číslo jednací: 37757/2025/500
spisová značka: S0631/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Výběr provozovatele vodovodu a kanalizace obce Horoměřice od roku 2026
• Účastníci:
  1. obec Horoměřice
  2. Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 18. 10. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S0631/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-37757/2025/500

Brno 2. 10. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 8. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice,
• navrhovatel – Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255/3, Beroun-Závodí, 266 01 Beroun, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 8. 2025 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání koncese „Výběr provozovatele vodovodu a kanalizace obce Horoměřice od roku 2026“ v koncesním řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. zakázky Z2025-037781,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – nedodržel při zadávání koncese „Výběr provozovatele vodovodu a kanalizace obce Horoměřice od roku 2026“ v koncesním řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. zakázky Z2025-037781, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 19. 8. 2025 o námitkách navrhovatele – Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255/3, Beroun-Závodí, 266 01 Beroun – ze dne 5. 8. 2025, jež byly cit. zadavateli doručeny dne 6. 8. 2025, podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám cit. navrhovatele, podle nichž cit. zadavatel stanovil kritéria technické kvalifikace, konkrétně požadavek na

• člena realizačního týmu dodavatele, který má disponovat autorizací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniku činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, v oboru vodohospodářské stavby jako autorizovaný inženýr;
• všechny členy realizačního týmu dodavatele, kteří musí být k dodavateli v hlavním pracovním poměru, který přede dnem podání nabídky trval nepřetržitě alespoň 12 měsíců,

v rozporu se zákonem, jelikož uvedená kritéria technické kvalifikace nemají žádnou souvislost s předmětem koncese, resp. pro jejich stanovení nemá cit. zadavatel objektivní důvody, v důsledku čehož mají být nepřiměřená, netransparentní a skrytě diskriminační, čímž se výše uvedené rozhodnutí zadavatele ze dne 19. 8. 2025 o námitkách cit. navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 19. 8. 2025 o námitkách navrhovatele – Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255/3, Beroun-Závodí, 266 01 Beroun – ze dne 5. 8. 2025 učiněné při zadávání koncese „Výběr provozovatele vodovodu a kanalizace obce Horoměřice od roku 2026“ v koncesním řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. zakázky Z2025-037781.

III.

Zadavateli – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0631/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255/3, Beroun-Závodí, 266 01 Beroun – ze dne 29. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na koncesi „Výběr provozovatele vodovodu a kanalizace obce Horoměřice od roku 2026“ zadávanou v koncesním řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. zakázky Z2025-037781.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 10. 7. 2025 odesláním oznámení o zahájení koncesního řízení k uveřejnění koncesní řízení za účelem zadání koncese „Výběr provozovatele vodovodu a kanalizace obce Horoměřice od roku 2026“ (dále jen „koncese“).

2.             V kvalifikační dokumentaci ze dne 10. 7. 2025 (dále jen „kvalifikační dokumentace“) zadavatel v čl. 5 „Předmět veřejné zakázky“ stanovil, že „[p]ředmětem zakázky je uzavření smlouvy o provozování vodovodů a kanalizaci pro veřejnou potřebu ve vlastnictví obce Horoměřice (…), tj. smlouvy o provozování ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o  změně některých zákonech (…) s právem výběru vodného a stočného náležející koncesionáři ve smyslu § 8 odst. 13 a 14 ZoVaK, jejímž předmětem bude nájem vodovodů a kanalizace ve vlastnictví obce Horoměřice koncesionáři a závazek koncesionáře zajistit řádné provozování tohoto majetku ve smyslu příslušných ustanovení ZoVaK. (…)“.

3.             Podle čl. 6 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ kvalifikační dokumentace činí předpokládaná hodnota koncese 122,6 mil. Kč bez DPH.

4.             Z čl. 12 „Lhůta pro podání žádosti o účast v koncesním řízení“ kvalifikační dokumentace vyplývá, že lhůta pro podání žádosti o účast v koncesním řízení je stanovena do 6. 8. 2025 do 10:00 hodin.

5.             Zadavateli byla do konce výše citované lhůty doručena 1 žádost o účast.

6.             Navrhovatel – Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255/3, Beroun-Závodí, 266 01 Beroun, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 8. 2025 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – ve lhůtě pro podání žádosti o účast v koncesním řízení podal námitky ze dne 5. 8. 2025 proti zadávacím podmínkám, které byly zadavateli doručeny dne 6. 8. 2025 v 6:07 hodin prostřednictvím e-mailu (dále jen „námitky“).

7.             Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 19. 8. 2025 námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno 20. 8. 2025, a to prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele.

8.             Jelikož se navrhovatel neztotožnil se závěry, s jakými byly jeho námitky vypořádány, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 29. 8. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             Obsah návrhu

9.             Navrhovatel v návrhu zastává názor, že zadavatel nestanovil zadávací podmínky koncese v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), kdy brojí proti technické kvalifikaci, konkrétně proti požadavkům zadavatele na kvalifikaci členů realizačního týmu.

K technické kvalifikaci

10.         Navrhovatel brojí proti zadávací podmínce zakotvené v čl. 7 „Kvalifikace“ odst. 7.6 „Technické kvalifikace podle § 79 zákona a způsoby jejího prokázání“ kvalifikační dokumentace, podle které zadavatel požadoval, aby dodavatel prokázal kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona tak, že doloží, že za realizaci předmětu koncesní smlouvy bude odpovědná mj. jedna osoba, která bude mj. držitelem autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, v oboru vodohospodářské stavby jako autorizovaný inženýr.

11.         Navrhovatel uvádí, že předmětem koncese jsou služby spočívající v provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu ve vlastnictví zadavatele. Výše uvedený požadavek zadavatele však, dle názoru navrhovatele, předmětu koncese neodpovídá. Navrhovatel je přesvědčen, že požadavek na autorizaci nemá v případě koncese na služby žádné opodstatnění, jelikož předmětem koncese je provozování vodohospodářské infrastruktury, a nikoliv její výstavba.

12.         Uvedený požadavek proto dle navrhovatele nemá žádnou souvislost s předmětem koncese ani vzhledem ke složitosti a rozsahu ve smyslu § 73 odst. 6 zákona, přičemž se zároveň jedná o podmínku, která je nepřiměřená a skrytě diskriminační. V tomto smyslu autorizace v oboru nesouvisejícím s předmětem koncese není ani odbornou schopností nezbytnou pro plnění koncese v odpovídající kvalitě podle § 79 odst. 1 zákona.

13.         Navrhovatel dále cituje z rozhodovací praxe Úřadu i soudů, ze které dovozuje závěr, že namítaný kvalifikační požadavek zadavatele na člena realizačního týmu disponujícího autorizací v oboru nesouvisejícím s předmětem koncese je v rozporu se základními zásadami, konkrétně zásadou přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

14.         K tomu navrhovatel uvádí, že takový požadavek znemožňuje účast v koncesním řízení těm dodavatelům, kteří takovou osobu nezaměstnávají, neboť to pro výkon své činnosti, spočívající v provozování vodovodů a kanalizací, nepotřebují, ale zároveň mají s uvedenou činností zkušenosti, a to i ve větším rozsahu, než je předmět koncese. Předmětný požadavek zadavatele označuje navrhovatel za skrytě diskriminační, jelikož jsou takoví dodavatelé bezdůvodně vyloučeni z možnosti účasti v koncesním řízení, což je i případ navrhovatele.

15.         Navrhovatel dále poukazuje na požadavek zadavatele, který stanoví, že členové realizačního týmu musí být k dodavateli v hlavním pracovním poměru, který přede dnem podání nabídky trval nepřetržitě alespoň 12 měsíců.

16.         Podle navrhovatele neexistuje důvod, aby požadavek na členy realizačního týmu byl omezen pouze na hlavní pracovní poměr, který vylučuje možnost činnosti na základě dohod mimo pracovní poměr, které jinak rovněž představují zaměstnanecký vztah.

K nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

17.         Ve svém návrhu navrhovatel dále uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nezabýval podstatou námitek navrhovatele, v důsledku čehož je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné, a tudíž v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, jakož i se zásadou transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona.

18.         Zadavatel rozhodnutí o námitkách odůvodnil pouze tím, že: 1) nastavil minimální úroveň technické kvalifikace vzhledem ke složitosti a rozsahu koncese; 2) předmětné zadávací podmínky byly „schváleny“ Státním fondem životního prostředí České republiky (dále jen „SFŽP“) formou tzv. checklistu; 3) navrhovatel již v minulosti měl prokázat obdobnou úroveň kvalifikace v jiném koncesním řízení; a že 4) navrhovatel mohl požádat o vysvětlení zadávací dokumentace, v důsledku čehož mohl zadavatel potenciálně upravit zadávací podmínky, přičemž podáním námitek v den konce lhůty pro podání žádosti o účast je postup navrhovatele šikanózní.

19.         K tomu navrhovatel uvádí, že pouhé konstatování, že podle názoru zadavatele byly kvalifikační požadavky stanoveny v souladu se zákonem a vzhledem ke složitosti a rozsahu koncese bez bližšího odůvodnění, nemůže dostát požadavkům na odůvodnění rozhodnutí o námitkách ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, jelikož ho stěží lze označit za vyčerpávající a srozumitelné vyjádření k namítaným skutečnostem.

20.         Ve vztahu k bodu 2) navrhovatel uvádí, že není zřejmé, na jaký dokument zadavatel odkazuje a ani není zřejmé, co je jeho obsahem. Navíc blíže neidentifikovaný „checklist“ SFŽP nelze označit za relevantní rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), o schválení určitého záměru. A i v případě, že by SFŽP takové rozhodnutí vydalo, bylo by takové rozhodnutí bezpředmětné ve vztahu k nezákonnému nastavení kvalifikačních požadavků zadavatelem. Navrhovatel je toho názoru, že je to pouze zadavatel, který je odpovědný za dodržování zákona, přičemž názor poskytovatele dotace nemůže odůvodnit, resp. legitimovat postup zadavatele v rozporu se zákonem. K tomu navrhovatel odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020 sp. zn. III. ÚS 2451/18. Nad výše uvedené však navrhovatel poukazuje na skutečnost, že ani pasáž uvedená zadavatelem nepotvrzuje tvrzení zadavatele, že by zadávací podmínky byly ze strany SFŽP „bez výhrad“ schváleny.

21.         Navrhovatel je dále toho názoru, že argument zadavatele pod bodem 3) je naprosto irelevantní a nesprávný. Je totiž naprosto bezvýznamné, jakou úroveň kvalifikace navrhovatel splňoval v jiných, nesouvisejících koncesních řízeních pro jiné zadavatele v minulosti. Navrhovatel nemá povinnost udržovat stejnou úroveň kvalifikace do budoucna pro další možné koncesní řízení jiných zadavatelů s jinými parametry. Nadto navrhovatel nezaměstnává žádnou osobu, která by disponovala zadavatelem požadovanou autorizací jako autorizovaný inženýr v oboru vodohospodářské stavby. Dále navrhovatel uvádí, že obec Velké Přílepy, na kterou odkazuje zadavatel, v rámci koncesního řízení nepožadovala stejné ani obdobné technické kvalifikační požadavky na personál provozovatele, jako požaduje zadavatel v nynějším koncesním řízení. Uvedený argument zadavatele se proto ani nezakládá na pravdě.

22.         K bodu 4) navrhovatel uvádí, že i tento argument zadavatele je irelevantní. Požadavek na předchozí podání žádosti o vysvětlení před podáním námitek proti zadávacím podmínkám není nikde v zákoně stanoven. Z toho rovněž vyplývá, že ani postup navrhovatele nemůže být v tomto ohledu šikanózní. Navíc je to zadavatel, kdo je odpovědný za úplnost a správnost zadávacích podmínek a tuto odpovědnost nesmí, podle § 36 odst. 3 zákona, přenášet na dodavatele. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel nesmí postupovat tak, že bude systematicky nastavovat zadávací podmínky nedbale a spoléhat na dodavatele, že jej na nesrovnalosti upozorní.

23.         Navrhovatel uzavírá, že argumenty zadavatele, které jsou uvedeny v rozhodnutí o námitkách, jsou strohé, nedostatečné a zcela bezpředmětné, v důsledku čehož je rozhodnutí o námitkách v rozporu se zákonem, konkrétně s ustanovením § 245 odst. 1 zákona.

24.         Navrhovatel je tedy toho názoru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky nezákonně, tedy v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona, jelikož vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a to tím, že kritéria technické kvalifikace jsou stanoveny nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu koncese. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení koncesního řízení.

III.           Průběh správního řízení

25.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 29. 8. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

26.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

27.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 2. 9. 2025.

28.         Dne 8. 9. 2025 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k návrhu z téhož dne. Dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu zpřístupněna postupem podle § 262a zákona, a to dne 9. 9. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 8. 9. 2025

29.         Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 8. 9. 2025 (dále jen „vyjádření k návrhu“) uvádí, že nenastavil minimální úroveň technické kvalifikace tak, aby došlo k vytvoření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže, ani v rozporu se základními zásadami. Zadavatel je naopak toho názoru, že technická kvalifikace byla nastavena vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu koncese.

30.         Ve vztahu k požadavku na autorizaci zadavatel odkazuje na přílohu č. 10 smlouvy o nájmu a provozování vodovodů a kanalizací – podrobnější vymezení pojmu provozování (dále jen „příloha č. 10“), ze které dle zadavatele vyplývá, že součástí činností provozovatele je rovněž:

• „zastupování [v]lastníka při jednání se státními orgány při vydávání vodohospodářských povolení a limitů, kontrolní činnosti státní inspekce a orgánů hygieny a převzetí zodpovědnosti za rozhodnutí státních orgánů, při dozoru nad hospodařením třetích osob v [p]ásmech hygienické ochrany,
• vydání stanovisek k přípojkám a stanovisek k [v]odovodům a [k]analizacím provozně souvisejících,
• vydávání stanovisek a kontrola investiční činnosti třetích osob dotýkající se [p]rovozovatele, vč. výstavby vodovodních a kanalizačních přípojek, staveb, které budou převzaty do provozu [p]rovozovatele, kontrola dokumentace, provádění a přejímky staveb; na [p]rovozovatele jsou přeneseny povinnosti [v]lastníka vyplývající z § 23 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích,

·                vydávání stanovisek ke změnám v odběru pitné vody a odvádění odpadních vod pro objednatele i třetí osoby v případě napojení nových odběratelů, zrušení odběrů, změn odběrů z hlediska technologického dopadu na provoz infrastrukturního majetku - např. změny výrobní technologie průmyslových závodů (…)“.

31.         K tomu zadavatel uvádí, že se jedná o odůvodnitelný požadavek na vybraného dodavatele, aby disponoval jednou osobou, která bude schopna reagovat na dynamicky se rozvíjející potřeby obce a třetích osob, které se napojují do vodovodní a kanalizační infrastruktury. Zadavatel proto potřebuje mít oporu v dodavateli, který je držitelem předmětné autorizace a je schopen kvalifikovaně reagovat a posuzovat záměry obce a třetích osob ve vztahu k již vybudované vodohospodářské infrastruktuře.

32.         Ve vztahu k námitce týkající se zaměstnání na hlavní pracovní poměr zadavatel uvádí, že provozování vodovodů a kanalizací je specializovanou profesí, přičemž vodní hospodářství patří do seznamu kritické infrastruktury, která je chráněna zákonem. V tomto ohledu je zadavatel toho názoru, že záměrem státu je stále přísnější ochrana vodovodů a kanalizací jakožto prvků kritické infrastruktury, přičemž si zadavatel nedovede představit, že by uvedenou infrastrukturu provozovaly osoby na základě dohod mimo pracovní poměr.

33.         K námitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 16. 11. 2023 vydané pod sp. zn. ÚOHS-S0553/2023/VZ, ze kterého cituje a uvádí, že v zákonných lhůtách nelze se stěžovatelem polemizovat nad výkladem zákona.

34.         Dále zadavatel uvádí, že navrhovatel je jistě obeznámen s fungováním dotační politiky státu a čerpáním dotací, kdy je každá koncesní dokumentace (s výjimkou koncesí malého rozsahu) před zahájením koncesního řízení kontrolována SFŽP. Teprve až po schválení zadávacích podmínek mohou zadavatelé, kteří čerpají dotace z Operačního programu životního prostředí, zahájit koncesní řízení. V opačném případě by se vystavovali riziku, že budou muset koncesní řízení zrušit anebo koncesní podmínky změnit. SFŽP jakožto zprostředkující subjekt při čerpání dotací detailně zkoumá zadávací podmínky nejenom ve vztahu k dotačním pravidlům, ale také nastavení kvalifikace ve vztahu k předmětu koncese. Při své kontrole vychází jak z judikatury, tak z výstupů a doporučení auditních orgánů. Zadavatel proto považuje výstup SFŽP jako potvrzení správnosti nastavení technické kvalifikace. Jak vyplývá z přílohy vyjádření k návrhu, zadavatel zahájil koncesní řízení až po schválení dokumentace SFŽP.

35.         K argumentaci navrhovatele týkající se nastavení kvalifikace v obdobném koncesním řízení zadavatele obce Velké Přílepy zadavatel uvádí, že rovněž uvedená obec jakožto zadavatel požadovala při nastavení kvalifikace personál v hlavním pracovním poměru. Jakkoliv uvedený zadavatel nepožadoval osobu s autorizací, zadavatel má za to, že svůj požadavek na tuto osobu již dostatečně odůvodnil.

36.         Zadavatel uzavírá, že nemá za to, že by přistupoval k nastavení podmínek koncesního řízení nedbale. Celý proces přípravy zadávacích podmínek byl podroben kontrole SFŽP. Zadavatel má za to, že podáním námitek v den, kdy končí lhůta pro podání žádostí o účast, bez žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace vypovídá o záměru navrhovatele poškodit zájmy zadavatele. Nadto dále zadavatel uvádí, že nemůže nastavit úroveň kvalifikace tak, aby vyhověl všem potenciálním účastníkům. Navrhovatel měl možnost uvedenou kvalifikaci splnit prostřednictvím jiné osoby.

Další průběh správního řízení

37.         Usnesením ze dne 10. 9. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

38.         Usnesením ze dne 22. 9. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům v určené lhůtě ani později nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

39.         Dne 29. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Navrhovatel nadále trvá na závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Navrhovatel upozorňuje, že činnosti, na které zadavatel odkazuje, a které se objevují v příloze č. 10, jsou činnosti, které jsou běžnou součástí provozování vodovodů a kanalizací ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený názor potvrzuje i znění bodu 1.1 a 1.2 přílohy č. 10.

40.         Za podstatné však navrhovatel považuje skutečnost, že žádná z vyjmenovaných činností nevyžaduje, aby ji prováděla osoba disponující autorizací v oboru vodohospodářské stavby, pročež není nutné, aby provozovatel takovou osobu zaměstnával. Z toho důvodu se navrhovatel nadále domnívá, že namítaná zadávací podmínka je skrytě diskriminační, neboť extrémně omezuje okruh možných uchazečů o koncesi. Uvedené dokresluje rovněž skutečnost, že zadavatel obdržel pouze jednu žádost o účast.

41.         Ve vztahu k argumentu týkajícímu se nastavení technické kvalifikace v koncesním řízení jiného zadavatele navrhovatel znovu poukazuje na skutečnost, že je bez významu, jakou úroveň kvalifikace navrhovatel splňoval v jiných koncesních řízeních. Za důležité navrhovatel považuje pouze skutečnost, že nezaměstnává, ba ani nemusí zaměstnávat žádnou osobu, která by disponovala autorizací podle požadavků zadavatele.

42.         Odkaz zadavatele na schválení zadávacích podmínek SFŽP navrhovatel považuje za irelevantní a opětovně zdůrazňuje, že odpovědnost za obsah zadávací dokumentace nese pouze zadavatel a ten se jí nemůže zprostit s odkazem na skutečnost, že byla schválena dotačním orgánem. K tomu odkazuje i na rozhodovací praxi Ústavního soudu. Nadto správní spis neobsahuje žádný dokument, ze kterého by odsouhlasení zadávací dokumentace ze strany SFŽP vyplývalo.

43.         Dále navrhovatel v reakci na tvrzení zadavatele, podle kterého mohl navrhovatel technickou kvalifikaci prokázat prostřednictvím jiné osoby, uvádí, že takto navrhovatel postupovat nemohl a nemohl ani podat společnou žádost o účast, neboť zadavatel obě tyto možnosti fakticky vyloučil. Konkrétně navrhovatel odkazuje na bod 7.2.3. kvalifikační dokumentace, kterým byla vyloučena možnost společné účasti více dodavatelů. I v tomto ohledu zadavatel postupoval, dle názoru navrhovatele, nezákonně. Nadto zadavatel v rozporu se zákonem vyloučil i možnost prokázat kritéria technické kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, když požadoval, aby všichni členové realizačního týmu byli k dodavateli zavázáni v hlavním pracovním poměru. K tomu navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2021, č. j. 1 Afs 447/2019-31, ze kterého rovněž cituje. Navrhovatel opakuje, že největší pochybení zadavatele však spočívá v požadavku na předložení člena realizačního týmu s autorizací, což je s ohledem na předmět koncese neopodstatněný požadavek. Navrhovatel k tomu dodává, že právě proto se v praxi takový požadavek nevyskytuje, a to ani u větších obcí, než je zadavatel.

44.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil zadávací podmínky nezákonně, přičemž se v rozhodnutí o námitkách zadavatel nevypořádal s podstatou námitek navrhovatele přezkoumatelným způsobem. Navrhovatel proto trvá na tom, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení koncesního řízení.

45.         Závěrem navrhovatel dále navrhuje, aby Úřad vydal předběžné opatření, kterým zadavateli zakáže uzavření koncesní smlouvy v předmětném koncesním řízení.

IV.          Závěry Úřadu

46.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl o tom, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

47.         Podle § 174 odst. 1 zákona podle této části zadavatel postupuje v případě veřejných zakázek, které jsou koncesemi na stavební práce nebo koncesemi na služby. Zadavatel dále použije část první, část druhou, část sedmou hlavu I a část desátou až třináctou, není-li dále stanoveno jinak.

48.         Podle § 180 odst. 6 zákona platí, že pro kvalifikaci dodavatele se § 76, § 77 odst. 3 a § 81 až 88 zákona použijí obdobně. Veřejný zadavatel musí v koncesním řízení požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona. Zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v části čtvrté.

49.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

50.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

51.         Podle § 242 odst. 3 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

52.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

53.         Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

54.         Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

55.         Z čl. 7. „Kvalifikace“ odst. 7.1 „Kategorie kvalifikačních předpokladů“ kvalifikační dokumentace vyplývá, že „[k]valifikovaným pro plnění veřejné zakázky je účastník, který prokáže splnění

a) základní způsobilost (§ 74 zákona);

b) profesní způsobilost (§ 77 zákona);

c) technickou kvalifikaci (§ 79 zákona). (…)“

56.         Z čl. 7. „Kvalifikace“ odst. 7.6 „Technické kvalifikace podle § 79 zákona a způsoby jejího prokázání“ kvalifikační dokumentace vyplývá, že „[s]plnění technické kvalifikace prokáže dodavatel, který předloží níže uvedené. (…) Dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona. (…) Dodavatel prokáže splnění technické kvalifikace předložením profesního životopisu (s uvedením délky praxe a specifikací konkrétních referencí a jejich profesní pozice v rámci reference) s podpisem osoby prokazující daný kvalifikační předpoklad vč. osvědčení o dosaženém vzdělání a čestným prohlášením o pravdivosti údajů uvedených v profesním životopise. Uvedené osoby musí být k účastníkovi v hlavním pracovním poměru, který přede dnem podání nabídky trval nepřetržitě alespoň 12 měsíců. Dodavatel předloží prostou kopii pracovní smlouvy.

Dodavatel splňuje technickou kvalifikaci, pokud doloží, že za realizaci předmětu koncesní smlouvy budou odpovědní:

·                jedna osoba musí mít VŠ vzdělání vodohospodářského směru, držitel autorizace dle zák. č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, v oboru vodohospodářské stavby jako autorizovaný inženýr a minimálně pět let praxe v oboru vodního hospodářství;

• druhá osoba musí mít minimálně VŠ vzdělání a minimálně pět let praxe v oboru vodního hospodářství;
• třetí osoba musí mít minimálně VŠ vzdělání a minimálně 5 let praxe jako technolog na ČOV;
• čtvrtá osoba musí mít minimálně SŠ vzdělání a minimálně pět let praxe v oboru;

Zadavatel nepřipouští, aby dodavatel prokazoval splnění více výše uvedených kvalifikačních požadavků prostřednictvím jiné osoby.“

57.         Z čl. 12. „Lhůta pro podání žádosti o účast v koncesním řízení“ kvalifikační dokumentace vyplývá, že „[l]hůtou pro podání žádosti o účast v koncesním řízení se rozumí doba, ve které může účastník o veřejnou zakázku poskytnout zadavateli doklady k prokázání kvalifikačních předpokladů. Žádosti o účast je budou odevzdány do 06.08.2025 do 10:00 hodin.“

Obsah námitek

58.         K požadavku na autorizaci jednoho člena realizačního týmu navrhovatel v námitkách uvádí, že „[s]těžovatel je přesvědčen, že takto vymezené kritérium technické kvalifikace je v rozporu se zákonem, a to hned z několika důvodů.

Předně nemá jakékoli opodstatnění, aby zadavatel požadoval pro plnění koncese na služby doložení člena realizačního týmu, který disponuje autorizací pro provádění vodohospodářských staveb.

Takový požadavek by byl opodstatněný možná u zakázky na stavební práce, v žádném případě ale ne u zakázky nebo koncese na služby. Předmětem dané koncese má být provozování vodohospodářské infrastruktury, nikoli její výstavba.

Takový požadavek na člena realizačního týmu nemá vůbec žádnou souvislost s předmětem veřejné zakázky, což činí danou kvalifikační podmínku rozpornou se všemi výše citovanými ustanoveními ZZVZ, je podmínkou nepřiměřenou, netransparentní a skrytě diskriminační.“

Dále navrhovatel cituje z rozhodovací praxe Úřadu, konkrétně z rozhodnutí ze dne 7. 7. 2008, č. j. S115/2008/VZ-13469/2008/530/Kr, které podle navrhovatele potvrzuje jeho závěry učiněné v námitkách, přičemž konstatuje, že uvedené závěry jsou aplikovatelné i na podmínky (aktuálně účinného) zákona.

„Z uvedeného je zřejmé, že předmětný požadavek zadavatele je neopodstatněný a nedůvodný. V důsledku toho lze daný požadavek označit za skrytě diskriminační.

Daný požadavek na autorizovaného inženýra s autorizací v oboru vodohospodářské stavby znemožňuje účast v koncesním řízení těm dodavatelům, kteří takovou osobu nezaměstnávají (neboť to pro výkon své podnikatelské činnosti spočívající v provozování vodovodů a kanalizací ani nepotřebují), mají ale jinak zkušenost s provozováním vodohospodářské infrastruktury dokonce i ve větším rozsahu, než má být předmětem dané koncese.

Takoví, nepochybně kvalifikováni a zkušeni provozovatelé jsou pak zcela bezdůvodně vyloučení z možnosti účasti v daném koncesním řízení.

To je i případ stěžovatele.

Takový dopad vymezení kritérii technické kvalifikace na okruh možných účastníků koncesního řízení, jako popisuje stěžovatel výše, je nepřípustný, neboť je bezdůvodný a postrádá jakékoli logické opodstatnění. Na základě výše uvedeného má stěžovatel za to, že vymezením daného kritéria technické kvalifikace došlo k vytvoření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže, porušení zásady zákazu diskriminace, zásady přiměřenosti a transparentnosti.

Zadavatel tedy stanovil zadávací podmínky vztahující se k požadavkům zadavatele na kvalifikaci dodavatele v rozporu s § 36 odst. 1 ZZVZ ve spojení se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 ZZVZ a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 ZZVZ.“

59.         K požadavku zadavatele na hlavní pracovní poměr navrhovatel v námitkách uvádí, že „[n]ad rámec výše uvedeného stěžovatel upozorňuje, že za skrytě diskriminační a nepřiměřený lze předmětné kritérium technické kvalifikace označit i v tom ohledu, že zadavatel požaduje, aby členové realizačního týmu byli u dodavatelé zaměstnáni pouze v hlavním pracovním poměru.

Takový požadavek by mohl být opodstatněný možná ve vztahu k nějaké specializované profesi (byť nelze souhlasit s tím, že takový požadavek by měl být omezen pouze na hlavní pracovní poměr vylučující možnost činnosti na základě dohod mimo pracovní poměr ve smyslu zákoníku práce, které jinak rovněž představují zaměstnanecký vztah), rozhodně ale ne ve vztahu ke všem uvedeným a požadovaným členům realizačního týmu.

Zadavatel tedy stanovil zadávací podmínky vztahující se k požadavkům zadavatele na kvalifikaci dodavatele i v tomto směru v rozporu s § 36 odst. 1 ZZVZ ve spojení se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 ZZVZ a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 ZZVZ.“

Obsah rozhodnutí o námitkách

60.         V úvodu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že zadavatel rozhodl o odmítnutí námitek navrhovatele podaných dne 6. 8. 2025 v souladu s § 245 odst. 2 zákona. Následně součástí rozhodnutí o námitkách učinil kompletní přepis námitek navrhovatele.

61.         K námitkám navrhovatele zadavatel uvedl, že „[k] rozporu se zásadami rovného zacházení, zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace dle názoru zadavatele nedošlo. Zadavatel nastavil minimální úroveň nastavení technické kvalifikace vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu koncese.“

62.         Zadavatel dále sdělil, že zadávací podmínky byly před zahájením koncesního řízení schváleny SFŽP ve formě check-listu, k čemuž přiložil následující tabulku:

Č.	PŘEDMĚT KONTROLY	PODKLAD KONTROLY	KONTROLNÍ OTÁZKA	PRÁVNÍ ZÁKLAD	POŽADAVEK NA VÝSLEDEK KONTROLY	KOMENTÁŘ	ODPOVĚĎ
Splnění základní zásad postupu dle zákona o zadávání veřejných zakázek
1	základní zásady řízení	OZKŘ, ANEBO obdobný dokument v případě KMR (např. výzva k podání nabídky, výzva k účasti v koncesním řízení)	Obsahuje dokumentace řízení podle ZoZVZ ustanovení, která nejsou zjevně v rozporu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení, nediskriminace, vzájemného uznávání a zásadou přiměřenosti?	§ 6 ZoZVZ a ostatní zásady dle SEU SFEU	Dokumentace řízení podle ZoZVZ je v souladu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení, nediskriminace, vzájemného uznávání a zásadou přiměřenosti	Zásady řízení jsou obecně vymezeny v SEU a SFEU a dotvářeny judikaturou ESD a národních soudů a národních přezkumných Úřadu (ÚOHS). Neexistuje výčet požadavků, při jejichž splnění by bylo možné považovat danou dokumentaci za souladnou s touto zásadou.	Ano

63.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel dále uvádí, že „[d]ále zadavatel sděluje, že stěžovatel obdobnou úroveň kvalifikační způsobilosti v koncesním řízení pro výběr provozovatele vodovodů a kanalizací v obci Velké Přílepy prokázal a danou vodohospodářskou infrastrukturu provozuje.

Dále zadavatel sděluje, že stěžovatel mohl v souladu s § 98 zákona požádat o vysvětlení zadávací dokumentace, na základě kterého, mohl potenciálně zadavatel upravit zadávací podmínky. Tím, že podal svou námitku v den ukončení lhůty pro podání žádostí o účast, jeví se zadavateli jeho postup jako šikanózní.“

64.         Závěrem zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatuje, že nastavil zadávací podmínky v souladu se zákonem.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

65.         Ve vztahu k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu namítá mimo jiné nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad předně právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.

66.         Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.  K tomu Úřad pro úplnost uvádí, že navrhovatel k návrhu jako přílohu připojil rozhodnutí o námitkách i doklad o doručení námitek v podobě potvrzení doručení e-mailové zprávy administrátorovi zadavatele s předmětem „Námitka proti zadávacím podmínkám – obec Horoměřice“ bez dalšího obsahu. Za stěžejní dokument, který posloužil k prokázání doručení námitek zadavateli, a tím pádem i ověření splnění procesních náležitostí podání návrhu, však Úřadu posloužilo právě rozhodnutí o námitkách, ze kterého se podává, že námitky byly zadavateli doručeny dne 6. 8. 2025. V souvislosti s tím Úřad poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2018 č. j. 9 As 364/2017-47, ze kterého vyplývá, že „(…) Rozhodnutí o námitkách není také jen pouhým ,prohlášením’ zadavatele. Je předvídáno zákonem a má pro zadavatele i navrhovatele významné právní důsledky, například v oblasti kontraktačního procesu (…). Zadavatel tedy má přirozenou motivaci kriticky prozkoumat okamžik doručení námitek. Naopak není důvod se a priori domnívat, že by zadavatelé při rozhodování o námitkách nepostupovali obezřetně či dokonce uváděli úmyslně nepravdivé skutečnosti o dni doručení námitek. Zadavatel má zákonnou povinnost ověřit včasnost podání námitek, neboť nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně (…). Údaj o dni doručení námitek obsažený v rozhodnutí stěžovatele, tedy není ,právním názorem’ zadavatele, ale konstatováním faktu, jenž má právní význam pro jeho rozhodování.“ V duchu výše uvedeného tedy lze v šetřeném případě považovat rozhodnutí o námitkách rovněž za doklad o doručení námitek, jelikož hodnověrně prokazuje datum doručení námitek, o to víc v situaci, kdy datum doručení námitek nebylo účastníky ve správním řízení zpochybněno.

67.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky představují primární postup při ochraně dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o námitkách uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Uvedená povinnost zadavatele je pak výslovně uvedena v ustanovení § 245 odst. 1 zákona, podle kterého se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách stěžovatele.

68.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s námitkami vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné se přitom považuje např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel
i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

69.         Povinnost zadavatele zabývat se námitkami stěžovatele s veškerou pečlivostí pak úzce souvisí se skutečností, že v rozhodnutí o námitkách zadavatel prezentuje své stanovisko na vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele následně brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a tedy by navrhovatelem složená kauce propadla státu).

70.         Právě s cílem předejít zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

71.         Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

72.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

73.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

74.         Úřad předně konstatuje, že v šetřeném případě je z námitek patrné, že tyto směřují proti zadávacím podmínkám koncese, konkrétně proti technické kvalifikaci. Navrhovatel ve svých námitkách konkrétně uvádí, že zadavatel nastavil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, když požadavek na jednoho člena týmu disponujícího autorizací v oboru vodohospodářské stavby není opodstatněný, jelikož předmětem koncese je provozování vodohospodářské infrastruktury, nikoliv její výstavba. Navrhovatel je toho názoru, že uvedený požadavek na autorizaci proto nemá žádnou souvislost s předmětem koncese. Navrhovatel rovněž zmiňuje požadavek zadavatele týkající se působení členů realizačního týmu na hlavní pracovní poměr u dodavatele, který považuje za skrytě diskriminační a nepřiměřený.

75.         Po přezkoumání rozhodnutí o námitkách Úřad konstatuje, že se zadavatel s námitkami navrhovatele vypořádal velice vágně a toliko v obecné rovině, když pouze konstatoval, že nastavil technickou kvalifikaci vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu koncese. Přitom navrhovatel zadavateli předložil konkrétní argumenty, na základě kterých se navrhovatel domnívá, že zadávací podmínky byly stanoveny v rozporu se zákonem, přičemž na uvedené námitky nebylo ze strany zadavatele nijak konkrétně reagováno.

76.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nepředkládá žádné skutečnosti či údaje, které by mohly rozptýlit pochybnosti navrhovatele ohledně možného nezákonného nastavení zadávacích podmínek. V tomto ohledu Úřad připomíná, že je povinností zadavatele, pakliže jsou zadávací podmínky zpochybněny námitkami, aby zadavatel nastavení zadávacích podmínek konkrétně odůvodnil a prokázal, že požadavky na technickou kvalifikaci byly stanoveny přiměřeně vzhledem ke složitosti předmětu koncese. Na uvedenou povinnost však zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela rezignoval, když nijak neobjasnil, jaké je opodstatnění či důvodstanovení napadených zadávacích podmínek vzhledem k předmětu koncese.

77.         Úřad nepřehlédl skutečnost, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazuje na posouzení zadávacích podmínek poskytovatelem dotace, konkrétně SFŽP. K tomu však Úřad uvádí, že je to zadavatel, který nese odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek v souladu se zákonem a v žádném případě se jí nemůže zbavit odkazem na to, že jiný orgán, např. poskytovatel dotace (byť i v rámci kontroly ex ante) zadávací podmínky schválil. V důsledku uvedeného by se zadavatel mohl zbavit výše uvedené odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek, což je nežádoucí a neudržitelný stav, odporující smyslu a účelu zákona. Je to jen a pouze zadavatel, který je odpovědný za nastavení zadávacích podmínek, neboť je to právě on, který uspokojuje své potřeby, a proto může nejlépe nastavit zadávací podmínky proto, aby dostal přesně to, co požaduje od dostatečně kvalifikovaného dodavatele. Právě proto je kladen požadavek na zadavatele, aby byl schopen odůvodnit nastavení zadávacích podmínek, a v případě, že jsou napadeny námitkami, aby rozkryl své úvahy nad tím, proč učinil daný požadavek součástí zadávacích podmínek. Navíc ani z tabulky, kterou zadavatel učinil součástí rozhodnutí o námitkách, zejm. s přihlédnutím k formulaci kontrolní otázky, nevyplývá, že by výsledkem kontroly bylo konstatování zákonnosti celé zadávací dokumentace.  Nelze pak přijmout ani argument týkající se nastavení zadávacích podmínek jiného zadavatele, jelikož každý zadavatel si nese svou vlastní odpovědnost za zákonné nastavení zadávacích podmínek. Opačný výklad by vedl k úplnému popření smyslu a účelu zákona, jelikož by se zadavatel mohl jakýmkoliv odkazem na rozhodnutí dotačního (či jiného) orgánu zbavit své zákonné odpovědnosti.

78.         Pro úplnost Úřad uvádí, že argumentace zadavatele, podle které mohl navrhovatel požádat o vysvětlení zadávací dokumentace a podle které je podání námitek poslední den lhůty šikanózním výkonem práva, navrhovateli nesděluje zhola nic ohledně důvodů, které ho vedly ke konkrétnímu nastavení zadávacích podmínek. Nadto lze konstatovat, že pakliže chtěl zadavatel zamezit podávání námitek v poslední den lhůty pro podání žádostí o účast, měl k tomu využít zákonné možnosti, a to výhrady podle ustanovení § 242 odst. 5 zákona, prostřednictvím které lze omezit podávání námitek tak, že je možno je podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůty pro podání žádosti o účast. Takové možnosti však zadavatel nevyužil. Skutečnost, že navrhovatel v daném případě využil celou délku lhůty pro podání námitek, sama o sobě, bez dalších indicií, nemůže vést k tomu, že se jedná o šikanózní výkon práva ze strany navrhovatele.

79.         Úřad uzavírá, že primárním účelem institutu námitek je, aby se navrhovatel dozvěděl názor zadavatele na námitky vznesené navrhovatelem (stěžovatelem) v zadávacím řízení. Tento účel však v šetřeném případě nebyl naplněn. V této situaci se Úřadu jeví jako nespravedlivé, aby se navrhovatel spokojil pouze se strohým „zdůvodněním“ zadavatele v rozhodnutí o námitkách. Rovněž není akceptovatelné, aby zadavatel své záměry vyjevil až v samotném správním řízení před Úřadem, neboť uvedené sabotuje možnost navrhovatele vést kvalifikovanou úvahu o tom, zda se bude proti postupu zadavatele dále bránit navazujícím prostředkem obrany u Úřadu, se kterým se pojí povinnost složit kauci na účet Úřadu v zákonem stanovené výši.

80.         S ohledem na vše výše uvedené Úřad uvádí, že zadavatel nedodržel při zadávání koncese postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, resp. když dostatečně neodůvodnil stanovené požadavky na technickou kvalifikaci týkající se členů realizačního týmu.

81.         K tomu Úřad rovněž odkazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu, konkrétně na rozsudek ze dne 21. 10. 2021, sp. zn. 2 As 314/2020, ze kterého vyplývá, že „[n]ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel zde není v roli autoritativního orgánu vydávajícího závazné rozhodnutí o právech či povinnostech, ale vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“

82.         Úřad má za to, že zadavatel nedostál zákonným požadavkům na rozhodnutí o námitkách, resp. požadavkům na kvalitu jeho odůvodnění, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

83.         Aniž by se Úřad podrobněji zabýval dalšími namítanými skutečnostmi (tedy přímo věcnou argumentací navrhovatele proti kritériím technické kvalifikace), doporučuje obiter dictum zadavateli, aby se navrhovatelem vznesenými otázkami v novém rozhodnutí o námitkách zabýval se vší vážností, neboť již na první pohled nelze rozporovaná kritéria v jejich kombinaci pokládat za jednoduše splnitelná. Navíc požadavek na to, aby členové realizačního týmu, na které zadavatel klade kvalifikační požadavky, byli k účastníkovi v hlavním pracovním poměru, který přede dnem podání nabídky trval nepřetržitě alespoň 12 měsíců, je sám o sobě obecně v zadavatelském prostředí neobvyklý. V zadávacích řízeních, na které dopadá ust. § 79 zákona, by pak šlo o požadavek přímo rozporný s textem zákona [k tomu srov. § 79 odst. 2 písm. c) i.f. zákona]. O to více bude potřebné, aby zadavatel, bude-li na takovém požadavku trvat, odůvodnil jeho soulad se základními zásadami, a to včetně jeho přiměřenosti.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

84.         Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

85.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil ke vzneseným námitkám navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

86.         Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

87.         Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

88.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

89.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v koncesním řízení smlouvu na koncesi.

90.         Pro úplnost pak Úřad doplňuje, že výrokem III. tohoto rozhodnutí bylo de facto též vyhověno návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření (srov. bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pročež o něm Úřad již samostatně nerozhodoval.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

91.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

92.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

93.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000631.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             obec Horoměřice, Velvarská 100, 252 62 Horoměřice

2.             Mgr. Daniel Jankanič, advokát, Dělnická 213/12, 170 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy