číslo jednací: 38185/2025/500
spisová značka: S0550/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Pořízení IP telefonů CISCO, media gateway a PoLRE přepínačů
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo obrany
  2. ATS-TELCOM PRAHA a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 22. 10. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S0550/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-38185/2025/500

Brno 6. 10. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 1. 8. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
• navrhovatel – ATS-TELCOM PRAHA a.s., IČO 61860409, se sídlem Nad elektrárnou 1526/45, 106 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pořízení IP telefonů CISCO, media gateway a PoLRE přepínačů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026831, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 5. 2025 pod ev. č. 315977-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Pořízení IP telefonů CISCO, media gateway a PoLRE přepínačů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026831, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 5. 2025 pod ev. č. 315977-2025, ve znění pozdějších oprav, postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 23. 7. 2025 o námitkách navrhovatele – ATS-TELCOM PRAHA a.s., IČO 61860409, se sídlem Nad elektrárnou 1526/45, 106 00 Praha – ze dne 11. 7. 2025, podrobně nevyjádřil k námitkám jmenovaného navrhovatele, podle nichž zadavatel při vymezení technických podmínek použil přímý odkaz na konkrétní výrobky značky Cisco, aniž by byl takový přímý odkaz odůvodněn předmětem veřejné zakázky, a to s ohledem na to, že

• hlasové služby u zadavatele nejsou vybudovány na technologii Cisco v takovém rozsahu, aby to zadavatele opravňovalo k použití přímého odkazu,
• předmětem veřejné zakázky nejsou technologie, které by měly být využívány v utajovaných systémech, přičemž propojení neutajovaného systému hlasových služeb se systémem utajovaným je naprosto vyloučené, a nelze tak argumentovat tím, že technologie Cisco je využívána v utajovaném systému zadavatele; uvedené vyplývá také ze skutečnosti, že zadavatel připouští dodání výběhové technologie Media gateway VG450, u níž výrobce ohlásil ukončení prodeje,
• zadavatel vymezením předmětu plnění rozšiřuje a zneužívá stav exkluzivity, který sám vytvořil ve prospěch produktů značky Cisco,

čímž se výše uvedené rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 23. 7. 2025 o námitkách navrhovatele – ATS-TELCOM PRAHA a.s., IČO 61860409, se sídlem Nad elektrárnou 1526/45, 106 00 Praha – ze dne 11. 7. 2025 vydané v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Pořízení IP telefonů CISCO, media gateway a PoLRE přepínačů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026831, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 5. 2025 pod ev. č. 315977-2025, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0550/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ATS-TELCOM PRAHA a.s., IČO 61860409, se sídlem Nad elektrárnou 1526/45, 106 00 Praha – ze dne 1. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Pořízení IP telefonů CISCO, media gateway a PoLRE přepínačů“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026831, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 5. 2025 pod ev. č. 315977-2025, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 15. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Pořízení IP telefonů CISCO, media gateway a PoLRE přepínačů“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026831, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 5. 2025 pod ev. č. 315977-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 2.1 zadávací dokumentace jsou předmětem plnění veřejné zakázky „dodávky zboží, a to IP telefonů CISCO, Media gateway a PoLRE přepínačů“.

3.             Z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 103 305 785 Kč bez DPH.

4.             Zadavateli byly dne 11. 7. 2025 doručeny námitky navrhovatele – ATS-TELCOM PRAHA a.s., IČO 61860409, se sídlem Nad elektrárnou 1526/45, 106 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).  

5.             Rozhodnutím o námitkách ze dne 23. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo dne 24. 7. 2025 doručeno navrhovateli, zadavatel námitky odmítl.

6.             Navrhovatel následně dne 1. 8. 2025 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Návrh směřuje primárně proti rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel v návrhu rovněž poukazuje na nezákonnost zadávacích podmínek, když tvrdí, že zadavatel v rozporu s § 89 odst. 5 zákona použil přímý odkaz na konkrétní výrobky značky Cisco, aniž by byl takový přímý odkaz odůvodněn předmětem veřejné zakázky.

8.             Navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil § 245 odst. 1 zákona, neboť se v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem argumentům uvedeným navrhovatelem v námitkách.

9.             Navrhovatel předně konstatuje, že zadavatel nevypořádal jeho námitku týkající se nemožnosti propojení neutajovaných systémů se systémy utajovanými. Navrhovatel podotýká, že zadavatel přímé odkazy na produkty Cisco obhajoval tvrzením, že předmět veřejné zakázky musí být kompatibilní (či komplementární) s vybavením Cisco, které zadavatel jako správce kritické infrastruktury provozuje v utajovaném systému; navrhovatel v námitkách podrobně argumentoval, proč je vyloučeno, aby byly utajované a neutajované hlasové systémy vzájemně propojeny. Tuto argumentaci navrhovatel doplnil o tvrzení, že propojení předmětu veřejné zakázky s utajovanými hlasovými systémy je vyloučeno i z toho důvodu, že zadavatel připustil dodávku výběhové technologie bez podpory výrobce, což dle navrhovatele vylučuje získání certifikace, která je u utajovaných systémů nezbytná.

10.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel se k této části námitek žádným způsobem nevyjádřil; pouze zopakoval, že předmět veřejné zakázky musí být s utajovaným systémem komplementární. Navrhovatel se nedozvěděl, proč se zadavatel domnívá, že je kompatibilita mezi utajovanými a neutajovanými systémy nezbytná. Z argumentace zadavatele vyplývá pouze jeho názor, že technologie utajovaných systémů determinuje technologii neutajovaných systémů, vůbec z ní však není patrné, proč se tak zadavatel domnívá a z jakého důvodu je dle zadavatele argumentace navrhovatele nesprávná. Ze strany zadavatele tak nedošlo k přezkoumatelnému vypořádání příslušné části námitek; nevypořádaná námitka je přitom klíčovým argumentem zpochybňujícím oprávněnost požadavku zadavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že nelze ani dovodit, že by zadavatel v dané věci poskytl sice obecnější, ale přesto srozumitelné a přiměřeně konkrétní stanovisko.

11.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel nevypořádal jeho námitku zpochybňující pravdivost tvrzení zadavatele o dispozici s produkty Cisco. Navrhovatel v námitkách podrobně uvedl, proč se domnívá, že je tvrzení zadavatele o tom, že jsou jeho hlasové služby vybudovány na technologii Cisco, nepravdivé. Navrhovatel poukázal na to, že zadavatel své stávající hlasové služby provozuje na technologii Alcatel, a také na to, že v roce 2024 zadavatel avizoval, že pro budování sítě hlasových služeb nebude mít finanční prostředky do roku 2027. Navrhovatel zároveň odkázal na deklaraci zadavatele, že předmět veřejné zakázky má nahradit stávající produkty Alcatel, a uvedl, že zadavatel v poslední době nerealizoval žádná zadávací řízení na technologii Cisco. 

12.         Navrhovatel podotýká, že zadavatel předmětnou část námitek vypořádal fakticky jen prostým konstatováním, že se jedná o domněnky navrhovatele, které nejsou pravdivé. Zadavatel neuvedl, jakým technologickým vybavením konkrétně disponuje, ale pouze prohlásil, že argumentací navrhovatele pravdivost jeho stanoviska „není vyloučena“. Zadavatel své stanovisko nijak nevysvětlil ani neodůvodnil, pouze konstatoval, že navrhovatel nemá dost informací na to, aby jej vyvrátil. Zadavatel tak opět jen setrval na svém předchozím vyjádření, aniž by na jeho podporu uvedl konkrétní, transparentní a přezkoumatelné důvody.

13.         Ve vztahu k údajné nezákonnosti zadávacích podmínek navrhovatel odkazuje na obsah svých námitek. Navrhovatel je přesvědčen, že předmět veřejné zakázky neodůvodňuje užití přímého odkazu na produkty konkrétního výrobce, a zadavatel tak postupoval v rozporu s § 89 odst. 5 zákona.

14.         Navrhovatel nadto uvádí, že i pokud by na straně zadavatele skutečně existovala objektivní potřeba zakoupit produkty, které jsou kompatibilní s technologií CUCM verze 15.2 akreditovanou pro využití v utajovaném systému, s úmyslem jejich nasazení v neutajované hlasové síti, jednalo by se o prodlužování stavu vendor lock-in; v takovém případě by bylo nutné zkoumat, zda zadavatel založil stav jedinečnosti konkrétního řešení oprávněně a v souladu se zákonem, nebo zda se prodlužováním tohoto stavu a postupným poptáváním dílčích částí jediného investičního celku nedopustil neoprávněného dělení veřejné zakázky. Takové posouzení však v daném případě není možné provést, protože zadavatel nijak nespecifikoval okolnosti vzniku stavu vendor lock-in. Pokud zadavatel v rozhodnutí o námitkách tvrdí, že nepřípustný stav exkluzivity je možný výhradně v souvislosti s jednacím řízením bez uveřejnění, navrhovatel takový výklad považuje za nesprávný; stav exkluzivity je naopak nepřípustný i v případě, že je umožněna soutěž většího počtu dodavatelů, ale pouze s konkrétní komoditou, technologií či výrobky konkrétní značky. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud zadavatel navazuje na dříve pořízené výrobky Cisco, takové doplnění muselo být zadavatelem předvídatelné a mělo být provedeno na základě jasného investičního záměru v rámci jediné komplexní veřejné zakázky.

15.         Navrhovatel dále podotýká, že zadavatel provozuje kromě zastaralého systému Alcatel 4300L také moderní systém Alcatel-Lucent (dodávaný navrhovatelem), který výrobce podporuje a stále vyvíjí. Zadavatel by měl dle navrhovatele unést břemeno tvrzení i důkazní břemeno ve vztahu k tomu, proč nepoptává řešení komplementární k tomuto systému, resp. proč například nepřipustil jak rozšíření produktů Cisco, tak rozšíření produktů Alcatel. Existence této zadavatelem ignorované alternativy je dle navrhovatele dalším aspektem, který odůvodnění zadavatele činí netransparentním a nepřezkoumatelným.

16.         Navrhovatel tak shrnuje, že zadavatel nebyl oprávněn použít v zadávacích podmínkách přímý odkaz na produkty Cisco, neboť mu nevznikla objektivní potřeba jejich pořízení. Zadavatel dle navrhovatele nemá neutajovaný systém hlasových služeb vybudovaný na technologii Cisco, a i pokud by měl na této technologii postavené své utajované systémy, ani to by nebylo důvodem pro použití přímých odkazů a diskriminaci dodavatelů jiných výrobců, neboť neutajované hlasové systémy (které jsou předmětem šetřené veřejné zakázky) nelze s utajovanými systémy propojit. Nadto dle navrhovatele platí, že i pokud by daná objektivní potřeba zadavatele existovala, nebylo by zřejmé, zda vznikla v souladu se zákonem. Zadavatel tak porušil § 89 odst. 5 zákona, vytvořil nedůvodnou překážku hospodářské soutěže v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a rovněž se v rozporu s § 6 odst. 2 zákona dopustil diskriminace dodavatelů, kteří zamýšleli nabídnout jinou technologii než Cisco.

17.         Navrhovatel závěrem svého návrhu žádá, aby Úřad primárně uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, kdy je současně zřejmé, že zadávací řízení je nezákonné. 

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Úřad obdržel předmětný návrh navrhovatele dne 1. 8. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

19.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 5. 8. 2025.

21.         Dne 11. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu ze dne 8. 8. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

22.         Zadavatel v rámci svého vyjádření předně shrnuje obsah námitek s odkazem na konkrétní části rozhodnutí o námitkách, které dle přesvědčení zadavatele na argumentaci navrhovatele reagují.

23.         Zadavatel považuje vypořádání námitek za dostatečné a v souladu s nároky na formu a obsah odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jak je vymezuje § 245 odst. 1 zákona. Zadavatel je přesvědčen, že se vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, a to i v případě, že tyto skutečnosti nesouvisely s předmětem zadávacího řízení.

24.         Zadavatel nesouhlasí, že se nevyjádřil k argumentaci navrhovatele, podle níž je vyloučeno propojení utajované a neutajované sítě hlasových služeb. Zadavatel tvrdí, že svou argumentaci k okolnostem požadované kompatibility poptávaných produktů s utajovanými systémy konstantně uvádí po celou dobu zadávacího řízení, a to již od vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, které tvoří součást zadávacích podmínek. Zadavatel v tomto vysvětlení konkrétně objasnil okolnosti stanovení napadené zadávací podmínky, kterou formuloval s ohledem na to, že zásadní součást zadavatelem provozované kritické komunikační infrastruktury (OTS PozS a Vzs) je provozována na technologii Cisco, a to v utajovaném režimu. Danou zadávací podmínku je přitom nutné chápat v celkovém kontextu dalších podmínek vymezených v návrhu smlouvy, a to včetně účelu akvizice, kterým je obměna stávající komunikační infrastruktury tvořené zařízeními Alcatel 4300L.

25.         Zadavatel tak tvrdí, že jasně vymezil předmět veřejné zakázky tak, že hodlá nakoupit aktuální na trhu dostupné produkty, jimiž nahradí dosluhující zařízení Alcatel 4300L, přičemž nově pořizované produkty musí být rovněž nasaditelné pro použití v utajovaném systému OTS PozS a VzS, nikoliv však v jednom okamžiku. Zadavatel je přesvědčen, že tuto okolnost objasnil jak v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, tak v rámci rozhodnutí o námitkách, čímž konkrétně adresoval námitky navrhovatele stran nepropojitelnosti utajované a neutajované části komunikační infrastruktury. Zadavatel zdůrazňuje, že nikdy netvrdil, že pořizovaná zařízení budou provozována současně v utajovaném a neutajovaném režimu; provozu v obou režimech však musí být daná zařízení schopna. Zadavatel zároveň odmítá tvrzení navrhovatele ohledně „výběhovosti“ poptávaných zařízení a uvádí, že budou disponovat podporou výrobce až do roku 2035.

26.         Ve vztahu k technologii Alcatel-Lucent zadavatel uvádí, že tuto technologii využívá a rozvijí a má v úmyslu činit tak i nadále. Aktuální nasazení této technologii dle zadavatele determinuje budoucí akvizice, které se rozvíjení tohoto systému budou týkat. 

27.         Zadavatel dále nesouhlasí, že se nevyjádřil k argumentaci navrhovatele, podle níž komunikační infrastruktura zadavatele není vybudována na technologii Cisco. Zadavatel tvrdí, že navrhovateli opakovaně vysvětlil, „jaká kompatibilita s jakým systémem je vyžadována, stejně tak z jakého důvodu a za jakým účelem“. Zadavatel dodává, že vymezení předmětu veřejné zakázky je zcela v gesci zadavatele, který prostřednictvím zadání veřejné zakázky uspokojuje jím definovanou potřebu; v daném případě je potřeba zadavatele vymezena tak, že zadavatel má v úmyslu nakoupit zařízení, která bude moci mimo jiné nasadit v rámci již provozovaného systému OTS PozS a Vzs. Ve vztahu k argumentaci navrhovatele, podle níž navrhovateli není známo, že by komunikační infrastruktura zadavatele byla vybudována na technologii Cisco, zadavatel uvádí, že znalost či neznalost navrhovatele o takové skutečnosti není pro posouzení oprávněnosti vymezení předmětu veřejné zakázky žádným způsobem relevantní.

28.         Zadavatel konstatuje, že uvedl konkrétní součást komunikační infrastruktury (OTS PozS a Vzs), která je vybudována na technologii Cisco, přičemž její pořízení bylo zadavatelem provedeno plně v souladu se zákonem. Zadavatel odmítá přistoupit na představu navrhovatele, že by mu zadavatel byl povinen konkrétně rozkrývat okolnosti jednotlivých akvizic. Zadavatel současně upozorňuje, že systém OTS PozS a Vzs tvoří zcela zásadní část komunikační infrastruktury, jejíž využití je předpokládáno mj. v případě krizových situací, a pro zadavatele je tak důležité, aby předmět veřejné zakázky mohl v těchto případech plně využít.

29.         Ve vztahu k tvrzením navrhovatele ohledně prodlužování stavu vendor lock-in zadavatel uvádí, že navrhovatel zcela opomíjí argumentaci zadavatele obsaženou v rozhodnutí o námitkách, v níž zadavatel podrobně rozvedl, na jakém základě formuloval zadávací podmínky včetně určení konkrétního zařízení, které má být dodavateli dodáno. Součástí této argumentace je odkaz na rozhodovací praxi Úřadu, podle níž je zadavatel v odůvodněných případech oprávněn vymezit předmět veřejné zakázky odkazem na konkrétní zařízení v případě, kdy je takové vymezení nezbytné z důvodu zajištění kompatibility s prostředky, kterými již zadavatel disponuje. Zadavatel je přesvědčen, že argumentace v rozhodnutí o námitkách je vyčerpávající. Zadavatel nadto dodává, že mu nic nebrání pořizovat různé části komunikační infrastruktury v dílčích veřejných zakázkách.

Další průběh správního řízení

30.         Usnesením ze dne 16. 9. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí.

31.         Dne 19. 9. 2025 Úřad obdržel od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům

32.         Navrhovatel předně uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu doplňuje svá tvrzení o podstatné nové aspekty a argumenty.

33.         Navrhovatel podotýká, že zadavatel původně argumentoval nutnou kompatibilitou pořizovaného plnění se zadavatelem provozovanou kritickou komunikační infrastrukturou, konkrétně s utajovaným systémem OTS PozS a VzS, který je provozován na technologii Cisco. Navrhovatel v reakci na to namítal, že utajovaná a neutajovaná síť nemusí být technologicky jednotné, neboť je z podstaty věci vyloučeno jejich propojení. Zadavatel až ve vyjádření k návrhu uvádí, že „nově pořizované zařízení musí být rovněž nasaditelné pro použití v utajovaném systému OTS PozS a VzS, nikoliv však v jednom okamžiku“, a připouští tak, že obě sítě skutečně nebudou propojené, ale zadavatel má pouze záměr pořizované plnění zařazovat do utajovaného i neutajovaného systému. Teprve toto vyjádření zadavatele lze považovat za dílčí reakci na příslušnou námitku navrhovatele, kdy zadavatel přiznává, že oba druhy sítí skutečně nejsou vzájemně propojeny a že jím zamýšlená technologická kompatibilita je zamýšlena na úrovni dispozice shodnými náhradními díly, tj. ve smyslu unifikace technologického vybavení v prostředí zadavatele.

34.         Navrhovatel trvá na tom, že toto vyjádření mělo být obsaženo již v rozhodnutí o námitkách. Pokud se argumentace zadavatele objevila až v jeho vyjádření k návrhu, jedná se o porušení § 245 odst. 1 zákona. Na tom nic nemění argumentace zadavatele, podle níž zadavatel nikdy nedeklaroval, že pořizovaná zařízení budou provozována současně v utajovaném a neutajovaném režimu; zadavatel minimálně naznačoval nutnou technologickou propojenost či kompatibilitu obou druhů sítí, přičemž navrhovatel takto argumentaci zadavatele porozuměl a svými námitkami jí oponoval. Povinností zadavatele bylo tuto námitku vyvrátit a vysvětlit, z jakého důvodu je neoprávněná, to však zadavatel neučinil, a rozhodnutí o námitkách je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Navrhovatel tak nadále žádá, aby Úřad rozhodnutí o námitkách zrušil.

35.         Navrhovatel dále podotýká, že označil konkrétní postupy zadavatele, které zpochybňují jeho tvrzení, že má svou hlasovou infrastrukturu vybudovanou na technologii Cisco. Zadavatel nicméně k této argumentaci pouze opakuje, že technologií Cisco disponuje; ke konkrétnímu vyvrácení námitky nedošlo. Zadavatel nad rámec rozhodnutí o námitkách uvádí, že pořízení technologie Cisco bylo zadavatelem provedeno v souladu se zákonem; zadavatel tak zřejmě naznačuje, že pokud se nejednalo o uveřejněný postup (o kterém by měl navrhovatel povědomí), ale přesto se jednalo o postup v souladu se zákonem, zadavatel zřejmě postupoval v režimu některé ze zákonných výjimek. Opět se jedná o nové, konkrétnější vypořádání příslušné námitky navrhovatele, které mělo být obsaženo již v rozhodnutí o námitkách; ani tuto část námitek tak zadavatel nevypořádal řádně. Dle navrhovatele současně platí, že zadavatel je povinen své tvrzení doložit, jinak nemůže obstát jeho požadavek na to, aby pořizované plnění bylo technologicky unifikované s plněním již dříve pořízeným. Rovněž je zadavatel povinen doložit, že v rámci původní akvizice nedošlo k nezákonnému dělení veřejných zakázek. Navrhovatel trvá na tom, že argumentace zadavatele v tomto bodě nemůže zůstat v rovině tvrzení, ale musí dojít k jejímu prokázání.

36.         K argumentaci zadavatele vztahující se ke stavu vendor lock-in navrhovatel uvádí, že zadavatel dosud nepředložil nic, čím by doložil oprávněnost svého postupu. Zadavatel neprokázal, že disponuje technologií Cisco v tvrzeném rozsahu, jakým způsobem ji nabyl, ani zda byly dřívější akvizice provedeny v souladu se zákonem.

37.         Navrhovatel uvádí, že nyní rozumí požadavku zadavatele tak, že si zadavatel zamýšlí pořídit zásobu jednotné technologie Cisco, kterou bude moct využívat dle svých potřeb pro různé systémy hlasových služeb. Navrhovatel konstatuje, že taková potřeba zadavatele neopravňuje ke zvýhodnění technologie Cisco; jak vyplývá z rozhodnutí Úřadu ze dne 26. 4. 2024, č. j. ÚOHS-17260/2024/500, zadavatel není oprávněn pořizovat si konkrétní technologii Cisco „do zásoby“, aniž by k tomu měl aktuální oprávněnou potřebu. Navrhovatel podotýká, že zadavatel neuvádí, z jakého důvodu chce provést popsanou unifikaci, nicméně lze předpokládat akcent na jednodušší administrativu a logistiku; to však neospravedlňuje vyloučení hospodářské soutěže. Pro zadavatele nemůže být zásadní komplikací disponovat pro různé, vzájemně nepropojené sítě různými okruhy náhradních dílů. Navrhovatel také uvádí, že zadavatel si musí být schopen obhájit i rozsah pořizovaného plnění, který mnohonásobně přesahuje kapacitu stávajících systémů provozovaných na Cisco technologiích.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

K výroku I. rozhodnutí

38.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřadu uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

39.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

40.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

41.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

42.         Podle § 36 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

43.         Podle § 37 odst. 1 zákona platí, že podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

44.         Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a)      parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b)      odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c)      odkazu na štítky.

45.         Podle § 89 odst. 5 zákona platí, že není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a)      určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b)      patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

46.         Podle § 89 odst. 6 zákona platí, že odkaz podle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

47.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

48.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

49.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

50.         Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

51.         Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Relevantní zjištěné skutečnosti

52.         V příloze č. 1 aktuálního znění návrhu kupní smlouvy, který tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“), je předmět veřejné zakázky vymezen následujícím způsobem:

„IP telefon CISCO DP 9841-K9 – 2 000 ks

• Cisco IP Phone DP-9841-K9, nutnost registrace k Cisco Unified Communications Manager (CUCM 15.2);
• telefonní přístroje nesmí obsahovat žádný vysílací modul, jako například Wi-Fi nebo Blutooth;
• licence Cisco Professional Unified Workspace Licensing (CUWL Professional) s platností na 60 měsíců;
• externí napájecí zdroj pro tlf. CISCO kompatibilní s CP 9841-K9 - 100-240V AC nebo adekvátní náhrada

IP telefon CISCO DP 9861NR-K9 – 1 730 ks

• Cisco IP Phone DP-9861NR-K9, nutnost registrace k Cisco Unified Communications Manager (CUCM 15.2);
• telefonní přístroje nesmí obsahovat žádný vysílací modul, jako například Wi-Fi nebo Blutooth;
• licence Cisco Professional Unified Workspace Licensing (CUWL Professional) s platností na 60 měsíců;
• externí napájecí zdroj pro tlf. CISCO kompatibilní s CP 9861-K9 - 100-240V AC nebo adekvátní náhrada

Media gateway VG450 nebo Media gateway VG420 (upřesní dodavatel) pro 144 analogových uživatelů – 10 ks

• Media gateway VG450 / Media gateway VG420 (upřesní dodavatel) pro 144 analogových uživatelů;
• licence Cisco Professional Unified Workspace Licensing (CUWL Professional) s platností na 60 měsíců;
• systémové konektory a kabely pro ukončení na hlavním rozvodu v délce min 25 m

SWITCH PoLRE pro 48 uživatelů – 10 ks

• SWITCH PoLRE pro 48 uživatelů včetně ‚protikusu‘ pro každého uživatele;
• licence Cisco Professional Unified Workspace Licensing (CUWL Professional) s platností na 60 měsíců;
• systémové konektory a kabely pro ukončení na hlavním rozvodu v délce min 25 m

Držák na zeď (Wall Mount) – 300 ks

• držák na zeď (Wall Mount) pro IP telefon Cisco DP-4841-K9

Technická slučitelnost:

IP telefonní přístroje musí být možné zaregistrovat do stávajícího provozovaného systému Cisco Unified Communications Manager verze 15.2. Všechny telefonní přístroje musí být dodány s licencí Cisco Professional Unified Workspace Licensing. V rámci zachování integrity systému a také velké pravděpodobnosti nefunkčnosti nebo min. velkému omezení funkcionalit a služeb při použití IP telefonů třetích stran, požadujeme nákup konkrétních IP telefonů. Telefony musí být kompatibilní s utajovanými a nasaditelnými systémy a stávajícími dohledovými nástroji.“

53.         Dle čl. 2.1 návrhu smlouvy je účelem smlouvy „postupná obměna stávajících zastaralých, poruchových telefonních přístrojů za nové z důvodu velkého stáří a značné poruchovosti spojené s nedostatkem náhradních dílů provozovaných technologií telefonních ústředen Alcatel 4300L“.

54.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 zadavatel předně reagoval na dotaz navrhovatele vztahující se k přímému odkazu na produkty Cisco v zadávacích podmínkách. Navrhovatel poukázal na to, že zadavatel musí být schopen nezpochybnitelně prokázat svou oprávněnou potřebu specifikace předmětu veřejné zakázky prostřednictvím přímého odkazu, což však zadavatel v zadávací dokumentaci neučinil. Navrhovatel tak zadavatele požádal, aby jasně doložil, z čeho odvozuje své oprávnění postupovat dle § 89 odst. 5 zákona. Zadavatel k tomu uvedl následující:

„Zadavatel stanovil požadavek na konkrétní výrobek/technologii s ohledem na účel, který má být prostřednictvím předmětné veřejné zakázky naplněn. Tímto účelem je zajištění hlasových služeb v prostředí Ministerstva obrany a Armády České republiky. Jádro systému provozování hlasových služeb je vybudováno na technologii CISCO, a to konkrétně technologii CUCM verze 15.2, která je akreditována pro využití v utajovaném systému resortu Ministerstva obrany OTS PozS a Vzs. Vybudovaná komunikační infrastruktura zároveň představuje součást kritické obranné komunikační infrastruktury. V případě dodání jiného zařízení, než které zadavatel specifikoval v zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky, by nebylo možné využít služby CISCO CUCM, a to přenos hlasu mezi jednotlivými uživateli s propojením na integrované služby, jako je např. SW klient v mobilních telefonních přístrojích resortu Ministerstva obrany. Zajištění plnohodnotného provozu hlasových služeb je nezbytné pro řádné plnění povinností provozovatele kritické komunikační infrastruktury.

S ohledem na výše uvedené zadavatel byl nucen stanovit zadávací podmínky způsobem uvedeným v zadávací dokumentaci, neboť připuštění dodání jiného plnění by vedlo k nenaplnění stanoveného účelu a cíle, kterých má být prostřednictvím předmětné veřejné zakázky dosaženo.“

55.         Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 dále reagoval na dotaz navrhovatele vztahující se k nejasnostem ohledně předchozího postupu zadavatele. Navrhovatel poukázal na to, že zadavatel plánoval pořídit IP telefony a související vybavení v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Modernizace systému hlasových služeb“, nakonec však toto zadávací řízení zrušil z důvodu nedostatku financí s poznámkou, že jej nebude schopen realizovat nejméně do roku 2027. Navrhovatel požádal zadavatele o vysvětlení, jaký je vztah předmětu veřejné zakázky k předmětu veřejné zakázky „Modernizace systému hlasových služeb“. Zadavatel k tomu uvedl následující:

„Zadavatel uvádí, že tazatelem odkazované zadávací řízení ‚Modernizace systému hlasových služeb‘, systémové číslo N006/22/V00026395, představovalo investiční projekt Ministerstva obrany, jehož cílem byla komplexní obnova hlasových služeb. Předmětem předmětné veřejné zakázky je pořízení konkrétních zařízení – IP telefonů. Z uvedeného je evidentní, že předmět obou zakázek, stejně jako jejich předpokládaná hodnota je diametrálně odlišný, neboť sleduje jiný cíl. Nová soutěž týkající se modernizace hlasových služeb je ve střednědobém plánu resortu MO nově zavedena na roky 2029-2031. Současné výběrové řízení tak nemá nahrazovat zrušenou zakázku na modernizaci hlasových služeb (N006/22/V0026395), ale udržet v provozu stávající systém hlasových služeb.“

Námitky

56.         Navrhovatel dne 11. 7. 2025 doručil zadavateli námitky směřující proti zadávacím podmínkám, které byly dle navrhovatele stanoveny v rozporu s § 89 odst. 5 zákona.

57.         Navrhovatel namítá, že zadavatel při vymezení technické specifikace předmětu veřejné zakázky použil přímý odkaz na konkrétní produkty Cisco, avšak tento přímý odkaz není oprávněně odůvodněn předmětem plnění veřejné zakázky; zadavatel se tak dopustil porušení § 89 odst. 5 zákona. Dle navrhovatele je na relevantním trhu dostupná řada konkurenčních technologií a produktů, a nelze tak dovozovat technologickou exkluzivitu produktů Cisco. Odůvodnění předložené zadavatelem v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 považuje navrhovatel za částečně nepravdivé a neoprávněné, a to z následujících důvodů.

58.         Navrhovatel předně uvádí, že hlasové služby zadavatele nejsou vybudovány na technologii Cisco. Navrhovatel tvrdí, že je dodavatelem stávajícího řešení hlasových služeb zadavatele, které je založeno na technologii Alcatel. Navrhovatel dále odkazuje na zadávací řízení na veřejnou zakázku „Modernizace systému hlasových služeb“, které bylo v roce 2024 zadavatelem zrušeno z důvodu nedostatku financí; ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 zadavatel potvrdil, že nová soutěž na modernizaci hlasových služeb je v plánu v letech 2029-2031. Z toho je zřejmé, že technologie Alcatel dodávaná navrhovatelem dosud nebyla nahrazena jinou technologií, která by měla být založena na produktech Cisco.

59.         Navrhovatel podotýká, že dle čl. 2.1 návrhu smlouvy je účelem smlouvy postupná obměna stávajících telefonních přístrojů za nové z důvodu stáří a poruchovosti spojené s nedostatkem náhradních dílů provozovaných technologií Alcatel 4300L; z toho dle navrhovatele vyplývá, že provozování hlasových služeb u zadavatele nyní probíhá na jiné technologii než Cisco, přičemž nově pořizované produkty mají tuto technologii nahradit. Navrhovatel upozorňuje, že kromě produktů Alcatel 4300L v síti zadavatele fungují také produkty Alcatel-Lucent, které jsou podporovány výrobcem a poskytují bezproblémové služby.

60.         Navrhovateli tak není zřejmé, jak by mohlo být poskytování hlasových služeb u zadavatele vybudováno na technologii Cisco v takovém rozsahu, aby to zadavatele opravňovalo k použití přímého odkazu ve smyslu § 89 odst. 5 zákona a nerovnému přístupu k dodavatelům jiných technologií, než jsou produkty Cisco.

61.         Navrhovatel je přesvědčen, že technologie Cisco není jediným v úvahu přicházejícím technologickým řešením, neboť rovnocenným (nebo i lepším) řešením by pro zadavatele bylo dodání technologie Alcatel-Lucent. Navrhovatel dále uvádí, že přestože podrobně sleduje relevantní trh, není si vědom toho, že by zadavatel nakoupil produkty Cisco v takovém rozsahu, aby bylo možné konstatovat, že jsou na nich vybudovány hlasové služby zadavatele.

62.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k nemožnosti propojení neutajovaných systémů se systémy utajovanými. Jestliže zadavatel tvrdí, že je technologie Cisco využívána v utajovaném systému resortu Ministerstva obrany OTS PozS a Vzs, evokuje tím dle navrhovatele argumentaci, že nyní poptávané produkty musí zachovávat technologickou kompatibilitu s technologiemi používanými v utajovaných systémech. Navrhovatel k tomu uvádí, že předmětem zadávacího řízení rozhodně nejsou technologie, které by měly být využívány v utajovaných systémech; to vyplývá jak z toho, že zadavatel v zadávacích podmínkách nic takového neuvádí a předmět veřejné zakázky poptává bez omezení v otevřeném řízení, tak z toho, že poptávané plnění má nahradit technologie provozované ve veřejných neutajovaných systémech. Navrhovatel dále konstatuje, že je vyloučeno, aby byl neutajovaný systém hlasových služeb jakkoli propojen se systémem utajovaným, a to prakticky i legislativně; z povahy věci tak není nezbytné, aby utajovaný a neutajovaný systém hlasových služeb byly technologicky kompatibilní. 

63.         Dle navrhovatele neobstojí ani druhý možný výklad vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 (tj. že zadavatel teprve hodlá pořídit technologii, která může být akreditována pro využití v budoucím utajovaném systému); i jiné technologie, např. Alcatel, mohou být akreditovány pro použití v utajovaných systémech zadavatele, a není tak důvod preferovat technologii Cisco.

64.         Navrhovatel dále podotýká, že zadavatel připustil dodání jak původní výběhové technologie Media gateway VG450, u níž výrobce ohlásil ukončení prodeje, tak nástupnické technologie Media gateway VG420. Navrhovatel je přesvědčen, že z důvodu nižších nákladů bude zadavateli nabídnuta spíše výběhová technologie; pokud by zadavatel poptávanou technologii propojil s utajovaným systémem, byl by nucen používat v něm hardware, který v nejbližší době nebude disponovat podporou výrobce. Dle navrhovatele se jedná o další důkaz toho, že zadavatel nebude předmět plnění žádným způsobem propojovat s utajovanými systémy hlasových služeb. 

65.         Navrhovatel závěrem uvádí, že i pokud by zadavatel skutečně provozoval systém hlasových služeb vybudovaný na technologii Cisco, zadavatel by nepřípustně rozšiřoval a zneužíval stav exkluzivity (vendor lock-in), který sám dříve vytvořil ve prospěch produktů Cisco. Dle navrhovatele neexistuje technologický důvod, proč by měl zadavatel preferovat technologii Cisco oproti např. technologii Alcatel; na to měl zadavatel pamatovat již při uzavírání prvotní smlouvy na pořízení technologie Cisco. Pokud tak neučinil, nelze založený stav exkluzivity produktů Cisco nyní zneužívat pro omezení hospodářské soutěže. Jestliže chtěl zadavatel vybudovat systém hlasových služeb, který bude vzájemně technologicky kompatibilní, měl realizovat zadávací řízení, které by tento jeho komplexní záměr naplňovalo.

Rozhodnutí o námitkách

66.         Zadavatel dne 24. 7. 2025 doručil navrhovateli rozhodnutí o námitkách, kterým námitky v celém rozsahu odmítnul.

67.         Zadavatel uvádí, že omezení předmětu veřejné zakázky na konkrétní produkty značky Cisco provedl v souladu s ustanovením § 89 odst. 5 zákona.

68.         Zadavatel podotýká, že je správcem a provozovatelem kritické informační infrastruktury ve smyslu § 2 písm. b), e) a f) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel konstatuje, že předmět veřejné zakázky „představuje komplementární součást této kritické infrastruktury, kterou je nezbytně nutné plně funkčně navázat na další již zavedené prvky téže infrastruktury, zejména pak na technologii CUCM verze 15.2, která je akreditována pro využití v utajovaném systému resortu Ministerstva obrany OTS PozS a Vzs. V případě dodání jiného zařízení než toho, které je zadavatelem specifikováno (…), nebude možné technologii CUCM využít. Konkrétně by takový postup zcela zamezil využití služeb přenosu hlasu mezi jednotlivými uživateli s propojením na integrované služby, jako je SW klient v mobilních telefonních přístrojích resortu Ministerstva obrany. Tím by byl zmařen účel budované komunikační infrastruktury. Z uvedeného je zřejmé, že poptávané plnění tvoří neoddělitelnou součást již zavedených prvků komunikační infrastruktury zadavatele, přičemž pouze při implementaci poptávaného plnění lze zajistit plnou funkcionalitu, jež je od komunikační infrastruktury vyžadována.“ Dle zadavatele tak v daném případě předmět veřejné zakázky odůvodňuje využití přímého odkazu dle § 89 odst. 5 zákona.

69.         K tvrzení navrhovatele, podle nějž není komunikační infrastruktura zadavatele vybudována na technologii Cisco, zadavatel uvádí následující:

„Zadavatel nepopírá, že v současné době je část komunikační infrastruktury zadavatele provozována na technologii Alcatel, nicméně tento stav nevylučuje, že další významné části infrastruktury jsou již vybudovány a provozovány na základě technologie Cisco. Pokud stěžovatel namítá, že mu tato skutečnost není známa a z tohoto poznatku dovozuje její nepravdivost, pak zadavatel považuje takový závěr za absurdní. Zadavatel výše uvedl konkrétní části komunikační infrastruktury, s nimiž je nezbytné prostřednictvím předmětné zakázky zajistit plnou kompatibilitu. Tato skutečnost je přitom jediná a stěžejní pro posouzení toho, zda zadavatel byl oprávněn omezit hospodářskou soutěž na konkrétní zařízení ve smyslu ust. § 89 odst. 5 ZZVZ. Při posouzení této otázky je tak zcela bez významu, zda stěžovatel má, či nemá informace, či poznatky o všech plněních, které zadavatel v souvislosti s budováním vlastní komunikační infrastruktury přijal.“

70.         K námitce navrhovatele ohledně pořizování výběhové technologie zadavatel uvádí, že „námitka neobsahuje jakoukoliv relevantní argumentaci proti stanovení zadávacích podmínek, a s ohledem na to nelze uvedenou část námitek relevantně vypořádat.“

71.         K námitce navrhovatele ohledně prodlužování stavu vendor lock-in zadavatel uvádí, že navrhovatel „v této rovině zaměňuje omezení využití tzv. jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu ust. § 63 a násl., které omezuje zadání veřejné zakázky konkrétnímu dodavateli s odkazem na jeho exkluzivitu na předmětném trhu, pokud tento stav exkluzivity zadavatel sám způsobil. Takový stav však v řešeném případě nepanuje. Zadavatel vymezením předmětu veřejné zakázky neomezil hospodářskou soutěž natolik, aby předmět plnění byl schopen dodat pouze konkrétní dodavatel. Dle znalosti zadavatele figurují na relevantním trhu desítky možných dodavatelů, kteří jsou schopni předmět řešené veřejné zakázky dodat, přičemž jedním z nich je rovněž sám stěžovatel.“ Zadavatel tak nesouhlasí, že by navrhovatele prostřednictvím vymezení předmětu veřejné zakázky připravil o možnost podat nabídku v zadávacím řízení.

Posouzení Úřadem

72.         Úřad úvodem konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu napadá především rozhodnutí o námitkách a namítá, že bylo učiněno v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, zabýval se Úřad předně právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.

73.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010–159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

74.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává důvodnými. Za takové situace není naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

75.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není nic nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

76.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona. Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

77.         Jestliže tedy stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

78.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit, když však přitom setrvává na tom, že jeho postup je zákonný.

79.         Úřad považuje za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

80.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené odůvodnění rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

81.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad posoudí, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, tj. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

82.         Úřad poznamenává, že zákon, stejně jako soudní judikatura, rozlišuje dva typy nepřezkoumatelnosti – nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost a nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze považovat rozhodnutí obsahující podstatné vnitřní rozpory (mezi výrokem a odůvodněním nebo v rámci samotného textu odůvodnění) či takové rozhodnutí, z nějž nelze zjistit, jak vlastně bylo ve věci rozhodnuto. O nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů lze hovořit v situaci, kdy v rozhodnutí nejsou řádně vypořádány všechny namítané skutečnosti, případně kdy rozhodnutí není odůvodněno vůbec nebo je odůvodněno nedostatečně (netransparentně) vzhledem k požadavkům zákona.

83.         V šetřeném případě navrhovatel svými námitkami brojil proti zadávacím podmínkám, kdy namítal, že zadavatel při vymezení technické specifikace poptávaného plnění použil přímý odkaz na konkrétní produkty značky Cisco, aniž by byl tento přímý odkaz oprávněně odůvodněn předmětem veřejné zakázky; zadavatel se tak dle navrhovatele při stanovení zadávacích podmínek dopustil porušení § 89 odst. 5 zákona.

84.         Na tomto místě Úřad považuje za nutné se v obecné rovině vyjádřit k problematice přímých odkazů na konkrétní výrobky v technické specifikaci předmětu veřejné zakázky.

85.         Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami jsou dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení, tedy i předmětu veřejné zakázky. Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky závisí pouze na zadavateli, jeho potřebách a preferencích, a rovněž stanovení technických podmínek, jejichž účelem je definování požadavků zadavatele na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, je v plně v kompetenci zadavatele. Avšak zároveň je třeba vzít v úvahu to, že právo zadavatele vymezit zadávací podmínky, tj. i obsah předmětu plnění a technických podmínek, není bezbřehé a zadavatel je musí nastavit nejen tak, aby reflektovaly jeho potřeby, ale zároveň tak, aby odpovídaly požadavkům zákona. Zadavatel je pak i osobou, která nese za stanovení zadávacích podmínek v souladu se zákonem plnou zodpovědnost.

86.         V rámci stanovení zadávacích podmínek je tedy zadavatel povinen postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně uvedeny v § 6 odst. 2 zákona a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvinuty v § 36 odst. 1 zákona. Zadavatel tak musí vymezit předmět veřejné zakázky určitě a srozumitelně, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatek relevantních informací pro sestavení své nabídky, přičemž zároveň nesmí stanovit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

87.         Výše zmíněné zásady jsou dále konkretizovány v § 89 odst. 5 zákona, z něhož vyplývá obecné pravidlo, že zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, patenty nebo vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (dále jen „odkaz“), pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů či výrobků. Zadavatel tedy musí předmět plnění popsat pomocí dostatečně objektivizovaných parametrů, které nepovedou ke zvýhodnění konkrétních dodavatelů nebo výrobků, či naopak nebudou některé dodavatele nebo výrobky z účasti v zadávacím řízení nedůvodně vylučovat.

88.         Byť tedy jsou zadavatelé při přípravě technických podmínek povinni vyvarovat se použití odkazů na konkrétní výrobky či jejich výrobce, připouští zákon v § 89 z tohoto jinak striktního zákazu dvě výjimky, kdy lze takové odkazy použít. Konkrétně jde o situaci, kdy je to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky (§ 89 odst. 5 zákona), nebo pokud jiné stanovení technických podmínek není objektivně možné, neboť by nebylo dostatečně přesné a srozumitelné (§ 89 odst. 6 zákona). Tyto výjimky je však třeba vykládat restriktivně (tedy velmi přísně), a v případě, že zadavatel odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen tento postup odůvodnit, tj. prokázat existenci objektivních a racionálních důvodů pro takový postup.

89.         Zároveň platí, že pokud by použití konkrétních odkazů ke zvýhodnění či znevýhodnění nevedlo, je možné jej využít, a to bez splnění dalších podmínek. Lze však předpokládat, že se bude jednat spíše o výjimečné a specifické případy a že použití konkrétních odkazů standardně k omezení hospodářské soutěže povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována jedna ze dvou zmíněných výjimek ze zákazu používání odkazů.[1]

90.         Podrobně se Úřad k aplikaci zmíněných výjimek vyjádřil opakovaně již ve své rozhodovací praxi[2], a to následovně.

91.         Dle první výjimky, která je uvedena přímo v § 89 odst. 5 zákona, může zadavatel použít odkaz, kterým zvýhodní nebo znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to „odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Jedná se o případy, kdy zadavatel odůvodněně prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, se kterým má být předmět veřejné zakázky kompatibilní[3], a dále o případy, kdy zadavatel odkáže na určitý výrobek, jehož pořízení má být teprve součástí předmětu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Zadavatel tedy může – pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky – stanovit, že dodavatelé jsou povinni dodat přesně ten výrobek, na který je v technických podmínkách odkázáno. Dodavatelé musí takový požadavek akceptovat a nemohou nabídnout rovnocenné řešení, resp. tato možnost ani nepřichází v úvahu, protože je z povahy věci vyloučena. Úřad však má za to, že se bude jednat spíše o výjimečné situace, kdy bude zadavatel schopen použití odkazu odůvodnit právě zvláštností či specifiky veřejné zakázky; v podstatě půjde o situace, kdy je zadavatel schopen nezpochybnitelně prokázat, že dodání jiného než odkazovaného výrobku objektivně nenaplní jeho oprávněné potřeby. Úřad podotýká, že v takovém případě je nezbytné relevantní důvody popsat a podložit zcela konkrétními a reálnými skutečnostmi, a to včetně doložení toho, že jiný postup by s určitostí zadavateli přinesl negativní dopady.

92.         Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů, které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. Platí tedy, že pouze ve výjimečných případech, kdy by prostřednictvím obecné specifikace nebylo možné vymezit předmět veřejné zakázky dostatečně přesně nebo srozumitelně, je v souladu s § 89 odst. 6 zákona dovoleno odkaz použít. V takovém případě je zadavatel povinen – u každého odkazu zvlášť – připustit možnost nabídnout rovnocenné řešení, neboť i kdyby se snad domníval, že obdobné řešení neexistuje, nemusí mít natolik detailní přehled o všech produktech jednotlivých výrobců na relevantním trhu. Úřad na tomto místě doplňuje, že pokud lze předmět veřejné zakázky vymezit dostatečně přesně a srozumitelně pouze prostřednictvím technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona, a zadavatel přesto v zadávacích podmínkách odkaz uvede, není pak relevantní, že u každého takového odkazu připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení. Porušení zákona se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu § 89 odst. 1 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona.[4]

93.         Úřad podotýká, že je vyloučeno současné využití obou uvedených výjimek, neboť pokud dodavatel použije odkaz a současně připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení (dle § 89 odst. 6 zákona), pak se z logiky věci nemůže jednat o situaci, kdy zadavatel objektivně potřebuje dodání právě konkrétního výrobku, resp. výrobku konkrétního výrobce (ve smyslu § 89 odst. 5 zákona).

94.         Pakliže tedy zadavatel vyhodnotí, že je odůvodněno předmětem veřejné zakázky, aby použil výjimku dle § 89 zákona, tedy aby uvedl při vymezení zadávacích podmínek konkrétní odkaz na požadovaný výrobek či jeho výrobce, musí být schopen uvést důvody, na základě kterých dospěl k závěru, že je oprávněn výjimku aplikovat. Důkazní břemeno totiž nese, jako ve všech situacích, které mohou vést k omezení hospodářské soutěže, právě zadavatel.

95.         Zákon sice neukládá zadavateli povinnost, aby důvody užití výjimky dle § 89 zákona specifikoval již v zadávací dokumentaci, a nelze tak zadavateli vytknout, pokud bude takové zdůvodnění předestřeno až následně např. v procesu vypořádání případných námitek. Úřad však uvádí, že konkrétní důvody pro aplikaci výjimky dle § 89 zákona by měly existovat již v době, kdy zadavatel k aplikaci této výjimky přistupuje, aby tak bylo zřejmé, že zadavatel právě tyto důvody při rozhodování o možnosti použít výjimku identifikoval a zohlednil. Zadavatel by tedy k použití konkrétního odkazu měl přistoupit až tehdy, jestliže se možností jeho použití zabýval a jestliže již má vyhodnoceno a postaveno najisto, že pro naplnění svých potřeb musí požadovat jedině odkazovaný výrobek (tedy má formulovány racionální a opodstatněné důvody založené na podložených skutečnostech, které vylučují úvahy o jiném postupu než použití odkazů).

96.         Úřad tak na základě výše uvedených východisek přistoupil k posouzení, zda zadavatel dostál zákonným požadavkům na transparentnost a přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, tj. zda se dostatečně podrobně a srozumitelně vypořádal se všemi skutečnostmi uvedenými navrhovatelem v námitkách, jimiž navrhovatel napadal právě stanovení technických podmínek prostřednictvím přímých odkazů na konkrétní produkty Cisco, kdy podle navrhovatele takový postup nebyl dostatečně odůvodněn předmětem veřejné zakázky, a došlo tak k porušení  § 89 odst. 5 zákona.

97.         Námitky navrhovatele lze rozčlenit do čtyř hlavních argumentačních okruhů. První námitkový okruh se týká přesvědčení navrhovatele, že hlasové služby u zadavatele nejsou vybudovány na technologii Cisco v takovém rozsahu, aby to zadavatele opravňovalo k využití přímého odkazu na konkrétní výrobky této značky dle § 89 odst. 5 zákona. Navrhovatel konstatoval, že zadavatel využívá produkty Alcatel dodávané navrhovatelem, které dosud nenahradil jinou technologií, jež by měla být založena na produktech značky Cisco. Dle navrhovatele zadavatel nenakoupil produkty Cisco v takovém rozsahu, aby bylo možné konstatovat, že jsou na nich vybudovány jeho hlasové služby.

98.         V rámci druhého argumentačního okruhu navrhovatel namítal nemožnost propojení neutajovaných systémů se systémy utajovanými. Navrhovatel uvedl, že předmětem zadávacího řízení nejsou technologie, které by měly být využívány v utajovaných systémech, a jelikož je technicky i legislativně vyloučeno, aby byl neutajovaný systém hlasových služeb jakkoli propojen se systémem utajovaným, nedává smysl požadovat, aby produkty používané v těchto systémech byly vzájemně technologicky kompatibilní.

99.         S touto argumentací úzce souvisí také třetí námitkový okruh navrhovatele, v rámci nějž navrhovatel uvedl, že zadavatel u poptávaného zařízení Media gateway připustil dodání jak původní výběhové technologie, u níž výrobce ohlásil ukončení prodeje, tak nástupnické technologie; to dle navrhovatele představuje další důkaz, že zadavatel nebude předmět plnění propojovat s utajovanými systémy hlasových služeb.

100.     V rámci čtvrtého námitkového okruhu navrhovatel uvedl, že i pokud by zadavatel skutečně provozoval systém hlasových služeb vybudovaný na technologii Cisco, v důsledku napadené zadávací podmínky by docházelo k nepřípustnému rozšiřování a zneužívání stavu exkluzivity, který zadavatel sám dříve vytvořil ve prospěch produktů Cisco.

101.     Zadavatel námitky navrhovatele v celém rozsahu odmítnul. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách zadavatel konstatoval, že je provozovatelem kritické informační infrastruktury, přičemž předmět veřejné zakázky představuje její komplementární součást, kterou je nutné plně funkčně navázat na její další již zavedené prvky, zejména na technologii CUCM verze 15.2, která je akreditována pro využití v utajovaném systému OTS PozS a Vzs. Zadavatel uvedl, že v případě dodání jiného než zadavatelem specifikovaného zařízení by nebylo možné technologii CUCM využít, což by znemožnilo využití služeb přenosu hlasu mezi uživateli s propojením do integrované služby jako je SW klient v mobilních telefonních přístrojích, a byl by tak zmařen účel budované komunikační infrastruktury. Zadavatel poznamenal, že pouze při implementaci poptávaného plnění lze zajistit plnou funkcionalitu, která je od komunikační infrastruktury vyžadována.

102.     Ve vztahu k prvnímu námitkovému okruhu, v rámci nějž navrhovatel tvrdí, že poskytování hlasových služeb zadavatele není vybudováno na technologii Cisco, zadavatel uvedl, že nepopírá, že je část jeho komunikační infrastruktury provozována na technologii Alcatel, nicméně tento stav nevylučuje, že další významné části infrastruktury jsou již vybudovány a provozovány na technologii Cisco. Zadavatel dále uvedl, že pokud navrhovatel namítá, že mu tato skutečnost není známa, z čehož dovozuje její nepravdivost, je takový závěr absurdní. Zadavatel podotkl, že identifikoval konkrétní část komunikační infrastruktury, s níž je prostřednictvím předmětu veřejné zakázky nutné zajistit plnou kompatibilitu, což je jediná stěžejní skutečnost pro posouzení toho, zda byl zadavatel oprávněn omezit hospodářskou soutěž.

103.     K druhému námitkovému okruhu, který se týká nemožnosti propojení neutajovaných systémů se systémy utajovanými, se zadavatel nad rámec právě uvedené argumentace žádným relevantním způsobem nevyjádřil.

104.     K třetímu námitkovému okruhu ohledně pořizování výběhové technologie zadavatel pouze uvedl, že daná námitka neobsahuje žádnou relevantní argumentaci, a nelze ji tak relevantně vypořádat.

105.     Ke čtvrtému námitkovému okruhu vztahujícímu se k prodlužování stavu exkluzivity zadavatel odkázal na omezení využití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu omezení zadání veřejné zakázky konkrétnímu dodavateli s odkazem na jeho exkluzivitu na trhu, pokud zadavatel tento stav exkluzivity sám způsobil; takový stav dle zadavatele v šetřeném případě nepanuje, neboť zadavatel neomezil hospodářskou soutěž natolik, aby byl předmět plnění schopen dodat pouze jeden dodavatel.

106.     Úřad je na základě všeho výše uvedeného nucen konstatovat, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nedostál své povinnosti dostatečně transparentně a přezkoumatelně vypořádat námitky navrhovatele, a to ve všech čtyřech uvedených námitkových okruzích. Úřad při formulaci tohoto závěru zohlednil také skutečnost, že v situaci, kdy zadavatel při vymezení technických podmínek předmětu veřejné zakázky použije přímý odkaz na produkty konkrétního výrobce (tedy aplikuje výjimku ze zákazu používání odkazů omezujících hospodářskou soutěž dle § 89 odst. 5 či odst. 6 zákona), je nezbytné, aby zcela nezpochybnitelně prokázal své oprávnění danou výjimku využít. Zadavatel musí být u přímých odkazů na konkrétní výrobky schopen obzvláště důkladně odůvodnit, proč k danému postupu při specifikaci předmětu veřejné zakázky přistoupil. Je to totiž právě zadavatel, koho ve vztahu k odůvodnění oprávněnosti přímých odkazů tíží důkazní břemeno, stejně jako ve všech případech, kdy dochází k zákonem připuštěnému omezení hospodářské soutěže; zákonné výjimky z povinnosti zajistit pro dodavatele otevřenou soutěž musí být vždy vykládány restriktivně, a na odůvodnění jejich využití je tak třeba klást zvýšené nároky. Byť není nutné, aby zadavatel ke zcela vyčerpávajícímu odůvodnění přímých odkazů na konkrétní výrobky přistoupil již v rámci specifikace předmětu veřejné zakázky v zadávací dokumentaci, nepochybně platí, že v případě, kdy je zadavatel v tomto směru konfrontován s námitkami, musí být schopen na ně v dostatečné míře detailu zareagovat a své využití odkazu na produkty konkrétního výrobce přesvědčivě obhájit. Zadavatel je povinen v reakci na vznesené námitky dostatečně srozumitelně vysvětlit, z jakých konkrétních důvodů souvisejících s předmětem veřejné zakázky je objektivně vyloučeno, aby byly potřeby zadavatele saturovány pořízením jiného než přímým odkazem specifikovaného plnění, a jaké konkrétní negativní důsledky by pro něj pořízení jiného plnění přineslo (v případě aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona), nebo z jakých konkrétních důvodů by bez využití přímého odkazu na konkrétní výrobky nemohlo být stanovení technických podmínek dle § 89 odst. 1 zákona dostatečně přesné nebo srozumitelné (v případě aplikace výjimky dle § 89 odst. 6 zákona). Pokud se jedná o výjimku dle § 89 odst. 5 zákona, jejíž využití lze odůvodnit toliko objektivními okolnostmi souvisejícími se specifickou povahou předmětu veřejné zakázky, zadavatel nutně musí mít postaveno zcela najisto, že pro naplnění jeho potřeb přichází v úvahu výhradně pořízení konkrétně specifikovaných výrobků. Zadavatel tak musí být v reakci na námitky směřující proti specifikaci předmětu veřejné zakázky prostřednictvím přímých odkazů schopen srozumitelně a transparentně vyložit racionální odůvodnění svého postupu založené na objektivních skutečnostech, které využití přímých odkazů ospravedlňují, přičemž je současně povinen v dostatečné míře detailu srozumitelně zareagovat na podstatu každé ze vznesených námitek. To zadavatel v šetřeném případě zcela evidentně neučinil.

107.     Zadavatel specifikaci technických podmínek předmětu veřejné zakázky prostřednictvím přímých odkazů na produkty značky Cisco v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 odůvodnil zejména nutností kompatibility poptávaného plnění s technologií Cisco, na níž je vybudováno jádro hlasových služeb zadavatele, a to s ohledem na účel pořízení předmětu veřejné zakázky, jímž je zajištění hlasových služeb v prostředí zadavatele. Zadavatel konkrétně poukázal na nutnost kompatibility poptávaných zařízení s technologií CUCM, která je akreditována pro využití v utajovaném systému zadavatele. Zadavatel uvedl, že v případě dodání jiných než v zadávací dokumentaci specifikovaných výrobků by nebylo možné služby technologie CUCM využít, a nebyl by tak možný přenos hlasu mezi uživateli s propojením na integrované služby, jako je např. SW klient v mobilních telefonních přístrojích. Zároveň je nutné podotknout, že zadavatel v návrhu smlouvy deklaroval, že účelem smlouvy na veřejnou zakázku je postupná obměna stávajících zastaralých poruchových přístrojů za nové z důvodu stáří a poruchovosti provozovaných telefonních ústředen Alcatel 4300L.

108.     Navrhovatel v rámci svého prvního námitkového okruhu předně zpochybnil tvrzení zadavatele, že je jeho systém hlasových služeb vybudován na technologii Cisco. Příslušnou argumentaci navrhovatele přitom nelze bez dalšího považovat za irelevantní či nepodloženou; navrhovatel v dané souvislosti předkládá zcela legitimní pochybnosti, jež vycházejí z jeho odborných znalostí a zkušeností, které nabyl v postavení dodavatele produktů značky Alcatel pro zadavatele. Navrhovatel relevantně poukázal na zadávací řízení na veřejnou zakázku „Modernizace systému hlasových služeb“, které bylo v roce 2024 zadavatelem zrušeno z důvodu nedostatku finančních prostředků, kdy zadavatel zároveň deklaroval, že nová soutěž na modernizaci hlasových služeb je v plánu až v letech 2029-2031; z toho navrhovatel dovodil, že dosud nemohlo dojít k pořízení produktů Cisco v takovém rozsahu, aby tím bylo možné odůvodnit využití přímých odkazů na produkty Cisco při stanovení technických podmínek předmětu šetřené veřejné zakázky. Navrhovatel rovněž podotkl, že zadavatel v rámci svého systému hlasových služeb v současnosti provozuje navrhovatelem dodávané produkty značky Alcatel, a prohlásil, že coby odborník působící na relevantním trhu neeviduje, že by zadavatel realizoval zadávací řízení na nákup produktů Cisco v takovém objemu, aby bylo možné konstatovat, že je systém hlasových služeb zadavatele na výrobcích této značky vybudován. Úřad je přesvědčen, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách s předmětnou argumentací navrhovatele dostatečným způsobem nevypořádal. Namísto toho, aby zadavatel podal srozumitelné vysvětlení věrohodně dokládající, v jakém konkrétním rozsahu disponuje technologií Cisco a na základě jakých konkrétních objektivních skutečností deklaruje, že je jeho systém hlasových služeb na této technologii vybudován, odkázal pouze na svůj utajovaný systém OTS PozS a Vzs, aniž by objasnil, z jakého konkrétního důvodu je nezbytné, aby bylo pořizované plnění s technologií používanou v tomto utajovaném systému kompatibilní. Zadavatel současně nevysvětlil, proč požaduje kompatibilitu s produkty značky Cisco, když má poptávané plnění nahradit část komunikační infastruktury, která byla dosud provozována na platformě Alcatel. Jestliže zadavatel tvrdí, že identifikoval konkrétní část komunikační infrastruktury, s níž je nutné zajistit plnou kompatibilitu, což je jediná stěžejní skutečnost pro posouzení oprávněnosti zadavatele omezit hospodářskou soutěž, Úřad je nucen oponovat, že jednoznačně nestačí, aby zadavatel vymezil konkrétní část systému hlasových služeb založenou na technologii Cisco, s níž má být pořizované plnění kompatibilní, pokud zároveň v dostatečné míře detailu přezkoumatelně nevysvětlí objektivní důvody, které vedou k nutnosti tuto kompatibilitu zajistit.   

109.     Lze tedy konstatovat, že zadavatel nikterak relevantně nezareagoval na konkrétní navrhovatelem vznesené pochybnosti vztahující se ke způsobu pořízení technologie Cisco, s níž má být poptávané plnění kompatibilní, ani na argumentaci založenou na povědomí navrhovatele o tom, že zadavatel v rámci svého systému hlasových služeb využívá produkty značky Alcatel. V této souvislosti zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze v obecné rovině připustil, že část své komunikační infrastruktury provozuje na technologii Alcatel, což dle zadavatele nicméně nevylučuje, že další významné části infrastruktury jsou vybudovány na technologii Cisco. Toto své tvrzení zadavatel nijak blíže nespecifikoval, a neozřejmil tedy, zda je na technologii Cisco provozován pouze utajovaný systém OTS PozS a Vzs (s čímž je nutné spojit vysvětlení toho, z jakého konkrétního důvodu má být poptávané plnění, jež má nahradit technologie Alcatel, které jsou dle navrhovatele používány v neutajované části systému hlasových služeb, s tímto utajovaným systémem kompatibilní), nebo i jiné části komunikační infrastruktury zadavatele, a ani neosvětlil, jakým způsobem zadavatel produkty Cisco používané v předmětném utajovaném systému pořídil. K otázce pořízení technologií Cisco zadavatel toliko konstatoval, že pro posouzení oprávněnosti postupu zadavatele je zcela bez významu, zda má navrhovatel poznatky o všech plněních, které zadavatel nabyl v souvislosti s budováním své komunikační infrastruktury. Zadavatel tak nepředložil žádné konkrétní skutečnosti, které by vyvracely relevantní pochybnosti předložené navrhovatelem a z nichž by vyplývalo, že zadavatel technologií Cisco skutečně disponuje, a to v rozsahu ospravedlňujícím využití přímých odkazů v rámci technické specifikace předmětu veřejné zakázky. Zadavatele přitom ve vztahu k navrhovatelem uváděným skutečnostem a námitkám jednoznačně tíží důkazní břemeno, neboť v případě, kdy zadavatel vymezí technické podmínky předmětu veřejné zakázky prostřednictvím přímých odkazů na konkrétní výrobky, musí být schopen si tento svůj postup přesvědčivě obhájit, což v sobě nepochybně zahrnuje také povinnost důkladného vypořádání veškerých v námitkách vznesených pochybností.

110.     V reakci na druhý námitkový okruh týkající se nemožnosti propojení neutajovaného systému se systémem utajovaným zadavatel v rozhodnutí o námitkách de facto neuvedl žádnou argumentaci, natožpak takovou, kterou by bylo možné považovat za relevantní a srozumitelné vypořádání podstaty navrhovatelem uplatněných námitek. Navrhovatel, vycházeje z informací obsažených v zadávací dokumentaci a zároveň ze svých znalostí týkajících se systému hlasových služeb zadavatele, které nabyl v pozici jeho dodavatele produktů značky Alcatel, dospěl k závěru, že veškerá zadavatelem poptávaná technologie tvořící předmět veřejné zakázky je určena pro použití v neutajované části komunikační infrastruktury zadavatele. Tuto domněnku navrhovatele přitom jednoznačně nelze označit za absurdní či neopodstatněnou; je zřejmé, že navrhovatel při její formulaci vycházel z deklarace zadavatele obsažené v návrhu smlouvy, podle níž poptávané plnění slouží k nahrazení zastaralých přístrojů značky Alcatel, o nichž je navrhovateli jakožto jejich dodavateli známo, že jsou zadavatelem využívány v neutajované části jeho systému hlasových služeb. Navrhovateli tak zcela pochopitelně nebylo zřejmé, z jakého důvodu by měl být předmět veřejné zakázky kompatibilní s technologií Cisco používanou v rámci utajovaného systému OTS PozS a Vzs, když byl přesvědčen o tom, že pořizované plnění je určeno k nasazení v neutajované části komunikační infrastruktury zadavatele, kdy z logiky věci není možné, aby byl utajovaný systém se systémem neutajovaným jakýmkoliv způsobem propojen. Úřad je nucen konstatovat, že podstata této argumentační linie navrhovatele byla v jeho námitkách vyložena zcela srozumitelně a jasně, zadavatel se s ní však v rozhodnutí o námitkách žádným relevantním způsobem nevypořádal. Až ve vyjádření k návrhu zadavatel uvedl, že má v úmyslu poptávané plnění využívat jak v systému neutajovaném, tak v systému utajovaném, a není tak jeho záměrem, aby byla pořizovaná zařízení nasazená v neutajované části komunikační infrastruktury v daném okamžiku technologicky kompatibilní s produkty Cisco provozovanými v rámci utajovaného systému, nýbrž aby bylo možné dle aktuální potřeby nasadit poptávaná zařízení v obou uvedených systémech. Úřad v této souvislosti konstatuje, že pokud z námitek vyplývá, že si navrhovatel zadávací podmínky vyložil nesprávným způsobem, je jednoznačnou povinností zadavatele v rozhodnutí o námitkách navrhovateli jeho omyl dostatečně srozumitelně vyvrátit, a to obzvláště v situaci, kdy navrhovatel k mylné interpretaci zadávacích podmínek přistoupil na základě indicií, které se v daný okamžik skutečně mohly jevit jako důvodné a opodstatněné. Zadavatel však místo toho, aby se s argumentací navrhovatele přesvědčivě vypořádal a jednoznačně vysvětlil, jakým způsobem bude poptávané plnění v rámci struktury svého systému hlasových služeb používat a z jakých konkrétních důvodů je nutné, aby bylo kompatibilní se zařízeními Cisco nasazenými v utajované části tohoto systému (tj. že předmět plnění není určen pouze k nahrazení dosluhujících zařízení značky Alcatel používaných v neutajované části komunikační infrastruktury zadavatele, ale musí být způsobilý rovněž k přímému použití v utajovaném systému OTS PozS a Vzs, a zadavatel tedy neplánuje utajovanou a neutajovanou část svého systému hlasových služeb jakýmkoliv způsobem propojovat), na příslušnou část námitek žádným relevantním způsobem nezareagoval.  

111.     Totéž platí také pro třetí námitkový okruh navrhovatele, ve vztahu k němuž se zadavatel omezil toliko na konstatování, že jej není možné vypořádat, neboť neobsahuje žádnou relevantní argumentaci. Úřad v reakci na toto prohlášení zadavatele podotýká, že příslušnou argumentaci navrhovatele je naopak jednoznačně nutné považovat za zcela relevantní a smysluplnou, a v žádném případě ji tedy nelze ignorovat nebo přejít pouhým obecným konstatováním o její nepřípadnosti. Navrhovatel v rámci svých námitek vznesl zcela legitimní otázku, jak je možné, že zadavatel připouští dodání výběhové technologie Media gateway VG450, u níž výrobce ohlásil ukončení prodeje, a zároveň požaduje, aby poptávané plnění bylo kompatibilní s technologií Cisco nasazenou v utajovaném systému, když dané výběhové zařízení může vzhledem k blížícímu se ukončení podpory výrobce vykazovat nesoulad s požadavky na certifikaci, jejichž splnění je nezbytné pro jeho použití v utajovaném systému. Zadavatel na tuto zcela logickou a srozumitelně položenou otázku v rozhodnutí o námitkách žádným způsobem neodpověděl, a předmětnou námitku navrhovatele tak nepochybně není možné považovat za řádně vypořádanou.

112.     Stejně tak je nutné konstatovat, že zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách nevypořádal ani s námitkou navrhovatele, podle níž zadavatel vymezením předmětu veřejné zakázky rozšiřuje a zneužívá stav exkluzivity, který sám dříve vytvořil ve prospěch produktů značky Cisco. Navrhovatel v dané souvislosti v námitkách upozorňoval na to, že obecně neexistuje technologický důvod, proč by měl zadavatel preferovat technologii Cisco oproti např. technologii Alcatel, přičemž pokud zadavatel svým dřívějším jednáním již založil stav exkluzivity ve prospěch produktů Cisco, není možné, aby jej nyní zneužíval pro omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v reakci na tuto část námitek pouze odkázal na nemožnost zadání veřejné zakázky konkrétnímu dodavateli z důvodu jeho exkluzivity na trhu v případech, kdy zadavatel tento stav exkluzivity sám způsobil, a uzavřel, že taková situace v daném případě nenastala, neboť se na relevantním trhu nachází větší množství dodavatelů schopných pořizované plnění poskytnout. Úřad je přesvědčen, že toto prohlášení zadavatele nelze považovat za relevantní vypořádání podstaty příslušné námitky, neboť pouhá skutečnost, že na trhu existuje více potenciálních dodavatelů poptávaných technologií, ještě neznamená, že je možné bez dalšího omezit hospodářskou soutěž na produkty jediného výrobce. Právě to je stavem exkluzivity ve prospěch technologie Cisco, jehož neoprávněné vytvoření a zneužití navrhovatel napadal v rámci svých námitek, k čemuž se zadavatel v rozhodnutí o námitkách žádným relevantním způsobem nevyjádřil.

113.     Úřad tak vzhledem ke všemu výše uvedenému považuje za zcela evidentní, že vypořádání námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách není možné označit za transparentní ani přezkoumatelné. Zadavatel na podstatnou většinu argumentace navrhovatele reagoval toliko obecnými proklamacemi či jen málo relevantními sděleními, které nepochybně nelze považovat za dostatečně přesvědčivé vypořádání podstaty navrhovatelem vznesených námitek, přičemž v některých případech (jako v případě argumentace navrhovatele vztahující se k připuštění pořízení výběhové technologie) zadavatel uplatněné námitky de facto přešel bez jakékoliv věcné reakce. Rozhodně tak nelze tvrdit, že by zadavatel odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách opřel o argumentaci založenou na objektivních a přezkoumatelných skutečnostech, která by věcně a srozumitelně reagovala na podstatu veškerých navrhovatelem vznesených námitek, a to tak, aby z ní bylo zcela zřejmé, z jakých konkrétních důvodů zadavatel námitky neshledává důvodnými. Byť nepochybně platí, že se zadavatel nemusí vypořádat s každým aspektem námitkové argumentace do nejmenších možných podrobností, je nutné, aby poskytnul srozumitelné a podrobné stanovisko k podstatě v námitkách tvrzených skutečností, přičemž v šetřeném případě lze pokládat za zcela evidentní, že zadavatel této své povinnosti nedostál. Úřad podotýká, že pro zadavatele by nemělo představovat problém navrhovateli srozumitelně a v dostatečné míře detailu objasnit skutečnosti a úvahy, na základě nichž dospěl k závěru, že v zadávacím řízení postupuje v souladu se zákonem, což tím spíše platí v situaci, kdy na zadavateli spočívá důkazní břemeno ve vztahu k nutnosti obzvláště pečlivého odůvodnění stanovení technických podmínek předmětu veřejné zakázky prostřednictvím přímých odkazů na konkrétní výrobky. Zadavatel musí být schopen v reakci na námitky směřující proti specifikaci předmětu veřejné zakázky prostřednictvím přímých odkazů uvést přesvědčivé a racionální důvody, které využití přímých odkazů ospravedlňují, přičemž je povinen srozumitelně zareagovat na podstatu každé ze vznesených námitek, což v daném případě zjevně neučinil, a nedostál tak zvýšeným nárokům, které jsou na něj v tomto ohledu zákonem i rozhodovací praxí kladeny.

114.     Úřad tak shrnuje, že je na místě, aby se zadavatel v novém rozhodnutí o námitkách srozumitelně, pečlivě a s dostatečnou mírou detailu vyjádřil ke každé jednotlivé navrhovatelem vznesené námitce, a zároveň jasně a přezkoumatelně vyložil, z jakých konkrétních důvodů souvisejících s předmětem veřejné zakázky je objektivně vyloučeno, aby byly jeho potřeby uspokojeny pořízením jiného než přímým odkazem specifikovaného plnění, a jaké konkrétní negativní důsledky by pro něj pořízení jiného plnění znamenalo, a to tak, aby došlo k jednoznačnému vypořádání veškerých navrhovatelem vznesených argumentů a pochybností. Z odůvodnění nového rozhodnutí o námitkách by tedy mělo zcela jednoznačně a přesvědčivě vyplývat, z jakých konkrétních důvodů je zadavatel oprávněn aplikovat výjimku ze zákazu vymezení předmětu veřejné zakázky prostřednictvím přímých odkazů dle § 89 odst. 5 zákona a poptat dodání konkrétně specifikovaných produktů značky Cisco, a to rovněž s ohledem na skutečnost, že zadavatel – jak sám deklaruje – v rámci svého systému hlasových služeb provozuje jak technologie Cisco, tak technologie Alcatel. V takové situaci zadavatel musí být schopen obzvláště pečlivě odůvodnit, proč je požadavek na dodání produktů Cisco dostatečně odůvodněn objektivními okolnostmi souvisejícími s předmětem veřejné zakázky. 

115.     Úřad tak na základě všeho výše uvedeného uzavírá, že zadavatel nedodržel postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil k námitkám navrhovatele, podle nichž zadavatel při vymezení technických podmínek použil přímý odkaz na konkrétní výrobky značky Cisco, aniž by byl takový přímý odkaz odůvodněn předmětem veřejné zakázky, a to s ohledem na to, že

• hlasové služby u zadavatele nejsou vybudovány na technologii Cisco v takovém rozsahu, aby to zadavatele opravňovalo k použití přímého odkazu,
• předmětem veřejné zakázky nejsou technologie, které by měly být využívány v utajovaných systémech, přičemž propojení neutajovaného systému hlasových služeb se systémem utajovaným je naprosto vyloučené, a nelze tak argumentovat tím, že technologie Cisco je využívána v utajovaném systému zadavatele; uvedené vyplývá také ze skutečnosti, že zadavatel připouští dodání výběhové technologie Media gateway VG450, u níž výrobce ohlásil ukončení prodeje,
• zadavatel vymezením předmětu plnění rozšiřuje a zneužívá stav exkluzivity, který sám vytvořil ve prospěch produktů značky Cisco,

čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

116.     Úřad pro úplnost uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se nezabýval, a to včetně meritorního posouzení otázky, zda byly přímé odkazy na produkty Cisco v technické specifikaci předmětu veřejné zakázky zadavatelem stanoveny v souladu se zákonem, resp. zda je použití těchto přímých odkazů odůvodněno předmětem veřejné zakázky, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí z výše uvedených důvodů vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících dle navrhovatele o nezbytnosti uložení nápravného opatření je v dané situaci nadbytečné.

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

117.     Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

118.     Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil k vzneseným námitkám navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

119.     Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

120.     Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu

121.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

122.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy (s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona) ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

123.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení

124.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

125.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

126.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000550.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha

2.      ATS-TELCOM PRAHA a.s., Nad elektrárnou 1526/45, 106 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018

[2] viz např. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0640/2023/VZ, č. j. ÚOHS-45019/2023/500, ze dne 13. 11. 2023

[3] viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 51/2007-134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010

[4] viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011