění pokračování záznamu v případě výpadku dodávky energie

-        tlačítko push-to-talk pro komunikaci se spánkovou místností.

-        napájecí zdroj včetně bezpečnostního oddělovacího transformátoru (dle EN 60601-01)“.

120.     Z nabídky navrhovatele je dále zřejmé, že navrhovatel nabízí zesilovač EEG a biologických signálů s označením TruScan EEG, přičemž pro první a druhý oddíl předmětu plnění veřejné zakázky je nabízen přístroj s následujícími technickými parametry relevantními pro posuzovaný případ:

-        vzorkovací frekvence: 1kHz - 16kHz pro každý kanál,

-        rozlišení bitové hloubky ADC: 24 bit;

-        HW trigger input: 8-bit TTL;

-        podpora lab-streaming-layer protokolu: Ano - plně implementováno.

121.     Pro třetí oddíl předmětu plnění veřejné zakázky, tj. oddělení výzkumného HdEEG navrhovatel nabízí přístroj popsaný jako 256-kanálový zesilovač EEG a biologických signálů plně kompatibilní pro nahrávání v MRI.

122.     Technická specifikace zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG je v nabídce navrhovatele popsána následovně:

  • „Počet kanálů: 256, může být využito méně
  • Počet bipolárních kanálů:      6-24
  • Referenční vstupní šum:        <2,0 uV rms
  • Referenční dynamický signální rozsah:         100-500mV pp
  • Programovatelnost zesílení:  ANO
  • Vstupní impedance: >1 GOhm
  • CMRR (poměr potlačení souhlasné složky signálu): >95dB
  • Vzorkovací frekvence:            1kHz-16kHz pro každý kanál
  • Rozlišení bitové hloubky ADC: 24 bit
  • True DC režim:           ANO
  • HW trigger input:       8-bit TTL
  • Rozhraní USB 2:          ANO
  • Interní integrovaná baterie: ANO
  • Minimální výdrž interní baterie:        3,5 hodin
  • fMRI kompatibilní se MRI systémem Siemens Prisma 3T:    ANO
  • Možnost modularity:             ANO
  • Podpora lab-streaming-layer protokolu:       ANO/plně implementováno
  • Vstup pro TR signál z fMRI:    ANO/BNC konektor
  • Režim měření impedancí elektrod:               ANO s grafickým výstupem“

Žádost o objasnění[5]

123.     Zadavatel v úvodu žádosti o objasnění sdělil, že se dne 11.  12. 2024 uskutečnilo jednání hodnoticí komise, na kterém bylo posuzováno splnění podmínek účasti navrhovatele jako „vybraného dodavatele“ dle výsledku hodnocení, přičemž hodnoticí komise konstatovala následující nejasnosti.

124.     Komise konstatovala, že by nabídková cena navrhovatele vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky mohla představovat MNNC, proto zadavatel požádal navrhovatele v souladu s § 113 odst. 4 zákona o písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny, přičemž požadoval po účastníkovi mj. potvrzení v rozsahu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

125.     Zadavatel v žádosti o objasnění rovněž navrhovatele upozornil, že nedodal referenční náhledová data, jejichž předložení si zadavatel vyhradil v bodě 13.4 zadávací dokumentace.

126.     Z žádosti o objasnění je dále zřejmé, že zadavatel získal určité pochybnosti o splnění zadávacích podmínek ve vztahu ke konkrétním technickým parametrům nabízeného plnění, přičemž tyto nedostatky zadavatel specifikoval v žádosti o objasnění ve vztahu k jednotlivým oddílům dodávky přístrojů tvořících předmět plnění veřejné zakázky. U každého oddílu zadavatel formou odrážek vymezil technické parametry, které považoval u nabízeného plnění za nedostatečně prokázané, neověřitelné či jinak sporné. Konkrétně zadavatel u všech oddílů poukázal mj. na níže popsané technické parametry, ke kterým uvedl následující skutečnosti:

  • „Rozlišení bitové hloubky ADC

-        Účastník[6] v nabídce uvádí 24 bitů, ačkoliv toto není možné ověřit z technické specifikace. V dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje TruScan EEG tento parametr není zmíněn.

  • Podpora lab-streaming-layer protokolu

-        Účastník v nabídce uvádí ″ANO plně implementováno″, ačkoliv toto není možné ověřit z technické specifikace. V dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje TruScan EEG tento parametr není zmíněn. Tento požadavek je pro tuto veřejnou zakázku zcela klíčový.

  • Vzorkovací frekvence

-        Účastník v nabídce uvádí 1 kHz – 16 kHz pro každý kanál. V dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje TruScan EEG je uvedena vzorkovací frekvence 6000 Hz (6 kHz) na kanál. Existuje tedy reálná obava, že daný parametr v nabídce neodpovídá realitě. Dále je v technické specifikaci přístroje TruScan zmíněna i frekvence ukládání dat 200 – 3000 Hz, což z technického hlediska odpovídá reálné vzorkovací frekvenci, která je tímto znatelně odlišná od vzorkovací frekvence uvedené v nabídce.“.[7]

127.     U oddílu 1 týkajícího se obnovy klinického a výzkumného vybavení na oddělení spánkové medicíny zadavatel dále uvedl:

  • „Centrální místnost

-        Účastník v nabídce nedostatečně specifikoval vybavení a způsob realizace centrální monitorovací místnosti.“

128.     U oddílu 3 týkajícího se výzkumného oddělení HdEEG zadavatel uvedl:

  • „Počet kanálů: ″24, 32, 64, nebo 128″

-        V oddíle 3) Oddělení výzkumného HdEEG bylo zadavatelem požadováno počet 256 kanálů. Účastník v nabídce uvádí tento počet, ačkoli na základě dostupných informací nelze tento parametr ověřit. V dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje TruScan EEG je uveden maximální počet kanálů 128.

  • Plná kompatibilita s fMRI

-        Účastník v nabídce uvádí, že přístroj toto umí, ačkoli to není možné ověřit z technické specifikace. V dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje TruScan EEG tento parametr není zmíněn.

(…)

  • HW Trigger input

-        Účastník uvádí 8-bit TTL, ačkoliv z dostupné technické specifikace přístroje TruScan EEG není tento parametr zmíněn. Nelze tak ověřit splnění tohoto parametru.“

129.     V návaznosti na výše uvedené technické parametry zadavatel navrhovatele požádal o doplnění písemného vysvětlení ke každé jednotlivé odrážce tak, aby z předloženého jasně vyplývalo splnění zadávacích podmínek.

Objasnění nabídky

130.     V objasnění nabídky navrhovatel v úvodu sdělil, že veškeré údaje uvedené v jeho nabídce odpovídají skutečnosti. Navrhovatel je přesvědčen, že zpracoval svoji nabídku plně v souladu se zadávacími podmínkami a do své nabídky vložil veškeré zadavatelem požadované dokumenty. Následně se navrhovatel vyjadřuje k jednotlivým bodům žádosti zadavatele, přičemž má za to, že jeho vysvětlení by mělo být pro potřeby zadavatele dostačující. Navrhovatel nicméně uvádí, že je v případě potřeby na základě výzvy zadavatele připraven poskytnout zadavateli další objasnění či doplnění nabídky.

Rozhodnutí o vyloučení

131.     V rozhodnutí o vyloučení zadavatel rozhodl dle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a to z důvodu, že navrhovatel nezdůvodnil mimořádně nízkou nabídkou cenu, nedodal referenční náhledová data, neobjasnil dostatečně technickou specifikaci a plnění nabízení navrhovatelem nesplňuje ve vztahu ke určitým technickým parametrům zadávací podmínky. Zadavatel je přesvědčen, že každý jeden z uváděných důvodů je sám o sobě dostatečný k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Námitky

132.     Navrhovatel nesouhlasil s důvody pro vyloučení, proto podal proti rozhodnutí o vyloučení námitky. Navrhovatel má za to, že ze strany zadavatele se v daném případě jedná toliko o účelovou snahu navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit. Tato snaha fakticky zjevně nemá původ v nabízeném plnění ze strany navrhovatele, ale zřejmě souvisí s tím, že zadavatel preferuje jiného dodavatele.

133.     Ve vztahu k vyloučení z důvodu nesplnění konkrétních technických parametrů je navrhovatel přesvědčen, že je postup zadavatele v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť zadavatel v žádosti o objasnění daných technických parametrů neuvedl, jaké skutečnosti zakládají pochybnosti o nenaplnění technických požadavků, a na co se má navrhovatel ve svém zdůvodnění zaměřit, a ani nespecifikoval svou představu, jak má navrhovatel konkrétní skutečnosti prokázat. Navrhovatel je proto přesvědčen, že nemohl uvést konkrétní skutečnosti, které by odpovídaly představě zadavatele.

Rozhodnutí o námitkách

134.     Zadavatel považoval námitky navrhovatele za nedůvodné, pročež rozhodl o jejich odmítnutí.

Právní posouzení

135.     Navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí o vyloučení, neboť je přesvědčen, že žádný ze zadavatelem tvrzených důvodů pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení nebyl naplněn a k vyloučení došlo v rozporu se zákonem. V návrhu navrhovatel dále podrobně rozebírá jednotlivé důvody vyloučení tak, jak je zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, a v rámci své argumentace je vyvrací.

136.     Úřad v souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že účastníka může vyloučit výlučně z důvodů stanovených zákonem. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jež stanoví, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil. Dále důvod uvedený v písm. b) citovaného ustanovení, který stanoví, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona. Důvod upravený v § 48 odst. 4 zákona pak dopadá na případy, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje MNNC, která nebyla na písemnou žádost zadavatele tímto účastníkem zdůvodněna.

137.     Současně Úřad poznamenává, že v každém případě je povinností zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona. Zadavatel zejména musí rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona odůvodnit tak, aby toto bylo určité, jasné, srozumitelné a zpětně přezkoumatelné. Krajský soud v Brně k této problematice v rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 judikoval, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. Pro úplnost Úřad dodává, že ačkoliv se citované závěry vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jsou plně aplikovatelné i za platnosti nyní účinného zákona, neboť v něm obsažená koncepce právní úpravy obecně vychází z dosavadní rozhodovací praxe. Je tedy zřejmé, že veškeré úkony zadavatele činěné během zadávacího řízení musejí být zpětně čitelné, kontrolovatelné, přezkoumatelné a činěné tak, aby nevznikaly pochybnosti v jejich výkladu a aby bylo nade vší pochybnost zřejmé, za jakým účelem a z jakých důvodů zadavatel činil jednotlivé kroky v rámci zadávacího řízení.

138.     Současně Úřad uvádí, že z rozhodovací praxe jasně vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku tak musí být zřejmé, resp. tato musí podávat nepochybné informace o tom, že zadavatel má skutečně postaveno najisto, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle dotčeného ustanovení zákona existují. Zachycení těchto důvodů v dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vede k naplnění shora uvedené zásady transparentnosti zadávacího řízení.[8] Úřad dodává, že z uvedeného je pak zřejmé, že pouhá domněnka či nepodložená pochybnost zadavatele ohledně naplnění důvodů pro vyloučení není pro konečné rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení postačující, neboť, jak již bylo popsáno výše, závěr zadavatele musí být z logiky věci přezkoumatelný a opřen o konkrétní zjištění.

139.     Úřad shrnuje, že v projednávaném případě z rozhodnutí o vyloučení seznal, že zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona z důvodu, že navrhovatel na základě žádosti o objasnění dostatečně nezdůvodnil MNNC, ve stanovené lhůtě nedoložil doklady požadované zadavatelem, neobjasnil na základě žádosti podle § 46 zákona údaje obsažené v předložené nabídce a neprokázal splnění zadavatelem stanovených zadávacích podmínek u konkrétních technických parametrů. Úřad v této souvislosti konstatuje, že pokud je předmětem přezkumu rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení odůvodněné více důvody, ke konstatování toho, že toto rozhodnutí je v souladu se zákonem, postačí, pokud je zjištěna existence alespoň jednoho z uvedených důvodů pro vyloučení. I kdyby tedy ostatní důvody pro vyloučení oprávněné nebyly, Úřad při zjištění i jen jediného oprávněného důvodu vyloučení musí konstatovat, že zadavatel účastníka vyloučil důvodně, a jeho postup při vyloučení účastníka byl tedy v souladu se zákonem. Takový postup v rámci přezkumu je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů.

140.     Úřad se proto v projednávaném případě zabýval tím, zda existuje alespoň jeden oprávněný důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, aby bylo možné rozhodnutí o vyloučení považovat za souladné se zákonem.

K neobjasnění MNNC

141.     Hodnoticí komise v protokolu ze dne 11. 12. 2024 konstatovala, že by nabídková cena navrhovatele (6 405 000,- Kč bez DPH) vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky (9 700 000,-Kč bez DPH) mohla představovat MNNC, proto zadavatel v žádosti o objasnění nabídky mj. požádal navrhovatele v souladu s § 113 odst. 4 zákona o písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny.

142.     Navrhovatel na žádost reagoval v objasnění nabídky, přičemž trval na tom, že jeho nabídková cena byla stanovena v souladu se zadávací dokumentací. Navrhovatel konstatuje, že nabídkovou cenu stanovil na základě podrobné ekonomické kalkulace a mnohaletých zkušeností na trhu zdravotnických přístrojů, které mu umožňují dosáhnout nejvýhodnějších cen. Navrhovatel rovněž uvádí, že je českým výrobcem zdravotnických přístrojů, přičemž oproti jiným dodavatelům má i v tomto ohledu konkurenční výhodu a je schopen zajistit dodávku zdravotnických přístrojů za deklarovaných cenových podmínek. Navrhovatel dále prohlašuje, že je na základě předložené nabídkové ceny řádně schopen plnit předmět veřejné zakázky, přičemž při stanovené nabídkové ceně bude v případě plnění veřejné zakázky realizovat zisk. Dále navrhovatel potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a taky, že neobdržel žádnou neoprávněnou veřejnou podporu.

143.     Zadavatel nicméně objasnění navrhovatele nepovažoval za dostatečné, naopak v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že navrhovatel ve své reakci neuvedl žádné konkrétní ekonomické aspekty, použitá technická řešení, výjimečně příznivé podmínky, originalitu dodávek ani žádnou jinou konkrétní okolnost, která by odůvodnila nabízenou cenu. Dle zadavatele se navrhovatel omezil jen na obecná tvrzení, proto zadavatel nebyl schopen ověřit, zda je veřejná zakázka za nabídnutou cenu řádně realizovatelná a zda by byla plněna v souladu s právními předpisy. Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel nepředložil žádný konkrétní rozbor způsobu stanovení nabídkové ceny, nepředložil relevantní podklady a ani jiným způsobem neuvedl konkrétní okolnosti, které by zadavateli umožnily ověřit nabízenou cenu. Dle zadavatele byl tak naplněn důvod pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 4 zákona, neboť jeho nabídka obsahuje MNNC, která nebyla na písemnou žádost zadavatele zdůvodněna.

144.     Proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatel brojil námitkami, ve kterých poukazuje na to, že posouzení nabídkové ceny jako MNNC nelze bez dalšího provádět pouze prostým porovnáním nabídkové ceny s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Navrhovatel dále podotýká, že požadavek zadavatele na objasnění MNNC nebyl zadavatelem dostatečně konkrétně stanoven, proto navrhovatel nemohl poskytnout dostatečně konkrétní a věcné objasnění dle přání zadavatele.

145.     V rozhodnutí o odmítnutí námitek zadavatel sděluje, že rozdíl mezi nabídkovou cenou a předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je výrazný, když nabídková cena tvoří pouze zhruba 66 % předpokládané hodnoty, resp. předpokládaná hodnota činí 151 % nabídkové ceny. Zadavatel poukazuje na to, že zákon umožňuje dodavatelům zdůvodnit nabídkovou cenu různými způsoby, přičemž zadavatel nechtěl konkrétním dotazem tuto možnost navrhovatele omezit. Zadavatel rovněž poukazuje na to, že navrhovatel nabídkovou cenu nijak nestrukturoval (ani to po něm zadavatel nechtěl), proto zadavatel nemohl označit konkrétní část nabídky, resp. nabídkové ceny, která by mohla být z pohledu zadavatele mimořádně nízká. Zadavatel tedy trvá na tom, že navrhovatel konkrétním způsobem nabídkovou cenu neobjasnil.

146.     Úřad k problematice MNNC předně uvádí následující. Zákon v ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Smyslem posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je rozpoznat nabídky, které evokují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takovou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně plnit. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) např. ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, v němž konstatoval, že »[s]myslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat „konkurenční výhodu“ oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.«.

147.     Úřad dále uvádí, že MNNC je nutné posuzovat vždy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ostatní skutečnosti (např. poměr k předpokládané hodnotě veřejné zakázky či k nabídkovým cenám ostatních účastníků řízení), mohou být pouze indikátorem výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny, nikoli však jejím měřítkem (kritériem). Nabídková cena musí být vždy posouzena ve vtahu ke konkrétnímu předmětu dané veřejné zakázky, rovněž se zohledněním specifik příslušného odvětví a konkrétních okolností a podmínek, za nichž má být předmět veřejné zakázky konkrétním účastníkem plněn.[9] Jak bylo konstatováno výše, smyslem a cílem institutu MNNC je ochrana zadavatele před situacemi, kdy mu dodavatel nabídne takovou nabídkovou cenu, za kterou není možné z objektivních důvodů předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat, tj. hrozí, že předmět plnění nebude realizován v požadované kvalitě, rozsahu, čase a případně nebude realizován vůbec. Současně je třeba uvést, že zadavatel je k posouzení MNNC povinen, a to v souladu s § 113 odst. 1 zákona. Vzhledem k uvedenému je třeba odmítnout pochybnosti navrhovatele o důvodnosti žádosti zadavatele o objasnění MNNC, která plyne zejm. ze skutečnosti, že nabídková cena navrhovatele se výrazně odchylovala od předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad uvádí, že MNNC se sice obecně neposuzuje ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, ani ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení, nýbrž ve vztahu k předmětu plnění, avšak tyto informace mohou být, jak ostatně uznává i rozhodovací praxe Úřadu, rozhodně významným vodítkem pro vyvození závěru, zda se o MNNC jedná, či nikoliv. V právě posuzovaném případě byl rozdíl předpokládané hodnoty a nabídkové ceny navrhovatele poměrně velký, je tedy i dle Úřadu zcela logické, že zadavatel v takovém případě požadoval po navrhovateli objasnění způsobu stanovení nabídkové ceny, resp. zdůvodnění MNNC. Zákon ukládá povinnost zadavateli vyžádat si objasnění MNNC od dodavatelů v okamžiku, kdy přítomnost MNNC v nabídce konkrétního dodavatele zjistí, přičemž v projednávaném případě lze konstatovat, že zadavatel přítomnost MNNC zjistil, když po posouzení nabídkové ceny a předpokládané hodnoty veřejné zakázky zjistil výrazný rozdíl v těchto částkách.

148.     Úřad dále připomíná, že i při posuzování MNNC je kladen důraz na dodržení zásady transparentnosti, a to zejména při formulaci a následném postupu v souvislosti s žádostí zadavatele o objasnění MNNC ze strany dodavatele, neboť ten může ve svém důsledku vést až k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Komentářová literatura k tomu doplňuje, že „[s] ohledem na dodržení zásad zadávání veřejných zakázek, zejména zásadu transparentnosti, je nutné, aby žádost zadavatele byla dostatečně určitá. Z této žádosti zadavatele tedy musí být zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti, údaje a informace v nabídce účastníka vedly zadavatele k závěru, že nabídková cena tohoto účastníka je mimořádně nízká, případně jaké konkrétní části nabídkové ceny vykazují znaky mimořádně nízké nabídkové ceny a z jakých důvodů (…). Zadavatel může požadovat také zdůvodnění jednotlivých (jen) některých částí nabídkové ceny, jeví-li se jako podstatné pro celkovou výši nabídkové ceny (…). Zadavatel může v žádosti (…) požadovat konkrétní informace či doklady týkající se způsobu stanovení nabídkové ceny (výpočtový vzorec konkrétní části nabídkové ceny, vyplnění tabulky s podrobnějším rozpadem nabídkové ceny, vstup jednotlivých nákladů a vstupů na straně účastníka do nabídkové ceny apod.). Pokud takový požadavek zadavatel nestanoví výslovně, nemůže zdůvodnění účastníka řízení hodnotit jako nedostatečné z důvodu, že uvedení takových konkrétních informací chybí[10] (…). Způsob zdůvodnění nabídkové ceny je totiž jinak zcela na účastníkovi řízení. (…) Zadavatel musí v žádosti požadovat potvrzení účastníka o tom, že při plnění veřejné zakázky účastník zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a dále že účastník neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Pokud je mimořádně nízká nabídková cena zapříčiněna nedodržením právních předpisů v realizační fázi veřejné zakázky či poskytnutím neoprávněné veřejné podpory, musí být účastník ze zadávacího řízení vyloučen (…). “[11]

149.     Lze tedy říci, že od kvality (míry podrobnosti a srozumitelnosti) žádosti o zdůvodnění MNNC zaslané dodavateli podle § 113 odst. 4 zákona se odvíjí následné nároky na kvalitu objasnění MNNC podle § 113 odst. 5 zákona, a to v tom ohledu, že pokud zadavatel zašle dodavateli málo konkrétní žádost o zdůvodnění MNNC, nemůže jeho objasnění hodnotit jako nedostatečné z důvodu, že je rovněž obecnějšího rázu. K tomu lze již na tomto místě uvést, že rozhodnutí o vyloučení trpí právě tímto nedostatkem, neboť zadavatel navrhovateli vytýká zejména obecnost objasnění MNNC a skutečnost, že navrhovatel svou nabídkovou cenu jednoznačně nevysvětlil ani nedoložil konkrétními doklady, nicméně v žádosti o objasnění zadavatel žádným způsobem nekonkretizoval, jaké objasnění nabídkové ceny po navrhovateli požaduje.

150.     Jak bylo konstatováno výše, v projednávaném případě zadavatel s ohledem na poměr nabídkové ceny navrhovatele a předpokládané hodnoty veřejné zakázky získal pochybnost, že tato cena představuje MNNC, proto v souladu s § 113 odst. 4 zákona navrhovatele požádal o její objasnění. Nicméně zadavatel žádost o objasnění formuloval velmi obecně, když navrhovatele požádal jednoduše o písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny a dále o potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Úřad je přesvědčen, že na takto obecnou žádost bylo možné očekávat toliko obecnou odpověď navrhovatele, který ve svém objasnění nabídky prohlásil, že nabídková cena byla stanovena na základě určité ekonomické úvahy, která vyplývá z dlouhodobých zkušeností navrhovatele jakožto výrobce zdravotnických prostředků. Navrhovatel rovněž potvrdil, že je schopen na základě takto stanovené nabídkové ceny předmět plnění zadavateli dodat a potvrdil požadované skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Zadavatel je povinen v průběhu celého zadávacího řízení, tedy při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejné zakázky dodržovat základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, a to mimo jiné zásadu transparentnosti, přičemž tato zásada musí být dodržena rovněž při formulování žádosti o objasnění MNNC. Pokud je žádost o objasnění MNNC formulována neurčitě, resp. zadavatel nekonkretizuje, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že by nabídková cena mohla představovat MNNC, ani nespecifikuje, jaké skutečnosti by měl dodavatel tvrdit či jaké doklady předložit, aby byly pochybnosti zadavatele rozptýleny, nelze tohoto dodavatele vyloučit z důvodu, že tyto skutečnosti či doklady zadavateli nepředložil. V projednávaném případě zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovateli vyčítal právě to, že se ve svém objasnění MNNC omezil na pouhá obecná tvrzení a nepředložil žádnou konkrétní ekonomickou kalkulaci či žádná konkrétní fakta, pročež zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele, neboť byl přesvědčen, že jeho nabídka obsahuje MNNC, která nebyla dostatečně zdůvodněna. Úřad je toho názoru, že pokud zadavatel po navrhovateli požadoval předložení konkrétních faktů či podrobné kalkulace, měl tyto skutečnosti v žádosti o objasnění dostatečně konkretizovat, aby navrhovatel byl schopen na žádost řádně reagovat. Nicméně zadavatel svou žádost formuloval příliš obecně a žádným způsobem nevymezil svoji pochybnost o MNNC ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, ani nespecifikoval způsob, kterým by měl navrhovatel svou nabídkovou cenu popsat či zdůvodnit. Pokud své pochybnosti a požadavky zadavatel výslovně v žádosti o objasnění nestanovil, nemohl zdůvodnění navrhovatele hodnotit jako nedostatečné z důvodu, že uvedení takových konkrétních informací či dokladů chybí. Úřad proto uzavírá, že v projednávaném případě zadavatel nemohl přistoupit k vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 4 zákona z důvodu, že nabídková cena navrhovatele nebyla na žádost zadavatele dostatečně objasněna, neboť navrhovatel na žádost zadavatele reagoval způsobem odpovídajícím poměrně obecné žádosti zadavatele o objasnění MNNC, když zadavateli potvrdil, že nabídková cena odpovídá tržním podmínkám a byla stanovena v souladu se zadávacím podmínkami, a rovněž vysvětlil, že tato cena byla stanovena mj. s využitím podrobné ekonomické kalkulace vycházející ze zkušeností navrhovatele jakožto výrobce působícího dlouhodobě na trhu zdravotnických prostředků, které navrhovateli umožňují dosáhnout nejvýhodnějších cen. Tento důvod pro vyloučení navrhovatele tedy nelze považovat za souladný se zákonem.

K nepředložení dokladů požadovaným zadavatelem – „reference“

151.     Zadavatel v žádosti o objasnění navrhovatele rovněž upozornil, že nedodal referenční náhledová data, jejichž předložení si zadavatel vyhradil v bodě 13.4 zadávací dokumentace. Konkrétně zadavatel uvedl, že „[ú]častník nedodal referenční náhledová data ve formátu edf+. Nelze tedy relevantně ověřit fundamentální schopnost systému měřit a ukládat data.“. K třetímu oddílu technické specifikace navíc zadavatel uvedl, že „[ú]častník nedodal video-ukázku zapojeného systému hdEEG v prostředí magnetické rezonance (MRI) v blízkosti primárního magnetu. Nelze tedy ověřit funkčnosti a bezpečnost systému v rizikovém prostředí MRI.“. Zadavatel tedy navrhovatele v žádosti o objasnění v souladu s čl. 13.4 zadávací dokumentace požádal o předložení náhledových dat dle technické specifikace, tj. ukázkových dat s vzorkovací frekvencí 1kHz a ukázkových dat s vzorkovací frekvencí 16 kHz a v případě třetího oddílu rovněž o předložení video-ukázky zapojeného systému hdEEG v prostředí magnetické rezonance v blízkosti primárního magnetu, a to ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení této žádosti.

152.     Navrhovatel v objasnění nabídky poukázal na to, že zadavatel si vyhradil právo požadovat referenční data až před podpisem smlouvy ve smyslu § 104 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v době odeslání žádosti o objasnění nerozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a navrhovatel nebyl vyzván k uzavření smlouvy. Navrhovatel proto nebyl dle svého názoru povinen požadované soubory předložit, když tyto soubory musí předkládat pouze vybraný dodavatel. Navrhovatel dále sděluje, že požadavek zadavatele spočívá fakticky v tom, že dodavatel je povinen ještě před podpisem smlouvy předložil údaje a data vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky. Dle navrhovatele je neúčelné, aby taková data dodavatel zajišťoval v době, kdy ještě nedošlo k výběru nejvhodnější nabídky a kdy nebylo zřejmé, zda tento dodavatel bude předmět plnění veřejné zakázky dodávat. Poskytnutá lhůta pro předložení uvedených dat, a to navíc v období před vánočními svátky, byla i z tohoto důvodu dle navrhovatele nepřiměřeně krátká. Ačkoliv navrhovatel trvá na výše uvedeném, z důvodu právní jistoty v souladu s ustanovením § 46 zákona požádal navrhovatel o prodloužení lhůty k předložení zadavatelem požadovaných podkladů. Navrhovatel zadavateli rovněž přislíbil, že požadovaná data předloží v nejbližším možném a reálně splnitelném termínu. 

153.     Zadavatel naopak v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel mohl požadovat ověření „referencíׅ“ pouze bezprostředně před podpisem smlouvy, resp. až po výběru nejvhodnější nabídky. Bod 13.4 zadávací dokumentace je dle zadavatele formulován tak, že ověření může zadavatel požadovat „před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem“, aniž by zadavatele omezoval, v jak velkém předstihu k tomu má dojít. Navíc právo zadavatele požadovat „reference“ vyplývá dle zadavatele rovněž z § 46 zákona. Dle zadavatele je logické, aby ověřil požadované „reference“ dle technické specifikace ještě před výběrem nejvhodnější nabídky. Zadavatel z objasnění nabídky dovodil, že navrhovatel zpochybňuje právo zadavatele náhledová data a video-ukázku požadovat, a rovněž poukázal na to, že zadávací řízení je vedeno opakovaně. Zadavatel tedy v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že nevidí důvod pro prodloužení lhůty nebo opakování své žádosti.

154.     V námitkách navrhovatel trvá na tom, že oprávnění zadavatele požadovat dané reference kdykoliv v průběhu zadávacího řízení nevyplývá ani z § 46 zákona, neboť podmínkou pro to, aby zadavatel mohl žádat po účastnících zadávacího řízení objasnění a/nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, je dle navrhovatele to, aby tohoto doplnění či objasnění bylo pro účely řádného průběhu zadávacího řízení zapotřebí. Bude se tedy dle navrhovatele jednat o případy, kdy otázka poskytnutí či neposkytnutí objasnění či doplnění chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů může průběh zadávacího řízení ovlivnit, zejména mít za následek vyloučení účastníka, a to zejména pro nesplnění zadávacích podmínek. Podstatou a smyslem § 46 odst. 1 zákona je tedy dle názoru navrhovatele objasnění či doplnění údajů, které navrhovatel vložil či byl dle požadavků zadávací dokumentace povinen vložit do své nabídky. Ve vztahu k požadovaným „referencím“ se však nejedná o tento případ, když se jedná o dokumenty a podklady, které měly být předloženy zadavateli až před podpisem smlouvy na plnění veřejné zakázky ve smyslu § 104 zákona, a to pouze od vybraného dodavatele. Dále je navrhovatel přesvědčen, že požadovat náhledová data a video-ukázku v době, kdy ještě není zřejmé, že s dodavatelem bude uzavřena smlouva, je nestandardní, neboť aby vůbec bylo možno zejména video-ukázku řádně vytvořit, musí již dodavatel mít k dispozici přístroj, který bude teprve dodávat. V daném případě se dle navrhovatele jedná o poměrně nestandardní předmět plnění, který dodavatelé nemají standardně na skladě. Navrhovatel je proto přesvědčen, že zadavatel nebyl oprávněn v této fázi zadávacího řízení navrhovatele ze zadávacího řízení z uvedeného důvodu vyloučit.Navíc navrhovatel poukazuje na to, že zadavatelem poskytnutá lhůta v délce 5 pracovních dnů pro předložení „referencí“ nebyla splnitelná, na což zadavatele rovněž upozornil a požádal o její prodloužení.

155.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že odstavec 13.4 zadávací dokumentace není formulován jako podmínka pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 zákona (tedy jako povinnost, bez jejíhož splnění zadavatel nemůže oznámit výběr dodavatele a uzavřít s ním smlouvu), nýbrž se jedná o právo zadavatele, které může, ale nemusí využít. I kdyby se navíc jednalo o podmínku uzavření smlouvy, je zadavatele přesvědčen, že z ustanovení § 104, § 122 a § 123 zákona vyplývá, že splnění této podmínky musí zadavatel ověřit ještě před oznámením rozhodnutí o výběru dodavatele. K argumentu navrhovatele, že požadovat uvedené „reference“ je nestandardní a neúčelné, zadavatel uvádí, že se jedná o námitky proti zadávacím podmínkám, které nelze v aktuální fázi zadávacího řízení úspěšně podat. K neprodloužení lhůty zadavatel sděluje, že zadávací řízení vede již měsíce, přičemž oprávnění požadovat „reference“ bylo vyhrazeno již v zadávací dokumentaci. Navíc je zadavatel přesvědčen, že navrhovatel měl možnost „reference“ doplnit i po uplynutí 5 pracovních dnů od doručení žádosti o objasnění, přičemž zadavatel by v takovém případě mohl zmeškání lhůty prominout. Nicméně navrhovatel ani později „reference“ nedoplnil. Zadavatel tedy trvá na tom, že se k žádosti o prodloužení lhůty dostatečně vyjádřil, když neshledal důvod lhůtu prodloužit zejména s ohledem na to, že navrhovatel opakovaně odmítá oprávnění zadavatele tyto „reference“ požadovat.

156.     Lze tedy shrnout, že mezi účastníky správního řízení je spor především o tom, zda byl zadavatel oprávněn po navrhovateli v dané fázi zadávacího řízení požadovat předložení „referencí“ dle bodu 13.4 zadávací dokumentace, a rovněž to, zda lhůta poskytnutá zadavatelem v žádosti o objasnění k předložení těchto „referencí“ byla přiměřená. Úřad k tomu uvádí následující.

157.     Dle bodu 13.4 zadávací dokumentace si zadavatel vyhradil právo ověřit před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem „reference“ pro technickou specifikaci pro oddělení výzkumného HdEEG, „reference“ pro technickou specifikaci pro oddělení rutinního EEG, „reference“ pro technickou specifikaci pro oddělení spánkové medicíny a požadavek na kompatibilitu mezi oddíly zakázky, jejichž rozsah je detailně popsán v příloze č. 1 smlouvy pojmenované jako „technická specifikace“. Tyto „reference“ spočívají v poskytnutí vzorových dat ze zesilovače EEG a biologických signálů ve formátu edf+. Dále je pod „reference“ pro technickou specifikaci pro oddělení výzkumného HdEEG řazena video-ukázka zapojení přístroje v prostředí MRI v blízkosti 1-2 m od primárního magnetu MRI a rovněž nahraná data v MRI prostředí pro systém HdEEG pro výzkumné účely. Pod „reference“ pro technickou specifikaci pro oddělení spánkové medicíny je dále řazeno poskytnutí zkušební verze SW pro skórovacího spánku pro oddělení spánkové medicíny. Ze zadávací dokumentace rovněž vyplývá, že zadavatel nepožadoval, aby tyto soubory označované jako „reference“ byly součástí nabídky.

158.     Z dokumentace o zadávacím řízení, zejm. ze zprávy o hodnocení dále vyplývá, že komise nejprve provedla hodnocení nabídek, kdy předmětem hodnocení byla toliko nabídková cena, přičemž komise vybrala k uzavření smlouvy toho účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a to navrhovatele. Následně komise přistoupila k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a dalších podmínek stanovených zadavatelem pouze u navrhovatele jakožto vybraného dodavatele. Zadavatel nicméně při posuzování podmínek účasti navrhovatele narazil na určité nejasnosti, proto požádal navrhovatele o jejich objasnění, přičemž navrhovatele rovněž požádal o předložení „referencí“ dle technické specifikace.

159.     Úřad je přesvědčen, že zadavatel byl oprávněn navrhovatele vyzvat k předložení požadovaných „referencí“ v souladu s bodem 13. 4 zadávací dokumentace, neboť navrhovatel byl v době odeslání žádosti o objasnění vybraným dodavatelem ve smyslu zákona, o čemž byl informován v úvodu žádosti o objasnění, kde zadavatel výslovně konstatoval, že dne 11. 12. 2024 se uskutečnilo jednání hodnoticí komise, na kterém bylo posuzováno splnění podmínek účasti navrhovatele jako vybraného dodavatele dle výsledku hodnocení. Úřad nesouhlasí s názorem navrhovatele, že by se dodavatel stával vybraným dodavatelem ve smyslu zákona až po oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona, ani s tím, že by zadavatel nemohl v případě, kdy už došlo k výběru dodavatele, vyzvat tohoto vybraného dodavatele dle § 46 zákona k objasnění nabídky či doplnění dokladů. Zákon s pojmem „vybraný dodavatel“ pracuje volněji. Vybraným dodavatelem se v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 písm. h) zákona rozumí dodavatel, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy. To znamená, že vybraným dodavatelem se dodavatel stává již bezprostředně poté, co je jeho nabídka identifikována jako nejvýhodnější. „Aby byl dodavatel vybraným dodavatelem, nemusí se tedy v souladu s výše uvedeným o této skutečnosti ani dovědět a nemusí ani dojít k oznámení o výběru dodavatele dle § 123 [zákona] či k jinému formalizovanému rozhodnutí zadavatele o jeho výběru. Již samotné provedení hodnocení a nalezení nejvýhodnější nabídky má totiž za důsledek, že byl v dotčeném zadávacím řízení identifikován vybraný dodavatel.“[12] Na tomto místě Úřad považuje za vhodné zdůraznit, že dle zákona se tedy vybraným stává dodavatel, pokud byla jeho nabídka v rámci hodnocení (vy)hodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější (byl-li v zadávacím řízení více než jeden účastník), tedy nikoliv až odesláním oznámení o výběru (či výzvy dle § 122 zákona – viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-24386/2022/162, sp. zn. ÚOHS-R0065/2022/VZ ze dne 22. 7. 2022). Není přitom rozhodné, zda se bude jednat o nabídku již posouzenou z hlediska splnění podmínek účasti, či o nabídky, kdy je hodnocení provedeno hned jako první krok po podání a otevření nabídek. Z právě uvedeného je zřejmé, že vybraným dodavatelem se tak může stát i dodavatel, který nesplňuje zadávací podmínky, přičemž pokud se následně ukáže, že vybraný dodavatel podmínky účasti nesplnil, musí jej zadavatel vyloučit. Ostatně jak uvedl Úřad např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-04167/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0610/2021/VZ ze dne 3. 2. 2022, „dokud není ukončen proces dle § 104 písm. a) zákona, nemůže být v zadávacím řízení … postaveno na jisto, že účastník zadávacího řízení (byť v souladu se zákonnou terminologií poněkud nešťastně nazýván již jako vybraný dodavatel) splňuje podmínky zadávací dokumentace a že s ním bude uzavřena smlouva.“ I pokud tedy zadavatel vybere dodavatele, resp. i tuto skutečnost dodavateli oznámí, automaticky to neznamená, že s daným vybraným dodavatelem uzavře smlouvu, neboť následně může probíhat další komunikace mezi zadavatelem a daným vybraným dodavatelem, příp. ověřování, zda vybraný dodavatel splňuje vše, co zadavatel požadoval. Ačkoliv se tedy terminologicky jedná již v této fázi o vybraného dodavatele dle zákona, daný proces „finálního výběru“ ještě nemusí být zcela dokončen, resp. smlouva nemusí být s  vybraným dodavatelem (bez dalšího) uzavřena, neboť existuje celá řada důvodů, díky nimž nemusí nutně dojít k uzavření smlouvy s daným dodavatelem (např. může být vybraný dodavatel z daného zadávacího řízení vyloučen, neboť zadavatel zjistí, že nesplňuje vše, co požadoval, či zadavatel celé zadávací řízení zruší, a to vše v souladu se zákonem).

160.     V projednávaném případě je tedy zřejmé, že navrhovatel byl v době odeslání žádosti o objasnění vybraným dodavatelem a zadavatel byl oprávněn po něm požadovat předložení „referencí“, neboť si toto právo vyhradil již v zadávací dokumentaci, ve které stanovil, že před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem může požadovat předložení „referencí“. Úřad je rovněž přesvědčen, že zadavatel byl oprávněn využít k tomuto účelu postup dle § 46 zákona. V praxi se postup podle § 46 zákona nejčastěji používá při objasňování nebo doplňování nabídek, může se ale jednat i o objasnění či doplnění jakýchkoli dalších úkonů účastníků zadávacího řízení, například žádostí o účast nebo dokladů předkládaných před uzavřením smlouvy. Základním účelem ustanovení § 46 zákona je poskytnout zadavateli nástroj, který mu umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) nejasný. V takovém případě lze vyžadovat objasnění již předložených informací, přičemž není rozhodné, čeho se objasňovaná informace týká. Může tedy jít o informaci týkající se podmínek účasti v zadávacím řízení i informaci vztahující se ke skutečnostem rozhodným pro hodnocení nabídek. Objasnění však nemůže vést k věcné změně nabídky. Lze také požadovat doplnění dalších informací (např. dokladů), které původně nejasný obsah nabídky vysvětlí (tedy prokáží její skutečný obsah).[13] Zadavatel byl tedy jednoznačně oprávněn postupem dle § 46 zákona vyzvat navrhovatele mj. k předložení „referencí“ dle technické specifikace, na jejichž základě by byl zadavatel schopen posoudit, zda plnění nabízené navrhovatelem splňuje zadávací podmínky.

161.     Zadavatel v žádosti o objasnění navrhovateli stanovil lhůtu k poskytnutí „referencí“ v délce pěti pracovních dnů ode dne doručení této žádosti. Navrhovatel v objasnění nabídky požádal o prodloužení této lhůty, přičemž zadavateli sdělil, že požadovaná data nemá aktuálně k dispozici, neboť je pro něj neúčelné jejich zajištění v době, kdy ještě není zřejmé, zda bude předmět plnění zadavateli dodávat, a to i s ohledem na nákladnost jejich zajištění, zejm. zajištění požadované video-ukázky. Z toho důvodu navrhovatel lhůtu považoval za nepřiměřeně krátkou, přičemž rovněž upozornil na to, že se jedná o období před vánočními svátky (žádost o objasnění byla navrhovateli doručena dne 15. 12. 2024 a poslední den lhůty pro předložení „referencí“ připadl na pátek 20. 12. 2024). Nicméně zadavatel žádosti navrhovatele nevyhověl, když v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že nevidí důvod lhůtu prodloužit nebo žádost opakovat, neboť zadávací řízení je vedeno opakovaně a navrhovatel zpochybňuje právo zadavatele „reference“ vůbec požadovat. Zadavatel rovněž poukázal na to, že navrhovatel měl možnost „reference“ poskytnout i po uplynutí stanovení lhůty, neboť v případě pozdějšího dodání by zadavatel zmeškání lhůty mohl prominout, nicméně navrhovatel tak neučinil.

162.     Úřad v této souvislosti upozorňuje na povinnost zadavatele dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení základní zásady zadávacího řízení vymezené v ustanovení § 6 zákona, zejm. zásadu transparentnosti. Zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona je společně se zásadou přiměřenosti, zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace jednou z hlavních zásad, na kterých je zákon vystavěn a které musí zadavatel respektovat a dodržovat během celého zadávacího řízení.

163.     Pro dodržení zásady transparentnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona musí být skutečnosti uváděné zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení řádně, tj. srozumitelně a určitě popsány tak, aby bylo toto rozhodnutí zpětně přezkoumatelné, jasné a srozumitelné. Pokud se zadavatel v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení rovněž vyjadřuje k žádosti tohoto účastníka o prodloužení lhůty poskytnuté k předložení určitých dokladů ve smyslu § 46 zákona, je s ohledem na zásadu transparentnosti nezbytné do rozhodnutí o vyloučení obsáhnout rovněž myšlenkové pochody zadavatele, které jej vedly k rozhodnutí lhůtu neprodloužit. Úřad je tedy přesvědčen, že pokud zadavatel nevyhoví žádosti o prodloužení lhůty k objasnění nebo doplnění údajů, vzorků nebo modelu dle § 46 odst. 1 zákona, musí své rozhodnutí dostatečně jasným způsobem vysvětlit. Odůvodnění tudíž musí být učiněno tak, aby z jeho výkladu bylo nanejvýše jasné, z jakého konkrétního důvodu (případně důvodů) zadavatel nepřistoupil k prodloužení lhůty stanovené k doplnění požadovaných dokladů, a musí být patrné, jaké úvahy vedly daného zadavatele k učiněnému rozhodnutí. Toto odůvodnění zadavatelova rozhodnutí o neprodloužení lhůty k poskytnutí požadovaných dokladů je o to významnější, pokud neposkytnutí požadovaných dokladů je důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.

164.     V projednávaném případě je Úřad přesvědčen, že rozhodnutí o vyloučení trpí vadou netransparentnosti v části, ve které se zadavatel vyjadřuje k žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty k poskytnutí „referencí“. Zadavatel žádným konkrétním způsobem nevysvětlil, proč lhůtu na základě žádosti navrhovatele neprodloužil, ani proč poskytnutou lhůtu považuje za přiměřenou. Zadavatel se v této souvislosti toliko omezil na konstatování, že nevidí důvod k prodloužení lhůty, přičemž své rozhodnutí odůvodnil tím, že zadávací řízení je vedeno opakovaně a navrhovatel zpochybňuje právo zadavatele vůbec tyto „reference“ požadovat. Lze tedy usuzovat, že zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel by ani v případě prodloužení lhůty požadované „reference“ nepředložil. Úřad je nicméně přesvědčen, že zadavatel nevzal na vědomí skutečnosti uvedené navrhovatelem v objasnění nabídky, kde navrhovatel přislíbil, že dodá zadavateli požadované „reference“ v nejblíže reálně splnitelném termínu, přičemž osvětlil, že těmito soubory nedisponuje, neboť pro něj nebylo účelné je pořizovat předem. Úřad je přesvědčen, že argumentaci navrhovatele lze do jisté míry považovat za poměrně racionální. Ani zadavatel v zadávací dokumentaci nevyžadoval, aby dodavatelé podávající nabídky těmito dokumenty disponovali už v době jejich podání, je tedy logické, že dodavatel, který bude vybrán k plnění veřejné zakázky, bude potřebovat určitý čas k získání těchto dat. Lze usuzovat, že zadavatel považoval lhůtu 5 pracovních dnů jako dostatečný časový úsek pro získání těchto dat, nicméně tato skutečnost není z rozhodnutí o vyloučení ani z jiných dokumentů zřejmá. Je tedy nutné postup zadavatele považovat za netransparentní, neboť zadavatel na žádost navrhovatele o prodloužení lhůty stanovené k poskytnutí „referencí“ řádným způsobem nereagoval, když jednoznačně nepopsal, z jakého důvodu k jejímu prodloužení nepřistoupil, ani nepopsal důvody, které by vedly k závěru, že stanovená lhůta je v projednávaném případě přiměřená. Úřad je přesvědčen, že ani skutečnost, že navrhovatel mohl podklady dodat po uplynutí zadavatelem vymezené lhůty, nemůže odůvodňovat její neprodloužení, jak se snaží tvrdit zadavatel zejm. ve svém vyjádření ze dne 4. 8. 2025. Navrhovatel nemůže předpokládat a ani spoléhat na to, že mu případné zmeškání lhůty bude ze strany zadavatele prominuto, přičemž s ohledem na to, že navrhovatel potřebnými doklady v té době nedisponoval (což ani zadavatel nevyžadoval) a s ohledem na to, že jejich pořízení je spojeno s určitými náklady, nelze navrhovateli vytýkat, že tyto podklady zadavateli nedodal v době, kdy čekal na odpověď na svou žádost o prodloužení lhůty. Proto nedodání „referencí“ po lhůtě, která navrhovateli již uplynula, nemůže být použito jako důvod pro neprodloužení této lhůty.

165.     Úřad souhlasí s názorem, že zadavatel není povinen se vypořádat s každým jednotlivým dílčím argumentem navrhovatele, nicméně na žádost o prodloužení lhůty je zadavatel bezpochyby povinen reagovat tak, aby bylo navrhovateli jednoznačně zřejmé, zda k prodloužení lhůty přistoupil a pokud ne, tak z jakého důvodu tak neučinil a proč považuje stanovenou lhůtu za přiměřenou. Pokud zadavatel svůj postup dostatečně jasně nevysvětlil, dopustil se zásadního porušení zásady transparentnosti, neboť učinil svůj postup nejasným a nepřezkoumatelným. Úřad v této souvislosti podotýká, že v projednávaném případě se nezabýval tím, zda lze zadavatelem stanovenou lhůtu k poskytnutí „referencí“ považovat za přiměřenou, omezil se pouze na posouzení toho, zda zadavatel svůj postup spočívající v neprodloužení lhůty k poskytnutí požadovaných dokladů v souladu se zásadou transparentnosti dostatečně popsal a odůvodnil, aby byl jeho postup čitelný a přezkoumatelný.

166.     Úřad současně doplňuje, že si je vědom, že nemůže vstupovat do hodnotících úvah zadavatele, nahrazovat je úvahami vlastními, jakož i dalších limitů postupu Úřadu ve smyslu příslušné právní úpravy a judikatury (srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 75/2009 – 100 ze dne 6. 11. 2009). Úřad konstatuje, že stran rozsahu přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu však zákon i judikatura trvají na povinnosti posoudit soulad postupu zadavatele se zásadou transparentnosti, čemuž Úřad, jak vyplývá z výše uvedeného, dostál, přičemž bylo shledáno, že v šetřeném případě zadavatel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona nedodržel.

167.     Úřad tedy uzavírá, že zadavatel v této souvislosti nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. b) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele z důvodu, že tento nedoložil doklady zadavatelem požadované na základě žádosti podle § 46 zákona, aniž by v rozhodnutí o vyloučení dostatečně reflektoval žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k předložení požadovaných dokladů, a aniž by dostatečně reflektoval informace, které navrhovatel v objasnění nabídky poskytl, když informoval, že tyto doklady nemá k dispozici, neboť nemá požadovaný předmět plnění nezbytný pro jejich vytvoření na skladě, a aniž by zadavatel transparentním způsobem popsal důvody, pro které považuje lhůtu stanovenou v žádosti o objasnění za přiměřenou a důvody popsané navrhovatelem za nerelevantní, čímž zatížil rozhodnutí o vyloučení v části týkající se neposkytnutí požadovaných „referencí“ vadou netransparentnosti. Proto tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nelze považovat za souladný se zákonem.

K neobjasnění či nesplnění technických parametrů

168.     Z žádosti o objasnění je dále zřejmé, že hodnoticí komise dospěla k závěru, že nabídka navrhovatele obsahuje technickou specifikaci, která je téměř shodná s technickou specifikací vymezenou zadavatelem v zadávací dokumentaci, přičemž na základě veřejně dostupných informací nelze některé parametry nabízeného plnění dle názoru komise ověřit. Komise tedy získala podezření, že navrhovatel pouze formálně označil všechny požadavky na technickou specifikaci za splněné, aniž by tyto parametry odpovídaly skutečnosti. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nedodal podrobnější specifikaci nabízených přístrojů, vycházela komise při posuzování splnění zadávacích podmínek z technické specifikace dostupné na webových stránkách navrhovatele k přístroji TruScan EEG.

169.     Zadavatel s ohledem na zjištěné nejasnosti požádal navrhovatele, aby vysvětlil konkrétní technické údaje, které jsou v jeho nabídce nejasně specifikovány, případně jsou neověřitelné nebo rozporné. Zadavatel žádost o objasnění rozdělil mj. dle jednotlivých oddílů předmětu plnění veřejné zakázky, kdy u každého oddílu v rámci jednotlivých bodů uvedených formou odrážek vymezil technické parametry, které považuje u nabízeného plnění za sporné. V návaznosti na uvedené technické parametry zadavatel navrhovatele požádal o doplnění písemného vysvětlení ke každé jednotlivé odrážce tak, aby z předloženého jasně vyplývalo splnění zadávacích podmínek.

170.     Dále v tomto rozhodnutí budou samostatně rozebrány jednotlivé technické parametry nabízeného přístroje, u kterých zadavatel po obdržení objasnění nabídky shledal důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Centrální místnost

171.     Zadavatel v technické specifikaci vymezil přístrojové vybavení centrální monitorovací místnosti následovně:

-        „Vysokovýkonná počítačová stanice pro online monitorování probíhajících záznamů.

-        Vizualizace probíhajících nahrávání na dedikovaných monitorech spolu s video a zvukovým monitorováním místnosti.

-        Při pořizování záznamu ve všech místnostech současně je stále k dispozici dodatečný monitor pro práci na centrálním počítači.

-        Online UPS pro zajištění pokračování záznamu v případě výpadku dodávky energie.

-        Tlačítko push-to-talk pro komunikaci se spánkovou místností.“

172.     Z nabídky navrhovatele vyplývá, že její součástí je mj. přístrojové vybavení centrální monitorovací místnosti skládající se z následujících prvků:

-        „vysokovýkonná počítačová stanice pro online monitorování probíhajících záznamů (výkonné PC se sníženými hlukovými emisemi, monitor LCD 27 DVI, min. 16 GB RAM, min. SSD 500 GB, Windows 11 Pro CZ)

-        vizualizace probíhajících nahrávání na dedikovaných monitorech spolu s video a zvukovým monitorováním místnosti.

-        při pořizování záznamu ve všech místnostech současně dodatečný monitor pro práci na centrálním počítači

-        online UPS pro zajištění pokračování záznamu v případě výpadku dodávky energie

-        tlačítko push-to-talk pro komunikaci se spánkovou místností.

-        napájecí zdroj včetně bezpečnostního oddělovacího transformátoru (dle EN 60601-01)“.

173.     Z žádosti o objasnění je zřejmé, že zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel v nabídce nedostatečně specifikoval vybavení a způsob realizace centrální monitorovací místnosti. Zadavatel proto navrhovatele požádal o doplnění písemného vysvětlení k těmto skutečnostem.

174.     V objasnění nabídky navrhovatel konstatoval, že na základě žádosti zadavatele nelze seznat, jaké konkrétní vysvětlení ve vztahu k vybavení centrální monitorovací místnosti zadavatel požaduje, proto se navrhovatel dle svého názoru nemohl k žádosti podrobněji vyjádřit. Navrhovatel proto ve vztahu k centrální monitorovací místnosti toliko citoval příslušnou část nabídky, přičemž uvedený popis považoval pro potřeby zadavatele za dostatečný. Navrhovatel rovněž v objasnění nabídky vyzval zadavatele ke specifikování toho, co mu v popisu obsaženém v nabídce chybí, resp. na co konkrétně žádost zadavatele směřuje.

175.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že v technické specifikaci vymezil přístrojové vybavení centrální monitorovací místnosti, kdy její součástí mají být mimo jiné dedikované monitory (tyto monitory jsou určené pro vizualizaci jednotlivých probíhajících nahrávání), dodatečný monitor pro práci na centrálním počítači a online UPS pro zajištění pokračování záznamu v případě výpadku dodávky energie. Navrhovatel ale ve své nabídce i jejím objasnění specifikoval pouze jediný monitor („monitor LCD 27 DVI“), ač z technické specifikace je dle zadavatele zřejmé, že požaduje více monitorů pro odlišné funkce. Vedle toho navrhovatel žádným způsobem nespecifikoval online UPS. Údaje uvedené v nabídce navrhovatele tedy byly dle názoru zadavatele nejasné a navrhovatel je neobjasnil ani na základě žádosti zadavatele.

176.     V námitkách navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel v technické specifikaci sice uvedl u přístrojového vybavení centrální místnosti: „vizualizace probíhajících nahrávání na dedikovaných monitorech spolu s video a zvukovým monitorováním místnosti“, nicméně o jaké množství monitorů se má jednat, není z vymezené technické specifikace zřejmé. Navrhovatel proto podotýká, že za úplnost a správnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel, přičemž zadavatel nemůže odpovědnost za nejasnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele. Zadavatel dále nekonkretizuje, co si má navrhovatel představit pod konkretizací UPS a jaké údaje a jaké konkrétní informace má navrhovatel zadavateli v tomto ohledu předkládat, resp. v jakém rozsahu a z jakého důvodu má pochybnosti o nesplnění uvedeného technického parametru navrhovatelem nabízeného plnění.

177.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že v technické specifikaci rozlišuje mezi dedikovanými monitory a dodatečným monitorem. Zadavatel tedy považuje za prokázané, že v centrální monitorovací místnosti nemůže být pouze jeden monitor. Ve vztahu ke konkretizaci UPS zadavatel uvádí, že navrhovatel měl online UPS konkretizovat tak, aby bylo zřejmé, jaké zařízení má být instalováno (aby zadavatel mohl ověřit, zda bude plnit svůj účel). Tohoto navrhovatel mohl docílit například uvedením názvu zařízení nebo sdělením jeho klíčových parametrů.

178.     Úřad tedy vyšel z textu rozhodnutí o vyloučení, ze kterého dovodil, že zadavatel vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, neboť dospěl k závěru, že na základě žádosti o objasnění dle § 46 zákona nebyly navrhovatelem dostatečně objasněny skutečnosti vztahující se k vybavení centrální monitorovací místnosti. Úřad se tedy zaměřil, zda v projednávaném případě byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

179.     Úřad v této souvislosti nejprve připomíná význam a důležitost řádně a pečlivě zpracované zadávací dokumentace pro průběh celého zadávacího řízení. Zadávací dokumentace je základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky a veškerých podmínek jeho plnění je tedy základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a současně nabídek vzájemně porovnatelných. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, jež mají v úmyslu soutěžit o veřejnou zakázku, natolik čitelná, aby po seznámení se s jejím obsahem bez pochybností věděli, „co“ mají zadavateli nabídnout a jakými podmínkami jsou vázáni, přičemž sám zadavatel je takto stanovenými podmínkami dále vázán. Zadávací dokumentace musí obsahovat informace nutné k vypracování nabídek, přičemž pokud zadávací dokumentace neobsahuje veškeré informace pro zpracování nabídek, popř. jsou takové informace nejasné a lze je vyložit více možnými způsoby, jedná se o pochybení na straně zadavatele. Nabídka, která splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, pak nemůže být ze zadávacího řízení vyřazena. Je to vždy zadavatel, kdo zodpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 19/2011-116 ze dne 2. 8. 2012). Důvodem pro vyloučení účastníka tedy může být pouze rozpor předložených údajů, dokladů atd. se zadávacími podmínkami, nikoli s představami zadavatele, které nebyly v zadávacích podmínkách jednoznačně popsány.

180.     K průběhu zadávacího řízení Úřad připomíná, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil technické parametry přístrojového vybavení centrální monitorovací místnosti, přičemž z těchto požadavků jednoznačně vycházel navrhovatel ve své nabídce, když tyto do své nabídky z velké části opsal a doplnil je o určité technické údaje nabízeného řešení. Pokud tedy ze zadávacích podmínek vyplývá, že dodavatel je povinen v rámci vybavení centrální monitorovací místnosti dodat více monitorů (dedikované monitory a dodatečný monitor pro práci na centrálním počítači), jak tvrdí zadavatel, je nutné konstatovat, že rovněž z nabídky navrhovatele vyplývá, že dodá více monitorů, když navrhovatel zadávací podmínky v této části nabídky v podstatě opsal. V této souvislosti je nutné připomenout, že zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně nestanovil požadavek na počet jednotlivých monitorů či jejich konkrétní specifikaci a rovněž nepožadoval, aby potenciální dodavatelé ve své nabídce označili jejich počet nebo je jiným způsobem konkretizovali. Vzhledem k tomu, že je to právě zadavatel, kdo je odpovědný za dostatečně jasné vymezení zadávacích podmínek a za správnost a úplnost zadávací dokumentace, nelze klást navrhovateli k tíži, že tyto monitory ve své nabídce nespecifikoval a nezahrnul ani jejich počet.

181.     Zadavatel nicméně zastává názor, že navrhovatel ve své nabídce nedostatečně specifikoval vybavení a způsob realizace monitorovací místnosti, a proto jej požádal o doplnění písemného vysvětlení k těmto skutečnostem tak, aby z předloženého vyplývalo splnění zadávacích podmínek. Je však nutné konstatovat, že zadavatel ani v této žádosti o objasnění žádným způsobem nepopsal své pochybnosti ohledně počtu navrhovatelem nabízených monitorů či specifikace konkrétního vybavení centrální monitorovací místnosti, zejm. UPS. Na takto obecnou žádost reagoval navrhovatel tím, že v objasnění především citoval příslušnou část nabídky. Úřad je s ohledem na právě uvedené přesvědčen, že zadavatel nebyl oprávněn vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu, že neobjasnil požadované údaje, neboť žádost zadavatele byla formulována tak neurčitě, že navrhovatel opravdu nemusel být s to „odhadnout“, jakou reakci by si zadavatel představoval. Obdobně jako v případě žádosti o objasnění MNNC byl zadavatel s ohledem na zásadu transparentnosti upravenou v § 6 odst. 1 zákona povinen v žádosti o objasnění specifikovat dostatečně jasným a srozumitelným způsobem jím zjištěné nedostatky nabídky navrhovatele a své pochybnosti o splnění zadávacích podmínek, aby navrhovatel měl možnost na tuto žádost řádně reagovat a pochybnosti zadavatele vyvrátit. Pokud navrhovatel vycházel ze zadávací dokumentace a v podstatě ve své nabídce opsal technickou specifikaci přístrojového vybavení centrální monitorovací místnosti stanovenou zadavatelem, nemohlo mu být na základě žádosti o objasnění formulované zadavatelem poměrně vágním způsobem zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti by měl zadavateli objasnit, když jeho nabídka jednoznačně odpovídala zadávací dokumentaci a žádnou další specifikaci přístrojového vybavení centrální monitorovací místnosti zadavatel nevyžadoval. Objasnění nabídky ze strany navrhovatele tedy jednoznačně odpovídalo poměrně stručné žádosti zadavatele o objasnění. Úřad připomíná, že je to právě zadavatel, kdo nese odpovědnost za to, aby zadávací dokumentace byla zpracována tak, aby obsahovala informace nezbytné pro zpracování nabídek. Základem zadávací dokumentace je totiž co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky. Nelze proto klást k tíži navrhovateli, že do své nabídky nezahrnul údaje, jejichž zahrnutí zadavatel v zadávací dokumentaci přímo nevyžadoval. Rovněž nelze navrhovateli vyčítat, že tyto údaje zadavateli na jeho žádost neobjasnil, když jejich objasnění zadavatel výslovně v žádosti o objasnění nepožadoval, resp. na základě znění žádosti o objasnění ve spojení se zadávací dokumentací nebylo možné dovodit, jaké skutečnosti by měl navrhovatel zadavateli v souvislosti s centrální monitorovací místností objasnit.

182.     Úřad proto konstatuje, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze dovodit naplnění zadavatelem tvrzeného důvodu pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení u přístrojového vybavení centrální monitorovací místnosti, tj. že údaje uvedené v nabídce navrhovatele byly nejasné. Rovněž nelze souhlasit se zadavatelem, že údaje vztahující se k přístrojovému vybavení centrální monitorovací místnosti nebyly navrhovatelem objasněny nebo doplněny na základě žádosti zadavatele podle § 46 zákona, neboť navrhovatel na žádost zadavatele reagoval způsobem odpovídajícím její formulaci, když potvrdil, že nabízí takové vybavení centrální monitorovací místnosti, které bylo v jeho nabídce specifikováno způsobem vycházejícím ze znění zadávací dokumentace. Pokud zadavatel v žádosti o objasnění nespecifikoval, v čem konkrétně by mělo objasnění navrhovatele ve vztahu k centrální monitorovací místnosti spočívat, nelze po navrhovateli požadovat, aby takové objasnění předložil. Úřad tak uzavírá, že tento důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení coby důvod dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona nemůže obstát.

Rozlišení bitové hloubky ADC

183.     Zadavatel v technické specifikaci pro jednotlivé oddíly požaduje zesilovač EEG a biologických signálů, zesilovač EEG a biologických signálů rutinního EEG a zesilovač EEG a biologických signálů pro výzkumné HdDEEG, jejichž rozlišení bitové hloubky ADC bude činit 24 bitů. Navrhovatel v nabídce uvádí u všech nabízených zesilovačů EEG rozlišení bitové hloubky ADC 24 bitů. Vzhledem k tomu, že ve veřejně dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje tento parametr není zmíněn, požádal zadavatel navrhovatele o doplnění písemného vysvětlení tak, aby z předloženého jasně vyplývalo splnění jmenované zadávací podmínky.

184.     V objasnění nabídky navrhovatel prohlásil, že jím nabízené plnění tento požadavek v plném rozsahu splňuje. Ačkoli tento údaj není výslovně uveden v technické specifikaci přístroje dohledané zadavatelem, navrhovatel poukazuje na to, že nabízené EEG hlavice řady PLUS jsou nominálně 24 bitové. „To, že se jedná o DC hlavice je zřejmé z parametru Kmitočtový rozsah 0 - 4000 Hz, kde dolní nulová hodnota znamená stejnosměrný přenos. Také všechny na trhu nabízené snímací DC EEG hlavice jsou nominálně 24 bitové. To mimo jiné i z toho důvodu, že pro snímání stejnosměrných EEG signálů nepostačuje 16 bitový A/D převod.“

185.     V rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že si ověřil tvrzení navrhovatele, přičemž zjistil, že na str. 59 návodu k nabízenému přístroji, na který v jiných souvislostech odkazuje sám navrhovatel, je pro všechny snímací jednotky uveden parametr „A/D konverze“ hodnotou „až 24 bitů“. Použití slova „až“ dle názoru zadavatele ukazuje, že se jedná o maximální možnou hodnotu, které ale reálně nemusí být dosaženo (resp. jí lze dosáhnout jen za ideálních podmínek). Zadavatel proto dospěl k závěru, že účastník nedoložil, že jím nabízené řešení splňuje požadovaný parametr, resp. zadávací podmínky.

186.     Navrhovatel v námitkách sděluje, že návod dohledaný zadavatelem obsahuje základní parametry nabízeného plnění. Navrhovatel trvá na tom, že přístroj v uvedeném parametru umožňuje konfiguraci tak, že snímací jednotka má hodnotu právě 24 bitů. Navrhovatel podotýká, že je výrobcem nabízeného přístroje a je schopen bez dalšího přístroj konfigurovat podle individuálních požadavků zadavatele. Skutečnost, že všechny nabízené hlavice jsou ve verzi PLUS 24bitové, si zadavatel může dle tvrzení navrhovatele ověřit na odkazované zakázce, kde je vidět technická specifikace přístrojů.

187.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve připomíná, že pro rozhodnutí o vyloučení je rozhodující stav v době, kdy vypršela lhůta pro objasnění nabídky. Zadavatel je tedy přesvědčen, že nemůže přihlížet ke skutečnostem uvedeným v námitkách, proto setrvává na svých závěrech obsažených v rozhodnutí o vyloučení. Zadavatel poukazuje na to, že stanovil tento parametr bez příslovce „nominálně“, které užívá navrhovatel ve svém objasnění. Rovněž skutečnost, že nepostačuje 16bitový A/D převod dle zadavatele neznamená, že je v procesu zachováno rozlišení 24 bitů. S ohledem na tyto skutečnosti dle názoru zadavatele nelze tento parametr považovat za objasněný.

188.     Úřad opět vyšel z textu rozhodnutí o vyloučení, ze kterého dovodil následující. Zadavatel vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť dospěl k závěru, že navrhovatel nedoložil, že jím nabízené řešení splňuje požadovaný parametr specifikovaný jako rozlišení bitové hloubky ADC v hodnotě 24 bitů, tj. že splňuje zadávací podmínky. Úřad se tedy zaměřil, zda v projednávaném případě byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

189.     Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení. Pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, musí mít postaveno najisto, že důvody pro jeho vyloučení byly skutečně naplněny. Úřad dále uvádí, že pro případy, kdy z nabídky není zcela jasné, zda tato splňuje požadavky zadavatele, či nikoliv, stanovil zákonodárce v zákoně institut výzvy podle § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel je podle citovaného ustanovení zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které ve svých nabídkách uvedli. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek či žádostí o účast o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění je oprávněním zadavatele, a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka či žádost o účast účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky či žádosti o účast vyloučí.

190.     V určitých situacích však může zadavateli vzniknout povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona. Tato povinnost nastává zejména v situaci, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel zadávací podmínky splňuje, či nikoliv. Rovněž komentářová literatura[14] uvádí, že "[a]čkoli ze ZVZ vyplývá, že postup dle komentovaného § 46 je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost o objasnění či doplnění dle komentovaného ustanovení učinit), v některých případech bude zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl spolehlivý podklad pro jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena, resp. zda splňuje zadávací podmínky či nikoliv. V některých specifických případech byla totiž soudní judikaturou dovozena obligatornost žádosti k objasnění nebo doplnění; jakkoliv se tato judikatura týkala aplikace ZVZ 2006, je její aplikovatelnost pro aktuální úpravu potvrzena rozhodovací praxí ÚOHS, ze které vyplývá, že zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny.“

191.     Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011 mj. konstatoval, že „jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout. Zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoli.“.

192.     Dle Úřadu tak zadavatel v případě, kdy nemá z předložené nabídky postaveno najisto, zda nabídka zadávací podmínky splňuje, či nikoliv, a zda tedy jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí získat jednoznačný podklad pro posouzení této skutečnosti, a je tedy v takovém případě s odkazem na výše uvedené povinen využít institut výzvy dle § 46 odst. 1 zákona.

193.     V projednávaném případě navrhovatel ve své nabídce parametr spočívající v rozlišení bitové hloubky ADC 24 bitů uvedl, nicméně zadavatel dospěl k závěru, že jej nelze ověřit z veřejně dostupné specifikace nabízeného přístroje. Proto zadavatel požádal navrhovatele o  doplnění vysvětlení, ze kterého bude jednoznačně vyplývat splnění této zadávací podmínky. Navrhovatel v objasnění prohlásil, že tento parametr nabízený přístroj jednoznačně splňuje. Zadavatel si nicméně tuto skutečnost sám ověřil z návodu, přičemž zjistil, že je v něm uveden parametr „A/D konverze“ s hodnotou „až 24 bitů“. Použití slova „až“ dle názoru zadavatele ukazuje, že se jedná o maximální možnou hodnotu, které ale reálně nemusí být dosaženo, proto zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel nedoložil splnění této zadávací podmínky. Úřad je přesvědčen, že zadavatel na základě jemu dostupných informací nemohl dospět k závěru, že nabízený přístroj tento požadavek nesplňuje, neboť měl k dispozici prohlášení navrhovatele jakožto výrobce nabízeného přístroje, ze kterého vyplývá, že nabízený přístroj daný technický parametr jednoznačně splňuje. Rovněž měl zadavatel k dispozici návod, který jednoznačně potvrzuje, že přístroj dosahuje daného parametru. V takové situaci zadavatel nemohl mít postaveno najisto, že navrhovatel neprokázal uvedený technický parametr nebo že jej nedoložil. V návodu je sice uvedeno, že přístroj dosahuje rozlišení bitové hloubky ADC až 24 bitů, nicméně z tohoto slovního spojení jednoznačně nelze dovodit, že by hodnota 24 bitů byla nedosažitelná nebo dosažitelná jenom za výjimečných či ideálních podmínek. Nadto navrhovatel, jakožto výrobce a dodavatel nabízeného přístroje jednoznačně prohlásil, že je daný požadavek splněn. Pokud zadavateli ani na základě objasnění nabídky nebylo zřejmé, zda nabízený přístroj daný technický parametr splňuje právě s ohledem na slovní spojení „až 24 bitů“ uvedené v návodu, byl zadavatel povinen navrhovatele opětovně vyzvat k objasnění tohoto parametru a s ohledem na zásadu transparentnosti upravenou v § 6 odst. 1 zákona konkrétně specifikovat, že spatřuje rozpor mezi jeho prohlášením o splnění daného parametru a obsahem návodu, a požádat jej o objasnění těchto skutečností. Úřad proto trvá na tom, že na základě dostupných informací nemohl mít zadavatel postaveno najisto, že plnění nabízené navrhovatelem zadávací podmínky nesplňuje a že navrhovatel tyto skutečnosti zadavateli nedoložil, když jejich splnění vyplývalo, jak z prohlášení navrhovatele obsaženém v objasnění nabídky, tak z návodu. Pokud měl však zadavatel i přesto pochybnosti o splnění zadávacích podmínek, bylo jeho povinností se touto skutečností dále zabývat do doby, než bude schopen jednoznačně konstatovat, zda jsou či nejsou dány důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V popsaném případě tedy zadavatel jednoznačně nemohl (bez dalšího) přistoupit k vyloučení navrhovatele s odkazem na ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu, že navrhovatel nedoložil splnění jmenovaného technického parametru, neboť na základě zadavateli dostupných informací nelze jednoznačně konstatovat, že by navrhovatelem nabízené řešení daný technický parametr nesplňovalo.

Podpora lab-streaming-layer protokolu

194.     Zadavatel v technické specifikaci pro jednotlivé oddíly požaduje zesilovač EEG a biologických signálů, zesilovač EEG a biologických signálů rutinního EEG a zesilovač EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG, které budou podporovat lab-streaming-layer protokol. Navrhovatel v nabídce uvádí, že požadavek je splněn, resp. plně implementován, nicméně zadavatel dospěl k závěru, že tento parametr není možné ověřit z veřejně dostupné technické specifikace nabízeného přístroje. Proto zadavatel navrhovatele požádal mj. ve vztahu k tomuto technickému parametru o doplnění písemného vysvětlení.Navrhovatel v objasnění nabídky k tomuto parametru uvádí, že do cenové nabídky byl pro všechny systémy zahrnut modul podpory LSL (lab-streaming-layer).

195.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení trvá na tom, že v nabídce navrhovatele modul podpory LSL zmíněn není a není ani konkretizován. Též v návodu není podpora LSL protokolu vůbec zmíněna. Zadavatel proto dospěl k závěru, že ani tento parametr nebyl navrhovatelem na základě žádosti objasněn.

196.     V námitkách navrhovatel opětovně prohlašuje, že v rámci plnění veřejné zakázky je zadavateli připraven dodat přístroj plně odpovídající jeho požadavkům. Pokud by dodaný přístroj daný parametr nesplňoval, byl by zadavatel v rámci plnění veřejné zakázky oprávněn uplatňovat vůči navrhovateli nároky z odpovědnosti za vady či smluvní pokuty. Navrhovatel v této souvislosti předkládá zadavateli rovněž odkaz na video, ze kterého si může tvrzení navrhovatele ve vztahu k tomuto parametru ověřit.

197.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že navrhovatel pouze v objasnění nabídky uvedl, že do cenové nabídky zahrnul modul podpory LSL, nicméně dle zadavatele nebylo zřejmé, o který z možných modulů se jedná. Ani v návodu nejsou dle zadavatele uvedeny potřebné skutečnosti k ověření tohoto tvrzení. Zadavatel by se tak musel spoléhat na prosté ujištění navrhovatele, přičemž dle názoru zadavatele prosté ujištění nelze považovat za řádné objasnění nabídky.

198.     Z obsahu rozhodnutí o vyloučení Úřad dovozuje, že zadavatel vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, neboť dospěl k závěru, že na základě žádosti o objasnění dle § 46 zákona nebyl navrhovatelem dostatečně objasněn technický parametr specifikovaný jako podpora lab-streaming-layer protokolu. Úřad proto posuzoval, zda v projednávaném případě byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

199.     K průběhu zadávacího řízení Úřad připomíná, že zadavatel v žádosti o objasnění konstatoval, že z veřejně dostupné technické specifikace nelze ověřit, že nabízený přístroj podporuje lab-streaming-layer protokol, přičemž požádal o vysvětlení této skutečnosti. Navrhovatel v objasnění výslovně prohlásil, že modul podpory lab-streaming-layer protokolu je v nabídce zahrnut, ostatně tato skutečnost dle Úřadu vyplývá i z nabídky, když navrhovatel u každého nabízeného zesilovače EEG uvádí parametr „Podpora lab-streaming-layer protokolu ANO – plně implementováno“. Zadavatel přesto prohlášení navrhovatele obsažené v objasnění nabídky nepovažoval za dostatečné a přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nedostatečného objasnění údajů dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Úřad je nicméně přesvědčen, že v projednávaném případě není tento důvod pro vyloučení navrhovatele naplněn. Z žádosti o objasnění vyplývá, že zadavatel požadoval toliko písemné vysvětlení tohoto parametru, a nikoliv jeho doložení konkrétním dokumentem, jako například návodem či technickým listem apod. Zadavatel rovněž nepožadoval konkretizaci nabízeného modulu. Je proto nutné konstatovat, že navrhovatel na žádost o objasnění odpovídajícím způsobem reagoval, když potvrdil, že údaje v nabídce odpovídají skutečnosti a nabízený přístroj daný technický parametr splňuje. Dle Úřadu je nutné považovat prohlášení výrobce daného přístroje za dostatečné objasnění jmenovaného parametru, neboť pochází přímo od subjektu, který přístroj vyvíjí, vyrábí a garantuje jeho vlastnosti. Výrobce je v podstatě nejkompetentnější osobou k posouzení a potvrzení technických parametrů a funkcí daného přístroje. V projednávaném případě je navrhovatel rovněž výrobcem daného přístroje, přičemž jeho prohlášení lze považovat za relevantní zdroj informací poskytnutý odborně způsobilou osobou. Nepovažovat toto prohlášení výrobce za dostatečné by v konečném důsledku znamenalo zpochybnit odbornost samotného výrobce, který odpovídá za správnost údajů o výrobku.

200.     Zadavatel ve vyjádření ze dne 4. 8. 2025 trvá na tom, že navrhovatel jakožto výrobce daného produktu nemůže mít v zadávacím řízení privilegované postavení, které by mu umožnilo poskytnout namísto dokladů pouhé prohlášení o splnění technických parametrů. Úřad jednoznačně odmítá, že by akceptace prohlášení účastníka zadávacího řízení, který je rovněž výrobcem nabízeného přístroje, dávala výrobcům privilegované postavení v rámci zadávacího řízení či že by byli zproštěni povinnosti dokládat relevantní skutečnosti. Úřad toliko připouští, že s ohledem na zjištěné skutečnosti v projednávaném případě a rovněž s ohledem na obecný princip poctivosti v obchodním styku dospěl k závěru, že prohlášení navrhovatele jakožto výrobce je nutné považovat za dostatečnou reakci na zadavatelem formulovanou žádost o objasnění, ve které zadavatel žádal pouze o písemné vysvětlení dané skutečnosti. Úřad je přesvědčen, že pokud navrhovatel jakožto výrobce nabízeného přístroje prohlásí, že nabízený přístroj daný parametr splňuje, je nutné toto prohlášení brát do úvahy, neboť je to právě výrobce, kdo musí znát všechny technické parametry a vlastnosti svého výrobku a musí si být vědom případných rizik. Ačkoliv tedy čestné prohlášení či deklarace výrobce nemůže obecně vzato nahrazovat doložení oficiální technické dokumentace k nabízenému řešení, má bezesporu určitou vypovídací hodnotu. Ostatně technická dokumentace představuje ve své podstatě též určitou formu prohlášení výrobce o tom, jak jeho produkt funguje či vypadá, jaké má vlastnosti apod. Její větší průkaznost (na rozdíl od „deklarace“ výrobce, kterou si lze v obecné rovině představit jako stručnější dokument) je pak odvislá především od její obsažnosti, resp. podrobnosti.

201.     Zadavatel ve vyjádření ze dne 4. 8. 2025 dále upozorňuje, že kdyby v rámci žádosti o objasnění požadoval konkrétní dokument nebo popis, tak by tento postup mohl být napaden za nepřípustné omezování navrhovatele. Z toho tudíž vyplývá, že v souladu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti je takový postup, kdy zadavatel nechá navrhovateli volnost, jakým způsobem svou nabídku objasní. Úřad s tímto názorem zadavatele do jisté míry souhlasí, nicméně je třeba vzít v úvahu relevantní skutečnosti projednávaného případu, kdy ze zjištěných skutečností lze dovodit, že zadavatel měl určitou představu o tom, jakým způsobem by měl navrhovatel svou nabídku objasnit. Konkrétně z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že se zadavateli nelíbí, že v nabídce navrhovatele není modul podpory LSL zmíněn a není ani konkretizován, z rozhodnutí o námitkách pak vyplývá, že dle zadavatele nebylo zřejmé, o který z možných modulů se jedná, přičemž ani v návodu nejsou dle zadavatele uvedeny potřebné skutečnosti k ověření tohoto tvrzení. Úřad je přesvědčen, že pokud má zadavatel takové konkrétní požadavky (tzn. požaduje např. konkretizaci modulu nabízeného LSL a doložení této skutečnosti konkrétními doklady), musí žádost o objasnění formulovat tak, aby z ní právě tyto požadavky byly jednoznačně zřejmé. Pouze na dostatečně konkrétní žádost je schopen navrhovatel odpovídajícím způsobem reagovat. Úřad tedy souhlasí s tím, že žádost o objasnění nemůže navrhovatele příliš limitovat, nicméně pořád z ní musí být jasně seznatelné, jaké skutečnosti by měly být zadavateli objasněny a zda si zadavatel přeje tyto skutečnosti doložit konkrétními doklady, případně uvést demonstrativní výčet těchto dokladů apod. Pokud je žádost o objasnění příliš obecná a žádné takové konkrétní skutečnosti neobsahuje, nelze navrhovateli vytýkat, že ani jeho objasnění neodpovídá představám zadavatele, resp. nelze z tohoto důvodu přistoupit k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

202.     Úřad proto uzavírá, že zadavatel nebyl oprávněn (bez dalšího) přistoupit k vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona z důvodu nedostatečného objasnění tohoto technického parametru, neboť prohlášení navrhovatele jakožto výrobce daného přístroje lze jednoznačně považovat za dostatečné objasnění poskytnuté odborně způsobilou osobou. Pokud však u zadavatele přetrvávaly pochybnosti o tom, zda navrhovatelem nabízené řešení tento parametr splňuje, byl oprávněn navrhovatele vyzvat k doložení splnění tohoto parametru konkrétními dokumenty, např. návodem či technickou dokumentací k nabízenému přístroji. Uvedené doklady nicméně zadavatel v projednávaném případě nepožadoval, když v žádosti o objasnění žádal toliko potvrzení, resp. písemné vysvětlení tohoto parametru, ze kterého bude vyplývat splnění zadávacích podmínek. Na žádost zadavatele navrhovatel řádně reagoval, když potvrdil, že nabízené řešení v plném rozsahu splňuje zadávací podmínky, neboť je u všech nabízených zesilovačů EEG zahrnut modul podpory lab-streaming-layer protokolu. Úřad tak uzavírá, že důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení spočívající v údajném neobjasnění technického parametru podpory lab-streaming-layer protokolu, coby důvod dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona v projednávaném případě nemůže obstát.

Vzorkovací frekvence

203.     Zadavatel v technické specifikaci pro jednotlivé oddíly požaduje zesilovač EEG a biologických signálů, zesilovač EEG a biologických signálů rutinního EEG a zesilovač EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG, jejichž vzorkovací frekvence bude činit 1 kHz – 16 kHz pro každý kanál. Navrhovatel ve své nabídce požadovaný rozsah uvádí, nicméně zadavatel v žádosti o objasnění poukazuje na to, že v dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje TruScan EEG je uvedena vzorkovací frekvence 6000 Hz (6 kHz) na kanál. Dle zadavatele tedy existuje obava, že daný parametr v nabídce neodpovídá realitě. „Dále je v technické specifikaci přístroje TruScan zmíněna i frekvence ukládání dat 200 – 3000 Hz, což z technického hlediska odpovídá reálné vzorkovací frekvenci, která je tímto znatelně odlišná od vzorkovací frekvence uvedené v nabídce.“ V žádosti o objasnění zadavatel rovněž vysvětlil pojem vzorkovací frekvence, kdy uvedl, že „[v]zorkovací frekvencí se rozumí časový interval mezi jednotlivými nasnímanými vzorky, které jsou již převedené v digitální hodnotu a jsou uložené. Jedná se tedy o vzorkovací frekvenci naměřených a uložených dat. Hodnota vzorkovací frekvence se nejčastěji uvádí v jednotkách Hertz (Hz) nebo počtu vzorků za 1 vteřinu.“.

204.     Navrhovatel v objasnění nabídky odkázal na obsah veřejně dostupného návodu k přístroji TruScan EEG, kde je na straně 60 uvedeno u hlavice TruScan s označením PLUS toto: „Rychlost ukládání: 250, 500, 1000, 2000, 4000, 8000, 16000 Hz“. Navrhovatel proto ve vztahu k tomuto parametru prohlašuje, že jím nabízené plnění požadavek na vzorkovací frekvenci v plném rozsahu splňuje.

205.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nejprve konstatuje, že vzorkovací frekvencí se míní časový interval mezi jednotlivými nasnímanými vzorky, které jsou již převedené v digitální hodnotu a jsou uložené. Zadavatel dále uvádí, že z části návodu, na kterou odkazuje navrhovatel v objasnění nabídky, není zřejmé, jak konkrétně je vymezeno ukládání (co konkrétně se ukládá). Zadavatel požaduje, aby uloženy byly digitální hodnoty, přičemž splnění tohoto parametru dle zadavatele z návodu nevyplývá (návod by ukládání mohl vztahovat zejména k analogové hodnotě). Zadavatel je proto přesvědčen, že odkaz účastníka na údaj v návodu nelze považovat za dostatečné objasnění.

206.     V námitkách navrhovatel opětovně prohlašuje, že jím nabízené plnění tento požadavek v plném rozsahu splňuje. Ačkoli požadavek na prokázání způsobu ukládání dat není uveden v zadávací dokumentaci, navrhovatel v návaznosti na pochybnosti zadavatele uvádí, že se data ukládají se shodnou vzorkovací frekvencí odpovídající nastavení softwaru. Dodání přístroje se stejným požadavkem na vzorkovací frekvenci ze strany navrhovatele je možno ověřit na odkazu, který navrhovatel v námitkách přikládá.

207.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že ve vztahu ke vzorkovací frekvenci odkaz na návod nelze považovat za řádné objasnění, neboť z návodu nevyplývá, zda se rychlost ukládání vztahuje k analogové nebo již digitální hodnotě (jak požaduje zadavatel). Zadavatel v této souvislosti poukazuje na to, že návod hovoří jen o „rychlosti ukládání“, což nemusí být to samé jako „vzorkovací frekvence“, jak ji vymezil zadavatel. Ve vztahu k veřejné zakázce, na kterou navrhovatel v námitkách v této souvislosti odkazuje, zadavatel opakovaně sděluje, že nemůže přihlížet k novým skutečnostem, které nebyly navrhovatelem sděleny ve lhůtě stanovené v žádosti o objasnění.

208.     Výše uvedené lze shrnout následovně. Zadavatel v projednávaném případě poptává zesilovače EEG, jejichž vzorkovací frekvence činí 1 kHz – 16 kHz pro každý kanál. Navrhovatel ve své nabídce požadovaný rozsah uvádí, nicméně ve veřejně dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje je dle zadavatele uvedena vzorkovací frekvence 6000 Hz (6 kHz) na kanál. Dle zadavatele proto informace obsažené v nabídce nemusí odpovídat realitě. Dále zadavatel v žádosti o objasnění konstatuje, že je v technické specifikaci přístroje zmíněna i frekvence ukládání dat 200 – 3000 Hz, což z technického hlediska odpovídá reálné vzorkovací frekvenci, která je tímto odlišná od vzorkovací frekvence uvedené v nabídce. Navrhovatel v objasnění nabídky prohlásil, že nabízené plnění tento technický parametr splňuje a odkázal na návod, ve kterém je rychlost ukládání výslovně uvedena. Nicméně toto objasnění nepovažoval zadavatel za dostatečné, neboť dle jeho názoru z návodu nelze dovodit, jak konkrétně je ukládání vymezeno, přičemž zadavatel požaduje, aby byly uloženy digitální hodnoty. Proto zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení. Úřad v této souvislosti opětovně upozorňuje na zásadu transparentnosti upravenou v § 6 odst. 1 zákona, kterou je zadavatel povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení. Je tedy s ohledem na zásadu transparentnosti nezbytné, aby z žádosti o objasnění bylo jasně seznatelné, jaké skutečnosti z nabídky jsou pro zadavatele nejasné a jakým způsobem by ze strany navrhovatele mělo dojít k jejich objasnění. Pokud se objasnění týká technických parametrů, měl by být z žádosti o objasnění jednoznačně zřejmý i výklad užitých technických pojmů, pokud je právě tento výklad nezbytný pro objasnění nabídky. V projednávaném případě sice zadavatel v žádosti o objasnění definoval pojem vzorkovací frekvence, kterou popsal jako časový interval mezi jednotlivými nasnímanými vzorky, které jsou již převedené v digitální hodnotu a jsou uložené. Nicméně s tímto pojmem sám zadavatel pracoval nekonzistentně, když v žádosti o objasnění uvedl, že v technické specifikaci přístroje TruScan je zmíněna i frekvence ukládání dat 200 – 3000 Hz, což z technického hlediska odpovídá reálné vzorkovací frekvenci, ale následně v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že v návodu, na který odkazuje navrhovatel v objasnění nabídky, je uvedena rychlost ukládání, ale není z něj zřejmé, jak konkrétně je ukládání vymezeno (co konkrétně se ukládá). Pokud tedy jednou zadavatel konstatoval, že rychlost (resp. frekvence) ukládání odpovídá z technického hlediska reálné vzorkovací frekvenci, kdy vzorkovací frekvencí se rozumí časový interval mezi jednotlivými nasnímanými vzorky, které jsou již převedené v digitální hodnotu a jsou uložené, nemůže poté naopak tvrdit, že rychlost ukládání uvedená v návodu nemusí znamenat ukládání digitálních hodnot, nýbrž hodnot analogových. Zadavatel tedy svůj postup zatížil vadou netransparentnosti, když s pojmy vzorkovací frekvence a rychlost/frekvence ukládání pracoval nekonzistentně. O problému s výkladem těchto pojmů vypovídá i rozhodnutí o námitkách, ve kterém zadavatel připouští, že návod navrhovatele hovoří jen o „rychlosti ukládání“, což nemusí být to samé jako „vzorkovací frekvence“, jak ji vymezil zadavatel. Ani zadavatel tedy není schopen s určitostí říct, zda se jedná či nejedná o stejné pojmy, a nemůže mít tedy ani postaveno najisto, zda navrhovatelem nabízené řešení tento parametr splňuje či nikoliv. Úřad je tedy přesvědčen, že zadavatel jednoznačně nemohl mít na základě předložených dokumentů a postaveno najisto, že by přístroj nabízený navrhovatelem nesplňoval ve vztahu k tomuto technickému parametru zadávací podmínky, pročež nemohl (bez dalšího) přistoupit k jeho vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

209.     Úřad je přesvědčen, že nebyl dán ani důvod pro vyloučení upravený v písm. b) citovaného ustanovení zákona, neboť nelze konstatovat, že by navrhovatel tento technický parametr na žádost zadavatele neobjasnil, když zadavateli písemně prohlásil, že nabízené řešení tento technický parametr jednoznačně splňuje (přičemž si byl vědom výkladu pojmu vzorkovací frekvence, který zastává zadavatel) a rovněž odkázal na návod k nabízenému přístroji, ze kterého dle názoru navrhovatele splnění jmenovaného parametru vyplývá. S ohledem na znění žádosti o objasnění je nutné považovat objasnění nabídky ze strany navrhovatele za dostatečné, přičemž pokud i nadále u zadavatele přetrvávaly pochybnosti o splnění parametru, měl možnost navrhovatele opětovně vyzvat k objasnění nabídky a v této žádosti důsledně konkretizovat své pochybnosti o rozdílu mezi pojmy „rychlosti ukládání“ a „vzorkovací frekvence“  s ohledem na způsob ukládání dat (v analogové či digitální podobě), a to takovým způsobem, aby byl navrhovatel schopen se k nim řádně vyjádřit. Je tedy nutné uzavřít, že ani tento důvod pro vyloučení navrhovatele v projednávaném případě nebyl naplněn.

Počet kanálů

210.     Zadavatel ve třetím oddílu technické specifikace požaduje dodání mj. 256-kanálového zesilovače EEG a biologických signálů plně kompatibilního pro nahrávání v MRI, přičemž dle technické specifikace zadavatel připouští, že může být využito i méně kanálů. Navrhovatel ve své nabídce požadovanou hodnotu 256 kanálů uvádí. Zadavatel nicméně dospěl k tomu, že na základě veřejně dostupných informací nelze tento parametr ověřit, neboť v technické specifikaci nabízeného přístroje je uveden maximální počet kanálů 128. Proto zadavatel navrhovatele v této souvislosti požádal o doplnění písemného vysvětlení tak, aby z předloženého jasně vyplývalo splnění zadávacích podmínek.

211.     Rovněž ve vztahu k tomuto požadavku navrhovatel v objasnění nabídky odkazuje na návod a potvrzuje, že všechny vyráběné varianty a modely v návodu specifikované lze na přání zákazníka konfigurovat, a to jak přidáním, tak i odebráním HW a SW modalit. Označení CL256 užité v návodu navrhovatele znamená 256 kanálů, což odpovídá požadavku zadavatele na 256-kanálový zesilovač EEG. Zadavatel nicméně v rozhodnutí o vyloučení dospěl k závěru, že po objasnění nabídky ze strany navrhovatele nadále zůstává nejasné, jaké navrhovatel nabízí řešení, zejména jaký model hlavic navrhovatel plánuje dodat a v jakém počtu. Odkaz na údaje v návodu dle zadavatele nelze považovat za dostatečné objasnění těchto skutečností, proto je dle zadavatele dán důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

212.     Navrhovatel v námitkách považuje výše citovaný závěr zadavatele za absurdní, neboť má za to, že model hlavic a jejich počet je z pohledu zadavatelem vymezených technických požadavků bezpředmětný. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel mohl požádat o další objasnění jeho nabídky, pokud nepovažoval objasnění za dostatečné. Pro vyloučení pochybností však navrhovatel uvádí, že jím nabízené řešení obsahuje model hlavice: TruScan RS 64 PLUS v počtu 4 ks.

213.     V rozhodnutí o námitkách zadavatel trvá na tom, že z objasnění nabídky nevyplývávalo, jaké konkrétně plnění navrhovatel nabízí (zejm. jaký model hlavic a v jakém počtu). Z objasnění nabídky vyplývala dle zadavatele toliko možnost více variant nabídky, nicméně zadavatel požadoval jedinou variantu. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že navrhovatel konkrétní variantu uvedl až ve svých námitkách, přičemž tímto navrhovatel materiálně změnil svou nabídku v rozporu se zákonem (při 4 kusech hlavic TruScan RS 64 PLUS by bylo kanálů 272, nicméně navrhovatel ve své nabídce uvedl kanálů 256).

214.     Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel měl pochybnosti o tom, zda informace o počtu kanálů poptávaného přístroje pro výzkumné oddělení zesilovače EEG uvedené v nabídce navrhovatele odpovídají realitě, proto přistoupil k jejich ověření z veřejně dostupných zdrojů, přičemž dospěl k závěru, že tento parametr není schopen ověřit, neboť z technické specifikace k nabízenému přístroji byl dle zadavatele uveden maximální počet 128 kanálů. Zadavatel tedy vyzval navrhovatele k vysvětlení těchto skutečností, přičemž navrhovatel zadavatele odkázal na návod, ze kterého vyplývá, jaké varianty a modely nabízeného přístroje je schopen navrhovatel dodat, mj. i přístroj s označením TruScan EEG, typ CL, model CL 256, kde toto označení znamená 256 kanálů. S ohledem na právě uvedené je Úřad přesvědčen, že tímto objasněním byly pochybnosti zadavatele o pravdivosti navrhovatelem uváděného údaje o počtu kanálů nabízeného přístroje dostatečně rozptýleny, když navrhovatel jednoznačně prohlásil, že je schopen dodávat přístroj v různých variantách upravených na přání zákazníka, přičemž odkázal na návod k nabízenému přístroji, ze kterého vyplývá jeho schopnost vyrobit přístroj s 256 kanály. Zadavatelem tvrzený důvod pro vyloučení navrhovatele spočívající v tom, že na základě objasnění navrhovatele zůstávalo nejasné, jaké řešení navrhovatel nabízí (jaký model hlavic a v jakém počtu), nenaplňuje podmínky dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel v žádosti o objasnění nepožadoval specifikaci nabízeného řešení, tj. označení počtu a modelu nabízených hlavic. Zadavatel v žádosti o objasnění jednoduše popsal své pochybnosti o pravdivosti údajů vztahujících se k počtu kanálů nabízeného přístroje a požadoval vysvětlení údajného rozporu s veřejně dostupnými informacemi. Úřad je přesvědčen, že na tuto žádost obdržel zadavatel dostatečnou odpověď adekvátní žádosti o objasnění, když navrhovatel potvrdil, že je schopen přístroj dodat v různých modalitách, a to i ve variantně s 256 kanály. Zadavatel tedy nebyl v tento okamžik oprávněn vyloučit navrhovatele z důvodu nedostatečného objasnění daného technického parametru, když se na počet hlavic ani jejich model navrhovatele nezeptal.

215.     Úřad zastává názor, že v projednávaném případě nebyl naplněn ani důvod pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť na základě předložených dokumentů nelze jednoznačně konstatovat nesplnění technické podmínky stanovené v zadávací dokumentaci spočívající v dodání přístroje s 256 kanály. Navrhovatel totiž zadavateli výslovně prohlásil, že je schopen dodat přístroj nakonfigurovaný dle zadávací dokumentace, tj. model s 256 kanály. Toto tvrzení navrhovatele jednoznačně potvrzuje návod, na který zadavatel v objasnění nabídky odkázal. Nelze tedy dospět ani k závěru, že by splnění jmenované zadávací podmínky nebylo ve stanovené lhůtě navrhovatelem doplněno. Úřad tedy uzavírá, že ani v souvislosti s technickým parametrem na dodání přístroje s počtem 256 kanálů nebyl naplněn žádný ze zadavatelem tvrzených důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Plná kompatibilita s fMRI

216.     Zadavatel ve třetím oddílu technické specifikace vymezil požadavek plné kompatibility poptávaného 256kanálového zesilovače EEG a biologických signálů pro nahrávání v MRI, tj. magnetické rezonanci.[15] Navrhovatel v nabídce stručně uvádí, že tento požadavek je splněn. Zadavatel nicméně dospěl k tomu, že na základě veřejně dostupných informací nelze tento parametr ověřit, neboť v technické specifikaci nabízeného přístroje není tento požadavek zmíněn, proto zadavatel požádal navrhovatele o písemné vysvětlení této skutečnosti.

217.     Na výzvu zadavatele navrhovatel reagoval v tom směru, že ačkoliv tento údaj není výslovně uveden v technické specifikaci přístroje dohledané zadavatelem, pak ve vztahu k tomuto parametru navrhovatel prohlašuje, že jím nabízené plnění tento požadavek v plném rozsahu splňuje.

218.     Zadavatel nicméně v rozhodnutí o vyloučení zastává názor, že pouhé prohlášení navrhovatele o splnění požadavku na kompatibilitu nabízeného přístroje s MRI nelze považovat za dostatečné doložení. Navíc zadavatel uvádí, že na str. 13, 14 a 28 návodu, na který odkazuje sám navrhovatel v jiných částech objasnění nabídky, je uvedeno následující:

»„Prostředí, v kterém se používá EEG přístroj je nutné vybrat s ohledem na bezpečnost provozu a možnost ovlivnění jinými přístroji (magnetická rezonance, magnetický stimulátor, atd…).“

V „Místnost[i], kde se používá Elektroencefalograf TruScan [by] hladina elektromagnetického rušení, teplota a vlhkost [...] měly odpovídat běžnému kancelářskému nebo klinickému prostředí.“

„Do užitečného signálu mohou proniknout rušivé signály vlivem blízkého střídavého magnetického pole a silného statického magnetického pole.“

„Protože je z konstrukčních důvodů velmi obtížné zcela odfiltrovat vysokofrekvenční signál naindukovaný do nestíněných přívodů elektrod, mohou vlivem tohoto vysokofrekvenčního signálu vzniknout rušení, které se projevují jako nízko frekvenční signál. Takto indukované artefakty mohou mít různé amplitudy i kmitočet. Tento vysokofrekvenční signál radiofrekvenčního až mikrovlnného elektromagnetického pole se může naindukovat z různých zdrojů: (...) z magnetické rezonance“.«.

Z výše cit. částí návodu zadavatel dovozuje, že nabízené řešení nesplňuje zadávací podmínky.

219.     S tímto závěrem navrhovatel nesouhlasí, přičemž v námitkách předně poukazuje na to, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek nespecifikoval, v čem má kompatibilita konkrétně spočívat. Dle navrhovatele „plná kompatibilita s fMRI znamená, že nabízený přístroj neovlivňuje kvalitu fMRI vyšetření a při fMRI vyšetření není jak MR systém, tak nabízený přístroj poškozen. V blízkosti fMRI je zařízení schopno měřit EEG signál bez ovlivnění kvality signálu.“. Navrhovatel v této souvislosti opětovně podotýká, že za úplnost a správnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. Navrhovatel je přesvědčen, že ze zadavatelem citovaných částí návodu skutečnost, že daný technický parametr není naplněn, nevyplývá. Dle navrhovatele se jedná pouze o obecné upozornění týkající se užívání přístroje, které vzájemnou kompatibilitu s fMRI nezpochybňuje.

220.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nesouhlasí s tím, že by v zadávacích podmínkách nespecifikoval, co konkrétně plná kompatibilita znamená. Dle zadavatele lze ze zadávacích podmínek jednoznačně dovodit, že kompatibilita spočívá v zajištění funkčního měření bez nežádoucích artefaktů při provozu MRI, dokonce v blízkosti primárního magnetu. Dle zadavatele nestačí, že nebude ovlivněna kvalita fMRI vyšetření nebo že magnetická rezonance ani nabízený přístroj nebudou poškozeny. Zadavatel trvá na svých závěrech, že z návodu vyplývá, že nabízené plnění nesplňuje požadavek na kompatibilitu.  Dle zadavatele je v návodu uvedeno, že magnetická rezonance může nabízený přístroj ovlivnit, tudíž by měl být používán v místnosti, kde hladina elektromagnetického záření odpovídá běžnému kancelářskému či klinickému prostředí, neboť do užitečného signálu mohou proniknout rušivé signály vlivem blízkého magnetického pole.

221.     Úřad vyšel z textu rozhodnutí o vyloučení, ze kterého vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť dospěl k závěru, že navrhovatelem nabízený přístroj pro oddělení výzkumného HdEEG nesplňuje požadavek na kompatibilitu s magnetickou rezonancí, resp. nesplňuje zadávací podmínky. Úřad se proto zaměřil na posouzení, zda v projednávaném případě byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

222.     V projednávaném případě je mezi zadavatelem a navrhovatelem spor mj. o tom, co znamená plná kompatibilita nabízeného přístroje s MRI, a zda lze z návodu dovodit, že navrhovatelem nabízené plnění tuto zadávací podmínku nesplňuje. Úřad proto požádal navrhovatele o vysvětlení konkrétních částí návodu, ze kterých zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vycházel, přičemž zejména požadoval objasnění, zda nabízený přístroj může či nemůže být magnetickou rezonancí ovlivněn. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 3. 4. 2025 poukázal na to, že zesilovač EEG, který zadavatel v projednávaném případě poptával, je pouze jednou z částí EEG přístroje popisovaného v citovaném návodu, přičemž ve vztahu k zesilovači je v návodu používáno přesnější označení „snímací jednotka“. Dále navrhovatel poukázal na skutečnost, že uvedený návod se primárně vztahuje k použití přístrojů TruScan EEG pro tzv. klinické použití (jako zdravotnického prostředku). Použití zesilovačů EEG TruScan pro výzkumné účely popisuje dle navrhovatele mj. dodatek „TruScan EEG Supplementary Information Research Use Guide“, který je zpracován v anglickém jazyce. Navrhovatel nicméně Úřadu předložil relevantní části tohoto návodu přeložené do českého jazyka, ze kterých zejm. vyplývá, že prostředí MRI představuje značné problémy kvůli silnému statickému magnetickému poli, což vyžaduje specializované vybavení a strategie korekce artefaktů. Celý systém TruScan EEG není schválen pro provoz v MRI. V místnosti pro MRI lze umístit pouze náhlavní skříň spolu s příslušenstvím kompatibilním s MRI v souladu se standardními bezpečnostními protokoly MRI. Vlastní nátok (zesilovací jednotka) pak musí být umístěn v bezpečné vzdálenosti, typicky 0,5 – 1,5 metru od MRI skeneru. Dále je zde popsáno, že elektrody a kabely EEG lze umístit do zařízení MRI pouze v případě, že se používají speciální elektrody a svody kompatibilní s MRI.  Navrhovatel v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě výzkumného použití v MRI se aplikují určitá specifická technická opatření, například: používají se odlišné, MRI kompatibilní elektrody a EEG čepice, samotný zesilovač EEG není umístěn přímo v MRI přístroji, čímž se dále snižuje riziko rušení; EEG zesilovač je s ostatními částmi EEG přístroje propojen dlouhým optickým kabelem a tyto ostatní části jsou umístěny mimo místnost s MRI přístrojem; artefakty vznikající na elektrodách výrazně převažují nad jakýmikoliv jinými typy artefaktů, což je běžně zohledňováno v metodice EEG záznamů prováděných v MRI prostředí.

223.     Navrhovatel se dále vyjádřil k pojmu EEG/fMRI kompatibilita, kdy uvedl, že v medicínském prostředí je standardně vycházeno z toho, že MRI kompatibilní zesilovač musí být schopen pracovat v místnosti s magnetickou rezonancí ve vzdálenosti cca 0,5 m – 1,5 m od primárního magnetu a musí být v tomto prostředí schopen natočit EEG signál pacienta současně vyšetřovaného skenováním MRI. Rozdíl oproti MRI nekompatibilnímu EEG zesilovači je především v tom, z jakého materiálu jsou jednotlivé komponenty vyrobeny. MRI kompatibilita primárně neřeší jakým způsobem a do jaké míry je zesilovač odolný proti vlivu MRI. Toto se může u různých výrobců lišit, ale stále se dle navrhovatele jedná o fMRI kompatibilním EEG zesilovač.

224.     Navrhovatel dále odpověděl na dotazy Úřadu, přičemž potvrdil, že nabízený EEG zesilovač při zapnutí či provozu nebude ovlivněn magnetickou rezonancí. Ve vztahu k uvedenému však navrhovatel poukazuje na to, že prováděné měření bude pravděpodobně ovlivněno, nikoliv EEG zesilovačem, ale elektrodami. Toto rušení je dle navrhovatele běžným jevem při EEG záznamu v MRI, proto se spolu s MRI kompatibilním zesilovačem používají speciální MRI kompatibilní stíněné elektrody. Hlavním zdrojem rušení jsou tedy dle tvrzení navrhovatele elektrody, nikoli zesilovač. Ve vztahu k zadavatelem citovaným částem návodu navrhovatel sděluje, že upozornění uvedené v návodu se primárně týká rušení vznikající na vodičích elektrod, nikoliv zesilovače. Navíc navrhovatel upozorňuje, že návod se v této části týká nestíněných vodičů, ale při natáčení EEG MRI kompatibilním zesilovačem se používají výhradně elektrody stíněné. Toto upozorněné je obecného charakteru a uplatní se u klinických EEG přístrojů, kde se stíněné elektrody nepoužívají. Z těchto důvodů, je dle navrhovatele výše uvedená pasáž návodu pro natáčení v MRI prostředí irelevantní.

225.     Vzhledem k tomu, že posouzení toho, zda plnění nabízené navrhovatelem skutečně splňovalo požadavek na „Plnou kompatibilitu s fMRI“, vyžadovalo odborné znalosti, kterými Úřad nedisponoval, požádal celkem 6 subjektů o odborné stanovisko k pojmu plná kompatibilita zesilovače EEG s MRI a k výkladu částí návodu citovaných zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení. Úřad v této souvislosti obdržel celkem tři odborná stanoviska, která se shodují v tom, že výrobce musí kompatibilitu zesilovače EEG s MRI testovat a garantovat, přičemž výrobci zesilovačů EEG obvykle uvádějí, že jejich přístroje jsou „MR kompatibilní“, „MR Safe“ nebo „MR Conditional“. Takto označený zesilovač EEG a biologických signálů by neměl podléhat rušení silným magnetickým polem MRI přístroje, přičemž důležitá je rovněž kompatibilita elektrod, které se k přístroji připojují. Na otázku, zda vyšetření EEG a vyšetření MRI mohou probíhat současně, všechna tři odborná stanoviska odpovídají v tom smyslu, že současné vyšetření na těchto přístrojích je možné, nicméně jejich vzájemnému ovlivnění nelze zcela zabránit. Záleží na konstrukci EEG přístroje a jeho softwaru, do jaké míry tyto rušivé účinky dokáže potlačit. Pokud výrobce EEG zařízení neručí za kvalitu signálu v blízkosti magnetické rezonance, může se stát, že charakter artefaktů bude nepředvídatelný a nebude možné jej potlačit běžnými nástroji. ÚPT AV ČR ve svém stanovisku v této souvislosti uvádí, že je mimo možnosti zadavatele posoudit, zda konkrétní produkt kompatibilní je, či není, pokud to nezaručí výrobce, a z technických dat výrobce zjistit, zda kvalita EEG signálů bude odpovídat potřebám zadavatele.

226.     Úřad tedy výše uvedené skutečnosti shrnuje následovně. Z žádosti o objasnění je zřejmé, že zadavatel získal pochybnost o tom, zda navrhovatelem nabízený přístroj splňuje požadavek na plnou kompatibilitu s MRI. Vzhledem k tomu, že zadavatel nebyl schopen tento parametr ověřit z veřejně dostupné technické specifikace, požádal navrhovatele o písemné vysvětlení, aby z něj vyplývalo splnění jmenované zadávací podmínky. Navrhovatel ve svém objasnění výslovně prohlásil, že nabízený přístroj požadavek na plnou kompatibilitu s MRI jednoznačně splňuje. Zadavatel nicméně prohlášení navrhovatele nepovažoval za dostatečné potvrzení, pročež z návodu, na který navrhovatel odkazoval v jiných částech objasnění nabídky ve vztahu k jiným parametrům nabízeného přístroje, dovodil, že tento parametr není naplněn. Následně zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona s odůvodněním, že navrhovatelem nabízený přístroj nesplňuje požadavek na plnou kompatibilitu s MRI. Úřad je přesvědčen, že v projednávaném případě není naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť na základě předložených dokumentů nelze jednoznačně konstatovat nesplnění dané technické podmínky stanovené v zadávací dokumentaci.

227.     Jak Úřad konstatoval výše v tomto rozhodnutí, prohlášení navrhovatele jakožto výrobce daného přístroje má výraznou vypovídací hodnotu ve vztahu k jeho technickým parametrům, neboť pochází přímo od subjektu, který přístroj vyvíjí, vyrábí a garantuje jeho vlastnosti. Výrobce je v podstatě nejkompetentnější osobou k posouzení a potvrzení technických parametrů či funkcí daného přístroje. Vzhledem k tomu, že navrhovatel je výrobcem daného přístroje, lze jeho prohlášení považovat za relevantní zdroj informací poskytnutý odborně způsobilou osobou. Ostatně i z odborných stanovisek vyplývá, že kompatibilitu zesilovače EEG s MRI musí testovat a garantovat sám výrobce, který následně označuje přístroj za „MR kompatibilní“ nebo „MR nekompatibilní“. Je tedy nutné trvat na tom, že prohlášení navrhovatele jakožto výrobce nabízeného přístroje by z pohledu zadavatele mělo být vzato v úvahu jako relevantní objasnění jmenovaného parametru, a to i s ohledem na znění žádosti o objasnění, ve které zadavatel požadoval pouze vysvětlení tohoto parametru, nikoliv jeho doložení konkrétním dokumentem jako je například návod či technická dokumentace nabízeného přístroje. Postup zadavatele spočívající v tom, že nepovažoval prohlášení navrhovatele ve vztahu k tomuto technickému parametru za relevantní doložení této zadávací podmínky, je tedy třeba považovat za nesprávný.

228.     Zadavatel nicméně s tímto názorem Úřadu nesouhlasí, když ve svém vyjádření ze dne 4. 8. 2025 trvá na tom, že prohlášení navrhovatele o splnění dané podmínky nelze považovat za dostatečné. Zadavatel je přesvědčen, že nemůže slepě důvěřovat účastníkům zadávacího řízení, nýbrž musí přistoupit k ověření jejich tvrzení, a to i přesto, že se jedná o výrobce daného produktu, neboť výrobci dle zadavatele nemohou mít lepší postavení než jiní účastníci zadávacího řízení. Úřad nesouhlasí, že by akceptace prohlášení účastníka zadávacího řízení, který je rovněž výrobcem nabízeného přístroje, dávala výrobcům privilegované postavení v rámci zadávacího řízení či že by byli zproštěni povinnosti dokládat relevantní skutečnosti. Úřad toliko připouští, že s ohledem na zjištěné skutečnosti v projednávaném případě a rovněž s ohledem na obecný princip poctivosti v obchodním styku dospěl k závěru, že prohlášení navrhovatele jakožto výrobce je nutné považovat za dostatečnou reakci na zadavatelem formulovanou žádost o objasnění, ve které zadavatel žádal pouze o písemné vysvětlení dané skutečnosti. Úřad je přesvědčen, že pokud navrhovatel jakožto výrobce nabízeného přístroje prohlásí, že nabízený přístroj daný parametr splňuje, měl by k takovému prohlášení zadavatel přihlížet, neboť je to právě výrobce, kdo musí znát všechny technické parametry a vlastnosti svého výrobku a musí si být vědom případných rizik. Lze přisvědčit zadavateli, že nemůže slepě důvěřovat účastníkům zadávacího řízení a je oprávněn (někdy i povinen) si relevantní skutečnosti náležitě ověřit (k tomu viz dále), nicméně pokud má pochybnosti o plnění konkrétního parametru, je povinen tyto své pochybnosti jednoznačně účastníkům sdělit a rovněž jim vysvětlit, jakým konkrétním způsobem by mělo dojít k jejich objasnění. Jenom při splnění těchto podmínek budou účastníci zadávacího řízení schopni reagovat na žádost o objasnění zadavatele dle jeho představ. Pokud zadavatel žádá toliko o písemné vysvětlení parametru, je nutné s ohledem na skutečnosti výše uvedené prohlášení výrobce daného přístroje o splnění daného parametru považovat za dostatečné. Zadavatel dále ve svém vyjádření ze dne 4. 8. 2025 poukazuje na to, že navrhovatel neargumentoval svou pozicí výrobce, nýbrž pouze prohlásil, že daný parametr je u nabízeného plnění splněn a zadavatel danému tvrzení měl věřit. Úřad k tomuto uvádí, že zadavatel si musel být vědom skutečnosti, že navrhovatel je výrobcem nabízeného přístroje. Navrhovatel mu několikrát ve svých podáních sdělil, že je výrobcem zdravotnických prostředků a rovněž i nabízeného přístroje, přičemž zadavatel si této skutečnosti měl být vědom i s ohledem na to, že působí jako odborník v dané oblasti, který má nepochybně určité povědomí o relevantním trhu. Dle Úřadu tedy nebylo nutné, aby navrhovatel tuto skutečnost výslovně zdůrazňoval, jelikož vyplývá přímo z jeho postavení.

229.     Z rozhodnutí o vyloučení dále vyplývá, že zadavatel přistoupil k ověření tohoto technického parametru z návodu, na který navrhovatel odkazoval v souvislosti s jinými technickými parametry nabízeného přístroje. V návodu zadavatel narazil na určité pasáže, ze kterých dovodil nesplnění tohoto parametru, a proto navrhovatele vyloučil. Úřad v této souvislosti připouští, že zadavatel byl v souladu s § 39 odst. 5 zákona oprávněn přistoupit k ověření věrohodnosti poskytnutých údajů. A to i přesto, že už měl k dispozici prohlášení navrhovatele jakožto výrobce nabízeného přístroje o splnění daného technického parametru. Nicméně je třeba konstatovat, že zadavatel při ověřování těchto skutečností vycházel z dokumentu, u kterého nemohl mít postaveno najisto, že obsahuje informace relevantní pro posouzení daného technického parametru, když na tento návod navrhovatel v této souvislosti výslovně neodkázal. Zadavatel byl bezesporu oprávněn si tvrzení navrhovatele ověřit, nicméně nemohl mít na základě návodu dostupného v Registru zdravotnických prostředků postaveno najisto, že nabízený přístroj jmenovaný parametr nesplňuje. Na základě tohoto návodu zadavatel mohl získat toliko pochybnosti o splnění jmenovaného parametru, když z něj v rozporu s prohlášeném navrhovatele dovodil, že nabízený přístroj může být ovlivněn rušivými signály v blízkosti magnetického pole, tj. mj. v blízkosti magnetické rezonance. Úřad je přesvědčen, že v takovém případě byl zadavatel povinen vyzvat navrhovatele dle § 46 zákona k objasnění tohoto rozporu nebo k doplnění konkrétního dokumentu, ze kterého by kompatibilita nabízeného přístroje s MRI vyplývala. Tento postup však zadavatel nezvolil, když namísto nové žádosti o objasnění rovnou přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek. Úřad je přesvědčen, že postup zadavatele nebyl v souladu se zákonem, neboť zadavatel nemohl na základě předložených dokumentů jednoznačně konstatovat nesplnění zadávacích podmínek. Zadavatel měl totiž k dispozici na jedné straně prohlášení navrhovatele jakožto výrobce nabízeného přístroje o splnění této zadávací podmínky a na druhé straně návod, ze kterého dovozoval naopak nesplnění této podmínky. Tato nejasnost nebyla ze strany zadavatele žádným způsobem objasňována. Jak vyplývá z vysvětlení navrhovatele ze dne 3. 4. 2025, návod, na který v objasnění nabídky navrhovatel odkázal, není při posouzení kompatibility nabízeného přístroje a MRI relevantní, neboť se vztahuje k celému přístroji (přičemž zadavatel poptával pouze část tohoto přístroje, tj. zesilovač EEG) a rovněž se vztahuje pouze k přístroji užívanému pro klinické účely (přičemž zadavatel v projednávaném případě poptával přístroj pro výzkumné účely). Ačkoliv tedy návod může být relevantním dokladem ve vztahu k jiným technickým parametrům, u kterých na něj navrhovatel výslovně odkázal, nelze z něj vycházet ve vztahu ke všem rozporovaným parametrům, mj. ve vztahu k otázce kompatibility s MRI. Lze uvažovat, že pokud by zadavatel navrhovatele vyzval k objasnění zadavatelem zjištěného rozporu, informoval by jej navrhovatel o výše popsaných skutečnostech. Až pokud by navrhovatel neprokázal, že zadavatelem dohledané části návodu nejsou pro nabízený přístroj relevantní, byl by zadavatel oprávněn přistoupit k jeho vyloučení. Úřad tedy shrnuje, že v nyní šetřeném případě zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, aniž by z dokumentů předložených navrhovatelem ve spojení s požadavky zadávací dokumentace byl bez vyžádání navrhovatelova vysvětlení zadavatelem identifikovaného rozporu mezi tvrzením navrhovatele a návodem schopen jednoznačně dovodit, že je důvod pro vyloučení opravdu dán. Úřad proto uzavírá, že zadavatel nemohl mít postaveno najisto, že navrhovatelem nabízený přístroj nesplňuje zadávací podmínky, pročež nebyl naplněn důvod pro jeho vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

230.     Zadavatel ve vyjádření k podkladům konstatoval, že odborné stanovisko ÚPT AV ČR v podstatě potvrdilo závěr zadavatele spočívající v tom, že z návodu k nabízenému přístroji vyplývá, že nabízený přístroj EEG by neměl být použit v prostředí magnetické rezonance. Úřad v této souvislosti podotýká, že tento závěr nevyvrací, resp. se detailně nezabýval tím, zda tento závěr lze skutečně z návodu dovodit. Úřad se v projednávaném případě toliko zabýval tím, zda zadavatel v souladu se zákonem přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu, že nabízený přístroj nesplňoval požadavek na kompatibilitu s MRI, přičemž dovodil, že tento důvod pro vyloučení navrhovatele nebyl naplněn, neboť na základě dostupných dokumentů nemohl mít zadavatele jednoznačně postaveno najisto, že nabízený přístroj tento technický parametr skutečně nesplňuje. Daný návod totiž nemusí být pro posouzení jmenovaného parametru relevantní (přinejmenším tomu nasvědčuje konzistentní a logická argumentace navrhovatele), přičemž navrhovatel jakožto výrobce nabízeného přístroje jednoznačně prohlásil, že přístroj požadavky zadavatele splňuje, proto zadavatel nebyl oprávněn (bez dalšího) vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. 

HW Trigger input

231.     Zadavatel v technické specifikaci požaduje zesilovač EEG a biologických signálů pro oddělení výzkumného HdEEG, jehož „HW trigger input“ bude činit 8-bit TTL. Navrhovatel ve své nabídce požadovaný rozsah uvádí, když v rámci specifikace zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG stanovil „HW trigger input: 8-bit TTL“. Žádné další informace k tomuto technickému parametru nejsou v nabídce navrhovatele obsaženy. Zadavatel v žádosti o objasnění sděluje, že na základě dostupných informací nelze tento parametr ověřit, neboť ve veřejně dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje není tento požadavek zmíněn.

232.     V objasnění nabídky navrhovatel prohlašuje, že jím nabízené plnění tento požadavek v plném rozsahu splňuje. Ačkoli tento údaj není výslovně uveden v technické specifikaci přístroje dohledané zadavatelem, poukazuje navrhovatel na to, že „(…) součástí nabídky pro všechny systémy jsou USB adaptery se dvěma konektory RJ45. Každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup. Dohromady tedy pro jeden nabízený systém 12-bitový TTL vstup.“.

233.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení upozorňuje, že v nabídce účastníka nejsou USB adaptéry se dvěma konektory zmíněny. Dále je zadavatel přesvědčen, že „(…) dva oddělené 6-bitové vstupy znamenají, že nelze přímo použít 8-bitový TTL signál bez dalšího zpracování (ač právě jediný 8-bitový TTL signál je uveden v technické specifikaci). Navíc není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy.“ Proto zadavatel nemá za náležitě objasněné, zda nabízené řešení odpovídá zadávacím podmínkám.

234.     Navrhovatel v námitkách vyjadřuje názor, že zadavatel v rámci požadavků na technickou specifikaci nabízeného plnění popsal „HW Trigger input: 8-bit TTL“ jako minimální technický požadavek, přičemž bližší požadavky na tento parametr zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil. Navrhovatel je přesvědčen, že jím nabízené plnění daný technický parametr splňuje, když nabízený systém má 12-bit TTL. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel až v rámci rozhodnutí o vyloučení uvažuje nad tím, zda systém dokáže správně synchronizovat USB adaptery se dvěma konektory. Pokud zadavatel považoval objasnění za nedostatečné, mohl dle názoru navrhovatele požádat o další objasnění nabídky. Navrhovatel pro vyloučení pochybností uvádí a prohlašuje, že systém dokáže správně synchronizovat oba vstupy. „Jako referenci může (…) uvést např.: Universita v Lausanne, Julien Molinier +33650978298.“

235.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve uvádí, že v technické specifikaci není požadavek „8-bit TTL“ uveden jako minimální, ale je uveden právě a pouze hodnotou „8-bit TTL“. Zadavatel poukazuje na to, že navrhovatel ve své nabídce rovněž uvádí parametr „HW trigger input: 8-bit TTL“ jako přesnou hodnotu, přičemž až v rámci objasnění uvádí 12-bit TTL vstup složený ze dvou 6-bit TTL vstupů přes RJ45 konektory (které nejsou v nabídce vůbec zmíněny). Zadavatel je proto přesvědčen, že navrhovatel nepřípustně změnil obsah své nabídky a byl dán důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel zdůrazňuje, že primárním důvodem pro vyloučení byl rozpor mezi obsahem nabídky a navazujícími tvrzeními navrhovatele, když v nabídce navrhovatel uvedl parametr 8 bitů, zatímco v navazujícím objasnění nabídky uvedl, že nabízí 12 bitů skrze dva separátní 6bitové konektory, přičemž tyto nejsou v nabídce vůbec zmíněny.

236.     Úřad vyšel z obsahu rozhodnutí o vyloučení, ze kterého je zřejmé, že zadavatel vyloučil navrhovatele z důvodu,  že navrhovatel na žádost zadavatele neobjasnil, zda nabízený přístroj pro oddělení výzkumného HdEEG splňuje požadavek na HW trigger input v rozsahu 8-bit TTL, jelikož není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva vstupy, není proto jisté, zda plnění nabízené navrhovatelem splňuje zadávací podmínky. Úřad se proto zaměřil na posouzení, zda v projednávaném případě byl naplněn tento důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

237.     Vzhledem k tomu, že se jedná o technický parametr, který vymezil v zadávací dokumentaci zadavatel, požádal Úřad právě zadavatele o laicky srozumitelné vysvětlení, co přesně tento technický parametr zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG znamená, resp. objasnění, jaký je smysl a význam tohoto technického parametru pro funkčnost daného přístroje, a jakým způsobem tento parametr ovlivňuje provoz či výkon daného přístroje, aby bylo jednoznačně možné pochopit jeho praktický dopad. Zadavatel ve svém vysvětlení popisuje funkci tohoto parametru a zdůrazňuje, že hlavním účelem tohoto vstupu je zajištění přesné časové synchronizace mezi záznamem biologických signálů a externími událostmi, jako jsou zrakové nebo sluchové stimuly. Na otázku, jakým způsobem tento parametr ovlivňuje provoz či výkon přístroje, zadavatel odpovídá, že v experimentální praxi parametr zásadně ovlivňuje schopnost přístroje správně fungovat ve standardním výzkumném prostředí, kde je vyžadována přesná synchronizace mezi různými systémy. Osmibitový TTL vstup umožňuje přímé a bezchybné propojení se stimulačními počítači, které vysílají TTL signály typicky prostřednictvím běžného paralelního portu – právě s osmi datovými linkami. Díky tomu lze dosáhnout okamžité reakce zařízení na konkrétní událost bez časového zpoždění, což je pro některé typy měření klíčové. Naopak řešení, která tento vstup postrádají nebo jej nahrazují nestandardními kombinacemi (např. 6+6 bitů přes dva různé vstupy, USB adaptéry, softwarové značky apod.), neposkytují stejnou úroveň přesnosti a spolehlivosti. Navíc zvyšují riziko nekompatibility s běžně používaným softwarem a hardwarem, nebo vyžadují ruční kalibrace, vlastní kódování, či vývoj nestandardního propojení.

238.     Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 3. 4. 2025 poukazuje na to, že nabízené řešení využívá dva 6bitové konektory (RJ45), které jsou navrženy tak, aby fungovaly jako jeden logický 12bitový vstup. Tyto konektory jsou umístěny v jednom celku, USB adaptéru. Toto technické řešení dle navrhovatele splňuje požadavek na 8-bit TTL Trigger input, protože umožňuje generování a zpracování signálu v plném rozsahu 8 bitů, a to i přes rozdělení do dvou fyzických konektorů.

239.     Úřad požádal celkem 6 subjektů o odborné stanovisko k významu tohoto parametru, přičemž obdržel tři odborná stanoviska, která se shodně vyjadřují k pojmu HW Trigger input, když konstatují, že tento technický parametr zesilovače EEG má význam časové synchronizace vnějších vstupů a zesilovače EEG. Ze stanoviska ČVUT dále vyplývá, že je nutné, aby časová synchronizace byla přesná v rámci jednotek milisekund, přičemž tuto synchronizaci zajišťuje právě TTL logika, která díky své výrazné jednoduchosti předává informaci o vnějším vstupu s minimálním časovým zpožděním. Na otázku, zda řešení nabízené navrhovatelem lze považovat za srovnatelné s technickým požadavkem zadavatele, stanovisko ČVUT jednoznačně odpovídá, že HW Trigger input řešený pomocí USB adaptérů se dvěma konektory RJ4[16], kdy každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup, nelze považovat za totožné řešení s jedním 8-bit TTL vstupem. Rozdíl mezi jednotlivými řešeními je rovněž v tom že u řešení navrhovatele je potřeba sloučit oba vstupy dohromady, přičemž během tohoto sloučení by teoreticky mohlo dojít k časovému zpoždění, které by mohlo vést k znehodnocení základní výhody TTL vstupu pro HW Trigger input. VUT ve svém stanovisku konstatuje, že lze v principu považovat požadavek zadavatele za splněný, ale navrhovatel musí nabídnout technické řešení, jak bude 12 bitů (vstup) propojeno s 8-bit výstupem, což je možné.  Znalec zpracovávající stanovisko ale neumí posoudit, jestli to vyžaduje modifikaci SW. Spojení 2x6-bit TTL vstupu s 8-bit TTL výstupem musí být vyřešeno dodatečným HW. Podle stanoviska je řešení navrhovatele spíše komplikací než výhodou. ÚPT AV ČR ve svém odborném stanovisku uvádí, že podle zadání je rozdělení do dvou konektorů přípustné, a následně se vyjadřuje k možným použitím konektorů. Uvádí možné problémy, které by mohly vzniknout při užití dvou konektorů. Podle ÚPT AV ČR zadavatel předpokládal jistý typ řešení a nepovažoval za nutné specifikovat další vlastnosti. Navrhovatel měl problém vidět a u zadavatele se ujistit o přípustnosti jeho řešení.

240.     Výše uvedené lze shrnout následovně. Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil technické parametry poptávaných přístrojů, přičemž u každého parametru uvedl, jakou hodnotu pro daný přístroj požaduje. Jedním z poptávaných přístrojů byl zesilovač EEG a biologických signálů pro oddělení výzkumného HdEEG, u kterého zadavatel vyžadoval, aby jeho technický parametr „HW Trigger input“ činil právě 8-bit TTL. Zadavatel v zadávací dokumentaci k tomuto parametru neuvedl žádný konkrétní požadavek, který by dodavatele dále omezoval v jeho řešení, ani neupřesnil, jaké řešení je přípustné. Tato premisa vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu, který mj. uvedl, že „je proto nutné zdůraznit, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na HW trigger input pouze hodnotou 8-bit TTL. Neuvedl žádný konkrétní požadavek, který by dodavatele dále omezoval v jeho řešení, a to ani ve vztahu k údajnému dodatečnému technickému řešení v případě 2x6-bit TTL vstupu či maximálního časového zpoždění mezi EEG daty a TTL vstupy.“.

241.     Právě hodnotu 8-bit TTL uvedl navrhovatel ve své nabídce. Zadavatel nicméně v souladu s § 39 odst. 5 zákona přistoupil k ověřování tohoto parametru a zjistil, že z veřejně dostupné technické specifikace jej nelze ověřit. Proto zadavatel dle § 46 odst. 1 zákona požádal navrhovatele o písemné vysvětlení tohoto parametru, aby z poskytnutého vysvětlení bylo jednoznačně zřejmé, že nabízený přístroj tento parametr splňuje. V reakci na tuto žádost navrhovatel zadavateli splnění požadavku potvrdil a současně sdělil, že součástí nabídky pro všechny systémy jsou USB adaptéry se dvěma konektory RJ45, přičemž každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup, dohromady tedy pro jeden nabízený systém 12bitový TTL vstup. Zadavatel přesto v rozhodnutí o vyloučení dospěl k závěru, že dva oddělené 6bitové vstupy znamenají, že nelze přímo použít 8bitový TTL signál bez dalšího zpracování (ač právě jediný 8bitový signál je uveden v technické specifikaci i v nabídce navrhovatele). Navíc dle zadavatele není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy. Zadavatel tedy proto nepovažoval uvedený technický parametr za náležitě objasněný a přistoupil k vyloučení navrhovatele, když dle něj nebylo postaveno najisto, zda přístroj nabízený navrhovatelem v tomto aspektu plní požadavky zadavatele. Úřad – vázán právním názorem předsedy Úřadu – konstatuje, že tento postup zadavatele nebyl v souladu se zákonem, resp. že nebyl v projednávaném případě dán důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, k čemuž uvádí následující.

242.     Dle Úřadu je v tomto případě podstatný především proces objasňování nabídky zadavatelem, který v žádosti o objasnění uvedl pouze to, že požadavek na 8-bit TTL není v dostupné technické specifikaci přístroje zmíněn. Podstatou žádosti o objasnění tedy bylo to, že zadavatel nedokázal ověřit splnění tohoto požadavku. V návaznosti na to mu navrhovatel sdělil, že požadavek je splněn proto, že přístroj disponuje 2x6-bit TTL. Pokud tedy následně zadavatel chtěl navrhovatele vyloučit, a to s odůvodněním, že v nabídce nejsou USB adaptéry se dvěma konektory zmíněny, že nelze použít 8bitový signál bez dalšího zpracování a není jisté, jestli systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy, jde o důvody, pro které zadavatel neměl bez dalšího oporu.

243.     Zadavatel totiž v žádosti o objasnění zkoumal pouze to, jak lze ověřit splnění požadavku na 8‑bit TTL. Navrhovatel jako výrobce zařízení mu v objasnění nabídky splnění předmětného požadavku potvrdil a na žádost zadavatele dostatečně odpověděl. Zadavatel však následně navrhovatele vyloučil z důvodů, které vyplývají ze samotného nabídnutého řešení, nikoliv pro neobjasnění nabídky. Právě na základě tvrzení o funkčnosti řešení ale zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že „[a]ni po reakci účastníka proto zadavatel nemůže považovat za náležitě objasněné, že nabízené řešení odpovídá zadávacím podmínkám“. S tímto závěrem však nelze souhlasit, neboť navrhovatel v objasnění nabídky nereagoval na žádost zadavatele o představení svého řešení, ale na oznamovací větu týkající se možnosti ověření, zda přístroj řešením vůbec disponuje. Lze tedy uvažovat, že pokud by zadavatel požadoval představení řešení, dostalo by se mu od navrhovatele odpovědi, neboť i ve vedeném správním řízení navrhovatel objasňuje jeho fungování a vysvětluje, proč nelze přijmout výtky zadavatele, které tento k němu má.

244.     Je proto nutné konstatovat, že zadavatel v žádosti o objasnění neuvedl potřebné informace, aby navrhovateli bylo zřejmé, v čem spočívá nejasnost jeho nabídky. Žádost zadavatele byla formulována poměrně obecně, když zkoumal pouze to, jak ověřit daný technický parametr, přičemž navrhovatel na jeho žádost přiměřeným způsobem reagoval, když mu splnění potvrdil a specifikoval, jak je požadavek naplněn. Pokud zadavateli nebylo jasné, zda je požadavek naplněn (tj. vznikly mu pochybnosti o způsobu fungování nabízeného řízení, a to zda bude nabízené řešení kompatibilní s jeho systémem), měl navrhovatele požádat o objasnění nabídky znovu. Pokud to neučinil, musí nést důsledky svého postupu v případě, kdy neměl postaveny najisto důvody, kterými podložil rozhodnutí o vyloučení. Pouhá pochybnost zadavatele, že nabízený přístroj dodavatele by nemusel vyhovovat potřebám zadavatele s ohledem na způsob technického řešení vstupu TTL, nemůže bez dalšího vést k vyloučení tohoto dodavatele.

245.     K tomu je třeba zdůraznit, že obecnost objasnění splnění požadavku odpovídá obecnosti žádosti o objasnění. Neřešilo se v něm fungování přístroje. To učinil předmětem zkoumání až zadavatel, který rozhodnutí o vyloučení postavil na důvodech, které mohou, ale nemusí odpovídat skutečnosti. V takové chvíli to byl právě zadavatel, kdo měl mít ověřeno naplnění daných důvodů pro vyloučení. Úřad se proto zabýval tím, zda měl zadavatel v době vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení k dispozici doklady, kterými by mohl podložit nesplnění požadavku na „HW Trigger input 8 TTL“, přičemž zjistil, že na základě dostupných dokumentů nemohl mít zadavatel jednoznačně postaveno najisto, že nabízený přístroj tento technický parametr skutečně nesplňuje. Žádost o objasnění byla velmi obecná, zadavateli se od výrobce přístroje dostalo toliko potvrzení splnění požadavku, neboť zadavatel ani jiné skutečnosti od navrhovatele konkrétně nevyžadoval. Zadavatel tedy jednoznačně neměl důvod pro vyloučení navrhovatele postaven najisto, což je patrné ze samotné formulace důvodu pro vyloučení, kdy zadavatel mj. uvádí, že „(…) není jisté, zda systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy.“. Bylo povinností zadavatele postupovat tak, aby měl ověřeno, že řešení navrhovatele neodpovídá zadávacím podmínkám, a to v době vyloučení. To se zjevně nestalo, neboť z žádných dokumentů, které byly Úřadu poskytnuty zadavatelem coby součást dokumentace o zadávacím řízení, nelze jednoznačně seznat, že by řešení nabízené navrhovatelem neodpovídalo zkoumané zadávací podmínce, resp. že by tuto skutečnost měl zadavatel ověřenou v době vydání rozhodnutí o vyloučení. Je proto nutné uzavřít s ohledem na vše shora popsané, že zadavatel nemohl bez dalšího vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení ani z důvodu, že předmět plnění nesplňuje zadávací podmínky, ani z důvodu, že navrhovatel neobjasnil nabídku. Pokud chtěl takové závěry učinit, měl skutečně zkoumat řešení navrhovatele.

246.     Úřad proto uzavírá, že zadavatel nemohl bez dalšího vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení proto, že neobjasnil nabídku a z důvodu, že u předmětného přístroje není zřejmé, zda splňuje zadávací podmínky, jelikož přístroj má být dodán s USB adaptéry se dvěma konektory (v nabídce tyto ani nebyly zmíněny), a proto nelze použít 8bitový signál bez dalšího zpracování a není jisté, jestli systém dokáže správně synchronizovat dva odlišné vstupy. Pokud chtěl zadavatel takové závěry učinit, měl skutečně zkoumat řešení navrhovatele a mít postaveno najisto, zda řešení nabízené navrhovatelem skutečně odpovídá zadávacím podmínkám. V projednávaném případě tedy nebyly naplněny podmínky dle § 48 odst. 2 písm. a) ani písm. b) zákona, neboť zadavatel v žádosti o objasnění nepožadoval bližší popis nabízeného řešení navrhovatele ani vysvětlení jeho fungování s ohledem na synchronizaci dat, zkoumal pouze to, jak lze ověřit splnění požadavku na 8-bit TTL, a současně nijak neověřil, a tedy neměl postaveno najisto, že předmět plnění nesplňuje zadávací podmínky. Zadavatel v žádosti o objasnění jednoduše popsal své pochybnosti o splnění daného parametru a požadoval vysvětlení, ze kterého bude zřejmé jeho splnění. Úřad má za to, že na tuto žádost obdržel zadavatel dostatečnou odpověď adekvátní žádosti o objasnění, když navrhovatel potvrdil, že požadavek je splněn proto, že přístroj disponuje 2x6-bit TTL. Zadavatel tedy nebyl v tento okamžik oprávněn vyloučit navrhovatele z důvodu nedostatečného objasnění daného technického parametru, když se blíže na fungování nabízeného přístroje s ohledem na zkoumaný parametr neptal, přičemž z dokumentů předložených zadavatelem ani nevyplývá, že by se zadavatel vůbec zabýval funkčností nabízeného řešení, resp. tím, zda by navrhovatelem nabízené řešení mohlo či nemohlo představovat ekvivalentní řešení požadavku na HW trigger input. Je proto nutné konstatovat, že zadavatel nedisponoval dokumenty, na jejichž základě by mohl mít za náležitě objasněné, zda řešení nabízené navrhovatelem skutečně bude mít vliv na výsledná data a v konečném důsledku, zda nabízený přístroj splňuje technické parametry vymezené zadavatelem. Pokud měl zadavatel pochybnosti o splnění zadávacích podmínek, bylo jeho povinností se touto skutečností dále zabývat do doby, než bude schopen jednoznačně konstatovat, zda jsou či nejsou dány důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V popsaném případě tedy zadavatel jednoznačně nemohl (bez dalšího) přistoupit k vyloučení navrhovatele s odkazem na ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona z důvodu, že navrhovatel neobjasnil splnění jmenovaného technického parametru, neboť navrhovatel na žádost o objasnění dostatečným způsobem reagoval, když zadavateli splnění daného technického parametru potvrdil a zadavatel nemohl mít na základě dostupných dokumentů postaveno najisto (zejm. pouze na základě objasnění nabídky), že řešení nabízené navrhovatelem daný parametr nesplňuje, tedy nebyl naplněn ani důvod pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

247.     Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 4.  8. 2025 trvá na tom, že navrhovatel tím, že při podání rozkladu doplnil znalecké posudky, se dopustil porušení zásady koncentrace. Jak konstatoval předseda ve svém rozhodnutí, není v rozporu se zákonem, že navrhovatel přiložil k rozkladu dokumenty, kterými prokazoval funkčnost svého řešení (znalecký posudek aj.). Podstata sporu v námitkovém řízení totiž ležela v tom, jestli navrhovatel objasnil nabídku a jestli měl zadavatel postaveny najisto jeho vyloučení. Až následně byly v rámci správního řízení pořízena odborná stanoviska týkající se nabídnutého řešení. Pokud tedy chtěl navrhovatel napadené rozhodnutí v tomto směru rozporovat a podložit svá tvrzení, byl oprávněn k nim přiložit důkazy. Je pak zřejmé, že obdobná situace nastává v řízení před Úřadem při novém projednání věci, kdy se Úřad s ohledem na závěry předsedy Úřadu při věcném posouzení zaměřil na zkoumání aspektu, zda navrhovatel objasnil nabídku v intencích žádosti o objasnění a jestli zadavatel prokázal důvody pro jeho vyloučení. Současně lze konstatovat, že jelikož nedošlo k porušení zásady koncentrace v řízení o rozkladu u předsedy Úřadu (zadavatel nepředkládá argumentaci, která by představovala polemiku se závěry předsedy Úřadu), nemohlo dojít k porušení této zásady ani v rámci nového projednání věci před Úřadem, kdy již nebyly žádné nové podklady doplňovány.

Závěr

248.     Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad dospěl k závěru, že žádný z důvodů uvedených v rozhodnutí o vyloučení není oprávněný, zadavatel vyloučil navrhovatele nedůvodně, a jeho postup je tedy nutné považovat za rozporný se zákonem. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

249.     K návrhu zadavatele o doplnění podkladů o další odborná stanoviska zejména ve vztahu k parametru HW trigger input obsaženému ve vyjádření zadavatele ze dne 4. 8. 2025 Úřad sděluje, že neshledal důvody pro doplnění podkladů. V této souvislosti Úřad odkazuje na správní řád, který v § 6 vymezuje některé ze zásad, na nichž stojí správní řízení. Konkrétně v tomto ustanovení zakotvuje zásadu rychlosti, zásadu hospodárnosti a zásadu procesní ekonomie správního řízení. Každá z uvedených zásad směřuje k mírně odlišnému výsledku. Zásada rychlosti vyjadřuje požadavek na vyřízení věci bez zbytečných průtahů. Zásada hospodárnosti pak směřuje k tomu, aby účastníkům ani správnímu orgánu při vyřizování věci nevznikaly zbytečné náklady. Zásada procesní ekonomie pak cílí na to, aby správní orgán prováděl jen takové úkony, které jsou nezbytné k tomu, aby došlo k naplnění jeho úkolu. V řešeném případě Úřad dospěl tomu, že žádný z důvodů specifikovaných v rozhodnutí o vyloučení není v souladu se zákonem. Za takového stavu by pak obstarávání dalších dokumentů a stanovisek bylo v rozporu s výše uvedenými zásadami správního řízení, neboť nelze předpokládat, že by další odborná stanoviska měla na konečné rozhodnutí ve věci nějaký vliv, neboť odborná stanoviska získaná ve správním řízení sloužila pouze pro výklad samotného odborného termínu „HW trigger input 8-bit TTL“, a nikoliv pro posuzování splnění předmětného parametru u přístroje navrhovatele ze strany Úřadu. Je na místě zopakovat závěr předsedy Úřadu, že předmětem řízení je v této části to, zda měl zadavatel v době rozhodnutí o vyloučení k dispozici doklady, kterými by mohl podložit nesplnění požadavku na HW trigger input 8-bit TTL navrhovatelem.  Úřad je přesvědčen, že má k dispozici všechny potřebné dokumenty nezbytné pro rozhodnutí ve věci, ostatně jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

250.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

251.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

252.     Vzhledem k tomu, že navrhovatel předložil v předmětném zadávacím řízení ekonomicky nejvýhodnější nabídku (kdy tato skutečnost vyplývá ze zprávy o hodnocení) a následně byl zadavatelem ze zadávacího řízení nezákonně vyloučen, není pochyb o tom, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nedošlo, mohl by se stát vybraným dodavatelem a nelze vyloučit, že by s ním byla uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění. Podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je tedy v daném případě naplněna. Nadto Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel v předmětném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, jsou tedy naplněny všechny podmínky pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona.

253.     Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

254.     Jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil v souvislosti s vyloučením navrhovatele, není třeba rušit celé zadávací řízení a postačí zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho nezákonným postupem v šetřeném případě dotčeny. Úřad tedy jako opatření k nápravě zvolil zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech navazujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. V návaznosti na zrušení uvedených úkonů zadavatel přistoupí k novému posouzení údajů a dokladů předložených navrhovatelem a podle výsledku tohoto posouzení zvolí v zadávacím řízení další postup.

255.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

256.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

257.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

258.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a navazujících úkonů, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení povinnosti uhradit náklady řízení

259.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč

260.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a navazujících úkonů, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

261.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000175.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.      Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, 250 67 Klecany

2.      PPS advokáti s.r.o., Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové

2.

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Pojem „reference“ není v projednávaném případě chápán jako doklad o předchozích zkušenostech dodavatele, nýbrž jako referenční náhledová data, jejichž předložení si zadavatel vyhradil v bodě 13.4 zadávací dokumentace. Konkrétně se jedná o referenční náhledová data ve formátu edf+, na jejichž základě je zadavatel schopen ověřit schopnost poptávaného systému měřit a ukládat data, a dále o video-ukázku zapojeného systému hdEEG v prostředí magnetické rezonance (MRI) v blízkosti primárního magnetu, která slouží k ověření funkčnosti a bezpečnosti systému v rizikovém prostředí MRI.

[2] Dostupný zde: https://eregpublicsecure.ksrzis.cz/Registr/RZPRO/ZdravotnickyProstredek/Detail/66050

[3] V elektroencefalografii (EEG) je pojem „artefakt“ odborným označením pro rušení různého druhu, které není signálem

mozku, ale pochází z jiného zdroje (např. rušení od jiného přístroje, rušení pohybem očí, apod.).

[5] Za účelem zajištění přehlednosti a srozumitelnosti rozhodnutí byly do zjištěných skutečností shrnuty pouze obecné závěry vyplývajících z dokumentů relevantních pro posuzovaný případ, přičemž v podrobnostech se Úřad k argumentům účastníků správního řízení vyjadřuje níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[6] Zadavatel v žádosti o objasnění navrhovatele označuje jako účastníka – pozn. Úřadu

[7] Zadavatel v žádosti o objasnění specifikoval více technických parametrů, jejichž objasnění od navrhovatele požadoval, nicméně u těchto parametrů došlo ze strany navrhovatele k dostatečnému vysvětlení, proto nebyly důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a nejsou tak rozhodné ani pro předmětné správní řízení.

[8] Viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0287/2018/VZ-27021/2018/531/MKi ze dne 14. 9. 2018.

[9] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 113 [Mimořádně nízká nabídková cena]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 853.

[10] Zvýraznění provedeno Úřadem – pozn. Úřadu

[11] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 113 [Mimořádně nízká nabídková cena]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 855.

[12] Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Komentář k § 28 zákona.

[13] Metodický dokumenty zpracovaný Úřadem k aplikaci ustanovení § 46 zákona dostupný zde: https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/3477-urad-publikoval-metodicky-dokument-k-objasnovani-a-doplnovani-nabidek-v-zadavacich-rizenich.html

[14] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.

[15] Zadavatelem je tento technický parametr označován rovněž jako „EEG/fMRI kompatibilita“

[16] Navrhovatel mluví o konektoru RJ45 – pozn. Úřadu

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en