číslo jednací: 36520/2025/163
spisová značka: R0121/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 – oblast č. 8 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 24. 9. 2025 |
| Související rozhodnutí | 30126/2025/510 36520/2025/163 |
| Dokumenty |  2025_R0121.pdf 326 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0121/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-36520/2025/163 |
|
Brno 24. 9. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 26. 8. 2025 navrhovatelem
- ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 22. 11. 2024 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 8. 2025, č. j. ÚOHS-30126/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0209/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 25. 3. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 – oblast č. 8“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020279, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 267906-2024, ve znění pozdější opravy, kde dalším účastníkem správního řízení je vybraný dodavatel
- ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0209/2025/VZ, č. j. ÚOHS-30126/2025/510 ze dne 11. 8. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 18. 3. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
2. V návrhu se navrhovatel bránil proti několika skutečnostem. Podle navrhovatele vybraný dodavatel porušil při kalkulaci počtu řidičů právní předpisy vztahující se k předmětu veřejné zakázky, když uvedl příliš nízký počet řidičů. Zvýšené náklady spojené s takovým počtem pak vybraný dodavatel nezahrnul do nabídky. Navýšení počtu řidičů o [obchodní tajemství – číselná hodnota] by přitom ve svém důsledku vedlo ke změně pořadí nabídek. Zadavatel tedy podle navrhovatele postupoval v rozporu s § 113 odst. 6 písm. a) ZZVZ, když neprovedl řádné posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“).
3. Navrhovatel dále namítal neoprávněnou veřejnou podporu z důvodu účasti vybraného dodavatele v cash poolu členů holdingu „ÖBB-Holding AG“ skrze společnost „ÖBB Finanzierungs-services“ (dále jen „Finanzierungs-services“) a poskytnutí záruky za úvěr ze strany společnosti „Österreichische Postbus Aktiengesellschaft“ (dále jen „Postbus“), což mu umožnilo nabídnout za plnění veřejné zakázky MNNC. Zadavatel proto měl vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ.
4. Podle navrhovatele zadavatel rovněž akceptoval jako zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele pouhé předložení upraveného nástroje pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality, aniž by vybraný dodavatel podrobně zdůvodnil dopad navýšení personálních nákladů na úkor snížení nákladů v jiných částech nabídkové ceny. Zadavatel proto měl vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 4 ZZVZ.
II. Napadené rozhodnutí
5. Úřad napadeným rozhodnutím zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
6. Úřad uvedl, že se zadavatel prokazatelně zabýval tím, zda nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, tj. i dostatečností počtu řidičů z hlediska dodržování právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel přitom od vybraného dodavatele obdržel dostatečné a podrobné podklady (informace o počtech řidičů vč. zálohy, výše mezd, stanovení fondu pracovní doby, organizování směn řidičů, podrobné rozložení řidičů v rámci měsíce) pro to, aby byl schopen zhodnotit, zda je daný počet řidičů a průměrná výše jejich odměny dostačující pro plnění veřejné zakázky. Ze žádného externího posouzení nevyplynulo nic jiného, naopak jejich zajištění zadavatelem Úřad považoval za známku transparentnosti jeho postupu.
7. K dalšímu okruhu, tedy údajně neoprávněné veřejné podpoře, Úřad nejprve uvedl, že se zadavatel zabýval námitkami navrhovatele v souladu s požadavky § 245 odst. 1 ZZVZ. K samotné podstatě této otázky Úřad konstatoval, že zadavatel byl povinen ověřit s ohledem na tvrzení navrhovatele, zda nabídková cena vybraného dodavatele neobsahuje MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory. Nemá ale jít o rozsáhlé právní či ekonomické šetření, jestli se jedná o veřejnou podporu, protože taková pravomoc přísluší Evropské komisi. Má jít o prošetření indicií úměrné okolnostem případu. Cílem je tedy přiměřená a přezkoumatelná reakce zadavatele na námitky mající možný vliv na zákonnost výběru dodavatele. Zadavatel má posoudit, zda existují relevantní indicie, které nasvědčují tomu, že nabídková cena je mimořádně nízká právě z důvodu neoprávněné veřejné podpory. Pokud je zjistí, má povinnost požádat účastníka zadávacího řízení o podání zdůvodnění.
8. To se v zadávacím řízení podle Úřadu stalo a zadavatel vyhodnotil odpověď vybraného dodavatele jako dostatečnou pro závěr o neexistenci indicií o neoprávněné veřejné podpoře. Úřad poukázal i na malou odchylku nabídkové ceny vybraného dodavatele od nabídkové ceny navrhovatele. Úřad následně odmítl námitky týkající se údajné bezúplatnosti záruky za úvěr, neposkytnutí záruky za tržních podmínek, nedostatečnosti dokladů poskytnutých vybraným dodavatelem ke cash poolingu a výši úrokových sazeb v rámci cash poolingu neodpovídající tržním podmínkám.
9. Následně Úřad uvedl, že zadavatel vypořádal námitky týkající se předložení upraveného formuláře pro zpracování nabídkové ceny v souladu s požadavky § 245 odst. 1 ZZVZ. K řešené otázce Úřad uvedl, že zadavatel po vybraném dodavateli nepožadoval, aby v případě úpravy formuláře odůvodňoval provedenou úpravu ve skupině nákladů „Personální náklady“, ale postačovala mu tato úprava. Odůvodnění zadavatel požadoval pouze u druhé možnosti odpovědi na jeho výzvu, a to pokud by vybraný dodavatel trval na své kalkulaci. Vybraný dodavatel tedy postupoval v souladu s požadavky zadavatele a rozšiřování těchto požadavků by bylo v rozporu se zásadou transparentnosti.
III. Rozklad navrhovatele
10. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 11. 8. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 26. 8. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
11. Navrhovatel uvádí, že zadavatel má obecně volnost v úvaze, jak posoudí zdůvodnění MNNC předložené účastníkem zadávacího řízení. Namítá však, že tyto obecné úvahy Úřadu k posouzení MNNC zadavatelem (a přezkumu Úřadem) se neuplatní u případů podle § 113 odst. 6 písm. a) až c) ZZVZ, protože zde ZZVZ zadavateli stanoví obligatorně povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit. K tomu odkazuje na komentářovou literaturu k odlišení fakultativních a obligatorních důvodů vyloučení v případě MNNC. Podle navrhovatele z toho vyplývá, že v případě fakultativních důvodů se přezkum omezuje na dodržení základních zásad, v případě těch obligatorních ale není důvod, aby se přezkum nezabýval jejich věcným naplněním.
12. Zadavatel podle navrhovatele nemá v případě porušení pracovněprávních předpisů jinou možnost než vyloučit účastníka zadávacího řízení. Takové porušení zadavatel nemůže tolerovat, a to bez ohledu na míru porušení předpisů (zde navrhovatel poukazuje na irelevantnost podkročení minimálního počtu řidičů pouze o jednoho). Úřad sice konstatoval obligatornost důvodů vyloučení podle § 113 odst. 6 písm. a) až c) ZZVZ, ale nevyvodil z toho odpovídající procesní důsledky. Z toho vyplynulo, že se napadené rozhodnutí zaměřilo na transparentnost postupu zadavatele, nikoliv na to, zda bylo či nebylo prokázáno porušení právních předpisů či poskytnutí neoprávněné veřejné podpory. Už to je podle navrhovatele důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí.
Námitky týkající se porušení právních předpisů
13. Navrhovatel rozporuje závěry bodu 212 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad uvádí, že na jeho závěrech nic nemění argumentace dovozená na základě expertního posouzení, které si navrhovatel nechal zpracovat, a že proto nepřistoupil k ověřování tam uvedených skutečností. Úřad neuvedl důvod takového postupu, patrně ale podle navrhovatele proto, že má za to, že nemůže vstupovat do posouzení MNNC zadavatelem. Pokud by se ale Úřad touto argumentací zabýval, dospěl by k závěru o naplnění důvodu vyloučení podle § 113 odst. 6 písm. a) ZZVZ.
14. Navrhovatel odkazuje na tabulku přiloženou k rozkladu, která má vysvětlovat podstatu jeho argumentace k minimálnímu počtu řidičů nutných k plnění veřejné zakázky na základě konkrétního přepočtu. Opětovně z ní dovozuje, že vybraný dodavatel uvedl takový počet řidičů, se kterým nelze veřejnou zakázku plnit při dodržení pracovněprávních předpisů. Podle navrhovatele nejde o subjektivní názor, ale o matematickou operaci. Navrhovatel pro objektivnost do výpočtu nezahrnuje subjektivní hodnoty, jako jsou další práce prováděné řidiči a jejich nemocnost.
15. Tím navrhovatel vysvětluje i nekonzistentnost v argumentaci, kterou mu vytýkal Úřad. Údaj o počtu řidičů uvedený v námitkách ze dne 7. 8. 2024 představoval jeho realistický odhad. Údaj uvedený v návrhu vzešel z expertního posouzení. Oba zdroje ale potvrzují nedodržování právních předpisů ze strany vybraného dodavatele.
16. K posouzení externích odborníků, které využil zadavatel, navrhovatel konstatuje, že neměli kompletní podklady pro řádné posouzení kalkulace vybraného dodavatele. Zadavatel jim nepředložil oběhy na víkendy, ale jen na pracovní dny, a odborníci tak nemohli být schopni řádně stanovit celkový potřebný počet řidičů. Jejich závěry jsou proto založeny na pouhých odhadech, nikoliv na přesném výpočtu, jak to udělal navrhovatel. Úřad je přesto vzal za relevantní důkazy.
17. Podle navrhovatele nelze žádnou organizací práce ani jiným způsobem dosáhnout při dodržení pracovněprávních předpisů denní časové dotace řidiče, jak ji uvádí vybraný dodavatel.
Námitky týkající se neoprávněné veřejné podpory
18. Navrhovatel namítá, že ke cash poolingu byla doložena smlouva, ale bez dokladů o platbách týkajících se vybraného dodavatele. K záruce za úvěr byly doloženy faktury, ale nebyly doloženy smlouvy, na základě kterých byly faktury vystaveny, ani doklady o uskutečnění plateb na základě těchto faktur. Nebyly tedy doloženy doklady, které by prokazovaly jak právní důvod plateb, tak skutečnost, že se platby uskutečnily. Obsah spisu proto byl nedostatečný k závěru, zda účast v cash poolingu či záruka za úvěr byly za tržních podmínek. Úřad nevyužil možnost vyžádat si od vybraného dodavatele další doklady.
19. Pokud ale navrhovatel vychází z údajů uvedených ve fakturách, neodpovídá výše plateb obvyklým tržním podmínkám. K posouzení těchto otázek navrhovatel navrhoval provedení znaleckého posudku z oboru ekonomie, což Úřad odmítl bez bližšího odůvodnění.
20. Navrhovatel odkazuje na výroční zprávu vybraného dodavatele za rok 2023, ze které cituje určité pasáže týkající se cash poolingu a poskytnutí záruky za úvěr. Ve výroční zprávě není uveden závazek vztahující se k poskytnutí záruky za úvěr společností Postbus. Naopak je tam uvedeno, že vybraný dodavatel nemá k 31. 12. 2023 žádný závazek z běžných obchodních vztahů. Dále příloha k účetní závěrce uvádí, že dluhy vyplývající se smluv o úvěrech jsou v roce 2022 zajištěny zárukou jediného akcionáře. Navrhovatel z toho dovozuje, že ručení za úvěry je poskytnuto bezplatně a v rámci správního řízení nebyl poskytnut žádný důkaz o existenci smlouvy mezi vybraným dodavatelem a společností Postbus, která by zakládala povinnost platby za poskytnutí záruky.
21. Byla předložena pouze faktura vystavená až po podání námitek, se kterými zadavatel seznámil vybraného dodavatele. Faktura má podle navrhovatele pouze fiktivně zlegalizovat nelegální veřejnou podporu, což dokládá i nestandardnost jednorázové platby za záruku za úvěr s více než ročním odstupem od poskytnutí, a to na základě faktury s okamžitou splatností. Ve faktuře je uvedeno, že se jedná o „poplatek ČSAD za převzetí ručení 2024“. Faktura za rok 2023 nebyla doložena, i když by v případě ročních plateb musela existovat. Tvrzení navrhovatele má dokládat i to, že v rámci zadávacího řízení byla předložena také faktura za složení jistoty formou bankovní záruky za oblast č. 4 Kraje Vysočina. Nabídka do tohoto zadávacího řízení byla podávána už v říjnu 2023 a vybraný dodavatel tak hradí své mateřské společnosti poplatek za složení jistoty až po více než 13 měsících. To je podle navrhovatele v rozporu s předpisy upravujícími vedení účetnictví mateřské společnosti. Vybraný dodavatel měl poplatek uhradit již v roce 2023, nikoliv na konci roku 2024.
22. Navrhovatel konstatuje, že po Úřadu nepožadoval zkoumání účetní závěrky vybraného dodavatele, ale využití pravomoci hodnotit důkazy. Účetní závěrka a její přílohy jsou relevantními důkazy, a navíc se jedná o oficiální dokumenty tvořící základ plnění daňových povinností, což zvyšuje jejich věrohodnost. Úřad v napadeném rozhodnutí bez odůvodnění spekuluje, že tyto údaje jsou nepravdivé a že relevantnější jsou předložené faktury a vyjádření znalecké kanceláře. Navrhovatel však vznesl důvodné podezření o účelovosti faktur, které Úřad mohl vyvrátit vyžádáním dalších dokladů. Hodnocení důkazů Úřadem je proto podle navrhovatele nesprávné.
23. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí upozorňoval i na další formu veřejné podpory vybranému dodavateli, o které se dozvěděl, a sice že za něj skládala jistotu jeho mateřská společnost, ale poplatek za její poskytnutí byl fakturován až po podání námitek ve zjevné snaze zakrýt další nelegální výhodu. K tomu navrhovatel odkazoval na argumentaci v návrhu k naplnění znaků veřejné podpory u cash poolingu a poskytnutí záruky za úvěr. Takové doplnění argumentace je podle navrhovatele v souladu s § 251 odst. 4 ZZVZ. V tomto ohledu navrhovatel rozporuje závěry bodu 269 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde mu Úřad vytkl uváděný odkaz a nepodložení konkrétními argumenty či důkazy. Podle navrhovatele, pokud jsou důvody naplnění znaků veřejné podpory stejné, je požadavek na jejich opakování formalistický. Odmítnutí tohoto přezkumu Úřadem tak představuje další vadu napadeného rozhodnutí.
Závěr rozkladu
24. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Současně navrhuje, aby předseda Úřadu vyslovil závazný právní názor o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 ZZVZ.
IV. Řízení o rozkladu
25. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
26. Zadavatel uvádí, že se navrhovatel domáhá něčeho, k čemu Úřad není oprávněn – prověření, zda dochází k porušování pracovněprávních předpisů či poskytnutí neoprávněné veřejné podpory. Úřad správně přezkoumal, jestli postup zadavatele vyhovuje kritériím ZZVZ. Zadavatel konstatuje, že ze žádného dokumentu nevyplývá, že nabídková cena vybraného dodavatele obsahuje MNNC z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) ZZVZ nebo z důvodu neoprávněné veřejné podpory. Navrhovatel podle zadavatele přechází, že zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, jen pokud z jeho zdůvodnění vyplývá opak.
27. Otázkou týkající se porušování pracovněprávních předpisů se Úřad podle zadavatele zabýval a vypořádal všechny námitky navrhovatele. Zadavatel na ně rovněž stručně odpovídá a odkazuje na související pasáže napadeného rozhodnutí. Dodává, že představa, že by jakýkoliv dodavatel odměňoval řidiče pod úrovní právních předpisů, je nerealistická s ohledem na situaci na pracovním trhu – řidič by pracovní poměr ukončil a zaměstnal se jinde.
28. K otázce neoprávněné veřejné podpory zadavatel uvádí, že podrobně vysvětlil, proč nepovažuje předložení indicie za dostatečné k domněnce o jejím poskytnutí. Navíc chybí jakákoliv informace, která by tuto údajnou podporu dávala do souvislosti s MNNC v nabídce vybraného dodavatele. K návrhu na zpracování znaleckého posudku zadavatel uvádí, že jeho pořízení by bylo v rozporu se zásadou koncentrace.
29. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
30. Vybraný dodavatel uvádí, že zadavatel není povinen poskytovat dalším účastníkům zadávacího řízení podrobné důkazy o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká, protože jde o institut primárně k ochraně právě zadavatele, nikoliv možnost otevírat detaily obchodní strategie uchazečů.
31. Dále vybraný dodavatel uvádí, že ve své nabídce zohlednil i další související činnosti řidičů, které zajistil tak, aby byly prováděny v mezích právních předpisů. Ne všechny navíc musí provádět přímo řidiči a jejich zajištění nemusí vést k překračování pracovní doby.
32. K námitce neoprávněné veřejné podpory vybraný dodavatel odkazuje na závěry napadeného rozhodnutí a dodává, že je českou akciovou společností, která podala nabídku vycházející z vlastních provozních nákladů, která neobsahuje žádné prvky svědčící o tom, že by byla dotována nedovolenou veřejnou podporou. Dále uvádí, že pozdější vystavení faktury společností Postbus je otázkou vnitroskupinového obchodního ujednání a nemá vliv na povahu závazku ani na jeho úplatnost. Důležité je, že protiplnění bylo sjednáno a uhrazeno. Ostatní tvrzení o skutečném uhrazení faktury jsou pouze spekulací navrhovatele. Úřadu pak nepřísluší přezkoumávat vedení účetnictví, ale zda jsou k dispozici relevantní doklady o úplatnosti, což se stalo. Navrhovatel podle vybraného dodavatele předpokládá, že jakákoliv finanční operace v rámci skupiny musí nutně vést k poskytnutí nedovolené veřejné podpory, ale to není pravda.
33. Vybraný dodavatel konstatuje, že zadavatel nemá právní nástroje k posouzení veřejné podpory, není oprávněn rozhodovat o slučitelnosti veřejné podpory s právními předpisy a může veřejnou podporu posuzovat pouze v rámci MNNC.
34. Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil.
Stanovisko předsedy Úřadu
35. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
36. Než přistoupím k vypořádání konkrétních rozkladových námitek, považuji za důležité stručně zopakovat východiska, ze kterých při posouzení návrhu navrhovatele vycházel Úřad v napadeném rozhodnutí. S těmito východisky plně souhlasím, a jsou proto základním kamenem pro veškeré navazující úvahy týkající se přezkumu posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele a jejích možných příčin.
37. Úřad správně uvedl, že smyslem MNNC je identifikace nabídek, u kterých má zadavatel pochybnosti o řádném splnění předmětu veřejné zakázky. Tímto způsobem je právě zadavatel chráněn před nereálnou cenou ústící ve výsledku v nemožnost realizovat nabídnuté plnění či jej sice realizovat, ale za navýšenou cenu. Zadavatel musí posoudit nabídkovou cenu z tohoto hlediska minimálně u vybraného dodavatele. Pokud MNNC identifikuje, musí požádat o její zdůvodnění. V podrobnostech k požadavkům na postup zadavatele odkazuji na bod 192 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zde pouze ve vztahu k řešenému případu uvádím, že pokud zadavatel zjistí, že nabídková cena je mimořádné nízká z důvodu nedodržování právních předpisů či neoprávněné veřejné podpory, musí účastníka zadávacího řízení vyloučit podle § 113 odst. 6 písm. a) či b) ZZVZ ze zadávacího řízení. V případě naplnění důvodů uvedených v § 113 odst. 6 ZZVZ tedy jde o obligatorní důvody vyloučení. Zadavatel nemůže v případě těchto skutečností uvážit, že dodavatele nevyloučí.
38. V případě, že zadavatel identifikuje možnou MNNC v nabídce dodavatele, musí ji proto posoudit mj. z řešených hledisek. Jak Úřad správně uvedl v bodu 194 odůvodnění napadeného rozhodnutí, „zadavatel musí mít na základě získaných informací od účastníka zadávacího řízení možnost objektivně posoudit nabízenou cenu. Jak již bylo uvedeno výše, je to právě zadavatel, kdo nese odpovědnost za veřejnou zakázku a musí zvážit všechna rizika s existencí MNNC spojená.“ V tomto kontextu Úřad zdůrazňoval zásadu transparentnosti a nutnost jejího dodržování při posouzení a vyhodnocení MNNC.
39. Z uvedených důvodů je podstatou přezkumu Úřadem pouze samotný postup zadavatele při posouzení MNNC, nikoliv skutečnost, jestli nabídka obsahuje MNNC. K tomu Úřad ostatně v bodu 195 odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal na přiléhavou judikaturu a vlastní rozhodovací praxi. Z rozsudku č. j. 31 Af 69/2021-68 ze dne 31. 8. 2023 přímo plyne, že se soud (a obdobně Úřad) zabývá „primárně tím, zda zadavatel odůvodnil svůj postup transparentním a přezkoumatelným způsobem“.
40. Uzavírám proto, že Úřad postupoval správně, pokud podrobil přezkumu pouze postup zadavatele při posouzení MNNC, a to zejména s ohledem na dodržení zásady transparentnosti. To však neznamená, že jde snad toliko o ověření, že byly splněny požadavky na konkrétní procedurální kroky (výzva k vysvětlení, podání vysvětlení MNNC apod.). Dodržení zásady transparentnosti v sobě zahrnuje také posouzení toho, jak srozumitelně zadavatel vysvětlil své úvahy, pro které dospěl ke konkrétnímu závěru ve vztahu k vysvětlení MNNC ze strany dotazovaného dodavatele. Nemůže však již dojít k tomu, že by Úřad za zadavatele rozhodoval, zda byla jeho pochybnost o MNNC důvodně rozptýlena, či nikoliv.
41. Navrhovatel se v návaznosti na podstatu postupu zadavatele u MNNC a následně jeho přezkumu Úřadem věnuje v první části rozkladu tomu, že zadavatel měl povinnost v rámci posouzení zdůvodnění MNNC ve smyslu § 113 odst. 6 písm. a) a b) ZZVZ zkoumat rovněž věcné naplnění těchto důvodů. To znamená, že zadavatel měl podle navrhovatele zkoumat, zda skutečně nedochází k porušení právních předpisů souvisejících s předmětem veřejné zakázky či k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory.
42. S tím ale nemohu souhlasit, a to z jednoduchého důvodu. Přisvědčením této argumentaci by si zadavatel osoboval právo, které náleží jiným subjektům, aby konstatoval případné porušení právních předpisů nebo poskytnutí neoprávněné veřejné podpory. Takovou pravomoc ale zadavatel zcela jistě nemá. Nemá ani povinnost se obracet na subjekty, které tuto pravomoc mají. Jeho povinností je totiž pouze posouzení, zda není nabídková cena mimořádně nízká právě z řešených důvodů. Za tímto účelem zajišťuje odůvodnění nabídkové ceny v podobě vysvětlení od účastníka zadávacího řízení. Obdobně je tomu v případě vylučování dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. d) ZZVZ, kdy zadavatel nepostupuje až na základě závazného posouzení (typicky soudu), zda dodavatel porušil své povinnosti ze smlouvy, aby mohl takového dodavatele vyloučit z jiného zadávacího řízení pro závažné pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu (srov. body 19-21 rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 63/2019-77 ze dne 1. 7. 2020).
43. Opakuji ale, že zadavatel není ani oprávněn, ani povinen zkoumat nabídkovou cenu dodavatele do takové míry, že by měl sám konstatovat, zda nedošlo k porušení právních předpisů či poskytnutí neoprávněné veřejné podpory s výsledkem, že nabídková cena je z těchto důvodů mimořádně nízká. Takový požadavek jde především zásadně nad rámec institutu MNNC jako takového, ale rovněž nad rámec smysluplného a racionálního požadavku na transparentnost postupu zadavatele vyplývajícího ze zavedené praxe. Zadavatel se danými skutečnostmi zabývá, ale způsobem potřebným pro vyhodnocení nebezpečí existence MNNC. Jinými slovy, musí se primárně vypořádat s pochybnostmi o tom, že nabídková cena je mimořádně nízká z těchto důvodů, a to ať už tak, že je na základě zdůvodnění dodavatele potvrdí, nebo odmítne.
44. Související námitky navrhovatele proto odmítám a konstatuji, že obligatornost důvodů pro vyloučení podle § 113 odst. 6 ZZVZ neznamená větší břemeno zadavatele při zdůvodňování a posuzování nabídkové ceny. Pouze to znamená, že zadavatel není v případě potvrzení těchto skutečností oprávněn uplatňovat vlastní uvážení, zda dodavatele vyloučí ze zadávacího řízení, jako je tomu v případě ostatních důvodů uvedených v § 113 ZZVZ.
K námitkám týkajícím se porušení právních předpisů
45. Úřad v napadeném rozhodnutí přezkoumal postup zadavatele týkající se posouzení možné MNNC související se mzdovými náklady na řidiče potřebnými pro plnění veřejné zakázky, tj. tím, jestli není nabídková cena mimořádně nízká v důsledku porušování pracovněprávních předpisů. Úřad přitom dospěl k tomu, že se zadavatel ve světle námitek ze dne 7. 8. 2024 a námitek ze dne 11. 9. 2024 zabýval tím, zda je počet řidičů uváděný vybraným dodavatelem vyhovující.
46. Úřad shrnul, že vybraný dodavatel zadavateli sdělil uvažovaný počet řidičů a výši jejich mzdy a svoji kalkulaci podložil tabulkou s denními oběhy v době školního vyučování. Ke každému vozidlu přiřadil potřebný počet řidičů a popsal, jakým způsobem stanovuje jejich směny za účelem dodržení bezpečnostních pravidel. Vybraný dodavatel rovněž sdělil, jaký stanovil fond pracovní doby a že zohledňuje bezpečnostní přestávky a další požadavky právních předpisů. Doložil také dokument „Měsíční plán řidičů oblast č. 8 – Pelhřimovsko“ (dále jen „Měsíční plán řidičů“).
47. Zadavatel si poté nechal dvakrát externě posoudit nabídnuté počty řidičů. AB [pseudonymizováno] sdělil, že vybraný dodavatel zpracoval počty řidičů pro jeden provozní školní den správně, a CD [pseudonymizováno] uvedl, že předložené podklady dokládají schopnost zajistit provoz všech předepsaných spojů s nabízeným počtem řidičů s dodržením denních a týdenních odpočinků, přičemž neexistuje důvod, který by bránil spolehlivému zajištění provozu ze strany vybraného dodavatele.
48. Úřad proto konstatoval, že zadavatel obdržel podrobné podklady pro to, aby byl schopen zhodnotit, zda je počet řidičů a průměrná výše jejich odměny dostačující pro plnění veřejné zakázky, respektive zda budou dodržovány pracovněprávní předpisy, povinnosti plynoucí z kolektivní smlouvy nebo předpisy vztahující se k plnění předmětu veřejné zakázky. Expertní posouzení se neodchýlila od tohoto závěru zadavatele a Úřad je kvitoval jako posílení transparentnosti jeho postupu. Zadavatel proto postupoval v souladu se zákonem, když nedospěl k závěru o existenci MNNC z důvodu porušování povinností podle § 113 odst. 4 písm. a) ZZVZ.
49. Na tomto závěru podle Úřadu nic nezměnilo ani expertní posouzení, které si nechal navrhovatel zpracovat po obdržení rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 3. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) a které uvádí nemožnost plnit veřejnou zakázku s počtem [obchodní tajemství – číselná hodnota] řidičů bez porušení právních předpisů vztahujících se k jejímu předmětu. Úřad k tomu poukázal na nekonzistentnost argumentace navrhovatele týkající se počtu řidičů v zadávacím a správním řízení.
50. Úřad následně odmítl argumentaci týkající se průměrného a minimálního fondu pracovní doby řidiče, protože správnost výpočtu navrhovatel ničím nedoložil a současně neuvedl, proč nelze daným denním fondem pracovní doby, ke kterému dospěl, zajistit řádné plnění veřejné zakázky ani při neposkytování dovolené a nulové nemocnosti a nehrazení dalších činností spojených s prací řidičů. Vybraný dodavatel naopak sdělil a doložil, že s dovolenými a nemocností kalkuloval (počítal se záložními řidiči) a že denní fond pracovní doby zohledňuje celkovou dobu jízdy, manipulaci s vozidly, přestávky a další úkony. I zde Úřad poukázal na obsah externích posouzení zajištěných zadavatelem.
51. Podle Úřadu jsou navíc nabídkové ceny navrhovatele a vybraného dodavatele blízké. Rozdíl činí několik set tisíc korun, a to při nabídkových cenách v řádu vyšších desítek milionů korun. Ani to tedy neindikuje pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele.
52. Předtím než přistoupím k vypořádání jednotlivých rozkladových námitek navrhovatele, musím nejprve s ohledem na provedené shrnutí konstatovat, že Úřad postupoval správně, když shledal postup zadavatele při posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele za zákonný. Zadavatel měl dostatečné podklady pro vyvrácení pochybností o tom, že MNNC byla způsobena porušením právních předpisů ve smyslu § 113 odst. 6 písm. a) ZZVZ. V tomto ohledu primárně odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad podrobně a přehledně shrnul, co z jednotlivých podkladů vyplývá. V kontextu výše vyloženého smyslu MNNC a přezkumu postupu zadavatele v těchto věcech nelze než se ztotožnit s Úřadem.
53. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že Úřad nedůvodně odmítl jeho argumentaci na základě expertního posouzení, které si nechal zpracovat po rozhodnutí o námitkách. K tomu především odkazuji na obecnější závěry předcházející tomuto námitkovému okruhu. Z nich vyplývá, že rámec přezkumu se omezuje na posouzení, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem. Úřad správně s přihlédnutím k judikatuře správních soudů a vlastní rozhodovací praxi uvedl, že „[p]řezkumná činnost Úřadu pak spočívá pouze v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek, tj. Úřad má za úkol pouze zkoumat, zda zadavatel ve věci posouzení MNNC v nabídce dotčeného účastníka zadávacího řízení postupoval podle zákona, a to zejména s důrazem na postup v souladu se zásadou transparentnosti“.
54. Pokud tedy Úřad zkoumá, jestli zadavatel rozptýlil vlastní pochybnosti o tom, zda nabídka obsahuje MNNC, která je způsobená skutečnostmi uvedenými v § 113 odst. 4 písm. a) ZZVZ, jsou nerelevantní nové podklady, které navrhovatel učinil až součástí návrhu. Úřad zkoumá, zda zadavatel transparentně posoudil případnou MNNC a řádně se vyjádřil k pochybnostem, které mu v tomto ohledu předložil navrhovatel. Zkoumá, zda měl zadavatel ke svému závěru dostatečné podklady. Zadavatel se ale nemohl při posouzení MNNC nijak vyjádřit k podkladům, které navrhovatel předkládá až po vydání rozhodnutí o námitkách. Tyto podklady proto nijak nezasahují do vyhodnocení zákonnosti postupu zadavatele při zkoumání MNNC v době jejího posouzení. V dané době zadavatel měl dostatečnou oporu pro své závěry (bez ohledu na to, čím navrhovatel později doplnil svoji argumentaci). Úřad proto postupoval správně, pokud se blíže nezabýval expertním posouzením přiloženým k návrhu.
55. To obdobně platí i k výpočtu počtu řidičů, který navrhovatel rozvádí v příloze rozkladu. Primárně totiž platí, že navrhovatel nevznesl tyto námitky směrem k zadavateli a zadavatel se jimi nemohl zabývat při posouzení MNNC, respektive nemohl se jimi zabývat jako indiciemi o MNNC způsobené porušováním právních předpisů. Ve správním spise jsem ověřil, že námitky navrhovatele byly v tomto směru spíše obecnější a věnovaly se především činnostem, které vybraný dodavatel údajně nezohlednil ve fondu pracovní doby řidiče. Jak ale vyplývá z rozhodnutí o námitkách, těmito tvrzeními se zadavatel přesvědčivě zabýval (např. body 77-80 rozhodnutí o námitkách). Odkazoval přitom na doklady, které mu poskytl vybraný dodavatel. Vybraný dodavatel tedy zjevně poskytl doklady, na základě kterých zadavatel vyvrátil pochybnosti o tomto důvodu MNNC.
56. Jestliže navrhovatel chtěl, aby se zadavatel zabýval MNNC v nabídce vybraného dodavatele i formou podrobného výpočtu fondu pracovní doby, měl tak činit nejpozději ve lhůtě pro podání námitek a především k tomu měl přiložit relevantní důkazy. Tvrzení a podklady, kterými navrhovatel existenci tohoto důvodu MNNC dokládá v návrhu či nyní v rozkladu, nejsou součástí přezkumu postupu zadavatele. To jenom odpovídá smyslu MNNC jako nástroje k ochraně zadavatele. Konstatuji proto, že výpočet předložený navrhovatelem nemůže nic změnit na tom, zda zadavatel posoudil MNNC v nabídce vybraného dodavatele v souladu se ZZVZ.
57. Námitkou, že externí odborníci, které využil zadavatel, nedisponovali kompletními podklady, se Úřad zabýval v bodu 215 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad uvedl, že „[z] dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že AB [pseudonymizováno] se k počtu řidičů stanovených vybraným dodavatelem vyjádřil dne 23. 8. 2024, tedy v době, kdy zadavatel disponoval od vybraného dodavatele odpovědí ze dne 21. 8. 2024 obsahující denní počet řidičů v době školního vyučování (kdy je dle vybraného dodavatele potřebný nejvyšší počet řidičů do provozu) a počet záložních řidičů, přílohou byly rovněž Denní oběhy Pelhřimovsko, přičemž AB [pseudonymizováno] uvedl, že počet [obchodní tajemství – číselná hodnota] řidičů stanovený vybraným dodavatelem, který je nutný pro jeden provozní školní den, je reálný. Úřad podotýká, že kalkulace počtu řidičů pro školní dny představuje klíčový prvek při stanovení celkového personálního zajištění předmětu plnění veřejné zakázky, neboť právě ve školních dnech dochází k nejvyšší intenzitě provozu a k největšímu zatížení dopravních kapacit. Dále Úřad uvádí, že CD [pseudonymizováno] se k počtu řidičů vyjádřil dne 2. 3. 2025, tedy v době, kdy zadavatel disponoval od vybraného dodavatele i odpovědí ze dne 26. 2. 2025, jejíž přílohou byl Měsíční plán řidičů, přičemž, jak již bylo uvedeno, CD [pseudonymizováno] dospěl k závěru, že s počtem řidičů stanovených vybraným dodavatelem je možné řádně plnit veřejnou zakázku.“
58. S uvedenou citací bez dalšího souhlasím. Pokud se expertní posouzení AB [pseudonymizováno] zabývalo stavem, při kterém je potřeba nejvyšší počet řidičů, je nelogické argumentovat, že se nezabývalo i provozem o víkendu. CD [pseudonymizováno] se navíc zabýval i dokumentem Měsíční plán řidičů a rovněž nedospěl k tomu, že by veřejnou zakázku nebylo možné plnit s řešeným počtem řidičů.
59. Navrhovatel se v rozkladu také snaží uvést na pravou míru, proč se jím uváděná čísla k počtu řidičů liší v čase. Vyšší počet řidičů je dle něj výsledek vlastního realistického odhadu, nižší počet pak vzešel z expertního posouzení. Ať už je ale důvod jakýkoliv, nemá tato skutečnost žádný vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť jí Úřad pouze dokreslil nejasnost ohledně minimálního počtu řidičů. Nejedná se o stěžejní závěr napadeného rozhodnutí, neboť ten stojí na tom, že zadavatel postupoval při posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele v souladu se ZZVZ, protože měl k takovému postupu dostatek relevantních podkladů, kterými mohl vyvrátit tvrzení navrhovatele.
60. Tento námitkový okruh proto uzavírám konstatováním, že zadavatel postupoval při posouzení MNNC v nabídkové ceně vybraného dodavatele ve smyslu § 113 odst. 6 písm. a) ZZVZ v souladu s tímto předpisem. I napadené rozhodnutí je proto v tomto ohledu správné.
K námitkám týkajícím se neoprávněné veřejné podpory
61. Za účelem posouzení této části návrhu se Úřad obrátil na Oddělení veřejné podpory (dále jen „OVP“) v rámci vlastní organizace s žádostí o odborné stanovisko. OVP uvedlo, že pravomocí Úřadu není rozhodovat o tom, zda došlo k naplnění znaků veřejné podpory. Následně definovalo 4 podmínky veřejné podpory neslučitelné s vnitřním trhem. Zde přitom jde především o podmínku státního původu poskytnutých prostředků či výhod a selektivního zvýhodnění konkrétního podniku. Popsalo podmínky naplnění těchto znaků, k čemuž odkazuji na bod 246 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Je to podle OVP poskytovatel veřejné podpory, kdo má vyhodnotit kumulativní naplnění definičních znaků veřejné podpory.
62. Úřad uvedl, že pokud zadavatel obdrží indicie o tom, že vybraný dodavatel může být příjemcem neoprávněné veřejné podpory, která zapříčinila MNNC v jeho nabídce, je potřeba se jimi zabývat. A to přestože zadavatel nemá pravomoc rozhodnout o tom, že skutečně došlo k neoprávněné veřejné podpoře (stejně jako u porušení právních předpisů). Zadavatel takové indicie měl, a proto byl povinen ověřit, zda se nejedná o situaci podléhající § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ.
63. Nemá se ale jednat o rozsáhlé právní či ekonomické šetření směřující k vlastnímu posouzení, zda se jedná o veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, takovou pravomoc zadavatel nemá. Je nutné zohlednit okolnosti případu a míru pochybností na straně zadavatele o nabídkové ceně dodavatele z hlediska možné přítomnosti MNNC a tyto skutečnosti uzpůsobit míře podrobnosti posuzování znaků veřejné podpory. K tomu zadavatel může využít odborné posudky, stanovisko poskytovatele či dokumenty Evropské komise a následně vyhodnotit získané informace. Cílem je tedy přiměřená a přezkoumatelná reakce na námitky. Zadavatel není povinen detailně posuzovat každou námitku o možné neoprávněné veřejné podpoře, protože to není smyslem § 113 ZZVZ.
64. Vybraný dodavatel v objasnění nabídky ze dne 21. 8. 2024 sdělil, že jeho vlastnická struktura je v souladu s běžnými tržními principy a nezakládá čerpání veřejné podpory. Cash pooling je podle vybraného dodavatele běžně používaný finanční nástroj, a to za tržních podmínek a jedná se o komerční nástroj bez jakékoliv státní intervence. Následně popsal úrokovou sazbu účtu a uvedl, že v porovnání s bankovním úvěrem je tento způsob získání financí dražší. Vybraný dodavatel konstatoval, že vlastnictví jeho mateřské společnosti Rakouskou republikou neznamená, že její prostředky byly využity k financování cash poolingu. Účast v něm pak není zárukou toho, že vybraný dodavatel může být zvýhodněn, protože takovou „výhodu“ si mohou sjednat i ostatní dodavatelé.
65. V objasnění nabídky ze dne 26. 2. 2025 pak vybraný dodavatel sdělil podmínky záruky za úvěr (hrazení poplatku), že jde o podmínky méně výhodné než běžné na finančním trhu a že ručení bylo poskytnuto výhradně mateřskou společností na komerčním základě bez zapojení veřejných financí. Ke cash poolingu vybraný dodavatel uvedl, že jej využívá za tržních podmínek a že nejde o čerpání veřejné podpory, protože jde o komerční nástroj bez jakékoliv státní intervence. Vybraný dodavatel dále popsal úrokovou sazbu účtu za období 1-6/2024 a uvedl, že jde o dražší způsob získání financí ve srovnání s bankovním úvěrem. Úrokové sazby jsou podle vybraného dodavatele v souladu s tržními sazbami. K tomu odkázal na dokumenty, které potvrzují, že podmínky financování a ručení odpovídají běžné tržní praxi. Konkrétně šlo o faktury vystavené společností Postbus, dvě smlouvy o cash poolu uzavřené se společností Finanzierungs-services z roku 2015 a 2017 a dokument „Vyjádření znalce k tvrzením ICOM transport a jeho poradců v návrzích k ÚOHS k nabídkám ČSAD AUTOBUSY České Budějovice ve veřejných zakázkách č. Z2024-020277 a Z2024-020279 Věstníku veřejných zakázek“ ze dne 25. 10. 2024 zpracovaný společností Expert Group s.r.o., znalecká kancelář (dále jen „vyjádření Expert Group s.r.o.“).
66. Úřad i na základě obsahu těchto dokumentů konstatoval, že se zadavatel zabýval pochybnostmi o možné neoprávněné podpoře způsobující MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Dle Úřadu zadavatel obdržel od vybraného dodavatele takové informace, které mohly rozptýlit pochybnosti o poskytnutí neoprávněné veřejné podpory způsobující MNNC v jeho nabídce. Opětovně poukázal na míru podrobnosti, kterou má zadavatel věnovat ověření souvisejících tvrzení, a upozornil na malý rozdíl mezi nabídkami vybraného dodavatele a navrhovatele. Úřad odmítl námitky o obsahu účetní závěrky vybraného dodavatele za rok 2023 (zadavatel není oprávněn zkoumat správnost vedení účetnictví), o nedostatečnosti dokladů předložených vybraným dodavatelem (šlo v kontextu případu o dostatečné doklady) a o tom, že poplatky za poskytnutí záruky za úvěr a úrokové sazby v cash poolingu nejsou v tržní výši (vyjádření Expert Group s.r.o. hovoří jinak, tvrzení o běžné sazbě není měřítkem posouzení, rozpětí poplatků se odvíjí od celé řady faktorů, jde o obecné tvrzení; obdobně u výše sazeb u cash poolingu, samotná smlouva hovoří o úročení podle tržních sazeb).
67. Úřad proto uzavřel, že z jeho pohledu zadavatel postupoval transparentně. Dospěl k závěru, že v šetřeném případě zadavatel neporušil zákon, když vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil podle § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ.
68. Úřad dodal, že ve vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel namítá další formu veřejné podpory vybranému dodavateli, a to složení jistoty v zadávacím řízení jeho mateřskou společností. Podle Úřadu ale navrhovatel nepodložil tuto skutečnost žádnými konkrétními argumenty či důkazy. Odkaz na naplnění znaků neoprávněné veřejné podpory u jiných skutečností je podle Úřadu pro přezkum nedostatečný.
69. S popsanými závěry Úřadu se ztotožňuji. Stěžejní je, že zadavatel není povinen zkoumat existenci údajně neoprávněné veřejné podpory do takového detailu, že by měl konstatovat, zda k ní skutečně došlo. Musí se zabývat indiciemi, které o této skutečnosti má, a zjistit a transparentně odůvodnit, jestli není nabídková cena mimořádně nízká právě z tohoto důvodu. Jak jsem už opakovaně konstatoval, přezkumu tedy podléhá postup zadavatele při posouzení MNNC, nikoliv skutečnost, jestli vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Právě v tomto kontextu Úřad správně posuzoval návrh navrhovatele a správně posoudil, že zadavatel dostál svým zákonným povinnostem.
70. Jak rovněž vyplývá ze shrnutí provedeného výše, Úřad se zabýval námitkou nedostatečnosti podkladů, které měl zadavatel k dispozici. Totožnou námitku navrhovatel předkládá v rozkladu, když namítá, že ke cash poolingu byla doložena smlouva, ale bez dokladů o platbách. K zárukám za úvěry měly být doloženy pouze faktury, ale ne smlouvy, na základě kterých byly faktury vystaveny, ani doklady o uskutečnění plateb na základě těchto faktur. Souhlasím však s Úřadem, že vybraný dodavatel předložil podklady prokazující ekonomický charakter obou finančních nástrojů a nebylo potřeba dokládat veškeré účetní doklady a operace vybraného dodavatele.
71. I s odkazem na vyjádření Expert Group s.r.o. Úřad také rámcově posoudil námitky týkající se tržních podmínek obou finančních nástrojů a dospěl k tomu, že obecné námitky a nepodložená tvrzení navrhovatele nemají kvalitu vyvrátit odůvodnění zadavatele a podklady, které pořídil. Navrhovatel nedoložil žádné konkrétní doklady týkající se výše poplatků za ručení za úvěr na trhu či úrokových sazeb v cash poolingu, které by jeho tvrzení podporovaly. Souhlasím s tím, že tvrzení navrhovatele nemohou mít za následek konstatování nezákonnosti postupu zadavatele. Zadavatel transparentně vysvětlil, jak byly vyvráceny případné pochybnosti o MNNC, která měla být způsobena neoprávněnou veřejnou podporou. K tomu dodávám, že aby bylo možné alespoň potenciálně zasáhnout do tohoto posouzení MNNC zadavatelem v tomto konkrétním případě, muselo by být zřejmé, že se podmínky využitých finančních nástrojů zásadně liší od tržních podmínek. To se ale zjevně nestalo a ani navrhovatel to netvrdí.
72. Souhlasím také s tím, že není důvod nechat vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomie, jak požadoval navrhovatel, protože to není potřebné pro posouzení věci. Správní spis i podklady, které měl zadavatel k dispozici, jsou v tomto směru zcela dostatečné. To navrhovateli Úřad sdělil v bodu 268 odůvodnění napadeného rozhodnutí, což považuji za odpovídající reakci na jeho návrh.
73. Námitku týkající se účetní závěrky vybraného dodavatele za rok 2023, kde podle navrhovatele není uvedený závazek vztahující se k poskytnutí záruky za úvěr, Úřad vypořádal v bodu 263 odůvodnění napadeného rozhodnutí. V něm Úřad správně uvedl, že nepřezkoumává správnost či úplnost účetní závěrky, resp. vedení účetnictví vybraného dodavatele. Podstatou přezkumu je zjištění, zda měl zadavatel k dispozici relevantní informace o úplatnosti záruky za úvěr. Zadavatel přitom takové podklady měl a tyto podklady vyvrátily indicie předložené navrhovatelem o údajné bezúplatnosti záruky za úvěr. Účetní závěrka sice může být určitou indicií, ale v situaci, kdy vybraný dodavatel předložil konkrétní doklad, který vyvrací tvrzení o bezúplatnosti záruky za úvěr, je pro účely posouzení postupu zadavatele do jisté míry lhostejné, jestli související doklady přiložil i k účetním závěrkám. K další dílčí námitce poté konstatuji, že navrhovatel zadavateli nepředložil důkazy vzbuzující důvodné podezření o účelovosti faktur, ale tvrzení založené na nedostatku dokladů přiložených k účetní závěrce.
74. Stejné závěry platí i k tvrzení navrhovatele o tom, že předloženou fakturou týkající se poplatku za záruku za úvěr se vybraný dodavatel snaží fiktivně zlegalizovat nelegální veřejnou podporu, a to s ohledem na velký časový odstup od poskytnutí úvěru, jednorázovou platbu a fakturu s okamžitou splatností. Úřad k tomu správně uvedl, že „tvrzení navrhovatele je pouze spekulativní a nepodložené. Samotné načasování fakturace nemůže být dle Úřadu považováno za důkaz fiktivnosti transakce, resp. navrhovatel nijak nedokládá, jakým způsobem má být podle jeho názoru poskytnutí záruky správně a standardně fakturováno. Bez jakýchkoli podkladů zůstává tvrzení navrhovatele o ‚nestandardnosti‘ čistě subjektivním hodnocením navrhovatele, které nelze dle Úřadu považovat za relevantní důkaz.“ I zde pak platí, že tvrzení o rozporu s předpisy upravujícími vedení účetnictví nemá relevanci pro posouzení postupu zadavatele, pokud vybraný dodavatel poskytl doklady, které vyvrací tato tvrzení. Nemám, co bych dále doplnil k vypořádání této námitky, a proto setrvávám na tom, že doklady poskytnuté vybraným dodavatelem byly dostatečné pro účely posouzení MNNC a vyvrácení pochybností.
75. V bodu 269 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že navrhovatel nijak nepodložil další formu údajné neoprávněné veřejné podpory poskytnuté vybranému dodavateli. To navrhovatel rozporuje. Zaprvé však souhlasím, že dané tvrzení postrádá bližší argumentaci a pouhý odkaz na naplnění podmínek neoprávněné veřejné podpory u jiného finančního nástroje není dostatečný. Zadruhé platí, že pokud Úřad shledal posouzení zadavatele u těchto jiných finančních nástrojů v souladu se ZZVZ, jeví se jako logické, že by stejně posoudil i zaplacení jistoty jeho mateřskou společností, pokud jej podložil zaplacením poplatku.
76. Bylo by sice vhodnější, pokud by Úřad tuto úvahu uvedl v napadeném rozhodnutí. Rozhodně však nejde o důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí. Výsledek následného posouzení by totiž byl zcela totožný. Nejedná se o odmítnutí přezkumu Úřadem, ale o výslovné neaplikování již předložených úvah i na další námitku týkající se údajné neoprávněné veřejné podpory u jiného finančního nástroje. Jestliže navrhovatel říká, že pokud jsou důvody naplnění znaků veřejné podpory stejné, je požadavek na jejich opakování formalistický, bylo by stejně formalistické rušit napadené rozhodnutí pro takovou dílčí vadu.
77. Závěrem uvádím, že Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval rovněž návrhovými námitkami, které se týkají údajného nepředložení řádného zdůvodnění MNNC, a to v bodu 271 a násl. jeho odůvodnění. Vzhledem k tomu, že rozklad navrhovatele nemíří proti této části napadeného rozhodní, nevěnuji se jí ani zde.
78. Uzavírám, že jsem nenalezl důvod přisvědčit rozkladovým námitkám, a proto i tato část napadeného rozhodnutí obstojí.
VI. Závěr
79. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno
2. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno
3. ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.