číslo jednací: 29378/2025/500
spisová značka: S0208/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7
• Účastníci:
  1. Kraj Vysočina
  2. ICOM transport a.s.
  3. ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 24. 9. 2025
• Související rozhodnutí: 29378/2025/500; 36519/2025/163

Spisová značka:  ÚOHS-S0208/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-29378/2025/500

Brno 5. 8. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 3. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 25. 3. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno,
• navrhovatel – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci zde dne 22. 11. 2024 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno,
• vybraný dodavatel – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice,

ve věci přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění pozdějších opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění pozdějších opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024, ve znění pozdější opravy, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

 I.            ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.            Zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 25. 3. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 2. 5. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024, ve znění pozdějších opravy (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2.            Dle čl. 3. „Předmět veřejné zakázky“ bodu 3.2 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky »výkon veřejných služeb v přepravě cestujících za účelem zajištění dopravní obslužnosti v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných službách“) na území Kraje Vysočina«.

3.            Dle čl. 3. „Předmět veřejné zakázky“ bodu 3.6 zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 288 499 906 Kč bez DPH za 48 měsíců.

4.            Dne 23. 7. 2024 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru dodavatele (dále jen „oznámení o výběru 1“) – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice (dále jen „vybraný dodavatel“).

5.            Dne 7. 8. 2024 podal navrhovatel – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 11. 2024 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne proti oznámení o výběru 1 (dále jen „námitky ze dne 7. 8. 2024“).

6.            Rozhodnutím ze dne 13. 8. 2024 rozhodl zadavatel o námitkách 1 tak, že jim v části, v níž navrhovatel namítal, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, jež by mohla být důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 zákona, vyhověl, a ve zbývajících částech je odmítl. V rámci opatření k nápravě zadavatel dne 13. 8. 2024 zrušil oznámení o výběru 1.

7.            Dne 27. 8. 2024 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení nové Oznámení o výběru dodavatele, kterým oznámil, že k plnění veřejné zakázky vybral vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o výběru 2“).

8.            Dne 11. 9. 2024 podal navrhovatel námitky z téhož dne proti oznámení o výběru (dále jen „námitky“). Rozhodnutím ze dne 26. 9. 2024, které bylo doručeno navrhovateli téhož dne, zadavatel podané námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024“).

9.            Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vyřízení námitek nesouhlasil, podal dne 7. 10. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh ze dne 7. 10. 2024“).

10.            Úřad o návrhu ze dne 7. 10. 2024 rozhodl rozhodnutím č. j. ÚOHS-47916/2024/510, sp. zn. ÚOHS-S0802/2024/VZ, ze dne 11. 12. 2024 (dále jen „rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024“). Výrokem I. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024 podrobně a srozumitelně nevyjádřil

• k námitce navrhovatele, podle níž je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká z důvodu možného porušování právních předpisů ve vztahu k řidičům, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, když nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky s nižším počtem řidičů, než jaký v námitkách uvádí navrhovatel, což je důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona;
• k námitce navrhovatele, podle níž je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká z důvodu, že vybranému dodavateli byla poskytnuta neoprávněná veřejná podpora ve formě účasti jmenovaného dodavatele v cash poolingu navázaném na veřejné prostředky Rakouské republiky a ve formě záruky za bankovní úvěr poskytnuté vybranému dodavateli z veřejných prostředků Rakouské republiky, což je důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona,

čímž se rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024 stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Výrokem II. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 pak Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024.[1]

11.            Proti rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 podal navrhovatel rozklad. Předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-06496/2025/163, sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ, ze dne 20. 2. 2025 (dále jen „rozhodnutí předsedy ze dne 20. 2. 2025“) výrok I. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 změnil tak, že nově zněl následovně: Zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024 podrobně a srozumitelně nevyjádřil

• k námitce navrhovatele, podle níž je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká z důvodu možného porušování právních předpisů ve vztahu k řidičům, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, když nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky s nižším počtem řidičů, než jaký v námitkách uvádí navrhovatel, což je důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona,

čímž se rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024 stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Výrok II. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 byl rozhodnutím předsedy ze dne 20. 2. 2025 potvrzen a rozklad v této části zamítnut.

12.            Rozhodnutí předsedy ze dne 20. 2. 2025 nabylo právní moci tentýž den. Výrok I. a II. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024 nabyl právní moci rovněž dne 20. 2. 2025.[2]

13.            Rozhodnutím ze dne 7. 3. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel znovu rozhodl o námitkách tak, že je odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

14.            Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vyřízení námitek nesouhlasil, podal dne 17. 3. 2025 k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.            OBSAH NÁVRHU

15.            Navrhovatel v úvodu svého návrhu rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení a uvádí, že dospěl k závěru, že zadavatel vybral k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky dodavatele, (i) jehož nabídka zjevně obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále také jako „MNNC“), za níž objektivně nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky; (ii) který nepředložil řádné zdůvodnění jeho MNNC na žádost zadavatele; (iii) který při kalkulaci jeho nabídkové ceny postupoval v rozporu s povinnostmi vyplývajícími z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, a tedy měl být vyloučen ze zadávacího řízení v souladu s § 113 odst. 6 písm. a) zákona; (v) a který obdržel neoprávněnou veřejnou podporu od Rakouské republiky, u níž vybraný dodavatel nedokázal prokázat její soulad s předpisy Evropské unie, a tedy měl být vyloučen ze zadávacího řízení v souladu s § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Současně se navrhovatel vyjadřuje k úvodu rozhodnutí o námitkách, ve kterém zadavatel uvedl, že námitky navrhovatele považuje za snahu o prodlužování zadávacího řízení.

16.            Dále navrhovatel v části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu porušování právních předpisů“ uvádí, že je přesvědčen, že vybraný dodavatel při kalkulaci počtu řidičů a s tím související průměrné výše mzdových nákladů na řidiče postupoval v přímém rozporu s povinnostmi, které mu vyplývají z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, a v důsledku toho byl schopen v položce mzdových nákladů uvést nižší hodnotu než navrhovatel. Dle navrhovatele tento rozdíl ovlivňuje výsledek zadávacího řízení, když je zřejmé, že pokud by vybraný dodavatel kalkuloval počet řidičů a s tím související průměrné mzdové náklady na řidiče v souladu s právními předpisy, nabídková cena vybraného dodavatele by byla vyšší než nabídková cena navrhovatele, a navrhovatel by tak byl vybrán k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Navrhovatel uvádí, že pokud by zadavatel provedl řádné posouzení MNNC vybraného dodavatele, musel by zjistit, že vybraný dodavatel postupoval v rozporu s právními předpisy vztahujícími se k předmětu veřejné zakázky, na základě čehož měl vyloučit vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona ze zadávacího řízení.

17.            Dále navrhovatel uvádí, že kalkuloval pro plnění veřejné zakázky s následujícími parametry:

a)      minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a vč. rezervy na dovolenou a nemocnost ve výši 15 %: 41,4 řidičů,

b)      minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a bez rezervy na dovolenou a nemocnost: 36 řidičů,

c)      průměrná výše mzdových nákladů na 1 řidiče: 43 550 Kč.

18.            Navrhovatel současně uvádí, že vybraný dodavatel dle rozhodnutí o námitkách kalkuloval pro plnění veřejné zakázky s následujícími parametry:

a)      minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a vč. rezervy na dovolenou a nemocnost ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH][3]: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů,

b)      minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky (bez rezervy na dovolenou a nemocnost): [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů „(tj. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – VÝPOČET])“,

c)      průměrná výše mzdových nákladů na 1 řidiče: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA]Kč.

19.            Dále navrhovatel uvádí, že na základě údajů sdělených zadavatelem v rozhodnutí o námitkách si vyžádal zpracování expertního posouzení dané otázky, přičemž úkolem odborníka ze společnosti B&C Dopravní systémy s.r.o. bylo vytvoření dopravního modelu pro plnění veřejné zakázky, který zajistí plnění zadavatelem předložených jízdních řádů a operativních záloh v souladu s právními předpisy vztahujícími se k předmětu veřejné zakázky (včetně zahrnutí všech ostatních činností spojených s výkonem práce řidiče), a to s použitím co nejnižšího počtu řidičů (bez zahrnutí rezervy na dovolenou a nemocnost). Dle navrhovatele byly výsledkem tohoto expertního posouzení následující parametry:

a)      minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a bez rezervy na dovolenou a nemocnost: 34 řidičů,

b)      minimální průměrná výše mzdových nákladů na 1 řidiče při počtu 34 řidičů: 42 554 Kč.

20.            Dle navrhovatele z uvedeného vyplývá, že minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky se zahrnutím operativních záloh a bez zahrnutí rezervy na dovolenou a nemocnost činí 34 řidičů, přičemž tento počet řidičů zahrnuje zajištění plnění jízdních řádů předložených zadavatelem a zajištění zadavatelem požadované operativní zálohy a rovněž ostatní činnosti spojené s výkonem práce řidiče (zejména přejezdy z a do místa odstavení vozidel, tankování vozidel, mytí vozidel, kontrola vozidel, přejezdy v rámci turnusu) s tím, že řádné plnění zadavatelem předložených jízdních řádů vč. operativních záloh (bez rezervy na dovolené a nemocnost) nelze zajistit s nižším počtem řidičů než 34. Pokud tedy vybraný dodavatel uvádí, že předmět plnění zajistí se [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiči, takového výsledku dle navrhovatele může dosáhnout pouze za předpokladu porušování relevantních právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky.

21.            Dle navrhovatele stanovené jízdní řády/oběhy generují denní potřebu 34 řidičů, přičemž 26 oběhů generuje teoretickou potřebu 1 řidiče, 3 oběhy generují teoretickou potřebu 2 řidičů (oběh č. 714, 717 a 723) a 2 řidiči připadají na zadavatelem požadovanou operativní zálohu, přičemž s nižším počtem řidičů nelze stanovené jízdní řády/oběhy za současného dodržování právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky zajistit. Pokud vybraný dodavatel tvrdí, že zajistí plnění veřejné zakázky s použitím [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů (bez rezervy na dovolenou a nemocnost), tak dle navrhovatele takového výsledku může dosáhnout pouze za předpokladu trvalého porušování maximální délky směny a za předpokladu trvalého porušování právních předpisů o bezpečnosti práce (zejména kontrola vozidel). Dle navrhovatele při použití [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů nevzniká řidičům prostor pro provádění ostatních činností spojených s výkonem práce řidiče (zejména přejezdy z a do místa odstavení, přejezdy mimo turnus, mytí vozidla, tankování vozidla, čištění interiéru vozidla, odvod tržeb, zpracování záznamu o výkonu vozidla, kontrola vozidla apod.). Navrhovatel uvádí, že průměrná časová náročnost těchto činností přitom činí obvykle 40–60 minut denně (expertní posouzení kalkuluje průměrně s časovou náročností těchto činností 51 minut denně). K tomu navrhovatel doplňuje, že některé z činností musí provádět přímo samotní řidiči (typicky přejezdy z a do místa odstavení, přejezdy mimo turnus a kontrola vozidla) a u zbylých činností si lze představit delegaci těchto činností na jiné osoby (s příslušným zohledněním mzdových nákladů na tyto osoby v kalkulaci), nicméně činnosti nutně realizované samotnými řidiči vyžadují časovou náročnost nejméně 30 minut denně, přičemž ani tato doba zjevně není zahrnuta v kalkulaci vybraného dodavatele. Pokud by takové činnosti chtěl vybraný dodavatel zahrnout do výkonu práce řidiče, generovalo by to dle navrhovatele roční přesčasovou práci v rozmezí 335–420 hodin. K tomu navrhovatel dodává, že zaměstnavatel je v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) oprávněn nařídit nejvýše 150 hodin přesčasové práce ročně a pouze na základě dohody se zaměstnancem může tuto hodnotu navýšit – maximálně však na 416 hodin ročně.

22.            Z uvedeného dle navrhovatele vyplývá, že vybraný dodavatel bude muset výše uvedené ostatní činnosti zajišťovat, a to buď řidiči nebo jinými pracovníky, v každém případě však bude zajištění těchto činností generovat zvýšené náklady na straně vybraného dodavatele, přičemž z navrhovateli dostupných informací však nevyplývá, že vybraný dodavatel tyto náklady kalkuloval v rámci jeho nabídkové ceny. Dále dle navrhovatele vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel v době kalkulace nabídkové ceny neměl k dispozici řidiče, kteří budou případně plnění veřejné zakázky zajišťovat, nemůže vybraný dodavatel kalkulovat s tím, že se s řidiči automaticky dohodne na maximální přípustné výši přesčasů. Dle navrhovatele čerpání práce přesčas by bylo v rozporu s § 93 zákoníku práce, podle něhož je možné konat práci přesčas jen výjimečně. Dále dle navrhovatele vzhledem k zákonným příplatkům spojených s prací přesčas je zřejmé, že pokud by vybraný dodavatel požadoval po řidičích provádění výše uvedených činností, zjevně by jim musel v souladu s právními předpisy vyplácet vyšší průměrnou mzdu (dle výpočtu navrhovatele vycházejícího z počtu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů a 40–60 minut přesčasů denně na provádění ostatních činností by vybraný dodavatel musel kalkulovat průměrný měsíční mzdový náklad na řidiče v rozmezí 43 660 Kč až 44 383 Kč). Pokud by vybraný dodavatel nechtěl realizaci výše uvedených činností zahrnout do výkonu práce řidiče, generovalo by to dle navrhovatele na straně vybraného dodavatele další mzdové náklady na osoby, které tyto činnosti budou zajišťovat, přičemž by takové náklady však musely být v nabídce vybraného dodavatele prokazatelně zahrnuty. Dle navrhovatele některé z těchto ostatních činností musí být prováděny samotnými řidiči (a výkon těchto činností tak nelze delegovat na jiné osoby). O žádných takových nákladech však zadavatel v předchozích písemných podáních dostupných navrhovateli nehovořil. Navrhovatel je proto přesvědčen, že tyto zvýšené náklady na použití dalších osob pro zajištění ostatních činností nebyly vybraným dodavatelem zohledněny v jeho kalkulaci nabídkové ceny (resp. v kalkulaci mzdových nákladů). Dle navrhovatele uvedená polemika představuje pouze další doplnění argumentace o neschopnosti vybraného dodavatele zajistit plnění veřejné zakázky za použití [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů za předpokladu dodržování právních předpisů. Navrhovatel zdůrazňuje, že uvedená časová náročnost ostatních činností spojených s výkonem práce řidiče vychází z reálné praxe navrhovatele jakožto stávajícího dopravce – tedy dopravce, který má v místě plnění veřejné zakázky vybudované zázemí, které vlastní. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatuje, že vybraný dodavatel bude využívat zázemí v jiných lokalitách, než je místo plnění veřejné zakázky, což bude dle navrhovatele generovat delší přejezdy, a tedy potřebu navýšení fondu pracovní doby řidičů. K tomu navrhovatel doplňuje, že přejezd v délce cca 1 km generuje navýšení fondu řidiče o cca 1,5 minuty. 

23.            Dále navrhovatel cituje § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 589/2006 Sb.“), dle kterého z pohledu navrhovatele „[d]élka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.“ Navrhovatel uvádí, že pokud vybraný dodavatel kalkuloval s nasazením [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, zjevně kalkuloval s trvalým porušováním maximální délky směny dle § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Dle navrhovatele porušování uvedeného ustanovení nařízení vlády č. 589/2006 Sb. vede k porušování zákoníku práce, neboť by při počtu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] nasazených řidičů měla minimální výše měsíčních mzdových nákladů na 1 řidiče činit 44 052 Kč a nikoliv pouze [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč, a dále k porušování § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, neboť řidičům nevzniká prostor pro provádění kontroly vozidla před jízdou, a dále k porušování § 3 písm. a) nařízení vlády č. 589/2006 Sb., když vybraný dodavatel nezahrnul činnosti spojené s výkonem práce řidiče do výkonu práce řidiče, přičemž určité činnosti spojené s výkonem práce řidiče musí být vykonávány samotným řidičem a nelze je delegovat na jiné osoby. Dle názoru navrhovatele je tak zřejmé, že vzhledem k tomu, že při počtu řidičů kalkulovaném vybraným dodavatelem nevzniká řidičům prostor pro provádění ostatních činností, vybraný dodavatel nemohl zahrnout tyto činnosti do výkonu práce řidiče. Dle navrhovatele k tomu, aby vybraný dodavatel neporušoval výše uvedené právní předpisy, by vybraný dodavatel musel v jeho nabídce kalkulovat minimálně s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA SLOVY] řidičem navíc, přičemž navýšení počtu řidičů o [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA SLOVY] řidiče by navýšilo nabídkovou cenu vybraného dodavatele o 698 436 Kč, což by vedlo k tomu, že by nejvýhodnější nabídkou byla vyhodnocena nabídka navrhovatele.

24.            S ohledem na uvedené navrhovatel trvá na tom, že zadavatel pochybil, když neprovedl řádné posouzení MNNC vybraného dodavatele, a v důsledku toho vybral vybraného dodavatele k uzavření smlouvy, namísto aby jej vyloučil dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona.

25.            V části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu přijetí neoprávněné veřejné podpory“ navrhovatel uvádí, že nesouhlasí s vypořádáním námitek  týkající se neoprávněné veřejné podpory z důvodu účasti vybraného dodavatele v cash poolu členů holdingu „ÖBB-Holding AG“ (dále jen „Holding“) skrze společnost „ÖBB Finanzierungs-services“ (dále jen „Finanzierungs-services“) a poskytnutí záruky za úvěr ze strany společnosti „Österreichische Postbus Aktiengesellschaft“ (dále jen „Postbus“). Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel nerozporuje účast vybraného dodavatele v cash poolingu ani poskytnutí záruky za úvěr, avšak nadále setrvává na svých názorech, které vyjádřil v předcházejícím správním řízení, a sice, že ve vztahu k postupu podle § 113 odst. 6 zákona může vycházet pouze z obsahu zdůvodnění MNNC předloženého vybraným dodavatelem a že není oprávněn činit závěr o oprávněnosti veřejné podpory. Tyto názory však dle navrhovatele „byly ze strany Úřadu odmítnuty v předchozím správním řízení jak v prvostupňovém, tak v druhostupňovém (viz body 67 a 68) rozhodnutí.“ Navrhovatel uvádí, že pokud by to bylo pro posouzení věci potřebné, odkazuje zejména na argumentaci použitou ve vyjádření k podkladům rozhodnutí v předchozím správním řízení.

26.            Dále navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel argumentuje složitostí problematiky veřejné podpory vzhledem ke krátké lhůtě pro vyřízení námitek, lze poukázat na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-33480/2024/161, sp. zn. ÚOHS-R0129/2024/VZ, ze dne 2. 9. 2024, ze kterého dle navrhovatele vyplývá, že námitky nelze odmítnout pouze z důvodu, že zadavatel nemá dostatek času ke zjištění skutečností potřebných pro posouzení namítaného porušení zákona.

27.            Dále dle navrhovatele není mezi jím a zadavatelem sporu o definičních znacích veřejné podpory, a sice: (i.) poskytnutí podpory veřejnými institucemi nebo z veřejných rozpočtů, (ii.) podpora zvýhodňuje určitý podnik či odvětví výroby, (iii.) možné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU a (iv.) možnost ovlivnění obchodu mezi členskými státy, přičemž tyto znaky musí být naplněny kumulativně.

28.            Ve vztahu k třetímu a čtvrtému znaku veřejné podpory navrhovatel uvádí, že zadavatel ve vztahu k záruce za úvěr v bodech 134 až 136 odůvodnění rozhodnutí o námitkách uznává jejich naplnění, s čímž navrhovatel souhlasí. Ve vztahu ke cash poolingu zadavatel dle navrhovatele v bodu 120 rozhodnutí o námitkách sice na jednu stranu odkazuje na část téhož rozhodnutí týkající se záruky za úvěr, v závěru textu (bodu 120 odůvodnění rozhodnutí o námitkách) však uvádí, že trvá na závěru, že vybraný dodavatel neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu mj. také »„vzhledem k absenci jakéhokoli prokázaného dopadu na hospodářskou soutěž či obchod mezi členskými státy“«. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách se tak dle navrhovatele jeví jako nelogické, neboť dopad cash poolingu i záruky za úvěr na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy je stejný, a není tak možné dojít u obou opatření k odlišným závěrům. Nicméně vzhledem k tomu, že se zadavatel otázkou třetího a čtvrtého znaku veřejné podpory blíže nezabýval, nepovažuje navrhovatel tuto názorovou nekonzistentnost za podstatnou a bere naplnění třetího a čtvrtého znaku veřejné podpory za nepochybné, neboť z pohledu navrhovatele ať už je zvýhodňující podpora z veřejných rozpočtů poskytnuta jakoukoli formou, je její vliv na hospodářskou soutěž zřejmý, „neboť příjemce podpory je zvýhodněn oproti svým konkurentům, což se v daném případě projevuje i konkrétně v zadávané veřejné zakázce.“ Rovněž přeshraniční dopad je dle navrhovatele naplněn v případě podpory poskytované v obou případech rakouskými subjekty dodavateli působícímu na českém trhu.

29.            K druhému znaku veřejné podpory navrhovatel uvádí, že se v rámci tohoto znaku zkoumají 3 dílčí kritéria, a to (i) selektivnost opatření, (ii) zda příjemce představuje podnik ve smyslu pravidel hospodářské soutěže a (iii) zda opatření zakládá zvýhodnění pro příjemce. Aby určité opatření mohlo být považováno za selektivní, musí se dle navrhovatele jednat o opatření, které není na trhu běžné a je poskytováno pouze určitému podniku, skupině podniků či určitému odvětví. Dílčí kritérium selektivnosti je dle navrhovatele v případě záruky za úvěr naplněno, neboť opatření ve formě záruky za úvěr bylo realizováno výhradně ve prospěch vybraného dodavatele a nepředpokládá se poskytování tohoto financování jiným subjektům. Stejně tak se dle navrhovatele i v případě cash poolingu jedná o selektivní opatření, neboť toto financování je dostupné pouze pro členy Holdingu. Dle navrhovatele je třeba odmítnout argumentaci zadavatele, že cash pooling nemůže být považován za selektivní na základě toho, že je běžně na trhu používán, neboť selektivnost opatření z pohledu navrhovatele nespočívá v použitém finančním nástroji, ale v tom, že není dostupný jiným soutěžitelům než členům Holdingu. Dále dle názoru navrhovatele je vybraný dodavatel také podnikem ve smyslu pravidel hospodářské soutěže a jako rozhodné pro posouzení druhého znaku veřejné podpory zůstává dle navrhovatele kritérium zvýhodnění vybraného dodavatele. K tomu dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl pouze tu skutečnost, že dle vyjádření vybraného dodavatele podmínky cash poolingu odpovídají tržním podmínkám, což bylo doloženo konkrétní smluvní dokumentací, ze které dle zadavatele nevyplývá, že by vybraný dodavatel čerpal jakékoli finanční prostředky za podmínek, které by nebyly běžně dostupné i jiným soukromým subjektům na trhu, a dále že z vyjádření vybraného dodavatele vyplývá, že předpoklad navrhovatele o bezúplatném poskytnutí záruky za úvěr byl chybný, neboť ručení za úvěr bylo poskytnuto za tržních podmínek, kdy vybraný dodavatel hradí Postbus poplatek X % jistiny ročně (konkrétní výše neuvedena z důvodu obchodního tajemství vybraného dodavatele), což vybraný dodavatel považuje za podmínku, která je ve skutečnosti ještě méně výhodná než běžné podmínky na finančním trhu, přičemž vybraný dodavatel doložil několik faktur dokazujících, že hradí Postbus poplatky za ručení za předmětný úvěr.

30.            Uvedená vyjádření zadavatele jsou dle navrhovatele jedinými částmi rozhodnutí o námitkách, která mají odůvodnit závěr o poskytnutí podpory za tržních podmínek, a takový způsob vypořádání námitek nepovažuje navrhovatel za dostatečně transparentní a přiměřený vzneseným pochybnostem. Dle navrhovatele zadavatel odkazuje na dokumenty, k nimž má přístup pouze on sám (zadavatel) a nespecifikuje blíže jejich obsah, navrhovatel si tak nemůže nijak ověřit tvrzení zadavatele, které přejímá argumenty vybraného dodavatele, přičemž jako důvod odmítnutí konkrétních informací zadavatel uvádí obchodní tajemství vybraného dodavatele, a to pouze k záruce za úvěr. Dle navrhovatele tedy vyvstává otázka, zda jsou předmětné údaje či dokumenty obchodním tajemství či nikoliv. Dle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách k ochraně obchodního tajemství vyjadřuje především ve vztahu k údajům týkajícím se kalkulace nabídkové ceny vybraného dodavatele, z těchto však nevyplývá, že by se požadovaná ochrana obchodního tajemství vztahovala i na údaje související s cash poolingem nebo zárukou za úvěr. Navrhovatel proto požaduje, aby Úřad v rámci dokazování ověřil, zda je ochrana obchodního tajemství vyžadována i k těmto dokumentům. I pokud by bylo dle navrhovatele zjištěno, že vybraný dodavatel požadoval ochranu i k těmto údajům, je nutné, aby byly naplněny materiální znaky obchodního tajemství. Dle navrhovatele není zřejmé, „jaký význam by mohla mít pro konkurenci informace o podmínkách cash poolingu, který je pro konkurenci nepřístupný, či jakou výhodu by konkurence mohla získat z informace o výši úhrady za záruku o úvěr, který poskytuje vybranému dodavateli jeho mateřská společnost“. Utajování výše uvedených údajů by dle navrhovatele mohlo mít pro vybraného dodavatele teoreticky význam pouze v tom případě, kdy by naopak dokazovaly, že neodpovídají standardním tržním podmínkám. Jelikož údaje, které zadavatel odmítl v rozhodnutí o námitkách uvést, tvoří informace, které podle názoru navrhovatele nemohou představovat obchodní tajemství, požaduje navrhovatel, aby Úřad jako předběžnou otázku posoudil, zda se v případě údajů a dokumentů, na které se odkazuje v bodech 114 a 154 rozhodnutí o námitkách, jednalo o obchodní tajemství vybraného dodavatele. Posouzení této otázky je dle navrhovatele nezbytné pro rozhodnutí o tom, zda námitky byly řádně vypořádány, neboť je zřejmé, že pokud by se o obchodní tajemství nejednalo, nebyly by námitky vyřízeny v souladu s § 245 odst. 1 zákona. Navrhovatel dále uvádí, že i kdyby Úřad dospěl k závěru, že se v případě údajů a dokumentů, na které odkazují body 114 a 154 rozhodnutí o námitkách, o obchodní tajemství jednalo, považujeme způsob vyřízení námitek na nedostatečný a rozporný s § 245 odst. 1 zákona, neboť i při respektování případného obchodního tajemství mohl zadavatel blíže popsat fungování vztahů v rámci cash poolingu a případných plateb mezi jeho účastníky a také výše plateb či sazeb by i při neuvedení konkrétních hodnot mohla být blíže specifikována. V případě, že by bylo shledáno, že předmětné informace tvoří obchodní tajemství, nepředstavuje to dle navrhovatele a priori důvod jejich neposkytnutí v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách, neboť by došlo ke konfliktu dvou právem chráněných zájmů – ochrana obchodního tajemství vs. právo stěžovatele (navrhovatele) na řádné odůvodnění rozhodnutí o námitkách, a tedy by dle navrhovatele měl Úřad rozhodnout, že v tomto konkrétním případě by mělo mít přednost právo navrhovatele.

31.            Tvrzení vybraného dodavatele a zadavatele o tom, že záruka za úvěr byla poskytnuta úplatně, je navíc dle navrhovatele v rozporu s údaji účetní závěrky vybraného dodavatele, která záruku za úvěr naopak ve zprávě o vztazích neuvádí, což by, pokud by úplata za bankovní záruku byla realizována, bylo v rozporu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), který v § 82 písm. d) stanovuje mezi náležitostmi zprávy o vztazích »„přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpracovává zpráva o vztazích“«. Informace, které musí být uveřejněny podle zákona o obchodních korporacích, nemohou být dle navrhovatele předmětem obchodního tajemství.

32.            Ohledně věcného popisu zvýhodnění vybraného dodavatele v důsledku poskytnuté veřejné podpory navrhovatel dále v plném rozsahu odkazuje na body 26 až 47 návrhu ze dne 7. 10. 2024, které dle navrhovatele odůvodňují naplnění druhého znaku veřejné podpory.[4]

33.            K prvnímu znaku veřejné podpory navrhovatel uvádí, že je naplněn v případě, kdy je určité opatření poskytnuto přímo či nepřímo z veřejných rozpočtů a opatření je přičitatelné danému členskému státu. Dle navrhovatele je vybraný dodavatel vlastněn společností Postbus, jež je prostřednictvím společností „ÖBB-Personenverkehr AG“ (dále jen „Personenverkehr“) a Holding vlastněna Rakouskou republikou, přičemž Holding (včetně jeho členů) je dle navrhovatele veřejným podnikem, jehož prostřednictvím může být poskytnuta výhoda vybranému dodavateli. K tomu navrhovatel odkazuje na bod 41 a 42 Sdělení Komise o pojmu státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2016/C 262/01 (dále jen „Sdělení o pojmu státní podpora“) a dále vyjmenovává ukazatele, ze kterých lze odvodit, zda je určité opatření přičitatelné státu dle bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora. Dle navrhovatele jsou obě opatření přičitatelná státu, a to minimálně na základě ukazatelů a), b), d), g) a h) uvedených v bodě 43 Sdělení o pojmu státní podpora.

34.            K ukazateli a) bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel uvádí, že společnost Postbus nemohla poskytnout bezplatnou záruku pro vybraného dodavatele, aniž by zohlednila požadavky orgánů veřejné moci a takovéto rozhodnutí (s ohledem na výši úvěru a možnou odpovědnost společnosti Postbus z důvodu ručitelského prohlášení ve výši až 580 mil. Kč) muselo dle navrhovatele jednoznačně podléhat strategickému řízení Holdingu. Navíc se dle navrhovatele jednalo o poskytnutí bezplatné záruky, tj. o opatření, které je v rozporu s principem soukromého investora a které nijak nekompenzuje společnost Postbus za podstoupená rizika, kdy by plnění Postbus ze záruky mohlo činit dle navrhovatele až 4,76 % jejího celkového obratu. Uvedený závěr platí dle navrhovatele rovněž pro účast vybraného dodavatele na cash poolingu, který je navázán na veřejné prostředky Rakouské republiky. K ukazateli b) bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel uvádí, že Holding a jeho jednotliví členové jsou spojeni s Rakouskou republikou prostřednictvím faktorů jako je zajištění jednotného strategického řízení Holdingu, který podléhá plné kontrole rakouské vlády jakožto 100 % vlastníka, ale rovněž zapojení státních úředníků do dozorčích orgánů společností náležejících do Holdingu či úzké vazby mezi rakouskou vládou a Holdingem spočívající v zajištění financování. K ukazateli d) bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel uvádí, že Holding je začleněn do struktur veřejné správy, neboť má ze zákona o spolkové železnici zákonné zmocnění k nakládání s veřejnými prostředky a povinnost vykonávání jednotného strategického řízení společností ve skupině ÖBB, a tedy opatření ve formě poskytnutí bezplatné záruky a cash poolingového financování muselo být vzhledem ke svému rozsahu koordinováno s Holdingem a rovněž se zástupci rakouského státu. K ukazateli g) bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel uvádí, že Holding dle zákona o spolkové železnici vykonává jednotný strategický dohled nad jednotlivými členy holdingu. K ukazateli h) bodu 43 Sdělení o pojmu státní podpora navrhovatel uvádí, že v případě poskytnutí bezplatné záruky vzhledem k jejímu rozsahu, i zmíněným rizikům z důvodu případného plnění ručitelského prohlášení společnosti Postbus, je velmi nepravděpodobné, že by takovéto opatření (zejména poskytnutí záruky ve výši cca 24 mil. EUR) mohlo být provedeno bez účasti Holdingu či účasti orgánů rakouského státu. Ukazatelem přičitatelnosti je dle navrhovatele již samotná forma záruky, která je poskytnuta bezplatně, a rovněž výše zaručeného úvěru, který činil 580 mil. Kč a byl o 55% vyšší než čistý obrat vybraného dodavatele za účetní období roku 2021 (372,9 mil. Kč).

35.            Dle navrhovatele je nutné připomenout i faktické důsledky uvedené v bodech 20 až 25 návrhu ze dne 7. 10. 2024, kde je popsáno přímé či nepřímé zatížení státního rozpočtu Rakouské republiky.[5] S ohledem na uvedené je navrhovatel přesvědčen, že byl naplněn první znak veřejné podpory.

36.            Navrhovatel dále shrnuje, že z jeho pohledu byly naplněny všechny znaky neoprávněné veřejné podpory získané nepřímo od rakouského státu, přičemž tato umožnila vybranému dodavateli nabídnout za plnění veřejné zakázky MNNC, a současně vybraný dodavatel neprokázal soulad veřejné podpory s předpisy Evropské unie a jediným možným východiskem postupu zadavatele je v souladu s § 113 odst. 6 písm. b) zákona vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

37.            V části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu nepředložení řádného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ navrhovatel uvádí, že dle oznámení o výběru 2 vybraný dodavatel na žádost zadavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC předložil zadavateli mimo jiné upravený nástroj pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, jehož úpravou vybraný dodavatel dosáhl toho, že komise zadavatele již nepovažovala hodnotu přiřazenou k nákladové položce „Personální náklady“ za mimořádně nízkou. K tomu navrhovatel cituje odstavec 32 podaných námitek. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nereagoval na námitku o tom, že nelze akceptovat jako relevantní zdůvodnění MNNC pouhé předložení upraveného nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, neboť finanční prostředky přesunuté do části „Personální náklady“ musí v kalkulaci vybraného dodavatele chybět v jiných položkách. Dle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách omezil pouze na vyjádření k porušení zásady transparentnosti v souvislosti s neuvedením bližšího popisu provedených změn v nástroji pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality v oznámení o výběru 2. Dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách  zadavatel dále konstatoval, že měl pochybnosti ve vztahu k jedné konkrétní položce předmětného nástroje a dal možnost vybranému dodavateli, aby buď způsob nacenění vysvětlil nebo upravil nástroj pro zpracování nabídkové ceny, přičemž se vybraný dodavatel rozhodl postupovat způsobem, který zadavatel umožnil a současně jej zákon předvídá, výsledek jeho postupu tak v zadavateli nevzbudil další pochybnosti. K tomu navrhovatel odkazuje na závěry předsedy Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-48067/2023/162, sp. zn. ÚOHS-R0137/2023/VZ, ze dne 1. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu R0137/2023“), ze kterého dle navrhovatele vyplývá, že samotné předložení upraveného položkového rozpočtu nelze považovat za kvalitativně dostatečné zdůvodnění MNNC, a dále, že vybraný dodavatel měl zadavateli současně s upraveným nástrojem předložit podrobné zdůvodnění toho, v jakých položkách tohoto nástroje zvýšil původně uvedené náklady a v jakých položkách tohoto nástroje naopak snížil původně uvedené náklady, včetně vysvětlení, jak je možné, že měl vybraný dodavatel v daných položkách takové rezervy, a doložení, že se u snížených nákladových položek nebude jednat o MNNC. Dle navrhovatele se v případě úpravy nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality nemohlo jednat o zanedbatelnou částku, neboť, jak vyplývá z oznámení o výběru 2, původně dosahoval podíl nabídkové ceny vybraného dodavatele v dílčí skupině „Personální náklady“ hodnoty 75 % vůči průměru hodnot ostatních účastníků zadávacího řízení. Dle navrhovatele činil objem přesunutých finančních prostředků vybraným dodavatelem 9 565 521 Kč, přičemž tato částka přesunutá do „Personálních nákladů“ musela v ostatních částech nabídkové ceny vybraného dodavatele chybět, a rozhodně se dle navrhovatele nejedná o množství finančních prostředků, které by dopravci běžně kalkulovali jako rezervu v rámci jejich nabídkové ceny. Dle navrhovatele zadavatel akceptoval jako zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele pouhé předložení upraveného nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, aniž by vybraný dodavatel podrobně zdůvodnil dopad navýšení personálních nákladů na úkor snížení nákladů v jiných částech jeho nabídkové ceny. Dle navrhovatele měl zadavatel vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 4 zákona z důvodu řádného nezdůvodnění MNNC obsažené v jeho nabídce.

38.            Dále dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal argument navrhovatele ohledně nedostatečného zdůvodnění MNNC pouhým přesunem nákladů v rámci nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, čímž tak porušil povinnost obsaženou v § 245 odst. 1 zákona.

39.            Závěrem svého návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad

a)      „rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele a Oznámení o výběru a

b)      nařídil zadavateli opětovné provedení (tentokrát řádného) posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele s důrazem na naplnění povinných důvodů pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

Nevyhoví-li Úřad návrhu navrhovatele dle předchozího odstavce, navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle § 263 odst. 4 zákona.“

III.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

40.            Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 17. 3. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

41.            Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

42.            Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 19. 3. 2025.

43.            Dne 27. 3. 2025 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové zprávy vyjádření k návrhu z téhož dne a dokumentaci o zadávacím řízení. Následně dne 31. 3. 2025 Úřad obdržel od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení na technickém nosiči dat.

Vyjádření zadavatele k návrhu

44.            Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že v plném rozsahu trvá na svých tvrzeních uvedených v rozhodnutí o námitkách, na které případně odkazuje. Zadavatel dále uvádí, že není rolí zadavatelů, aby dokazovali, proč nabídková cena neobsahuje MNNC. Dále dle zadavatele je institut MNNC nástroj k ochraně zadavatelů, nikoli nástroj konkurenčního boje mezi účastníky zadávacího řízení. Stejně tak zadavatel setrvává na názoru, že problematika veřejné podpory je něčím, co má ze zákona zadavatel zkoumat až v případě, že informace o veřejné podpoře plyne z objasnění MNNC tak, jak je uvedeno v zákoně. Zadavatel dále uvádí, že nesouhlasí s tím, že by navrhovateli svědčilo veřejné subjektivní právo spočívající v tom, jak zadavatel posoudí MNNC. Úvaha o tom, zda nabídková cena obsahuje MNNC či nikoli, je dle zadavatele ze zákona svěřena výhradně zadavateli a dle rozhodovací praxe Úřadu nemůže do těchto úvah vstupovat ani Úřad.

45.            Dále zadavatel uvádí, že navrhovatelem odkazovaná rozhodovací praxe Úřadu, která se vztahuje k posouzení kvalifikace, je na problematiku MNNC zcela nepřiléhavá. Při posuzování kvalifikace je dle zadavatele hodnocen objektivní stav, kdy je posuzováno, zda konkrétní skutečnosti naplňují stanovené požadavky zadavatele. Naproti tomu u MNNC jde dle zadavatele o subjektivní hodnocení zadavatele, který ze své pozice posuzuje, zda z jeho pohledu obsahuje nabídková cena MNNC či nikoli.

46.            Dále dle zadavatele navrhovatel v části návrhu týkající se „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu porušování právních předpisů“ uvádí, že dle posouzení navrhovatelem zajištěného odborníka je minimální možný počet řidičů pro plnění předmětu plnění veřejné zakázky 34 řidičů. Dle zadavatele navrhovatel v námitkách uváděl, že minimální počet řidičů pro zajištění plnění veřejné zakázky je 36 řidičů. Dle zadavatele je zarážející, že přestože navrhovatel tvrdil, že nelze zajistit předmět plnění s nižším počtem řidičů než 36, nyní uvádí, že hodnota je přesně o [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiče vyšší, než uvedl vybraný dodavatel. Zadavatel uvádí, že přikládá větší váhu nezávislému vyjádření doc. Ing. AB [POZN. PSEUDONYMIZOVÁNO], Ph.D. z Fakulty dopravní Českého vysoké učení technické v Praze (dále jen „AB“), který na výsledku svého posouzení nemá žádný zájem, kdy stejně jako zadavateli ve výsledku nezáleží na tom, jestli bude předmět plnění zajišťovat vybraný dodavatel nebo navrhovatel. Zadavateli pouze záleží na tom, aby vybraný dodavatel byl vybrán v souladu se zákonem, což zadavatel dle svého názoru provedl.

47.            Zadavatel uvádí, že dle poskytnutých podkladů nebude mít vybraný dodavatel k dispozici pouze [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, ale bude disponovat ostatně i řidiči, kteří tvoří zálohu, a bude moci s nimi operovat a využívat je pro plnění předmětu veřejné zakázky. Do úvah o počtech řidičů vstupuje dle zadavatele rovněž problematika pandemie, kdy může nastat situace, kdy nebude stačit vybranému dodavateli např. ani 40 řidičů. To je dle zadavatele přirozené obchodní riziko, které každý dodavatel nese, a nelze vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení pouze na základě toho, že jím nesené riziko je naprosto zanedbatelně vyšší než u navrhovatele. Dle zadavatele je smlouva na veřejnou zakázku uzavírána na 10 let a během tohoto období může docházet ke změnám v podobě snižování či zvyšování počtu řidičů z důvodu rozsahu dopravního výkonu. Dle zadavatele jde o podnikatelské riziko, které musí všichni dodavatelé zohledňovat a které bude promlouvat do jejich nákladů. K tomu zadavatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 142/2023–46 ze dne 5. 6. 2024.  Dle zadavatele je tak u tohoto typu smluv běžné, že dodavatelé musí prokázat jistou míru flexibility při oceňování své nabídky a pracují s odhady, které se mohou, ale nemusí naplnit. Dle zadavatele na jedné straně do „kvality“ těchto odhadů vstupuje zkušenost jednotlivých dodavatelů se zajišťováním dopravní obslužnosti, na druhé straně však mohou nastat situace, které předvídat nemohou.

48.            Zadavatel dále uvádí, že k údajům předkládaným navrhovatelem k problematice mezd odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, která směřuje k tomu, že není rolí zadavatele, aby obhajoval, že nabídková cena neobsahuje MNNC. Zadavatel uvádí, že nechal posoudit navrhované počty řidičů externím odborníkem, které vyšly jako dostačující pro plnění předmětu veřejné zakázky. Nabídková cena vybraného dodavatele z důvodů uvedených v rozhodnutí o námitkách nevzbuzuje v zadavateli podezření o tom, že obsahuje MNNC a není za ni možné plnit předmět veřejné zakázky. Pokud vybraný dodavatel při sestavování své nabídkové ceny učinil obchodně riskantní rozhodnutí, které povede k tomu, že nebude schopen za nabídkovou cenu řádně předmět plnění veřejné zakázky plnit, tak jde dle zadavatele o obchodní riziko, které nese vybraný dodavatel. Pakliže nebude předmět plnění veřejné zakázky plněn řádně, vystavuje se vybraný dodavatel dle zadavatele riziku sankcí, které mohou vést k ukončení smluvního vztahu, a dalšímu postihu ve formě důvodu pro vyloučení z dalších zadávacích řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

49.            K obsahu expertní analýzy, kterou navrhovatel přiložil k návrhu a která dle zadavatele obsahuje např. konkrétní časové hodnoty pro jednotlivé dílčí činnosti, zadavatel uvádí, že mu není zřejmé, proč by tyto činnosti nemohly být provedeny rychleji. Dle zadavatele závěry uvedené v expertní analýze plynou z poměrně subjektivního posuzování o časové náročnosti jednotlivých činností. Zadavatel uvádí, že s ohledem na to, že i navrhovatelem oslovený expert byl schopen se při stanovení potřebného počtu řidičů prakticky dostat na stejný počet řidičů jako vybraný dodavatel, tak se mu nejeví jako nereálné, aby bylo možno předmět plnění plnit s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiči. Dle zadavatele i kdyby se vybranému dodavateli ukázalo v průběhu plnění, že s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiči předmět plnění nelze plnit řádně, tak [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA SLOVY] řidiče navíc zaměstná. Zadavatel považuje za zcela absurdní konstrukt, že by s ohledem na stav trhu s řidiči vybraný dodavatel byl schopen „nutit“ řidiče, aby pracovali nad rámec zákony stanovených podmínek namísto toho, aby prostě smluvně zajistil dalšího řidiče. Dle zadavatele je tento závěr přenositelný i k problematice pracovně právních předpisů. Zadavatel uvádí, že není kontrolním orgánem na úseku ochrany pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek, tím je Státní úřad inspekce práce. Zadavatel uvádí, že nemá v zadávacím řízení posuzovat, jakým způsobem dodavatelé zabezpečují dodržování pracovně právních a dalších předpisů, a že má za povinnost uvedené posoudit pouze v souladu s § 113 odst. 6 písm. a) zákona. Zadavatel uvádí, že z objasnění MNNC, které od vybraného dodavatele obdržel a které posoudil, nic takového nevyplývá. Zadavatel uvádí, že pakliže má navrhovatel podezření, že k porušování pracovně právních předpisů může docházet, nelze jej než odkázat na podání právě ke Státnímu úřadu inspekce práce.

50.            Ve vztahu k problematice počtu řidičů a jejich odměňování zadavatel uvádí, že posoudil dokumenty předložené vybraným dodavatelem a konstatoval, že jeho nabídková cena neobsahuje MNNC. Zadavatel uvádí, že v návaznosti na podání námitek zadavatel nechal posoudit dodatečné předložené podklady externími odborníky, přičemž naposledy AB z Fakulty dopravní Českého vysoké učení technické v Praze konstatoval, že počet řidičů, se kterými operuje vybraný dodavatel, je pro plnění předmětu veřejné zakázky dostatečný. Pokud by se v průběhu plnění ukázalo, že počet zaměstnanců (řidičů), se kterými vybraný dodavatel uvažuje, není dostatečný, tak je dle zadavatele plně na vybraném dodavateli, aby chybějící zaměstnance v rámci podnikatelského rizika, které každý dodavatel nese, zajistil. Pokud by je vybraný dodavatel nezajistil a neplnil předmět plnění veřejné zakázky řádně, je dle zadavatele vystaven riziku navazujících sankcí. Dle zadavatele není jeho rolí rozkrývat do posledního halíře obchodní model vybraného dodavatele a ověřovat reálnost jeho obchodního modelu čistě z titulu toho, že s ním navrhovatel nesouhlasí. Zadavatel uvádí, že postupoval při posuzování MNNC v souladu se zákonem a s ohledem na to, že nebyly naplněny podmínky pro uplatnění § 113 odst. 6 písm. a) zákona, tak nerozhodl o vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

51.            K části návrhu týkající se „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu přijetí neoprávněné veřejné podpory“ zadavatel uvádí, že „upozorňuje Navrhovatele, který odkazuje na rozhodnutí Úřadu z předchozího správního řízení, že část prvostupňového rozhodnutí Úřadu vztahující se k problematice veřejné podpory byla předsedou Úřadu ve druhostupňovém rozhodnutí zrušena a k otázce přezkumu se předseda Úřadu závazně nevyjádřil a svůj pohled na tuto problematiku vyjádřil prostřednictvím odkazu na judikaturu Soudního dvora EU k jiné problematice. Tvrzení Navrhovatele, že tato úvaha Zadavatele byla odmítnuta je tak velmi zkreslující, spíše však nesprávná.“ Zadavatel dále uvádí, že odmítá, že by námitky odmítl z důvodu jejich složitosti, a že jde „pouze o dílčí sdělení k problematice veřejné podpory, kdy je naprosto absurdně kontrastní, že zatím co Evropská komise, která má k posuzování této problematiky fakticky neomezený časový prostor, tak Zadavatel by měl k uvedenému dospět během patnácti dní.“ Námitky tak dle zadavatele nebyly odmítnuty pro složitost problematiky, ale z důvodů uvedených v rozhodnutí o námitkách, mezi které složitost problematiky nepatří.

52.            Dle zadavatele nedošlo k naplnění znaků veřejné podpory, a proto se o veřejnou podporu nejedná. Zadavatel zdůrazňuje, že povinnost vyloučit vybraného dodavatele vzniká za situace, kdy je neoprávněná veřejná podpora důvodem k objasnění MNNC. Zadavatel však uvádí, že MNNC v nabídce vybraného dodavatele nekonstatoval, a tak ani nemůže vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení. K problematice obchodního tajemství zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách a uvádí, že má za to, že se o obchodní tajemství vybraného dodavatele jedná a problematikou veřejné podpory se (nad rámec svých zákonných povinností) zabýval a argumenty navrhovatele vypořádal. Zadavatel uvádí, že nevysledoval příčinnou souvislost mezi údajnou veřejnou podporou a údajnou MNNC v nabídce vybraného dodavatele (tu ostatně ani nekonstatoval). Dle zadavatele je z pohledu zákona problematické, když je MNNC způsobena neoprávněnou veřejnou podporou, nikoli když kterýkoli dodavatel neoprávněnou veřejnou podporu obdržel. Zadavatel uvádí, že logikou navrhovatele by zadavatel musel přezkoumávat všechny finanční transakce vybraného dodavatele, identifikovat v nich všechny skutečnosti, které by byly možné za veřejnou podporu považovat, a následně zkoumat, zda se jedná o neoprávněnou veřejnou podporu. Tento závěr je dle zadavatele absurdní, neboť zadavatelé nejsou orgány, které mají provádět ekonomicko-právní analýzy účetnictví vybraných dodavatelů.

53.            Zadavatel uvádí, že má povinnost posuzovat problematiku veřejné podpory toliko, když ji ke zdůvodnění MNNC vybraný dodavatel využije. To ostatně uvádí i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES v čl. 69, kde výslovně „možnosti uchazeče získat státní podporu“ uvádí jako důvod k objasnění MNNC. Z národní ani evropské právní úpravy dle zadavatele však nevyplývá povinnost zkoumat účetnictví vybraného dodavatele, i když v jeho nabídkové ceně nespatřuje MNNC. Taková povinnost dle zadavatele neexistuje a nevzniká ani na základě podání námitek. Přestože tato povinnost neexistuje, tak zadavatel přesto přezkoumal tvrzení navrhovatele a konstatoval, že u uvedených případů se o veřejnou podporu nejedná. Zadavatel uvádí, že i kdyby se o ni snad jednat mělo, tak s ohledem na to, že nespatřuje v nabídce vybraného dodavatele MNNC, není naplněn důvod pro povinné vyloučení vybraného dodavatele dle zákona.

54.            K části návrhu „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu nepředložení řádného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ zadavatel uvádí, že navrhovatelem citovaná rozhodovací praxe Úřadu je nepřiléhavá, když se odkazované rozhodnutí vztahuje k situaci, kdy zadavatel vyloučil navrhovatele z důvodu neobjasnění MNNC. Nad rámec tohoto je dle zadavatele nepřiléhavá i z toho ohledu, že zadavatel spolu s upraveným nástrojem pro zpracování nabídkové ceny obdržel od vybraného dodavatele k uvedenému i komentář, kterým vybraný dodavatel odůvodnil úpravy formuláře pro zpracování ceny plnění. Zadavatel odmítá, že by svým postupem fakticky nevypořádal námitky. Smyslem rozhodnutí o námitkách dle zadavatele není zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení stěžujícímu si účastníku. Úvaha navrhovatele je dle zadavatele opřena o chybně vyloženou rozhodovací praxi. Pakliže by vybraný dodavatel nepřiložil komentář k provedeným změnám, bylo by dle zadavatele možné uvažovat o jeho vyloučení. Zadavatel k tomuto uvádí, že úpravy, které vybraný dodavatel provedl, fakticky ani komentář nepotřebují, neboť byly z pohledu zadavatele naprosto logické. Zadavatel tak má za to, že informace uvedené v rozhodnutí o námitkách jsou dostatečné pro to, aby byl jeho postup přezkoumatelný. Nadto dle zadavatele navrhovatel dovozuje neexistující povinnost zadavatele z rozhodnutí Úřadu, které je nepřiléhavé této situaci.

55.            Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

56.            Usnesením ze dne 2. 4. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

57.            Dne 3. 4. 2025 obdržel Úřad od vybraného dodavatele vyjádření k návrhu z téhož dne.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

58.            Vybraný dodavatel uvádí, že smyslem institutu MNNC je ochrana zadavatele před situacemi, kdy účastník zadávacího řízení ve své nabídce nabídne takovou cenu za předmět plnění veřejné zakázky, za kterou není možné z objektivních důvodů předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat. Institut MNNC a úprava, která se k němu vztahuje, je dle vybraného dodavatele stanovena na ochranu zadavatele, a je tedy pouze odpovědností zadavatele, jak se k MNNC účastníka zadávacího řízení postaví (s výjimkou, kdy zadavatel musí postupovat dle § 113 odst. 6 zákona). Dále dle vybraného dodavatele není zadavatel povinen poskytovat navrhovateli podrobné důkazy o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká. Institut MNNC nemá dle vybraného dodavatele za cíl otevírat detaily obchodních strategií uchazečů, jako jsou interní kalkulace nákladů nebo specifické provozní strategie, které představují obchodní tajemství a klíčové know-how jednotlivých soutěžitelů. Vybraný dodavatel uvádí, že poskytl zadavateli podrobné vysvětlení své nabídkové ceny, obsáhle se vyjádřil k počtu řidičů a k jejich předpokládané mzdě, technickému zázemí, nákladům na dispečerské a technické služby, objasnil kalkulovanou pořizovací cenu vozidel jednotlivých kategorií, dobu odepisování vozidel a obnovu vozového parku pro plnění veřejné zakázky a taktéž potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i všech pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance podílející se na plnění této zakázky. Vybraný dodavatel rovněž uvádí, že zadavateli potvrdil, že neobdržel žádnou neoprávněnou veřejnou podporu, která by mohla ovlivnit jeho nabídku. Vybraný dodavatel k tomu odkazuje na svou argumentaci uvedenou ve svém „Vyjádření ze dne 21. 8. 2024 k výzvě zadavatele ze dne 14. 8. 2024 (doplněnou Zadavatelem dne 17. 8. 2024), Vyjádření ze dne 26. 2. 2025 k výzvě zadavatele ze dne 25. 2. 2025 a Vyjádření ze dne 28. 2. 2025 k výzvě zadavatele ze dne 25. 2. 2025.“.

59.            Vybraný dodavatel uvádí, že jím poskytnuté informace vedly zadavatele k závěru, že jeho nabídka neobsahuje MNNC, a proto je přesvědčen, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Dle vybraného dodavatele zadavatel posoudil veškeré relevantní aspekty, včetně nákladů na mzdy, přičemž následně konstatoval, že jeho nabídka MNNC nepředstavuje.

60.            Tvrzení navrhovatele, že nabídková cena vybraného dodavatele byla ovlivněna čerpáním nedovolené veřejné podpory, je dle vybraného dodavatele neopodstatněné a není podloženo žádnými důkazy. Vybraný dodavatel uvádí, že ve své odpovědi zadavateli jasně uvedl, že nečerpal žádnou veřejnou podporu, která by mohla ovlivnit výši jeho nabídkové ceny, a dále že veškeré prostředky, které využil, byly čerpány plně v souladu s právními předpisy, a proto nebylo důvodu považovat je za nedovolenou veřejnou podporu.

61.            Vybraný dodavatel uvádí, že podle § 113 odst. 6 zákona je zadavatel povinen vyloučit účastníka řízení v případě, že MNNC je výsledkem čerpání veřejné podpory, která byla poskytnuta v rozporu s předpisy Evropské unie. V tomto případě však dle vybraného dodavatele žádné takové porušení nebylo prokázáno ani doloženo. Vybraný dodavatel uvádí, že ve svých vysvětleních dostatečně konstatoval a doložil, že jeho nabídková cena byla stanovena na základě optimalizace provozu, nikoliv na základě čerpání veřejných prostředků a potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, a to opakovaně, ve vyjádření ze dne 2. 7. 2024 a ze dne 21. 8. 2024.

62.            Dle vybraného dodavatele orgány dohledu nejsou oprávněny nahrazovat úvahu zadavatele při posuzování MNNC a přezkum je tak omezen na posouzení, zda zadavatel k závěru o MNNC dospěl srozumitelnou úvahou, kterou lze přezkoumat (tedy transparentně z pohledu § 6 zákona), přičemž Úřad ani jiný orgán vykonávající přezkum by tak neměl mít prostor revidovat odborné závěry týkající se např. cenových aspektů za předpokladu, kdy budou závěry zadavatele ucelené a vzájemně konsistentní. K tomu vybraný dodavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBR ze dne 10. 9. 2019.  

63.            Dle vybraného dodavatele navrhovatelova tvrzení o čerpání neoprávněné veřejné podpory ze strany vybraného dodavatele jsou nejen ničím nepodložená, ale samotný znalecký posudek VGD Appraisal s.r.o. nebo zpráva AUDIT ONE s.r.o. (která je dle vybraného dodavatele auditorem samotného navrhovatele) nepředstavuje dostatečný podklad pro závěr o čerpání neoprávněné veřejné podpory vybraným dodavatelem. Vybraný dodavatel uvádí, že tvrzení navrhovatele o čerpání nedovolené veřejné podpory ze strany vybraného dodavatele je založené primárně na výroční zprávě vybraného dodavatele za rok 2023, na základě takových informací však nelze objektivně dospět k závěru o čerpání nedovolené podpory bez hlubšího posouzení všech ekonomických a účetních aspektů fungování vybraného dodavatele, a takový závěr by vyžadoval znalost podrobné finanční struktury společnosti, včetně analýzy interních účetních knih, dotačních příjmů, příslušných smluv, podmínek přidělení podpory a důkladných rozborů, které mohou doložit příjem prostředků účelově zaměřených na neoprávněné zvýhodnění společnosti na trhu, těmito informacemi však navrhovatel nedisponuje. Dle vybraného dodavatele je bez znalosti jeho komplexních ekonomických vztahů vyloučeno, aby byl učiněn jakýkoli věrohodný právní závěr o existenci a povaze čerpané podpory, natož o její neoprávněnosti. Vybraný dodavatel uvádí, že z procesní opatrnosti si nechal zpracovat vyjádření znalce k tvrzením navrhovatele, které vyvrací závěry navrhovatele ohledně čerpání nedovolené veřejné podpory ze strany vybraného dodavatele.

64.            Vybraný dodavatel uvádí, že rozdíl mezi jeho nabídkovou cenou a nabídkovou cenou navrhovatele činí pouhých 0,35 Kč/km, což potvrzuje, že nabídka vybraného dodavatele je nejen reálná, ale také konkurenceschopná a odráží efektivní přístup k optimalizaci nákladů. Vybraný dodavatel uvádí, že zadavatel se touto otázkou podrobně zabýval ve svém rozhodnutí o námitkách, kde poukázal na odborné vyjádření AB, které jednoznačně potvrdilo, že počet řidičů kalkulovaný vybraným dodavatelem je reálný a odpovídá požadavkům zadávací dokumentace. Argumentace navrhovatele, že nižší počet řidičů není slučitelný s řádným plněním zakázky, je dle vybraného dodavatele založena na odlišném přístupu k provozní strategii, nikoliv na objektivních skutečnostech. Tvrzení navrhovatele dle vybraného dodavatele vycházejí z nepodložených domněnek, které nereflektují skutečnou provozní efektivitu dosaženou vybraným dodavatelem.

65.            Závěrem vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 265 písm. a) zákona návrh zamítl a řízení zastavil.

Další průběh správního řízení

66.            Rozhodnutím ze dne 29. 4. 2025 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0208/2025/VZ.

67.            Usnesením ze dne 7. 5. 2025 Úřad správní řízení přerušil za účelem získání odborného stanoviska k otázkám týkajícím se oblasti veřejné podpory, a to do doby obdržení odborného stanoviska.

68.            Úřad se dne 12. 5. 2025 obrátil na základě interního sdělení na Úřad, konkrétně na Oddělení veřejné podpory, a požádal jej o poskytnutí odborného stanoviska k následujícím otázkám:

1.      „Lze obecně považovat účast společnosti v cash poolingu v rámci skupiny firem za veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, resp. za jakých podmínek může účast v cash poolingu naplňovat znaky veřejné podpory? Své odpovědi prosím zdůvodněte.

2.      Představuje účast vybraného dodavatele v cash poolingu v rámci holdingu ÖBB – Holding AG skrze společnost „ÖBB Finanzierungs-services“ veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, resp. jsou naplněny všechny jednotlivé znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (popř. které ano a které ne)? Své odpovědi prosím zdůvodněte.

3.      Lze obecně považovat poskytnutí záruky za bankovní úvěr společnosti ze strany jejího jediného akcionáře za veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, resp. za jakých podmínek lze poskytnutí záruky za bankovní považovat za naplňující znaky veřejné podpory? Své odpovědi prosím zdůvodněte.

4.      Představuje poskytnutí záruky za bankovní úvěr vybranému dodavateli společností „Österreichische Postbus Aktiengesellschaft“ veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, resp. jsou naplněny všechny jednotlivé znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (popř. které ano a které ne)? Své odpovědi prosím zdůvodněte.“

69.            Dne 26. 5. 2025 obdržel Úřad od Oddělení veřejné podpory interní sdělení ze dne 22. 5. 2025 k žádosti o poskytnutí odborného stanoviska k otázkám týkajících se veřejné podpory (dále jen „odborné stanovisko OVP“). K obsahu odborného stanoviska OVP viz bod 188. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

70.            Přípisem ze dne 28. 5. 2025 Úřad oznámil účastníkům řízení pokračování ve správním řízení.

71.            Usnesením ze dne 30. 5. 2025 stanovil Úřad vybranému dodavateli lhůtu k označení údajů a skutečností obsažených v dokumentech s názvem „250228 Odpověď na výzvu z 250225 oblast 7_sign.pdf“, „Smlouvy Cashpool.pdf“, „Faktury za ručení Postbus.pdf“ a „Humpolecko-měsíční_plán-V2.xlsx“, které považuje vybraný dodavatel za obchodní tajemství, dále ke sdělení, zda dokumenty s názvem „Odpověď výzva § 46 ZZVZ – Humpolecko_sign.pdf“, „250226 Odpověď na výzvu z 250225 oblast 7_sign.pdf“ a „Vyjádření OSD k turnusovým oběhům“ obsahují obchodní tajemství a případné jednoznačné vyznačení údajů, které považuje vybraný dodavatel za obchodní tajemství. Úřad předmětným usnesením vybranému dodavateli rovněž stanovil lhůtu k předložení dokumentu „Smlouvy Cashpool.pdf“ v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, k předložení dokumentu „Faktury za ručení Postbus.pdf“ v prostém překladu do českého jazyka, a dále k vyznačení skutečností v těchto dokumentech, které považuje vybraný dodavatel za obchodní tajemství.

72.            Dne 5. 6. 2025 obdržel Úřad od zadavatele sdělení k pokračování správního řízení z téhož dne, ve kterém zadavatel uvedl, že předmětem správního řízení není vyřešení otázky, zda byl vybraný dodavatel příjemcem veřejné podpory od Rakouské republiky (ať už oprávněné či nikoli). Případné obdržení veřejné podpory není dle zadavatele důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení ve smyslu § 48, § 48a nebo § 113 zákona. Důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky by dle zadavatele bylo ve vztahu k veřejné podpoře toliko možné, kdyby dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývalo, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, taková situace však v zadávacím řízení nenastala, a tedy je nadbytečné, aby se Úřad zabýval posuzováním otázky, zda vybraný dodavatel byl či nebyl příjemce veřejné podpory a zda byla tato veřejná podpora obdržena oprávněně či nikoli. Současně dle zadavatele z žádného dokumentu, který vybraný dodavatel ve vztahu k problematice MNNC v zadávacím řízení předložil, nevyplývá jakákoli informace, ze které by mohl usoudit, že vybraný dodavatel obdržel veřejnou podporu, která by zapříčinila MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Dále zadavatel odkazuje na závěry odborného stanoviska OVP, které dle zadavatele podporuje jeho argumentaci spočívající v tom, že zadavatelé nemohou rozhodnout o vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona bez autoritativního rozhodnutí o tom, že takový dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, protože by tak nedodržel požadavek plynoucí z rozhodovací praxe Úřadu, kdy důvody, pro které zadavatelé mohou rozhodnout o vyloučení dodavatele z účasti v zadávacích řízení, musí být postaveny „najisto“. K tomu dále zadavatel odkazuje na v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0150/2019/VZ16653/2019/542/MCi ze dne 13. 6. 2019 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-28726/2022/500, sp. zn.ÚOHS-S0271/2022/VZ, ze dne 23. 8. 2022. Dle zadavatele případné vyloučení vybraného dodavatele na základě úvahy zadavatele o veřejné podpoře a její neoprávněnosti by odporovalo zásadě transparentnosti a zákazu diskriminace dle § 6 zákona, protože by rozhodnutí o vyloučení bylo postaveno na libovůli zadavatele. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad navrhovatele požádal o sdělení a předložení dokumentů o tom, zda skutečně podal stížnost k Evropské komisi, jak avizoval ve svém návrhu ze dne 7. 10. 2024, a zda obdržel od Evropské komise informaci o tom, jak byla jeho stížnost vyřízena, »neboť dle čl. 9 Kodexu osvědčených postupů pro řízení ve věcech kontroly státní podpory (2018/C 253/05), Evropská komise „systematicky informuje stěžovatele o vyřizování nebo uzavření stížností“.«

73.            Dne 11. 6. 2025 obdržel Úřad od vybraného dodavatele dokumenty s vyznačenými skutečnostmi, které dle vybraného dodavatele představují obchodní tajemství, společně s odůvodněním, z jakého důvodu vybraný dodavatel dané skutečnosti považuje za obchodní tajemství. Dále dne 13. 6. 2025 Úřad obdržel od vybraného dodavatele úředně ověřený překlad do českého jazyka dokumentu „Smlouvy Cashpool.pdf“ a prostý překlad dokumentu „Faktury za ručení Postbus.pdf“ společně s vyznačením skutečností, které vybraný dodavatel považuje za obchodní tajemství.

74.            Dne 12. 6. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele návrh na provedení důkazu, resp. návrh, aby Úřad provedl „důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomika k otázkám, zda účast v cash poolingu a ručení za úvěr vybraného dodavatele (společnosti ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s.) společností Postbus byly poskytnuty za standardních tržních podmínek“, neboť posouzení těchto otázek je dle navrhovatele podstatné pro řešení otázky poskytnutí veřejné podpory vybraného dodavateli, která je podstatou pojednávaného případu.

75.            Usnesením ze dne 25. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

76.            Dne 30. 6. 2025 obdržel Úřad žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 1. 7. 2025 Úřad lhůtu účastníkům řízení prodloužil do 9. 7. 2025.

77.            Dne 9. 7. 2025 Úřad obdržel od zadavatele i navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne, vybraný dodavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 7. 2025

78.            Navrhovatel úvodem svého vyjádření odkazuje na svou argumentaci v návrhu v plném rozsahu a následně přednáší doplněnou argumentaci ke stěžejním bodům svých námitek a návrhu na základě informací získaných ze správního spisu.

79.            K otázce nedodržení právních předpisů vybraným dodavatel navrhovatel uvádí, že z obsahu správního spisu jednoznačně vyplývá, že vybraný dodavatel v jeho nabídce kalkuloval mzdové náklady řidičů v rozporu s minimálními požadavky vyplývajícími z právních předpisů, neboť vybraným dodavatelem stanovená průměrná výše mzdových nákladů řidiče nemůže dle navrhovatele zahrnovat provádění ostatních činností spojených s výkonem práce řidiče, které jsou v souladu s právními předpisy součástí výkonu řidiče a které navrhovatel podrobně popsal v podaném návrhu. Současně z pohledu navrhovatele kalkuloval vybraný dodavatel v jeho nabídce nižší počet řidičů pro plnění veřejné zakázky, než je objektivně třeba pro řádné plnění v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, neboť minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky dle navrhovatele činí 34, a vybraný dodavatel kalkuluje s počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů. „Počtem řidičů uvedeným vybraným dodavatelem lze přitom zajistit plnění veřejné zakázky pouze za předpokladu trvalého porušování maximální délky směny dle právních předpisů a za předpokladu trvalého porušování právních předpisů o bezpečnosti práce (zejména kontrola vozidel).“ Dále navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel v jeho kalkulaci nezahrnul veškeré činnosti řidičů předvídané právními předpisy (zejména rezervu na nemocnost řidičů a ostatní činnosti spojené s výkonem práce řidiče), když vybraný dodavatel kalkuluje s průměrným fondem pracovní doby řidiče ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – DENNÍ ČASOVÁ HODNOTA]. „Pokud však Navrhovatel sečte pouze výkon vozidel stanovený Zadavatelem v rámci zadávacích podmínek (tj. pouze čas jízdy a manipulace s vozidlem při odbavení) a zákonné bezpečnostní přestávky spojené s plněním veřejné zakázky, zjistí, že roční hodnota odpracovaných hodin řidičů v rámci plnění veřejné zakázky činí 68 824 hodin. Tento údaj přitom představuje pouze počet odpracovaných hodin řidičů bez zahrnutí jakýchkoli dalších nutných činností řidiče, které spadají do jeho výkonu práce (tj. zejména denní obsluha a denní kontrola, mytí vozidel, přejezdy vozidel, odvod tržen, tankování apod.).“ K tomu navrhovatel dodává, že pokud by vyšel z údajů uvedených vybraným dodavatelem, z využití min. délky dovolené dle právních předpisů, min. průměrný denní fond řidiče tak bude navrhovatele něj činit 7 hodin 34 minut [k tomu navrhovatel uvádí výpočet „68 824 / ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA]/1,08) / 21 / 12 = 7,56“], přičemž v tomto není zahrnuta rezerva na nemocnost ani ostatní činnosti spojené s výkonem práce řidiče. Průměrný fond pracovní doby řidiče vybraného dodavatele tak z pohledu navrhovatele lze naplnit pouze za předpokladu, že řidičům bude poskytováno pouze 9 dní dovolené v roce (namísto zákonného minima 20 dnů), řidiči nebudou mít v průběhu roku žádnou nemocnost a řidičům nebudou hrazeny ani do výkonu zahrnovány žádné další činnosti, které jsou zákonem předepsány jako výkon práce řidiče. Navrhovatel tak dané uzavírá, že s vybraným dodavatelem uvedeným průměrným fondem pracovní doby řidiče nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, jak dle něj podrobně vyargumentoval v podaném návrhu, a jednoznačně to potvrzuje tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatele bude při případném plnění veřejné zakázky porušovat příslušné právní předpisy.

80.            Nadto navrhovatel pokazuje na netransparentní a neurčitý výpočet počtu řidičů použitý vybraným dodavatelem, neboť ten dle navrhovatele není založen na konkrétních podmínkách plnění veřejné zakázky stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách, ale na neurčitých koeficientech, které údajně vychází ze zkušeností vybraného dodavatele. Počet řidičů uvedený vybraným dodavatelem tak dle navrhovatele není výsledkem odpovědné a přesné kalkulace, ale pouze nepodložených odhadů vybraného dodavatele, které vedou ke zjevnému porušování právních předpisů, přičemž zadavatel takový výpočet bez dalšího akceptoval, a to navzdory tomu, že tento způsob výpočtu označil za značně rizikový i externí odborník přizvaný zadavatelem (pan CD [POZN. PSEUDONYMIZOVÁNO]). „Ve vztahu k posouzení externích odborníků využitých zadavatelem Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel těmto odborníkům nepředal kompletní podklady pro řádné posouzení kalkulace vybraného dodavatele. Zadavatel totiž externím odborníkům nepředložil oběhy na víkendy, ale pouze na pracovní dny. Z pohledu Navrhovatele je tak zřejmé, že externí odborníci nemohli být schopni řádně stanovit (či ověřit) celkový potřebný počet řidičů pro plnění veřejné zakázky a jejich závěry tak nutně musely být založeny na pouhých [odhadech] nikoliv na základě přesného výpočtu“, přičemž tak dle navrhovatele na závěry externích odborníků zadavatele nelze pohlížet jako na relevantní důkazy, neboť nebyly učiněny na základě kompletních podkladů. Navrhovatel tak trvá na tom, že se vybraný dodavatel v rámci jeho kalkulace zjevně dopustil porušování právních předpisů a zadavatel pochybil, když jej nevyloučil ze zadávacího řízení v souladu s § 113 odst. 6 písm. a) zákona, neboť nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká z důvodu porušování právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky.

81.            K otázce veřejné podpory vybraného dodavatele navrhovatel sděluje, že na základě obsahu spisu je zřejmé, že ke cash poolingu byla doložena pouze smlouva bez souvisejících dokladů o platbách týkajících se vybraného dodavatele a k záruce za úvěr byly doloženy pouze faktury bez související smlouvy, na základě které byly tyto faktury vystaveny, či dokladů o uskutečnění plateb na základě daných faktur. „Ani v jednom případě tak nebyly doloženy doklady, které by prokazovaly jak právní důvod plateb, tak současně skutečnost, že platby byly uskutečněny. Obsah spisu je tedy nedostatečný k učinění závěru o tom, zda účast v cash poolingu či záruky za úvěr byly poskytnuty za tržních podmínek či nikoli. Úsudek o této otázce si tak ÚOHS nemůže učinit. Je tak rovněž prokázáno, že tento úsudek si nemohl učinit ani zadavatel při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a při rozhodování o námitkách navrhovatele.“ Dále navrhovatel uvádí, že výše úroků „PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] u CZK a PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] u EUR“ za čerpání prostředků v rámci cash poolingu neodpovídá obvyklým tržním podmínkám, jak tvrdí vybraný dodavatel, neboť pokud vybraný dodavatel tvrdí, že „sazby v cash poolingu v období od 01-06/2024 u CZK činily 7,2% - 5,7 %“, tak s tím nemůže navrhovatel souhlasit, jelikož ze statistických dat publikovaných Českou národní bankou vyplývá, že tržní sazby v dotčeném období činily 8,5 % - 6,9 %, přičemž z toho dle navrhovatele vyplývá, že vybraný dodavatel čerpal finanční prostředky z cash poolu za podmínek významně výhodnějších. Následně navrhovatel uvádí informace vyplývající z Výroční zprávy vybraného dodavatele za rok 2023, přičemž dle něj z nich vyplývá, že ručení za úvěry vybraného dodavatele bylo společností Postbus poskytnuto bezplatně, přičemž v rámci správního řízení nebyl poskytnut ze strany vybraného dodavatele (či zadavatele) žádný důkaz o existenci smlouvy mezi vybraným dodavatelem a společností Postbus, která by povinnost platby za poskytnutí záruky zakládala. Navrhovatel současně namítá, že vybraný dodavatel předložil zadavateli pouze fakturu za rok 2024, resp. fakturu vystavenou až po podání námitek navrhovatele, s nimiž byl vybraný dodavatel seznámen, a jedná se tak dle navrhovatele o fakturu, která má fiktivně zlegalizovat nelegální veřejnou podporu, neboť je nestandartní, aby se platba za záruky za úvěr platila jednorázově s více než ročním odstupem od jejich poskytnutí. Zároveň navrhovatel dodává, že nebyla doložena ani faktura za rok 2023, přestože by v případě ročních plateb musela dle navrhovatele existovat. Rovněž dle navrhovatele vybraným dodavatelem uváděná výše poplatku za záruku za úvěr ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] jistiny z úvěru) neprokazuje, že záruka za úvěr byla poskytnuta za tržních podmínek, neboť tržní výše takového poplatku se pohybuje mezi 0,5-3 % z jistiny úvěru ročně. Navrhovatel shrnuje, že vysvětlení vybraného dodavatele k otázce záruky za úvěr i ke cash poolingu je nevěrohodné a poskytnutí veřejné podpory nevyvrací, přičemž pokud zadavatel na základě tohoto vysvětlení učinil závěr o nepřítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele, postupoval v rozporu se zákonem.

82.            Následně navrhovatel doplňuje, že na základě „faktury společnosti POSTBUS ze dne 15. 11. 2024 se navíc Navrhovatel dozvěděl o další formě veřejné podpory poskytnuté vybranému dodavateli, a sice o tom, že za vybraného dodavatele skládala jistotu v předmětném zadávacím řízení jeho mateřská společnost, přičemž poplatek za jejich poskytnutí byl opět fakturován až po podání námitek Navrhovatele ve zjevné snaze zakrýt další nelegální výhodu, která byla vybranému dodavateli jeho mateřskou společností poskytnuta. Výše Navrhovatel tedy doplňuje svou argumentaci o poskytnutí zakázané veřejné podpory i ve vztahu ke složení jistoty v zadávacím řízení společností POSTBUS za vybraného dodavatele, přičemž ve vztahu k naplnění znaků veřejné podpory odkazuje na argumentaci uvedenou v Návrhu ve vztahu ke cash poolingu a záruce za úvěry, kterou lze vztáhnout na poskytnutí jistoty obdobně.“

83.            Následně navrhovatel shrnuje svou argumentaci k otázce MNNC vybraného dodavatele, opětovně odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu R0137/2023 a setrvává na svém návrhu, aby Úřad „rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele a Oznámení o výběru a nařídil zadavateli opětovné provedení (tentokrát řádného) posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele s důrazem na naplnění povinných důvodů pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení[,] popř. aby podle návrhu alternativního petitu zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle § 263 odst. 4 ZZVZ“, neboť z důkazů provedených v předmětném správním řízení dle navrhovatele jednoznačně vyplývá, že vybraný dodavatel naplnil důvody pro jeho obligatorní vyloučení ze zadávacího řízení a zadavatel tak pochybil, když jej nevyloučil. 

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 7. 2025

84.            V úvodu svého vyjádření zadavatel nejprve shrnuje průběh zadávacího řízení a průběh vedeného správního řízení, přičemž v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu. Následně zadavatel předkládá obecná východiska k otázce MNNC a veřejné podpory.

85.            Zadavatel dále uvádí, že svou povinnost posoudit existenci MNNC v nabídkové ceně vybraného dodavatele splnil, když se danou problematikou zabýval a následně dospěl k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká, přičemž relevantní podklady k posouzení MNNC učinil součástí zadávací dokumentace. Dle zadavatele jeho postup naplnil veškeré zákonné povinnosti plynoucí z § 113 zákona (včetně požadavku dle § 113 odst. 4 zákona) a současně zdůrazňuje, že je pouze na něm, zda nabídkovou cenu označí za mimořádně nízkou či nikoliv, přičemž do takového rozhodovacího procesu nemůže zasahovat ani Úřad či jiný účastník zadávacího řízení. Zadavatel doplňuje, že informace o tom, že by nabídková cena byla mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory, není obsahem žádného dokumentu, jež zadavatel během zadávacího řízení získal, přičemž si nemůže jakkoli domýšlet, modifikovat či vytvářet důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel rovněž dodává, že v zákoně není obsaženo, že by případné obdržení veřejné podpory bylo důvodem pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Následně zadavatel uvádí, jak postupoval v zadávacím řízení v souvislosti s objasňováním a posouzením MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel uvádí, že „Navrhovatel nemá toliko žádný nárok na to, aby ze své pozice mohl po Zadavateli závazně požadovat opakované posouzení MNNC v nabídce Vybraného dodavatele a to zejména, když Zadavatel MNNC v rámci výběru nejvýhodnější nabídky posoudil to opakovaně, a to i v kontextu námitek a argumentů Navrhovatele, jak je ostatně popsáno výše a vše transparentně zaznamenal.“ Zadavatel dodává, že nelze po něm požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena určitého uchazeče není mimořádně nízká. Dle zadavatele se navrhovatel domáhá toho, aby zadavatel shledal v nabídce vybraného dodavatele MNNC, i přesto že zadavatel nabídku několikanásobně posoudil a MNNC v nabídce vybraného dodavatele neshledal.  Zadavatel uvádí, že svůj postup v této věci transparentně zaznamenal v zadávací dokumentaci a dostatečně se vyjádřil ke všem námitkám a argumentům navrhovatele, ne-li nad rámec svých zákonných povinností.

86.            Zadavatel k námitce nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu MNNC ve vztahu k počtu řidičů konstatuje, že od vybraného dodavatele mj. obdržel „vyjádření k dostatečnosti plánovaného počtu řidičů pro plnění předmětu Veřejné zakázky od Odborového svazu dopravy. Odborový svaz dopravy se v této věci vyjádřil v tom smyslu, že počet řidičů uvedený Vybraným dodavatelem je pro zajištění dopravní obslužnosti soutěženého území. Zadavatel nemá důvod pochybovat o správnosti, odborné úrovni, a především nepodjatosti předmětného vyjádření, jelikož Odborový svaz dopravy nemá zájem na tom, kdo bude vybraným dodavatelem v zadávacím řízení Veřejné zakázky.“ Současně zadavatel dodává, že i on sám si nechal vypracovat nezávislé vyjádření od AB z Fakulty dopravní ČVUT v Praze, které rovněž potvrzuje, že počty řidičů určené vybraným dodavatelem jsou dostatečné. Dále zadavatel uvádí, že od vybraného dodavatele obdržel informaci, že bude disponovat i řidiči, jež tvoří zálohu, přičemž s těmito bude moci operovat pro potřeby plnění veřejné zakázky, a současně obdržel i dostatečné zpřesňující informace týkající se způsobu plnění předmětu veřejné zakázky ve vztahu ke kalkulovanému počtu řidičů, přičemž dané informace se týkaly primárně způsobu, jakým bude vybraný dodavatel plánovat směny či jakým způsobem vypočítal fond pracovní doby a k nim se vážící koeficient potřebného počtu řidičů (k tomu zadavatel odkazuje na odpověď vybraného dodavatele ze dne 21. 8. 2024). »Zadavatel konstatuje, že určení počtu řidičů a následná fluktuace těchto stavů je podnikatelským rizikem dodavatele, a to zejména u několikaletých smluv. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi definoval koncept „únosného podnikatelského rizika“ kam dle rozsudku ze dne 05.06.2024 č.j. 1 As 142/2023 spadají i vícenáklady např. v souvislosti s objížďkami. Problematika vícenákladů zde řešená je dle názoru Zadavatele aplikovatelná i na problematiku počtu řidičů, jelikož se v konečném důsledku taktéž jedná o hypotetické vícenáklady, které mohou, ale nemusí vzniknout.« Zadavatel rovněž uvádí, že pokud by vybraný dodavatel shledal, že jím nabízený počet řidičů je nedostatečný pro dodržení jeho povinností, nic by mu nebránilo v zaměstnání dodatečných řidičů v potřebném množství.

87.            K problematice veřejné podpory zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že se v rámci posouzení námitek navrhovatele mj. zabýval i tím, jakým způsobem a za jakých podmínek došlo k poskytnutí cash poolingu i bankovní záruky vybranému dodavateli. Zadavatel uvádí, že v nabídce vybraného dodavatele MNNC neshledal a zákonná povinnost k jeho vyloučení z důvodu neoprávněné veřejné podpory nebyla aktivována. „Z vyjádření Vybraného dodavatele Zadavateli nade vší pochybnost vyplývá, že Vybraný dodavatel nezískal záruku za úvěr bezúplatně, ba naopak za ni platí úrok, jehož výše je v souladu s běžnými podmínkami dostupnými na trhu. Stejně tak nemá pochybnosti o tom, že Vybraný dodavatel využívá cashpooling za tržních podmínek s odpovídající úrokovou sazbou dle běžně dostupných tržních podmínek. Nadto Zadavatel konstatuje, že rozdíl v nabídkové ceně mezi Navrhovatele a Vybraným dodavatelem je naprosto minimální. Důkazem schopnosti Vybraného dodavatele řádně plnit předmět Veřejné zakázky je též fakt, že Vybraný dodavatel začal od roku 2022 zajišťovat dopravní obslužnost na většině území Jihočeského kraje, a to bez větších obtíží. Tato informace byla pro Zadavatele rovněž jeden z klíčových argumentů při posuzování MNNC jako takové. Vybraný dodavatel má evidentně s tímto způsobem plnění zkušenost a fakt že se jedná o území, které sousedí přímo s územím, které je předmětem plnění Veřejné zakázky, lze uvažovat, že bude Vybraný dodavatel profitovat i z této synergie.“ K argumentu navrhovatele, že záruka za úvěr musela být poskytnuta bezplatně, jelikož informace o jejím poskytnutí musejí být dle zákona o obchodních korporacích uveřejněny v rámci účetní závěrky, kde je ovšem navrhovatel nedohledal, zadavatel sděluje, že v rámci zadávacího řízení není povinen provádět účetní kontrolu, neboť kontrola a případné sankciování takového pochybení nespadají do rozsahu oprávnění zadavatele v zadávacím řízení. Zadavatel dodává, že pokud je navrhovatel přesvědčen o tom, že došlo k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory, měl se s touto domněnkou obrátit na Evropskou komisi, jež je jedinou institucí disponující oprávněním ve věci autoritativně rozhodnout, a nikoliv na Úřad v rámci přezkumu postupu zadavatele, přičemž tento závěr dle zadavatele potvrzuje rovněž Stručný průvodce problematikou veřejné podpory vydaný Oddělením veřejné podpory Úřadu. Nadto zadavatel uvádí, že pokud je navrhovatel přesvědčen, že došlo k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory, jistě postupoval tak, jak avizoval v námitkách, a to že v nejbližších dnech podá stížnost k Evropské komisi, příslušné útvary Evropské komise by měly stěžovatele (tj. navrhovatele) o svých závěrech informovat nejdříve zhruba do dvou měsíců od zaevidování předmětné stížnosti, resp. jej alespoň průběžně informovat o průběhu řízení o jeho podnětu. „Zadavatel se ovšem na základě obsahu podkladů pro vydání rozhodnutí, které neobsahují žádný dokument obsahující, byť jen náznak výše uvedeného postupu domnívá, že Navrhovatel tak neučinil, což jej vede k závěru, že záměrem Navrhovatele není prokázat, že Vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Pokud by tomu tak bylo, pak by se musel logicky obrátit na jediný orgán jenž je ke zhodnocení dané problematiky oprávněn.“

88.            K námitce nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu přijetí neoprávněné podpory zadavatel dále uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že v daném případě došlo k naplnění druhého znaku veřejné podpory, neboť dle zadavatele jsou cash pooling i záruka za úvěr zcela běžnými finančními nástroji, přičemž tento názor podpořil sám Úřad v rámci odborného stanoviska OVP. Zadavatel k tomu uvádí, že náhled navrhovatele na kritérium selektivnosti je nesprávný, jelikož v opačném případě by to znamenalo, „že by bylo třeba jakýkoli běžně dostupný finanční nástroj automaticky vnímat jako selektivním ve chvíli, kdy by se mateřská společnost jednoho konkrétního účastníka zadávacího řízení rozhodla, že některý z předmětných institutů využije, a mateřská společnost jiného účastníka téhož zadávacího řízení by tak neučinila, či pokud by jiný účastník kupříkladu neměl mateřskou společnost, která by mu využití těchto nástrojů poskytla.“ Zadavatel opětovně odkazuje na splnění svých zákonných povinností, když vyzval vybraného dodavatele k potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, přičemž vybraný dodavatel nadto doložil zadavateli i informace o výši ceny, za kterou jsou mu předmětné finanční nástroje ze strany jeho mateřské společnosti poskytovány. Současně zadavatel uvádí, že vzhledem k výši úrokové sazby cash poolingového účtu vybraného dodavatele nemá pochybnosti o tom, že vybraný dodavatel platí za tento úrok vyšší cenu, než je standard při současných tržních podmínkách, což je dle zadavatele zjevné z pouhého prostého srovnání. „Nadto v případě záruky za úvěr jsou naplněna kritéria vylučující veřejnou podporu. Konkrétně to, že Vybraný dodavatel jakožto dlužník nemá finanční potíže a záruka je vázána na konkrétní transakci a Vybraný dodavatel platí za poskytnutí této bankovní záruky tržně orientovanou cenu. Zadavatel proto trvá na svých závěrech, že k naplnění druhého znaku veřejné podpory nedošlo.“ Zadavatel dodává, že vlastnická struktura společnosti není bez dalšího důkazem o tom, že by cash pooling či záruka za úvěr byly poskytnuty z veřejných zdrojů, neboť i společnosti vlastněné veřejnoprávními subjekty disponují svými vlastními prostředky, jež jsou určené na zajištění jejich fungování na trhu, přičemž v daném případě byl cash pooling i záruka za úvěr poskytnuty na komerčním základě za podmínek na trhu obvyklých a bez zapojení veřejných prostředků. K záruce za úvěr zadavatel dále sděluje, že vybraný dodavatel předložil zadavateli dokumenty dokládající, že předmětná záruka byla poskytnuta úplatně, a to za poplatky jejich výše odpovídá standardní tržní metodice. Dále zadavatel konstatuje, že z okolností poskytnutí cash poolingu ani záruky za úvěr nevyplývá, že by Rakouská republika v těchto procesech jakkoliv figurovala. Zadavatel dodává, že navrhovatel nikterak své závěry v této věci nepodkládá relevantními důkazy. Zadavatel závěrem trvá na tom, že nedošlo ke kumulativnímu naplnění znaků veřejné podpory, a tudíž se o veřejnou podporu v daném případě nejedná, přičemž opakovaně připomíná, že přestože zadavateli vznikly pochybnosti, zda nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC či nikoliv, vybraný dodavatel předložil zadavateli uspokojivé odpovědi, kterými tyto pochybnosti rozptýlil. Dle zadavatele tak nedošlo k naplnění hypotézy dle § 113 odst. 6 zákona a nebyl tedy povinen vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení.

89.            Nadto zadavatel uvádí, že „ostatně ani neshledal příčinnou souvislost mezi údajnou neoprávněnou veřejnou podporou a Navrhovatelem tvrzenou MNNC v nabídce Vybraného dodavatele. Z pohledu zákona je problematické, když je MNNC způsobena neoprávněnou veřejnou podporou, nikoli když kterýkoli dodavatel neoprávněnou veřejnou podporu obdržel. Navrhovatel tento fakt zcela ignoruje a bez dalšího konstatuje, že uvedené je důvodem, proč je v nabídce Vybraného dodavatele údajně MNNC, přestože vyslovení tohoto závěru přísluší jen a výhradně Zadavateli. Logikou Navrhovatele by Zadavatel musel přezkoumávat veškeré finanční transakce Vybraného dodavatele, identifikovat z nich všechny, které by bylo možné za veřejnou podporu považovat a následně zkoumat, zda se jedná o neoprávněnou veřejnou podporu. Tento závěr je však naprosto absurdní, zadavatelé nejsou orgány, které mají provádět ekonomicko-právní analýzy účetnictví vybraných dodavatelů. Nadto Zadavatel konstatuje, že v rámci posuzování nabídek zcela vyčerpal všechny své zákonné povinnosti, pokud jde o opatření podkladů pro posouzení MNNC v nejvýhodnější nabídce. Zadavatel má taktéž za to, že vyčerpal i své faktické možnosti při opatřování si důkazů a podkladů ohledně Navrhovatelem tvrzené neoprávněné veřejné podpory. Zadavatel na tomto místě podotýká, že si skutečně nedokáže představit proces získávání dokumentů o poskytnutí či neposkytnutí neoprávněné veřejné podpory ze strany hypotetického poskytovatele předmětné hypotetické neoprávněné veřejné podpory (v tomto případě od Rakouské republiky), k čemuž ostatně Zadavatel není ani povinen, a už vůbec ne oprávněn, neboť tyto pravomoci náleží toliko Evropské komisi, což ostatně konstatuje i Úřad (…). Pokud by však Úřad při vyhodnocení dostatečnosti a přesvědčivosti důkazů, jež předložil Zadavatel, dospěl k závěru, že tyto nejsou dostatečné, a že si Zadavatel měl vyžádat dokumenty týkající se záruky za úvěr a cashpoolingu přímo od vlastníka Vybraného dodavatele, tj. od Rakouské republiky, pak má Zadavatel za to, že by tímto Úřad vytvořil rozhodovací praxi, která by v konečném důsledku byla neslučitelná s právem EU a též by neúměrně zatěžovala zadavatele kdykoli by se jim do zadávacího řízení zapojil dodavatel, jež by měl vazby na stát. Tento postup by pak ve velkém umožňoval dodavatelům, jejichž nabídka nebyla vyhodnocena jako nejvýhodnější, efektivně narušovat zadávací řízení a dosáhnout třeba i zrušení konkrétních zadávacích řízení z důvodu, že zadavatelé nebudou schopni opatřit si nutné podklady. (…) Dle názoru Zadavatele podstatou správního řízení může být pouze posouzení, zda se Zadavatel věnoval problematice MNNC, či nikoli. Zadavatel má za to, že se této problematice prokazatelně zevrubně věnoval.“

90.            K námitce nedostatku zdůvodnění výzvy k objasnění ve vztahu k MNNC zadavatel konstatuje, že zadavatel v rámci výzvy ze dne 27. 6. 2024 dal vybranému dodavateli explicitně možnost předložit upravený položkový rozpočet, přičemž ten vybraný dodavatel zadavateli předložil, a to včetně objasnění, v čem spočívají úpravy jednotlivých položek rozpočtu, a tedy pochybnosti ohledně MNNC byly vybraným dodavatelem rozptýleny. Dle zadavatele vybraný dodavatel nebyl v daném případě povinen extenzivně popsat zadavateli konkrétní důvody, jimiž by jednoznačně prokázal, že finanční prostředky přesunuté v rámci úpravy položkového rozpočtu do položky „Personální náklady“ nebudou chybět v jiné části nabídky. K navrhovatelem odkazovanému rozhodnutí předsedy Úřadu R0137/2023 zadavatel uvádí, že není přiléhavé na právě šetřený případ, neboť v daném rozhodnutí je řešena značně odlišná situace. „Zadavatel taktéž konstatuje, že ani ze zákona, ani z rozhodovací praxe nevyplývá Úřadu ani povinnost, ani oprávnění posuzovat otázku, zda nabídka Vybraného dodavatele skutečně obsahovala MNNC, či nikoli“, a odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-21072/2024/500, sp. zn. ÚOHS-S0261/2024/VZ, ze dne 23. 5. 2024, jež dle zadavatele potvrzuje jeho závěry. Zadavatel tedy dospěl k závěru, že není důvod pochybovat o schopnosti vybraného dodavatele řádně plnit předmět veřejné zakázky, přičemž ani po zohlednění argumentů navrhovatele, opakovaných výzvách vybranému dodavateli dle § 46 odst. 1 zákona ve spojení s § 113 odst. 4 zákona a opakovaném posouzení MNNC zadavatel neshledal v nabídce vybraného dodavatele MNNC. K tvrzení navrhovatele o porušení § 48 odst. 4 zákona zadavatel dodává, že předmětné ustanovení zákona dává zadavateli toliko možnost, nikoliv však povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit, a to jen za předpokladu, že jeho nabídka obsahuje MNNC, takové tvrzení navrhovatele je tedy dle zadavatele bezpředmětné. Zadavatel tak dále trvá na tom, že obsáhlá argumentace v rámci rozhodnutí o námitkách je dostatečná pro to, aby byl postup zadavatele přezkoumatelný.

91.            Závěrem zadavatel uvádí, že se problematice MNNC věnoval v dostatečném rozsahu a na všechny námitky navrhovatele reagoval přezkoumatelným způsobem, přičemž je přesvědčen, že v předmětném zadávacím řízení postupoval (resp. postupuje) zcela v souladu se zákonem, a proto žádá Úřad, aby předmětný návrh zamítl v souladu s § 265 písm. a) zákona.

IV.             ZÁVĚRY ÚŘADU

92.            Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

93.             Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

94.            Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

95.            Podle § 46 odst. 2 zákona nemůže být po uplynutí lhůty pro podání nabídek nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

96.            Podle § 46 odst. 3 zákona se za objasnění považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek.

97.            Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

98.            Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

99.            Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek stanovit

a)      cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

b)      způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

100.            Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).

101.            Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

102.            Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

103.            Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

104.            Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

105.            Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

106.            Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

107.            Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

108.            Dle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

109.            Dle čl. 107 odst. 2 SFEU jsou s vnitřním trhem slučitelné:

a)      podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;

b)      podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

c)      podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší.

110.            Dle čl. 107 odst. 3 SFEU za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány:

a)      podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci;

b)      podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu;

c)      podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;

d)      podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu;

e)      jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím.

Zjištěné skutečnosti

111.            V čl. 7. „Požadavky na způsob zpracování ceny plnění“ bodu 7.1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že »[ú]častník zadávacího řízení zpracuje cenu plnění v členění podle předlohy (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení) (dále jen „Formulář pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality“).«

112.            V čl. 7. „Požadavky na způsob zpracování ceny plnění“ bodu 7.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že »[n]abídkovou cenou se rozumí cena vypočtená dle předdefinovaných vzorců v buňce E8 označené jako „Nabídková cena v Kč bez DPH hodnota rozhodná pro hodnocení“ ve Formuláři pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality.«

113.            V čl. 8. „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s § 114 odst. 1 zákona podle jejich ekonomické výhodnosti, dále že ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena v souladu s § 114 odst. 2 věta první zákona podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality a dále že kritériem kvality v souladu s § 116 zákona je „Maximální garantované průměrné stáří vozového parku“.

114.            V čl. 8. „Hodnocení nabídek“ bodu 8.4 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „stanovil v souladu s § 115 odst. 1 písm. a) zákona kritéria hodnocení takto:

a)      Nabídková cena,

b)      Maximální garantované průměrné stáří vozového parku.

Bližší informace a pokyny pro kritérium hodnocení podle písm. a) tohoto odstavce:

V rámci tohoto kritéria hodnocení bude hodnocena nabídková cena v Kč bez DPH stanovená v souladu s čl. 7 dokumentace zadávacího řízení. Nabídková cena bude hodnocena níže uvedenou bodovací metodou. Nejvýhodnější nabídkou je v tomto kritériu hodnocení nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.

Bližší informace a pokyny pro kritérium hodnocení podle písm. b) tohoto odstavce:

V rámci tohoto kritéria bude hodnocen závazek účastníka zadávacího řízení na zajištění maximálního garantovaného průměrného stáří vozového parku (vyjma záložních vozidel) (aritmetický průměr), které bude účastník zadávacího řízení splňovat v každém okamžiku trvání závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

V případě, že se účastník zadávacího řízení zaváže, že zajistí dodržování maximálního garantovaného průměrného stáří vozového parku (vyjma záložních vozidel) v průběhu plnění veřejné zakázky do 84 měsíců obdrží 100 bodů. V případě, že se účastník zadávacího řízení nezaváže, že zajistí dodržování maximálního garantovaného průměrného stáří vozového parku (vyjma záložních vozidel) v průběhu plnění veřejné zakázky do 84 měsíců, obdrží 0 bodů. Pokud účastník zadávacího řízení nevyplní příslušnou buňku ve Formulář pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení) obdrží 0 bodů.

(…)“

115.            V čl. 8. „Hodnocení nabídek“ bodu 8.6 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že kritérium Nabídková cena má váhu 90 % a kritérium Maximální garantované průměrné stáří vozového parku má váhu 10 %.

116.            V příloze č. 5 „Formulář pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality“ zadávací dokumentace (dále jen „formulář pro zpracování nabídkové ceny“), konkrétně v listu s názvem „NC a kritérium kvality“, zadavatel stanovil, že předpokládaný roční objem kilometrů za rok činí 1 898 025,7 a dále měly být účastníky doplněny položky „Náklady za kalendářní rok příslušného období v Kč bez DPH (zaokrouhlená na dvě desetinná místa)“, „Jednotková cena (kč/km) dopravního výkonu v Kč bez DPH hodnota rozhodná pro plnění VZ“ a „Účastník zadávacího řízení se zavazuje, že zajistí dodržování maximálního garantovaného průměrného stáří vozového parku (vyjma záložních vozidel) v průběhu plnění veřejné zakázky do 84 měsíců“, přičemž u této položky mělo být uvedeno ANO/NE.

117.            Ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny zadavatel dále v listu s názvem „NCDV“ definoval jednotlivé položky, které měly být účastníky zadávacího řízení doplněny:

118.            Dle čl. 2 „Standard vybavení vozidel“, bodu 2.1. „Kategorie vozidel“ přílohy č. 11 „Technické a provozní standardy Integrovaného dopravního systému Veřejné dopravy Vysočiny oblast č. 7 - Humpolecko“ zadávací dokumentace je pro oblast 7 stanoven „minimální počet vozidel (bez operativní zálohy a provozní zálohy, tj. pouze turnusových vozidel) ke dni podpisu smlouvy“: 29, „minimální počet vozidel operativní zálohy“: 1 a „minimální počet vozidel provozní zálohy“: 2.

119.            V „PROTOKOLU O JEDNÁNÍ KOMISE Č. 1“ konané dne 26. 6. 2024 (dále jen „Protokol č. 1“), konkrétně v části „Usnesení komise“, zadavatel uvedl, že »[v]zhledem ke skutečnosti, že komise shledala, že s ohledem na nejasnosti v nabídce není zřejmé, zda nabídka účastníka č. 1 zadávacího řízení obsahuje, či neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, komise se usnesla, že v souladu s § 46 odst. 1 zákona vyzve účastníka č. 1 zadávacího řízení k písemnému objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů (dále jen „žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“). Komise se rovněž usnesla, že v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyzve účastníka č. 1 zadávacího řízení k objasnění dalších informací ve vztahu k plnění předmětu veřejné zakázky.«

120.            Zadavatel ve Výzvě k objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů č. 1 odeslané vybranému dodavateli dne 27. 6. 2024 (dále jen „Výzva k objasnění č.1“) uvedl, že »[k]omisi při posouzení splnění podmínek účasti vznikla pochybnost, zda nabídka účastníka obsahuje veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací dokumentací (tj. zda jsou náklady přiřazeny ke správným položkám finančního modelu), přičemž komise konstatuje, že pokud ano, tak nabídka účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Komise tento závěr formulovala na základě vzájemného porovnání nabídkové ceny účastníka, resp. jednotlivých položek jejího rozpadu uvedeného ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny, vůči předmětu veřejné zakázky a vůči hodnotám z nabídek ostatních účastníků. Ze srovnání nabídkové ceny účastníka s hodnotami získanými za použití vybraných statistických metod (průměr hodnot z ostatních podaných nabídek a medián hodnot z ostatních podaných nabídek), stanovila komise následující hodnoty:

• procentuální podíl nabídky účastníka vůči průměru nabídek,
• procentuální podíl nabídky účastníka vůči mediánu nabídek.

Ze zprůměrování těchto podílů získala komise informaci o odchylkách částí nabídkové ceny účastníka ve vztahu k průměru těchto hodnot. Jednotlivé položky naceňované účastníkem ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny a kritérií kvality byly pro účely posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny sloučeny do celkem 4 dílčích skupin v následujícím složení:

(…)

2) Personální náklady složené z položek:

• Mzdové náklady,
• Sociální a zdravotní pojištění,
• Cestovné.

(…)

S ohledem na výše uvedené komisi vznikla pochybnost, zda nabídka účastníka obsahuje veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací dokumentací, přičemž konstatovala, že pokud nabídka účastníka obsahuje veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací dokumentací, tak komise ve výše uvedených dílčích skupinách nákladů spatřuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Komise proto rozhodla, že v souladu s § 46 ve spojení s § 113 odst. 4 zákona vyzve účastníka k písemnému objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, příp. doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů.

Komise konstatovala, že považuje hodnoty 75 % a nižší vůči průměru hodnot uvedených výše jako hodnoty mimořádně nízké, které vyvolávají v komisi pochybnost o tom, zda nabídka účastníka obsahuje veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací dokumentací a zda je účastník schopen ve stanoveném rozsahu a kvalitě veřejnou zakázku plnit.

Výsledek výpočtů zadavatele spolu s označením hodnot, k jejichž objasnění komise níže vyzývá, je přílohou této výzvy. Komisi není zřejmé, jakým způsobem účastník dosáhne natolik nízkých nákladů v dílčí skupině Personální náklady. Komise požaduje od účastníka potvrzení, že uvedené náklady v dílčí skupině Personální náklady obsahují veškeré náklady, které do této skupiny nákladů spadají. V této souvislosti komise dále žádá účastníka o objasnění, jakým způsobem se chystá zajistit nutný personál pro plnění předmětu veřejné zakázky (zejména řidiče). V této souvislosti komise žádá účastníka o objasnění, jakým způsobem se chystá zajistit nutné technické zázemí pro plnění předmětu veřejné zakázky (garáže, dílny apod.).

Komise vyzývá účastníka:

-          k potvrzení, že účastník na jím předložené kalkulaci trvá;

-          k předložení písemného objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny dle výše uvedeného;

-          k potvrzení, že

• při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a
• neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

nebo

-          k předložení opraveného položkového rozpočtu ve smyslu § 46 odst. 3 zákona, přičemž oprava bude spočívat v úpravě jednotlivých nákladových hodnot formuláře pro zpracování nabídkové ceny na listu „NCDV“. Celková nabídková cena uvedená v listu „NC a kritérium kvality“ v poli E26 nesmí být dotčena,

a dále k:

-          k objasnění, jakým způsobem se účastník chystá zajistit nutné technické zázemí pro plnění předmětu veřejné zakázky (garáže, dílny apod.),

-          k objasnění, jakým způsobem se účastník chystá zajistit nutný personál pro plnění předmětu veřejné zakázky (zejména řidiče).«

121.            V odpovědi ze dne 2. 7. 2024 k Výzvě k objasnění č. 1 (dále jen „odpověď ze dne 2. 7. 2024“) mj. vybraný dodavatel uvedl, že »v souladu s § 46 odst. 3 ZZVZ předkládá opravený položkový rozpočet, když oprava spočívá v úpravě nákladových hodnot formuláře pro zpracování nabídkové ceny na listu „NCDV“. Úpravy byly provedeny na základě administrativních chyb, zjištěných při interní kontrole našeho výpočtového modelu. Konkrétně oprava spočívá v opravě položky Zisk, uvedené ve skupině č. 4 Režijní náklady + opravy, kdy je nově stanovena hodnota [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč/km, a dále v opravě položky Mzdové náklady – nově stanovena hodnota [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč/km a položky Sociální a zdravotní pojištění – nově stanovena hodnota [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč/km, obě ve skupině č. 2 Personální náklady. Uvedené náklady v dílčí skupině Personální náklady obsahují veškeré náklady, které do této skupiny nákladů spadají. Ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky je nabídková cena účastníka v dílčí skupině Personální náklady cenou naprosto adekvátní. Jako účastník potvrzuje, že při plnění veřejné zakázky zajistíme dodržování všech povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Rovněž potvrzujeme, že jsme neobdrželi neoprávněnou veřejnou podporu.«

122.            Z formuláře pro zpracování nabídkové ceny, který tvořil přílohu odpovědi ze dne 2. 7. 2024 (dále také jako „upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny“) vyplývá, že vybraný dodavatel uvedl v tabulce na listu „NC a kritérium kvality“, v položce „Náklady za kalendářní rok příslušeného období v Kč bez DPH (zaokrouhlená na 2 desetinná místa)“ částku 77 961 500 Kč. Dále z upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny vyplývá, že vybraný dodavatel uvedl v tabulce na listu „NCDV“ u položky „Mzdové náklady“ v buňce 14F jednotkovou cenu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč/km, u položky „Sociální a zdravotní pojištění“ v buňce 15F jednotkovou cenu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč/km a u položky „Zisk“ v buňce 25F jednotkovou cenu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč/km.

123.            V „PROTOKOLU O JEDNÁNÍ KOMISE Č. 2“ konané dne 2. 7. 2024 (dále jen „Protokol č. 2“), konkrétně v části „ZÁZNAM O POSOUZENÍ MIMOŘÁDNĚ NÍZKÉ NABÍDKOVÉ CENY“, zadavatel uvedl, že „[k]omise konstatuje, že v odpovědi na výzvu podle § 46 ve spojení s § 113 odst. 4 zákona k písemnému objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, příp. doplnění dalších chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů ze dne 02.07.2024 účastník potvrdil v souladu s § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, že:

• při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a
• neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
• Komise posoudila v souladu s § 113 odst. 6 zákona objasnění účastníka a konstatovala, že z objasnění nevyplývá, že:
• nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a),
• nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie.

(…)

Komise na základě provedeného hodnocení nabídek, posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky doporučuje zadavateli rozhodnout o výběru účastníka č. 1 zadávacího řízení veřejné zakázky, společnosti ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO: 26060451, se sídlem: Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice 3.“

124.            Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 23. 7. 2024 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru 1, ve kterém bylo uvedeno, že „vybírá k uzavření smlouvy dodavatele: ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO: 26060451, se sídlem: Hálkova 781/9, České Budějovice 3, 370 04 České Budějovice.“ V „Záznamu o posouzení mimořádně nízké ceny“, jenž byl součástí oznámení o výběru 1, zadavatel uvedl, že „[k]omise konstatovala, že nabídka účastníka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“ Dále zadavatel uvedl, že »komise na svém prvním jednání, které se konalo dne 26.06.2024, provedla posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka. Po jejím posouzení komise konstatovala, že s ohledem na nejasnosti v nabídce není zřejmé, zda nabídka účastníka obsahuje, či neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. (…) Účastník přesvědčivě vysvětlil a doložil jakým způsobem dosáhl hodnot v položce „Personální náklady“. Účastník úpravou nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality dosáhl toho, že komise již nepovažuje hodnotu přiřazenou k nákladové položce Personální náklady za mimořádně nízkou.«

125.            V Oznámení o přijetí opatření k nápravě ze dne 13. 8. 2024 (dále jen „oznámení o opatření k nápravě“) zadavatel uvedl, že rozhodl o přijetí nápravného opatření, kterým

„zrušil Oznámení o výběru dodavatele ze dne 23.07.2024,

zrušil Rozhodnutí o výběru ve formě usnesení Rady Kraje Vysočina č. 1247/23/2024/RK ze dne 09.07.2024, kterým došlo k výběru společnosti ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO: 26060451, se sídlem Hálkova 781/9, České Budějovice 3, 370 04 České Budějovice (dále jen „Vybraný dodavatel“).“ Dále zadavatel v oznámení o opatření k nápravě uvedl, že»Stěžovatel podal proti Oznámení o výběru v zákonem předpokládané lhůtě námitky (dále jen „Námitky“). Součástí Námitek byla i námitka ve vztahu k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel po důkladném seznámení se s Námitkami konstatoval, že nabídka Vybraného dodavatele potenciálně může obsahovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu. (…) S ohledem na možnou relevanci poskytnutých indicií se Zadavatel rozhodl, že opakovaně prověří nabídku Vybraného dodavatele stran mimořádně nízké nabídkové ceny. Dle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele. (…)«

126.            V „PROTOKOLU O JEDNÁNÍ KOMISE Č. 3“ konané dne 14. 8. 2024 (dále jen „Protokol č. 3“) zadavatel uvedl, že „[d]ne 09.07.2024 rozhodl zadavatel o výběru účastníka č. 1 k uzavření smlouvy a dne 23.07.2024 zadavatel odeslal Oznámení o výběru dodavatele. Proti Oznámení o výběru dodavatele obdržel zadavatel dne 07.08.2024 námitky od účastníka zadávacího řízení č. 2, ICOM transport a.s., námitky mimo jiné brojili proti posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel námitkám částečně vyhověl, a to právě v části ve které účastník zadávacího řízení č. 2 brojil proti posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel uložil komisi, aby optikou námitek opětovně přezkoumal nabídku účastníka zadávacího řízení č. 1 stran mimořádně nízké nabídkové ceny. Komise po posouzení nabídky účastníka zadávacího řízení č. 1 a námitek rozhodla, že vyzve účastníka zadávacího řízení k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, zejména ve vztahu ke mzdám řidičů a nákladům na vozidla. Komise rovněž požádala účastníka zadávacího řízení č. 1 o vyjádření k námitkám jako takovým.“

127.            Ve Výzvě k písemnému objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů odeslané vybranému dodavateli dne 14. 8. 2024 (dále jen „Výzva k objasnění č. 2“) zadavatel mj. uvedl, že „požádal komisi o opětovné přezkoumání nabídkové ceny účastníka optikou té části Námitek, které se věnovaly mimořádně nízké nabídkové ceně, a to s důrazem na problematiku odměňování, protože porušování pracovněprávních předpisů patří mezi jediné dva důvody, za které je zadavatel povinen vyloučit účastníka v jehož nabídce identifikuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Obsahem příslušné části Námitek jsou úvahy Stěžovatele, že dle jeho propočtů obsažených v Námitkách, na které zadavatel tímto odkazuje nemusí dle údajů v nabídce účastníka dostačovat pro řádné odměňování zejména řidičů. S ohledem na uvedené zadavatel žádá účastníka o sdělení, s jakým počtem řidičů účastník pro plnění předmětu veřejné zakázky uvažuje. Jakou předpokládanou mzdu uvažuje účastník hradit řidičům?“ Samotnou výzvu zadavatel ve Výzvě k objasnění č. 2 formuloval následovně:

»Komise vyzývá účastníka:

-          k potvrzení, že účastník na jím předložené kalkulaci trvá;

-          k předložení písemného objasnění výše uvedeného;

-          k potvrzení, že

• při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a
• neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

nebo

-          k předložení upraveného položkového rozpočtu ve smyslu § 46 odst. 3 zákona, přičemž oprava bude spočívat v úpravě jednotlivých nákladových hodnot formuláře pro zpracování nabídkové ceny na listu „NCDV“. Celková nabídková cena uvedená v listu „NC a kritérium kvality“ v poli E26 nesmí být dotčena,

Zadavatel upozorňuje, že účastník může využít obou postupů a spolu s předložením objasnění předložit i upravený položkový rozpočet ve smyslu § 46 odst. 3 zákona. Zadavatel dále žádá o předložení výpočtu, který bude svým charakterem odpovídat výpočtu, který provedl Stěžovatel v sekci B.2 Mzdy řidičů Námitek, který bude odpovídat údajům z nabídky účastníka, a to i v případě, kdy účastník přistoupí k úpravě položkového rozpočtu ve smyslu § 46 odst. 3 zákona.“

Vyjádření se k Námitkám

Zadavatel dále přikládá k výzvě i část Námitek, která se vztahuje k problematice mimořádně nízké nabídkové ceny a žádá účastníka o vyjádření se ke všem informacím uvedeným v této částí Námitek.

Výzva:

Komise vyzývá účastníka:

-          k vyjádření se k částem poskytnuté části Námitek, které mají k účastníku přímý vztah a případně k podpoření svých tvrzení využije konkrétní kalkulace, které budou mít oporu v jím předložené nabídce.«

128.            Ve Výzvě k písemnému objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů odeslané vybranému dodavateli dne 18. 8. 2024 (dále jen „Výzva k objasnění č. 3“) zadavatel uvedl, že „obdržel od Stěžovatele dne 15.08.2024 přípis, ve kterém Stěžovatel uvádí, že čestné prohlášení, které jste ve vztahu k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny předložili a které obsahuje Vaše prohlášení, že jste neobdrželi neoprávněnou veřejnou podporu, nemůže být pravdivé, neboť dle přípisu Stěžovatele neoprávněnou veřejnou podporu ve formě tzv. „cash poolingu“ disponujete skrz Vašeho vlastníka.“ Současně zadavatel Výzvou k objasnění č. 3 vybraného dodavatele vyzval »k vyjádření se k přípisu Stěžovatele s názvem „Doplnění skutečností pro posouzení MNNC“.«

129.            V odpovědi ze dne 21. 8. 2024 v reakci na Výzvu k objasnění č. 2 a Výzvu k objasnění č. 3 (dále jen „odpověď za dne 21. 8. 2024“) vybraný dodavatel uvedl následující. »Pro objasnění, s jakým počtem řidičů účastník pro plnění veřejné zakázky uvažuje a jakou předpokládanou mzdu uvažuje účastník hradit řidičům uvádíme:

1. Počet řidičů potřebný pro plnění veřejné zakázky

Stěžovatel ve svých námitkách tvrdí, že pro plnění zakázky je nezbytné kalkulovat s minimálním počtem 41,4 řidičů. Společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. kalkuluje s počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů. Tento počet byl stanoven na základě podrobné analýzy našich provozních potřeb a je výsledkem optimalizace, která zohledňuje následující faktory:

a)      Efektivní plánování směn

Při plánování směn jsme zohlednili využití střídání oběhů tzv. rotování řidičů mezi oběhy, které zajištuje rozložený fond pracovní doby, tak aby nevznikaly přesčasy a podvýkony a tím byla i spravedlivě rozdělena odměna řidičů. Toto střídání zahrnuje např. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ –ZPŮSOB STANOVENÍ SMĚN] při týdenním plánování. Tento systém umožňuje efektivně stanovit potřebný počet řidičů, aniž by byla narušena kontinuita služby nebo bezpečnostní předpisy.

• Denní potřeba řidičů: Na základě našich zkušeností a optimalizovaného plánu jsme určili denní potřebu na [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů v pracovní dny v době školního vyučování, kdy je potřebný nejvyšší počet řidičů do provozu. Víkendy a svátky jsou dny s výrazně nižší provozní potřebou. Tato potřeba byla stanovena na základě analýzy jízdních řádů a efektivity jednotlivých oběhů.
• Záložní řidiči: Kalkulujeme s počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů (včetně operativní zálohy dle požadavků zadavatele) jako zálohou pro případ nemocnosti nebo dovolených, což zajišťuje dostatečné pokrytí pro všechny provozní situace.

b)      Fond pracovní doby

Průměrný fond pracovní doby byl vypočítán na cca [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČASOVÁ HODNOTA] denně. Tento výpočet zohledňuje celkovou dobu jízdy, manipulaci s vozidly, přestávky a další nutné úkony. Zajišťujeme, že měsíční fond pracovní doby je naplněn rovnoměrně a že jsou respektovány všechny zákonné limity, včetně maximální délky směny a požadovaného odpočinku. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ –ZPŮSOB STANOVENÍ SMĚN]. Zároveň nedochází ke krácení denního odpočinku řidičů, a to přispívá k efektivnějšímu plánování směn řidičů.

c)      Koeficient potřebného počtu řidičů

Náš výpočet využívá základní koeficient [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] (počet řidičů na počet autobusů) a koeficient [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] včetně záloh. Tyto hodnoty jsou podloženy našimi provozními zkušenostmi a ukazují, že kalkulovaný počet [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů je dostatečný pro zajištění všech služeb bez narušení provozních požadavků

K výše uvedenému přikládáme přílohu „Souhrnné informace – oběhy Humpolecko".

2. Dodržování bezpečnostních přestávek, délky směn a denního/týdenního odpočinku

a)      Bezpečnostní přestávky

V naší kalkulaci jsme plně zohlednili potřebu bezpečnostních přestávek, které jsou naplánovány v souladu s platnou legislativou. Přestávky jsou začleněny do každé směny tak, aby byly v souladu s příslušnou legislativou.

b)      Denní a týdenní odpočinek

Naše směny jsou naplánovány tak, aby každý řidič měl zajištěn dostatečný denní i týdenní odpočinek. Denní a týdenní odpočinek je naplánován v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s Nařízením vlády č. 589/2006 Sb. a nařízením ES č. 561/2006.

3. Mzdové náklady a průměrná mzda řidičů

Stěžovatel zpochybňuje, že průměrná mzda pro řidiče v naší nabídce odpovídá legislativním požadavkům, a tvrdí, že nižší průměrná mzda by měla být 39.369 Kč. Ve skutečnosti naše kalkulace zohledňuje průměrnou mzdu ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč, která je vyšší než legislativní minimum a zahrnuje všechny složky mzdy:

• Základní mzda: Tato částka představuje základní odměnu za vykonanou práci a je stanovena nad legislativním minimem.
• Příplatky a odměny: K základní mzdě jsou připočteny příplatky za práci přesčas, práci v noci, o víkendech a svátcích, jak to vyžaduje zákon, připočteny jsou i případné odměny.

Tato mzda byla pečlivě vypočítána tak, aby byla v souladu s platnými právními předpisy a zajišťuje, že naši řidiči jsou spravedlivě odměňováni.

Na otázku zadavatele, jakou předpokládanou mzdu uvažuje účastník pro plnění veřejné zakázky hradit řidičům uvádíme, že vzhledem k předpokládané míře inflace a plánovaném vzrůstu minimální mzdy pro rok 2025 účastník předpokládá, že v dané oblasti bude poskytovat základní průměrnou mzdu řidičů cca [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč měsíčně.

4. Náklady na dispečerské služby, informační kancelář

Do kalkulace mzdových nákladů jsme zahrnuli [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA A NÁZEV PROFESE] s měsíční mzdou [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč. Zohlednili jsme efektivní model řízení, který umožňuje plné pokrytí všech požadavků na dispečerské služby, aniž by bylo nutné navyšovat počet dispečerů. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ].

(…)

K podnětu spol. ICOM transport s.r.o., na údajné neoprávněné čerpání veřejné podpory spol. ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. uvádíme následující:

Vlastnická struktura jako údajný důkaz veřejné podpory

ICOM transport a.s. se opírá o vlastnickou strukturu společnosti ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. jako o údajný důkaz čerpání veřejné podpory. Vlastnická struktura spol. ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. je v souladu s běžnými tržními principy a v žádném případě automaticky nezakládá čerpání veřejné podpory. Skutečnost, že Dopravce je součástí širší korporátní struktury, nijak nesvědčí o čerpání veřejné podpory.

Cash pooling jako údajná forma veřejné podpory

ICOM transport a.s. dále tvrdí, že účast ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. v cash poolingu vede k čerpání neoprávněné veřejné podpory, protože údajně snižuje jeho úrokové náklady a zvyšuje jeho úrokové výnosy. Cash pooling je běžně používaný finanční nástroj, který umožňuje efektivní správu likvidity v rámci skupiny podniků, a to jak v soukromém, tak v korporátním sektoru. Naše společnost využívá cash pooling za tržních podmínek, což znamená, že podmínky, za kterých cash pooling probíhá, odpovídají běžným tržním podmínkám dostupným na trhu. Účast v tomto nástroji nepředstavuje žádné čerpání veřejné podpory, neboť se jedná o komerční nástroj používaný i v soukromých společnostech bez jakékoliv státní intervence. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – INFORMACE O ÚROKOVÉ SAZBĚ]. Ve srovnání s bankovním úvěrem je tak zřejmé, že je tento způsob získávání financí výrazně dražší.

Údajné narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy

Stěžovatel dále tvrdí, že údajná veřejná podpora narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU. K tomu, aby bylo možné dospět k závěru o narušení hospodářské soutěže nebo ovlivnění obchodu mezi členskými státy, je nutné prokázat konkrétní dopady na trh. Naše společnost však nabízí své služby za konkurenceschopné ceny, což je výsledkem efektivního řízení a optimalizace nákladů, nikoli čerpání neoprávněné veřejné podpory. Veškeré podmínky, za kterých naše společnost podniká, jsou v souladu s platnými právními předpisy a nařízeními, a nevedou k narušení soutěže. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že argumenty spol. ICOM transport a.s. nejsou podloženy konkrétními fakty a vycházejí pouze z toho, že vlastnická struktura nebo u účast v cash poolingu automaticky znamená čerpání veřejné podpory. Společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. jedná v souladu s právními předpisy České republiky i Evropské unie a nečerpá žádnou neoprávněnou veřejnou podporu. Naše účast na trhu je řízena tržními podmínkami, které zajišťují férovou a transparentní hospodářskou soutěž. Nabídková cena o 0,35 Kč/km nižší, než je nabídková cena stěžovatele je výsledkem efektivního řízení, optimalizace nákladů a dalších legitimních obchodních strategií, které nemají nic společného s neoprávněnou veřejnou podporou.

(…)

Společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. na předložené kalkulaci nabídkové ceny trvá. Potvrzujeme, že při plnění této veřejné zakázky zajistíme dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i všech pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance podílející se na plnění této zakázky. Dále potvrzujeme, že naše společnost neobdržela žádnou neoprávněnou veřejnou podporu, která by mohla ovlivnit naši nabídku.«

130.            Soubor s názvem „Souhrnné informace oběhy Humpolecko“, který tvořil přílohu odpovědi vybraného dodavatele ze dne 21. 8. 2024, obsahoval název „Denní oběhy v době školního vyučování oblast č. 7 – Humpolecko“ (dále jen „Denní oběhy Humpolecko“) a tabulku společně se slovním popisem. Tabulka obsahovala kategorie –vozidlo, počátek turnusu, kategorie vozidla, počet řidičů, doba jízdy, manipulace, výkon, čekání, přerušení, celková doba, km/spoj, provoz dny, celkem km/rok. Tabulka obsahuje přiřazení daného počtu řidičů k jednotlivým vozidlům, ze které vyplývá, že celkový potřebný počet řidičů dle vybraného dodavatele činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů. Slovní komentář tabulky obsahoval následující. „[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – KOMENTÁŘ TABULKY].“

131.            V „PROTOKOLU O JEDNÁNÍ KOMISE č. 4“ konané dne 24. 8. 2024 a 26. 8. 2024 (dále jen „Protokol č. 4“), konkrétně v „ZÁZNAMU O POSOUZENÍ MIMOŘÁDNĚ NÍZKÉ NABÍDKOVÉ CENY“, zadavatel uvedl, že „[k]omise konstatovala, že nabídka účastníka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu“ a dále uvedl, že „obdržel od účastníka č. 1 v reakci na Výzvu následující informace:

1.      Účastník č. 1 uvažuje pro plnění předmětu veřejné zakázky [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, u kterých uvažuje průměrnou mzdu ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč. Tato částka představuje základní odměnu za vykonanou práci a je dle účastníka č. 1 stanovena ve výši nad legislativním minimem. K této částce jsou připočteny příplatky za práci přesčas, práci v noci, o víkendech a svátcích, jak to vyžadují zákony a připočteny jsou i případné odměny. Do kalkulace mzdových nákladů byl zahrnut i [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA A NÁZEV PROFESE] s měsíční mzdou [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč. Účastník č. 1 uvedené doplnil o další podrobné odůvodnění způsobu organizace práce a popis stanovení počtu řidičů. K tomuto připojil i dokument obsahující nasazování řidičů na jednotlivé oběhy.

(…)

4.      Účastník č. 1 konstatoval, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu a informace uvedené v přípisu účastníka č. 2 stran této problematiky označil za nezakládající se na reálném podkladě, neboť povaha vlastnické struktury nemůže sama o sobě vést k existenci neoprávněné veřejné podpory. Účastník č. 1 uvedl podrobnosti ke „cash poolingu“ do kterého je zapojen. Účastník č. 1 rovněž deklaroval, že jeho účast v „cash poolu“ se svou ovládající osobou nenaplňuje další ze znaků veřejné podpory, a to ovlivnění obchodu mezi členskými státy Evropské Unie.

5.      Účastník č. 1 závěrem potvrdil, že trvá na své nabídkové ceně a opakovaně potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

Na základě poskytnutých informací komise konstatovala, že nabídková cena účastníka č. 1 není mimořádně nízká. Pochybnosti, které v zadavateli vzbuzovaly námitky č. 2 zejména stran odměňování řidičů byly objasněním účastníka č. 1 rozptýleny, když je zjevné, že účastník č. 1 uvažuje mzdy řidičů nad úrovní legislativního minima a jeho cenotvorba tak nevznikla jako důsledek porušování pracovně právních předpisů. Komise uvedené rovněž posuzovala na základě vyjádření externího odborníka, který konstatoval, že uvedený počet řidičů je pro plnění předmětu veřejné zakázky reálný. Komise rovněž posoudila předložené informace k potenciální neoprávněné veřejné podpoře a konstatovala, že nedisponuje žádnými relevantními informacemi, které by ji vedly k závěru, že účastník č. 1 obdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Komise se tak shodla na tom, že účastník č. 1 objasnil svou nabídku v plném rozsahu.

Usnesení komise

Komise na základě provedeného hodnocení nabídek, posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky doporučuje zadavateli rozhodnout o výběru účastníka č. 1 zadávacího řízení veřejné zakázky, společnosti ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO: 26060451, se sídlem: Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice 3.“

132.            Z oznámení o výběru 2 vyplývá, že zadavatel vybral k uzavření smlouvy vybraného dodavatele. Dále zadavatel v oznámení o výběru 2, konkrétně v „ZÁZNAMU O POSOUZENÍ MIMOŘÁDNĚ NÍZKÉ NABÍDKOVÉ CENY“, uvedl, že „[k]omise konstatovala, že nabídka účastníka zadávacího řízení č. 1 neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“ Dále zadavatel popsal postup při posuzování nabídkové ceny vybraného dodavatele z hlediska MNNC, tedy že po prvním jednání komise dne 26. 6. 2024 vyzval podle § 46 ve spojení s § 113 odst. 4 zákona vybraného dodavatele k objasnění své nabídky. Dle zadavatele vybraný dodavatel v objasnění ze dne 2. 7. 2024 potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, předložil upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny, přičemž úpravou nebyla dotčena celková nabídková cena, a předložil rovněž vysvětlení dílčíchnabídkových cen. Dle zadavatele vybraný dodavatel předložil plán pro zajištění řidičů a dalšího personálu potřebného k plnění předmětu veřejné zakázky, jakož i informace o plánovaném zázemí, a doložil, jakým způsobem dosáhl hodnot v položce „Personální náklady“. Po předložení upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny ze strany vybraného dodavatele komise zadavatele již nepovažovala hodnotu přiřazenou k nákladové položce „Personální náklady“ za mimořádně nízkou. Dále z oznámení o výběru 2 vyplývá, že zadavatel obdržel námitky ze dne 7. 8. 2024, které jej vedly k pochybnostem, zda nabídka vybraného dodavatele obsahuje veškeré náklady ve vztahu k personálním nákladům, a to v návaznosti na povinnost dodržovat pracovněprávní předpisy. Zadavatel tak požádal vybraného dodavatele k doložení informací k počtu uvažovaných řidičů a jejich mezd, k pořizovacím cenám vozidel, k době odepisování vozidel a k předložení plánu obnovy vozidel. Dále z oznámení o výběru 2 vyplývá, že zadavatel obdržel od navrhovatele dne 15. 8. 2024 přípis, který se vztahoval k problematice neoprávněné veřejné podpory, kterou dle navrhovatele obdržel vybraný dodavatel. S ohledem na propojení problematiky neoprávněné veřejné podpory s problematikou MNNC zadavatel vyzval vybraného dodavatele k vyjádření se k obsahu daného přípisu navrhovatele. Dle zadavatele vybraný dodavatel v odpovědi ze dne 21. 8. 2024 poskytl komisi vyžádané informace, potvrzení dle § 113 odst. 4) písm. a) a b) zákona a detailní vyjádření jak k problematice MNNC, tak k problematice údajného obdržení neoprávněné veřejné podpory. „Účastník ČSAD ČB kalkuluje dle poskytnutých údajů s nižším počtem řidičů pro plnění předmětu veřejné zakázky než účastník ICOM (nižší jednotky řidičů), náklady na průměrnou mzdu řidiče uvedl v hodnotě vyšší, než účastník ICOM kalkuloval v námitkách jako minimální možnou. Komise uvedené informace nechala ověřit u externího odborníka, který potvrdil reálnost uvažovaného počtu řidičů účastníka ČSAD ČB. Účastník ČSAD ČB tak dle komise odstranil jakékoli pochybnosti o tom, zda jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu stran části odměňování pracovníků (…) Rovněž informace poskytnuté stran vozidel, ve výše uvedeném rozsahu, komisi nijak neindikovaly, že nabídková cena účastníka ČSAD ČB by měla být mimořádně nízká. Komise tak konstatovala, že ve vztahu k objasnění potenciální mimořádně nízké nabídkové ceny účastník ČSAD ČB předložil dostatek informací, které ve svém souhrnu vedou komisi k závěru, že nabídka účastníka ČSAD ČB neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu v celku a ani v žádní dílčí složce.“ Dále zadavatel v oznámení o výběru 2 uvedl, že navrhovatel dovozuje neoprávněnou veřejnou podporu vybraného dodavatele z jeho účasti v cash poolu spolu se svými mateřskými společnostmi, které jsou vlastněné Rakouskou republikou, přičemž při posouzení dané problematiky vycházel z metodiky Úřadu, ze Sdělení o pojmu státní podpora a z publikace Veřejná podpora v příkladech a poznámkách.  »Dle komise nedošlo k naplnění nejméně dvou znaků veřejné podpory ve smyslu Metodiky, když první znak spočívá v přímém či nepřímém zatížení veřejného rozpočtu. Skutečnost, že hlavní, mateřská společnost účastníka ČSAD ČB, ÖBB-Holding AG, je vlastněna ze 100 % Rakouskou republikou a že dodavatel je součástí její širší korporátní struktury neznamená bez dalšího, že prostředky Rakouské republiky byly využity k financování cash poolu, do kterého je účastník ČSAD ČB zapojen. (…) K přímému zatížení státního rozpočtu by došlo v případě, že by z něj byla poskytnuta např. přímá dotace k financování cash poolu. O tomto však komise nemá informace. (…) Veřejná moc musí dle odborné literatury přímo vykonávat vliv na rozhodnutí při poskytování veřejné podpory. Jinými slovy, dle názoru komise neexistuje důkaz mezi poskytnutím veřejných prostředků a financováním cash poolu, jehož je společnost ČSAD Autobusy České Budějovice a.s. členem. Jako druhý znak popisuje Úřad v Metodice zvýhodnění určitého podniku ve srovnání s jeho konkurenty na trhu. Účast v cash poolu není zárukou toho, že vybraný dodavatel může být, jakkoliv ve své pozici vůči ostatním dodavatelům na trhu zvýhodněn. Dále vzhledem k tomu, že tuto „výhodu“ si mohou sjednat i ostatní dodavatelé, ať již jsou, či nejsou navázáni na veřejné prostředky, neshledává komise důvod považovat účast v cash poolu za naplnění tohoto znaku veřejné podpory. (…) Komise nevylučuje, že by ostatní znaky veřejné podpory nemohly být naplněny, a to však proto, že se jejich posuzování nevěnovala, neboť k naplnění znaků veřejné podpory musí dojít kumulativně. Komise má však za to, že již první dva znaky naplněny nejsou a další posuzování je tak z logiky věci bezpředmětné. Komise má tak za to, že účastník ČSAD ČB neobdržel (neoprávněnou) veřejnou podporu. Tento závěr je podložen tím, že účast v cash poolu s mateřskými společnosti nesplňuje všechny definiční znaky veřejné podpory. (…) S ohledem na to, že pro vydání rozhodnutí o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení musí mít zadavatelé obecně postaveno na jisto, že pro vyloučení existují zákonné důvody, tak komise konstatuje, že na základě všech shromážděných podkladů nejen že nemá postaveno na jisto, že by pro vyloučení účastníka ČSAD ČB existoval zákonný důvod (neoprávněně čerpaná veřejná podpora, která zapříčiňuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu).«

133.            Z dokumentu „Výpočet bodového hodnocení nabídek“, který tvoří přílohu oznámení o výběru 2, vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 3 nabídky v rámci zadávacího řízení a že nabídková cena vybraného dodavatele činila 77 961 500 Kč a nabídková cena navrhovatele činila 78 635 205 Kč a dále že se nabídka vybraného dodavatele umístila na 1. místě a nabídka navrhovatele na 2. místě v celkovém pořadí nabídek.

134.            Ve Výzvě k písemnému objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů odeslané vybranému dodavateli dne 25. 2. 2025 (dále jen „Výzva k objasnění č. 4“) zadavatel uvedl, že »dne 20.02.2025 obdržel rozhodnutí předsedy Úřadu, kterým předseda Úřadu rozhodl o zrušení Rozhodnutí o námitkách, čímž se zadavatel procesně dostal do situace, že o Námitkách musí rozhodnout znovu. (…) Zadavatel žádá účastníka o vyjádření k informacím uvedených v části Námitek, které se věnují problematice veřejné podpory, a to zejména části nazvané „Neoprávněná veřejná podpora vybraného dodavatele ve formě záruky za úvěr“ na str. 37-44. Nad rámec tohoto dává zadavatel účastníkovi možnost se nad rámec jeho vyjádření z 21.08.2024 možnost se blíže vyjádřit i k části nazvané „Neoprávněná veřejná podpora vybraného dodavatele na základě účasti v cash-poolingu navázaném na Rakouskou republiku“ na str. 30-36. (…) Komise vyzývá účastníka:

- k vyjádření se k dílčí části Námitek s názvem „Neoprávněná veřejná podpora vybraného dodavatele ve formě záruky za úvěr“ respektive „Neoprávněná veřejná podpora vybraného dodavatele na základě účasti v cash-poolingu navázaném na Rakouskou republiku“.«

135.            V odpovědi ze dne 26. 2. 2025 v reakci na Výzvu k objasnění č. 4 (dále jen „odpověď ze dne 26. 2. 2025“) vybraný dodavatel uvedl, že „nad rámec svého vyjádření z 21. 8. 2024 doplňuje své vyjádření k námitce účastníka ohledně počtu řidičů potřebných k plnění veřejné zakázky.

Stěžovatel ve svých námitkách tvrdí, že pro plnění zakázky je nezbytné kalkulovat s minimálním počtem 41,4 řidičů. Společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. kalkuluje s počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů. Tento počet byl stanoven na základě podrobné analýzy a provozních potřeb. Společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. předkládá Měsíční plán řidičů – oblast 7 - Humpolecko, který detailně dokládá rozvržení směn a oběhů s kalkulovaným počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů. Tento plán je výsledkem optimalizace provozních potřeb společnosti ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. a potvrzuje, že zajištění veřejné dopravy v požadovaném rozsahu je možné s tímto počtem řidičů, přičemž je plně respektována legislativa v oblasti pracovní doby, bezpečnostních přestávek a odpočinku řidičů.

Měsíční plán podrobně rozpracovává jednotlivé turnusy, včetně klíčových parametrů, jako jsou:

-         Počátek a místo zahájení turnusu

-         Kategorie vozidla a počet přidělených řidičů

-         Doba jízdy, manipulace s vozidly a celkový výkon

-         Zajištění přestávek a odpočinku

Plán potvrzuje, že:

-         Denní potřeba řidičů v době školního vyučování činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, což odpovídá provozním požadavkům.

-         K dispozici je [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] záložních řidičů, což zajišťuje provozní flexibilitu pro případ nemocnosti nebo dovolených.

-         Pracovní doba je efektivně rozdělena mezi různé typy oběhů, včetně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ZPŮSOB STANOVENÍ SMĚN].

-         Respektována jsou veškerá zákonná omezení týkající se bezpečnostních přestávek, denního a týdenního odpočinku.

Měsíční plán dále zahrnuje přehled o dodržení týdenního a denního odpočinku všech řidičů, což potvrzuje, že při kalkulovaném počtu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičůje možné plně zabezpečit plnění veřejné zakázky bez rizika narušení provozu či porušení legislativních požadavků. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že zadavatel není povinen poskytovat stěžovateli podrobné důkazy o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká. Institut mimořádně nízké nabídkové ceny (MNNC) nemá za cíl otevírat detaily obchodních strategií uchazečů, jako jsou interní kalkulace nákladů nebo specifické provozní strategie, které představují obchodní tajemství a klíčové know-how jednotlivých soutěžitelů. Vybraný dodavatel zároveň považuje měsíční plán a zejména způsob jeho sestavení za součást svého klíčového know-how a obchodního tajemství. Tento systém plánování směn je výsledkem dlouholetých zkušeností v oblasti provozu veřejné linkové dopravy a umožňuje efektivní a ekonomicky udržitelný provoz, přičemž zároveň zajišťuje dodržení všech legislativních požadavků a provozních standardů. Tento dokument tedy jednoznačně vyvrací tvrzení stěžovatele, že k zajištění služby by bylo nezbytné kalkulovat s minimálním počtem 41,4 řidičů.“

136.            Soubor „Humpolecko-měsíční_plán-V2“, který tvořil přílohu odpovědi vybraného dodavatele ze dne 26. 2. 2025, obsahoval název „Měsíční plán řidičů oblast č. 7 – Humpolecko“ (dále jen „Měsíční plán řidičů“) a tabulku společně s jejím slovním popisem. Tabulka obsahovala kategorie –vozidlo, počátek turnusu, kategorie vozidla, počet řidičů, doba jízdy, manipulace, výkon, čekání, přerušení, celková doba, km/spoj, provoz dny, celkem km/rok. Další sloupce tabulky jsou rozděleny dle jednotlivých dnů v týdnu v měsíci, kde jsou doplněny čísla jednotlivých řidičů, a ke každému týdnu v měsíci jsou přiděleny sloupce pro denní odpočinek a týdenní odpočinek, ke kterým je vždy doplněn údaj, že byl denní odpočinek a týdenní odpočinek dodržen. Tabulka rovněž obsahuje přiřazení daného počtu řidičů k jednotlivým vozidlům, ze které vyplývá, že celkový potřebný počet řidičů dle vybraného dodavatele činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů. Slovní komentář tabulky obsahoval následující. „[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÁST KOMENTÁŘE TABULKY].

Provozní záloha

Č. 1 Humpolec V

Záloha

Č. 1 Humpolec

Č. 2 Humpolec

Č. 3 Humpolec

Č. 4 Humpolec

Č. 5 Humpolec

Č. 6 Humpolec

Celkem plánovaných řidičů [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA]

[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA A NÁZEV PROFESE]

[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÁST KOMENTÁŘE TABULKY]“.

137.            V odpovědi ze dne 28. 2. 2025 v reakci na Výzvu k objasnění č. 4 (dále jen „odpověď ze dne 28. 2. 2025“) vybraný dodavatel uvedl k „Neoprávněné veřejné podpoře ve formě záruky za úvěr“, že „[p]odle znaleckého posudku a přiložených dokumentů jsou klíčové následující skutečnosti:

• Ručení bylo poskytnuto za tržních podmínek – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. za poskytnutí ručení na úvěry 520 mil. Kč a 175 mil. Kč hradí poplatek [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] z hodnoty jistiny ročně, což je ve skutečnosti méně výhodné než běžné podmínky na finančním trhu. Nabídky na zajištění závazků jiným způsobem by pro společnost byly ekonomicky dokonce výhodnější, avšak rozhodující požadavky na strukturu financování stanovuje mateřská společnost, a proto je ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. povinna akceptovat řešení odpovídající požadavkům jediného akcionáře.
• ICOM transport a.s. nesprávně tvrdí, že ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. za ručení nehradí žádné poplatky – Faktury za rok 2024 jednoznačně dokládají, že ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. hradí poplatky za ručení v souladu s tržními podmínkami a ve výši odpovídající běžné sazbě na finančním trhu.
• Výpočet poplatku odpovídá standardní tržní metodice – Výše ručitelského poplatku byla stanovena na základě ekonomické analýzy obvyklých podmínek na finančním trhu.
• Ručení nepředstavuje skryté zvýhodnění – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. nezískává žádnou výhodu oproti jiným subjektům působícím na trhu, jelikož cena za ručení odpovídá standardním finančním podmínkám.
• Neexistuje přímé zapojení státních prostředků – Ručení bylo poskytnuto výhradně mateřskou společností na komerčním základě, bez jakéhokoliv zapojení veřejných financí.

Stěžovatel ve své argumentaci zcela přehlíží základní ekonomické principy a systematicky překrucuje výklad veřejné podpory s cílem vytvořit klamný dojem o existenci neoprávněného zvýhodnění. Tvrzení, že ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. čerpá veřejnou podporu prostřednictvím ručení, je zcela nepodložené a odporuje nejen faktům, ale i závěrům odborné analýzy a ekonomickým principům. ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. za poskytnuté ručení řádně platí poplatky odpovídající tržním podmínkám, jak dokládají faktury a znalecké posouzení spol. Expert Group s.r.o. Neexistuje tedy žádný důvod považovat poskytované ručení za formu nedovolené veřejné podpory, a tvrzení ICOM je účelové a zavádějící.“

Ve vztahu k „Neoprávněné veřejné podpoře na základě účasti v cash-poolingu“ vybraný dodavatel uvedl, že „ICOM transport a.s. dále tvrdí, že účast ČSAD Autobusy České Budějovice a.s. v cash poolingu vede k čerpání neoprávněné veřejné podpory, protože údajně snižuje jeho úrokové náklady a zvyšuje jeho úrokové výnosy. Cash pooling je běžně používaný finanční nástroj, který umožňuje efektivní správu likvidity v rámci skupiny podniků, a to jak v soukromém, tak v korporátním sektoru. Společnost ČSAD AUTOBUSY Českém Budějovice a.s. využívá cash pooling za tržních podmínek, což znamená, že podmínky, za kterých cash pooling probíhá, odpovídají běžným tržním podmínkám dostupným na trhu. Účast v tomto nástroji nepředstavuje žádné čerpání veřejné podpory, neboť se jedná o komerční nástroj používaný i v soukromých společnostech, bez jakékoliv státní intervence. Úroková sazba účtu je tvořena sazbou PRIBOR 1M + příplatek [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH], takže úroková sazba za měsíce 1-6 /2024 se pohybovala v rozmezí 7,2 % - 5,7 %. Ve srovnání s bankovním úvěrem je tak zřejmé, že je tento způsob získávání financí výrazně dražší.

• Transparentní a ekonomicky odůvodněné fungování – Veškeré finanční operace v rámci cash-poolingu jsou zdokumentovány a odpovídají běžným standardům podnikové finanční správy.
• Neexistuje přímá účast veřejných financí – Rakouská republika neposkytuje žádné finanční prostředky do cash-poolingu, jedná se o interní finanční mechanismus mezi podnikatelskými subjekty.

Z výše uvedených bodů vyplývá, že účast ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. v cash-poolingu nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu dle čl. 107 Smlouvy o fungování EU.“

Závěrem vybraný dodavatel uvedl, že

                  1.            „ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. žádnou neoprávněnou veřejnou podporu neobdržela. Veškeré finanční operace, včetně poskytnutí ručení a účasti v cash-poolingu, probíhají za standardních tržních podmínek. Tento fakt je doložen znaleckým posouzení Expert Group s.r.o., smlouvami a finančními transakcemi, které vylučují jakoukoli státní intervenci či zvýhodnění.

                  2.            Poskytnuté ručení bylo sjednáno za tržních podmínek, přičemž odpovídající poplatky ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] z hodnoty jistiny úvěru plně kompenzují finanční riziko ztráty schopnosti splácení úvěru. Faktury za rok 2024 jednoznačně dokládají, že ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. za ručení hradí tržně odpovídající poplatky.

                  3.            Podmínky cash-poolingu odpovídají běžné praxi finančního řízení a jeho úrokové sazby jsou plně v souladu s tržními sazbami. ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. hradí standardní úroky PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] u CZK a EURIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] u EUR, což potvrzuje, že cash-pooling nenaplňuje znaky veřejné podpory.

                  4.            ICOM transport a.s. nemá přístup k účetním dokladům ani podrobným finančním výkazům ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. a vychází pouze z výročních zpráv, které neposkytují ucelený obraz o všech finančních operacích a konkrétních smluvních vztazích. Jakékoli závěry, které ICOM transport a.s. na základě těchto omezených údajů činí, jsou tedy spekulativní a postrádají ekonomickou a právní relevanci. Veškeré transakce ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. probíhají transparentně a za tržních podmínek, což je doloženo příslušnou dokumentací, včetně smluv, faktur a znaleckého posouzení Expert Group s.r.o.“

Dále vybraný dodavatel sdělil, že k »tomuto vyjádření přikládáme následující dokumenty, které potvrzují, že podmínky financování a ručení odpovídají běžné tržní praxi a vylučují jakoukoli formu neoprávněné veřejné podpory:

-          Znalecké posouzení spol. Expert Group s.r.o

-          Smlouvy Cashpool CZK a Cashpool EUR včetně platných příloh č. 3 se sazbami 1měs PRIBOR + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENETCH], resp. EONIA (1m EURIBOR) + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH]

-          Faktury Postbus  -  ručení za úvěry 520 a 175 mil. Kč v r. 2024

                               - zprostředkování vystavení bankovních záruk VZ Vysočina 2024

                               - zprostředkování vystavení bankovní záruky VZ MHD JH 2024

                               - managementfee měsíční poplatek za "služby"«

138.            Úřad uvádí, že k odpovědi ze dne 28. 2. 2025 vybraný dodavatel doložil dvě smlouvy o cash poolu ze dne 22. 12. 2015 a ze dne 27. 6. 2017 uzavřené mezi vybraným dodavatelem a společností Finanzierung-services.[6] Smlouva o cash poolingu ze dne 22. 12. 2015 obsahuje sjednané podmínky cash poolu a její součástí jsou 3 přílohy. Smlouva o cash poolingu ze dne 22. 12. 2015 ve svých podmínkách v čl. 8 bodu 8.1. uvádí, že „[p]ohledávky a závazky mezi vedoucím poolu a účastníkem poolu vyplývající z účetních transakcí podle bodů 5. a 7. se úročí podle tržních sazeb. Úrokové sazby platné v době uzavření této smlouvy jsou uvedeny v příloze ./3 (Hospodářské podmínky).“ Dle Úřadu příloha č. 3 nazvaná „./3 (Hospodářské podmínky)“ (která dle dané smlouvy o cash poolu  obsahuje úrokové sazby, kterými se úročí pohledávky a závazky mezi vedoucím poolu a účastníkem poolu) je ke smlouvě o cash pooliingu ze dne 22. 12. 2015  přiložena ve dvou variantách. První varianta předmětné přílohy č. 3 obsahuje informaci o úrokové sazbě: „Úroková sazba platná pro závazky účastníka poolu: PRIBOR plus [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] p.a. (ne však méně než [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH]). Úroková sazba platná pro pohledávky účastníka poolu: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] p.a. (ne však méně než [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH]).“ Druhá variantapřílohy č. 3 obsahuje informaci o úrokové sazbě: „Úroková sazba platná pro závazky účastníka poolu: 1 M-PRIBOR plus [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] p.a. (V případě záporné sazby PRIBOR je tato sazba vypořádána s minimálně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH], což znamená, že je účtována pouze přirážka v aktuální výši). Úroková sazba platná pro pohledávky účastníka poolu: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] p.a. (Žádné záporné úroky se nepřeúčtují, proto se zúčtování provede s minimálně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH]).“ Smlouva o cash poolingu ze dne 27. 6. 2017 obsahuje sjednané podmínky cash poolu a její součástí jsou 3 přílohy. Smlouva o cash poolingu ze dne 27. 6. 2017 ve svých podmínkách v čl. 8 bodu 8.1. uvádí, že „[p]ohledávky a závazky mezi vedoucím poolu a účastníkem poolu vyplývající z účetních transakcí podle bodů 5. a 7. se úročí podle tržních sazeb. Úrokové sazby platné v době uzavření této smlouvy jsou uvedeny v příloze ./3 (Hospodářské podmínky).“ Dle Úřadu příloha č. 3 nazvaná „./3 (Hospodářské podmínky)“ (která dle dané smlouvy o cash poolu  obsahuje úrokové sazby, kterými se úročí pohledávky a závazky mezi vedoucím poolu a účastníkem poolu) je ke smlouvě o cash pooliingu ze dne 27. 6. 2017  přiložena ve dvou variantách. První varianta předmětné přílohy č. 3 obsahuje informaci o úrokové sazbě: „Úroková sazba platná pro závazky účastníka poolu: EONIA plus [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] p.a. (V případě záporné sazby EONIA je tato zúčtována s minimálně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENETCH], takže je účtována pouze přirážka v aktuální výši). Úroková sazba platná pro pohledávky účastníka poolu: EONIA minus [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] p.a. (Žádné záporné úroky se nepřeúčtují, proto se zúčtování provede s minimálně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH]).“ Druhá variantapřílohy č. 3 obsahuje informaci o úrokové sazbě: „Úroková sazba platná pro závazky účastníka poolu: EONIA plus [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] p.a. (V případě záporné sazby EONIA je tato sazba vypořádána s minimálně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH], což znamená, že je účtována pouze přirážka v aktuální výši). Úroková sazba platná pro pohledávky účastníka poolu: EONIA minus [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] p.a. (Žádné záporné úroky se nepřeúčtují, proto se zúčtování provede s minimálně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH]).“

139.            Přílohou odpovědi ze dne 28. 2. 2025 byly dále 4 faktury vystavené společností Postbus[7]. Z faktury vystavené dne 10. 12. 2024 vyplývá, že na jejím základě byl fakturován „[p]oplatek ČSAD za převzetí ručení 2024“, konkrétně poplatek za úvěr 175 mil. Kč ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] EUR a poplatek za úvěr 520 mil. Kč ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] EUR. Z faktury vystavené dne 15. 9. 2024 vyplývá, že na jejím základě byly fakturovány „ekonomické finanční analýzy a jiné analýzy“ ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR], dále „právní služby a právní pomoc“ ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR], „pravidelná školení“ ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR] a „tlumočnické služby“ ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR]. Z faktury vystavené dne 5. 11. 2024 vyplývá, že na jejím základě bylo fakturováno „[p]řeúčtování výdajů za bankovní záruky pro výběrová řízení (ČSAD 20924-kraj Vysočina)“, konkrétně „[b]ankovní záruky část 4“ ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR], dále „[b]ankovní záruky část 7“ ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR] a „[b]ankovní záruky část 8“ ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] EUR. Z faktury vystavené dne 31. 12. 2024 vyplývá, že na jejím základě bylo fakturováno „[p]řeúčtování výdajů za bankovní záruky pro výběrová řízení 2024, Bankovní záruka ČSAD Město Jindřichův Hradec“, konkrétně „[v]ýdaje za bankovní záruky ČSAD město Jindřichův Hradec“ ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] EUR.

140.            Přílohou odpovědi ze dne 28. 2. 2025 byl dále dokument nazvaný „Vyjádření znalce k tvrzením ICOM transport a jeho poradců v návrzích k ÚOHS k nabídkám ČSAD AUTOBUSY České Budějovice ve veřejných zakázkách č. Z2024-020277 a Z2024-020279 Věstníku veřejných zakázek“ ze dne 25. 10. 2024 zpracovaný společností Expert Group s.r.o., znalecká kancelář (dále jen „vyjádření Expert Group s.r.o.“), který se vyjadřuje k použitelnosti návrhů ze dne 7. 10. 2024 a jejich příloh. V úvodu vyjádření Expert Group s.r.o. jsou shrnuty závěry učiněné na základě provedeného posouzení, resp. se zde uvádí, že »[z]jistili jsme, že z návrhů ICOM k ÚOHS ze dne 7. 10. 2024 a jejich příloh nelze po kritickém přezkoumání ekonomicky korektně dovodit, že by cena uvedená v nabídkách ČSAD AUTOBUSY ve veřejných zakázkách ev. č. Z2024-020277 a Z2024-020279 Věstníku veřejných zakázek (dále jen „předmětné veřejné zakázky“) byla ovlivněna veřejnou podporou. Návrhy ICOM k ÚOHS ze dne 7. 10. 2024 ani jejich přílohy, tj. znalecký posudek VGD Appraisal s.r.o. č. 078021/2024 ze 7. 10. 2024 (dále jen „ZP VGD“) či zpráva AUDIT ONE s.r.o. ani nelze použít pro zjištění, zda cena uvedená ve zmíněných nabídkách ČSAD AUTOBUSY nebyla či byla ovlivněna veřejnou podporou, neboť ekonomická tvrzení v nich jsou nepodložená, hrubě zkreslená či nepravdivá (byť možná nevědomky či neúmyslně) z následujících důvodů:

1)      ČSAD AUTOBUSY nabídlo na Humpolecku a Pelhřimovsku ceny, které se odchylovaly od druhé nejnižší ceny i od mediánu cen pro danou oblast podstatně méně (do 1 %), než tomu bylo u jiných vítězů ve zbývajících oblastech, kde Kraj Vysočina vypsal veřejné zakázky na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 (nejméně 3,7 %) a nelze je tak hodnotit jako neobvykle nízké (nevyjadřujeme se tím k  tomu, zda nejsou či jsou cenou mimořádně nízkou dle zákona).

2)      Zadluženost ČSAD AUTOBUSY není neobvyklá a za její jedinou ani hlavní příčinu nelze považovat podporu jeho jediného akcionáře, společnosti Österreichische Postbus AG (a tím méně Rakouské republiky, mezi níž a ČSAD AUTOBUSY jsou 3 úrovně ovládání), ač ICOM, AUDIT ONE a ZP VGD chybně tvrdí opak, když:

                             i.            Stěžovatel ICOM, AUDIT ONE a VGD hodnotili neaktuální nejvyšší zadlužení ČSAD AUTOBUSY na počátku investičního cyklu vůči průměrnému zadlužení dopravních firem za celý investiční cyklus. Při tom zamlčeli, že nedávno i aktuálně bylo a je zadlužení ČSAD AUTOBUSY výrazně nižší právě vlivem investičního cyklu než v roce 2022, který si stěžovatel a jeho poradci vybrali pro svou argumentaci.

                            ii.            Stěžovatel ICOM, AUDIT ONE a VGD porovnávali co do zadlužení ČSAD AUTOBUSY se vzorkem podniků nesrovnatelných zcela či zčásti z hlediska vlastnictví a předmětu podnikání.

                          iii.            Stěžovatel ICOM, AUDIT ONE a VGD nereflektovali ve vybraném vzorku společností vliv leasingů, tj. skrytého zadlužení, na výsledek porovnání zadlužení ČSAD AUTOBUSY.

3)      Rozsah investic ČSAD AUTOBUSY nelze považovat za důsledek míry jeho zadlužení či údajné veřejné podpory, ač ICOM, AUDIT ONE a ZP VGD chybně tvrdí opak, když:

                             i.            Výše investic závisí na jejich potřebě a celkovém dostupném financování.

                            ii.            Potřeba investic nemůže být důsledkem veřejné podpory – je důsledkem obchodních příležitostí.

                          iii.            Financování investic může být provedeno z vlastních či cizích zdrojů.

                          iv.            Hlavním nástrojem podpory investic je ponechání nerozděleného zisku, jenž nemá explicitní náklady.

                            v.            Odebírání zisků a poskytování zajištění za úvěry je nahrazující je pro akcionáře výhodné.

                          vi.            ČSAD AUTOBUSY nemohou financovat investice ze zadrženého zisku, neboť zisk je jim 100% odebírán.

                        vii.            Podobným společnostem v České republice je odebíráno 30 % až 70 % ročního zisku.

                      viii.            Tedy, dluhovým financováním investic nahrazují ČSAD AUTOBUSY absolutní absenci podpory jejich financování v podobě ponechání vyprodukovaného zisku, ze strany Österreichische Postbus AG a lze říci, že Österreichische Postbus AG (a tím méně Rakouská republika) nepodporují při kapitálovém financování investic ČSAD AUTOBUSY zdaleka tak, jako jsou podporovány podobné privátní firmy.

4)      Byť může být zadlužitelnost ČSAD AUTOBUSY ovlivněna ručením společnosti Österreichische Postbus AG (dále jen „ÖPAG“) coby jejich 100% akcionáře, nelze v jejím poskytnutí na základě argumentů uvedených ICOM, AUDIT ONE a ZP VGD shledat žádnou veřejnou podporu a tyto argumenty lze mít za chybné, když:

                             i.            ČSAD AUTOBUSY hradí ÖPAG za poskytnutí zajištění cenu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ÚDAJ O CENĚ/ROK].

                            ii.            [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ].

                          iii.            Tedy, z výše uvedeného plyne, že ÖPAG má z převzetí ručení za dluhy ČSAD AUTOBUSY prospěch.

                          iv.            Převzetí ručení ÖPAG za ČSAD AUTOBUSY kompenzuje neobvykle vysoké odebírání 100 % jejich zisků.

                            v.            [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ].

5)      V účasti ČSAD AUTOBUSY v cash poolu vedeném ÖBB-Finanzierungsservice GmbH nelze spatřovat na základě nepodložených a chybných argumentů ICOM žádnou veřejnou podporu ze strany Rakouska, když:

                             i.            ICOM ani jeho poradci vůbec nespočetli, jaký prospěch a jaké náklady má v souvislosti s tím Rakousko.

                            ii.            ICOM označuje možnost ČSAD AUTOBUSY užít peníze z daného cash poolu za podporu nedoloženě.

                          iii.            Cash pool, jehož člen je ČSAD AUTOBUSY, umožňuje snížit sumu potřeb financování jeho účastníků.

                          iv.            Snížení potřeby financování skupiny podniků je výhodné pro jejího ultimátního vlastníka (Rakousko).

                            v.            ČSAD AUTOBUSY platí za čerpání peněz z cash-poolu ÖBB úrok [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ÚROKOVÁ SAZBA]

                          vi.            Tedy platbou úroku ČSAD AUTOBUSY ve skupině, namísto cizí bance, se zvyšuje prospěch Rakouska.

                        vii.            ICOM sám užívá cash pooling v míře cca dvojnásobné (v poměru k tržbám) oproti ČSAD AUTOBUSY.

                      viii.            Tj., cash pool je obvyklý nástroj optimalizace financování, ač jej ICOM klamně prezentuje jako podporu.

                          ix.            Tvrzení ICOM, že ČSAD AUTOBUSY jsou údajně dlouhodobě ve ztrátě (a tudíž musí využívat cash pooling), je klamné. Totiž, od 1. 1. 2016 do 30. 9. 2024, tj. za 8 a ¾ roku byly ČSAD AUTOBUSY ve ztrátě pouze 2 roky – 2022 a 2023. Suma zisků, snížená o sumu ztrát za tyto roky, činí 64 544 tis. Kč, přičemž ročně se zpravidla pohyboval zisk mezi 7 mil. Kč a 8 mil. Kč, s výjimkou let 2022 a 2023 (ztráty 193 tis. Kč a 2 667 tis. Kč) [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČASOVÁ A ČÍSELNÁ HODNOTA]. Tedy, hospodaření ČSAD AUTOBUSY je vysoce stabilní a dlouhodobě ziskové.

6)      Podmínky úvěrové smlouvy ČSAD AUTOBUSY s Raiffeisenbank a.s. nelze na základě tvrzení ICOM a ZP VGD považovat za neobvykle výhodné a nelze v nich spatřovat důsledek podpory ze strany Rakouska, když:

                             i.            Úvěrová smlouva mezi ČSAD AUTOBUSY a Raiffesenbank je na komerční bázi.

                            ii.            Ručení ÖPAG sice má vliv na podmínky zmíněné úvěrové smlouvy, ale nelze je mít za podporu.

                          iii.            ZP VGD dle ratingové metodiky Moody’s odhadl možný rating ČSAD AUTOBUSY na stupeň BBB/BB.

                          iv.            ZP VGD však opomíjí růst bonity ČSAD AUTOBUSY při získání předmětných veřejných zakázek.

                            v.            Zmíněný odhad ratingu v ZP VGD opomíjí zlepšení hospodaření ČSAD AUTOBUSY v letech 2023 a 2024.

                          vi.            ICOM argumentuje hodnocením ČSAD AUTOBUSY (CCC/CCC+) jež není ratingem ani jeho odhadem.

                        vii.            ZP VGD při zjištění úvěrové úrokové sazby ČSAD AUTOBUSY použilo nevhodná data, navíc chybně:

a.      použilo kumulativní 10leté a 15leté pravděpodobnosti selhání jako by byly roční,

b.      počítalo s údaji o rizicích věřitelů neodpovídajícími aktuální situaci na úvěrovém trhu,

c.      použilo obecné průměrné míry obnovení splácení při selhání, nereflektující charakteristiky hospodaření ČSAD AUTOBUSY (zejména majetku použitelného pro zajištění či regresní náhradu)

Tedy, ICOM nekorektně prezentuje jako veřejnou podporu to, co:

1)      reálně je důsledkem soukromých transakcí optimalizace financování ve skupině Österreichsche Bundesbahn, ale zejména mezi ČSAD AUTOBUSY a jeho akcionářem ÖPAG,

2)      reálně je uspořádáním financování ČSAD AUTOBUSY, které přináší pro ÖPAG a tedy i nepřímo Rakousku, prospěch bez ohledu na případný úspěch ČSAD AUTOBUSY v předmětných výběrových řízeních, a to skrze:

                             i.            úhradou úplaty za převzetí ručení ÖPAG za závazky ČSAD AUTOBUSY z úvěru od Raiffesenbank a.s.,

                            ii.            úhradou úroků z prostředků čerpaných z cash poolu,

                          iii.            snížení celkové potřeby peněz u členů cash poolu ÖBB-Finanzierungsservice GmbH díky účasti v něm,

                          iv.            objem peněžních prostředků dostupný pro Rakousko díky zmíněnému cash poolu,

                            v.            snížení rizika prodeje majetku ČSAD AUTOBUSY v tísni při případném selhání, díky ručení ÖPAG,

                          vi.            snížení rizik ÖPAG, potažmo Rakouska díky čerpání dluhu ČSAD AUTOBUSY namísto zadržených zisků.

ICOM tak:

1)      v některých případech naprosto obrátil logiku, když např. tvrdí, že cash pool je podporou, ač cash pool snižuje celkovou potřebu financování jeho účastníků, tedy je pro hodnotu skupiny podniků prospěšný

2)      zamlčel veškeré skutečnosti prokazující nepravdivost jeho tvrzení,

3)      v jiných případech zamlčel prospěch akcionáře ČSAD AUTOBUSY, společnosti Österreichische Postbus AG z ICOMem kritizovaných kontraktů či vztahů ČSAD AUTOBUSY (cash pool, úvěr, ručení),

4)      používá tvrzení autorit vyhovující jeho konkurenčnímu boji, ač nepřezkoumatelná, spekulativní či chybná.

Ze všech důvodů uvedených výše jsou tvrzení ICOMu nejen nepoužitelná k prokázání jím vznesených obvinění, ale na jejich základě – po kritickém přezkoumání – nelze ani mít důvodné podezření, že by jím vznesená obvinění z nedovolené veřejné podpory mohla být ekonomicky opodstatněná.«

141.            V bodě 4.2.1.5 „Údajná podpora ČSAD AUTOBUSY ze strany její mateřské společnosti či Rakouské Republiky“ vyjádření Expert Group s.r.o. je mj. uvedeno, že »[p]odpora podniku od mateřské společnosti může být činěna skrze různé nástroje, např. ponechávání zisku pro investice, poskytování služeb za výhodnější, než tržní ceny, apod. Pravdou ovšem je, že mateřské společnosti zpravidla nejsou ochotny dceřiné společnosti podporovat s rizikem, že by se jim tato investice nevrátila, protože peníze, které má matka, jsou ohroženy pouze jejími riziky. Pokud je dceřiné společnosti půjčí, jsou ohroženy navíc kreditními riziky dceřiné společnosti. Pokud je jí ponechá v rámci nevyplaceného podílu na zisku (dividend), jsou tyto prostředky vystaveny nejvyššímu rozsahu rizik – jednak skrze rizika matky, že tato bude nucena v tísni prodat dceřinou společnost (a tak přijde o peníze, která dcera má k dispozici), za druhé skrze riziko inherentní vlastnímu kapitálu dceřiné společnosti, který je co do pořadí až posledním nárokem investorů vůči ní (a tedy ohrožen nejvyššími riziky). Daleko výhodnější pro mateřskou společnost z hlediska rizik je vyplácet maximum zisku po zdanění a poskytovat dceřiné společnosti půjčky či záruky za půjčky poskytnuté jinými subjekty. Takové jednání však stěží lze považovat za podporu – jde o běžnou optimalizaci kapitálové struktury a finanční struktury skupiny podniků. Kreditní nástroje (úvěry, poskytnutí záruk za ně apod.) jsou úplatné – platí se úroky či odměna za ručení. (…) To, že si ČSAD AUTOBUSY musely vzít od Raiffeisenbank a.s. na obnovu vozového parku úvěr, a že za něj musel ručit ÖPAG, je do značné míry důsledkem odebrání veškerého zisku společnosti ČSAD AUTOBUSY právě jejím jediným akcionářem. Tak zvaná „podpora“ (dle představ ICOM a AUDIT ONE) ručením jediného akcionáře ČSAD AUTOBUSY tak v reálu pouze kompenzuje absolutní absenci podpory investic ČSAD AUTOBUSY z vlastních zdrojů (zadrženého zisku), ze strany jejich jediného akcionáře.«

142.            V bodě 4.2.2.1 „Údajná podpora skrze ponechání peněz, přisouzených ICOMem Rakousku, v cash poolu“ vyjádření Expert Group s.r.o. je mj. uvedeno, že »ICOM tvrdí, že jiní dopravci na výhodu v podobě možnosti čerpání prostředků z cash-poolu nedosáhnou. I to je ale zjevná nepravda. ICOM totiž používá sám cash pooling. (…) objem cash poolu skupiny ICOM ke konci roku 2023 celkem téměř 591 mil. Kč. V poměru ke konsolidovanému obratu skupiny ICOM (…) cca 3 179 mld. Kč je zmíněných 591 mil. Kč v cash poolu asi 18,5 %. Z údajů publikovaných ICOMem a jeho dceřinými společnostmi plyne, že se tyto prostředky shromažďují na poolovém účtu vedeném pro ICOM, které je tak de facto čerpá (…). ČSAD AUTOBUSY k ultimu let 2022 a 2023 čerpaly z cash poolu ÖBB 74 mil. Kč, resp. 40 mil. Kč (průměr = 57 mil. Kč), což k jejich obratu za r. 2023 (tržby + ostatní provozní výnosy) cca 766 mil. Kč činí cca 7,5 %. Tedy, tvrzení ICOM, že by Rakousko skrze možnost využívat cash pool poskytovalo nedovolenou či veřejnou podporu ČSAD AUTOBUSY, je v rozporu s praxí samotného ICOMu, který tento nástroj využívá také, a to ve více než dvojnásobné míře, než ČSAD AUTOBUSY. Navíc, potřeba čerpat peníze z cash poolu ÖBB je u ČSAD AUTOBUSY dána striktnější dividendovou politikou ÖPAG (100% dividendový výplatní poměr), než jaké je podroben ICOM nebo jaké je obvyklé v odvětví, a tato potřeba cash-poolového financování tedy musí být posuzována v rámci celé finanční strategie ÖPAG uplatňované vůči ČSAD AUTOBUSY. Tedy, interpretace cash poolu jako nástroje podpory ČSAD AUTOBUSY je ze strany ICOM zjevně nepravdivá. Dalším klamem ze strany ICOM je tvrzení, že ČSAD AUTOBUSY jsou údajně dlouhodobě ve ztrátě (a tudíž musí využívat cash pooling). Od 1. 1. 2016 do 30. 9. 2024, tj. za 8 a ¾ roku byly ČSAD AUTOBUSY ve ztrátě pouze 2 roky – 2022 a 2023. Suma zisků, snížená o sumu ztrát za tyto roky, činí 64 544 tis. Kč, přičemž ročně se zpravidla pohyboval zisk mezi 7 mil. Kč a 8 mil. Kč, s výjimkou let 2022 a 2023 (ztráty 193 tis. Kč a 2 667 tis. Kč) [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ A ČASOVÁ HODNOTA]. Tedy, hospodaření ČSAD AUTOBUSY je vysoce stabilní a dlouhodobě ziskové. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – INFORMACE O ÚROKOVÉ SAZBĚ]. K tomu nutno podotknout, že přímým účelem cash poolu není komerční půjčování peněz, ale je jím společné využití peněz ve skupině podniků s cílem snížit celkovou potřebu financování. Jelikož za půjčku dočasně volných peněz členů skupiny ÖBB od ČSAD AUTOBUSY díky cash poolu inkasuje úroky ÖBB Finanzierungsservice GmbH, tj. ve prospěch Rakouska, namísto cizí banky, lze stěží tvrdit, že tím byla poskytnuta veřejná podpora (na úkor veřejného rozpočtu). Naopak jde nejspíše zde, jakož i obvykle jinde, o záležitost výhodnou pro skupinu podniků jako celek díky snížení potřeby financování (a úspoře úrokových nákladů) a díky tomu, že podstatná část úroků je placena v cash poolu namísto cizí bance. Tedy, ICOM nejenže neprokázal spojení mezi využitím cash poolu a jakoukoliv podporou, ale toto jeho tvrzení je v přímém rozporu s efektem cash poolu na potřebu financování provozu jeho účastníků, tj. snížení potřeby finančních prostředků těmito firmami a zvýšení jejich disponibility pro vrcholový prvek korporátní skupiny, zde Rakouskou republiku. Ta tak má reálně z cash poolu prospěch a tento není formou podpory.«

143.            V bodě 4.2.3.8 „Vliv zajištění úvěrů majetkem ČSAD AUTOBUSY na výši úrokové sazby a úplata za ručení“ vyjádření Expert Group s.r.o. je mj. uvedeno, že „[p]osudek VGD spekuluje o tom, zda a jaké platby za zajištění platily ČSAD AUTOBUSY za ručení od ÖPAG. Tvrdí, že nebyla placena žádná platba. Nicméně, z nám poskytnutých podkladů plyne, že ČSAD AUTOBUSY platily ÖPAG v roce 2022 i v roce 2023 významné částky ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ÚDAJ O CENĚ/ROK]) za převzetí ručení. (…) Při tom se musí vzít v potaz, že poskytnutím ručení ze strany ÖPAG se může ČSAD AUTOBUSY zprostit nutnosti poskytnout úvěrující instituci zajištění jiné (např. zástavou na autobusech), čímž se sníží riziko, že tento majetek (autobusy) budou v případě selhání ČSAD AUTOBUSY prodány za ceny odpovídající prodeji v tísni a zvyšuje se zároveň recovery rate (míra regresní náhrady) pro ÖPAG pro případ, že by plnilo za ČSAD AUTOBUSY. Pokud jde o úrokové sazby z úvěrů od Raiffeisenbank a.s., ty jsou dle tvrzení ČSAD AUTOBUSY výsledkem komerční úvěrové smlouvy a nikoliv veřejné podpory. Jejich nízká výše je (dle tvrzení zadavatele) důsledkem předjednané kupní ceny investic, zejména vozového parku a telematiky, a adekvátní cenová eskalace plateb za zajištění dopravní obslužnosti vymezeného území ve smlouvách u předmětných veřejných zakázek, garantující, že náklady budou kryty cenou výkonu od kraje Vysočina, tedy skutečnosti, že ČSAD AUTOBUSY podstupují minimální tržní riziko (výkyvů cen) a tedy podstupují u těchto zakázek především pouze rizika provozní, a díky fixaci úrokových sazeb i zčásti rizika finanční, přičemž však značná část finančních rizik je díky bonitě protistrany (kraje) eliminována. V neposlední řadě garantuje přímé 100% vlastnictví dlužníka (ČSAD AUTOBUSY) ručitelem (ÖPAG) financující bance (Raiffeisenbank) silnou platební morálku dlužníka a prakticky vylučuje, že by dlužník selhal v důsledku platební nevůle nebo upřednostnění jiných závazků (což ale není výjimečná praxe u dluhů nezajištěných – například dluhopisů). Vliv spojení vlastnictví a ručení ÖPAG za závazky ČSAD AUTOBUSY na redukci úrokové marže na úvěrech poskytnutých Raiffeisenbank pro ČSAD AUTOBUSY je tak mnohem silnější, než by bylo samotné poskytnutí ručení a nemá pranic společného s tím, že nepřímým vlastníkem ručitele (ÖPAG) je Rakousko, přes další dvě korporátní úrovně skupinové hierarchie.“

144.             Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že ve dnech 19. 8. 2024 až 7. 10. 2024 proběhla e-mailová komunikace mezi zadavatelem a panem CD [POZN. PSEUDONYMIZOVÁNO] působícím ve společnosti „KORID LK, spol. s r. o.“ (dále jen „CD“), přičemž z e-mailové zprávy ze dne 19. 8. 2024 vyplývá, že zadavatel oslovil CD za účelem získání výstupu týkajícího se počtu řidičů pro potřeby veřejné zakázky předneseného navrhovatelem v rámci námitek ze dne 7. 8. 2024 a příp. k určení objektivně minimálních nákladů na řidiče v rámci plnění veřejné zakázky, přičemž zadavatel by následně porovnal vyjádření CD s nabídkou vybraného dodavatele. Z e-mailové zprávy ze dne 19. 8. 2024 dále vyplývá, že zadavatel zaslal CD podklady k veřejné zakázce, konkrétně „Oběhy + JŘ, Nabídky, Výzvy k objasnění + objasnění (na oblasti 7 došlo k úpravě položkového rozpočtu), Námitky a [zadavatele] interní nástroj na porovnávání složek nabídkových cen“.  Z e-mailové zprávy ze dne 22. 8. 2024 (12:18 hod) vyplývá, že CD nejprve zaslal zadavateli výstup s odhadem počtu řidičů potřebných pro jednotlivé oběhy na základě počtu hodin výkonu a doby odpočinku, přičemž však mj. sdělil, že některé údaje (např. bezpečnostní přestávky nebo další pracovní činnosti) nejsou zahrnuty, neboť to závisí na interních pravidlech každého dopravce. Pro potřeby plnění veřejné zakázky CD uvedl, že se v oblasti Humpolecko dopočítal 37 řidičů a v oblasti Pelhřimovsko 61 řidičů, přičemž dodal, že končený počet řidičů ovlivňuje řada proměnných a specifik provozu (např. střídání turnusů, lokalita, rezervy na nemocnost a dovolené). Z e-mailové zprávy ze dne 22. 8. 2024 (12:31 hod) vyplývá, že následně zadavatel požádal CD o doplnění jeho výstupu o navýšení dle potřebných rezerv a současně zadavatel sdělil, že od vybraného dodavatele dne 21. 8. 2024 obdržel objasnění nabídky a že v oblasti č. 7 vybraný dodavatel dospěl k hodnotě „37 řidičů“ vč. rezerv. Současně zadavatel v e-mailové zprávě ze dne 22. 8. 2024 (12:31 hod) CD požádal, zda je schopen zaslané podklady od vybraného dodavatele posoudit v tom smyslu, zda jsou vybraným dodavatelem poskytnuté informace reálné. Z e-mailové zprávy ze dne 23. 8. 2024 vyplývá, že CD sdělil, že v příloze „Souhrnné informace – oběhy Humpolecko“ vybraný dodavatel „skutečně zpracoval správně počet řidičů, který je nutný pro jeden provozní školní den. To je tedy [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů.“ Dále z e-mailové zprávy ze dne 23. 8. 2024 vyplývá, že se CD zabýval skutečnostmi uvedenými vybraným dodavatelem v odpovědi ze dne 21. 8. 2024, přičemž uvedl, že „část oběhů se však nedá jezdit každý den a některé autobusy budou vyjíždět i o víkendu. Dopravce uvádí, že pro skutečný počet řidičů použil koeficient [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] (základní) a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] (včetně záloh). Zálohy nejsem schopen posoudit, nemám od Vás (resp. od zadavatele), v jakém počtu mají být operativní zálohy. Koeficient, jak dopravce použil, se dle mého názoru nedá použít vždy a všude. Dopravní koncepce a s tím spojená technologie může mít svá specifika v každém ORP jinak. Víkendová doprava je např. odvislá od toho, zda je v dané oblasti turistický potenciál, samozřejmě i na základě standardů dopravní obslužnosti daného kraje, kdy stanovuje nárok na víkendovou dopravní obslužnost dle počtu obyvatel. Tudíž počet oběhů a z toho nutný počet řidičů pro víkendové oběhy nelze brát jako nějaké % z počtu řidičů pro pracovní dny, ale na základě skutečných podkladů od objednatele. Dopravce argumentuje, že, cituji: Oběhy se navíc tzv. točí:

[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ].

Bod 1 a 2 je samozřejmě možný, ale jak jsem psal, tak v místech, kde je dislokováno více vozidel. Tedy například v Humpolci, Lukavci to možné je, ale ve Věžově, či Větrném Jeníkově nikoli. Stejně tak v Pelhřimově, kdy je pro oblast Humpolecko jeden autobus a dopravce nemohl při spočítání nákladů vědět, zda vyhraje i oblast Pelhřimovsko, která mu již tuto variabilitu umožní. Pokud to bude chtít dopravce opravdu takto realizovat, vzniknou mu další nutné, předpokládám, že krajem neplacené, přejezdy, což bude mít vliv na ujeté km, odjeté hodiny a dobu výkonu. Možností, jak k tomu dospět, jsou možná desítky, možná stovky, to není aktuálně v mých silách a časových možnostech modelovat, dopravce by musel doložit konkrétní případy realizace.“

Dále CD uvedl, že bezpečnostní přestávky ani časy na přistavení a odstavení nejsou v podkladech dopravce spočítány, nicméně jde o položky neodvislé na ujetých km a budou znamenat určité navýšení jednotkové ceny za km, a že využití řidičů o víkendu z důvodu nenaplnění fondu pracovní doby je možné, ale je nutné se řídit pravidly o odpočinku řidičů a maximální výši přesčasových hodin. Současně CD uvedl, že ke svému výpočtu řidičů (37) dopočítal zálohu na dovolené a nemoci, přičemž mu vyplynul počet řidičů o 6 více (celkem 43), a že fond pracovní doby dopočítal na 7:29 minut, ale že ve výpočtu nejsou započítány bezpečnostní přestávky a ostatní činnosti, nicméně je dle něj možné že „to už bylo zprůměrované s prázdninami a víkendy, jelikož ale dopravce dodal údaje pouze za školní dny, tak nemohu posoudit.“

145.            Dne 6. 3. 2025 zaslal vybraný dodavatel zadavateli dokument, jehož obsahem je vyjádření Odborového svazu dopravy k dostatečnosti plánovaného počtu řidičů pro oblast 7 a 8 (dále jen „vyjádření Odborového svazu dopravy“), ve kterém Odborový svaz dopravy uvedl, že „[v] návaznosti na námi provedenou kontrolu turnusových oběhů vycházející ze zadávací dokumentace Kraje Vysočina pro oblasti 7 – Humpolecko a 8 – Pelhřimovsko dne 28. 2. 2025 potvrzujeme, že plánovaný počet řidičů je dostatečný k zajištění dopravní obslužnosti v těchto oblastech. Počet [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů pro oblast 8 – Pelhřimovsko a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů pro oblast 7 – Humpolecko odpovídá požadavkům na zajištění dopravní obslužnosti.“

146.            Ve dnech 26. 2. 2025 a 2. 3. 2025 proběhla mezi zadavatelem a AB e-mailová komunikace. Z e-mailové zprávy ze dne 26. 2. 2025 vyplývá, že zadavatel zaslal AB „právě doručené podklady k veřejným zakázkám Kraje Vysočina, oblast 7 Humpolecko a oblast 8 Pelhřimovsko.“ V e-mailové zprávě ze dne 2. 3. 2025 AB uvedl, že „[n]a základě zaslaných podkladů konstatuji, shodně pro oblast 7 Humpolecko i oblast 8 Pelhřimovsko, že podklady od ČSAD autobusy České Budějovice dokládají schopnost dodavatele zajistit:

• provoz všech předepsaných spojů
• provoz všech předepsaných spojů s nabízeným počtem řidičů
• takový režim směn řidičů a jejich střídání, kdy jsou dodrženy jak odpočinky denní, tak odpočinky týdenní

Dodavatel ČSAD autobusy České Budějovice dále dokládá způsob řešení provozní zálohy (ostatní zaměstnanci s řidičským oprávněním skupiny D) a mimo to dokládá počet řidičů tvořících tzv. personální zálohu (pro nemocnost, dovolené atd.), která je uvažována v naprosto standardní výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] % (Pelhřimovsko), resp. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] % (Humpolecko).

Po důkladném prozkoumání poskytnutých podkladů tak neshledávám žádný důvod, který by z pohledu personálního zajištění měl bránit spolehlivému zajištění provozu a plnění předmětných zakázek ze strany ČSAD autobusy České Budějovice.“ 

147.            Navrhovatel v části „B.2 Mzdy řidičů“ námitek ze dne 7. 8. 2024 uvedl, že dle zadávacích podmínek je „minimální potřebný denní počet řidičů pro zajištění plnění veřejné zakázky 36 řidičů. Za předpokladu, že bude vybraný dopravce poskytovat řidičům čtyři týdny dovolené (tj. zákonné minimum) a bude mít u řidičů sedmiprocentní nemocnost (což odpovídá průměrné nemocnosti v České republice), vybraný dodavatel bude pro řádné plnění veřejné zakázky potřebovat 41,4 řidičů. Pokud tedy bude vybraný dodavatel kalkulovat menší množství řidičů než 41,4 řidičů, taková kalkulace vybraného dodavatele zjevně bude v rozporu s platnými a účinnými právními předpisy (zejména ve vztahu k dodržování bezpečnostních přestávek, délky směn či denních/týdenních odpočinků). (…)  Bude-li vybraný dodavatel vyplácet mzdy pouze na úrovni legislativního minima (tj. pouze zaručenou mzdu se započtením čekání, příplatků a přesčasů), bude průměrná mzda řidiče v průběhu plnění veřejné zakázky činit 39.369,- Kč. Pokud tedy bude vybraný dodavatel kalkulovat nižší průměrnou mzdu řidičů než 39.369,- Kč, taková kalkulace vybraného dodavatele zjevně bude v rozporu s platnými a účinnými právními předpisy v oblasti odměňování zaměstnanců. (…) Minimální průměrná mzda řidiče stanovená legislativou činí v této oblasti 39 369,- Kč, je tedy zcela nesporné, že vybraný dodavatel uvažuje ve své cenové nabídce porušování legislativy v oblasti odměňování řidičů či bezpečnosti práce. (…) Stávající dopravce kalkuloval v jeho nabídce průměrnou mzdu řidičů v rámci plnění veřejné zakázky ve výši 43.550,- Kč a celkem 42 řidičů pro plnění veřejné zakázky, což odpovídá praktickým zkušenostem stávajícího dopravce se zajišťováním dopravní obslužnosti v místě plnění veřejné zakázky.“

148.            Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel dne 15. 8. 2024 obdržel od navrhovatele přípis nazvaný „Doplnění rozhodných skutečností pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny prvního dodavatele v pořadí“ z téhož dne, ve kterém navrhovatel zadavateli sdělil, že se rozhodl „upozornit zadavatele na další nestandardní aspekt nabídkových cen Dopravce v zadávacích řízeních veřejných zakázek, a to zjevně neoprávněnou veřejnou podporu, kterou Dopravce čerpá.“ Navrhovatel vyjmenoval znaky veřejné podpory dle čl. 107 SFEU a uvedl, že vybraný dodavatel je ze 100 % vlastněna společností Postbus, která je ze 100 % vlastněna společností Personenverkehr, která je ze 100 % vlastněna společností Holding, která je ze 100 % vlastněna státem – Rakouskou republikou. Dále navrhovatel uvedl, že dle účetní závěrky vybraného dodavatele za rok 2023 je vybraný dodavatel zapojen do cash poolu skrze společnost Finanzierungs-services a že cash pool je prostřednictvím společnosti Finanzierungs-services financován státem – Rakouskou republikou, v jehož důsledku vybraný dodavatel disponuje sníženými úrokovými náklady a rovněž zvýšenými úrokovými výnosy (jak vyplývá z podstaty cash poolingu), přičemž tyto finanční výhody jsou mu poskytovány od státu – Rakouské republiky. S ohledem na to dle navrhovatele vybraný dodavatel „obdržel a bude i nadále čerpat veřejnou podporu v podobě výše uvedených snížených úrokových nákladů a zvýšených úrokových výnosů, přičemž tuto veřejnou podporu čerpá od státu (z veřejných prostředků) a tato veřejná podpora podstatně narušuje hospodářskou soutěž u výše uvedených veřejných zakázek. Je přitom naprosto zřejmé, že výše uvedené zvýhodnění bude představovat významnou částku v rámci nabídkových cen Dopravce a pokud by tedy Dopravce touto veřejnou podporou nedisponoval, zjevně by nemohl nabídnout takto nízkou nabídkovou cenu. Výše uvedené zvýhodnění může být uplatněno zejména při financování nákupu vozidel, financování provozních nákladů nebo při poskytování jistot v zadávacích řízeních, při poskytování bankovních záruk či ručení za úvěry.“ K naplnění prvního znaku veřejné podpory navrhovatel uvedl, že veřejná podpora je poskytována státem – Rakouskou republikou a je tedy poskytována z veřejných prostředků. K naplnění druhého znaku veřejné podpory navrhovatel uvedl, že veřejná podpora zvýhodňuje vybraného dodavatele, jakožto jednoho ze soutěžitelů o veřejné zakázky, přičemž daná veřejná podpora je selektivní, když zvýhodňuje pouze jediného účastníka zadávacích řízení. K naplnění třetího znaku veřejné podpory navrhovatel uvedl, že poskytování předmětné veřejné podpory ovlivňuje obchod mezi členskými státy Evropské unie, zejména obchod mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, a že předmětná veřejná podpora není poskytována pouze lokálně, ale na úrovni členských států Evropské unie, a že příjemci služeb podporovaných veřejnou podporou pocházejí z více členských států Evropské unie, kde jsou veřejné služby v přepravě cestujících výše uvedenými subjekty poskytovány. K naplnění čtvrtého znaku veřejné podpory navrhovatel uvedl, že je vybraný dodavatel zvýhodněn v zadávacích řízeních tím, že získal objem financí vč. zvýhodněných úrokových sazeb, kterým by bez veřejné podpory nedisponoval, a tyto finanční výhody narušují řádnou hospodářskou soutěž o veřejné zakázky tím, že je vybraný dodavatel v důsledku přijetí veřejné podpory schopen nabídnout nižší nabídkovou cenu, než jakou by nabídnul bez přijetí této veřejné podpory. Závěrem navrhovatel mj. uvedl, že vybraný dodavatel obdržel a v průběhu případného plnění veřejných zakázek i nadále bude čerpat neoprávněnou veřejnou podporu od subjektů přímo navázaných na stát (Rakouskou republiku), která podstatně a v rozporu se zákonem zvýhodňuje vybraného dodavatele v zadávacích řízeních. Dále navrhovatel uvedl, že pokud vybraný dodavatel v rámci písemného zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 odst. 4 zákona prohlásil (či prohlásí), že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, zjevně uvedl nepravdivé údaje. Navrhovatel dále uvedl, že z nabídek vybraného dodavatele a z veřejně dostupných informací jednoznačně vyplývá, že vybraný dodavatel obdržel veřejnou podporu, v důsledku níž byl schopen nabídnout zadavateli nižší nabídkovou cenu než druhý účastník v pořadí, a proto vyzývá zadavatele, aby v souladu s § 113 odst. 6 písm. b) zákona vyzval vybraného dodavatele k prokázání toho, že výše uvedená veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie.

Skutečnosti uvedené v návrhu ze dne 7. 10. 2024

149.             V bodech 20 až 25 návrhu ze dne 7. 10. 2024 navrhovatel uvedl, že v důsledku obou dvou opatření dochází k zatížení státního rozpočtu Rakouské republiky. Dále navrhovatel uvedl, že vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel je dlouhodobě ve ztrátě, je zcela evidentní, že bez účasti na cash poolingu a poskytnutí bezúplatné záruky by vybraný dodavatel neměl dostatek finančních prostředků na svou činnost, a že daná opatření musí mít minimálně nepřímý dopad státní rozpočet Rakouské republiky.

150.            V bodech 26 až 47 návrhu ze dne 7. 10. 2024 navrhovatel uvedl, že účast na cash poolingu i poskytnutí bezúplatné záruky vybranému dodavateli poskytuje výhodu, kterou by za běžných tržních podmínek nemohl získat. Díky účasti na cash poolingu disponuje vybraný dodavatel dle navrhovatele sníženými úrokovými náklady a zvýšenými úrokovými výnosy, přičemž tato výhoda má (minimálně) nepřímý dopad na státní rozpočet Rakouské republiky. Toto zvýhodnění může dle navrhovatele vybraný dodavatel uplatnit v rámci financování nákupu nových vozidel, financování provozních nákladů, poskytování jistot v zadávacích řízeních nebo při poskytovávání bankovních záruk či ručení. Dle navrhovatele napojení cash poolingu skupiny ÖBB na veřejné prostředky Rakouské republiky činí z tohoto opatření výhodu, na kterou ostatní (soukromí) autobusoví dopravci nedosáhnou. Neoprávněná hospodářská výhoda je navíc dle navrhovatele umocněna skutečností, že vybranému dodavateli byla ze strany jeho jediného akcionáře (Postbus), poskytnuta záruka za bankovní úvěr ve výši celkem 580 mil. Kč, přičemž z výroční zprávy vybraného dodavatele vyplývá, že za poskytnutí záruky vybraný dodavatel nic nezaplatil, jakkoliv mu pomohla získat bankovní financování za mimořádně výhodných podmínek (podle výroční zprávy je úroková sazba bankovního úvěru od 1. 4. 2024 zafixována na 3,95 %). Dle navrhovatele i poskytnutí bezúplatné záruky představuje selektivní zvýhodnění, což dle jeho názoru prokazuje i Sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk č. 2008/C 155/02 (dále jen „Sdělení o zárukách“). Dle navrhovatele vybraný dodavatel získal poskytnutím bezúplatné záruky hospodářskou výhodu, kterou by na trhu jinak nezískal, neboť soukromý investor v tržním hospodářství by své dceřiné společnosti bez dalších podmínek neposkytl bezúplatnou záruku za její finanční závazky, neboť by takovým krokem převzal nepřiměřené riziko bez odpovídajícího protiplnění. Další významnou skutečností svědčící o rozporu záruky s právem veřejné podpory je dle názoru navrhovatele rozsah záruky ve vztahu k výši bankovního úvěru, přičemž dle navrhovatele s vysokou pravděpodobností záruka překročila hranici 80 %, a to zejména s ohledem na mimořádně výhodné podmínky bankovního úvěru, který je touto zárukou zajištěn. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na ekonomickou analýzu financování vybraného dodavatele, a k potvrzení z ní plynoucích závěrů odkázal na znalecký posudek č. 078021/2024 ze dne 7. 10. 2024 vypracovaný znaleckou kanceláří VGD Appraisal, s.r.o. Následně navrhovatel dochází k závěru, že vybraný dodavatel byl schopen získat bankovní financování ve významně vyšším rozsahu, než je na srovnatelném trhu obvyklé, a to za nestandardně nízkou úrokovou sazbu. Důvodem jsou přitom právě mimořádně výhodné podmínky záruky, které jiné autobusové společnosti působící na tomto trhu nejsou schopny získat, neboť jejich akcionáři a společníci, jednající v souladu s principem soukromého investora v tržním hospodářství, nejsou ochotni takto velkorysé záruky vystavovat.

Skutečnosti zjištěné z námitek

151.             V čl. VII.2 námitek nadepsaném „B.2 Mzdy řidičů“, bodech 28-29, navrhovatel uvedl, že dle zadávacích podmínek veřejné zakázky je minimální denní počet řidičů potřebný pro zajištění plnění veřejné zakázky 36 řidičů a že za předpokladu, že bude vybraný dopravce poskytovat řidičům čtyři týdny dovolené (tj. zákonné minimum) a bude mít u řidičů sedmiprocentní nemocnost (což odpovídá průměrné nemocnosti v České republice), vybraný dodavatel bude pro řádné plnění veřejné zakázky potřebovat 41,4 řidičů, a pokud bude vybraný dodavatel kalkulovat menší množství řidičů než 41,4 řidičů, bude taková kalkulace vybraného dodavatele zjevně v rozporu s právními předpisy, zejména ve vztahu k dodržování bezpečnostních přestávek, délky směn či denních/týdenních odpočinků.

152.            V čl. VII.2 námitek nadepsaném „B.2 Mzdy řidičů“ navrhovatel v bodě 31. uvedl, že „[z]a zcela absurdní a irelevantní stěžovatel považuje způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny při porovnání personálních nákladů v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení. V případě, že zadavatel nepovažuje za mimořádně nízkou nabídkovou cenu hodnotu až o 25 % nižší, než je průměr zaslaných nabídek, takové hodnoty zásadně neodpovídají ani aktuální výši mezd řidičů v místě plnění veřejné zakázky, ani minimálním požadavkům vyplývajícím z platných a účinných právních předpisů.“

153.            V čl. VII.2 námitek nadepsaném „B.2 Mzdy řidičů“ navrhovatel v bodě 32. uvedl, že „[h]odnotící komise se v daném případě zjevně spokojila s předložením upraveného nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, neboť tento upravený dokument při aplikaci irelevantních matematických vzorců zadavatele nevykazuje znaky mimořádně nízké nabídkové ceny. Takový přístup k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny však nelze akceptovat! Z pohledu stěžovatele nelze takové posouzení založit pouze na formálním naplnění výpočtových vzorců zadavatele, které zjevně nemají přímý dopad na posouzení toho, zda je vybraný dodavatel schopen zajistit plnění veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu. Je zřejmé, že pokud byly personální náklady v nabídce vybraného dodavatele navýšeny, jiné náklady musel vybraný dodavatel snížit a finanční prostředky tak zjevně budou v kalkulaci vybraného dodavatele chybět. Zároveň je zřejmé, že hranice 25 % pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny není v případě výše personálních nákladů použitelná ani relevantní. I když bude rozdíl v použitých výpočtech zadavatele menší než 25 % a podle logiky hodnotící komise se tak nebude jednat o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, taková kalkulace vybraného dodavatele bude s vysokou pravděpodobností ve zjevném rozporu s platnými a účinnými právními předpisy v oblasti odměňování zaměstnanců.“

154.            V čl. VII.2 námitek nadepsaném „B.2 Mzdy řidičů“ navrhovatel v bodě 33. uvedl, že „[n]a základě výše uvedených skutečností je stěžovatel přesvědčen, že konstrukce posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny aplikovaná na straně hodnotící komise (resp. zadavatele) je značně zjednodušující, nefunkční a neposkytuje relevantní obraz toho, zda je vybraný dodavatel schopen zajistit řádné plnění veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu.“

155.            V čl. VII.3 námitek nadepsaném „K ověření počtu řidičů vybraného dodavatele“ navrhovatel mj. uvedl, že „trvá na tom, že s nižším počtem řidičů, než kalkuluje stěžovatel, nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky. Dle výpočtu stěžovatele je nejnižší počet řidičů pro plnění veřejné zakázky, jímž lze zajistit splnění veškerých zákonných požadavků i požadavků na bezpečnost práce, 41,4 řidiče (tj. 36 řidičů pro provozní potřebu a 5,4 řidiče na pokrytí čerpání dovolených a nemocnosti řidičů). Pro úplnost stěžovatel zdůrazňuje, že si nechal výše uvedený počet řidičů stěžovatele potvrdit u externího odborníka pro oblast dopravy, přičemž tento odborník konstatoval, že za dodržení veškerých zákonných požadavků vč. požadavků bezpečnosti práce nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky s nižším počtem řidičů, než je 41,4 řidiče. Pokud tedy vybraný dodavatel sdělil zadavateli, že zajistí plnění veřejné zakázky s nižším počtem řidičů, než výše uvádí stěžovatel, taková informace je zjevně nepravdivá a zakládá jednoznačný závěr o tom, že vybraný dodavatel nebude v rámci plnění veřejné zakázky dodržovat právní předpisy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.“

156.            V čl. VII.7 námitek nadepsaném „Neoprávněná veřejná podpora vybraného dodavatele na základě účasti v cash-poolingu navázaném na Rakouskou republiku“ se navrhovatel zaobírá nedovolenou veřejnou podporou plynoucí z účasti vybraného dodavatele v cash poolingu, která je dle jeho názoru příčinou mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. V úvodu čl. VII.7 námitek navrhovatel rozebírá vlastnickou strukturu vybraného dodavatele až po jeho napojení na společnost Holding, která je dle jeho slov 100 % vlastněna Rakouskou republikou. Následně navrhovatel rozebírá naplnění definičních znaků veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného dodavatele v cash poolingu.

157.            K naplnění prvního znaku navrhovatel uvádí následující:

»Ad 1) - Podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků

Jak bylo výše uvedeno, předmětná veřejná podpora je poskytována státem – Rakouskou republikou a je tedy poskytována z veřejných prostředků. O splnění tohoto definičního znaku není sporu, neboť právě stát, jako veřejnoprávní korporace s veřejnými prostředky přímo nakládá.

Stěžovatel se zásadně neztotožňuje s argumentací zadavatele o tom, že tento znak veřejné podpory nebyl splněn, když se nejedná o přímé či nepřímé zatížení veřejného rozpočtu. Argumentaci zadavatele k nesplnění tohoto definičního znaku veřejné podpory stěžovatel považuje za zjevně účelovou, když je dle jeho názoru zřejmé, že k zatížení veřejného rozpočtu skutečně docházelo a docházet i nadále bude.

(…)

V první řadě stěžovatel zdůrazňuje, že veřejná podpora poskytovaná vybranému dodavateli má přímý dopad na rozpočet Rakouské republiky. Vzhledem k tomu, že je vybraný dodavatel dlouhodobě ve ztrátě, bez jeho účasti na cash-poolingu s finančními prostředky rakouského státu by vybraný dodavatel zjevně neměl dostatek finančních prostředků na svou činnost. V rámci předmětného cash-poolingu si totiž vybraný dodavatel může za výhodných úrokových sazeb fakticky půjčit peníze Rakouské republiky, a to za podmínek, které jsou podstatně výhodnější než nabízí finanční instituce jiným soukromým investorům.

V druhé řadě stěžovatel zdůrazňuje, že i kdyby veřejná podpora poskytovaná vybranému dodavateli neměla přímý dopad na rozpočet Rakouské republiky, není pochyb o tom, že předmětná podpora má nepřímý dopad na rozpočet Rakouské republiky. I kdyby totiž Rakouská republika nevkládala nové finanční prostředky z jejího rozpočtu do předmětného cash-poolingu a v rámci cash-poolingu by bylo manipulováno pouze s finančními prostředky „vydělanými“ členy cash-pooling (tedy subjekty ve vlastnictví Rakouské republiky), i tak by tyto finanční prostředky náležely rakouskému státu jakožto jedinému vlastníkovi a skutečnému majiteli těchto subjektů. Rakouský stát by v takovém případě byl oprávněn si tyto finanční prostředky vybrat a využít je k jiným účelům. Tím, že rakouský stát k tomuto kroku nepřistoupil, vyvolal tak nepřímé zatížení jeho rozpočtu, neboť si nevybral finanční prostředky, na které mu vzniká nárok na základě obecně závazných předpisů dle výše uvedené Metodiky a o něž mohl navýšit příjmy státního rozpočtu.

K zadavatelem citovanému tvrzení vybraného dodavatele o tom, že vlastnická struktura vybraného dodavatele je v souladu s běžnými tržními principy, stěžovatel zdůrazňuje, že přímé napojení vybraného dodavatele na finanční prostředky rakouského státu a s tím související zvýhodnění rozhodně nepovažuje za běžný tržní princip. Ba naopak, takové jednání dle názoru stěžovatele naplňuje znaky zásadního narušení řádné hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí o veřejnou zakázku.

Uvádí-li vybraný dodavatel, že jeho vlastnická struktura automaticky nezakládá čerpání veřejné podpory, stěžovatel s tímto tvrzením zásadně nesouhlasí a považuje takové tvrzení za nelogické a nepravdivé. Pokud by totiž účast vybraného dodavatele v cash-poolu nepřinášela vybranému dodavateli žádný užitek a ostatní členové tohoto cash-poolingu by ze zapojení vybraného dodavatele rovněž nikterak neprofitovali (což se dá očekávat vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel dlouhodobě generuje ztrátu), zapojení vybraného dodavatele v cash-poolingu by bylo zcela zbytečné a neúčelné. Tomu však stěžovatel odmítá uvěřit.

Opírá-li zadavatel svou argumentaci o nesplnění předpokladu, že veřejná moc musí dle odborné literatury přímo vykonávat vliv na rozhodnutí při poskytování veřejné podpory (ačkoliv taková odborná literatura nebyla zadavatelem citována), stěžovatel s tímto závěrem nesouhlasí a trvá na tom, že daný předpoklad byl v případě cash-poolingu vybraného dodavatele splněn. Veřejná moc (tedy rakouská vláda) zjevně rozhoduje, zda si rakouský stát vybere z jím vlastněných společností generované finanční prostředky či nikoliv. Pokud by přitom k výběru takových finančních prostředků došlo, v cash-poolu by nebyly obsaženy finanční prostředky pro naplnění samotné podstaty tohoto institutu, tedy poskytování výhod při financování činnosti zúčastněných subjektů. Samotným rozhodováním rakouské vlády o tom, zda budou finanční prostředky z cash-poolingu vybrány či nikoliv, rakouská vláda přímo vykonává vliv na rozhodnutí, zda bude veřejná podpora v podobě finančních prostředků v cash-poolingu poskytována či nikoliv. Ani tento argument zadavatele tak nelze považovat za relevantní.

Na základě výše uvedeného proto stěžovatel trvá na tom, že tento definiční znak veřejné podpory byl v případě vybraného dodavatele jednoznačně splněn.«

158.            K druhému definičnímu znaku veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného dodavatele v cash poolingu uvádí navrhovatel následující:

„Ad 2) - Podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní

Předmětná veřejná podpora zjevně zvýhodňuje vybraného dodavatele, jakožto jednoho ze soutěžitelů o veřejné zakázky v oblasti dopravní obslužnosti. Tato veřejná podpora je selektivní, když zvýhodňuje pouze jediného účastníka zadávacích řízení veřejných zakázek na území České republiky, a to právě vybraného dodavatele. Navíc účast vybraného dodavatele v cash-poolingu s veřejnými prostředky ve vlastnictví státu zjevně představuje takovou výhodu, jaké nemůže za běžných podmínek dosáhnout soukromý investor obdobné velikosti jako vybraný dodavatel. I tento definiční znak veřejné podpory je tak jednoznačně splněn.

Argumentuje-li zadavatel, že účast v cash poolu není zárukou toho, že vybraný dodavatel může být vůči ostatním dodavatelům na trhu zvýhodněn, stěžovatel s tímto závěrem opět zásadně nesouhlasí a trvá na tom, že se i v tomto případě jedná o pouhý další účelový pokus zadavatele o to znevěrohodnit jednoznačné závěry o neoprávněné veřejné podpoře na straně vybraného dodavatele. Samotné napojení vybraného dodavatele na finanční prostředky rakouského státu poskytuje vybranému dodavateli podstatnou výhodu oproti jiným soukromým dopravcům, neboť je zřejmé, že:

1. vybraný dodavatel má podstatně snadnější přístup k finančním prostředkům na rozvoj jeho činnosti (zejména prostřednictvím výhodných úrokových sazeb) a navíc

2. rakouský stát, jako vlastník finančních prostředků obsažených v cash-poolu, nepřistupuje k obchodní činnosti jím vlastněných společností jako soukromý investor. Soukromý investor by totiž finanční prostředky vydělané jeho společnostmi vybral a použil by je k jiným účelům. Naproti tomu rakouský stát finanční prostředky z cash-poolu nevybírá a nechává tak tyto finanční prostředky k dispozici mimo jiné i vybranému dodavateli k tomu, aby mohl této výhody využívat v jeho obchodní činnosti.

Odůvodňuje-li zadavatel nečerpání veřejné podpory vybraným dodavatelem z prohlášení vybraného dodavatele o tom, že cash-pooling probíhá za tržních podmínek, tento postup zadavatele svědčí pouze o absurdnosti a nedostatečnosti činnosti zadavatele při ověřování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Z logiky věci je zřejmé, že takto závažné skutečnosti nelze prostým prohlášením vybraného dodavatele považovat za prokázané, ale je třeba, aby vybraný dodavatel takové tvrzení prokázal konkrétními doklady. Samotná skutečnost, že si zadavatel takové doklady od vybraného dodavatele nevyžádal a vystačil si pouze s čestným prohlášením, svědčí o tom, že zadavatel rezignoval na řádný přezkum mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a jeho jedinou snahou je brzké uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem (byť by takový postup byl ve zjevném rozporu se ZZVZ).“

159.            K třetímu definičnímu znaku veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného dodavatele v cash poolingu uvádí navrhovatel následující:

„Ad 3) – Je ovlivněn obchod mezi členskými státy

Poskytování předmětné veřejné podpory zjevně ovlivňuje obchod mezi členskými státy Evropské unie, zejména obchod mezi Českou republikou a Rakouskou republikou. Je zřejmé, že předmětná veřejná podpora není poskytována pouze lokálně, ale na úrovni členských států Evropské unie (zejména obchod mezi Českou republikou a Rakouskou republikou), a že příjemci veřejnou podporou podporovaných služeb pocházejí z více členských států Evropské unie (zejména z České republiky a Rakouské republiky, kde jsou veřejné služby v přepravě cestujících výše uvedenými subjekty poskytovány). I tento definiční znak veřejné podpory je tak jednoznačně splněn.

Vzhledem k tomu, že předchozí dva znaky veřejné podpory byly v případě vybraného dodavatele splněny, zadavatel jednoznačně pochybil, když se při zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nezaobíral i splněním tohoto znaku veřejné podpory. Pokud by tak učinil, zjevně by musel dospět ke stejnému závěru jako stěžovatel, tedy že tento definiční znak veřejné podpory byl splněn.“

160.            Ke čtvrtému definičnímu znaku veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného dodavatele v cash poolingu uvádí navrhovatel následující:

„Ad 4) - Je narušena nebo hrozí narušení soutěže

V důsledku neoprávněné veřejné podpory na straně vybraného dodavatele je vybraný dodavatel zvýhodněn v zadávacích řízeních veřejných zakázek tím, že získal objem financí vč. zvýhodněných úrokových sazeb, kterým by bez veřejné podpory nedisponoval. Tyto finanční výhody narušují řádnou hospodářskou soutěž o veřejné zakázky tím, že je vybraný dodavatel v důsledku přijetí veřejné podpory z cash-poolingu schopen nabídnout nižší nabídkovou cenu, než jakou by nabídnul bez přijetí této veřejné podpory a než jakou mohou nabídnout ostatní soukromí dodavatelé. Navíc stěžovatel zdůrazňuje, že naplnění tohoto znaku veřejné podpory je v rozhodovací praxi Soudního dvora fakticky presumován. I tento definiční znak veřejné podpory je tak jednoznačně splněn.

Vzhledem k tomu, že první tři znaky veřejné podpory byly v případě vybraného dodavatele splněny, zadavatel jednoznačně pochybil, když se při zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nezaobíral i splněním tohoto znaku veřejné podpory. Pokud by tak učinil, zjevně by musel dospět ke stejnému závěru jako stěžovatel, tedy že tento definiční znak veřejné podpory byl splněn.“

161.            Následně navrhovatel uzavírá, že na základě uvedených skutečností je přesvědčen, že výše uvedené finanční výhody vybraného dodavatele splňují definiční znaky veřejné podpory a současně objemy takto poskytované zjevně překračují limity veřejné podpory de minimis. Poskytování takové veřejné podpory nespadá dle něj pod žádnou blokovou výjimku a taková veřejná podpora nebyla ani dle informací stěžovatele notifikována Evropské komisi. Pokud tedy vybraný dodavatel v rámci písemného zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 odst. 4 zákona prohlásil, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, zjevně uvedl dle navrhovatele nepravdivé údaje. Navrhovatel následně zadavatele vyzval, aby vyzval vybraného dodavatele k prokázání, že se o neoprávněnou podporu nejedná, a v případě, kdy to vybraný dodavatel nebude schopen prokázat, tak aby vyloučil vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona.

162.            Závěrem tohoto námitkového bodu se pak navrhovatel podrobně vyjadřuje k postupu zadavatele při přezkumu jeho přípisů týkajících se neoprávněné veřejné podpory na straně vybraného dodavatele se závěrem, že zadavatel se s podněty stěžovatele vypořádal pouze formálně bez skutečného zájmu na řádném prověření věci.

163.            V čl. VII.8 námitek nadepsaném „Neoprávněná veřejná podpora vybraného dodavatele ve formě záruky za úvěr“ se navrhovatel zaobírá nedovolenou veřejnou podporou plynoucí z toho, že vybranému dodavateli byla poskytnuta záruka za bankovní úvěr ze strany jeho jediného akcionáře, který je ovládán rakouským státem, což je dle navrhovatele důvodem mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel zde uvádí mj. následující:

»Zakázanou veřejnou podporu může v obecné rovině představovat i poskytnutí záruky, která konkrétnímu podniku umožní získání výhodnějšího bankovního financování, než jaké by mohl získat bez poskytnutí takové záruky, předpokladem takového závěru je však naplnění všech shora uvedených znaků veřejné podpory.

Veřejnou podporou je předně pouze taková podpora, která je poskytována z veřejných prostředků. Je-li podpora poskytována státem nebo územně samosprávnými celky (obce, kraje), není o naplnění této podmínky sporu, neboť tyto veřejnoprávní korporace s veřejnými prostředky přímo nakládají. Veřejná podpora musí být dále přičitatelná státu.

Druhým znakem veřejné podpory, jehož naplnění je třeba důkladně zkoumat, je, zda posuzované opatření představuje hospodářskou výhodu, kterou by za běžných tržních podmínek (tj. bez zásahu státu) dotčený podnik nemohl získat.

Podle práva veřejné podpory přitom ke zvýhodnění určitého podniku nedochází, pokud by za podobných okolností provedl totožnou hospodářskou transakci i soukromý investor srovnatelné velikosti působící za běžných tržních podmínek. Tento princip, který se postupně vyvinul v rozhodovací praxi Soudního dvora, je nazýván „zásada investora v tržním hospodářství“.

Pro usnadnění posuzování otázky, zda by soukromý investor v tržním hospodářství poskytl konkrétnímu podniku (např. své dceřiné společnosti) záruku za jeho finanční závazky, bylo přitom vydáno i samostatné sdělení o zárukách, ve kterém Komise na podkladě rozhodovací praxe Soudního dvora stanovila určité podmínky dostačující k vyloučení existence podpory.

U individuálních záruk, tj. záruk poskytnutých konkrétně určenému podniku, lze podle Komise vyloučit existenci veřejné podpory pouze při kumulativním splnění následujících podmínek:

1. dlužník nemá finanční potíže;

2. rozsah poskytnuté záruky lze náležitě změřit;

3. záruka nepokrývá více než 80 % nesplacené výpůjčky nebo jiného finančního závazku;

4. za záruku se platí běžná tržní cena.«

164.            Následně navrhovatel cituje závěry ze Sdělení o zárukách k maximálnímu rozsahu záruky a odměny za poskytnutí záruky. Dále pak navrhovatel pokračuje následujícím:

»Z nesplnění výše uvedených podmínek bez dalšího vyplývá, že poskytnutá záruka představuje nedovolenou veřejnou podporu, a to zvláště není-li splněno více shora uvedených podmínek. V takovém případě je na příjemci (tedy v tomto případě na vybraném dodavateli), aby prokázal opak, tj. že soukromý investor v tržním prostředí by za obdobných okolností obdobnou záruku své dceřiné společnosti také poskytl.

Nebude-li prokázáno, že záruka principu investora v tržním hospodářství vyhovuje, má se za to, že přináší dlužníkovi hospodářskou výhodu a při naplnění všech ostatních znaků veřejné podpory představuje zakázanou veřejnou podporu. Za tento prvek veřejné podpory přitom Komise považuje v principu rozdíl mezi příslušnou tržní cenou záruky a její skutečně uhrazenou cenou. Není-li pro záruku k dispozici tržní cena (např. proto, že na trhu se neposkytují záruky pro příslušný typ transakce), je třeba dle Komise „prvek podpory vypočítat stejným způsobem jako grantový ekvivalent zvýhodněné půjčky, a sice jako rozdíl mezi zvláštní tržní úrokovou mírou, které by pro danou společnost platila bez záruky, a sazbou získanou na základě státní záruky po odečtení zaplacené prémie.“

Třetí znak veřejné podpory, tj. alespoň možnost ovlivnění hospodářské soutěže, úzce souvisí se selektivitou podpory, v rozhodovací praxi Soudního dvora je však tento znak fakticky presumován (srov. např. rozsudek Soudního dvora ve věci C-156/98 Německo vs. Komise, kde soud konstatoval, že „jakákoliv podpora, jejímž účelem je odlehčit určitému podniku od nákladů, které by za normálního běhu okolností byl nucen vynaložit, v principu narušuje hospodářskou soutěž“. Pokud je tedy dlužník poskytnutím záruky z veřejných prostředků zbaven nákladů, které by na získání takové záruky musel vynaložit za běžných tržních podmínek (viz výše), taková záruka narušuje i hospodářskou soutěž a dochází tedy i ke splnění třetího znaku veřejné podpory.

Posledním z vyžadovaných znaků veřejné podpory je ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Podle ustálené rozhodovací praxe Soudního dvora však k ovlivnění obchodu nedochází pouze tehdy, pokud předmětné opatření působí ryze lokálně (regionálně) či příjemci podporovaných služeb pocházejí pouze z jednoho členského státu, ve všech ostatních případech judikatura naplnění kritéria „ovlivnění obchodu mezi členskými státy“ v zásadě spojuje s výše uvedenou „možností ovlivnění hospodářské soutěže“, resp. de facto presumuje naplnění obou těchto znaků.«

165.            Navrhovatel následně dovodil, že v šetřeném případě se jedná o veřejnou podporu poskytovanou z veřejných prostředků; předmětná podpora dle navrhovatele může narušit hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Dále se navrhovatel zabývá tím, zda je poskytnutí záruky přičitatelné rakouskému státu a zda představuje poskytnutí záruky hospodářskou výhodu, kterou by jinak vybraný dodavatel na trhu nezískal, k čemuž uvádí následující:

»K přičitatelnosti Záruky rakouskému státu

Společnost Postbus lze označit za „pravnučku“ rakouského státu, neboť jejím jediným akcionářem je společnost Personenverkehr, kterou ze 100 % ovládá Holding, jehož jediným akcionářem je přímo rakouský stát.

Stěžovatel při přezkumu této záležitosti dospěl k závěru, že poskytnutí Záruky je přičitatelné rakouskému státu, neboť kromě výše uvedeného příbuzenského vztahu identifikoval i další (dodatečné) skutečnosti, které ukazují na úzkou vazbu společnosti Postbus k rakouskému státu, a to zejména následující skutečnosti:

1.      hlavním úkolem Holdingu je dle jeho výroční zprávy výkon akcionářských práv a jednotné strategické řízení skupiny ÖBB, což zahrnuje i zajišťování transparentnosti při používání veřejných prostředků. Z této formulace plyne, že společnost Postbus a další společnosti ze skupiny ÖBB nakládají s veřejnými prostředky, přičemž rozhodování o způsobu nakládání s těmito prostředky (včetně zahraniční expanze skupiny ÖBB) podléhá jednotnému strategickému řízení Holdingu, jehož jediným akcionářem je přímo rakouský stát;

2.      Holding disponuje dokonce zákonným zmocněním k nakládání s veřejnými prostředky a vykonávání jednotného strategického řízení společností ve skupině ÖBB, jež vychází z rakouského zákona o spolkové železnici, podle něhož může činit i veškerá opatření vhodná a potřebná pro dosažení tohoto cíle;

3.      některé společnosti ze skupiny ÖBB jsou navíc částečně financovány i přímými dotacemi z rakouských veřejných rozpočtů, a to opět na základě úpravy obsažené přímo v zákoně o spolkové železnici;

4.      někteří členové dozorčích rad společností ze skupiny ÖBB jsou zároveň zaměstnanci rakouského státu, a jsou za výkon funkce rakouským státem i odměňováni;

5.      na poměrně úzké spojení skupiny ÖBB s rakouským státem a tamní politickou elitou ukazuje ostatně i skutečnost, že dlouholetý ředitel rakouských drah, Christian Kern, se v roce 2016 stal ihned po odchodu ze skupiny ÖBB spolkovým kancléřem a předsedou rakouské sociální demokracie.

Na základě výše uvedených skutečností stěžovatel dospěl k jednoznačnému závěru o tom, že poskytnutí Záruky je přičitatelné rakouskému státu.«

166.            Dále se navrhovatel v námitkách vyjadřuje k získání hospodářské výhody v souvislosti s poskytnutím bankovní záruky:

»Při posuzování toho, zda vybraný dodavatel získal poskytnutím Záruky hospodářskou výhodu, kterou by na trhu jinak nezískal, stěžovatel vycházel ze skutečnosti, že Záruka byla vybranému dodavateli poskytnuta bezúplatně (jak nepřímo vyplývá z výroční zprávy vybraného dodavatele). Sama tato skutečnost představuje velmi silnou indikaci, že Záruka obsahuje prvek zakázané veřejné podpory.

Stěžovatel je v této souvislosti přesvědčen, že by soukromý investor v tržním hospodářství v obdobném postavení neposkytl své dceřiné společnosti bez dalších podmínek bezúplatnou záruku za její finanční závazky. Takový postup by pro soukromého investora představoval nepřiměřené riziko, které by soukromý investor (i s ohledem na jeho odpovědnost k vlastníkům společnosti) nemohl podstoupit. Žádný takový případ se stěžovateli nepodařilo dohledat ani v praxi, a to i přesto, že provedl důkladnou a rozsáhlou rešerši veřejně dostupných zdrojů.

Další významnou skutečností, jež by svědčila pro závěr o existenci nedovolené veřejné podpory, je případ, kdy by rozsah Záruky překročil hranici 80 % Úvěru. Podle sdělení Komise o zárukách sice ani záruka převyšující tuto hranici nemusí nutně představovat nedovolenou veřejnou podporu, stát by však v takovém případě měl neexistenci zvýhodnění „náležitě dokázat, kupříkladu na základě uspořádání celé transakce, a oznámit ji Komisi, aby ta mohla záruku řádně zhodnotit s ohledem na její případný charakter státní podpory.“ Podle informací dostupných stěžovateli však poskytnutí Záruky Komisi notifikováno nebylo.

Vzhledem k tomu, že informace o rozsahu záruky ve vztahu k výši Úvěru z veřejně dostupných informací o vybraném dodavateli nevyplývá, stěžovatel tímto vyzývá zadavatele, aby k doložení této skutečnosti relevantními doklady vyzval vybraného dodavatele.

Ačkoliv rozsah Záruky není stěžovateli v době sepisu těchto námitek znám, ze skutečností uváděných v sektorové a ekonomické analýze dle stěžovatele s vysokou pravděpodobností (hraničící s jistotou) vyplývá, že Záruka překročila výše uvedenou hranici 80 % Úvěru, a to zejména s ohledem na mimořádně výhodné podmínky Úvěru, který je touto Zárukou zajištěn. V této souvislosti stěžovatel odkazuje na výše uvedené podklady, ze kterých vyplývá, že:

1.      vybraný dodavatel realizuje svou podnikatelskou činnosti „se zapojením cizích zdrojů ve větší míře, než je tomu na srovnatelném trhu obvyklé“, neboť zatímco průměrná zadluženost obdobných společností „dosahovala dle Českého statistického úřadu od roku 2018 do roku 2022 průměrné hodnoty 26,31 %“, zadluženost vybraného dodavatele „na konci roku 2023 činila 79,56 %“, přičemž tyto závazky jsou tvořeny „z více jak 94 % závazky k úvěrovým institucím“;

2.      nejvýznamnější podíl na celkových aktivech vybraného dodavatele mají dlouhodobá aktiva, a to zejména „hmotné movité věci a jejich soubory ve výši cca 767 mil. Kč v podobě autobusů“. Vybraný dodavatel tak podle ekonomické analýzy „díky nestandardně vysokému zadlužení může nakupovat větší množství autobusů než konkurenční společnosti v odvětví. Díky vyššímu množství autobusů pak může obsluhovat vyšší počet linek“;

3.      velikost čerpaného Úvěru ve vztahu k velikosti vybraného dodavatele je „zcela nestandardní“, přičemž „nestandardně nízká“ je i úroková sazba, která je od 1. dubna 2024 fixována na 3,95 %. Tato skutečnost je podle ekonomické analýzy možná „pouze díky záruce za úvěr“, kterou poskytl Bance jediný akcionář – tj. společnost ovládaná rakouským státem. Vybraný dodavatel tak „může podnikat při čerpání zvýhodněného úvěru, za který de facto ručí Rakouská republika, aniž váže vlastní kapitál, který by byl na takové množství autobusů obvyklý a nezbytný. Podnikání se zapojením většiny cizích zdrojů ve formě bankovního financování minimem vlastního kapitálu je přitom velice výhodné, protože náklady na vlastní kapitál jsou vyšší než náklady na bankovní financování. Společnost je tak ekonomicky zvýhodněna oproti ostatním společnostem na trhu“;

4.      jak uzavírá ekonomická analýza, „v extrémním případě by rakouský stát jako velice bonitní ručitel mohl provozovat všechny jím vlastněné společnosti s téměř nulovým vlastním kapitálem a úplným bankovním financováním, za které by se zaručil. V takovém případě by nepožadoval žádný nebo minimální výnos, protože by neinvestoval žádné prostředky do rizikového vlastního kapitálu. Naopak soukromý investor by byl nucen investovat vlastní kapitál, za což by požadoval adekvátní výnos, tedy jím vlastněná společnost by musela dosahovat zisku, aby se mu investice vyplatila.“

Na základě výše uvedených skutečností stěžovatel dospěl k závěru, že vybraný dodavatel byl schopen získat bankovní financování ve významně vyšším rozsahu, než je na srovnatelném trhu obvyklé, a to za nestandardně nízkou úrokovou sazbu. Důvodem jsou právě mimořádně výhodné podmínky Záruky, které jiné autobusové společnosti působící na tomto trhu nejsou schopny získat, neboť jejich akcionáři a společníci, jednající v souladu s principem soukromého investora v tržním hospodářství, nejsou ochotni takto velkorysé záruky vystavovat. Jinak si lze totiž stěží vysvětlit tak výrazný rozdíl v zadluženosti vybraného dodavatele a soukromých autobusových dopravců působících na stejném trhu.

K tomu stěžovatel zdůrazňuje, že možnosti poskytnutí obdobně vysokého úvěru sám prověřoval u několika předních bankovních institucí působících na území České republiky, přičemž ve všech případech se dozvěděl, že instituce nejsou schopny soukromému investorovi poskytnout úvěr v obdobné velikosti za obdobných úrokových sazeb, a v několika případech se stěžovatel dokonce dozvěděl, že by instituce úvěr v takové velikosti s obdobným vlastním kapitálem vybranému dodavateli vůbec neposkytla (bez ohledu na výši úrokové sazby).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti stěžovatel trvá na tom, že výše uvedené argumenty jednoznačně odůvodňují závěr o tom, že poskytnutím Záruky byl vybraný dodavatel nepřípustně zvýhodněn, neboť je schopen financovat rozvoj svého podnikání za podmínek, které jsou pro ostatní (soukromé) autobusové společnosti působící na stejném trhu nedostupné.«

Skutečnosti zjištěné z rozhodnutí o námitkách

167.             Zadavatel v rozhodnutí o námitkách v části nazvané „Ad Nedostatečná a zanedbaná činnost hodnotící komise ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele“ uvedl, že »[s]těžovatel se v úvodu této dílčí námitky vyjadřuje ke způsobu, jakým Zadavatel, respektive jím jmenovaná komise, přistoupila k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel k uvedenému odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 20.12.2021, sp. zn. ÚOHS-R0169/2021/VZ, ve kterém předseda Úřadu k mimořádně nízké nabídkové ceně (dále jen „MNNC“) uvedl následující: „Je nutné zopakovat, že Úřad nemůže vstupovat do myšlenkových pochodů zadavatele a zkoumat odůvodnění takového posouzení. Pokud navrhovatel uvádí, že odůvodnění zadavatele k posouzení MNNC je subjektivní a nepodložené, je nutné mu sdělit, že odůvodnění zadavatele obstojí. Zákon v souvislosti s posouzením MNNC, respektive s rozhodnutím, že nabídka neobsahuje MNNC, neklade na zadavatele žádné nároky a neklade tak nároky ani na odůvodnění tohoto rozhodnutí. Lze konstatovat, že zadavatel nemusel své posouzení MNNC jakkoliv odůvodňovat a nelze proto, pokud už zadavatel nějaké odůvodnění absence identifikace MNNC uvedl, následně toto odůvodnění napadat pro subjektivnost či neověřitelnost.“

Z uvedeného rozhodnutí je zjevné, že posuzování MNNC je výhradním právem Zadavatele. Do tohoto práva po obsahové stránce nepřísluší vstupovat jak Úřadu, tak tím spíše ani Stěžovateli. Zadavatel zhodnotil, co on sám považuje při plnění předmětu Veřejné zakázky za rizikové, a uvedené promítl do svého posuzovaní MNNC. Na tomto místě Zadavatel připomíná, že v rámci jednotkové ceny je rozdíl mezi Vybraným dodavatelem a Stěžovatelem pouze několik málo haléřů.

Zadavatelův popis jeho postupu při přezkumu MNNC, který je uveden v Oznámení o výběru tak jde daleko nad požadavky rozhodovací praxe Úřadu. To, že jej Stěžovatel nepovažuje za vhodný nebo dostatečný, však není deficitem postupu Zadavatele ve smyslu zákona.

I když Stěžovatel může mít vlastní představu o tom, jak by mělo být naceněno plnění předmětu Veřejné zakázky, nemůžou jeho úvahy vylučovat hospodářskou soutěž, když Stěžovatel fakticky odmítá, aby předmět plnění ocenil někdo levněji než on.«

168.            Dále zadavatel citoval rozhodnutí č. j. ÚOHS-21072/2024/500, sp. zn. ÚOHS-S0261/2024/VZ, ze dne 23. 5. 2024 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-28319/2024/163, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ, ze dne 24. 7. 2024 a uvedl, že „[z] uvedené rozhodovací praxe je zřejmé, že Zadavatel není povinen Stěžovateli vysvětlovat, jak je možné, že jiný účastník podal pro Zadavatele výhodnější nabídku. Zadavatel tak nebude zabředávat do polemiky se Stěžovatelem o podrobném způsobu nacenění jednotlivých položek Vybraným dodavatelem. Způsob, jakým Zadavatel posoudil případnou MNNC v nabídce Vybraného dodavatele, je pouze na něm s ohledem na výše popsanou subjektivitu tohoto institutu. V souvislosti s uvedeným je Stěžovateli opět nutno zdůraznit, že mu nesvědčí žádné veřejné subjektivní právo k získání veřejné zakázky.

Zadavatel znovu opakuje, že se zaobíral, resp. jím jmenovaná komise, zda nabídka Vybraného dodavatele neobsahuje MNNC, nikterak nerezignoval na své povinnosti při posuzování MNNC a tento svůj postup zaznamenal do dokumentace o zadávacím řízení (jak do protokolů o jednání komise, tak do Oznámení o výběru). Zadavatel dostál všem požadavkům, které plynou ze zákona a aktuální rozhodovací praxe Úřadu. Jeho postup, který je výhradně v jeho gesci, je transparentně popsán a zaznamenán. Zadavatel věnoval při posouzení MNNC pozornost i úvahám Stěžovatele z námitek ze dne 07.08.2024.

Zadavatel doplňuje, že obsahem Námitek není žádný odkaz na komentářovou literaturu, rozhodovací praxi, či judikaturu, ze které by Stěžovatel dovozoval, že Stěžovatel má právo do posouzení MNNC jakkoli ingerovat, Stěžovatel pouze připojil odkaz na judikaturu vztahující se k problematice zásady zákazu diskriminace, se kterou Zadavatel souhlasí a nijak ji nezpochybňuje. Stěžovatel však nepopsal, jakým způsobem konkrétně Zadavatel dle názoru Stěžovatele nedodržel pravidla stanovená v citované rozhodovací praxi. Zadavatel je naopak přesvědčen, že požadavkům stanoveným zákonem a citovanou rozhodovací praxí dostál. Zadavatel tak tuto námitku Stěžovatele odmítá, neboť není jeho rolí, aby vedl disputaci se Stěžovatelem o nabídkové ceně Vybraného dodavatele.

Pro Zadavatele není relevantní, jakou část nabídkové ceny Vybraný dodavatel (nebo kterýkoli jiný dodavatel) alokoval, aby pokryl náklady na zajištění softwaru pro účetní oddělení nebo obnovu nářadí pro mechaniky. Pro Zadavatele je relevantní, že se nabídková cena zásadním způsobem neodlišuje od Zadavatelem stanovené předpokládané hodnoty ve výši 38 Kč/km (přepočteno na jednotkovou cenu), která je od jednotkových cen Stěžovatele i Vybraného dodavatele odlišná pouze v několika desítkách haléřů což je dalším důležitým indikátorem toho, že nabídková cena Vybraného dodavatele je cena, za kterou lze předmět Veřejné zakázky řádně realizovat. Pakliže na sebe vzal Vybraný dodavatel nějaké podnikatelské riziko nad rámec toho, že má zájem uzavřít se Zadavatelem smluvní vztah na deset let, tak s ohledem na výše uvedené má Zadavatel za to, že nemůže být v rovině, která by zjevně měla vyvolávat pochybnosti o schopnosti plnit předmět Veřejné zakázky. Ostatně Zadavatel nemůže přehlížet skutečnost, že Vybraný dodavatel zajišťuje dopravní obslužnost drtivé většiny Jihočeského kraje a dopravní obslužnost několika měst jako je Český Krumlov, Písek, Vimperk a dle veřejně dostupných informací převezme i zajištění dopravní obslužnosti Jindřichova Hradce.

Zadavatel tak k této dílčí námitce uzavírá, že jeho postup může jen těžko vzbuzovat pochybnosti o jeho pravých záměrech, když jím zvolený postup je v praxi nejběžnější a zároveň má pro něj Zadavatel logickou oporu:

a.      ve výši nabídkových cen Stěžovatele a Vybraného dodavatele,

b.      v Zadavatelem stanovené předpokládané hodnotě, a

c.       dosavadním působení Vybraného dodavatele při poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících v sousedním kraji a vybraných městech.“

169.            Zadavatel v rozhodnutí o námitkách v části nazvané „Ad Personální náklady“ mj. uvedl, že „přezkoumal námitky Stěžovatele uvedené v části B.2 týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, zejména ve vztahu k počtu řidičů a mzdovým nákladům uvedeným Vybraným dodavatelem. Zadavatel konstatuje, že Vybraný dodavatel ve svém vyjádření podrobně a dostatečně přesvědčivě doložil, že počet řidičů potřebných pro plnění veřejné zakázky stanovil na základě důkladné analýzy a optimalizace provozních potřeb, přičemž tento počet činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, což je pouze nepatrně nižší než počet uváděný Stěžovatelem (41,4 řidiče). Tento rozdíl je dle názoru Zadavatele dostatečně vysvětlen optimalizací směn, rotováním řidičů mezi jednotlivými oběhy a efektivním využitím pracovního fondu, aniž by tím byly porušeny platné právní předpisy upravující bezpečnostní přestávky, délku směn a požadovaný odpočinek řidičů.

Zadavatel rovněž zohlednil, že Vybraný dodavatel stanovil průměrný měsíční mzdový náklad na řidiče ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V KČ], což převyšuje legislativní minimum, a dále avizoval navýšení této částky v souvislosti s očekávanou inflací a zvýšením minimální mzdy v roce 2025. Vybraný dodavatel tak doložil, že jeho kalkulace mezd odpovídá aktuální mzdové úrovni v Kraji Vysočina a respektuje všechny zákonné příplatky a odměny.“

170.            Zadavatel v rozhodnutí o námitkách v části nazvané „Ad K ověření počtu řidičů vybraného dodavatele“ mj. uvedl, že „nesdílí závěry Stěžovatele ohledně minimálního počtu řidičů nezbytných pro plnění veřejné zakázky. Vybraný dodavatel předložil detailní metodiku plánování směn a organizace práce řidičů, na základě které stanovil počet řidičů potřebných k zajištění provozu. Tento počet přitom odpovídá hodnotám běžně uplatňovaným v obdobných veřejných zakázkách a byl podložen konkrétními podklady, které vyhodnotila hodnotící komise, Zadavatel i externí odborník. Vybraný dodavatel ve svém vyjádření na výzvu k objasnění kalkuloval s počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů. Tento počet stanovil na základě optimalizace směn a efektivního plánování oběhů, včetně [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ZPŮSOB STANOVENÍ SMĚN]. Součástí jeho metodiky je také využití personální zálohy ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] % na nemocnost a dovolené, což odpovídá běžné praxi v dopravním sektoru. Předložený měsíční plán detailně uvádí rozvržení směn, počátek a místo zahájení turnusu, počet přidělených řidičů, doby jízdy, manipulace s vozidly a další provozní aspekty, čímž poskytl komplexní podklad pro vyhodnocení reálnosti své kalkulace. Stěžovatel vychází z vlastních výpočtů a z konzultace s externím odborníkem, přičemž stanovil minimální počet řidičů na 41,4. Stejným způsobem však svůj počet řidičů stanovil i Vybraný dodavatel. Je přirozené, že různí odborníci mohou dojít k odlišným výsledkům v závislosti na přístupu k organizaci práce, efektivitě plánování a zohlednění různých provozních aspektů. Zadavatel proto vyžádal posudek dalšího nezávislého odborníka, doc. AB z Fakulty dopravní ČVUT, který posoudil předložené podklady a potvrdil, že kalkulovaný počet [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů je dostatečný pro zajištění plnění veřejné zakázky. Konkrétně konstatoval, že:

-          vybraný dodavatel je schopen zajistit provoz všech předepsaných spojů s kalkulovaným počtem řidičů.

-          Plán směn a střídání řidičů je nastaven tak, že jsou dodrženy denní i týdenní odpočinky v souladu s právními předpisy.

-          Provozní záloha (ostatní zaměstnanci s oprávněním skupiny D) a personální záloha na nemocnost a dovolené ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] %) odpovídají běžným standardům v oboru.

(…)

V první fázi posuzování (před oznámením o výběru) byl k odbornému přezkumu přizván pan CD (působící ve společnosti KORID LK, spol. s r. o.), který se v rámci svého vyjádření zabýval kalkulovaným počtem řidičů Vybraného dodavatele (…) Pro posouzení námitek v rámci tohoto rozhodnutí byl následně přizván další odborník, doc. AB z Fakulty dopravní ČVUT, který taktéž uvedl, že požadované posouzení lze v dané lhůtě provést, což rovněž učinil. Ve svém odborném vyjádření doc. AB potvrdil, že Vybraný dodavatel předložil věrohodné podklady dokládající jeho schopnost zajistit plnění veřejné zakázky s uvažovaným počtem řidičů. Zejména bylo potvrzeno, že plán organizace směn odpovídá požadavkům na denní i týdenní odpočinky řidičů, a že Vybraný dodavatel kalkuluje s adekvátní personální rezervou pro pokrytí nemocnosti a čerpání dovolených.“

171.            Zadavatel v rozhodnutí o námitkách v části nazvané „Ad Nedostatečné a netransparentní posouzení personálních nákladů vybraného dodavatele“ uvedl, že »[s]těžovatel uvádí, že Zadavatel neuvedl v Oznámení o výběru bližší popis toho, jakým způsobem Vybraný dodavatel provedl úpravu nástroje pro zpracování nabídkové ceny ve smyslu § 46 odst. 3 zákona, což je dle Stěžovatele porušením zásady transparentnosti.

Zadavatel k tomuto uvádí, že ve svém postupu netransparentnost neshledává. Zadavatel předal účastníkům zadávacího řízení prostřednictvím Oznámení o výběru informaci o tom, jakým způsobem posuzoval, zda nabídková cena obsahuje MNNC a informoval účastníky o využití tohoto institutu. Zadavatel má za to, že ze zásady transparentnosti nelze dovodit povinnost spočívající v tom, aby každý z účastníků měl fakticky přístup ke kompletní dokumentaci o zadávacím řízení tak, jak se ho Stěžovatel domáhá svými požadavky.

Zadavatel nesouhlasí s úvahou Stěžovatele o tom, že „Z logiky věci, pokud je nabídková cena vybraného dodavatele zjevně podnákladová a mimořádně nízká (jak vyplývá z dalších tvrzení obsažených v těchto námitkách), ani přesunutí nákladů mezi jednotlivými položkami nabídkové ceny nemůže vést k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele obsahuje všechny náklady pro plnění veřejné zakázky a že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízkou nabídkovou cenou.“ Stěžovatel totiž vychází ze své zcela chybné premisy, že nabídka Vybraného dodavatele obsahuje MNNC. Zadavatel, který má jako jediný právo rozhodnout, jestli je nabídka obsahuje MNNC či nikoli, však v MNNC v nabídce Vybraného dodavatele nespatřuje, a tudíž neplatí premisa, že přesun nákladů mezi položkami nic neřeší. Zadavatel měl pochybnosti ve vztahu k jedné konkrétní položce a dal možnost Vybranému dodavateli, aby buď způsob nacenění vysvětlil nebo upravil nástroj pro zpracování nabídkové ceny. Vybraný dodavatel se rozhodl postupovat způsobem, který Zadavatel umožnil a zákon předvídá a výsledek jeho postupu v Zadavateli nevzbudil další pochybnosti.

Zadavatel upozorňuje Stěžovatele, že si sám odporuje, když zaměňuje proces a obsah posuzování MNNC. Zadavatel detailně popsal, jakým procesem dospěl k posouzení MNNC v Oznámení o výběru. Z Oznámení o výběru má vyplývat, zda se Zadavatel problematikou MNNC zabýval. Obsahem Oznámení o výběru nemá být komplexní popis obchodní strategie Vybraného dodavatele tak, jak se jí Stěžovatel domáhá. Zadavateli není zřejmé, z čeho tento svůj požadavek Stěžovatel dovozuje. Stěžovateli nepůsobí žádnou újmu absence informace o tom, jaké položky v rámci své nabídkové ceny Vybraný dodavatel přesouval a modifikoval, a to i s ohledem na výše uvedenou problematiku obchodního tajemství.«

172.            Zadavatel v rozhodnutí o námitkách v části nazvané „Ad Neoprávněná veřejná podpora“ uvedl, že „pokud zadavatel identifikuje v nabídce účastníka zadávacího řízení MNNC, je povinen tohoto účastníka vyzvat k objasnění MNNC. Součástí této výzvy k objasnění je i obligatorní část, ve které musí zadavatel požadovat čestné prohlášení ve vztahu k § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Tímto vyžádáním si čestného prohlášení o neobdržení neoprávněné veřejné podpory jsou však jeho povinnosti zadavatele ve vztahu k (neoprávněné) veřejné podpoře téměř vyčerpány. Zbylá povinnost Zadavatele ve vztahu k veřejné podpoře je dle zadavatele definována v § 113 odst. b) a c) zákona. Jedná se o obligatorní důvody vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel může konstatovat, že písm. c) uvedeného ustanovení nebylo aktivováno, když objasnění potenciální mimořádně nízké nabídkové ceny obsahovalo potvrzení Vybraného dodavatele (a rovněž i potvrzení ke skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) zákona).“

Dále zadavatel citoval § 113 odst. 6 písm. b) zákona a uvedl, že »posoudil objasnění předložené účastníkem, tak, jak požaduje zákon, a konstatoval, že ze zdůvodnění potenciální mimořádně nízké nabídkové ceny nevyplývá, že by účastník obdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Z uvedeného je tak zřejmé, že i tato zákonná povinnost Zadavatele a stran veřejné podpory nebyla aktivována. Z uvedeného je tak zřejmé, že i tato zákonná povinnost Zadavatele a stran veřejné podpory nebyla aktivována. Stěžovatel sice Zadavateli prezentoval svůj pohled na způsob podnikání Vybraného dodavatele, který Zadavatel apriori nesdílí, viz Oznámení o výběru, ve kterém se Zadavatel vyjádřil k problematice veřejné podpory i po obsahové stránce (opět nad rámec svých povinností). Stěžovatel v Námitkách dále uvádí, že svou domněnku uplatní rovněž u Evropské komise, aby měl Zadavatel postaven na jisto, že k přidělení neoprávněné veřejné podpory dochází. Tuto formulaci Zadavatel považuje rovněž za podstatnou, neboť Stěžovatel „trefil hřebíček na hlavičku“, protože je to právě Evropská komise, na kterou se musí v případě takového podezření obrátit, nikoliv Zadavatel. Z ustálené rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že zadavatelé musí mít postaveny důvody pro vyloučení na jisto. Zadavatel má za to, že v tomto případě je takovou jistotou pouze:

a.      odůvodnění MNNC ze strany Vybraného dodavatele tím, že obdržel veřejnou podporu a následné neprokázání, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie (případně absence reakce na tuto výzvu), a

b.      závazné rozhodnutí Evropské komise.

Zadavatel ani jedním však v tuto chvíli nedisponuje a vyloučení Vybraného dodavatele by tak nebylo opřeno o podklad, který by na jisto stanovil, že Vybraný dodavatel má být ze zadávacího řízení veřejné zakázky vyloučen. K tomuto Zadavatel dodává, že nemusí, a dle jeho názoru ani nemůže být „soudcem“ sporu o tom, jestli neoprávněná veřejná podpora byla či nebyla poskytnuta s ohledem na to, že tato pravomoc přísluší Evropské komisi, na což Zadavatel poukazoval již výše. Zákon po Zadavateli nevyžaduje, aby tuto komplikovanou otázku posuzoval, což je také zcela logické, protože Zadavatel nemá ani nástroje, jak se ke všem relevantním informacím dostat a jedná se o problematiku veřejného, nikoli soukromého práva, kterým zadávání veřejných zakázek je. Zadavatel proto má v souladu se zákonem vycházet z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Pokud by Zadavatel měl přezkoumávat věcně veškeré možné statusové otázky dodavatelů nebo veškeré otázky veřejného práva, bylo by zadávání veřejných zakázek zcela paralyzováno. Zadavatelé by tak mohli například přezkoumávat spáchání trestných činů i v případě, že by nebyl v rejstříku trestů uveden žádný záznam apod. Takový výklad je však třeba jako absurdní odmítnout. Zadavatel tak opakuje, že ve vztahu k veřejné podpoře od Vybraného dodavatele obdržel prohlášení, že Vybraný účastník neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu a nad rámec toho ještě obdržel další vyjádření Vybraného účastníka, přičemž Zadavatel v tuto chvíli nemá ani podezření na to, že by Vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu.«

173.            Dále zadavatel v části „Ad Neoprávněná veřejná podpora ve formě cash-poolingu“ rozhodnutí o námitkách uvedl, že posoudil obsah přípisu navrhovatele ze dne 15. 8. 2024 a vyjádřil se k němu v oznámení o výběru 2. Dále zadavatel uvedl, že nad rámec jeho výkladu k veřejné podpoře setrvává na názoru, že navrhovatelem popsané skutkové okolnosti nesplňují definiční znaky veřejné podpory. Zadavatel dále uvedl, že navrhovatel dovozuje neoprávněnou veřejnou podporu vybraného dodavatele z jeho účasti v cash poolingu spolu se svými mateřskými společnostmi, které jsou vlastněny Rakouskou republikou, a že při posuzování veřejné podpory vyšel z Metodiky k vyhodnocení naplnění definičních znaků veřejné podpory dostupné na webových stránkách Úřadu, ze Sdělení o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 SFEU a dále z odborné publikace Veřejná podpora v příkladech a poznámkách od JUDr. Michaela Kincla. Dále zadavatel uvedl, že po vydání oznámení o výběru 2 obdržel odborný posudek vybraného dodavatele, který se k otázce veřejné podpory v rámci cash poolingu rovněž vyjadřuje a potvrzuje závěry zadavatele, že definiční znaky veřejné podpory v tomto případě nejsou naplněny. Dle zadavatele nedošlo k naplnění minimálně dvou znaků veřejné podpory.

174.            K prvnímu znaku veřejné podpory, resp. k přímému či nepřímému zatížení veřejného rozpočtu zadavatel uvedl, že »[s]kutečnost, že mateřská společnost Vybraného dodavatele, ÖBB-Holding AG, je vlastněna ze 100 % Rakouskou republikou, a že Vybraný dodavatel je součástí této širší korporátní struktury, sama o sobě neznamená, že finanční prostředky Rakouské republiky byly využity k financování cash poolingu, do kterého je Vybraný dodavatel zapojen. Jak uvádí Úřad v Metodice: „Pro naplnění tohoto definičního znaku je nezbytné, aby došlo k zatížení státních/veřejných rozpočtů. Dopad na rozpočet poskytovatele může být jak přímý, tak nepřímý. Pod přímým zatížením rozpočtu je třeba chápat výdej finančních prostředků. Tuto podmínku naplňují především dotace. Naopak nepřímé zatížení rozpočtu znamená nevybrání/vzdání se finančních prostředků, na které vzniká nárok na základě obecně závazných právních předpisů nebo na základě tržních vztahů (např. prominutí plateb či odvodů, které by měly být veřejné instituci uhrazeny, daňové úlevy, prodeje majetku veřejnými institucemi za cenu nižší než tržní, promíjení pokut a peněžních sankcí či udělení zvláštních práv nebo výlučných práv bez odpovídající finanční odměny).“ V kontextu výše uvedeného nelze považovat samotnou účast v cash poolingu za zatížení veřejných rozpočtů, ať už přímé či nepřímé. Neexistuje důkaz o tom, že by Rakouská republika poskytla přímé dotace na financování cash poolingu Vybraného dodavatele. Zadavateli nebyly takové informace předloženy ani nejsou obsaženy ve veřejně dostupných zdrojích. Výše uvedené Zadavatel doplňuje odborným stanoviskem Vybraného dodavatele, které bylo Zadavateli předloženo. Ve svém vyjádření Vybraný dodavatel uvádí: „Vlastnická struktura spol. ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. je v souladu s běžnými tržními principy a v žádném případě automaticky nezakládá čerpání veřejné podpory. Skutečnost, že dopravce je součástí širší korporátní struktury, nijak nesvědčí o čerpání veřejné podpory.“ Dle Zadavatele veřejná moc musí přímo vykonávat vliv na rozhodnutí při poskytování veřejné podpory, což v tomto případě není doloženo. Jinými slovy, neexistuje žádný důkaz, že by veřejné prostředky byly přímo či nepřímo využity k financování cash poolingu Vybraného dodavatele. Tento závěr podporuje i odborné stanovisko předložené Vybraným dodavatelem, které detailně analyzuje princip fungování cash poolingu a jeho tržní charakter.«

175.            K druhému znaku veřejné podpory, resp. k zvýhodnění určitého podniku ve srovnání s jeho konkurenty na trhu zadavatel uvedl, že dospěl k závěru, že účast v cash poolingu sama o sobě nepředstavuje žádnou tržní výhodu, která by vedla k naplnění tohoto znaku veřejné podpory. Tento závěr je dle zadavatele podpořen odborným stanoviskem vybraného dodavatele, dle kterého cash pooling představuje standardní finanční nástroj běžně využívaný jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Vybraný dodavatel dle zadavatele doložil, že cash pooling je pro něj provozován za tržních podmínek, což znamená, že podmínky, za kterých v rámci skupiny funguje, odpovídají běžným tržním standardům dostupným na trhu, přičemž tento argument je dle zadavatele podložen odbornou analýzou, která srovnává podmínky cash poolingu vybraného dodavatele s obdobnými tržními mechanismy. Dle zadavatele tak neexistuje žádný důkaz, že by účast v cash poolingu poskytovala vybranému dodavateli jakékoli netržní zvýhodnění oproti jeho konkurentům. Dle zadavatele navrhovatel netvrdil, že by vybraný dodavatel získal jakoukoli konkrétní ekonomickou výhodu oproti jiným soutěžitelům na trhu, přičemž dle zadavatele byla argumentace navrhovatele založena výhradně na samotné účasti Rakouské republiky ve vlastnické struktuře, tedy že navrhovatel předpokládal, že přítomnost státu v akcionářské struktuře vybraného dodavatele sama o sobě postačuje k naplnění znaku veřejné podpory, aniž by bylo třeba prokázat jakékoli konkrétní zvýhodnění. Tento přístup však dle zadavatele není v souladu s rozhodovací praxí Soudního dvora EU, přičemž rozhodnutí SDEU ve věci C-482/99 dle něj stanovuje, že pro konstatování přičitatelnosti opatření státu je nutné doložit konkrétní důkazy o rozhodovacím procesu a zapojení veřejných orgánů, takové důkazy však dle zadavatele nebyly předloženy a navrhovatel netvrdil, že by existovaly. Dle zadavatele tento závěr „podporuje i odborné stanovisko vybraného dodavatele, který v rámci svého vyjádření uvedl, že cash pooling je standartním finančním nástrojem využívaným podniky bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu. Podle Vybraného dodavatele se jedná o běžný způsob řízení likvidity v rámci koncernů, který je využíván jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a to bez jakéhokoli zásahu státu.“ Dle zadavatele vybraný dodavatel doložil, že podmínky cash poolingu, do něhož je zapojen, odpovídají tržním standardům, přičemž dle zadavatele neexistují žádné indicie, že by vybraný dodavatel získal z účasti v cash poolingu jakoukoli výhodu, kterou by nemohli získat i jeho konkurenti za obdobných podmínek. Dle zadavatele tvrzení, že cash pooling poskytuje vybranému dodavateli konkurenční výhodu díky přístupu k finančním prostředkům Rakouské republiky, není podloženo žádnými konkrétními důkazy a navrhovatel tak pouze spekuluje o tom, že prostředky Rakouské republiky by mohly být v cash poolingu využity. Dle zadavatele navrhovatel neprokázal, že by účast vybraného dodavatele vedla k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

176.            Zadavatel dále uvedl, že by mohly být naplněny některé další znaky veřejné podpory, avšak považuje tuto úvahu za nepodstatnou, neboť k naplnění veřejné podpory musí dojít kumulativně, a tedy není nutné se podrobněji zabývat otázkou splnění zbývajících znaků veřejné podpory. Zadavatel uvedl, že navrhovatel svou argumentaci postavil výhradně na předpokladu, že samotná účast vybraného dodavatele v cash poolingu, ve kterém figuruje subjekt s vlastnickou vazbou na stát, automaticky znamená poskytnutí veřejné podpory.  Takový přístup je však z pohledu zadavatele v rozporu s unijní judikaturou, která vyžaduje splnění všech znaků veřejné podpory kumulativně. K tvrzení navrhovatele, že je vybraný dodavatel ve ztrátě, zadavatel uvedl, že obdržel odborný posudek od společnosti Expert Group s.r.o., znalecká kancelář, který konstatuje, že posouzení navrhovatele stran zadlužení vybraného dodavatele bylo zpracováno neodborně a tendenčně a že navrhovatel nedoložil žádné důkazy, které by potvrzovaly jeho tvrzení o údajných „výhodných úrokových sazbách“ či finanční závislosti vybraného dodavatele na Rakouské republice. Dle zadavatele navrhovatel v námitkách netvrdí, že by vybraný dodavatel reálně čerpal finanční prostředky pocházející ze státního rozpočtu Rakouské republiky. Úvaha navrhovatele se dle zadavatele zakládá výhradně na spekulaci, že zapojení do cash poolingu automaticky znamená zvýhodnění oproti konkurenci, tento přístup však z pohledu zadavatele neodpovídá ani rozhodovací praxi Úřadu, ani unijní judikatuře, která vyžaduje prokázání konkrétního ekonomického prospěchu plynoucího z veřejných prostředků, nikoli pouhé konstatování, že určité podniky jsou součástí širší korporátní struktury s účastí státu. Zadavatel uvedl, že dle vyjádření vybraného dodavatele podmínky cash poolingu odpovídají tržním podmínkám, což bylo doloženo konkrétní smluvní dokumentací, ze které nevyplývá, že by vybraný dodavatel čerpal jakékoli finanční prostředky za podmínek, které by nebyly běžně dostupné i jiným soukromým subjektům na trhu. Současně zadavatel uvedl, že navrhovatel nepředložil žádné relevantní důkazy, které by prokazovaly jakoukoli tržní abnormalitu ve vztahu k financování vybraného dodavatele. K tvrzení, že vybraný dodavatel benefitoval z toho, že Rakouská republika nevybírala peněžní prostředky z cash poolu, a tím mělo dojít k nepřímému zatížení veřejných prostředků, zadavatel uvedl, že navrhovatel svou argumentaci postavil výhradně na tom, že účast v cash poolingu společně se subjekty vlastněnými Rakouskou republikou automaticky zakládá existenci veřejné podpory a že pouhá existence vazby mezi vybraným dodavatelem a státem prostřednictvím mateřských společností není sama o sobě relevantním důkazem o poskytnutí veřejné podpory. Dle zadavatele „i Metodika Úřad jasně stanoví, že nepřímé zatížení veřejného rozpočtu je možné pouze tehdy, pokud dojde k nevybrání či vzdání se finančních prostředků, na které vzniká nárok na základě obecně závazných právních předpisů nebo na základě tržních vztahů (např. prominutí plateb či odvodů, které by měly být veřejné instituci uhrazeny, daňové úlevy, prodeje majetku veřejnými institucemi za cenu nižší než tržní, promíjení pokut a peněžních sankcí či udělení zvláštních práv nebo výlučných práv bez odpovídající finanční odměny). V tomto kontextu Stěžovatel nijak neprokázal, že Rakouská republika měla právní povinnost vybírat prostředky z cash poolu, ani že by nevybírání těchto prostředků bylo ekvivalentem prominutí povinné platby či jiného zásahu do tržního prostředí. Z těchto důvodů se Zadavatel domnívá, že tvrzení o nevybírání prostředků z cash poolu jako formě nepřímé veřejné podpory je zcela neopodstatněné a neprokázané. Pokud Stěžovatel považuje propojení Vybraného dodavatele se státní entitou za na trhu výjimečné, Zadavatel upozorňuje na faktickou realitu trhu, kde státem vlastněné subjekty běžně působí v oblasti dopravy a dalších regulovaných sektorů. Například největším železničním dopravcem v České republice jsou České dráhy, a.s., jejichž jediným akcionářem je Česká republika. Tyto dráhy vlastní také autobusového dopravce ČD Bus a.s., který zajišťuje městskou autobusovou dopravu například ve Vyškově. Podobně i jiné členské státy EU mají dopravní podniky vlastněné státem, což samo o sobě nelze považovat za znak veřejné podpory, pokud nejsou splněny další definiční znaky podle čl. 107 SFEU. Zadavatel tedy neshledává žádný důvod považovat vlastnickou strukturu Vybraného dodavatele za nestandardní nebo automaticky zakládající poskytnutí veřejné podpory. Zadavatel nepovažuje za relevantní ani potřebné hodnotit, zda a jak Vybraný dodavatel z účasti v cash poolu profituje nebo jaký je konkrétní smysl a účel jeho zapojení. Podstatné pro Zadavatele je pouze to, zda Vybraný dodavatel je schopen při dodržení zákonných podmínek řádně plnit předmět veřejné zakázky. Předmětem zadávacího řízení není ekonomická analýza vnitřního fungování Vybraného dodavatele nebo jeho koncernového uspořádání, ale posouzení, zda byly naplněny zákonné podmínky pro jeho vyloučení, což se v daném případě nestalo.“

177.            Zadavatel dále odkázal na publikaci „Veřejná podpora v příkladech a poznámkách“ od JUDr. Michaela Kincla, který uvádí, že „nevybrání“ případných naakumulovaných finančních prostředků v cash poolu nelze považovat za nepřímý dopad na veřejné rozpočty. Tento závěr dle zadavatele podporuje i rozhodovací praxe unijních orgánů, podle níž je pro naplnění znaku veřejné podpory klíčové, zda veřejné prostředky skutečně ovlivnily hospodářskou soutěž, což v tomto případě nebylo prokázáno. Zadavatel uvedl, že obdržel nejen vyjádření vybraného dodavatele, ale i smluvní dokumentaci k zapojení do cash poolu, která potvrzuje, že podmínky účasti jsou tržní, což současně vyvrací námitku navrhovatele, že existence výhody nebyla prokázána jinak než čestným prohlášením vybraného dodavatele. Zadavatel uvedl, že „respektuje, že konkrétní finanční údaje byly označeny za obchodní tajemství, nicméně na základě poskytnuté dokumentace a odborného posouzení lze konstatovat, že podmínky cash poolu odpovídají tržním standardům“ a že z těchto důvodů neidentifikoval naplnění znaku selektivního zvýhodnění.

178.            Ke zbylým znakům veřejné podpory zadavatel doplnil, že pokud by bylo nutné zbylé znaky veřejné podpory přezkoumat, tak odkazuje rovněž na svou argumentaci uvedenou v části týkající se záruky za úvěr, kde je prokázáno, že opatření, které je posuzováno jako veřejná podpora, musí prokazatelně ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. V daném případě však dle zadavatele žádné ovlivnění nebylo prokázáno, a proto trvá na závěru, že vybraný dodavatel neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, a to jak z důvodu nenaplnění prvních dvou znaků, tak i vzhledem k absenci jakéhokoliv prokázaného dopadu na hospodářskou soutěž či obchod mezi členskými státy.

179.            Dále zadavatel uvedl, že nemá právní nástroje, které by mu umožňovaly detailně rozkrýt finanční toky mezi Rakouskou republikou, bankovní institucí a vybraným dodavatelem, dále že není jeho úlohou suplovat roli Evropské komise, která je jediným orgánem oprávněným rozhodnout o existenci neoprávněné veřejné podpory, a že postupoval v rámci povinností vyplývajících z § 113 odst. 6 písm. b) zákona, které stanoví, že účastník může být vyloučen, pokud obdržel nezákonnou veřejnou podporu, přičemž na základě dostupných informací k takovému závěru nedospěl.

180.            Zadavatel dodal, že jedním ze základních předpokladů existence veřejné podpory je její selektivní povaha, přičemž ze Sdělení o pojmu státní podpora vyplývá, že pokud je opatření dostupné všem podnikům za stejných tržních podmínek, nelze jej považovat za selektivní výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, a cash pooling je přitom běžný tržní nástroj využívaný jak veřejnými, tak soukromými společnostmi. „Navíc, podle principu tržního operátora (Market Economy Operator Principle, MEOP), jak jej vymezuje rozhodovací praxe Soudního dvora EU, se opatření nepovažuje za veřejnou podporu, pokud by za stejných podmínek obdobně postupoval soukromý subjekt v tržním hospodářství. V daném případě není prokázáno, že by podmínky cash poolingu byly nastaveny netržně nebo že by se jednalo o zvýhodnění poskytované státem oproti jiným tržním subjektům. Zadavatel také připomíná, že obdobná argumentace byla uplatněna při hodnocení námitky k údajnému zvýhodnění Vybraného dodavatele prostřednictvím záruky za úvěr. Jak bylo konstatováno, pokud se ukáže, že podmínky financování odpovídají běžné tržní praxi a nedochází k selektivnímu zvýhodnění, pak se o veřejnou podporu nejedná. Stejný princip platí i v případě cash poolingu – pokud jsou jeho podmínky tržní a odpovídají běžné finanční praxi, pak se nemůže jednat o selektivní podporu ve smyslu pravidel EU. S ohledem na uvedené Zadavatel setrvává na stanovisku, že účast Vybraného dodavatele v cash poolu nelze považovat za veřejnou podporu, neboť není naplněn její selektivní charakter a transakce probíhají za tržních podmínek.“

181.            Dále zadavatel v části „Ad Neoprávněná veřejná podpora ve formě záruky za úvěr“ rozhodnutí o námitkách uvedl, že v důsledku rozhodnutí Úřadu, resp. předsedy Úřadu, je nucen v následující části rozhodnutí o námitkách posoudit naplnění znaků veřejné podpory v navrhovatelem uváděných případech, tedy je nucen vypořádávat námitky, k jejichž posouzení není oprávněn a jejichž posouzení dle příslušných právních předpisů náleží výlučně Evropské komisi (příp. SDEU). Dále zadavatel uvedl, že na rozdíl od něj má však Evropská komise na „posouzení veřejné podpory měsíce či roky, zatímco Zadavatel je nucen možnost nedovolené veřejné podpory nucen přezkoumat ve lhůtě 15 dní od doručení Námitek, přitom dle rozhodnutí Úřadu by se měl posouzením veřejné podpory zabývat de facto v obdobných intencích jako Evropská komise. Zadavatel přitom na rozdíl od Evropské komise nemá žádné nástroje na to, aby se mu dostalo dostatečných informací k posouzení veřejné podpory (povinnost předložení informací/dokladů na výzvu, možnost provedení místního šetření, uložení pokuty při neposkytování dostatečné součinnosti) a je nucen spoléhat na to, co dohledá z veřejně dostupných zdrojů, příp. na dokumenty které mu předloží účastníci zadávacího řízení. Zadavatel považuje závěry Úřadu z předchozího správního řízení za krajně nešťastné a dlouhodobě neudržitelné, neboť takto bude dříve či později institut námitek proti výběru dodavatele zneužíván neúspěšnými dodavateli, kterým bude stačit v námitkách proti výběru tvrdit (na základě povinně uveřejňovaných účetních závěrek), že vybraný dodavatel získal úvěr za příliš výhodných podmínek nebo že kdysi obdržel od obce nějaký pozemek na základě netržních podmínek nebo že má sjednány příliš výhodné podmínky cestování zaměstnanců u národního dopravce, a dojde tím k zablokování výběru dodavatele na měsíce. Ostatně Zadavatel si obtížně dokáže představit, jak by například vypořádal námitky obsahující argumentaci o nedovolené veřejné podpoře (subvenci) poskytnuté některým z nečlenských států (např. v návaznosti domnělé porušení nařízení o zahraničních subvencích, nebo nařízení o antidumpingových či antisubvenčních opatření) – nejedná se o žádnou teorii, dle Zadavatele nyní stačí přijít v námitkách proti výběru např. s tím, že poddodavatel vybraného dodavatele získal nedovolenou veřejnou podporu v zahraničí (nečlenském státě) a zadavatel se tímto bude muset věcně zabývat, což s ohledem na nutnost znalosti velmi specifické právní regulace a rozhodovací praxe unijních orgánů, nutnost znalosti místní (zahraniční, např. čínské) legislativy a nutností disponovat množstvím (cizojazyčných) pokladů pro věcně posouzení, znamená faktickou nemožnost vypořádání námitek v zákonné 15denní lhůtě a pro většinu zadavatelů i faktickou nemožnost řádného vypořádání námitek v rozsahu požadovaném Úřadem. Zadavatel uzavírá, že věcné posouzení otázek veřejné podpory (ať už poskytnuté v členských či nečlenských státech) v rozhodnutí o námitkách, s ohledem na složitost problematiky veřejné podpory a zákona stanovené lhůty pro vypořádání námitek, není spravedlivě možné po zadavatelích požadovat. Zadavatel přesto v návaznosti na právně odlišný názor Úřadu v následujícím textu přistoupil k věcnému vypořádání námitek Stěžovatele týkajících se veřejné podpory. Zadavatel však podotýká, že není orgánem, který by byl oprávněn přezkoumávat veřejnou podporu, nemá k tomu dostatečný aparát a možnosti pro získání všech relevantních informací – v tomto kontextu je nutné vnímat následující část Rozhodnutí o námitkách.“

182.            Dále dle zadavatele navrhovatel ve výroční zprávě vybraného dodavatele dohledal, že vybraný dodavatel čerpá bankovní úvěr od  společnosti „Raiffeisenbank a.s.“ (dále jen „Raiffeisenbank“), jehož výše měla ke konci roku činit 580 mil. Kč s úrokovou sazbou zafixovanou od dubna roku 2024 ve výši 3,95 %, a že společnost Postbus měla poskytnout bance bezúplatnou záruku za úvěr, přičemž poskytnutí této záruky nebylo oznámeno Evropské komisi postupem dle SFEU, a tedy vybraný dodavatel může kvůli nestandardně vysokému zadlužení nakupovat větší množství autobusů než jeho konkurenti, přičemž díky vyššímu množství autobusů pak může obsluhovat vyšší počet linek.

183.            Současně zadavatel uvedl znaky veřejné podpory vyplývající z čl. 107 SFEU a dále uvedl, že s ohledem na příslušnou judikaturu SDEU mohou být dle něj naplněny poslední dva znaky veřejné podpory, neboť dle judikatury SDEU a rozhodovací praxe Evropské komise platí, že obecně jakákoliv výhoda z veřejných rozpočtů je způsobilá narušit hospodářskou soutěž ve vztahu ke konkurentům a v případě tohoto znaku je navíc třeba vycházet ze skutečnosti, že pro závěr o jeho naplnění není třeba dokázat faktický dopad daného opatření na soutěž, ale postačuje faktická možnost jejího ovlivnění. Dle zadavatele tedy (třetí) znak v podobě potenciální narušení hospodářské soutěže by mohl být naplněn, pokud by se o veřejnou podporu jednalo. Rovněž by dle zadavatele mohl být naplněn i čtvrtý znak veřejné podpory, neboť zadávací řízení realizované v České republice by bylo ovlivněno veřejnou podporou českého dodavatele podporovaného rakouským státem. Dle zadavatele však naplnění dvou ze čtyř znaků veřejné podpory však není dostačují pro konstatování, že se o veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 SFEU jedná.

184.            Zadavatel je rovněž toho názoru, „že aby byl první znak veřejné podpory v podobě jejího poskytnutí státem nebo ze státních prostředků naplněn, je třeba, aby o poskytnutí určitého opatření (podpory) rozhodla „veřejná moc“, či aby alespoň „veřejná moc“ měla na jeho poskytnutí určitý vliv. Jinak řečeno, aby toto opatření (podpora) bylo přičitatelné veřejné moci. Stěžovatel dovozuje naplnění tohoto znaku tím, že jediným akcionářem Vybraného dodavatele je spol. Postbus, jejímž jediným akcionářem je spol. Personenverkehr, jejímž jediným akcionářem je OBB Holding, jehož jediným akcionářem je Rakousko. Předmětnou záruku za úvěr poskytla vybranému dodavateli spol. Postbus. Zadavatel má za to, že na základě konstatování, že na konci akcionářské struktury stojí rakouský stát a priori neznamená, že v daném případě byla záruka poskytnuta státem (ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU). Zadavatel má za to, že v daném případě nedošlo k žádnému přímému či nepřímému dopadu na rozpočet příslušné veřejné instituce (Rakouska), když poskytovatelem záruky za úvěr je toliko soukromá (akciová) společnost, jejímž akcionářem je jiná soukromá (akciová) společnost. Zadavatel je toho názoru, že aby se o veřejnou podporu jednalo, tak by veřejná moc (rakouský stát) musela přímo vykonávat vliv na rozhodnutí při poskytování veřejné podpory. Jinými slovy řečeno, že by impuls k zaručení se za úvěr Vybraného dodavatele spol. Postbus musel přijít od veřejné instituce (rakouského státu). Nic takového ovšem Stěžovatel v Námitkách netvrdí a nic takového ani nevyplývá z veřejně dostupných zdrojů. Ostatně Zadavatel nevidí důvod, proč by k něčemu takovému přímo Rakousko (jeho představitelé) přistupovalo. Jinak řečeno, o veřejnou podporu by se jednalo v případě, že by o ní rozhodovala přímo veřejná instituce (Postbus přitom není veřejnou institucí) nebo kdy veřejná instituce pověří soukromý či veřejný subjekt poskytnutí výhody/podpory (z ničeho nevyplývá, že by Postbus byl pověřen veřejnou institucí ke sjednání záruky za úvěr). V případech, kdy jsou opatření poskytovány subjekty odlišnými od veřejných institucí, jako jsou např. municipální společnosti, státní podniky, akciové společnosti kontrolované veřejnými institucemi je třeba vycházet z toho, že pouhý fakt, že určité opatření bylo přijato takovým subjektem, není samo o sobě postačující k závěru o přičitatelnosti veřejné instituci.“ K tomu zadavatel dále citoval pasáž z rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-482/99, ze kterého dle zadavatele plyne, že přičitatelnost veřejné podpory státem „kontrolovanému“ státnímu podniku může být dovozena z ukazatelů jako je začlenění podniku do struktur veřejné správy, povaha jeho činností a výkon těchto činností za normálních tržních podmínek s účastí soukromých provozovatelů, právní status podniku, míra dohledu vykonávaného veřejnými orgány nad řízením podniku nebo jakýkoliv jiný ukazatel, který naznačuje v konkrétním případě zapojení veřejných orgánů do přijetí opatření (poskytnutí podpory). Dle zadavatele přičitatelnost jednání státu dle citovaného rozhodnutí Soudního dvora však nemůže být vykládána tak, že dané opatření přijaly veřejné podniky kontrolované státem, neboť i když stát může kontrolovat veřejný podnik a uplatňovat dominantní vliv na jeho fungování, nelze automaticky předpokládat, že tento vliv byl vykonán v konkrétním případě. Dle zadavatele z ničeho nevyplývá, že by Postbus záruku za úvěr vybraného dodavatele sjednal na popud rakouského státu, což ani navrhovatel dle zadavatele netvrdí a zadavateli toto nevyplývá z veřejně dostupných informací. Zadavatel má za to, že Postbus není orgánem veřejné správy, který by vykonával jakoukoliv veřejnou moc, nýbrž provádí své činnosti jakožto autobusový dopravce za tržních podmínek v běžné hospodářské soutěži na relevantním trhu s jinými soukromými subjekty, přičemž jeho status podléhá soukromému právu, a především z žádných dostupných informací nevyplývá, že by rakouský stát měl učinit rozhodnutí, že Postbus poskytne vybranému dodavateli záruku za úvěr.

185.            Dle zadavatele „[s]kutečnost, že OBB Holding disponuje zmocněním k vykonávání jednotného strategického řízení a nakládání s veřejnými prostředky nijak neprokazuje poskytnutí veřejné podpory v daném případě, neboť oprávnění k jednotnému řízení vyplývá z povahy samotného koncernu a toho, že OBB Holding je mateřskou společností, která s ohledem na právní úpravu koncernu logicky vzato musí vykonávat jednotné řízení vůči společnostem dceřiným. Fakt, že OBB Holding nakládá s veřejnými prostředky dle Zadavatele rovněž nepředznamenává, že spol. Postbus poskytuje veřejnou podporu Vybranému dodavateli, když uvedené neznamená, že by právě spol. Postbus nakládala s veřejnými prostředky. Jinak řečeno, to, že některé společnosti ze skupiny OBB hospodaří s podporou státu, automaticky neznamená, že tuto podporu dostávají všichni členové skupiny. Skutečnost, že někteří členové OBB Holding jsou financováni přímými dotacemi z rakouských rozpočtů jednak neznamená, že takto je financována spol. Postbus (poskytující předmětnou záruku za úvěr), jednak dotace z veřejných rozpočtů na základě různých právních titulů získává množství společností nehledě na to, zda jsou či nejsou členy nějakého holdingu a bez ohledu na to, kdo je jejich konečným vlastníkem. Fakt, že někteří členové dozorčích rad společností ze skupiny OBB jsou zároveň zaměstnanci rakouského státu neznamená, že tito zaměstnanci jsou i v dozorčí radě Postbus, nadto dozorčí rada má standardně kontrolní pravomoci, nikoliv pravomoci týkající se obchodního vedení společnosti (vč. rozhodování o poskytnutí záruk za úvěr). Konečně, skutečnost, že se v minulosti ředitel OBB Holding stal spolkovým kancléřem a předsedou rakouské Sociální demokracie nijak nedokládá, že spol. Postbus je veřejnou institucí poskytující veřejnou podporu Vybranému dodavateli. Stejnou logikou bychom v českém prostředí museli dovodit, že členové koncernu Agrofert jsou veřejnou institucí, když jeho bývalý výkonný ředitel se stal ministerským předsedou.“ S ohledem na uvedené dle zadavatele nebyl naplněn znak veřejné podpory v podobě poskytnutí veřejné podpory veřejnými institucemi, neboť jednání Postbus není a priori přičitatelné rakouskému státu.

186.            K posouzení druhého znaku veřejné podpory zadavatel uvedl, že neshledal, že by došlo k jakémukoliv zvýhodnění vybraného dodavatele ve srovnání s ostatními dodavateli na trhu, a že navrhovatel vycházel v námitkách z premisy, že Postbus poskytl vybranému dodavateli bezúplatnou záruku za úvěr. Zadavatel uvedl, že „Vybraný dodavatel v návaznosti na výzvu Zadavatele zaslal vyjádření, ze kterého vyplývá, že předpoklad Stěžovatele o bezúplatném poskytnutí záruky za úvěr byl chybný, neboť ručení za úvěr bylo poskytnuto za tržních podmínek, kdy Vybraný dodavatel hradí Postbus poplatek XX % [Zadavatel neuvádí, konkrétní procentuální výši poplatku z důvodu obchodního tajemství Vybraného dodavatele] jistiny ročně, což Vybraný dodavatel považuje za podmínku, která je ve skutečnosti ještě méně výhodná než běžné podmínky na finančním trhu. Vybraný dodavatel dále doložil několik faktur dokazujících, že hradí Postbus poplatky za ručení za předmětný úvěr. Vybraný dodavatel dále doložil znalecké posouzení od spol. Expert Group s.r.o. ze kterého Zadavatel dovozuje, že ručení Postbus za úvěr je poskytnuto na základě odpovídajících tržních podmínek.“ Zadavatel uvedl, že dospěl k názoru, že postup Postbus nezvýhodňuje vybraného dodavatele v důsledku veřejné podpory oproti jiným dodavatelům působícím na relevantním trhu, resp. že má za to, že určité zvýhodnění při sjednávání úrokové sazby od Raiffeisenbank souvisí se skutečností, že vybraný dodavatel je členem koncernu, v rámci kterého je mateřská společnost ochotna převzít záruku za úvěr sjednaný dceřinou společností. Dle zadavatele se z hlediska Postbus jedná svým způsobem o pochopitelný krok, neboť každé snížení úrokové marže je snížením nákladů, které vyústí ve zvýšení zisku po zdanění, a tedy i prospěchu Postbus jakožto 100 % vlastníka vybraného dodavatele. Nadto má zadavatel za to, že sjednávání jakýchkoliv obchodních smluv mezi členy koncernu neodpovídající tržním podmínkám by bylo pro tyto subjekty mimořádně rizikové z daňových hledisek. Výše, do jaké je ochotna se mateřská společnost podílet na záruce za úvěr dceřiné společnosti, je dle zadavatele odvislá zejména od velikosti a možností samotné mateřské společnosti, jejího majetku a závazků, rizikovostí dlužníka a daného dluhu pro věřitele, dobou splatnosti dluhu, měnou dluhu atd. Skutečnost, že si vybraný dodavatel díky své mateřské společnosti může dovolit výhodnější podmínky úvěru, není důvodem pro konstatování veřejné podpory. Stejným způsobem by dle zadavatele mohl postupovat jakýkoliv člen jakéhokoliv koncernu, kdy bude záležet pouze na ochotě a možnostech mateřské společnosti ohledně výše zaručení za úvěr dceřiné společnosti, kdy z logiky věci, čím vyšší zaručení co možná nejvíce bonitního ručitele (mateřské společnosti) se následně projeví v úrokových sazbách, tím spíše hovoříme-li o úvěru za stovky milionů korun. Dle zadavatele skutečnost, že by se navrhovatel jako mateřská společnost v rámci koncernu ICOM transport takto nezaručila za úvěr některé ze svých dceřiných společností nepředznamenává, že když to udělá jiná mateřská společnost z jiného koncernu, tak že se jedná o zakázané jednání. Vzhledem k tomu zadavatel neshledal ani druhý znak veřejné podpory za naplněný, neboť výše úrokových sazeb dle sjednaného úvěru vybraného dodavatele s Raiffeisenbank vychází z postavení vybraného dodavatele v rámci koncernu.

187.            Zadavatel dále uvedl, že vzhledem k tomu, že nejsou naplněny dva ze čtyř znaků veřejné podpory ve smyslu čl. 107 SFEU, je nadbytečné se vyjadřovat k tomu, zda jsou v daném případě naplněny podmínky, které vylučují existenci veřejné podpory u individuálních záruk ve smyslu čl. 3.2. Sdělení o zárukách, nicméně z opatrnosti uvádí, že nemá pochyb o tom, že dlužník nemá finanční potíže, když hospodaření vybraného dodavatele je dle jím předložených informací stabilní a dlouhodobě ziskové, kdy vybraný dodavatel je od roku 2016 v celkovém zisku přesahujícím 64 mil. Kč, přičemž vybraný dodavatel byl ve ztrátě pouze v letech 2022 a 2023 (se ztrátou 193 000,- a 2 667 000,- Kč). Dále dle zadavatele jsou záruky za úvěr Postbus vázány na konkrétní finanční transakci a výše záruky je tak matematicky změřitelná. Stejně tak má zadavatel za prokázané, že za záruku se platí tržní cena, což vybraný dodavatel doložil znaleckým posouzením a fakturami, ze kterých plyne, že se v daném případě rozhodně nejedná o bezúplatnou záruku, jak tvrdí navrhovatel v námitkách. K tomu, zda záruka nepokrývá více jak 80 % nesplacené půjčky zadavatel uvedl, že nemá dostatek informací a nedokáže s určitostí říci, zda je či není tato podmínka naplněna, neboť z dostupných podkladů nedokáže seznat, jaká výše úvěru již byla splacena, jaká část ke splacení zbývá a za jakou část úvěru je Postbus aktuálně zaručen, nicméně již konstatoval, že se o veřejnou podporu nejedná z důvodu absence některých znaků veřejné podpory, a tak neshledává důvody, pro které by měl měnit svůj závěr o nedůvodnosti této námitky. Dále zadavatel uvedl, že se nebude blíže věnovat analýze výroční zprávy zpracované AUDIT ONE s.r.o. a sektorové analýze zpracované VGD Appraisal, s.r.o., neboť tyto dle jeho názoru nemají dopad do (ne)naplnění znaků veřejné podpory. Zadavatel uvádí, že považuje zprávu AUDIT ONE s.r.o. za souhrn nepřezkoumatelných domněnek, když obsahuje striktní závěry o finanční situaci vybraného dodavatele, aniž by tato analýza obsahovala jakékoliv výpočty a podkladová data. Dle zadavatele analýza AUDIT ONE s.r.o. srovnává nesrovnatelné podniky s nesouvisejícími odvětvími a údaji a vychází z mylné konstrukce, že míra zadluženosti má přímou souvislost s výší investic. Analýza AUDIT ONE s.r.o. dle zadavatele obsahuje konstatování, že úroková sazba ve výši 3,95 % je nestandardně nízká, a to z důvodu ručení za úvěr rakouským státem, zadavatel má za to, že takto striktní a závažné konstatování není možné ze strany auditorské společnosti uvést bez toho, aniž by byly brány v potaz okolnosti jako je měna, v níž je úvěr poskytnut a splácen, doba a struktura splatnosti úvěru, seniorita dlužníka, bonita dlužníka, jakož i samotné zajištění dluhu a osoba ručitele a jeho výše uvedené kvalitativní i kvantitativní charakteristiky. Sektorovou analýzu VGD Appraisal, s.r.o. zadavatel neshledává relevantní pro posouzení znaků veřejné podpory, když tato se zabývá zejména obvyklou mírou zadlužení dodavatelů v odvětví dopravy a porovnáním dalších údajů vyplývajících z výročních zpráv vybraného dodavatele s relevantním odvětvím, což dle zadavatele nejsou údaje, které by měly dokazovat poskytnutí veřejné podpory ze strany rakouského státu.

Skutečnosti zjištěné z odborného stanoviska OVP

188.            V odborném stanovisku OVP je uvedeno, že pravomoci Úřadu jsou vymezeny zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění, a že Úřad je v oblasti veřejné podpory koordinačním, monitorovacím, poradenským a konzultačním orgánem. Současně je zde uvedeno, že v pravomoci Úřadu není rozhodovat o tom, zda v konkrétním případě (ne)došlo k naplnění všech znaků veřejné podpory, přičemž rozhodovací pravomoc v této oblasti přísluší Evropské komisi a do určité míry také národním soudům. Dále je v odborném stanovisku OVP uvedeno, že »[z]ákladní kritéria definice veřejné podpory jsou stanovena v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, kdy v souladu s uvedeným ustanovením jsou s vnitřním trhem neslučitelná – a tedy zakázaná – opatření, která kumulativně splňují následující podmínky: 1) podpora je poskytnuta z veřejných prostředků (včetně prostředků veřejnoprávních subjektů), 2) podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní (tj. nejedná se o obecné opatření), 3) je narušena nebo hrozí narušení soutěže a 4) je ovlivněn obchod mezi členskými státy.

Ve Vámi předložené konkrétní situaci je otázkou, zda společnost ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. mohla tímto způsobem získat veřejnou podporu, pokud je součástí koncernu ÖBB-Holding AG a nepřímo tedy ve vlastnictví Rakouské republiky a pokud jsou jí uvedené služby poskytovány její mateřskou společností. S ohledem na skutečnost, že provozování autobusové dopravy je běžně předmětem nabídky na trhu, přičemž na trhu autobusové dopravy působí kromě domácích subjektů také subjekty zahraniční, lze mít za to, že znak (hrozby) narušení hospodářské soutěže a znak ovlivnění obchodu mezi členskými státy jsou naplněny. V předloženém případě jde tedy o posouzení naplnění zbývajících dvou znaků veřejné podpory, tj. státního původu poskytnutých prostředků či výhod a selektivního zvýhodnění konkrétního podniku. Pokud alespoň jeden ze znaků není splněn, pak k poskytnutí veřejné podpory nedošlo.

Dle Sdělení Komise o pojmu státní podpora (dále jen „Sdělení o pojmu“) musí státní původ podpory splňovat dvě kumulativní podmínky – poskytnutí výhody přímo či nepřímo ze státních prostředků a také přičitatelnost opatření státu. Zatímco i prostředky veřejných podniků jsou ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy brány jako státní prostředky, přičitatelnost opatření státu (zde poskytnutí záruky za úvěr a zajištění finanční služby cash-poolingu) je u veřejných podniků méně zjevná a nelze ji bez dalšího posouzení presumovat. Je nutné zjistit, zda se na poskytnutí opatření podílely orgány veřejné moci. I když je stát v pozici, kdy může veřejný podnik kontrolovat a ovlivňovat jeho činnost, nelze v konkrétním případě automaticky předpokládat skutečný výkon této kontroly. Veřejný podnik může jednat více či méně nezávisle podle míry autonomie, kterou mu stát ponechává. Z toho důvodu se přičitatelnost opatření státu vždy posuzuje dle okolností případu a z kontextu, ve kterém bylo toto opatření přijato. Odst. 43 Sdělení o pojmu uvádí možné ukazatele přičitatelnosti opatření státu:

a) skutečnost, že dotyčný subjekt nemohl přijmout sporné rozhodnutí, aniž by zohlednil požadavky orgánů veřejné moci;

b) přítomnost faktorů organické povahy, které spojují daný veřejný podnik se státem;

c) skutečnost, že podnik, jehož prostřednictvím byla podpora poskytnuta, musel zohlednit pokyny vydané vládními orgány;

d) začlenění veřejného podniku do struktur veřejné správy;

e) povaha činností veřejného podniku a jejich výkon na trhu v rámci běžných podmínek hospodářské soutěže se soukromými subjekty;

f) právní postavení podniku (zda se na něj vztahuje veřejné právo, nebo obecné obchodní právo). Nicméně pouhou skutečnost, že veřejný podnik byl založen ve formě kapitálové společnosti podle obecného práva, není možné považovat za dostačující pro vyloučení přičitatelnosti státu, a to s ohledem na samostatnost, kterou tato právní forma danému podniku poskytuje;

g) intenzita dohledu vykonávaného orgány veřejné moci nad vedením podniku;

h) jakýkoliv jiný ukazatel, který by svědčil o účasti orgánů veřejné moci na přijetí dotyčného opatření nebo o nepravděpodobnosti toho, že se přijetí neúčastnily, s ohledem na rozsah tohoto opatření, jeho obsah nebo podmínky.

Příkladem, kdy Soudní dvůr EU odmítl automatické chápání přičitatelnosti, že jako jediné kritérium pro existenci veřejné podpory bylo hodnoceno organické spojení veřejného podniku se státem, je Rozsudek C-482/99, Francie v. Komise. Kroky, které v daném případě činil veřejný podnik ve prospěch své dceřiné společnosti, byly vyhodnoceny za přípustné, protože soukromý investor by jednal stejně. Jiný přístup by totiž znamenal znevýhodňování právní formy veřejného podniku oproti soukromému.

Opačným příkladem pak může být Rozhodnutí Komise (EU) 2016/7883 o veřejné podpoře, kterou poskytla také formou cash-poolingu a zárukou za úvěry spolková země Porýní-Falc dceřiné společnosti provozující letiště ve Frankfurtu. V daném případě měl stát v rozhodné době nad prostředky cash-poolingu přímou či nepřímou kontrolu a vlastním jménem zajišťoval financování pro podnik na finančním trhu. Na uvedené navazuje i hodnocení druhého znaku veřejné podpory – zda opatřením došlo u veřejného podniku k selektivnímu zvýhodnění. Zvýhodněním je jakákoliv hospodářská výhoda, kterou by podnik za běžných tržních podmínek nezískal. Jak cash-pooling, tak ručení mateřské společnosti za její dceřiný podnik jsou standardní nástroje finančního trhu, rozhodující je proto, zda podmínky, za kterých byly služby poskytnuty, odpovídají tržním podmínkám. Hospodářské transakce veřejnoprávních subjektů nepředstavují veřejnou podporu, pokud se řídí zásadou investora v tržním hospodářství. Tento postup předpokládá, že veřejnoprávní subjekt jedná stejně, jak by v podobné situaci jednal subjekt v tržním hospodářství. Při uplatňování kritéria subjektu v tržním hospodářství je třeba ponechat stranou veškeré aspekty, které výlučně souvisejí s úlohou určitého členského státu jakožto orgánu veřejné moci (např. sociální aspekty, aspekty regionální politiky a odvětvové aspekty). Soulad s tržními podmínkami se pak zpravidla posuzuje ex ante dle informací, které byly dostupné v okamžiku přijetí opatření. Ke způsobům zjištění souladu podmínek opatření s tržními podmínkami lze také odkázat na kap. 4.2.3. Sdělení o pojmu (…) V případě záruky poskytnuté za příznivějších podmínek, než jsou tržní podmínky, s ohledem na hospodářskou situaci dlužníka, by byla poskytnuta tomuto dlužníkovi výhoda. O veřejnou podporu se však nebude jednat, pokud bude záruka srovnatelná s tržními transakcemi (např. pomocí referenčního srovnání). Aby se usnadnilo posuzování, zda je záruka v souladu s kritériem subjektu v tržním hospodářství, zpracovala Evropská komise v pokynech Sdělení o zárukách řadu podmínek, jejichž splněním je možné mít za to, že je existence veřejné podpory vyloučena. Podle uvedeného Sdělení je k vyloučení existence podpory obvykle dostačující, že dlužník nemá finanční potíže, že záruka je vázána na konkrétní transakci, že věřitel nese část rizika (záruka není neomezená) a že dlužník platí za záruku tržně orientovanou cenu. O veřejnou podporu formou poskytnutí služby cash-poolingu nebo záruky za bankovní úvěr se bude jednat pouze tehdy, pokud budou kumulativně splněny všechny výše uvedené definiční znaky veřejné podpory. Vyloučení kteréhokoliv z nich znamená, že v daném případě se o veřejnou podporu nebude jednat. Obecně tedy nelze obě služby považovat za veřejnou podporu jen proto, že byly poskytnuty veřejným subjektem. Klíčovým faktorem je posouzení, zda tato opatření jsou přičitatelná státu a zda poskytla podniku takové podmínky, které byly výhodnější než aktuální podmínky na trhu. Každý případ proto musí být posuzován individuálně na základě konkrétních okolností. Vyhodnotit, zda určitým opatřením dochází ke kumulativnímu naplnění definičních znaků veřejné podpory a pokud ano, tak volba vhodné výjimky z obecného zákazu veřejné podpory, přísluší případnému poskytovateli (zde Rakouské republice). Poskytovatel by tedy měl potvrdit či vyvrátit argumenty stěžovatele, že služba cash-poolingu byla prostřednictvím ÖBB Finanzierung-services nařízena, financována či kontrolována státem – zde Rakouskou republikou. Obdobně u poskytnutí záruky za bankovní úvěr je nutno prokázat, zda organizace z pozice ručení veřejného subjektu získala u bankovní společnosti Raiffeisenbank, a.s. výhodnější podmínky (poplatky, úrokové sazby), které neodpovídají běžným tržním podmínkám. Cestou k vyhodnocení (ne)přítomnosti veřejné podpory pro poskytovatele může být

-          odpovídající doklady o službách cash-poolingu a bankovní záruky (smlouvy, zápisy rozhodnutí) a čestné prohlášení podniku, že se buď nejedná o veřejnou podporu nebo byla podpora poskytnuta podle schválených výjimek;

-          nezávislý ekonomicko-právní posudek, který odůvodňuje, proč dané opatření nesplňuje znaky veřejné podpory;

-          stanovisko poskytovatele možné podpory (zde např. zástupce rakouského státu), které potvrzuje, že podpora byla poskytnuta podle schválených výjimek nebo že nejde o veřejnou podporu, protože se stát žádným způsobem na předmětných ekonomických transakcích nepodílel.

Při vyhodnocení je vhodné postupovat dle výše uvedených předpisů, tj. Sdělení o pojmu a Sdělení o zárukách, a také dle v těchto předpisech uvedené rozhodovací praxe Evropské komise a SDEU. (…) V předloženém případě, dle našeho názoru, pokud zadavatel vyhodnotí, že uchazeč předložil zadavateli přesvědčivé důkazy (vizte vodítka shora), že předmětné transakce proběhly za tržních podmínek, o veřejnou podporu se nejedná. S právní relevancí mohou (ne)naplnění definičních znaků veřejné podpory konstatovat pouze Evropská komise a národní soudy, jak uvedeno výše.«

Právní posouzení

189.            Úřad na úvod konstatuje, že navrhovatel v návrhu brojí proti postupu zadavatele při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele. Dle navrhovatele zadavatel postupoval při posouzení MNNC nesprávně, když vybraného dodavatele vybral k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky namísto toho, aby jej ze zadávacího řízení vyloučil.

190.            Úřad předně k institutu MNNC v obecné rovině uvádí, že zákon v ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Dle Úřadu smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem tedy chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně, včas či za stanovených podmínek. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 5 As 180/2016-32 ze dne 14. 9. 2017, v němž konstatoval, že »[s]myslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat „konkurenční výhodu“ oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.«

191.            Úřad dále uvádí, že komentářová literatura uvádí, že „[p]osouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je obligatorní úkon zadavatele v rámci každého zadávacího řízení. Volbu okamžiku, ve kterém zadavatel toto posouzení nabídkových cen v průběhu zadávacího řízení učiní, jakož i rozhodnutí o tom, ve vztahu ke kterým účastníkům řízení přezkoumání nabídkové ceny provede, ponechává ZVZ do značné míry na úvaze zadavatele. ZVZ v tomto směru zadavateli stanoví pouze následující limity. Posouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba provést vždy alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli, a to nejpozději před odesláním oznámení o výběru dodavatele (§ 123). V případě, že zadavatel v zadávacím řízení mimořádně nízkou nabídkovou cenu neidentifikuje a účastníka nevyzve k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, platí obecně, že není povinen tento svůj postup v dokumentaci o zadávacím řízení blíže zdůvodňovat.“[8]

192.            Úřad tak uvádí, že v případě, že zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení jako mimořádně nízkou, příp. získá-li podezření o přítomnosti MNNC, pak je jeho povinností postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj. že účastník zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že daný účastník zadávacího řízení neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízká vlivem nedodržování právních předpisů nebo že daný účastník obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně jeho písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, stíhá zadavatele povinnost podle § 113 odst. 6 zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou. Vyjma situací, kdy je nutné postupovat podle § 113 odst. 6 zákona a obligatorně vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, tedy ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“, což znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některých z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout, zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí, či nikoliv. S tímto oprávněním zadavatele je tak bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např. ohroženo řádné plnění veřejné zakázky, nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží jen a pouze zadavateli. V této souvislosti lze rovněž opětovně odkázat na výše uvedenou komentářovou literaturu: „Je v prvé řadě na zadavateli, zda a do jaké míry vyhodnotí odůvodnění jako opodstatněné. Zadavatel si nikdy nemůže být zcela jist, zda je veřejná zakázka za nabídnutou cenu realizovatelná, neboť se o tom předem nemůže v praxi přesvědčit. Zákon proto nechává na rozhodnutí zadavatele, zda riziko v konkrétním případě podstoupí či nikoli, tedy zda zdůvodnění přijme jako dostatečné či nikoli. Je rovněž na zadavateli, zda v případě nedostatečného zdůvodnění v souladu s § 46 svoji žádost o objasnění zopakuje či doplní, anebo nikoli. Z těchto důvodů je vyloučení účastníka řízení ve smyslu § 48 odst. 4 konstruováno jako právo, nikoli jako povinnost zadavatele.“

193.            K obdobným závěrům pak dospěl i Krajský soud v Brně, který v rozsudku č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016 k institutu MNNC uvádí mj. následující: »[J]e pravdou, že právní úprava na věc aplikovatelná (§ 77 ZVZ) ukládala zadavateli (hodnotící komisi) v případě zjištění mimořádné nabídkové ceny, aby si vyžádal zdůvodnění a pro případ nezdůvodnění či neopodstatněného zdůvodnění uchazeče povinně vyloučil, nyní účinná právní úprava (byť účinná až od 1. 10. 2016, tedy poté, co rozhodoval žalovaný), tj. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahuje v § 48 odst. 4 konstrukci, podle níž v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel účastníka zadávacího řízení může vyloučit (tedy nemusí) – tuto povinnost má pouze ve výjimečných případech, jak na ně pamatuje § 113 odst. 6 tohoto zákona. I z toho zdejší soud nutně dovozuje posun ve vnímání institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v tom směru, že nově je upřednostňována odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj „podezřele výhodných“ před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu uzavřít; to ve výsledku také může směřovat k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké nabídkové ceny tu přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní dodavatele (resp. zajištění korektní soutěže mezi dodavateli), nýbrž spíše zadavatele, na něhož se pak zároveň klade vyšší odpovědnost při rozhodování o tom, zda se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jedná a jak při zjištění (nezdůvodněné) mimořádně nízké ceny postupovat.«

194.            Úřad dále konstatuje, že zadavatel je povinen v průběhu celého zadávacího řízení, tedy při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejné zakázky dodržovat základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, a to mimo jiné zásadu transparentnosti. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly správní soudy a taktéž Úřad ve své rozhodovací praxi. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo v této souvislosti dovozeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ K dané problematice se vyjádřil rovněž i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, ve kterém zdůraznil, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Cílem zásady transparentnosti je tedy v zásadě vyloučit existenci rizika upřednostňování a svévole zadavatele a transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.Úřad tedy konstatuje, že zadavatel musí mít na základě získaných informací od účastníka zadávacího řízení možnost objektivně posoudit nabízenou cenu. Jak již bylo uvedeno výše, je to právě zadavatel, kdo nese odpovědnost za veřejnou zakázku a musí zvážit všechna rizika s existencí MNNC spojená. Při posuzování a vyhodnocování MNNC je tak zcela pochopitelný důraz kladený na maximální dodržení zásady transparentnosti, což potvrdil např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 31 Af 48/2018- 63 ze dne 24. 9. 2019, kde uvedl, že „[p]ro dodržení zásady transparentnosti musí být postup zadavatele především přezkoumatelný. Z dokumentace o zadávacím řízení musí být v prvé řadě seznatelné, že se zadavatel objasněním mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval a s jakým výsledkem.“

195.            K tomu pak lze uvést, že Úřad toliko dohlíží na to, aby podmínky, za kterých je výběr dodavatele prováděn, byly férové pro všechny účastníky zadávacího řízení, přičemž v tomto smyslu posuzuje především dodržení zásady transparentnosti, která v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. K omezené pravomoci Úřadu při posuzování výběru nejvhodnější nabídky se opakovaně vyjadřovaly správní soudy, kdy lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 - 100 ze dne 6. 11. 2009, z něhož vyplývá následující: „Z judikatury správních soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek (…) Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek.“[9] Úřad tak má být garantem rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Právě uvedené závěry se vztahují i na přezkum postupu zadavatele týkajícího se posuzování existence MNNC a jejího případného zdůvodnění, jak bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 69/2021 – 68 ze dne 31. 8. 2023, ve kterém bylo dovozeno, že není úkolem soudu (a tedy potažmo ani úkolem Úřadu) zabývat se otázkou, zda konkrétní nabídka vůbec obsahovala MNNC nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté dodavatelem za dostatečné; přezkumné orgány se mají primárně zabývat tím, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem. Je to pouze zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou MNNC (k tomu obdobně viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07760/2020/321/HBa, sp. zn. ÚOHS-R0235/2019/VZ, ze dne 9. 3. 2020, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr ze dne 11. 12. 2019).

196.            Úřad tak uvedené shrnuje, že institut MNNC je ve smyslu zákona nástrojem ochrany samotného zadavatele, přičemž je pouze na něm, jakým způsobem posoudí nabídkové ceny ve vztahu k tomuto institutu. Úloha zadavatele ve vztahu k MNNC spočívá jak v její identifikaci, tedy rozpoznání nabídek, které evokují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takovou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit, tak v následném posuzování zdůvodnění MNNC ze strany účastníka zadávacího řízení a rizik spjatých s existencí MNNC. Pro dodržení zásady transparentnosti je nezbytné, aby zadavatel výsledek svého posouzení objasnění MNNC, na základě kterého uznal či neuznal objasnění příslušného účastníka zadávacího řízení, řádně zachytil v dokumentaci o zadávacím řízení. Přezkumná činnost Úřadu pak spočívá pouze v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek, tj. Úřad má za úkol pouze zkoumat, zda zadavatel ve věci posouzení MNNC v nabídce dotčeného účastníka zadávacího řízení postupoval podle zákona, a to zejména s důrazem na postup v souladu se zásadou transparentnosti. V tomto duchu Úřad přistoupil k posouzení šetřené věci.

K části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu porušování právních předpisů“

197.            Úřad uvádí, že navrhovatel v části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu porušování právních předpisů“ namítá, že vybraný dodavatel při kalkulaci počtu řidičů a s tím související výše mzdových nákladů postupoval v rozporu s právními předpisy týkajícími se předmětu veřejné zakázky, v důsledku čehož byl vybraný dodavatel schopen nabídnout v položce mzdových nákladů nižší hodnotu než navrhovatel. Dále navrhovatel v této souvislosti namítá, že pokud by zadavatel provedl řádné posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele, musel by zjistit, že vybraný dodavatel při kalkulaci počtu řidičů a s tím související průměrné výše mzdových nákladů na řidiče postupoval v rozporu s právními předpisy vztahujícími se k předmětu veřejné zakázky, přičemž jediným východiskem dané situace bylo dle navrhovatele vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona.

198.            Navrhovatel uvádí, že kalkuloval s minimálním počtem řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a vč. rezervy na dovolenou a nemocnost ve výši 15 %: 41,4 řidičů, resp. s minimálním počtem 36 řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a bez rezervy na dovolenou a nemocnost a s průměrnou výší mzdových nákladů na 1 řidiče ve výši 43 550 Kč. Navrhovatel dále uvádí, že dle rozhodnutí o námitkách vybraný dodavatel kalkuloval s minimálním počtem řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a vč. rezervy na dovolenou a nemocnost ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] %: [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, s minimální počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů pro plnění veřejné zakázky bez rezervy na dovolenou a nemocnost a s průměrnou výší mzdových nákladů na 1 řidiče ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč. Navrhovatel dále uvádí, že na základě údajů sdělených zadavatelem v rozhodnutí o námitkách si vyžádal zpracování expertního posouzení dané otázky, ze kterého vyplývá, že minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a bez rezervy na dovolenou a nemocnost je 34 řidičů s minimální průměrnou výší mzdových nákladů na 1 řidiče 42 554 Kč, přičemž tento počet zajistí řádné plnění veřejné zakázky v souladu s právními předpisy vztahujícími se k předmětu veřejné zakázky a rovněž zahrnuje ostatní činnosti spojené s výkonem práce řidiče. Navrhovatel v souvislosti s minimálním počtem řidičů potřebných k plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem dále v návrhu dovozuje, že pokud by vybraný dodavatel kalkuloval pro plnění veřejné zakázky s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiči, tak by jim nevznikal prostor pro výkon ostatních činností spojených s výkonem práce řidiče, a pokud by tyto činnosti do výkonu práce vybraný dodavatel zahrnul, generovalo by to roční přesčasovou práci v rozmezí 335 až 420 hodin, což je v rozporu s právními předpisy, a současně by průměrný měsíční náklad na 1 řidiče činil 43 660 - 44 383 Kč. 

199.            K postupu zadavatele při posuzování nabídky vybraného dodavatele z hlediska možné MMNC související se mzdovými náklady na řidiče potřebných pro plnění veřejné zakázky Úřad uvádí následující.

200.            Z Výzvy k objasnění č. 1  vyplývá, že zadavatel získal pochybnost, zda skupina nákladů nazvaná „Personálních náklady“ uvedená ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny (skládající se z položek „Mzdové náklady“, „Sociální a zdravotné pojištění“ a „Cestovné“ uvedených ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny) obsahuje MNNC či nikoliv, a proto vybraného dodavatele mj. požádal o zdůvodnění výše „Personálních nákladů“ a o potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, nebo o předložení upraveného položkového rozpočtu ve smyslu § 46 odst. 3 zákona spočívající v úpravě jednotlivých nákladových hodnot formuláře pro zpracování nabídkové ceny (při zachování celkové nabídkové ceny).

201.            V odpovědi ze dne 2. 7. 2024 vybraný dodavatel předložil zadavateli upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny a sdělil, že stanovil novou jednotkovou cenu v položkách „Mzdové náklady“, „Sociální a zdravotné pojištění“ a „Zisk“, resp. zadavateli sdělil jednotkové ceny, které v nově předloženém formuláři pro zpracování nabídkové ceny stanovil. Současně vybraný dodavatel prohlásil, že náklady v dílčí skupině „Personální náklady obsahují“ obsahují veškeré náklady, které do této skupiny nákladů spadají. Vybraný dodavatel rovněž potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 zákona. Z Protokolu č. 2 vyplývá, že po posouzení odpovědi vybraného dodavatele ze dne 2. 7. 2024 komise zadavatele doporučila vybrat vybraného dodavatele k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Následně zadavatel přistoupil k výběru vybraného dodavatele, přičemž v oznámení o výběru 1 uvedl, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC. Proti oznámení o výběru podal navrhovatel námitky ze dne 7. 8. 2024, které rovněž směřovaly proti posouzení MNNC, přičemž zadavatel předmětné námitky částečně odmítl a částečně jim vyhověl. Z oznámení o přijetí opatření k nápravě dále vyplynulo, že zadavatel zrušil oznámení o výběru 1 a „Rozhodnutí o výběru ve formě usnesení Rady Kraje Vysočina č. 1247/23/2024/RK ze dne 9. 7. 2024“. Dále z Protokolu č. 3 vyplývá, že se zadavatel rozhodl optikou námitek navrhovatele znovu přezkoumat nabídku vybraného dodavatele z hlediska možné MNNC, resp. že vyzve vybraného dodavatele k objasnění MNNC mj. ve vztahu ke mzdám řidičů.

202.            V námitkách ze dne 7. 8. 2024 (konkrétně v části „B.2 Mzdy řidičů“) navrhovatel mj. uvedl, že minimální potřebný denní počet řidičů pro zajištění plnění veřejné zakázky je 36 řidičů a za předpokladu, že bude vybraný dopravce poskytovat řidičům 4 týdny dovolené a bude mít u řidičů sedmiprocentní nemocnost, bude vybraný dodavatel pro řádné plnění veřejné zakázky potřebovat 41,4 řidičů, resp. nižší počet řidičů než 41,4 bude dle navrhovatele v rozporu s právními předpisy, zejména ve vztahu k povinnostem dodržování bezpečnostních přestávek, délky směn či denních/týdenních odpočinků. Dále navrhovatel uvedl, že, bude-li vybraný dodavatel vyplácet mzdy pouze na úrovni legislativního minima, bude průměrná mzda činit 39 369 Kč, tedy pokud bude vybraný dodavatel kalkulovat s nižší mzdou, bude kalkulace vybraného dodavatele dle navrhovatele v rozporu s právními předpisy v oblasti odměňování zaměstnanců. Navrhovatel současně doplnil, že jako stávající dopravce kalkuloval ve své nabídce s celkem 42 řidiči se mzdou 43 550 Kč.

203.            Ve Výzvě k objasnění č. 2 zadavatel vybraného dodavatele mj. vyzval ke sdělení, s jakým počtem řidičů pro plnění předmětné veřejné zakázky uvažuje, k potvrzení, že na předložené kalkulaci trvá, a k potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, nebo k úpravě formuláře pro zpracování nabídkové ceny. Rovněž zadavatel vyzval vybraného dodavatele k předložení výpočtu, který bude svým charakterem odpovídat výpočtu, který provedl navrhovatel v části „B.2 Mzdy řidičů“ námitek ze dne 7. 8. 2024, a to i v případě, kdy účastník přistoupí k úpravě položkového rozpočtu ve smyslu § 46 odst. 3 zákona.

204.            V odpovědi ze dne 21. 8. 2024 vybraný dodavatel mj. uvedl, že pro plnění veřejné zakázky kalkuluje s počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, přičemž tento počet byl stanoven na základě podrobné analýzy provozních potřeb a je výsledkem optimalizace, která zohledňuje efektivní plánování směn (systém střídání směn – rotování řidičů mezi oběhy) a která umožňuje efektivně stanovit potřebný počet řidičů, aniž by byly narušeny bezpečnostní předpisy, přičemž denní potřeba řidičů činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů v pracovní dny v době školního vyučování a záloha pro případ nemoci a dovolených činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů vč. požadované operativní zálohy. Dále vybraný dodavatel sdělil, že průměrný fond pracovní doby ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – DENNÍ ČASOVÁ HODNOTA]) zohledňuje celkovou dobu jízdy, manipulaci s vozidly, přestávky a další nutné úkony za současného respektování všech zákonných limitů, včetně maximální délky směny a požadovaného odpočinku, přičemž [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ZPŮSOB STANOVENÍ SMĚN]. Dále vybraný dodavatel uvedl koeficienty pro výpočet potřebného počtu řidičů a řidičů pro zálohu ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA]). K tomu vybraný dodavatel dále předložil Denní oběhy Humpolecko obsahující tabulku s přiřazením počtu řidičů k jednotlivým vozidlům (oběhům), ze kterého vyplývá, že minimální denní počet řidičů v době školního vyučování vybraný dodavatel stanovil na [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] a že směny plánuje tak, že [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ZPŮSOB STANOVENÍ SMĚN]. V odpovědi ze dne 21. 8. 2024 vybraný dodavatel rovněž uvedl, že ve své kalkulaci zohlednil potřebu bezpečnostních přestávek a potřebu denního a týdenního odpočinku tak, jak vyžadují právní předpisy, dále že průměrnou výši mzdy pro řidiče stanovil nad legislativním minimem ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč, kterou plánuje v roce 2025 navýšit na [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč, a že do mzdových nákladů zahrnul i [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA A NÁZEV PROFESE] se mzdou [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč.

205.            Z Protokolu č. 4 vyplývá, že zadavatel na základě informací poskytnutých vybraným dodavatelem v odpovědi ze dne 21. 8. 2024 konstatoval, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká a že pochybnosti o odměňování řidičů byly objasněním vybraného dodavatele rozptýleny, neboť je zjevné, že vybraný dodavatel uvažuje mzdy řidičů nad úrovní legislativního minima a jeho cenotvorba tak nevznikla jako důsledek porušování pracovněprávních předpisů. Zadavatel v Protokolu č. 4 současně uvedl, že komise zadavatele uvedené posuzovala rovněž na základě vyjádření externího odborníka, který konstatoval, že uvedený počet řidičů je pro plnění předmětu veřejné zakázky reálný, přičemž zadavatel uvedl, že nedisponuje žádnými relevantními informacemi, které by vedly k závěru, že vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, a proto přistoupil k výběru vybraného dodavatele k plnění veřejné zakázky, což rovněž vyplývá z oznámení o výběru 2.

206.            V námitkách (tj. v námitkách proti oznámení o výběru 2) navrhovatel uvedl, že dle jeho výpočtu „je nejnižší počet řidičů pro plnění veřejné zakázky, jímž lze zajistit splnění veškerých zákonných požadavků i požadavků na bezpečnost práce, 41,4 řidiče (tj. 36 řidičů pro provozní potřebu a 5,4 řidiče na pokrytí čerpání dovolených a nemocnosti řidičů).“

207.            V rámci přípravy nového rozhodnutí o námitkách[10] zadavatel dodatečně vyzval Výzvou k objasnění č. 4 vybraného dodavatele k vyjádření se k dílčí části námitek s názvem „Neoprávněná veřejná podpora vybraného dodavatele ve formě záruky za úvěr“, resp. „Neoprávněná veřejná podpora vybraného dodavatele na základě účasti v cash-poolingu navázaném na Rakouskou republiku“. Na Výzvu k objasnění č. 4 vybraný dodavatel reagoval dvěma odpověďmi, a to odpovědí ze dne 26. 2. 2025 týkající se počtu řidičů a odpovědí ze dne 28. 2. 2025 týkající se veřejné podpory. Současně dne 6. 3. 2025 zaslal vybraný dodavatel zadavateli vyjádření Odborového svazu dopravy.

208.            V odpovědi ze dne 26. 2. 2025 vybraný dodavatel zadavateli sdělil, že doplňuje své vyjádření ohledně počtu řidičů nad rámec odpovědi ze dne 21. 8. 2024 a že předkládá Měsíční plán řidičů, který detailně dokládá rozvržení směn a oběhů s počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, který potvrzuje, že denní potřeba řidičů v době školního vyučování činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů a že k dispozici je [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] záložních řidičů, přičemž pracovní doba je efektivně rozdělena mezi různé typy oběhů včetně střídání směn [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ZPŮSOB STANOVENÍ SMĚN] při respektování všech zákonných omezený týkajících se bezpečnostních přestávek, denního a týdenního odpočinku. Úřad uvádí, že Měsíční plán řidičů, který vybraný dodavatel přiložil k odpovědi ze dne 26. 2. 2025, obsahuje tabulku s podrobným rozvržením řidičů na jednotlivé dny v rámci jednoho měsíce a současně uvádí, že celkový počet řidičů činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA], resp. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] záložních řidičů (záloha ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] %).

209.            Ve vyjádření Odborového svazu dopravy je potvrzeno, že počet [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů pro oblast č. 7 (tj. pro předmět plnění veřejné zakázky) odpovídá požadavkům na zajištění dopravní obslužnosti (viz bod 145. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

210.            Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že si zadavatel počet řidičů uvedených vybraným dodavatelem nechal posoudit CD ze společnosti „KORID LK, spol. s r. o.“ a následně AB z Českého vysokého učení technického v Praze. CD v e-mailové zprávě ze dne 23. 8. 2024 uvedl, že vybraný dodavatel zpracoval správně počet řidičů nutný pro jeden provozní školní den, tj. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů. AB v e-mailové zprávě ze dne 2. 3. 2025 uvedl, že zadavatelem zaslané podklady vybraného dodavatele dokládají schopnost vybraného dodavatele zajistit provoz všech předepsaných spojů s nabízeným počtem řidičů a zajistit takový režim směn řidičů a jejich střídání, kdy jsou dodrženy jak odpočinky denní, tak odpočinky týdenní. Současně AB uvedl, že vybraný dodavatel dokládá způsob řešení provozní zálohy a počet řidičů tvořící personální zálohu pro nemocnost a dovolené, která je uvažována ve standartní výši, a že tedy není dán důvod, který by bránil spolehlivému zajištění provozu ze strany vybraného dodavatele.

211.            Úřad uvádí, že z výše popsaného postupu zadavatele vyplývá, že se zadavatel prokazatelně zabýval tím, zda nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, resp. že se zadavatel mj. ve světle námitek ze dne 7. 8. 2024 a námitek navrhovatele zabýval, zda vybraným dodavatelem uváděný počet řidičů a s tím související průměrná výše mzdy řidiče je z hlediska dodržování právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky vyhovující. Úřad uvádí, že vybraný dodavatel v návaznosti na výzvu zadavatele sdělil, s jakým počtem řidičů kalkuluje pro plnění veřejné zakázky ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů záložních vč. operativní zálohy) společně s výší mzdy pro jednoho řidiče ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč, která má být navýšena na [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] Kč), přičemž svoji kalkulaci počtu řidičů podložil tabulkou s denními oběhy v době školního vyučování pro oblast č. 7, kdy ke každému vozidlu (oběhu) přiřadil jím potřebný počet řidičů společně s popisem, jakým způsobem stanovuje směny řidičů tak, aby byla dodržena všechna bezpečnostní pravidla. Vybraný dodavatel zadavateli vedle popisu, jakým způsobem plánuje směny řidičů, rovněž sdělil, jaký stanovil fond pracovní doby a že v kalkulaci zohledňuje bezpečnostní přestávky a denní a týdenní odpočinek atd. Nad rámec toho vybraný dodavatel dodatečně doložil i měsíční plán řidičů pro danou oblast, který popisuje rozložení jednotlivých řidičů mezi jednotlivá vozidla (oběhy) v rámci celého měsíce, a dále vyjádření Odborového svazu dopravy potvrzující, že celkový plánovaný počet řidičů odpovídá požadavkům na zajištění dopravní obslužnosti, resp. předmětu plnění veřejné zakázky. Úřad dodává, že zadavatel od vybraného dodavatele rovněž obdržel ve smyslu § 113 odst. 4 zákona potvrzení, že vybraný dodavatel při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Dále Úřad uvádí, že si zadavatel nechal dvakrát externě posoudit vybraným dodavatelem stanovené počty řidičů, přičemž CD sdělil, že vybraný dodavatel dle jeho názoru zpracoval počet řidičů potřebných pro jeden provozní školní den (tj. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů) správně, a AB sdělil, že doklady předložené vybraným dodavatelem dokládají schopnost zajistit provoz všech předepsaných spojů s nabízeným počtem řidičů s dodržením denních a týdenních odpočinků, přičemž není dán důvod, který by bránil spolehlivému zajištění provozu ze strany vybraného dodavatele.

212.            Dle názoru Úřadu tedy zadavatel obdržel od vybraného dodavatele dostatečné a podrobné podklady pro to, aby byl schopen zhodnotit, zda vybraným dodavatelem uvedený počet řidičů a s tím se pojící průměrná výše jejich odměny je pro plnění veřejné zakázky dostačující, resp. zda z objasnění vybraného dodavatele vyplývá, že budou ve vztahu k počtu řidičům a jejich odměňování dodržovány pracovněprávní předpisy, povinnosti plynoucí z kolektivní smlouvy nebo právní předpisy vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky, když obdržel od vybraného dodavatele podrobné informace o počtu řidičů, záložních řidičů, výše mezd, stanovení fondu pracovní doby, způsobu organizování směn řidičů, podrobného rozložení řidičů v rámci měsíce apod. Úřad dále dodává, že z žádného externího posouzení, které si ve vztahu k počtu řidičů nechal zadavatel zpracovat, nevyplývá, že by při denním počtu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, resp. celkovém počtu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů (zahrnující [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] záložních řidičů) mělo docházet k porušování právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, případně že by se stanoveným fondem pracovní doby ze strany vybraného dodavatele nebylo možné zajistit řádné plnění předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy v šetřeném případě zadavatel objasnění vybraného dodavatele akceptoval (a MNNC v nabídce vybraného dodavatele neshledal) a vybraného dodavatele nevyloučil podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona, když nedospěl k závěru, že z vybraným dodavatelem předloženého objasnění vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, nespatřuje Úřad v takovém postupu zadavatele rozpor se zákonem. Současně Úřad doplňuje, že skutečnost, že si nechal zadavatel vybraným dodavatelem předložený počet řidičů externě posoudit (a to od 2 osob odlišných od zadavatele), přičemž se zadavatel tedy nespokojil pouze s předloženými podklady od vybraného dodavatele, svědčí o transparentním postupu zadavatele.

213.            Úřad dodává, že na uvedeném závěru nic nezmění navrhovatelem v návrhu uvedená argumentace dovozená na základě expertního posouzení, které si nechal po obdržení rozhodnutí o námitkách zpracovat a ze kterého dle navrhovatele vyplývá, že není možné plnit veřejnou zakázku s počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů, resp. že při použití [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů budou ze strany vybraného dodavatele porušovány právní předpisy vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky, a proto Úřad ani nepřistoupil k ověřování skutečností uvedených v expertním posouzení, které navrhovatel připojil k návrhu. Úřad v této souvislosti podotýká, že sám navrhovatel je ve své argumentaci týkající se minimálního potřebného počtu řidičů a s tím související výší mzdy nekonzistentní, což považuje Úřad za zmatečné. Úřad uvádí, že v námitkách ze dne 7. 8. 2024 navrhovatel namítal, že minimální potřebný denní počet řidičů pro řádné plnění veřejné zakázky je 36 řidičů, resp. 41,4 řidiče za předpokladu, že bude vybraný dopravce poskytovat řidičům čtyři týdny dovolené a bude mít u řidičů sedmiprocentní nemocnost. V námitkách navrhovatel uvedl, že trvá na tom, že s nižším počtem řidičů než 41,4 (36 řidičů pro provozní potřebu a 5,4 řidičů na pokrytí dovolené a nemocnosti) nelze zajistit plnění veřejné zakázky. V námitkách navrhovatel dále výslovně zdůraznil, že si uvedený počet řidičů nechal potvrdit u externího odborníka pro oblast dopravy, který konstatoval, že za dodržení veškerých zákonných požadavků bezpečnosti práce nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky s nižším počtem, než je 41,4 řidiče. Po obdržení rozhodnutí o námitkách obsahující mj. sdělení zadavatele, s jakým počtem řidičů bude vybraný dodavatel zajišťovat plnění veřejné zakázky, si navrhovatel nechal zpracovat nové expertní posouzení, v rámci něhož již byl minimální potřebný počet stanoven, resp. snížen na 34 řidičů, tedy přesně o [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA SLOVY] řidiče navíc, než uvedl vybraný dodavatel jako minimální denní potřebu řidičů. Pokud tedy nejdříve z pohledu navrhovatele minimální počet řidičů nemohl být nižší než 41,4, resp. 36 bez rezervy na dovolené a nemocnost a následně jej však bylo možné snížit na 34 řidičů vč. operativní zálohy a bez rezervy na dovolenou a nemocnost, Úřad nepovažuje za nemožné, že by nebylo reálné řádně plnit veřejnou zakázku i za použití denního počtu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů (a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů záložních) kalkulovanými vybraným dodavatelem. Úřad si tak v této souvislosti klade otázku, proč navrhovatel svou domněnku, že minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a bez rezervy na dovolenou a nemocnost činí 34 řidičů, neuvedl již v námitkách ze dne 7. 8. 2024 nebo v námitkách, pokud takový počet považuje navrhovatel za relevantní a objektivně správný. Změna argumentace navrhovatele ve vztahu k minimálnímu počtu řidičů, ke které došlo až po obdržení rozhodnutí o námitkách, jež obsahovalo mj. informaci o minimálním počtu řidičů nabízených vybraným dodavatelem, vyvolává z pohledu Úřadu určité pochybnosti o věrohodnosti a objektivitě tvrzení navrhovatele ve vztahu k minimálnímu počtu řidičů (když výpočet minimálního počtu řidičů potřebných pro plnění předmětu veřejné zakázky není z pohledu Úřadu nijak podmíněn počtem řidičů stanovených vybraným dodavatelem). Takovou změnu argumentace navrhovatele, resp. snížení minimálního počtu řidičů tak nelze dle názoru Úřadu přehlédnout, neboť z uvedených skutečností vyplývá, že ani samotnému navrhovateli není zřejmý přesný minimální počet řidičů nezbytný pro reálné plnění předmětu veřejné zakázky.

214.            K tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatel v kalkulaci nezahrnul veškeré činnosti řidičů předvídané právními předpisy (zejména rezervu na nemocnost a ostatní činnosti spojené s výkonem práce řidiče – tankování, mytí vozidel, přejezdy, odvody tržeb apod.), když vybraný dodavatel kalkuluje s průměrným fondem pracovní doby [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČASOVÁ HODNOTA] denně, resp. že by minimální průměrný denní fond řidiče při použití [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů měl činit 7 hodin 34 minut, Úřad uvádí následující. Předně dle Úřadu navrhovatel ničím nepodkládá správnost svého výpočtu minimálního průměrného denního fondu pracovní doby řidiče 7 hodin 34 minut, tj. „68 824 / ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA]/1,08) / 21 / 12 = 7,56“ předloženého ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, resp. navrhovatel ničím nedokládá, že předmětným způsobem se průměrný denní fond pracovní doby řidiče pro danou veřejnou zakázkou má počítat. Rovněž dle Úřadu navrhovatel ničím nedokládá, jakým způsobem dospěl k tomu, že s průměrným denním fondem pracovní doby řidiče [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČASOVÁ HODNOTA] stanoveným vybraným dodavatelem nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky a že při naplnění daného průměrného denního fondu pracovní doby řidiče by vybraný dodavatel poskytoval řidičům pouze 9 dní dovolené, a to při nulové nemocnosti řidičů a současně by řidičům nebyly hrazeny další činnosti spojené s výkonem práce řidiče. Rovněž dle Úřadu navrhovatel ničím nedokládá své tvrzení, že vybraný dodavatel nezahrnul do kalkulace řidičů rezervu na nemocnost a ostatní činnosti spojené s výkonem práce řidiče. Úřad dále uvádí, že vybraný dodavatel zadavateli v odpovědi ze dne 21. 8. 2024 sdělil, že kalkuloval s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiči a [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] záložními řidiči pro případ nemocnosti nebo dovolených a že průměrný denní fond pracovní doby řidiče zohledňuje celkovou dobu jízdy, manipulaci s vozidly, přestávky a další nutné úkony. Dále Úřad uvádí, že CD, který se ve svém vyjádření (e-mailové zprávě) ze dne 23. 8. 2024 zabýval mj. i průměrným denním fondem pracovní doby řidiče uvedeným vybraným dodavatelem v odpovědi ze dne 21. 8. 2024, k danému sdělil, že vybraný dodavatel dodal údaje pouze za školní dny a že tedy fond pracovní doby řidiče nemůže posoudit (viz bod 144. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně dle Úřadu CD výslovně neuvedl, že by se vybraným dodavatelem stanovený průměrný denní fond pracovní doby řidiče jevil (i bez informací mimo školní dny) jako nereálný, resp. porušující právní předpisy související s předmětem veřejné zakázky. Rovněž dle Úřadu ani AB, který disponoval od vybraného dodavatele odpovědí ze dne 26. 2. 2025 (zahrnující i Měsíční plán řidičů) nedospěl k závěru, že by vybraným dodavatelem stanovený počet řidičů měl zapříčinit porušování právních předpisů souvisejících s předmětem veřejné zakázky, když uvedl, že neshledává důvod, který by z pohledu personálního zajištění měl bránit spolehlivému zajištění provozu a plnění předmětné veřejné zakázky ze strany vybraného dodavatele (viz bod 146. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu tedy nic nenasvědčuje tomu, že by s průměrným denním fondem pracovní doby řidiče stanoveným vybraným dodavatelem nebylo možné zajistit řádné plnění zakázky, jak tvrdí navrhovatel. Úřad pro úplnost podotýká, že navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že „s vybraným dodavatelem uvedeným průměrným fondem pracovní doby řidiče nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, jak Navrhovatel podrobně vyargumentoval v podaném Návrhu“, nicméně návrh navrhovatele neobsahuje konkrétní hodnotu minimálního průměrného denního fondu pracovní doby řidiče, se kterou by dle navrhovatele bylo možné zajistit řádné plnění veřejné zakázky, resp. z návrhu nevyplývá, na základě jakých skutečností má hodnota minimálního průměrného fondu pracovní doby řidiče činit právě 7 hodin 34 minut (příp. jinou časovou hodnotu).

215.            K tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatel provedl netransparentní a neurčitý výpočet řidičů potřebných pro plnění veřejné zakázky, neboť je založen na neurčitých koeficientech vycházejících ze zkušeností vybraného dodavatele, resp. že počet řidičů není výsledkem odpovědné a přesné kalkulace, ale pouze nepodloženým odhadem vybraného dodavatele, Úřad uvádí, že navrhovatel nepředložil žádné důkazy, které by dokládaly, že vybraný dodavatel stanovil potřebný počet řidičů na základě pouhého odhadu, jak tvrdí, a jde tak o pouhé subjektivní hodnocení navrhovatele. Dle Úřadu naopak vybraný dodavatel zadavateli předložil nejen koeficienty, na základě kterých stanovil počty řidičů vč. záloh, ale také Denní oběhy Humpolecko a Měsíční plán řidičů, ze kterých dle Úřadu vyplývá, jaké potřebné počty řidičů k jednotlivým vozidlům (oběhům) přiřadil, přičemž současně zadavateli představil systém, na základě jakého plánuje směny řidičů tak, aby byly zachovány bezpečnostní přestávky a týdenní a denní odpočinky. Dle Úřadu tedy vybraný dodavatel zadavateli předložil podklady umožňující zadavateli přezkoumat správnost jeho výpočtu počtu řidičů. K tomu Úřad rovněž uvádí, že je běžné, že dopravci zohledňují při kalkulaci personálních zdrojů také vlastní provozní zkušenosti, resp. že způsob, jakým jednotliví dopravci (dodavatelé) nakládají s fondem pracovní doby, je nutné posuzovat individuálně a nelze tedy aplikovat jednotný model pro všechny dodavatele bez dalšího, což by ostatně popíralo samou podstatu hospodářské soutěže. Úřad podotýká, že i sám navrhovatel na několika místech v návrhu (a námitkách) svou argumentaci zakládá na svých zkušenostech dopravce, resp. na zkušenostech stávajícího dopravce. Dle Úřadu tedy z vybraným dodavatelem předložených dokumentů nevyplývá, že by při stanovení počtu řidičů vycházel z neurčitých koeficientů, resp. odhadů, jak tvrdí navrhovatel.

216.            K tvrzení navrhovatele, že způsob výpočtu počtu řidičů označil CD za značně rizikový, Úřad uvádí, že navrhovatel nesprávně interpretuje vyjádření CD, neboť CD na žádném místě v e-mailových zprávách zaslaných zadavateli neoznačil postup vybraného dodavatele nebo výpočet použitý vybraným dodavatelem za „značně rizikový“ ani takový postup výslovně nezpochybnil. Dle Úřadu je tedy toto tvrzení navrhovatele nepodložené a neodpovídá obsahu e-mailové komunikace mezi CD a zadavatelem. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel externím odborníkům nepředal kompletní podklady pro řádné posouzení kalkulace vybraného dodavatele, neboť jim nepředložil oběhy na víkendy, ale pouze na pracovní dny, a externí odborníci tak nemohli být schopni řádně stanovit celkový potřebný počet řidičů pro plnění veřejné zakázky a jejich závěry musely být založeny na pouhých odhadech, Úřad uvádí následující. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že CD se k počtu řidičů stanovených vybraným dodavatelem vyjádřil dne 23. 8. 2024, tedy v době, kdy zadavatel disponoval od vybraného dodavatele odpovědí ze dne 21. 8. 2024 obsahující denní počet řidičů v době školního vyučování (kdy je dle vybraného dodavatele potřebný nejvyšší počet řidičů do provozu) a počet záložních řidičů, přílohou byly rovněž Denní oběhy Humpolecko, přičemž CD uvedl, že počet [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů stanovený vybraným dodavatelem, který je nutný pro jeden provozní školní den, je správný. Úřad podotýká, že kalkulace počtu řidičů pro školní dny představuje klíčový prvek při stanovení celkového personálního zajištění předmětu plnění veřejné zakázky, neboť právě ve školních dnech dochází k nejvyšší intenzitě provozu a k největšímu zatížení dopravních kapacit. Dále Úřad uvádí, že AB se k počtu řidičů vyjádřil dne 2. 3. 2025, tedy v době, kdy zadavatel disponoval od vybraného dodavatele i odpovědí ze dne 26. 2. 2025, jejíž přílohou byl Měsíční plán řidičů, přičemž, jak již bylo uvedeno, AB dospěl k závěru, že s počtem řidičů stanovených vybraným dodavatelem je možné řádně plnit veřejnou zakázku. Dle Úřadu tedy nelze souhlasit s navrhovatelem, že externí odborníci vycházeli z neúplných podkladů, resp. nelze souhlasit s navrhovatelem, že závěry externích odborníků jsou založeny na pouhých odhadech.

217.            Úřad dále podotýká, že navrhovatel v návrhu uvedl, že „minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky vč. operativní zálohy a bez rezervy na dovolenou a nemocnost“ činí 34 řidičů, přičemž konkrétně uvedl, že 26 oběhů generuje teoretickou potřebu 1 řidiče, 3 oběhy generují teoretickou potřebu 2 řidičů a 2 řidiči připadají na zadavatelem požadovanou operativní zálohu. Z návrhu tedy vyplývá, že navrhovatelem uváděný minimální počet řidičů pro plnění veřejné zakázky (34) zahrnuje i operativní zálohu, nicméně vybraný dodavatel stanovil denní potřebu řidičů na [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] ([OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÉ HODNOTY OBĚHŮ NA POČET ŘIDIČŮ]) a záloha (vč. stanovené operativní zálohy) činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů [viz „Kalkulujeme s počtem [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů (včetně operativní zálohy dle požadavků zadavatele) jako zálohou pro případ nemocnosti nebo dovolených“]. Když tedy navrhovatel uvádí, že není možné plnit veřejnou zakázku s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidiči za současného dodržení právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, resp. že minimální počet potřebných řidičů pro řádné plnění veřejné zakázky činí 34, tak dle Úřadu srovnává zcela odlišné hodnoty řidičů, kdy jím stanovená hodnota 34 řidičů zahrnuje operativní zálohu a hodnota [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA] řidičů stanovená vybraným dodavatelem nezahrnuje operativní zálohu (ta je vybraným dodavatelem stanovena samostatně, resp. je zahrnuta v samostatném počtu záložních řidičů). Dle Úřadu tedy argumentace navrhovatele o personální nedostatečnosti vychází z porovnání odlišně koncipovaných údajů a navrhovatel nebere v úvahu skutečný způsob započítání zálohy vybraným dodavatelem.[11] Úřad pro úplnost doplňuje, že dle zadávací dokumentace nečinila minimální operativní záloha 2 vozidla, jak uvádí navrhovatel v návrhu, ale pouze 1 vozidlo (viz bod 118. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

218.            Současně Úřad pro úplnost dodává, že kritérii pro hodnocení nabídek byla „Nabídková cena“ (za kalendářní rok) a „Maximální garantované průměrné stáří vozového parku“ (do 84 měsíců), přičemž váha kritéria „Nabídková cena“ činila 90 %, zadavatel tedy při hodnocení obdržených nabídek kladl váhu především na nabídkovou cenu. Zadavatelem stanovený předpokládaný roční objem kilometrů činí 1 898 025,7. Z dokumentu „Výpočet bodového hodnocení“ vyplývá, že nabídková cena navrhovatele činí 78 635 205 Kč a nabídková cena vybraného dodavatele činí 77 961 500 Kč. Rozdíl mezi nabídkovou cenou navrhovatele a vybraného dodavatele tedy činí 673 705 Kč. Rozdíl v jednotkové ceně (Kč/km) mezi vybraným dodavatelem a navrhovatelem po zaokrouhlení na dvě desetinná místa činí 0,35 Kč/km. Z pohledu Úřadu tedy ani samotná nabídková cena vybraného dodavatele neindikuje výrazný výkyv, který by mohl vzbudit významným způsobem pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele, když rozdíl v jednotkové ceně mezi vybraným dodavatelem a navrhovatelem činí pouze 35 haléřů a celkový rozdíl nabídkových cen činí 673 705 Kč, a to za situace, kdy se nabídkové ceny vybraného dodavatele a navrhovatele pohybují v řádu vyšších desítek milionů korun.

219.            Závěrem je dle Úřadu nutné také připomenout, že tvůrcem nabídky vybraného dodavatele je sám vybraný dodavatel, resp. nabídka je výsledkem jeho vlastního rozhodovacího procesu, který reflektuje nejen jeho vnitřní postupy, ale rovněž jeho know-how a dosavadní zkušenosti, a tedy i samotné nastavení počtu řidičů potřebných pro plnění veřejné zakázky odráží zkušenosti vybraného dodavatele s plánováním směn řidičů, se zajišťováním dopravní obslužnosti v rámci jiných veřejných zakázek apod. Obchodní model vybraného dodavatele tedy nemusí odpovídat modelu, který zvolil navrhovatel, resp. nabídky jednotlivých účastníků zadávacího řízení se mohou lišit, aniž by to znamenalo, že dochází k porušování právních předpisů souvisejících s předmětem veřejné zakázky, resp. pluralita řešení jednotlivých účastníků zadávacího řízení je pouze přirozenou součástí soutěžního prostředí veřejných zakázek.

220.            Dle Úřadu tedy v nyní posuzované věci nic nenasvědčuje tomu, že zadavatel porušil zákon, když vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona z důvodu, že z objasnění vybraného dodavatele vyplývá, že nabídka vybraného dodavatele v souvislosti s průměrnými mzdovými náklady na řidiče je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona.  

221.            Úřad tedy uzavírá, že v intencích namítaných skutečností předmětné části návrhu nelze v postupu zadavatele spatřovat rozpor se zákonem.

K části návrhu „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu přijetí neoprávněné veřejné podpory“

222.            Další část návrhu navrhovatele směřuje proti „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu přijetí neoprávněné veřejné podpory“. Dle názoru navrhovatele byly u vybraného dodavatele naplněny všechny znaky neoprávněné veřejné podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU získané nepřímo od rakouského státu, přičemž dle navrhovatele tato neoprávněná podpora umožnila vybranému dodavateli nabídnout za plnění veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Úřad dále uvádí, že navrhovatel spatřuje neoprávněnou veřejnou podporu v účasti vybraného dodavatele v cash poolu členů Holdingu skrze společnost Finanzierungs-services, který je financován Rakouskou republikou, a dále v poskytnutí bezúplatné záruky za úvěr ze strany jediného akcionáře vybraného dodavatele – společnosti Postbus, která je ovládaná Rakouskou republikou.

223.            Dle navrhovatele mezi definiční znaky veřejné podpory, podle které musí být naplněny kumulativně, patří:

                  1.            „poskytnutí podpory veřejnými institucemi nebo z veřejných rozpočtů,

                  2.            podpora zvýhodňuje určitý podnik či odvětví výroby,

                  3.            možné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU

                  4.            možnost ovlivnění obchodu mezi členskými státy.“

224.            Úřad nejprve uvádí, že navrhovatel v dané části návrhu předně nesouhlasí s vyřízením jeho námitek ze strany zadavatele týkajících se možné neoprávněné veřejné podpory z důvodu účasti vybraného dodavatele v cash poolu členů Holdingu skrze společnost Finanzierungs-services a z důvodu poskytnutí záruky za úvěr ze strany společnosti Postbus, zejména s vypořádáním jeho argumentace týkající se druhého znaku veřejné podpory, který dle navrhovatele zkoumá, zda podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel v dané části návrhu tedy namítá i nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad nejprve posouzením toho, zda je odůvodnění rozhodnutí o námitkách v části namítané navrhovatelem, tj. v části týkajících se možné neoprávněné podpory v souladu s požadavky plynoucími z § 245 odst. 1 zákona.

225.            Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

226.            Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou. Současně Úřad doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách však není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

227.            Úřad předně konstatuje, že námitky navrhovatele ohledně možné neoprávněné veřejné podpory se týkaly účasti vybraného dodavatele v cash poolingu a dále poskytnutí záruky za bankovní úvěr vybranému dodavateli ze strany jeho jediného akcionáře. K samotnému obsahu námitek týkajících se cash poolingu Úřad odkazuje vzhledem k jejich rozsáhlosti na body 156. až 162. odůvodnění tohoto rozhodnutí a k obsahu námitek týkajících se záruky za úvěr odkazuje na body 163. až 166. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

228.            K reakci zadavatele na námitky navrhovatele, resp. k obsahu rozhodnutí o námitkách týkajícího se veřejné podpory pak Úřad odkazuje vzhledem k jeho rozsáhlosti na body 172. až 187. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

229.            Dále Úřad uvádí, že po přezkoumání rozhodnutí o námitkách zjistil následující. Zadavatel předně svůj postoj k posuzování možné veřejné podpory u vybraného dodavatele (a případnému posuzování jednotlivých znaků veřejné podpory) založil na skutečnosti, že není soudcem sporu, zda veřejná podpora byla poskytnuta či nikoliv, neboť tato pravomoc dle jeho názoru přísluší Evropské komisi, a dále že pokud zadavatel identifikuje v nabídce účastníka zadávacího řízení MNNC, je povinen jej vyzvat k objasnění MNNC, a tímto jsou jeho povinnosti ve vztahu k možné neoprávněné veřejné podpoře téměř vyčerpány. Zadavatel také uvedl, že posoudil objasnění předložené vybraným dodavatelem a že konstatoval, že z objasnění nevyplývá, že by vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Zadavatel dle svého názoru nedisponuje odůvodněním vybraného dodavatele, ze kterého by vyplývalo, že obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, ani rozhodnutím Evropské komise, a tedy nemá postaveno najisto, že byl naplněn důvod pro vyloučení vybraného dodavatele.

230.            Úřad ve vztahu k uvedenému uvádí, že zadavatel vymezil svůj postoj k námitkám navrhovatele týkajících se možné neoprávněné veřejné podpory, resp. k posuzování možného obdržení neoprávněné veřejné podpory vybraného dodavatele, když uvedl, že není oprávněn posuzovat, zda byly naplněny znaky veřejné podpory a že splnil všechny povinnosti, které mu v § 113 stanovuje zákon, přičemž tento zadavatelův postoj je dle názoru Úřadu přezkoumatelný, resp. je podrobný a srozumitelný. Úřad podotýká, že skutečnost, zda tento zadavatelův názor o posuzování veřejné podpory je či není správný, je otázkou meritorního posouzení dané věci, resp. na této skutečnosti nezávisí závěr, zda zadavatel námitky navrhovatele vypořádal v souladu s § 245 odst. 1 zákona či nikoliv.

231.            Úřad dále uvádí, že zadavatel (byť byl přesvědčen, že posouzení o tom, zda jde o možnou neoprávněnou veřejnou podporu, resp. posouzení, zda byly naplněny znaky dle čl. 107 SFEU, přísluší Evropské komisi) přistoupil i k posouzení naplnění jednotlivých znaků veřejné podpory dle čl. 107 SFEU, a to jak ve vztahu k účasti vybraného dodavatele v cash poolingu, tak k obdržení záruky za úvěr vybraného dodavatele.

232.            K možné neoprávněné veřejné podpoře ve formě cash poolingu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že dle jeho názoru nebyl naplněn první znak veřejné podpory dle čl. 107 SFEU, neboť skutečnost, že mateřská společnost vybraného dodavatele je vlastněna Rakouskou republikou neznamená, že finanční prostředky byly využity k financování cash poolingu, a že nelze účast v cash poolingu považovat za zatížení veřejných rozpočtů, ať už přímé či nepřímé. K druhému znaku veřejné podpory zadavatel především uvedl, že účast v cash poolingu sama o sobě nepředstavuje žádnou tržní výhodu, že jde o běžný finanční nástroj využívaný běžně v soukromém i veřejném sektoru. Dále zadavatel uvedl, že neexistuje důkaz, že by účast v cash poolingu poskytla vybranému dodavateli jakékoli netržní zvýhodnění oproti jeho konkurentům, přičemž argumentace navrhovatele související s naplněním daného znaku veřejné podpory se dle zadavatele zakládá výhradně na samotné účasti Rakouské republiky ve vlastnické struktuře (tj. že samotná účast Rakouské republiky ve vlastnické struktuře sama o sobě postačuje k naplnění daného znaku veřejné podpory). Současně zadavatel sdělil, že vybraný dodavatel doložil, že podmínky cash poolingu a veškeré transakce v rámci cash poolingu odpovídají tržním standardům. Dále zadavatel dovodil, že vzhledem k tomu, že dle jeho názoru nebyly naplněny první dva znaky veřejné podpory a s ohledem na skutečnost, že musí být všechny znaky veřejné podpory podle čl. 107 SFEU naplněny kumulativně, tak se nemusí dále posouzením, zda byl naplněn třetí a čtvrtý znak veřejné podpory, zabývat, a případně odkázal na argumentaci týkající se záruky za úvěr, přičemž dle zadavatele nebylo v daném případě žádné ovlivnění hospodářské soutěže a obchodu mezi členskými státy prokázáno.

233.            K možné neoprávněné veřejné podpoře ve formě záruky za úvěr vybraného dodavatele zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl, že by mohly být naplněny poslední dva znaky veřejné podpory. Dle zadavatele by mohl být naplněn třetí znak veřejné podpory, neboť jakákoliv výhoda poskytnutá z veřejných rozpočtů je způsobilá narušit hospodářskou soutěž. Rovněž by dle zadavatele mohl být naplněn i čtvrtý znak veřejné podpory, neboť zadávací řízení v České republice by bylo ovlivněno veřejnou podporou poskytnutou Rakouským státem. Nicméně dle zadavatele je nutné kumulativní naplnění všech čtyř znaků veřejné podpory dle čl. 107 odst. 1 SFEU, přičemž dle jeho názoru nebyl naplněn první a druhý znak veřejné podpory. K prvnímu znaku veřejné podpory zadavatel především uvedl, že pro jeho naplnění je třeba, aby o jejím poskytnutí rozhodla „veřejná moc“, či aby alespoň měla na její poskytnutí vliv, přičemž skutečnost, že na konci akcionářské struktury stojí rakouský stát, neznamená, že byla záruka poskytnutá státem. Současně dle zadavatele nedošlo k přímému či nepřímému dopadu na státní rozpočet rakouského státu, když poskytovatelem záruky je soukromá akciová společnost, jejímž akcionářem je jiná akciová společnost, a impuls k poskytnutí záruky za úvěr by musel přijít od rakouského státu, nic takového dle zadavatele však navrhovatel netvrdí a ani to nevyplývá z veřejných zdrojů. K tomu zadavatel odkázal na rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-482/99 a uvedl, že argumenty navrhovatele, které mají svědčit o vazbě Postbus na rakouský stát, se týkají Holdingu a jeho postavení vycházejícího ze zákona o spolkové železnici, což však dle zadavatele nedokládá poskytnutí neoprávněné veřejné podpory. K druhému znaku veřejné podpora zadavatel uvedl, že navrhovatel v námitkách u naplnění daného znaku vycházel z premisy, že Postbus poskytl vybranému dodavateli bezúplatnou záruku za úvěr, přičemž dle zadavatele je tento předpoklad navrhovatele chybný, neboť vybraný dodavatel předložil vyjádření, ze kterého vyplývá, že ručení za úvěr bylo poskytnuto za tržních podmínek, kdy vybraný dodavatel platí společnosti Postbus poplatek ve výši X % jistiny ročně, a současně vybraný dodavatel doložil několik faktur dokládajících, že společnosti Postbus hradí za ručení za úvěr poplatky. Rovněž zadavatel dodal, že určité zvýhodnění při sjednávání úrokové sazby od Raiffeisenbank souvisí se skutečností, že vybraný dodavatel je součástí koncernu, v rámci kterého je mateřská společnost vybraného dodavatele ochotna převzít záruku za úvěr sjednaný dceřinou společností, a že sjednávání smluv mezi členy koncernu neodpovídající tržním podmínkám by bylo pro tyto subjekty rizikové z daňových hledisek. Dle zadavatele skutečnost, že si vybraný dodavatel díky své mateřské společnosti mohl dovolit výhodnější podmínky úvěru, není důvodem pro konstatování veřejné podpory. Rovněž se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil i k naplnění podmínek, které vylučují existenci veřejné podpory u individuálních záruk ve smyslu čl. 3. 2. Sdělení o zárukách.

234.            Z uvedeného dle Úřadu vyplývá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil svůj postoj k námitkám navrhovatele týkajících se možné neoprávněné veřejné podpory a k naplnění (resp. nenaplnění) jednotlivých znaků veřejné podpory. Úřad dodává, že zadavatel i přes své přesvědčení, že otázka existence veřejné podpory náleží výlučně do kompetence Evropské komise, přistoupil k posouzení naplnění jednotlivých znaků veřejné podpory dle čl. 107 odst. 1 SFEU, a to jak ve vztahu  k účasti vybraného dodavatele v systému cash poolingu, tak i ve vztahu k obdržení záruky za úvěr. Tím dle Úřadu zadavatel prokázal maximální snahu o důsledné vypořádání všech relevantních skutečností, včetně těch, které dle jeho názoru přesahují rámec jeho zákonných povinností.

235.            Úřad dodává, že byť zadavatel v rozhodnutí o námitkách při posouzení třetího a čtvrtého znaku veřejné podpory týkající se účasti v cash poolingu uvedl, že není prokázáno, že by došlo k ovlivnění hospodářské soutěže a obchodu mezi členskými státy, a současně odkázal na argumentaci k záruce za úvěr, u které však uvedl, že by třetí a čtvrtý znak mohl být naplněn, nepovažuje Úřad tento možný rozpor v argumentaci zadavatele za podstatný, neboť z celého kontextu rozhodnutí o námitkách je zřejmý názor zadavatele, že dle jeho názoru nebyly naplněny první dva znaky veřejné podpory, a proto se nemusí zabývat posouzením, zda byl naplněn třetí a čtvrtý znak veřejné podpory.

236.            K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel vůbec nevyjádřil ke kritériu zvýhodnění v rámci druhého znaku veřejné podpory,a to jak ve vztahu ke cash poolingu, tak ve vztahu k záruce za bankovní úvěr, Úřad uvádí, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách obsahuje názor zadavatele k naplnění druhého znaku veřejné podpory, resp. obsahuje důvody, na základě kterých zadavatel dospěl k závěru, že tento znak veřejné podpory nebyl dle jeho názoru v obou případech naplněn. Úřad připomíná, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a podrobnost odůvodnění postoje zadavatele není nutné, aby zadavatel vypořádával námitky navrhovatele do nejmenších myslitelných podrobností, rozhodující je, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo podstatu podaných námitek, což dle Úřadu bylo v šetřeném případě splněno.

237.            K argumentu navrhovatele, že nelze odmítnout jeho námitky pouze z toho důvodu, že zadavatel nemá dostatek času ke zjištění skutečností potřebných pro posouzení namítaného porušení zákona, Úřad uvádí, že z obsahu rozhodnutí o námitkách nevyplývá, že zadavatel námitky odmítl z namítaného důvodu. Dle Úřadu zadavatel v rozhodnutí o námitkách v části nazvané „Ad neoprávněná veřejná podpora ve formě záruky za úvěr“ uvedl, že je nucen vypořádat námitky, k jejichž posouzení není oprávněn a jejichž posouzení náleží výlučně Evropské komisi, a že na rozdíl od Evropské komise je nucen možnost nedovolené veřejné podpory přezkoumat ve lhůtě 15 dní od doručení námitek, přičemž na rozdíl od Evropské komise nemá žádné nástroje na to, aby se mu dostalo dostatečných informací k posouzení veřejné podpory, nýbrž je nucen spoléhat na to, co dohledá z veřejně dostupných zdrojů, příp. na dokumenty, které mu předloží účastníci zadávacího řízení. Dále zadavatel uvedl, že „[o]statně Zadavatel si obtížně dokáže představit, jak by například vypořádal námitky obsahující argumentaci o nedovolené veřejné podpoře (subvenci) poskytnuté některým z nečlenských států (…) – nejedná se o žádnou teorii, dle Zadavatele nyní stačí přijít v námitkách proti výběru např. s tím, že poddodavatel vybraného dodavatele získal nedovolenou veřejnou podporu v zahraničí (nečlenském státě) a zadavatel se tímto bude muset věcně zabývat, což s ohledem na nutnost znalosti velmi specifické právní regulace a rozhodovací praxe unijních orgánů, nutnost znalosti místní (zahraniční, např. čínské) legislativy a nutností disponovat množstvím (cizojazyčných) pokladů pro věcně posouzení, znamená faktickou nemožnost vypořádání námitek v zákonné 15denní lhůtě a pro většinu zadavatelů i faktickou nemožnost řádného vypořádání námitek v rozsahu požadovaném Úřadem.“ Zadavatel současně uvedl, že „není orgánem, který by byl oprávněn přezkoumávat veřejnou podporu, nemá k tomu dostatečný aparát a možnosti pro získání všech relevantních informací – v tomto kontextu je nutné vnímat následující část Rozhodnutí o námitkách.“ Z uvedeného dle Úřadu nevyplývá, že zadavatel námitky navrhovatele odmítl z důvodu nedostatku času pro jejich vypořádání, zadavatel pouze uvedl, že má omezené možnosti a čas ke zkoumání možné neoprávněné podpory u vybraného dodavatele, a tedy že v tomto kontextu je nutné vnímat předmětné rozhodnutí o námitkách.

238.            K tvrzení navrhovatele, že zadavatel neuvedl v rozhodnutí o námitkách podrobné informace o podmínkách cash poolingu či záruky za úvěr uvedené v dokumentech, které zadavatel obdržel od vybraného dodavatele, z důvodu, že představují obchodní tajemství vybraného dodavatele, Úřad uvádí, že tato skutečnost nemá vliv na závěr, že se zadavatel s námitkami navrhovatele vypořádal podrobně a srozumitelně v souladu s § 245 odst. 1 zákona, neboť dle názoru Úřadu zadavatel námitky navrhovatele vypořádal v souladu se zákonem, resp. podrobně a srozumitelně vypořádal námitky navrhovatele i bez uvedení podrobných informací z dokumentů, které zadavatel od vybraného dodavatele obdržel. Z toho důvodu Úřad rovněž nepovažuje za nezbytné, aby bylo před samotným posouzením přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách jako předběžnou otázku posuzovat, zda se v případě údajů a dokumentů vybraného dodavatele, na které zadavatel odkazuje v rozhodnutí o námitkách, jednalo o obchodní tajemství vybraného dodavatele podle § 504 občanského zákoníku tak, jak požaduje navrhovatel v návrhu.

239.            Úřad tedy s ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že zadavatel při vyřizování námitek týkajících se možné neoprávněné veřejné podpory vybraného dodavatele dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, resp. nelze souhlasit s názorem navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách je nedostatečné a nepřezkoumatelné. Vzhledem k právě uvedenému tak Úřad přistoupil k posouzení samotné podstaty dané části návrhu, tedy k posouzení, zda měl zadavatel vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona, jak namítá navrhovatel v návrhu.

240.            Úřad uvádí, že dle názoru navrhovatele, jak již bylo uvedeno výše, obdržel vybraný dodavatel neoprávněnou veřejnou podporu, která umožnila vybranému dodavateli nabídnout za plnění veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Skutečnost, že vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, navrhovatel dovozuje ze skutečnosti, že se vybraný dodavatel účastní cash poolingu navázaném na Rakouskou republiku. Svůj závěr o obdržení neoprávněné podpory vybraným dodavatelem ve vztahu k účasti na cash poolingu navrhovatel zakládá na skutečnosti, že vybraný dodavatel je ze 100 % vlastněn společností Postbus, která je ze 100 % vlastněna společností Personenverkehr, která je ze 100 % vlastněna společností Holding, která ze 100 % vlastněna Rakouskou republikou. Současně navrhovatel argumentuje, že vybraný dodavatel je zapojen do cash poolu skrze společnost Finanzierungs-services a že cash pool je prostřednictvím společnosti Finanzierungs-services financován Rakouskou republikou, přičemž v důsledku účasti vybraného dodavatele v cash poolu vybraný dodavatel disponuje sníženými úrokovými náklady a rovněž zvýšenými úrokovými výnosy, kdy tyto finanční výhody jsou vybranému dodavateli poskytovány nepřímo od Rakouské republiky, tj. od státu z veřejných prostředků.

241.            Vedle účasti v cash poolingu navrhovatel spatřuje obdržení neoprávněné veřejné podpory vybraným dodavatelem také ve skutečnosti, že vybraný dodavatel obdržel záruku za bankovní úvěr. Konkrétně navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel obdržel bezúplatnou záruku za bankovní úvěr ze strany jeho jediného akcionáře, společnosti Postbus, která je ze 100 % vlastněna společností Personenverkehr, která je ze 100 % vlastněna společností Holding, která je ze 100 % vlastněna Rakouskou republikou, přičemž vybraný dodavatel čerpá bankovní úvěr od společnosti Raiffeisenbank, jehož výše činila ke konci roku 2023 celkem 580 mil. Kč a úroková sazba je od 1. 4. 2024 zafixována na 3,95 %. Současně navrhovatel dodává, že společnost Postbus poskytla Raiffeisenbank bezúplatnou záruku za úvěr vybraného dodavatele, a tedy díky nestandardně vysokému zadlužení může vybraný dodavatel nakupovat větší množství autobusů než jeho konkurenti a obsluhovat vyšší počet linek.

242.            Dle navrhovatele proto byly, jak v případě účasti vybraného dodavatele v cash poolingu, tak v případě obdržení záruky za úvěr, naplněny všechny znaky neoprávněné veřejné podpory, která umožnila vybranému dodavateli nabídnout za plnění veřejné zakázky MNNC. Dle navrhovatele zadavatel pochybil, když řádně neposoudil MNNC vybraného dodavatele a nezjistil tak, že je dán důvod pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona, resp. dle navrhovatele vybraný dodavatel zadavateli neprokázal soulad poskytnuté veřejné podpory s předpisy Evropské unie, a v důsledku toho mělo ze strany zadavatele dojít k vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona.   

243.            Dle Úřadu zadavatel zastává názor, že vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona je možné pouze za předpokladu, že by ze zdůvodnění MNNC vyplývalo, že nabídka je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, resp. zadavatel je toho názoru, že důvod pro vyloučení podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona musí být postaven na jisto, přičemž takovou jistotu lze dovodit pouze tehdy, pokud vybraný dodavatel sám odůvodní MNNC tím, že mu byla poskytnuta veřejná podpora, a zároveň není schopen prokázat, že obdržená veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, a současně je tato skutečnost založena závazným rozhodnutím Evropské komise. Zadavatel uvádí, že ani jedním nedisponuje a nemá tedy podklad, na základě něhož by mohl vybraného dodavatele vyloučit. Dle zadavatele z objasnění vybraného dodavatele nevyplývá, že by vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, resp. zadavatel MNNC v nabídce vybraného dodavatele neshledal. Zadavatel zastává názor, že není oprávněn posuzovat, zda vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu (tj. posuzovat, zda byly naplněny znaky veřejné podpory dle čl. 107 odst. 1 SFEU), neboť tato pravomoc přísluší Evropské komisi, a proto má dle zákona vycházet z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel rovněž uvedl, že se problematikou veřejné podpory nad rámec svých zákonných povinností zabýval, přičemž dle jeho názoru nedošlo k naplnění znaků veřejné podpory, a tedy se dle zadavatele o veřejnou podporu nejedná.

244.            Za účelem posouzení dané věci se Úřad (Sekce veřejných zakázek) nejprve obrátil na Oddělení veřejné podpory Úřadu a požádal jej o poskytnutí odborného stanoviska, resp. se Oddělení veřejné podpory dotázal, zda

·         lze obecně považovat účast společnosti v cash poolingu v rámci skupiny firem za veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU,

·         představuje účast vybraného dodavatele v cash poolingu v rámci Holdingu skrze společnost Finanzierungs-services veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU,

·         lze obecně považovat poskytnutí záruky za bankovní úvěr společnosti ze strany jejího jediného akcionáře za veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU,

·         představuje poskytnutí záruky za bankovní úvěr vybranému dodavateli společností Postbus veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

245.            Oddělení veřejné podpory Úřadu ve svém odborném stanovisku uvedlo, že Úřad je v oblasti veřejné podpory koordinačním, monitorovacím, poradenským a konzultačním orgánem, a že v jeho pravomoci není rozhodovat o tom, zda v konkrétním případě (ne)došlo k naplnění všech znaků veřejné podpory, neboť tato pravomoc přísluší Evropské komisi a do určité míry také národním soudům.

246.            Dle odborného stanoviska OVP základní kritéria definice veřejné podpory jsou stanovena v čl. 107 odst. 1 SFEU, kdy v souladu s uvedeným ustanovením jsou s vnitřním trhem neslučitelná – a tedy zakázaná – opatření, která kumulativně splňují následující podmínky: „1) podpora je poskytnuta z veřejných prostředků (včetně prostředků veřejnoprávních subjektů), 2) podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní (tj. nejedná se o obecné opatření), 3) je narušena nebo hrozí narušení soutěže a 4) je ovlivněn obchod mezi členskými státy.“

247.            Dle odborného stanoviska OVP v šetřeném případě u obou dotčených finančních nástrojů lze mít za to, že znak narušení hospodářské soutěže a znak ovlivnění obchodu mezi členskými státy jsou naplněny (tj. 3. a 4. znak veřejné podpory), a jde tedy o posouzení naplnění zbývajících dvou znaků veřejné podpory, tj. státního původu poskytnutých prostředků či výhod a selektivního zvýhodnění konkrétního podniku (tj. 1. a 2. znak veřejné podpory). Pokud alespoň jeden ze znaků není splněn, pak dle odborného stanoviska OVP k poskytnutí veřejné podpory nedošlo. Odborné stanovisko OVP uvádí, že dle Sdělení o pojmu státní podpora musí státní původ podpory splňovat dvě kumulativní podmínky – poskytnutí výhody přímo či nepřímo ze státních prostředků a také přičitatelnost opatření státu, a dále popisuje vodítka, které je možné pro posouzení tohoto znaku veřejné podpory využít. K druhému znaku veřejné podpory odborné stanovisko OVP uvádí, že zvýhodněním je jakákoliv hospodářská výhoda, kterou by podnik za běžných tržních podmínek nezískal, a že jak cash pooling, tak ručení mateřské společnosti za její dceřiný podnik, jsou standardní nástroje finančního trhu, rozhodující proto je ta skutečnost, zda podmínky, za kterých byly služby poskytnuty, odpovídají tržním podmínkám. Současně Oddělení veřejné podpory Úřadu v rámci odborného stanoviska ke způsobům zjištění souladu podmínek opatření s tržními podmínkami odkazuje na kap. 4.2.3. Sdělení o pojmu státní podpora a Sdělení o zárukách. 

248.            V rámci odborného stanoviska OVP je dále uvedeno, že „[v]yhodnotit, zda určitým opatřením dochází ke kumulativnímu naplnění definičních znaků veřejné podpory a pokud ano, tak volba vhodné výjimky z obecného zákazu veřejné podpory, přísluší případnému poskytovateli (zde Rakouské republice). Poskytovatel by tedy měl potvrdit či vyvrátit argumenty stěžovatele, že služba cash-poolingu byla prostřednictvím ÖBB Finanzierung-services nařízena, financována či kontrolována státem – zde Rakouskou republikou. Obdobně u poskytnutí záruky za bankovní úvěr je nutno prokázat, zda organizace z pozice ručení veřejného subjektu získala u bankovní společnosti Raiffeisenbank, a.s. výhodnější podmínky (poplatky, úrokové sazby), které neodpovídají běžným tržním podmínkám. Cestou k vyhodnocení (ne)přítomnosti veřejné podpory pro poskytovatele může být

-          odpovídající doklady o službách cash-poolingu a bankovní záruky (smlouvy, zápisy rozhodnutí) a čestné prohlášení podniku, že se buď nejedná o veřejnou podporu nebo byla podpora poskytnuta podle schválených výjimek;

-          nezávislý ekonomicko-právní posudek, který odůvodňuje, proč dané opatření nesplňuje znaky veřejné podpory;

-          stanovisko poskytovatele možné podpory (zde např. zástupce rakouského státu), které potvrzuje, že podpora byla poskytnuta podle schválených výjimek nebo že nejde o veřejnou podporu, protože se stát žádným způsobem na předmětných ekonomických transakcích nepodílel.

Při vyhodnocení je vhodné postupovat dle výše uvedených předpisů, tj. Sdělení o pojmu a Sdělení o zárukách, a také dle v těchto předpisech uvedené rozhodovací praxe Evropské komise a SDEU.“

249.            Úřad dále uvádí, že dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona je zadavatel povinen vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie.

250.            Dle Úřadu je zadavatel povinen provést posouzení MNNC ve vztahu alespoň k vybranému dodavateli v každém zadávacím řízení před odesláním oznámení o výběru, tj. jedná se o obligatorní úkon zadavatele v rámci každého zadávacího řízení, jak bylo uvedeno již výše v odvodnění tohoto rozhodnutí. V případě, kdy zadavatel MNNC identifikuje nebo mu je předeslán hodnověrný důvod se domnívat, že nabízená cena účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízká, nastupuje povinnost ověřit nabízenou cenu v intencích vlastních pochybností nebo takové vznesené námitky. Zadavatel je v dané situaci povinen vyzvat takového účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC a následně posoudit zdůvodnění MNNC, které mu zaslal dotazovaný účastník zadávacího řízení. Předmětná žádost o zdůvodnění MNNC, jež je třeba považovat za žádost dle § 46 zákona, nemá zákonem definované náležitosti, zadavatel má však povinnost požadovat, aby účastník zadávacího řízení, jehož nabídka obsahuje MNNC, mimo samotné zdůvodnění rovněž potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, přičemž pokud účastník zadávacího řízení uvedené skutečnosti ve svém zdůvodnění nepotvrdí, zadavatel má povinnost jej ve smyslu § 113 odst. 6 zákona ze zadávacího řízení vyloučit. Úřad tak dodává, že pokud je zadavateli dána hodnověrná indicie (tj. indicie, která má určitou kvalitu a míru konkrétnosti), že byla nebo zřejmě bude porušena podmínka dle § 113 odst. 4 písm. b) zákona, na kterou je vázána povinnost zadavatele účastníka zadávacího řízení vyloučit [ve smyslu § 113 odst. 6 písm. b) zákona], je třeba takovou indicii, zda není dán zákonný důvod k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, ze strany zadavatele prověřit. Současně je zadavatel povinen postupovat transparentně a tak, aby jeho postup byl přezkoumatelný, a to nejen tehdy, když se rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, ale i v případě, kdy se účastníka v zadávacím řízení rozhodne nevyloučit, a to přestože existují určité indicie, že by k takovému kroku mohl být podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona povinen.

251.            Dle Úřadu tedy v případě, kdy zadavatele obdrží indicie (námitky), že vybraný dodavatel může být příjemcem neoprávněné veřejné podpory, která zapříčinila MNNC v jeho nabídce, je třeba se jimi v míře odpovídající jejich podrobnosti ze strany zadavatele zabývat, resp. nelze je  automaticky odmítnout např. z důvodu, že pouze Evropská komise je oprávněna posuzovat, zda došlo k naplnění znaků veřejné podpory dle čl. 107 odst. 1 SFEU, nebo že vybraný dodavatel čestně prohlásil, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Úřad dodává, že v případě, že by zadavatel vycházel pouze z prohlášení účastníka zadávacího řízení, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, tak by zadavatel mohl dojít k závěru o obdržení neoprávněné veřejné podpory, která zapříčinila MNNC v nabídce účastníka zadávacího řízení, pouze v případě, kdy by se účastník zadávacího řízení k jejímu obdržení sám přiznal. Tím by se v praxi zcela znemožnilo naplnění povinnosti zadavatele reagovat na případné vznesené argumenty konkurentů vybraného dodavatele týkající se možného obdržení neoprávněné veřejné podpory. Dle Úřadu se posouzení, zda je nutné postupovat podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona, principiálně neliší od posouzení, zda je nutné postupovat dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona, neboť i v takovém případě se zadavatel při svém posouzení dostává do situací, kdy on sám nemá faktickou pravomoc závazně rozhodnout o tom, že k porušení právních předpisů skutečně dochází (neboť tuto pravomoc má pouze soud, resp. příslušný správní orgán).

252.            V šetřeném případě navrhovatel po podání námitek ze dne 7. 8. 2024 zaslal zadavateli dne 15. 8. 2024 dokument s doplňujícími informacemi k MNNC, ve kterém uvedl, že je přesvědčen, že vybraný dodavatel obdržel a v průběhu případného plnění veřejných zakázek bude čerpat neoprávněnou veřejnou podporu , a pokud vybraný dodavatel v rámci písemného zdůvodnění způsobu stanovení MNNC ve smyslu § 113 odst. 4 zákona prohlásil, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, tak zjevně uvedl nepravdivé údaje. Navrhovatel konkrétně sdělil, že vybraný dodavatel dle jeho názoru čerpá neoprávněnou veřejnou podporu od subjektů přímo navázaných na stát, resp. že se vybraný dodavatel účastní cash poolingu prostřednictvím společnosti Finanzierungs-services, který je financován Rakouskou republikou (blíže viz bod 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Následně navrhovatel v námitkách uvedl, že vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu nejen v souvislosti s jeho účastí v cash poolingu rakouského státu, ale i v důsledku obdržení bezplatné záruky za bankovní úvěr (jehož výše v roce 2023 činila 580mil. Kč s úrokovou sazbou zafixovanou od 1. 4 2024 na 3,95 %) ze strany jeho jediného akcionáře – společnosti Postbus, která je ovládána Rakouskou republikou, přičemž díky nestandartně vysokému zadlužení může nakupovat větší množství autobusů než jeho konkurenti.

253.            Úřad konstatuje, že v posuzovaném případě tedy navrhovatel výslovně poukázal na možné okolnosti nasvědčující tomu, že vybraný dodavatel mohl při přípravě své nabídky čerpat neoprávněnou veřejnou podporu a že tato podpora mohla vést k předložení mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. zadavatel obdržel od navrhovatele určité indicie (námitky), zda nabídková cena vybraného dodavatele neobsahuje MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory, konkrétně s ohledem na využití nástrojů jako je cash pooling a záruka za úvěr na straně vybraného dodavatele. Zadavatel byl tedy v postavení, kdy měl k dispozici konkrétní indicie, jež jej zavazovaly k ověření, zda se nejedná o situaci podléhající režimu § 113 odst. 6 písm. b) zákona.

254.            Dle Úřad však zadavatel není v takové situaci povinen provádět rozsáhlé právní či ekonomické šetření, resp. sám posoudit, zda se v konkrétním případě skutečně jedná o veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 SFEU, neboť jak vyplývá mj. z odborného stanoviska OVP, taková pravomoc přísluší výhradně Evropské komisi (a částečně národním soudům). Dle Úřadu tedy v případě, kdy zadavatel obdrží indicii o možném obdržení neoprávněné veřejné podpory, která zapříčinila MNNC účastníka zadávacího řízení, je vždy nutné zohlednit konkrétní okolnosti daného případu a míru pochybností na straně zadavatele o nabídkové ceně daného účastníka zadávacího řízení z hlediska možné přítomnosti MNNC a tyto skutečnosti uzpůsobit míře podrobnosti posuzování znaků veřejné podpory. Ve světle odborného stanoviska OVP může zadavatel při posuzování možné neoprávněné veřejné podpory na straně účastníka zadávacího řízení využít v něm přednesených možností (tj. zajistit si nezávislý ekonomicko-právní posudek, získat stanovisko poskytovatele možné veřejné podpory atd.) nebo využít jako vodítko dokumenty Evropské komise zabývající se veřejnou podporou (např. Sdělení o pojmu státní podpora, Sdělení o zárukách, příslušnou rozhodovací praxi Evropské komise a Soudního dvora EU) a následně provést přiměřené a racionální vyhodnocení získaných informací. Úřad dodává, že cílem však není nahrazovat posouzení Evropské komise, ale zajistit přiměřenou a přezkoumatelnou reakci zadavatele na námitky, které mohou mít dopad na zákonnost výběru dodavatele. V opačném případě, tj. pokud by zadavatelé museli každou námitku o možné neoprávněné podpoře na straně účastníka zadávacího řízení detailně posuzovat, resp. pokud by zadavatelé museli posuzovat to, zda účastník zadávacího řízení obdržel veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 SFEU a analyzovat všechny prvky veřejné podpory v podrobném rozsahu a s vysokou mírou právní a ekonomické preciznosti, vedla by tato situace k neúměrnému prodlužování zadávacích řízení a v krajním případě až k jejich faktické paralýze. Rovněž by takový postup mohl být využíván účastníky zadávacích řízení ke konkurenčním bojům a snahám vyloučit konkurenty ze zadávacích řízení, to však dle Úřadu není smyslem a účelem ustanovení § 113 zákona, resp. § 113 odst. 6 zákona, a nelze jej takovým způsobem vykládat.

255.            Zadavatel tedy dle Úřadu není oprávněn ani povinen autoritativně rozhodovat o tom, zda k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory skutečně došlo či nikoliv — tato pravomoc je výlučná Evropské komise a v rámci vnitrostátního práva příslušných soudů. Z tohoto důvodu je zadavatel povinen postupovat pouze v rozsahu, který mu zákon stanoví, tedy zejména posoudit, zda existují relevantní indicie, které nasvědčují tomu, že nabídková cena účastníka je mimořádně nízká z důvodu neoprávněné veřejné podpory. V případě, že takové indicie existují, má zadavatel povinnost požádat dotčeného účastníka o podání zdůvodnění, a to včetně doložení podkladů, které podporují jeho tvrzení o neexistenci neoprávněné veřejné podpory.

256.            Úřad uvádí, že zadavatel v šetřeném případě v rámci prošetřování námitek ze dne 7. 8. 2024 vyzval Výzvou k objasnění č. 2 vybraného dodavatele ke sdělení, s jakým počtem řidičů a jakou mzdou plánuje plnit veřejnou zakázku, přičemž po obdržení doplňujících informací k MNNC ze dne 15. 8. 2024 zadavatel Výzvou k objasnění č. 3 vyzval vybraného dodavatele k vyjádření se k těmto doplňujícím informacím k MNNC souvisejících s účastí vybraného dodavatele na cash poolingu. Vybraný dodavatel v reakci na tuto výzvu v odpovědi ze dne 21. 8. 2024 uvedl, že navrhovatel opírá své námitky o vlastnickou strukturu vybraného dodavatele jako důkaz čerpání veřejné podpory, přičemž z pohledu vybraného dodavatele jeho vlastnická struktura je v souladu s běžnými tržními principy a nezakládá čerpání veřejné podpory. Dle vybraného dodavatele je cash pooling běžně užívaný finanční nástroj umožňující efektivní správu likvidity v rámci skupiny podniků, a to jak v soukromém, tak v korporátním sektoru, a účast na tomto nástroji využívá za tržních podmínek, přičemž účast v cash pooolingu z pohledu vybraného dodavatele nepředstavuje čerpání veřejné podpory, neboť se jedná o komerční nástroj používaný v soukromých společnostech bez jakékoliv státní intervence. Současně vybraný dodavatel uvedl, že [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – INFORMACE O ÚROKOVÉ SAZBĚ], a že v porovnání s bankovním úvěrem je zřejmé, že tento způsob získání financí je dražší. Vybraný dodavatel dodal, že jeho nabídková cena odráží efektivitu řízení a optimalizaci nákladů, nikoliv čerpání neoprávněné veřejné podpory, a podmínky, za kterých podniká, jsou v souladu s platnými právními předpisy a nařízeními. Zadavatel v návaznosti na obdržení odpovědi ze dne 21. 8. 2024, jak vyplývá z Protokolu č. 4 nebo oznámení o výběru 2, konstatoval, že nedisponuje žádnými relevantními informacemi, které by jej vedly k závěru, že vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, a dále že nedošlo k naplnění nejméně dvou znaků veřejné podpory, neboť (i) skutečnost, že mateřská společnost vybraného dodavatele, Holding, je vlastněna ze 100 % Rakouskou republikou a že vybraný dodavatel je součástí její širší korporátní struktury, neznamená bez dalšího, že prostředky Rakouské republiky byly využity k financování cash poolingu, do kterého je vybraný dodavatel zapojen, a současně dle zadavatele (ii) účast v cash poolingu není zárukou toho, že vybraný dodavatel může být, jakkoliv ve své pozici vůči ostatním dodavatelům na trhu, zvýhodněn, neboť tuto „výhodu“ si mohou sjednat i ostatní dodavatelé, ať již jsou či nejsou navázáni na veřejné prostředky.

257.            V rámci nového projednání námitek v návaznosti na zrušení rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024 Úřadem zadavatel Výzvou k objasnění č. 4 vyzval vybraného dodavatele k vyjádření k části námitek týkající se neoprávněné veřejné podpory ve formě záruky za bankovní úvěr, resp. neoprávněné veřejné podpory na základě účasti vybraného dodavatele v cash poolingu. V odpovědi ze dne 28. 2. 2025 vybraný dodavatel uvedl, že ručení za úvěr je poskytnuto za tržních podmínek, kdy vybraný dodavatel za úvěry ve výši 520 mil. Kč a 175 mil. Kč hradí společnosti Postbus poplatek [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] hodnoty jistiny ročně, což je dle vybraného dodavatele méně výhodné než běžné podmínky na finančním trhu, a že ručení bylo poskytnuto výhradně mateřskou společností na komerčním základě, bez zapojení veřejných financí. Dále vybraný dodavatel uvedl, že využívá cash pooling za tržních podmínek, což znamená, že podmínky, za kterých cash pooling probíhá, odpovídají běžným tržním podmínkám dostupným na trhu, a že účast v tomto nástroji nepředstavuje žádné čerpání veřejné podpory, neboť se jedná o komerční nástroj používaný i v soukromých společnostech bez jakékoliv státní intervence. Dle vybraného dodavatele úroková sazba účtu je tvořena sazbou PRIBOR 1M + příplatek[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH], takže úroková sazba za měsíce 1-6/2024 se pohybovala v rozmezí 7,2 % - 5,7 %, přičemž ve srovnání s bankovním úvěrem je tento způsob získávání financí výrazně dražší. Dále vybraný dodavatel uvedl, že podmínky cash poolingu odpovídají běžné praxi finančního řízení a jeho úrokové sazby jsou plně v souladu s tržními sazbami, kdy vybraný dodavatel hradí standardní úroky PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] u CZK a EURIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA VPROCENTECH] u EUR. Závěrem své odpovědi vybraný dodavatel odkázal na dokumenty, které dle vybraného dodavatele potvrzují, že podmínky financování a ručení odpovídají běžné tržní praxi a vylučují jakoukoli formu neoprávněné veřejné podpory, a to:

-          »Znalecké posouzení spol. Expert Group s.r.o.

-          Smlouvy Cashpool CZK a Cashpool EUR včetně platných příloh č. 3 se sazbami 1měs PRIBOR + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH], resp. EONIA (1m EURIBOR) + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH]

-          Faktury Postbus  - ručení za úvěry 520 a 175 mil. Kč v r. 2024

                                    - zprostředkování vystavení bankovních záruk VZ Vysočina 2024

                                    - zprostředkování vystavení bankovní záruky VZ MHD JH 2024

                                   - managementfee měsíční poplatek za "služby"«.

Ke své odpovědi ze dne 28. 2. 2025 vybraný dodavatel předložil faktury vystavené společností Postbus, dvě smlouvy o cash poolu uzavřené mezi vybraným dodavatelem a společností Finanzierungs-services z roku 2015 a 2017 a vyjádření Expert Group s.r.o., znalecká kancelář, k tvrzením navrhovatele uvedeným v návrzích ze dne 7. 10. 2024.

258.            Úřad uvádí, že z vybraným dodavatelem předložených faktur vystavených společností Postbus mj. vyplývá, že vybraný dodavatel v roce 2024 zaplatil poplatek [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR] za převzetí ručení za úvěr ve výši 175 mil. Kč a poplatek [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR] za převzetí ručení za úvěr ve výši 520 mil. Kč. Dále Úřad uvádí, že předložené smlouvy o cash poolu z roku 2015 a 2017 uzavřené mezi vybraným dodavatelem a společností Finanzierungs-services dokládají vybraným dodavatelem avizované úroky PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] u CZK, EURIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] a EONIA +[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH]. Ve vyjádření Expert Group s.r.o., znalecká kancelář, které se vyjadřuje k tvrzením navrhovatele uvedeným v návrzích ze dne 7. 10. 2024, je dovozeno mj. následující:

               i.                   znalecký posudek VGD Appraisal s.r.o. či zpráva AUDIT ONE s.r.o., které předkládá navrhovatel, nelze použít pro zjištění, zda nabídkové ceny uvedené v nabídkách vybraného dodavatele byly či nebyly ovlivněny veřejnou podporou;

             ii.                    nabídkové ceny pro oblast Humpolecko a Pelhřimovsko nelze hodnotit jako neobvykle nízké;

            iii.                   zadluženost vybraného dodavatele není neobvyklá a za její jedinou ani hlavní příčinu nelze považovat podporu jeho jediného akcionáře – společnosti Postbus, a o to méně Rakouské republiky;

            iv.                   rozsah investic vybraného dodavatele nelze považovat za důsledek míry jeho zadlužení či údajné veřejné podpory;

              v.                   byť může být zadluženost vybraného ovlivněna ručením společnosti Postbus, nelze v jejím poskytnutí na základě argumentů navrhovatele, AUDIT ONE s.r.o. a VGD Appraisal s.r.o. shledat veřejnou podporu a tyto argumenty lze mít za chybné, když vybraný dodavatel hradí Postbus za poskytnutí zajištění cenu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ÚDAJ O CENĚ/ROK];

            vi.                   v účasti vybraného dodavatele v cash poolu vedeném Finanzierungs-services nelze spatřovat veřejnou podporu ze strany Rakouska, když mj. snížení potřeby financování skupiny podniků je výhodné pro Rakouskou republiku, vybraný dodavatel platí za čerpání peněz z cash poolu úrok [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ÚROKOVÁ SAZBA] p. a., platbou úroku ve skupině se zvyšuje prospěch Rakouska, navrhovatel využívá cash pool v dvojnásobné míře a cash pool je obvyklý nástroj optimalizace financování;

          vii.                   podmínky úvěrové smlouvy vybraného dodavatele s Raiffeisenbank nelze považovat za neobvykle výhodné a nelze v nich spatřovat důsledek podpory ze strany Rakouska, když úvěrová smlouva je na komerční bázi a ručení Postbus sice má vliv na podmínky úvěrové smlouvy, ale nelze je mít za podporu;

        viii.                   navrhovatel nekorektně prezentuje jako veřejnou podporu to, co je reálně důsledkem soukromých transakcí a uspořádáním financování vybraného dodavatele, které přináší Postbus a nepřímo i Rakousku prospěch bez ohledu na případný úspěch vybraného dodavatele v předmětných výběrových řízeních (v podrobnostech viz bod 140. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

259.            Úřad uvádí, že z výše uvedeného postupu zadavatele vyplývá, že se zadavatel vznesenými pochybnostmi o možné neoprávněné podpoře ve formě cash poolingu a záruce za úvěr na straně vybraného dodavatele, která dle navrhovatele mohla zapříčinit MNNC v nabídce vybraného dodavatele, prokazatelně zabýval a adekvátně na ně reagoval, když si vyžádal k tvrzením navrhovatele vyjádření od vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel na výzvu, resp. výzvy zadavatele reagoval a předložil své odůvodnění vč. relevantních podkladů.

260.            K samotnému posouzení možné neoprávněné veřejné podpory ve formě cash poolingu a obdržení záruky za úvěr Úřad uvádí, že dle odborného stanoviska OVP lze mít za to, že v šetřeném případě třetí a čtvrtý znak veřejné podpory (tj. narušení soutěže a ovlivnění obchodu) je u obou finančních nástrojů naplněn, posouzení zadavatele by se tak týkalo pouze naplnění prvního a druhého znaku veřejné podpory (tj. posouzení státního původu finančních prostředků a existence selektivního zvýhodnění konkrétního podniku). Jak již bylo uvedeno, zadavatel při posuzování, zda z odůvodnění MNNC vybraného dodavatele vyplývá, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízký z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory [tj. zda byl naplněn důvod pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona], není povinen provádět podrobnou odbornou analýzu, zda se jedná o neoprávněnou veřejnou podporu (a detailně posuzovat naplnění znaků veřejné podpory ve smyslu čl. 107 SFEU) v takových intencích, jak by jej prováděla Evropská komise, resp. je třeba indicie o možné MNNC v nabídce způsobené neoprávněnou veřejnou podporou prošetřit úměrně okolnostem daného případu. Dle Úřadu tedy v šetřeném případě, kdy se nabídka vybraného dodavatele a navrhovatele liší o pouhých 673 705 Kč (v jednotkové ceně o 0,35 Kč/km), tedy v situaci, kdy samotná nabídková cena vybraného dodavatele nevzbuzuje dle Úřadu výrazný výkyv od nabídky navrhovatele, resp. nevzbuzuje významné pochybnosti o  její reálnosti, a samotný zadavatel v nabídkové ceně vybraného dodavatele MNNC nespatřoval, a současně kdy argumenty navrhovatele týkající se možné neoprávněné veřejné podpory byly primárně odvozeny ze skutečnosti, že je vybraný dodavatel součástí korporátní struktury, na jejímž vrcholu stojí veřejnoprávní subjekt – Rakouská republika (resp. že z této skutečnosti navrhovatel primárně dovozuje, že vybraný dodavatel disponuje finančními prostředky od státu, které mu umožnily nabídnout v zadávacím řízení MNNC), přičemž však navrhovatel nepředložil konkrétní doklady, ze kterých by jednoznačně plynulo, že vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, je nutné se zabývat možnou neoprávněnou podporou (naplněním jednotlivých znaků veřejné podpory) na straně vybraného dodavatele právě úměrně daným skutečnostem.

261.            V šetřeném případě zadavatel obdržel od vybraného dodavatele ve vztahu k možné neoprávněné veřejné podpoře ve formě cash poolingu sdělení, že jde o běžně používaný finanční nástroj, který umožňuje efektivní správu likvidity v rámci skupiny podniků, a to jak v soukromém, tak v korporátním sektoru, přičemž úroková sazba účtu je tvořena sazbou PRIBOR 1M + příplatek [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] tak, že se úroková sazba za měsíce 1-6/2024 pohybovala v rozmezí 7,2 % - 5,7 %, a tento způsob získávání financí je tak ve srovnání  s bankovním úvěrem dražší. Dále zadavatel obdržel od vybraného dodavatele dvě smlouvy o cash poolu ze dne 22. 12. 2015 a ze dne 27. 6. 2017 obsahující podmínky, za kterých je cash pool mezi vybraným dodavatelem a společností Finanzierungs-services sjednán vč. sjednaných úrokových sazeb. Současně zadavatel od vybraného dodavatele obdržel vyjádření Expert Group s.r.o., ve kterém bylo mj. uvedeno, že cash pool snižuje sumu potřeb financování jeho účastníků, že potřeba čerpat peníze z cash poolu je dána striktnější dividendovou politikou společnosti Postbus  než je obvyklé v daném odvětví, že hospodaření vybraného dodavatele je stabilní a dlouhodobě ziskové, že výpůjční sazba činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – INFORMACE O ÚROKOVÉ SAZBĚ], a že účelem cash poolu není komerční půjčování peněz, ale je jím společné využití peněz ve skupině podniků s cílem snížit celkovou potřebu financování, přičemž za půjčku dočasně volných peněz členů skupiny ÖBB od vybraného dodavatele inkasuje úroky Finanzierungs-services ve prospěch Rakouské republiky, a tedy nelze tvrdit, že tím byla poskytnuta veřejná podpora na úkor veřejného rozpočtu (viz bod 142. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

262.            Ve vztahu k bezplatné záruce za úvěr na straně vybraného dodavatele zadavatel od vybraného dodavatele obdržel sdělení, že ručení bylo poskytnuto za tržních podmínek, kdy za poskytnutí ručení na úvěry 520 mil. Kč a 175 mil. Kč hradí poplatek [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] z hodnoty jistiny ročně, což je dle vybraného dodavatele ve skutečnosti méně výhodné než běžné podmínky na finančním trhu, a že nabídky na zajištění závazků jiným způsobem by pro společnost byly ekonomicky výhodnější, avšak rozhodující požadavky na strukturu financování stanovuje mateřská společnost. Současně vybraný dodavatel uvedl, že poplatky za ručení odpovídají tržním podmínkám a odpovídají rovněž běžné sazbě na finančním trhu a že ručení bylo poskytnuto bez zapojení veřejných financí. Dále vybraný dodavatel zadavateli předložil fakturu vystavenou společností Postbus ze dne 10. 12. 2024, ve které je fakturován poplatek vybraného dodavatele „za převzetí ručení 2024“ za úvěr 175 mil. Kč ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR] a poplatek za úvěr ve výši 520 mil. Kč ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V EUR] a další tři faktury vystavené společností Postbus ze dne 15. 9. 2024, 15. 11. 2024 a 31. 12. 2024, kdy na základě faktury ze dne 15. 9. 2024 byl fakturován poplatek za ekonomické finanční analýzy a jiné analýzy, právní služby a právní pomoc, pravidelná školení a tlumočnické služby (které vybraný dodavatel označil v odpovědi ze dne 28. 2. 2025 za »managementfee měsíční poplatek za "služby"«), na základě faktury ze dne 15. 11. 2024 bylo fakturováno „přeúčtování výdajů za bankovní záruky pro výběrová řízení 2024 (ČSAD 20924-kraj Vysočina)“ a na základě faktury ze dne 31. 12. 2024 bylo fakturováno „přeúčtování výdajů za bankovní záruky pro výběrová řízení 2024 Bankovní záruka ČSAD Město Jindřichův Hradec“ (které vybraný dodavatel v odpovědi ze dne 28. 2. 2025 označilza faktury za „zprostředkování vystavení bankovních záruk“). Současně zadavatel od vybraného dodavatele obdržel vyjádření Expert Group s.r.o., znalecká kancelář, ve kterém bylo mj. uvedeno, že (i) podpora podniku od mateřské společnosti může být činěna skrze různé nástroje, nicméně mateřské společnosti zpravidla nejsou ochotny dceřiné společnosti podporovat s rizikem, že by se jim tato investice nevrátila, a výhodnější pro mateřskou společnost z hlediska rizik je vyplácet maximum zisku po zdanění a poskytovat dceřiné společnosti půjčky či záruky za půjčky poskytnuté jinými subjekty, nejde však o podporu, ale o běžnou optimalizaci kapitálové struktury a finanční struktury skupiny podniků, (ii) dále že skutečnost, že si vybraný dodavatel musel vzít úvěr od Raiffeisenbank na obnovu vozového parku je důsledkem odebrání veškerého zisku vybraného dodavatele jeho jediným akcionářem, a  „podpora“ ručením vybraného dodavatele jediným akcionářem tak pouze kompenzuje absenci podpory investice vybraného dodavatele z vlastních zdrojů, (iii) a že vybraný dodavatel platil společnosti Postbus v roce 2022 a 2023 částky v [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ÚDAJ O CENĚ/ROK] za převzetí ručení (viz body 141. a 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

263.            Dle Úřadu tedy zadavatel obdržel relevantní informace týkající se nastavení podmínek cash poolingu, kterého se vybraný dodavatel účastní, jakož i informaci o tom, že záruka za bankovní úvěr, která byla poskytnuta vybranému dodavateli jeho mateřskou společností Postbus, není bezúplatná, jak tvrdí navrhovatel, ale že za ni vybraný dodavatel mateřské společnosti, která záruku za úvěr poskytla, hradí poplatky (a to ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] jistiny ročně). Zadavatel také od vybraného dodavatele obdržel vyjádření Expert Group s.r.o., znalecká kancelář, které se přímo zabývalo tvrzeními navrhovatele týkajícími se cash poolingu a záruky za úvěr uvedených v návrhu ze dne 7. 10. 2024 a na tato tvrzení navrhovatele – týkající se údajné existence neoprávněné veřejné podpory prostřednictvím cash poolingu a záruky za úvěr – věcně reagovalo, resp. je vyvracelo. Dle Úřadu tak zadavatel obdržel od vybraného dodavatele (ve vztahu k míře podrobnosti námitek navrhovatele o možné neoprávněné veřejné podpoře na straně vybraného dodavatele) dostatečné množství informací (jak z hlediska struktury a podmínek jednotlivých finančních nástrojů, tak z pohledu odborného kontextu jejich běžného užití na trhu), na jejichž základě mohl zadavatel kvalifikovaně vyhodnotit, zda z vyjádření vybraného dodavatele vyplývá, zda obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, která zapříčinila MNNC v nabídce vybraného dodavatele, či nikoliv. Současně Úřad doplňuje, že zadavatel od vybraného dodavatele obdržel také prohlášení ve smyslu § 113 odst. 4 zákona, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Kombinace obdržených vyjádření a podkladů ze strany vybraného dodavatele tedy dle Úřadu poskytla zadavateli dostatečný rámec pro posouzení, zda se v daném případě jedná o veřejnou podporu v rozporu s předpisy Evropské unie či nikoliv.

264.            K argumentu navrhovatele, že z účetní závěrky vybraného dodavatele za rok 2023 vyplývá, že ručení za úvěry vybraného dodavatele bylo společností Postbus poskytnuto bezplatně, a dále k argumentu navrhovatele, že pokud by úplata za bankovní záruku byla realizována, jednalo by se o rozpor s § 82 písm. d) zákona o obchodních korporacích, který stanovuje náležitosti zprávy o vztazích, Úřad uvádí, že není nadán pravomocí posuzovat správnost či úplnost účetní závěrky vybraného dodavatele, tedy zda vybraný dodavatel sestavil účetní závěrku (a potažmo zprávu o vztazích či jiné dokumenty, jež jsou součástí účetní závěrky) v souladu s právními předpisy upravující náležitosti účetních závěrek, resp. Úřadu nepřísluší přezkoumávat správnost vedení účetnictví vybraného dodavatele (přičemž dané nepřísluší ani samotnému zadavateli). Úřad v rámci své přezkumné činnosti podle zákona nezkoumá formální či věcnou správnost účetních dokumentů účastníků zadávacích řízení. V šetřeném případě je rozhodující, zda měl zadavatel k dispozici relevantní informace o úplatnosti záruky za úvěr, a nikoliv to, zda byly tyto informace uvedeny v účetní závěrce vybraného dodavatele za rok 2023. Závěr navrhovatele o údajném bezúplatném poskytnutí záruky, založený na absenci příslušné zmínky v účetní závěrce (příp. ve zprávě o vztazích), není dle Úřadu způsobilý zpochybnit závěr o úplatnosti záruky, který vyplývá z jiných, relevantnějších podkladů (např. z předložené faktury či vyjádření Expert Group s.r.o., znalecká kancelář).

265.            K tvrzení navrhovatele, že ke cash poolingu byla doložena pouze smlouva bez dokladů o platbách a k záruce za úvěr byly doloženy pouze faktury bez související smlouvy, na základě které byly faktury vystaveny, přičemž nebyly doloženy ani doklady o uskutečnění plateb na základě daných faktur, a dále že nebyl poskytnut důkaz o existenci smlouvy mezi vybraným dodavatelem a společností Postbus zakládající povinnost platby za poskytnutí záruky, Úřad uvádí, že považuje za dostačující, že vybraný dodavatel předložil podklady prokazující ekonomický charakter obou finančních nástrojů, resp. nebylo v šetřeném případě třeba dokládat veškeré účetní doklady a operace vybraného dodavatele vztahující se k účasti v cash poolingu a k obdržení záruky za úvěr. Ačkoli navrhovatel namítá, že faktura nebyla doplněna o smlouvu či důkaz o úhradě za poskytnutí záruky za úvěr, Úřad konstatuje, že i faktura vystavená v roce 2024, na základě které byl fakturován poplatek za ručení, je v kontextu šetřeného případu dostačujícím důkazem o tom, že záruka za úvěr není bezúplatná, přičemž i vyjádření Expert Group s.r.o., znalecká kancelář, které předložil vybraný dodavatel, uvádí, že za záruku za úvěr hradí vybraný dodavatel společnosti Postbus poplatky v [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ÚDAJ O CENĚ/ROK]. Rovněž dle Úřadu nebylo nutné předkládat doklady (faktury) ke každé úhradě poplatku za poskytnutí záruky za úvěr po dobu trvání ručení za úvěr, když podstata argumentace navrhovatele o neoprávněnosti veřejné podpory ve formě záruky za úvěr stojí primárně na skutečnosti, že ručení za úvěr poskytnuté vybranému dodavateli společností Postbus je bezplatné. K tvrzení navrhovatele, že k záruce za úvěr byla předložena pouze faktura vystavená až po podání námitek a dále že to, že „se jedná o fakturu, která má pouze fiktivně zlegalizovat nelegální veřejnou podporu, dokládá také to, že je z obchodního hlediska naprosto nestandardní, aby se platba za záruky za úvěry platila jednorázově s více než ročním odstupem od jejich poskytnutí, a to na základě faktury s okamžitou splatností“, Úřad uvádí, že dané tvrzení navrhovatele je pouze spekulativní a nepodložené. Samotné načasování fakturace nemůže být dle Úřadu považováno za důkaz fiktivnosti transakce, resp. navrhovatel nijak nedokládá, jakým způsobem má být podle jeho názoru poskytnutí záruky správně a standardně fakturováno. Bez jakýchkoli podkladů zůstává tvrzení navrhovatele o "nestandardnosti" čistě subjektivním hodnocením navrhovatele, které nelze dle Úřadu považovat za relevantní důkaz.

266.            K tvrzení navrhovatele, že výše poplatku, který vybraný dodavatel hradí za poskytnutí záruky mateřské společnosti neprokazuje poskytnutí záruky za tržních podmínek, neboť běžná tržní výše takového poplatku se pohybuje mezi 0,5-3 % z jistiny úvěru ročně dle bonity klienta, Úřad uvádí, že rozpětí poplatků za zajištění úvěru se odvíjí od celé řady faktorů a tvrzení navrhovatele o „běžné tržní sazbě“ mezi 0,5-3 % nelze dle Úřadu automaticky považovat za závazné měřítko posouzení, zda je konkrétní sazba tržní. Dále je třeba zdůraznit, že vybraný dodavatel doložil, že poplatek je skutečně hrazen a jeho úplatnost byla doložena fakturou vystavenou dne 10. 12. 2024 a také vyjádřením Expert Group s.r.o., znalecká kancelář, které výslovně uvádí, že vybraný dodavatel hradí za poskytnutí záruky společnosti Postbus částky v řádech [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ÚDAJ O CENĚ/ROK]. Předmětné vyjádření, jež věcně a odborně reaguje na konkrétní argumentaci navrhovatele uvedenou v návrhu ze dne 7. 10. 2024 (jež obsahoval obdobnou argumentaci jak v nyní řešeném případě) má dle Úřadu vyšší vypovídací hodnotu než obecné tvrzení navrhovatele bez doložení jakéhokoliv srovnávacího dokladu nebo adekvátní analýzy výše poplatků za ručení za úvěr na trhu, a tedy dle Úřadu není dán důvod zpochybňovat, že záruka byla poskytnuta za přiměřených podmínek.

267.            K tvrzení navrhovatele, že „výše úroků za čerpání prostředků v rámci cash poolingu ve výši PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] u CZK a PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] u EUR neodpovídá obvyklým tržním podmínkám“, resp. pokud vybraný dodavatel tvrdí, že jeho sazby v cash poolingu v období 1-6/2024 u CZK činily 7,2 % - 5,7 % a označuje je za vyšší než tržní, přičemž s tímto navrhovatel nesouhlasí, neboť ze statistických dat publikovaných Českou národní bankou vyplývá, že tržní sazby v daném období činily 8,5 % - 6,9 %, Úřad předně uvádí, že v žádném vyjádření ani smlouvě o cash poolingu, které předložil vybraný dodavatel, není uveden úrok ve výši „PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH] a PRIBOR 1M + [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V PROCENTECH]“. Dále Úřad uvádí, že sazba PRIBOR není pevně stanovená, resp. její sazba se v čase mění, přičemž smlouvy o cash poolingu byly uzavřeny v roce 2015 a 2017, které jsou vázány na úroky s proměnlivou sazbou, tj. např. sazba PRIBOR, PRIBOR 1M, EONIA (viz bod 138. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a tedy dle Úřadu nelze posuzovat „tržnost“ úrokové sazby v cash poolingu pouze za určité izolované období v roce 2024, ale je nutné jej posuzovat komplexně. Rovněž Úřad uvádí, že navrhovatel sazby v období 1-6/2024 dokládá odkazem na internetové stránky České národní banky[12], z daného internetového odkazu však není dle Úřadu zřejmé, na jaké konkrétní sazby navrhovatel odkazuje, neboť daný odkaz představuje pouze „rozcestník“ na stránkách České národní banky. Úřad dodává, že navrhovatel jím uváděnou výši úrokových sazeb nedokládá jinými doklady, ze kterých by bylo zřejmé, že se jedná o běžné tržní sazby úroku sjednávaných ve smlouvách o cash poolingu, a jedná se tak pouze o ničím nepodložené tvrzení. Naopak vybraný dodavatel doložil zadavateli smlouvy o cash poolingu se všemi sjednanými podmínkami a všemi sjednanými úroky. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že i v samotných smlouvách o cash poolingu dotčené smluvní strany deklarovaly, že se pohledávky a závazky mezi nimi úročí podle tržních sazeb. Úřad pro úplnost znovu opakuje, že je v šetřeném případě nutné přihlédnout k míře pochybností o nabídkové ceně vybraného dodavatele a míře podrobnosti námitek navrhovatele o možné neoprávněné podpoře, resp. v šetřeném případě nebylo nutné, aby zadavatel prošetřoval na základě podrobné ekonomické analýzy, zda jsou úrokové sazby v cash poolingu, kterého se vybraný dodavatel účastní, sjednány za tržních podmínek, ale postačovalo, že vybraný dodavatel zadavateli doložil ke cash poolingu příslušné smlouvy a vyjádření Expert Group s.r.o., znalecká kancelář, jež prokazují jeho tvrzení.

268.            Z pohledu Úřadu tak zadavatel postupoval v šetřeném případě transparentně, když po obdržení námitek vyzval vybraného dodavatele k objasnění a následně na základě doložených skutečností (vč. relevantních podkladů) dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory. Zadavatel z pohledu Úřadu nezanedbal svou povinnost podle § 113 zákona a jeho postup je zpětně přezkoumatelný. V situaci, kdy by se zadavatel omezil pouze na formální prohlášení vybraného dodavatele o tom, že nebyla poskytnuta veřejná podpora, aniž by jej vyzval k předložení konkrétních důkazů, by nebylo možné konstatovat, že zadavatel splnil svou zákonnou povinnost. V tomto případě si však zadavatel vyžádal od vybraného dodavatele vyjádření k námitkám týkajících se možné neoprávněné veřejné podpory, přičemž zadavatel obdržel od vybraného dodavatele jako součást vyjádření také doklady, které tvrzení vybraného dodavatele podporují. Současně Úřad dodává, že ani z obdržených nabídek účastníků zadávacího řízení neplynuly pochybnosti, že by nabídka vybraného dodavatele obsahovala MNNC, neboť rozdíl mezi nabídnutými cenami byl marginální (a to s ohledem na výši celkových nabídkových cen, které se pohybovaly ve vyšších desítkách milionů korun), přičemž takový cenový rozdíl nepředstavuje v daném případě indikátor, resp. není způsobilý vyvolat pochybnosti o existenci MNNC v nabídce vybraného dodavatele bez dalšího. Na tomto místě Úřad zdůrazňuje, že ke každému případu je nutné přistupovat individuálně a posuzování existence mimořádně nízké nabídkové ceny musí být vždy provedeno s ohledem na specifika každého jednotlivého zadávacího řízení. Nelze tedy aplikovat jednotný obecný přístup, ale je třeba vycházet z konkrétních okolností a relevantních údajů každého případu zvlášť. Úřad tak uzavírá, že zadavatel se námitkou MNNC v nabídce vybraného dodavatele řádně zabýval, vyhodnotil okolnosti týkající se možné veřejné podpory, získal k tomu dostatečné relevantní podklady a rozhodl na jejich základě přezkoumatelným a zákonným způsobem. Takový postup je plně v souladu se zákonem, zejména se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) a Úřad v postupu zadavatele neshledal pochybení, resp. dospěl k závěru, že v šetřeném případě zadavatel neporušil zákon, když vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona.

269.            Úřad pro úplnost dodává, že v šetřeném případě neshledal důvod pro to, aby si Úřad nechal vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomie, jak požaduje navrhovatel, a stejně tak není důvod, aby Úřad žádal navrhovatele o sdělení, zda podal stížnost k Evropské komisi a zda obdržel od Evropské komise informaci o tom, jak byla jeho stížnost vyřízena, tak, jak navrhuje zadavatel. Pro posouzení šetřené věci v intencích všech uvedených skutečností Úřad považuje tyto návrhy za irelevantní.

270.            K tvrzení navrhovatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že se z podkladů rozhodnutí, resp. z faktury vystavené společností Postbus dozvěděl o další formě veřejné podpory poskytnutí vybranému dodavateli, konkrétně že za vybraného dodavatele skládala jistotu v předmětném zadávacím řízení jeho mateřská společnost a že k naplnění znaků této veřejné podpory odkazuje na argumentaci v návrhu ve vztahu ke cash poolingu a záruce za úvěr, kterou lze vztáhnout na poskytnutí jistoty obdobně, Úřad uvádí, že byť navrhovatel namítá další formu neoprávněné veřejné podpory, kterou měl vybraný dodatel údajně získat, tak výslovně neuvádí, v čem by neoprávněnost veřejné podpory na straně vybraného dodavatele měla spočívat. Dle Úřadu navrhovatel tuto novou skutečnost nepodložil žádnými konkrétními argumenty ani důkazy, které by umožnily její řádné posouzení. Skutečnost, že k naplnění znaků veřejné podpory navrhovatel pouze mechanicky odkáže na argumentaci o naplnění znaků veřejné podpory ke cash poolingu a záruce za úvěr bez předložení adekvátní argumentace týkající se možné neoprávněné veřejné podpory ve formě poskytnutí jistoty v zadávací řízení není dle Úřadu dostačující pro to, aby se takovou námitkou mohl Úřad řádně zabývat, a tedy není možné přistoupit k posouzení této námitky jako nového důvodu přezkumu.

271.            Úřad tedy s ohledem na vše uvedené uzavírá, že v intencích namítaných skutečností předmětné části návrhu nelze v postupu zadavatele spatřovat rozpor se zákonem.

K části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu nepředložení řádného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“

272.            Úřad uvádí, že navrhovatel v části návrhu nazvané „Nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu nepředložení řádného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ předně cituje z „čl. B.2 Mzdy řidičů“ námitek, konkrétně bod 32 (viz bod 153. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a uvádí, že zadavatel „v rozhodnutí o námitkách nikterak nereagoval na výše uvedenou námitku navrhovatele o tom, že nelze akceptovat jako relevantní zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny pouhé předložení upraveného nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, neboť finanční prostředky přesunuté do části Personálních nákladů musí v kalkulaci vybraného dodavatele chybět v jiných položkách.“ Dále navrhovatel uvádí, že se zadavatel „v rozhodnutí o námitkách omezil pouze na vyjádření k porušení zásady transparentnosti v souvislosti s neuvedením bližšího popisu provedených změn v nástroji pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality v Oznámení o výběru.“ Navrhovatel k tomu odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu R0137/2023, ze kterého dle navrhovatele vyplývá, že samotné předložení upraveného položkového rozpočtu nelze považovat za kvalitativně dostatečné zdůvodnění MNNC, a vybraný dodavatel tak měl zadavateli předložit podrobné zdůvodnění toho, v jakých položkách tohoto nástroje zvýšil původně uvedené náklady a v jakých položkách tohoto nástroje naopak snížil původně uvedené náklady. Dle navrhovatele měl vybraný dodavatel v rámci zdůvodnění současně objasnit, jak je možné, že měl v daných položkách takové rezervy a že se u snížených nákladových položek nebude jednat o MNNC. Dále se dle navrhovatele v případě úpravy formuláře pro zpracování nabídkové ceny nemohlo jednat o zanedbatelnou částku, a tedy dle navrhovatele zadavatel akceptoval zjevně nedostatečné zdůvodnění MNNC vybraným dodavatelem namísto toho, aby vybraného dodavatele vyloučil podle § 48 odst. 4 zákona.

273.            Vzhledem k tomu, že navrhovatel v dané části návrhu namítá i to, že se zadavatel nevyjádřil v rozhodnutí o námitkách k námitce navrhovatele týkající se přijetí upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny bez odůvodnění provedených úprav, přistoupil Úřad nejprve k posouzení, zda zadavatel předmětnou námitku navrhovatele vypořádal v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

274.            Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu cituje pouze bod 32 čl. VII.2 „B.2 Mzdy řidičů“ námitek. Pro přesné pochopení námitky navrhovatele je však dle Úřadu třeba uvést rovněž body 31 a 33 daného článku námitek. Úřad uvádí, že navrhovatel v bodě 31 čl. VII.2 „B.2 Mzdy řidičů“ uvedl, že „[z]a zcela absurdní a irelevantní stěžovatel považuje způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny při porovnání personálních nákladů v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení. V případě, že zadavatel nepovažuje za mimořádně nízkou nabídkovou cenu hodnotu až o 25 % nižší, než je průměr zaslaných nabídek, takové hodnoty zásadně neodpovídají ani aktuální výši mezd řidičů v místě plnění veřejné zakázky, ani minimálním požadavkům vyplývajícím z platných a účinných právních předpisů.“ V bodě 32 čl. VII.2 „B.2 Mzdy řidičů“ námitek pak navrhovatel uvedl, že „[h]odnotící komise se v daném případě zjevně spokojila s předložením upraveného nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, neboť tento upravený dokument při aplikaci irelevantních matematických vzorců zadavatele nevykazuje znaky mimořádně nízké nabídkové ceny. Takový přístup k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny však nelze akceptovat! Z pohledu stěžovatele nelze takové posouzení založit pouze na formálním naplnění výpočtových vzorců zadavatele, které zjevně nemají přímý dopad na posouzení toho, zda je vybraný dodavatel schopen zajistit plnění veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu. Je zřejmé, že pokud byly personální náklady v nabídce vybraného dodavatele navýšeny, jiné náklady musel vybraný dodavatel snížit a finanční prostředky tak zjevně budou v kalkulaci vybraného dodavatele chybět. Zároveň je zřejmé, že hranice 25 % pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny není v případě výše personálních nákladů použitelná ani relevantní. I když bude rozdíl v použitých výpočtech zadavatele menší než 25 % a podle logiky hodnotící komise se tak nebude jednat o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, taková kalkulace vybraného dodavatele bude s vysokou pravděpodobností ve zjevném rozporu s platnými a účinnými právními předpisy v oblasti odměňování zaměstnanců.“ Následně v bodě 33 čl. VII.2 „B.2 Mzdy řidičů“ navrhovatel uvedl, že „[n]a základě výše uvedených skutečností je stěžovatel přesvědčen, že konstrukce posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny aplikovaná na straně hodnotící komise (resp. zadavatele) je značně zjednodušující, nefunkční a neposkytuje relevantní obraz toho, zda je vybraný dodavatel schopen zajistit řádné plnění veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu.“

275.            Z uvedeného dle Úřadu vyplývá, že námitky navrhovatele primárně směřovaly na způsob, jakým hodnotící komise zadavatele přistupovala k hodnocení nabídek, resp. na stanovená kritéria, podle kterých hodnotící komise zadavatele posuzovala, zda nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje MNNC či nikoliv.

276.            Úřad uvádí, že zadavatel v části „Ad Nedostatečná a zanedbaná činnost hodnotící komise ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele“ rozhodnutí o námitkách odkázal na rozhodovací praxi Úřadu týkající se posuzování MNNC a dále uvedl, že posuzování MNNC je výhradním právem zadavatele a že do tohoto práva po obsahové stránce nepřísluší vstupovat, jak Úřadu, tak ani navrhovateli. Dále zadavatel uvedl, že při posouzení MNNC zhodnotil, co on sám považuje při plnění předmětu veřejné zakázky za rizikové, a to promítl do svého posuzování MNNC. Dále zadavatel uvedl, že rozdíl jednotkové ceny mezi navrhovatelem a vybraným dodavatelem představuje pouze několik haléřů a že popis jeho postupu při přezkumu MNNC uvedený v oznámení o výběru 2 jde daleko nad požadavky rozhodovací praxe Úřadu, přičemž skutečnost, že jej navrhovatel nepovažuje za vhodný, nepředstavuje deficit postupu zadavatele ve smyslu zákona. Dále zadavatel s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu uvedl, že zadavatel není povinen vysvětlovat, jak je možné, že jiný účastník podal lepší nabídku, přičemž způsob, jakým zadavatel posoudil případnou MNNC v nabídce vybraného dodavatele, je pouze na něm s ohledem na subjektivitu institutu MNNC. Dle zadavatele není podstatné, jakou částku vybraný dodavatel alokoval na pokrytí softwaru pro účetní oddělení nebo obnovu nářadí pro mechaniky, důležité pro něj je, že se nabídková cena zásadním způsobem neodlišovala od stanovené předpokládané hodnoty (viz bod 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

277.            Dále Úřad uvádí, že zadavatel v části „Ad Nedostatečné a netransparentní posouzení personálních nákladů vybraného dodavatele“ rozhodnutí o námitkách uvedl, že má jako jediný právo rozhodnout, jestli nabídka obsahuje MNNC či nikoliv, a že v nabídce vybraného dodavatele MNNC nespatřuje, a tedy že neplatí premisa, že přesun nákladů mezi položkami nic neřeší. Zadavatel dále uvedl, že měl pochybnosti ve vztahu k jedné konkrétní položce a dal možnost vybranému dodavateli, aby buď způsob ocenění vysvětlil nebo upravil formulář pro zpracování nabídkové ceny, přičemž vybraný dodavatel se rozhodl postupovat způsobem, který mu zadavatel umožnil, přičemž výsledek postupu vybraného dodavatele v zadavateli nevzbudil další pochybnosti (viz bod 171. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

278.            Z uvedeného tedy dle Úřadu z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že dle názoru zadavatele posouzení MNNC je plně v jeho kompetenci a že do tohoto procesu nepřísluší obsahově zasahovat ani Úřadu, ani jiným účastníkům zadávacího řízení, a dále že při posouzení MNNC zohlednil rizika relevantní pro realizaci veřejné zakázky a že rozdíl v jednotkových cenách považuje za marginální a nevidí v něm důvod ke zpochybnění nabídky. Dle Úřadu z rozhodnutí o námitkách taktéž vyplývá stanovisko zadavatele k tomu, jakým způsobem by měl v rámci hodnocení nabídek uchazečů posuzovat možnou MNNC. Současně je dle Úřadu rovněž zřejmé stanovisko zadavatele k otázce přesunu nákladů v rámci formuláře pro zpracování nabídkové ceny, tedy že dal vybranému dodavateli na vybranou, aby buď nabídkovou cenu v předmětné položce nákladů vysvětlil nebo upravil nástroj pro zpracování nabídkové ceny, a že postup, který si vybraný dodavatel zvolil, v něm nevzbudil další pochybnosti.

279.            Dle Úřadu tedy zadavatel v rozhodnutí o námitkách předestřel svůj názor k předložení upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny. Úřad dodává, že není důležité, že zadavatel svůj názor týkající se otázky přesunu nákladů ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny uvedl v části rozhodnutí o námitkách týkajících se reakce na namítanou netransparentnost oznámení o výběru 2, podstatné je to, aby zadavatel svůj postoj k námitce navrhovatele v rozhodnutí o námitkách předestřel, což v daném případě zadavatel učinil. Dle Úřadu se nejednalo o formální odmítnutí námitek, neboť z vyjádření zadavatele lze zjistit důvod, pro který zadavatel dílčí námitku odmítl. Úřad na tomto místě opětovně dodává, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace navrhovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo podstatu podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. Úřad proto dospěl k závěru, že se zadavatel s námitkou navrhovatele týkající se přesunu nákladů vypořádal v souladu s požadavky kladenými v § 245 odst. 1 zákona.

280.            K samotné otázce přesunu nákladů (konkrétně „Personálních nákladů“) v nabídce vybraného dodavatele Úřad uvádí následující.

281.            Zadavatel v Protokolu č. 1 uvedl, že s ohledem na nejasnosti v nabídce vybraného dodavatele není zřejmé, zda nabídka obsahuje či neobsahuje MNNC, a že vyzve vybraného dodavatele podle § 46 odst. 1 zákona k písemnému objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a současně k objasnění dalších informací ve vztahu k plnění předmětu veřejné zakázky (blíže viz bod 119. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V samotné Výzvě k objasnění č. 1 (blíže viz bod 120. odůvodnění tohoto rozhodnutí) adresované vybranému dodavateli zadavatel uvedl, že jednotlivé položky naceněné vybraným dodavatelem ve formuláři pro zpracování nabídkové ceny byly pro účely posouzení MNNC sloučeny do celkem 4 dílčích skupin, přičemž jednou z těchto skupin byla skupina „Personální náklady“ složená z položek „Mzdové náklady“, „Sociální a zdravotní pojištění a „Cestovné“. Zadavatel ve Výzvě k objasnění č. 1 uvedl, že podíl nabídkové ceny vybraného dodavatele v dílčí skupině „Personální náklady“ vůči hodnotě stanovené jako procentuální podíl nabídky vybraného dodavatele vůči průměru a mediánu nabídek dosahuje hodnoty 75 % a že mu vznikla pochybnost, zda nabídka účastníka obsahuje veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací dokumentací, přičemž pokud nabídka obsahuje veškeré náklady a je naceněna v souladu se zadávací dokumentací, tak nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC. Následně zadavatel ve Výzvě k objasnění č. 1 vybraného dodavatele vyzval:

• k potvrzení, že na jím předložené kalkulaci trvá,
• kpředložení písemného objasnění MNNC,
• k potvrzení, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu,

 nebo

• k předložení opraveného položkového rozpočtu ve smyslu § 46 odst. 3 zákona, přičemž oprava bude spočívat v úpravě jednotlivých nákladových hodnot formuláře pro zpracování nabídkové ceny při zachování celkové nabídkové ceny,

a dále k

• k objasnění, jakým způsobem se účastník chystá zajistit nutné technické zázemí a nutný personál pro plnění předmětu veřejné zakázky.

282.            Úřad dále uvádí, že vybraný dodavatel na Výzvu k objasnění č. 1 reagoval tak, že zaslal zadavateli odpověď ze dne 2. 7. 2024, ve které uvedl, že předkládá opravený položkový rozpočet (tj. upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny), přičemž oprava spočívá v úpravě nákladových hodnot formuláře pro zpracování nabídkové ceny. Dále vybraný dodavatel uvedl, že úpravy byly provedeny na základě administrativních chyb zjištěných při kontrole výpočtového modelu a že konkrétně oprava spočívala v opravě položky „Zisk“ ve skupině č. 4 „Režijní náklady + opravy“, kdy je nově stanovena hodnota [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V KČ/KM], a dále v opravě položky Mzdové náklady, kdy je nově stanovena hodnota [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V KČ/KM], a položky „Sociální a zdravotní pojištění“, kdy je nově stanovena hodnota [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA V KČ/KM], obě ve skupině č. 2 „Personální náklady“. Současně vybraný dodavatel uvedl, že uvedené náklady v dílčí skupině „Personální náklady“ obsahují veškeré náklady, které do této skupiny nákladů spadají. Vybraný dodavatel dále uvedl, že ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky je nabídková cena účastníka v dílčí skupině „Personální náklady“ cenou naprosto adekvátní a že potvrzuje, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování všech povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Současně navrhovatel sdělil, že neobdržel veřejnou podporu (blíže k odpovědi blíže viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

283.            V Protokolu č. 2 zadavatel uvedl, že vybraný dodavatel v odpovědi na výzvu podle § 46 ve spojení s § 113 odst. 4 zákona potvrdil v souladu s § 113 odst. 4 zákona, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Dále zadavatel uvedl, že komise zadavatele posoudila v souladu s § 113 odst. 6 zákona objasnění vybraného dodavatele a konstatovala, že z objasnění nevyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona či z důvodu veřejné podpory a že vybraný dodavatel není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie (viz bod 123.  odůvodnění tohoto rozhodnutí). V oznámení o výběru 1 pak zadavatel uvedl, že komise zadavatele konstatovala, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC (viz bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

284.            Dle Úřadu z uvedeného vyplývá, že zadavatel získal pochybnost, zda skupina nákladů nabídky vybraného dodavatele, konktrétně „Personální náklady“, (skládajícím se z položek „Mzdové náklady“, „Sociální a zdravotní pojištění“ a „Cestovné“) neobsahuje MNNC, resp. pokud by vybraný dodavatel trval na ceně uvedené v „Personálních nákladech“ formuláře pro zpracování nabídkové ceny, tak by jeho nabídka obsahovala MNNC.  Dále dle Úřadu z Výzvy k objasnění č. 1 vyplývá, že zadavatel v předmětné výzvě výslovně vyzval vybraného dodavatele, aby se vyjádřil ke skupině „Personální náklady“, přičemž zadavatel nabídl vybranému dodavateli dvě alternativní možnosti, jak na tuto výzvu reagovat. První možností bylo odůvodnění výše „Personálních nákladů“ uvedené v nabídce vybraným dodavatelem a potvrzení, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu ve smyslu § 113 odst. 4 zákona. Druhou možností bylo předložení opraveného položkového rozpočtu, přičemž taková oprava měla spočívat v úpravě jednotlivých nákladových hodnot formuláře pro zpracování nabídkové ceny při zachování celkové nabídkové ceny. Z uvedeného dle Úřadu vyplývá, že zadavatel nabídl vybranému dodavateli vybrat si jednu z uvedených možností, tj. buď stávající hodnoty uvedené ve skupině „Personálních náklady“ zdůvodnit a předložit prohlášení ve smyslu § 113 odst. 4 zákona nebo předložit opravený formulář pro zpracování nabídkové ceny. Dle Úřadu tedy zadavatel po vybraném dodavateli nepožadoval, aby v případě, kdy vybraný dodavatel přistoupí k úpravě formuláře pro zpracování nabídkové ceny, provedenou úpravu zadavateli odůvodňoval, tj. zadavateli postačilo předložit pouze upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny, přičemž odůvodnění zadavatel požadoval pouze v případě, pokud by vybraný dodavatel na své kalkulaci ve skupině „Personálních nákladů“ trval.

285.            Úřad uvádí, že z výše uvedeného dále vyplývá, že si vybraný dodavatel vybral možnost spočívající v úpravě formuláře pro zpracování nabídkové ceny, přičemž současně zadavateli v odpovědi ze dne 2. 7. 2024 sdělil, u kterých konkrétních položek jednotkovou cenu upravil, resp. jakou novou jednotkovou cenu u upravených položek stanovil. Dle Úřadu byla zadavatelova výzva vybranému dodavateli formulována zcela srozumitelně a vybraný dodavatel postupoval zcela v souladu s jejím obsahem, když si vybral možnost předložit zadavateli upravený položkový rozpočet, resp. upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny. Dále dle Úřadu z Protokolu č. 2 a oznámení o výběru 1 vyplývá, že upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny zadavatel akceptoval, resp. neshledal po upravení předmětného formuláře v nabídce vybraného dodavatele MNNC a vybral vybraného dodavatele k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud tedy zadavateli pro rozptýlení jeho pochybností postačovalo ze strany vybraného dodavatele předložení upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny, který již v zadavateli nevzbuzuje pochybnosti o MNNC, resp. předložený upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny akceptoval, nelze dle Úřadu v takovém postupu zadavatele spatřovat rozpor se zákonem. Úřad znovu doplňuje, že posuzování MNNC v nabídkách účastníků zadávacího řízení je výlučně v kompetenci zadavatele, a tedy to, jakým způsobem zadavatel posoudí, zda nabídková cena účastníků zadávacího řízení obsahuje MNNC, je zcela na něm.

286.            Úřad dále uvádí, že navrhovatelem v návrhu (a následně i ve vyjádření k podkladům rozhodnutí) uváděné rozhodnutí předsedy Úřadu R0137/2023, na kterém staví v dotčené části návrhu svou argumentaci, resp. ze kterého navrhovatel dovozuje, že samotné předložení upraveného položkového rozpočtu nelze považovat za kvalitativně dostatečné zdůvodnění MNNC, resp. to, že měl vybraný dodavatel předložit podrobné zdůvodnění toho, v jakých položkách zvýšil náklady a v jakých naopak snížil, není zcela přiléhavé na nyní šetřenou věc, neboť skutkové okolnosti obou případů jsou zcela odlišné. Z prvostupňového rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-35412/2023/500, sp. zn.  ÚOHS-S0469/2023/VZ, ze dne 15. 9. 2023, které bylo potvrzeno právě rozhodnutím předsedy Úřadu R0137/2023 vyplývá, že v uvedeném případě zadavatel vyzval účastníka zadávacího řízení k písemnému zdůvodnění MNNC, resp. požádal jej o kontrolní přepočet a aby formou prohlášení potvrdil, že jeho nabídková cena je cenou reálnou pokrývající kompletní náklady. Současně zadavatel účastníka zadávacího řízení požádal o předložení rozboru cenově významných položek v dílčím položkovém rozpočtu. Následně účastník zadávacího řízení zadavateli sdělil, že provedl interní kontrolní přepočet nabídkové ceny a potvrdil, že jeho nabídková cena je cenou reálnou. Ke zdůvodnění cen u jednotlivých položek v dílčím položkovém rozpočtu účastník zadávacího řízení sdělil, že zadavatelem zjištěný rozdíl v cenách jednotlivých položek oproti ceně obvyklé byl zapříčiněn administrativním pochybením a že nejasnost napravuje předložením upraveného položkového rozpočtu. Následně zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučil z důvodu, že nabídková cena navrhovatele nebyla vzhledem k MNNC řádně zdůvodněna, resp. z důvodu, že ve zdůvodnění zcela absentují požadované kalkulační vzorce. Ze skutkových okolností daného případu tak dle Úřadu vyplývá, že zadavatel účastníka zadávacího řízení výslovně žádal o předložení cenového rozboru položek, ale daný účastník zadavateli předložil pouze upravený položkový rozpočet bez zadavatelem požadovaného rozboru. Zatímco v nyní šetřeném případě bylo ze strany zadavatele požadováno buď odůvodnění skupiny „Personálních nákladů“ nebo předložení upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny (tj. odůvodnění úprav provedených v položkovém rozpočtu nebylo ze strany zadavatele požadováno), přičemž s ohledem na tuto skutečnost nelze dle Úřadu závěry rozhodnutí předsedy Úřadu R0137/2023 na nyní šetřený případ aplikovat, jak požaduje navrhovatel. Úřad pro úplnost dodává, že v obecné rovině nelze paušálně dovozovat povinnost účastníků zadávacího řízení odůvodňovat veškeré úpravy provedené v položkovém rozpočtu, pokud to nebylo požadováno zadavatelem ve výzvě k objasnění nabídky, resp. každý případ je třeba posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní znění výzvy zadavatele, resp. obsah požadovaného objasnění a míru konkrétnosti, s jakou byly požadované povinnosti formulovány. Rozšiřování požadavků nad rámec toho, co bylo jednoznačně a předvídatelně formulováno ve výzvě k objasnění nabídky, by dle Úřadu bylo v rozporu se zásadou transparentnosti postupu zadavatele.

287.            K tvrzení navrhovatele, že objem přesunutých finančních prostředků mezi jednotlivými položkami v rámci nabídky vybraného dodavatele činil nezanedbatelnou částku, Úřad uvádí následující. Úřad nerozporuje skutečnost, že v případě, kdy účastník zadávacího řízení navýší v položkovém rozpočtu jednotkovou cenu u určité položky při zachování celkové nabídkové ceny, musí být tato úprava (již z logiky věci) kompenzována snížením ceny u položky jiné, případně u jiných položek v rámci položkového rozpočtu, nicméně s ohledem na skutečnost, že, jak bylo dovozeno výše, vybraný dodavatel postupoval zcela v souladu s požadavky zadavatele a upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny, resp. ceny v něm uvedené zadavatel akceptoval, tj. neshledal, že nabídka vybraného dodavatele po dané úpravě položkového rozpočtu obsahuje MNNC, není dle Úřadu podstatné, jaký objem finančních prostředků byl v rámci úpravy formuláře pro zpracování nabídkové ceny přesunut. Úřad dodává, že u nabídkové ceny v řádu vyšších desítek milionů korun může i nepatrná úprava v jednotkových cenách v celkovém objemu představovat vysokou částku, tj. částku, kterou nelze označit za „zanedbatelnou“, nicméně to však nemusí bez dalšího znamenat, že nabídka účastníka zadávacího řízení bude po úpravě mimořádně nízká, resp. nelze v žádném případě vyloučit, že po provedené úpravě zadavatel neshledá v nabídce účastníka zadávacího řízení MNNC.

288.            V šetřeném případě zadavatel v rámci Výzvy č. 1 nabídl vybranému dodavateli možnost k úpravě formuláře pro zpracování nabídkové ceny v souladu s § 46 odst. 3 zákona, přičemž pokud by si vybraný dodavatel tuto variantu zvolil, zadavatel nepožadoval bližší odůvodnění předložené úpravy formuláře pro zpracování nabídkové ceny. Dle citovaného ustanovení zákona lze za objasnění považovat i opravu položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek, přičemž vybraný dodavatel v souladu s obsahem Výzvy č. 1 zadavateli předložil upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny, jímž nebyla dotčena jeho nabídková cena (což vyplývá např. z oznámení o výběru 2, v rámci něhož zadavatel potvrdil, že úpravou předmětného formuláře „nebyla dotčena celková nabídková cena“). Úřad současně dodává, že je zřejmé, že předmětnou úpravou formuláře pro zpracování nabídkové ceny nebylo dotčeno ani další kritérium hodnocení nabídek, a to kritérium „maximální garantované průměrné stáří vozového parku“. Dle Úřadu tak vybraný dodavatel splnil, co po něm zadavatel prostřednictvím Výzvy č. 1 požadoval. K tomu Úřad opětovně připomíná, že zadavatel má v tomto ohledu určitou míru diskrece a není povinen vždy požadovat rozsáhlé odůvodnění, pokud na základě předložených úprav a informací již pochybnosti o výši nabídkové ceny nemá.

289.            K tomu Úřad pro úplnost doplňuje, že navrhovatel v dané části návrhu namítá, že pouhé předložení upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny nelze akceptovat jako zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, aniž by k této námitce uvedl bližší pochybnosti či konkrétní důvody, pro které by měl vybraným dodavatelem provedený přesun nákladů způsobit, že položky, u nichž došlo ke snížení ceny, budou obsahovat MNNC. Posouzení adekvátnosti ceny z hlediska MNNC v zadávacím řízení přísluší, v souladu s výše uvedenými závěry správních soudů, výhradně zadavateli, pro kterého představuje institut MNNC možnost ochrany před nabídkami, které mohou být „podezřele výhodné“. Stejně tak je odpovědností zadavatele, aby nabídky a nabídkové ceny z pohledu MNNC posoudil a v případě, že jsou dány pochybnosti, aby tyto postupem podle § 113 zákona odstranil. V šetřeném případě se zadavatel nabídkou vybraného dodavatele z pohledu, zda neobsahuje MNNC, prokazatelně zabýval, avšak v závěru nedospěl k podezření, že by nabídka vybraného dodavatele MNNC obsahovala.

290.            Vzhledem k výše uvedenému Úřad shrnuje, že nelze konstatovat, že by byl postup zadavatele, který dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele po úpravě formuláře pro zpracování nabídkové ceny již nevykazuje znaky MNNC, stižen netransparentností. V šetřeném případě je z dokumentace o zadávacím řízení zřejmé, že zadavatel se MNNC vybraného dodavatele zabýval a splnil svou zákonnou povinnost, když vyzval vybraného dodavatele k objasnění údajů, přičemž po obdržení odpovědi vybraného dodavatele ke zdůvodnění MNNC (tj. po obdržení upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny, přičemž možnost úpravy položkového rozpočtu zadavatel výslovně vybranému dodavateli v rámci dotčené výzvy nabídnul) tyto údaje řádně posoudil a na základě jejich obsahu dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC (což vyplývá z Protokolu č. 2 a rovněž z oznámení o výběru 1, kde zadavatel transparentně zachytil svůj závěr o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele nebyla identifikována jako mimořádně nízká). Za dané situace tedy nebylo z pohledu Úřadu nezbytné požadovat po vybraném dodavateli ze strany zadavatele další podrobné odůvodnění, neboť rozhodující je, že zadavatel na základě předloženého upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny zcela odstranil své pochybnosti o existenci MNNC v nabídce vybraného dodavatele.

291.            Dle Úřadu tedy nelze v šetřeném případě s ohledem na výše uvedené skutečnosti dovodit, že zadavatel postupoval v rozporu s § 113 zákona, když akceptoval vybraným dodavatelem upravený formulář pro zpracování nabídkové ceny, resp. že byl naplněn důvod pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 4 zákona, jak tvrdí navrhovatel. Současně je nutné připomenout, že ustanovení § 48 odst. 4 zákona dává zadavateli pouze možnost (nikoli povinnost) daného účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. Dle Úřadu tedy v intencích namítaných skutečností předmětné části návrhu nelze v postupu zadavatele spatřovat rozpor se zákonem.

Závěr

292.            Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad uvádí, že v postupu zadavatele v intencích návrhu namítaných skutečností neshledal porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno

2.      MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno

3.      ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn. Úřadu: Výrokem III. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2025, Úřad zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona uložil až do pravomocného skončení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S802/2024/VZ zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Výrokem IV. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2025, Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč. Výrokem V. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024, který nabyl právní moci dne 12. 12. 2024, Úřad nevyhověl žádosti navrhovatele o přerušení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S802/2024/VZ. Výrokem VI. rozhodnutí ze dne 11. 12. 2024, který nabyl právní moci dne 28. 12. 2024, Úřad nevyhověl žádosti navrhovatele o vrácení o vrácení částky 7 863 521 Kč, kterou navrhovatel složil na účet Úřadu v souvislosti s podáním návrhu ze dne 7. 10. 2024.

[2] Pozn. Úřadu: Úřad pro úplnost uvádí, že předmětem rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 12. 2024 a rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 20. 2. 2025 byla výhradně procesní otázka nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024, nikoliv však věcné posouzení namítaných porušení zákona uvedených v návrhu ze dne 7. 10. 2025.

[3] Úřad uvádí, že skutečnosti, které jsou v tomto rozhodnutí podtrženy, byly v průběhu správního řízení označeny za obchodní tajemství. Ve vztahu k obchodnímu tajemství Úřad uvádí následující poučení. Za nekalou soutěž se ve smyslu § 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů považuje porušení obchodního tajemství. Porušením obchodního tajemství je podle § 2985 občanského zákoníku jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži, a o němž se dověděl za podmínek stanovených tímto zákonem. Je možno se proti rušiteli domáhat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále je možno požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (§ 2988 občanského zákoníku). Pokud by se takového jednání určitá fyzická osoba dopustila v úmyslu opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody, může se současně dopustit trestného činu porušování pravidel hospodářské soutěže podle § 248 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Pozn: Úřadu: K obsahu návrhu ze dne 7. 10. 2024, resp. k bodům 26 až 47 Úřad odkazuje na bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[5] Pozn: Úřadu: K obsahu návrhu ze dne 7. 10. 2024, resp. k bodům 20 až 25 Úřad odkazuje na bod 149. odůvodnění tohoto rozhodnutí. 

[6] Pozn. Úřadu: Vybraný dodavatel předložil zadavateli smlouvy o cash poolu v německém jazyce, přičemž na žádost Úřadu vybraný dodavatel smlouvy o cash poolu následně ve správním řízení doložil v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. Úřad doplňuje, že bude uvádět skutečnosti uvedené ve smlouvách o cash poolu pouze v českém jazyce. 

[7] Pozn. Úřadu: Vybraný dodavatel předložil zadavateli faktury vystavené společností Postbus v německém jazyce, přičemž na žádost Úřadu vybraný dodavatel faktury následně ve správním řízení doložil v prostém překladu do českého jazyka. Úřad doplňuje, že bude uvádět skutečnosti uvedené ve fakturách pouze v českém jazyce. 

[8] viz ŠEBESTA, M., NOVOTNÝ, P., MACHUREK, T., DVOŘÁK, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.

[9] K tomu Úřad doplňuje, že byť byl citovaný rozsudek vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, uplatní se závěry v něm uvedené i v poměrech zákona nyní účinného.

[10] Pozn. Úřadu: Rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 9. 2024 bylo zrušeno rozhodnutím Úřadu ze dne 11. 12. 2024, které nabylo právní moci dne 20. 2. 2025.

[11] Pozn. Úřadu: Úřad pro úplnost uvádí, že pokud by vycházel pouze z uvedených tvrzení navrhovatele a aplikoval by elementární matematický výpočet [tj. od počtu řidičů stanovených navrhovatelem zahrnujících operativní zálohu (34) by odečetl operativní zálohu stanovenou navrhovatelem (2)], tak by dospěl k tomu, že navrhovatelem stanovený minimální počet řidičů bez operativní zálohy činí 32 řidičů, což je ve výsledku méně, než jaký stanovil vybraný dodavatel (tj. [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ – ČÍSELNÁ HODNOTA]).

[12] Pozn. Úřadu: navrhovatel uvedl ve vyjádření k podkladům následující odkaz: https://www.cnb.cz/arad/#/cs/sets