číslo jednací: 39519/2025/500
spisová značka: S0609/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Výroba měnových zlatých mincí Národní banka Československá
• Účastníci:
  1. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
  2. Pražská mincovna a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 30. 10. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S0609/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-39519/2025/500

Brno 13. 10. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 8. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – Pražská mincovna a.s., IČO 24143707, se sídlem náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 8. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výroba měnových zlatých mincí Národní banka Československá“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-034102 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2025 pod ev. č. 408773-2025,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Výroba měnových zlatých mincí Národní banka Československá“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-034102 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2025 pod ev. č. 408773-2025, v rozporu s

• § 79 odst. 2 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) cit. zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v čl. 8.3. písm. b) zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby dodavatelé prokázali splnění kritéria technické kvalifikace předložením popisu opatření dodavatele k zajištění kvality, přinejmenším ražby mincí a vhodnosti zvolených obalů pro dlouhodobé uložení mincí, aniž by vymezil minimální úroveň pro splnění daného kritéria,
• § 79 odst. 2 písm. g) cit. zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) cit. zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v čl. 8.3. písm. c) zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby dodavatelé prokázali splnění kritéria technické kvalifikace umožněním provedení kontroly technické kapacity zadavatelem a provedením kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, aniž by vymezil minimální úroveň pro splnění daného kritéria.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výroba měnových zlatých mincí Národní banka Československá“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-034102 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2025 pod ev. č. 408773-2025.

III.

Zadavateli – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0609/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Pražská mincovna a.s., IČO 24143707, se sídlem náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha 1 – ze dne 25. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Výroba měnových zlatých mincí Národní banka Československá“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-034102 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2025 pod ev. č. 408773-2025.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – dne 24. 6. 2025 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výroba měnových zlatých mincí Národní banka Československá“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 6. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-034102 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2025 pod ev. č. 408773-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „výroba měnové zlaté mince v nominální hodnotě 1 000 Kč ve špičkové kvalitě s motivem ‚100. výročí zahájení činnosti Národní banky Československé‘ (…).“.

3.             Zadavatel obdržel dne 29. 7. 2025 námitky navrhovatele – Pražská mincovna a.s., IČO 24143707, se sídlem náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 8. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

4.             Rozhodnutím ze dne 13. 8. 2025, které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 25. 8. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

6.             Navrhovatel podaným návrhem brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a proti postupu zadavatele při vysvětlování zadávací dokumentace, konkrétně pak proti zadavatelem avizovaným možným důvodům pro zrušení veřejné zakázky, dále proti kritériím technické kvalifikace dle čl. 8.3. písm. b) a c) zadávací dokumentace, proti vymezení požadavků na kvalitu předmětu plnění, nerozdělení veřejné zakázky na části (a odkazu na konkrétní výrobek), smluvním ujednáním vztahujícím se ke kapslím/etujím, vymezení rozsahu předmětu plnění, smluvním podmínkám ohledně lhůty plnění a rovněž s tím souvisejícímu postupu zadavatele při vysvětlování zadávací dokumentace, neumožnění prohlídky sádrových modelů, vymezení vad plnění a stanovení cenových podmínek pro nákup zlata. K jednotlivým návrhem napadeným oblastem pak navrhovatel namítá následující.

a)             Důvody pro zrušení zadávacího řízení

7.             Navrhovatel brojí proti čl. 6.3. zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že „[v] případě, že celková nabídková cena u každého z účastníků, jejichž nabídky budou hodnoceny, překročí částku 160 000 000 Kč bez DPH, vyhrazuje si zadavatel právo zrušit zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.“.

8.             Navrhovatel uvádí, že zadavatel de facto stanovil, že pokud nabídkové ceny všech účastníků zadávacího řízení přesáhnou předpokládanou hodnotu (159 441 700,- Kč bez DPH), vyhrazuje si právo zrušit zadávací řízení, a to za situace, kdy cena zlata byla ve formuláři pro nacenění nabídky stanovena fixně ve výši 146 011 400,- Kč bez DPH. V důsledku tak zbývá úzký prostor pro kalkulaci ostatních nákladů a zisku.

9.             Navrhovatel je názoru, že „[p]okud by zadavatel skutečně považoval částku 160 000 000,- Kč bez DPH za nepřekročitelnou hranici, měl v zadávacích podmínkách jednoznačně stanovit nejvyšší přípustnou nabídkovou cenu, jejíž překročení by představovalo důvod pro vyloučení účastníka dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.“.

10.         Navrhovatel dále dodává, že překročení předpokládané hodnoty v rámci nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení není důvodem hodným zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

b)            Kritéria technické kvalifikace

11.         Navrhovatel namítá, že požadavky na prokázání technické kvalifikace dle čl. 8.3. písm. b) a c) zadávací dokumentace byly stanoveny v rozporu s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou transparentnosti, když zadavatel nevymezil minimální úroveň pro jejich splnění. Navrhovatel je přesvědčen, že „[z]adávací dokumentace tak neobsahuje jasná a objektivně ověřitelná kritéria, na jejichž základě by mohlo být posuzováno splnění těchto kvalifikačních podmínek, čímž vzniká prostor pro libovůli zadavatele při jejich posuzování. Nad rámec toho má navrhovatel za to, že podmínka technické kvalifikace podle bodu 8.3 písm. c) byla navíc stanovena v rozporu s § 79 odst. 2 písm. g) ZZVZ.“.

c)             Požadavky na kvalitu předmětu plnění

12.         Zadavatel stanovil, že zlaté mince musí být vyrobeny ve „špičkové kvalitě“. Ačkoli tento pojem v rámci vysvětlení zadávací dokumentace objasnil, současně uvedl, že při jejím posuzování bude vycházet z „obvyklých standardů v oboru“, aniž by jakkoli specifikoval, co je tím myšleno. „Zadavatel současně ve smlouvě stanovil sankce za nedodržení tohoto kvalitativního standardu, přičemž tyto sankce mohou mít pro navrhovatele v případě odlišného výkladu pojmu ‚špičková kvalita‘ likvidační důsledky.“

d)            Nerozdělení veřejné zakázky na části

13.         Navrhovatel je názoru, že pokud zadavatel stanovil předmětem plnění jak ražbu mincí, tak dodávku obalů (kapslí/etují), vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce.

14.         V této souvislosti navrhovatel upozorňuje zejména na skutečnost, že „subjekty specializující se na ražbu mincí (jako je navrhovatel) běžně nejsou zároveň výrobci kapslí a etuí, a naopak výrobci kapslí a etuí nejsou schopni provádět ražbu mincí. Jedná se tedy o dvě technicky i ekonomicky samostatně realizovatelné oblasti plnění.“. K tomu navrhovatel doplňuje, že „dodávka kapslí a etuí nepředstavuje marginální ani technicky podružnou součást předmětu plnění veřejné zakázky (…).“. Dle navrhovatele jsou dodavatelé nuceni plnit veřejnou zakázku poddodavatelsky či v rámci konsorcií.

15.         Navrhovatel dále uvádí, že „běžně zajišťuje dodávky kapslí a etuí prostřednictvím svých obchodních partnerů a za běžného chodu věcí – pokud by dopředu znal termíny plnění a počty mincí, které mají být podle smlouvy vyraženy – by patrně byl schopen tyto obaly od svých partnerů obstarat. V nyní posuzovaném případě však navrhovatel naráží na zásadní problém: není schopen předem sjednat dodání obalů, protože nezná, jaký počet bude pro plnění zakázky vyžadován, a tudíž ani zda budou mít poddodavatelé potřebné výrobní kapacity. Tato nejistota se dále promítá do možného termínu dodání kapslí a zejména etuí (je podstatný rozdíl, zda má být vyrobeno několik stovek kusů, nebo dvacet tisíc), a rovněž do výsledné ceny (slevy za větší odběry).“.

16.         V rámci této části návrhu pak navrhovatel rovněž uvádí, že „[v] rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že v příloze č. 4 návrhu smlouvy připojil vyobrazení etuí, tedy konkrétního výrobku pocházejícího od určitého dodavatele. Vzhledem k tomu, že zadavatel v minulosti poptával mince včetně etuí výhradně od společnosti Česká mincovna, a.s., má navrhovatel za to, že vyobrazené etue v příloze č. 4 návrhu smlouvy představují výrobky tohoto stávajícího dodavatele (resp. jeho poddodavatele).“.

e)             Smluvní ujednání týkající se kapslí/etují

17.         Navrhovatel dále brojí proti čl. I odst. 3 návrhu smlouvy, který stanoví, že konečná podoba kapslí/etují podléhá schválení zadavatele, aniž by však byly současně stanoveny podmínky pro toto schválení. „Zadavatel v rozhodnutí o námitkách sice uvádí, že tímto ustanovením má být míněno ‚pouhé‘ ověření, zda dodané kapsle a etue odpovídají požadavkům uvedeným v příloze č. 4 návrhu smlouvy, nicméně takový výklad není znění daného ujednání imanentní.“

18.         Navrhovatel taktéž namítá nezákonnost čl. V odst. 8 návrhu smlouvy upravujícího možnost navýšení jednotkové ceny kapslí/etují, který považuje za rozporný s § 100 odst. 1 zákona, kdy „[z]a zásadní nedostatek tohoto ustanovení považuje navrhovatel skutečnost, že i při naplnění podmínek stanovených v citovaném čl. V odst. 8 návrhu smlouvy (např. ukončení výroby některé ze součástí obalu) nedochází ke změně ceny automaticky, nýbrž pouze tehdy, pokud ji zadavatel výslovně odsouhlasí.“. Dle navrhovatele rovněž není zřejmé, podle jakých pravidel by měla být cena kapslí/etují upravena.

f)              Vymezení rozsahu předmětu plnění

19.         Za netransparentní a nesouladné s § 36 odst. 3 zákona považuje navrhovatel skutečnost, že zadavatel stanovil, že předmětem plnění bude maximálně 20 000 ks mincí, přičemž ke konkretizaci počtu mincí dojde před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Odůvodňuje-li zadavatel tento postup tím, že množství mincí bude určeno v návaznosti na rozhodnutí bankovní rady zadavatele, počet objednávek od odběratelů a v souvislosti s interními schvalovacími procesy, je navrhovatel názoru, že zadavateli ničeho nebránilo vyčkat se zahájením zadávacího řízení do doby, než bude mít zadavatel veškeré podklady/rozhodnutí k dispozici.

20.         Navrhovatel uvádí, že znalost přesného (či alespoň minimálního) počtu mincí je zásadní s ohledem na výrobní kapacity, nejednoznačnost dodacích lhůt (navrhovateli by „mohla hrozit situace, kdy by musel dodat mince ve velmi krátké lhůtě po uzavření smlouvy – aniž by dopředu znal přesný počet požadovaných mincí. Vzhledem k tomu by byl fakticky nucen nakoupit materiál (zlato) předem, a to z obavy, že mu po uzavření smlouvy nebude ponechána dostatečná časová rezerva pro zajištění vstupních materiálů a vlastní výrobu“) a promítá se i do cenotvorby. Zadavatelem nastíněnou analogii rámcových dohod s šetřenou veřejnou zakázkou navrhovatel odmítá jako nepřípadnou.

21.         Navrhovatel je také přesvědčen, že těmito zadávacími podmínkami je zvýhodněn stávající dodavatel, který „může uvedená rizika plynoucí z neurčitého objemu plnění snáze absorbovat a efektivněji rozložit v rámci své běžné výrobní činnosti pro zadavatele.“.

g)             Postup při vysvětlování zadávací dokumentace a smluvní podmínky ohledně lhůty plnění

22.         Navrhovatel rekapituluje, že v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace vznesl dotazy ohledně lhůty pro plnění veřejné zakázky, na které však zadavatel odpověděl pouze obecnými formulacemi.

23.         Tím, že zadavatel až v rámci rozhodnutí o námitkách (po uplynutí lhůty pro podání nabídek) uvedl, že by lhůty k plnění nestanovil kratší než 3 měsíce, znemožnil dodavatelům tuto skutečnost zohlednit při zpracování svých nabídek. „Dodavatelé včetně navrhovatele tedy nemohli řádně posoudit, jaká rizika pro ně z článku III odst. 4 ve spojení s článkem IV odst. 3 smlouvy vyplývají a nebyli tedy schopni podat v zadávacím řízení řádnou nabídku. Zadavatel má sice pravdu v tom, že pokud by navrhovatel podal nabídku, jeho nabídka by byla ekonomicky nejvýhodnější a konečná lhůta pro plnění – v návaznosti na doplněný počet mincí – by se navrhovateli jevila jako nepřiměřeně krátká, mohl by se rozhodnout smlouvu neuzavřít. V takovém případě by se však navrhovatel vystavil riziku vzniku předsmluvní odpovědnosti a současně by neúčelně vynaložil finanční prostředky spojené s přípravou a podáním nabídky, přestože v době podání nabídky nemohl dostatečně posoudit proveditelnost plnění v požadovaném čase.“

24.         Navrhovatel dále považuje čl. V odst. 9 návrhu smlouvy, který upravuje možnost prodloužení lhůty k plnění, za rozporný s § 100 odst. 1 zákona. „Zásadní nedostatek tohoto ujednání navrhovatel spatřuje v tom, že i při naplnění konkrétních podmínek stanovených ve smlouvě (např. výpadek pracovní síly v důsledku opatření uložených orgány veřejné moci) nedochází k prodloužení lhůty k plnění automaticky, nýbrž pouze tehdy, pokud zadavatel prodloužení výslovně odsouhlasí. (…) Navrhovatel dále upozorňuje, že ani v případě naplnění vymezených okolností není ze smlouvy zřejmé, podle jakých pravidel má být termín plnění prodloužen – chybí jakýkoli mechanismus pro výpočet nové lhůty.“

h)            Prohlídka sádrových modelů

25.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel se dopustil porušení zákona tím, že neumožnil seznámení se se sádrovými modely, které mají být podkladem pro výrobu mincí, přičemž tento přístup „znemožňuje kvalifikovaně posoudit technologická a časová rizika realizace předmětu veřejné zakázky a připravit odpovídající nabídku.“.

i)               Vymezení vad plnění

26.         Navrhovatel dále brojí proti čl. III odst. 8 návrhu smlouvy, který umožňuje zadavateli odmítnout převzetí vzorových odražků mincí a obalů nikoli z důvodu jejich vad, ale též z důvodu připomínek zadavatele. „Takto formulovaná výhrada činí vymezení vad plnění netransparentním, neboť dodavatel nemůže s dostatečnou jistotou předem zjistit, jaké konkrétní skutečnosti mohou vést k odmítnutí převzetí předmětu plnění. (…) Zadavatel by měl odmítat plnění pouze v případě výskytu vad vymezených ve smlouvě, nikoli z důvodu blíže nekonkretizovaných ‚věcných a odborných komentářů‘ k předloženým vzorovým odražkům nebo obalům, když není vůbec zřejmé, co tato kategorie zahrnuje (pokud ne vady předložených vzorových odražků a obalů).“

27.         Součástí návrhu smlouvy je rovněž Katalog vad, který však dle odst. 3 přílohy č. 2 návrhu smlouvy není úplný/konečný a „umožňuje zadavateli jednostranně aktualizovat a doplňovat katalog vad o nové typy vad i po uzavření smlouvy. Takové ujednání činí vymezení požadavků na předmět veřejné zakázky nepředvídatelným a netransparentním, neboť zadavateli poskytuje nepřiměřeně širokou diskreci při určování, co bude považováno za vadu, a tím i při případném odmítání plnění či uplatňování smluvních sankcí.“.

j)               Cenové podmínky pro nákup zlata

28.         Navrhovatel závěrem považuje za excesivní čl. V odst. 1 písm. b) návrhu smlouvy, který stanoví, že „[c]ena za materiál nezbytný pro výrobu 1 ks střížku bude stanovena na základě aktuální světové ceny zlata (LBMA Gold Price) vyhlášené na komoditní burze v den prvního dodání mincí, a to dle kurzu platného v 10:30 hod. Cena v USD se pro účely úhrady přepočte na Kč směnným kurzem CZK/USD vyhlašovaným ČNB a platným ke dni prvního dodání mincí.“.

29.         Dotčené smluvní ujednání dle navrhovatele „nutí dodavatele nakupovat nákladný výrobní materiál (zlato) a zároveň stanoví cenu, kterou za tento materiál mohou účtovat, čímž dodavatelům zamezuje[] jakkoliv kalkulovat a omezit rizika vyplývající ze smluvního vztahu.“.

30.         S ohledem na shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

31.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 25. 8. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

32.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

33.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 26. 8. 2025.

34.         Dne 4. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a téhož dne zadavatel zpřístupnil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele ze dne 4. 9. 2025 k návrhu navrhovatele

35.         K jednotlivým bodům návrhu zadavatel uvádí následující.

a)             Důvody pro zrušení zadávacího řízení

36.         Zadavatel předně uvádí, že rozdíl mezi fixní cenou zlata a hranicí pro zrušení zadávacího řízení v hodnotě více než 13 mil. Kč bez DPH představuje dostatečný prostor pro zajištění cenové konkurence mezi dodavateli. Současně zadavatel podotýká, že případné zrušení zadávacího řízení je toliko možností, nikoli automatické (obdobně je tomu např. u institutu mimořádně nízké nabídkové ceny).

37.         Zadavatel je přesvědčen, že dotčená výhrada byla učiněna v souladu se zásadou transparentnosti, neboť oprávnění zrušit zadávací řízení z ekonomických důvodu vyplývá přímo ze zákona (k tomu též důvodová zpráva k zákonu); zadavatel pouze informoval dodavatele o situaci, za které si vyhrazuje právo tak učinit, přičemž podmínky pro aplikaci § 127 odst. 2 písm. d) zákona by byly v daném případě naplněny. Nad to zadavatel připomíná, že dotčené ustanovení zákona je poměrně obecné. „Je tomu tak bezesporu proto, že zákonodárce nemohl předvídat, jaké všechny relevantní důvody pro zrušení zadávacího řízení mohou s ohledem na konkrétní okolnosti a specifika té které veřejné zakázky nastat. Zadavatel konstatuje, že uvedené plně odpovídá koncepci zákona, kdy ten, s výjimkou důvodu dle § 127 odst. 1 (kdy zadavateli ani žádná jiná možnost, než zadávací řízení zrušit, nezbývá), zadavatele za podmínky splnění kteréhokoli z taxativně stanovených důvodů uvedených v § 127 odst. 2 zákona výslovně opravňuje, a nikoliv nutí, rozhodnout o tom, zda zadávací řízení zruší.“

38.         Zadavatel trvá na tom, že „uvedený mechanismus umožňuje zadavateli zohlednit míru překročení dotčené limitní částky v kontextu celkových rozpočtových možností a aktuálních potřeb zadavatele. Zrušení zadávacího řízení v případě nabídkové ceny vyšší než ceny zadavatelem stanovené v zadávacích podmínkách tak není automatické, ale závisí na konkrétních okolnostech, přičemž zadavatel je i v této situaci vázán zásadami rovného zacházení a transparentnosti. Naproti tomu návrh navrhovatele, tedy stanovení nejvyšší přípustné nabídkové ceny jako závazného stropu nabídky účastníka, by byl přístupem nepřiměřeně přísným a postrádal by potřebnou flexibilitu. I minimální překročení ceny (např. o 1 Kč a v krajním případě byť i jen o 0,10 Kč) by v takovém případě vedlo k povinnému vyloučení účastníka, a to bez ohledu na to, zda by pro zadavatele šlo fakticky o ekonomicky významný rozdíl, přičemž tento problém by nastal při stanovení jakékoliv částky, a nelze ho proto dle názoru zadavatele vyřešit nastavením částky vyšší, jak navrhovatel naznačuje v bodu 19. návrhu.“.

b)            Kritéria technické kvalifikace

39.         Zadavatel uvádí, že dotčené požadavky stanovil s ohledem na skutečnost, že „dodavatelé mohou disponovat různými technologiemi, přístupy i interními procesy řízení kvality. Cílem proto nebylo apriorně omezit hospodářskou soutěž tím, že by byla předem nastavena rigidní nebo příliš úzce vymezená kritéria (např. konkrétní typy zařízení, minimální parametry, certifikace apod.). Právě z důvodu otevřenosti vůči různorodým řešením zadavatel formuloval požadavky obecnějším způsobem, avšak v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky. Ze stejného důvodu zadavatel nespecifikoval, jaké konkrétní doklady má dodavatel v rámci popisu technického vybavení předložit.“.

40.         V souvislosti s požadavkem dle čl. 8.3. písm. b) zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že z dotčeného článku jednoznačně vyplývá, že k prokázání daného požadavku postačuje předložení popisu technického vybavení.

41.         K požadavku na umožnění provedení kontroly technické kapacity [čl. 8.3. písm. c) zadávací dokumentace] zadavatel zdůrazňuje, že ten byl stanoven „s ohledem na komplexnost a technologickou náročnost výroby pamětních mincí. Smyslem těchto požadavků je ověření schopnosti výroby, tedy že dodavatel disponuje dostatečnými kapacitami a odbornými předpoklady k realizaci zakázky až do maximálního rozsahu a při požadované kvalitě.“. Zadavatel specifikoval, na co bude kontrola zaměřena, přičemž za úspěšnou kontrolu bude považována ta, při níž bude prokázáno, že dodavatel disponuje kapacitami, technologickým vybavením, odbornými předpoklady a je schopen provádět příslušné činnosti v rozsahu a kvalitě definovanými smyslem smlouvy.

42.         Zadavatel dále nesouhlasí s tím, že by požadavek dle § 79 odst. 2 písm. g) zákona (provedení kontroly technické kapacity a kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu) bylo možné použít pouze u veřejných zakázek na služby. „Zadavatel je toho názoru, že pojem ‚služby‘ v § 79 odst. 2 písm. g) zákona je třeba chápat funkčně, resp. z hlediska faktické obsahové náplně příslušné činnosti. Dané ustanovení totiž nehovoří o ‚veřejné zakázce na služby‘; dle názoru zadavatele tedy lze provedení kontroly technické kapacity požadovat i u veřejné zakázky na dodávky, pokud její předmět zahrnuje významnou složku služeb, které mají složitý nebo specifický charakter, kterou výroba mincí nepochybně je (…).“.

43.         Zadavatel rovněž poukazuje na skutečnost, že navrhovatel sice brojí proti zmíněnému požadavku, na druhou stranu však na svých webových stránkách uvádí, že v roce 2013 úspěšně absolvoval technickou kontrolu ze strany zadavatele[1].

c)             Požadavky na kvalitu předmětu plnění

44.         Zadavatel předně nesouhlasí s navrhovatelem tvrzenými likvidačními důsledky smluvních pokut. Dle návrhu smlouvy je vybraný dodavatel povinen předložit zadavateli vzorové odražky mincí, čímž je kvalita dodávky ověřena před zahájením samotné výroby (dodavatel na základě zpětné vazby od zadavatele může upravit výrobu tak, aby odpovídala požadované kvalitě).

45.         Co se týká pojmu „špičková kvalita“, ev. „obvyklé standardy v oboru“, zde zadavatel akcentuje, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že daný pojem odpovídá v numismatické praxi standardu „proof“ a doplnil i definici tohoto pojmu. Dle zadavatele lze důvodně předpokládat, že potenciálním účastníkům zadávacího řízení musí být známo, co se daným pojmem rozumí, když ten je i běžně používán v odborné literatuře/aukčních katalozích. Na podporu svého tvrzení zadavatel doručil Úřadu tyto publikace: (1) Slovenské zberateľské a pamätné euromince 2018 – 2022, (2) Aukce #29, (3) Katalog mincí a medailí ČSR, ČR a SR 1918 – 2024, (4) Aurea numismatika 48. aukce a (5) Aukční katalog, XIV. sálová a internetová aukce.

d)            Nerozdělení veřejné zakázky na části

46.         Zadavatel zdůrazňuje, že „dodávka obalů je neoddělitelnou součástí výrobního procesu pamětních mincí a je nezbytná pro zajištění jejich ochrany a zachování kvality“, přičemž je běžnou praxí (jak v České republice, tak i v jiných zemích), že veřejné zakázky na výrobu mincí (příp. obdobných produktů) zahrnují i dodávku vhodných obalů. V této souvislosti zadavatel příkladem odkazuje na veřejné zakázky „Odznaky žáka, odznaky kapsové, pamětní mince a medaile“[2], „Rezortní medaile a vyznamenání 2024 – 2025“[3], dále pak na „Rámcovou dohodu na pořízení Medailí PČR“[4], či veřejné zakázky zadávané Národnou bankou Slovenska[5] a dále dokládá formuláře z Úředního věstníku Evropské unie, z nichž se podává, že se jedná o běžnou praxi zadavatelů z různých zemích Evropské unie (Bulharsko, Belgie, Finsko, Irsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Slovinsko, Španělsko). Stejně tak se jedná o běžnou praxi v rámci běžné komerční nabídky mincoven a producentů numismatických produktů; zde zadavatel odkazuje na webové stránky mincoven Münze Österreich[6], The Royal Mint[7] či Monnaie de Paris[8].

47.         „Zadavatel trvá na tom, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden provázaný a funkčně nedělitelný celek, a to zejména z hlediska ochrany samotného předmětu plnění proti jeho poškození před dodáním zadavateli, ale i z hlediska zaručení výsledné kvality, reklamačního procesu a odpovědnosti dodavatele. Obaly (kapsle a etue) jsou neoddělitelnou součástí výsledného produktu, který je předmětem veřejné zakázky – tedy ražené zlaté mince v odpovídajícím reprezentativním a ochranném balení. Toto balení má nejen ochrannou funkci (mechanická ochrana měkkého kovu při manipulaci a přepravě), ale rovněž vytváří estetický a funkční rámec pro finální předání zákazníkovi, který je s ohledem na povahu těchto mincí (jedná se o pamětních mince) stěžejní.“

48.         Zadavatel dále uvádí, že v rámci přílohy č. 4 návrhu smlouvy neodkazuje na konkrétní výrobek, resp. nepožaduje konkrétní značku/typ obalu. Příslušná příloha „obsahuje slovní popis (tvar, rozměry, materiál) zadavatelem požadované podoby a provedení obalů (kapsle a etuje), přičemž jen pro lepší představu účastníků je připojeno modelové vyobrazení etuje. Toto vyobrazení tedy není konkrétním výrobkem ani závazným vzorem, ale pouze ilustrativní fotografií odpovídající stanovenému popisu a požadavkům.“. Navíc ze samotných fotografií není ani seznatelné, o výrobky jakého konkrétního výrobce se jedná.

e)             Smluvní ujednání týkající se kapslí/etují

49.         Zadavatel podotýká, že konečné schválení vzorků dle ustanovení čl. I odst. 3 a čl. III odst. 8 návrhu smlouvy neznamená, že by mělo za následek změnu v požadavcích uvedených v příloze č. 4 návrhu smlouvy.

50.         Co se týká výhrady dle čl. V odst. 8 návrhu smlouvy upravujícího oprávnění vybraného dodavatele navrhnout zadavateli změnu jednotkové ceny obalů, je zadavatel přesvědčen, že dotčené ustanovení návrhu smlouvy není v rozporu s § 100 odst. 1 zákona, neboť je vymezeno jasně, konkrétně a transparentně. Zadavatel dostatečně určitě vymezil, „za jakých podmínek může být jednotková cena obalů navýšena – tj. (i) v návaznosti na zvýšení nákladů na jejich výrobu či (ii) v návaznosti na ukončení výroby některé ze součástí obalu, kdy bude dodavatel nucen dodat jejich náhradu s minimálně stejnými nebo lepšími parametry, (iii) v návaznosti na doložení potřeby takového navýšení dodavatelem (tedy předložení důkazu zadavateli, že důvod k navýšení existuje a není jen výmyslem dodavatele), a stanovil limit takového navýšení.“.

51.         V souvislosti s namítanou obecností ustanovení čl. III odst. 8 návrhu smlouvy zadavatel s odkazem na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0520/2022/VZ uvádí, že „pro využití výhrady dle § 100 odst. 1 zákona je připuštěna určitá míra obecnosti, a to právě s ohledem na to, že zadavatel nemůže plně předvídat veškeré konkrétní okolnosti, které by byly pro uplatnění výhrady změny závazku relevantní.“.

f)              Vymezení rozsahu předmětu plnění

52.         Zadavatel s odkazem na vysvětlení zadávací dokumentace opakuje, že „počet mincí bude určen v návaznosti na rozhodnutí bankovní rady ČNB, počet objednaných mincí od smluvních partnerů zadavatele (tedy odběratelů mincí) a schvalovací procesy, které však nejsou v průběhu zadávacího řízení dosud ukončeny. Z výše uvedených důvodů nebylo možné s konečnou platností stanovit konkrétní množství mincí, které bude požadováno. Tento stav je objektivní, legitimní a běžný při plánování zakázek obdobného typu.“. K tomu zadavatel dodává, že „finální počet mincí bude odpovídat běžné praxi a nebude neúměrně nízký.“.

53.         Zadavatel dále uvádí, že množství 20 000 ks mincí „představuje horní hranici rozsahu plnění, se kterou musí každý dodavatel kalkulovat při přípravě své nabídky. Je zřejmé, že znalost přesného počtu mincí v době podání nabídky není vždy možná, což však nezakládá porušení zásady transparentnosti. Zadavatel dále jasně deklaroval, že konkrétní množství mincí bude doplněno před podpisem smlouvy, tedy v době, kdy již bude znám vybraný dodavatel. V okamžiku podpisu smlouvy tak bude přesný rozsah požadovaného plnění zcela jednoznačný. Dodavatel nepodstupuje žádné faktické výrobní nebo materiálové riziko před uzavřením smlouvy. Z pohledu přípravy nabídky se dodavatel nachází ve standardní situaci, kdy kalkuluje jednotkovou cenu s ohledem na maximální možné plnění, přičemž konečný rozsah dodávky bude znám v době podpisu smlouvy.“.

54.         Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením o nejasném vymezení smluvních lhůt; lhůty vymezené smlouvou jsou stanoveny zcela jasně a konkrétně.

55.         Jde-li o argumentaci rámcovými dohodami, zadavatel v „rozhodnutí o námitkách netvrdil, že by se v případě předmětné veřejné zakázky jednalo o rámcovou dohodu, ale pouze argumentem ‚a maiori ad minus‘, kdy na základě skutečnosti, že zákon umožňuje zadávat i rámcové dohody nebo veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž smyslem je poptávání plnění na základě dodatečných požadavků zadavatele, jejichž potřeba ze strany zadavatele může nastat a přirozeně nastává v budoucnu, a zadavatel tak často z povahy věci nemůže a dle zákona ani nemusí dodavateli garantovat minimální rozsah poptávaného plnění (přičemž faktický rozsah reálně poptávaného plnění není znám ani po celou dobu platnosti uzavřené smlouvy či rámcové dohody), dokládal souladnost postupu zadavatele se zákonem.“.

56.         Zadavatel odmítá, že by namítaná absence přesného počtu mincí zvýhodňovala stávajícího dodavatele; „případná konkurenční výhoda, kterou může mít stávající dodavatel z důvodu své dosavadní praxe a historických smluvních vztahů se zadavatelem, není důsledkem diskriminačního či nepřiměřeného nastavení zadávacích podmínek, ale přirozeným důsledkem tržního prostředí a jeho předchozí úspěšné účasti ve veřejných zakázkách.“.

g)             Postup při vysvětlování zadávací dokumentace a smluvní podmínky ohledně lhůty plnění

57.         Zadavatel je přesvědčen, že veškeré dotazy navrhovatele náležitě vypořádal v rámci vysvětlení zadávací dokumentace. K tomu dodává, že „nepovažuje za povinnost či reálnou možnost detailně předem vysvětlovat všechny hypotetické varianty či dopady možných průtahů v průběhu zadávacího řízení, neboť tyto závisejí na objektivních okolnostech a úkonech zadávacího řízení, které zadavatel nemůže ovlivnit a ani předem přesně odhadnout. Odpověď zadavatele tedy nebyla bezobsažná, ale vzhledem k daným okolnostem byla relevantní. Zároveň je nutné respektovat, že zadávací řízení je proces, jehož průběh nelze předem s absolutní jistotou odhadnout, natož pak přesně specifikovat.“.

58.         Zadavatel nepopírá, že v rámci rozhodnutí o námitkách uvedl, že nepředpokládá/nestanovuje lhůty plnění kratší než 3 měsíce, nicméně se nejedná o žádnou novou informaci. Ze lhůt stanovených v návrhu smlouvy ve spojení s předpokládaným termínem uzavření smlouvy se podává, že celková lhůta nemůže být kratší něž právě 3 měsíce. „Zadavatel ve vysvětlení dále uvedl, že pokud by se lhůty pro plnění staly vzhledem k průtahům zadávacího řízení nereálnými, bude postupovat v souladu se zákonem. Z toho vyplývá, že v takové situaci by byl přijat některý ze zákonných postupů, mezi které patří i zrušení zadávacího řízení. Zadavatel má přitom za to, že dodavatelům jsou zákonné postupy známy (nebo by minimálně s ohledem na jejich potenciální účast v zadávacím řízení známy být měly), a nepovažoval proto za nutné (ani možné) všechny tyto postupy ve vysvětlení explicitně vyjmenovávat.“

59.         K tvrzení navrhovatele ohledně předsmluvní odpovědnosti pak zadavatel uvádí, že pokud by vybraný dodavatel „ze zadávacího řízení v jeho průběhu odstoupil v návaznosti na vzniklé průtahy a nemožnost včas uzavřít smlouvu, pokud by se lhůta k plnění stala nepřiměřenou (nereálnou), lze jen těžko uvažovat o rizicích vzešlých z možné náhrady škody z titulu předsmluvní odpovědnosti, neboť v takovém případě by tento institut zadavatel zcela jistě neuplatnil a reálně, s ohledem na důvody takového odstoupení, by uplatnit ani nemohl.“.

60.         Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzenou rozporností čl. IV odst. 9 návrhu smlouvy s § 100 odst. 1 zákona; dotčené ustanovení návrhu smlouvy, resp. podmínky pro prodloužení lhůty jsou stanoveny jasně a transparentně.

h)            Prohlídka sádrových modelů

61.         „Zadavatel konstatuje, že prohlídka sádrových modelů není nezbytná pro řádné zpracování a předložení nabídky. Zadavatel přitom již ve vysvětlení vyjádřil garanci, že tyto modely budou odpovídat standardům běžným v oblasti numismatiky. Zadavatel dodává, že neumožnění prohlídky sádrových modelů v rámci zadávacího řízení není v rozporu se zákonem ani zásadami transparentnosti a rovného zacházení, neboť jejich potřeba vznikne až v rámci realizace plnění dle uzavřené smlouvy, nikoliv v procesu přípravy nabídky a jejího podání (ve zvažování dodavatele, zda se zadávacího řízení účastní). Zadavatel uvádí, že v případě, že by sádrové modely nebyly vhodné pro následnou ražbu mincí, bude se jednat o prodlení na straně zadavatele, dodavatel se do prodlení nedostává. Zadavatel současně dodává, že případné neposkytnutí součinnosti ze strany zadavatele by mohlo být důvodem pro možné prodloužení v souladu výhradou uvedenou v rámci čl. IV odst. 9 návrhu smlouvy.“

i)               Vymezení vad plnění

62.         Zadavatel připomíná, že již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, co se rozumí „připomínkami odběratele“ (věcné a odborné komentáře k předloženým vzorovým odražkům nebo obalům, které směřují k dosažení požadované kvality definované v příloze č. 1 a 4 návrhu smlouvy a také účelem smlouvy), přičemž se nejedná o subjektivní hodnocení, ale o odborné posouzení.

63.         Katalog vad pak obsahuje demonstrativní výčet nejčastějších/typových vad, které mohou nastat, čímž je dodavatelům poskytnuto základní vodítko pro pochopení požadavků na kvalitu předmětu plnění veřejné zakázky. „Cílem Katalogu tedy není, a ani nemůže být, úplné a konečné vymezení všech představitelných vad, které by mohly u mincí vzniknout, neboť s ohledem na charakter předmětu plnění to objektivně není možné. Nutno přitom podotknout, že jakákoli vada, která má za následek nesplnění požadavků stanovených ve smlouvě, včetně vad estetických, je vadou, v důsledku níž dodavateli vzniká odpovědnost za vady. Na základě aktualizace Katalogu vad tak reálně nedochází k tvorbě dodatečných požadavků na předmět plnění (kvalitu), ale za účelem předejití jakýchkoli pochybností pouze k doplnění dalšího výslovného popisu odrážejícího to, jakým způsobem se vada může projevovat.“

j)               Cenové podmínky pro nákup zlata

64.         Zadavatel je názoru, že „[j]e běžnou součástí podnikatelského modelu jakéhokoliv dodavatele, že nese odpovědnost za materiál potřebný k výrobě dodávaného zboží, zajišťuje jeho dostupnost a financování a zároveň akceptuje výkyvy na trhu, včetně vývoje cen komodit a kurzových změn.“. Současně „mechanismus stanovení ceny za zlato dle čl. V odst. 1 písm. b) návrhu smlouvy je předem známý, nediskriminační a shodný pro všechny potenciální dodavatele (účastníky zadávacího řízení) bez výjimky.“.

65.         Zadavatel doplňuje, že „dodavatelé (účastníci a rovněž i vybraný dodavatel) mají možnost zvolit časový okamžik nákupu zlata dle své obchodní strategie, využít finanční nástroje k zajištění kurzového rizika (např. forwardy, swapy), kalkulovat s přiměřenou rezervou ve své nabídce v části, která není fixována mechanismem stanoveným v cenové tabulce (příloha č. 2 zadávací dokumentace).“.

Další průběh správního řízení

66.         Usnesením ze dne 8. 9. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

67.         Usnesením ze dne 8. 9. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k zaslání sdělení, v němž zadavatel konkretizuje pasáže/strany publikací (viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž se dle zadavatele podává, že pojem „proof“ je „rutinně užíván bez dalšího výkladu, přičemž se obvykle pouze uvádí, že se jedná o ražbu z leštěných razidel, nebo se dokonce používá pojem ‚proof‘ bez jakéhokoli popisu ohledně významu tohoto pojmu, a to právě s ohledem na jeho všeobecnou známost v daném oboru“, a zaslání dotčených publikací zpět Úřadu. Požadované sdělení obdržel Úřad od zadavatele dne 15. 9. 2025 a publikace byly Úřadu vráceny dne 16. 9. 2025.

68.         Usnesením ze dne 22. 9. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

69.         Dne 29. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě stanovené Úřadem ani později nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele ze dne 29. 9. 2025 k podkladům rozhodnutí

70.         Navrhovatel nad rámec již v návrhu uvedeného doplňuje, že v kontextu zadavatelem učiněné výhrady ohledně zrušení zadávacího řízení nelze v podmínkách zadavatele uvažovat o existenci ekonomického důvodu představujícího důvod hodný zvláštního zřetele. Navrhovatel s odkazem na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0465/2017/VZ uvádí, že zadavatel i nadále poptávané plnění potřebuje, nové/efektivnější řešení se po zahájení zadávacího řízení nevyskytlo a zadavatel nečelí reálnému problému s financováním (zadavatel v roce 2024 dosáhl zisku 154,8 mld. Kč[9]).

71.         V souvislosti s namítanými kritérii technické kvalifikace navrhovatel nepopírá, že v roce 2013 úspěšně prošel kontrolou ze strany zadavatele, nicméně nelze zaručit, že současné posouzení kontroly by probíhalo za stejných podmínek se stejným výsledkem. Jde-li o možné užití § 79 odst. 2 písm. g) zákona v rámci šetřené veřejné zakázky, navrhovatel zastává názor, že ražbu mincí nelze považovat za službu (zadavatel odebere mince, na které si dodavatel zakoupí materiál, a tyto následně vyrobí).

72.         Navrhovatel dále zmiňuje, že se v roce 2013 účastnil zadavatelem realizovaného koncesního řízení „Výroba a prodej sad oběžných mincí“, v rámci kterého byla mj. hodnocena kvalita vzorových odražků. Ze záznamu o proběhlém hodnocení[10] se dle navrhovatele podává, že posouzení probíhalo subjektivním způsobem (jednotliví hodnotitelé dospívali k odlišným závěrům o kvalitě). S ohledem na uvedené je tak navrhovatel přesvědčen o nezbytnosti jednoznačného vymezení podmínek na (špičkovou) kvalitu plnění. Navrhovatel dodává, že pojem „proof“ není v předložených publikacích definován, neboť je primárně určen pro sběratelskou veřejnost (nejedná se o technické publikace zabývající se výrobou mincí). Samotný pojem „proof“ se dle navrhovatele vztahuje k metodě výroby (existuje 11 stupňů „proof“ mincí, přičemž zařazení do příslušné třídy není snadné, vyžaduje mnohaletou praxi) a sám o sobě nehodnotí výsledný stav či jakost mince.

73.         K nerozdělení veřejné zakázky na části navrhovatel uvádí, že sám zadavatel „připouští, že nepředpokládá totožnost dodavatele mincí a výrobce obalů. Svědčí o tom i skutečnost, že v zadávací dokumentaci upravuje možnost navýšení ceny obalů s odůvodněním, že toto ustanovení má umožnit zohlednit reálná tržní rizika, včetně výpadků v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Tím však zadavatel fakticky uznává, že dodávku obalů bude muset vybraný dodavatel mincí zajišťovat prostřednictvím poddodavatelů, a to v rámci běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů.“. Ostatně stávající dodavatel (Česká mincovna, a.s.) odebírá etuje od společnosti STERNISA GmbH, přičemž fotografie, které jsou součástí přílohy č. 4 návrhu smlouvy, odpovídají výrobkům této společnosti[11].

74.         Navrhovatel dále uvádí, že „setrvává na stanovisku, že požadavek, aby účastník podal nabídku na veřejnou zakázku (nikoli na uzavření rámcové dohody) bez znalosti přesného rozsahu plnění, je problematický z hlediska řádného nacenění nákladů spojených s plněním této zakázky.“.

75.         Co se týká námitky ohledně cenových podmínek pro nákup zlata, navrhovatel „uvádí, že podle odpovědi zadavatele na jeho žádost o informace je běžnou praxí zadavatele, že nákup materiálu pro výrobu zlatých mincí zajišťuje (poskytuje) sám zadavatel. Navrhovatel má proto za to, že se zadavatel bez legitimního důvodu od této logické a zavedené praxe odchýlil.“.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

76.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení rozhodl, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem.

77.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

78.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

79.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

80.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

81.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

82.         Podle § 73 odst. 3 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání

a)             ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo

b)             technické kvalifikace podle § 79 zákona.

83.         Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)             která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)             minimální úroveň pro jejich splnění.

84.         Podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum.

85.         Podle § 79 odst. 2 písm. g) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat provedení kontroly technické kapacity zadavatelem nebo jeho jménem příslušným úředním orgánem v zemi sídla dodavatele, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to vše za předpokladu, že služby, které mají být poskytnuty, jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely.

86.         Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a)             určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b)             patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

87.         Podle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

88.         Podle § 98 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to

a)             nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo

b)             v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) zákona nebo § 59 odst. 5 zákona, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

89.         Podle § 98 odst. 3 zákona pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle § 98 odst. 1 zákona. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle § 98 odst. 1 zákona.

90.         Podle § 100 odst. 1 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.

91.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

Právní posouzení

Kritéria technické kvalifikace

92.         Úřad předně uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky.

93.         Účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je pak objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Kritéria technické kvalifikace tedy zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na předmět poptávaného plnění, přičemž požadavek na splnění minimální úrovně technické kvalifikace má pak zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Jinými slovy řečeno, adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace představují určité „síto“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit.

94.         V šetřeném případě zadavatel v čl. 8.3. písm. b) zadávací dokumentace stanovil, že dodavatel prokáže splnění technické kvalifikace mj. „předložením popisu opatření dodavatele k zajištění kvality, přinejmenším ražby mincí a vhodnosti zvolených obalů pro dlouhodobé uložení mincí.“.

95.         Z § 79 odst. 2 písm. e) zákona se podává, že zadavatel je oprávněn po dodavatelích požadovat k prokázání technické kvalifikace mj. popis opatření k zajištění kvality. Z dikce dotčeného ustanovení zákona je tak zřejmé, že dodavatel prokáže splnění daného kritéria předložením pouhého popisu příslušných opatření. V této souvislosti je však nutno dodat, že zadavatel je (při zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu) povinen dle § 73 odst. 6 písm. b) zákona rovněž vymezit minimální úroveň, kterou je nezbytné splnit, aby mohl být požadavek považován za prokázaný. Jinak řečeno, nepostačuje, aby zadavatel bez dalšího pouze stanovil, že dodavatelé předloží popis opatření k zajištění kvality, ale musí rovněž specifikovat, jaké konkrétní/minimální skutečnosti musí daný popis obsahovat, aby mohl být požadavek zadavatele považován za splněný. V obdobném duchu se ostatně vyjadřuje i komentářová literatura k zákonu: „Zadavatel může podle písm. e) komentovaného odstavce 2 požadovat doložení popisu technického vybavení, opatření k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum. (…) v případě kritéria technické kvalifikace dle odstavce 2 písm. e) se bude jednat o prosté popisy technického vybavení na straně dodavatele, (…). I v případě popisů musí mít zadavatel na paměti, že musí vymezit minimální úroveň takového popisu a jaké skutečnosti z něj musí vyplývat.“[12]

96.         V šetřeném případě zadavatel sice stanovil, že k prokázání daného kritéria technické kvalifikace požaduje po dodavateli předložení popisu jeho opatření k zajištění kvality (ve vztahu k ražbě mincí a k vhodnosti zvolených obalů), nicméně již nevymezil, jaké informace musí tento popis minimálně obsahovat, aby byl předmětný požadavek považován za splněný. Takto vymezený požadavek pak bezesporu odporuje zásadě transparentnosti, neboť dodavatelé nemohou mít jasnou představu o tom, jaké informace mají být obsahem požadovaného popisu, ani jak na ně bude zadavatel pohlížet, tj. které informace posoudí jako dostatečné a které již nikoli. Za dané situace, kdy není zřejmá minimální úroveň nutná pro splnění daného požadavku, pak není zcela jistě zaručena ani zpětná přezkoumatelnost postupu zadavatele (např. Úřadem); absentuje-li informace o požadované minimální úrovni, nelze zpětně ověřit, že zadavatel posoudil předložené popisy dle předem jednoznačně stanovených pravidel. V tomto ohledu tedy nemůže obstát tvrzení zadavatele, že „požadavky na technickou kvalifikaci formuloval s vědomím, že dodavatelé mohou disponovat různými technologiemi, přístupy i interními procesy řízení kvality.“.

97.         S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil požadavek na předložení popisu opatření dodavatele k zajištění kvality v rozporu s § 79 odst. 2 písm. e) zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

98.         Úřad pro úplnost uvádí, že navrhovatel brojí rovněž proti požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci obsaženému taktéž v čl. 8.3. písm. b) zadávací dokumentace spočívajícímu v „předložení[] popisu technického vybavení, kterým bude dodavatel disponovat za účelem plnění realizace veřejné zakázky, a to přinejmenším jednoho kusu každého jednotlivého vybavení: automatický redukční stroj nebo kombinovaný bezdotykový a mechanický redukční stroj, lis na rozmnožování razidel a ražební lis“, v jehož souvislosti namítá, že není zřejmé, zda k prokázání jeho splnění postačuje popis vybavení, nebo zda zadavatel vyžaduje i jiné doklady (technické listy, produktové specifikace apod.), a dále, že není zřejmé, jaké minimální technické parametry musí jednotlivé stroje splňovat.

99.         K tomu Úřad uvádí, že z daného požadavku se jednoznačně podává, že k jeho prokázání postačuje pouhé předložení popisu jednotlivých strojů. Zadavatel sice nespecifikoval, jaké minimální technické parametry musí jednotlivé stroje splňovat, ty jsou však dány samotným předmětem plnění veřejné zakázky. Jinak řečeno, zadavatelem zmiňované stroje musí mít takové technické parametry, aby je bylo možno použít pro řádné plnění předmětné veřejné zakázky, tj. mj. ražbu zlatých mincí ve špičkové kvalitě s technickými parametry dle přílohy č. 1 „Technické parametry ZM“ návrhu smlouvy:

Nominální hodnota	Mincovní kov	Povolená odchylka	Průměr	Povolená odchylka
1 000 Kč	Au 999,9	+ 0,01 %	16,00 mm	± 0,1 mm
	Síla	Povolená odchylka	Hmotnost	Povolená odchylka
	nestanovena	± 0,15 mm	3,11 g	+ 0,062 g

Byť uvedený postup zadavatele není příkladný, neboť je jistě možné minimální požadavky na stroje promítnout přímo do relevantní části zadávací dokumentace vztahující se ke kvalifikaci dodavatelů, nelze říci, že by byl rozporný se zákonem.

100.     Navrhovatel dále brojí proti požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci dle čl. 8.3. písm. c) zadávací dokumentace, jehož splnění dodavatel prokáže „umožněním provedení kontroly technické kapacity zadavatelem a provedením kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem[k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. g) zákona]. Účastník zadávacího řízení uvede v nabídce návrh alespoň tří termínů, během kterých se zadavatel či jím pověřená osoba bude moci účastnit kontroly technické kapacity a opatření týkajících se zabezpečení jakosti u účastníka zadávacího řízení. Na základě tohoto návrhu bude s účastníkem zadávacího řízení závazně dohodnut konkrétní termín provedení kontroly. Nejzazším termínem pro provedení kontroly jsou dva týdny od konce lhůty pro podání nabídek do zadávacího řízení.

Kontrola bude zaměřena především na schopnost přípravy modelů k redukování, mechanického redukování na automatickém redukčním stroji nebo kombinovaném bezdotykovém a mechanickém redukčním stroji (nepřipouští se redukování elektroerozívní cestou), ryteckých úprav redukcí, rozmnožování jednotlivých stupňů výrobních nástrojů (redukce, matrice, punc, razidlo), jejich další zpracování, finalizace a povrchová úprava včetně leštění a matování, ražbu mincí s hranou hladkou, ražbu mincí v objemu 20 000 ks mincí, kompletaci do obalů v bezprašném a řádně osvětleném prostoru a ničení vadných a nepotřebných střížků, mincí a výrobních nástrojů všech stupňů. Dále bude kontrola zaměřena na zajištění bezpečného skladování střížků, mincí a výrobních nástrojů.

Po úspěšném provedení kontroly zadavatel vystaví písemné potvrzení o úspěšném prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu a předá jej účastníkovi zadávacího řízení. Toto potvrzení bude sloužit jako doklad pro prokázání splnění požadovaného kritéria technické kvalifikace.“.

101.     Navrhovatel v souvislosti s citovaným kritériem technické kvalifikace namítá, že „[n]ení [] zřejmé, za jakých podmínek bude kontrola považována za úspěšnou a za jakých nikoli“, a dále je názoru, že prokázání kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. g) zákona lze požadovat pouze u zakázek na služby, které jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely, přičemž šetřená veřejná zakázka je veřejnou zakázkou na dodávky.   

102.     Úřad se předně neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že prokázání dotčeného kritéria technické kvalifikace je možné požadovat pouze u veřejných zakázek na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, a to již s ohledem na skutečnost, že ustanovení § 79 odst. 2 písm. g) zákona s tímto slovním spojením nepracuje; užívá pouze obecného pojmu „služby“. Úřad je tak přesvědčen, že úmyslem zákonodárce nebylo omezit aplikaci dotčeného ustanovení zákona toliko na veřejné zakázky na služby (které jsou složité či jsou požadovány pro zcela zvláštní účely), ale kromě nich umožnit jeho aplikaci rovněž v případě veřejných zakázek na dodávky/stavební práce, jejichž součástí jsou také (složité či pro zcela zvláštní účely požadované) služby. Ostatně jedná-li se v šetřeném případě o veřejnou zakázku na dodávky, jejíž součástí jsou rovněž služby spočívající v ražbě mincí (které lze bez pochyby i z laického pohledu označit za složité), shledává Úřad logickým, pokud zákon umožňuje zadavateli ověřit (zkontrolovat) si u dodavatele jeho technickou kapacitu a opatření týkající se zabezpečení jakosti s těmito službami spojené.

103.     Jde-li pak o samotné vymezení dotčeného kritéria technické kvalifikace, Úřad uvádí, že i v tomto případě absentuje vymezení jeho minimální úrovně, kterou musí dodavatelé prokázat, aby bylo možné považovat požadavek za splněný. Zadavatel se sice pokusil vymezit, na co bude kontrola zaměřena (byť za užití ne zcela vhodného slova „především“, které může indikovat neúplnost vymezených činností, které budou podrobeny kontrole, a tedy nejednoznačnost kritéria jako takového), avšak již není zřejmé, jaké atributy budou rozhodné, resp. co přesně musí být v rámci prováděné kontroly splněno, aby byla kontrola považována za úspěšnou. V tomto ohledu lze podpůrně odkázat na komentářovou literaturu, která uvádí, že v případě využití § 79 odst. 2 písm. g) zákona „lze jistě pro naplnění požadavku zachování zásady transparentnosti postupu zadavatele doporučit zpracování příslušného záznamu z provedené prohlídky či kontroly technické kapacity u dodavatele, např. formou protokolu o provedené kontrole, který bude oboustranně potvrzen. Pro tyto případy však bude nutné již v zadávací dokumentaci podrobně definovat konkrétní pravidla a proces provedení dané kontroly.“[13].

104.     Úřad uvádí, že ani v tomto případě nelze považovat vymezení daného kritéria za souladné se zásadou transparentnosti, neboť dodavatelé nemohou mít jasnou představu, jaké konkrétní skutečnosti budou vůbec v rámci kontroly ověřovány, ani jaké minimální požadavky je nutné splnit pro úspěšné absolvování kontroly, s čímž je opět spojena nemožnost zpětného přezkoumání postupu zadavatele v této věci.

105.     Úřad tedy konstatuje, že zadavatel stanovil požadavek na umožnění provedení kontroly technické kapacity zadavatelem a provedením kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem v rozporu s § 79 odst. 2 písm. g) zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

K ostatním namítaným skutečnostem

106.     V následující části odůvodnění tohoto rozhodnutí se Úřad obiter dictum s ohledem na princip dobré správy stručně vyjádří též k ostatním navrhovatelem namítaným skutečnostem.

Důvody pro zrušení zadávacího řízení

107.     Navrhovatel podaným návrhem mj. brojí proti čl. 6.3. zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že „[v] případě, že celková nabídková cena u každého z účastníků, jejichž nabídky budou hodnoceny, překročí částku 160 000 000 Kč bez DPH, vyhrazuje si zadavatel právo zrušit zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.“.

108.     K tomu Úřad uvádí, že ustanovení § 127 odst. 2 zákona zadavateli přiznává právo zrušit zadávací řízení z tam taxativně uvedených důvodů, přičemž jedním z těchto důvodů je, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

109.     V kontextu šetřeného případu je pak nutno poznamenat, že ekonomické důvody (obecně nedostatek finančních prostředků na realizaci veřejné zakázky) jsou de facto vždy akceptovatelným důvodem pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu dotčeného ustanovení zákona (samozřejmě za předpokladu, že zadavatel své rozhodnutí náležitě – tj. v souladu se zásadou transparentnosti – odůvodní). Úřad je tak přesvědčen, že zadavatelem učiněná výhrada nepředstavuje exces, její vymezení má své logické opodstatnění. Zadavatel účastníky dopředu upozornil, že pokud nastane situace, kdy jejich nabídkové ceny překročí stanovený limit, vyhrazuje si právo zrušit zadávací řízení. Lze sice souhlasit s navrhovatelem v tom ohledu, že takový případný postup je zcela na uvážení zadavatele, avšak jednak nelze a priori předpokládat nekalé úmysly zadavatele (např. v tom smyslu, že by k případnému zrušení zadávacího řízení přistoupil s ohledem na výsledné pořadí obdržených nabídek; k tomu též bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a, jak již Úřad zmínil, daná výhrada má své opodstatnění – ponechává zadavateli prostor pro legitimní ekonomickou úvahu, zda jsou pro něj nabídkové ceny ještě akceptovatelné či nikoli (zadavatel posoudí, jaké intenzity dosahují okolnosti vedoucí ke zrušení zadávacího řízení, pro které po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tyto důvody musí zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně a srozumitelně popsat). Jinak řečeno, lze předpokládat, že ekonomická úvaha zadavatele bude odlišná v situaci, kdy by nabídkové ceny překročily stanovenou hranici např. v řádech desítek tisíců Kč (zde lze rozumně předpokládat, že by zadavatel nabídkové ceny akceptoval), oproti situaci, kdy by se pohybovaly v řádech milionů Kč nad rámec stanoveného limitu, a zadavatel by již pravděpodobně vážně zvažoval, zda jsou pro něj takové nabídkové ceny ještě přijatelné. K tomu lze pro úplnost dodat, že výše zisku dosaženého v předcházejícím roce je bezpochyby indikátorem finanční situace zadavatele, nicméně to automaticky neznamená, že by byl zadavatel ochoten hradit za poskytnuté plnění jakoukoli (de facto neomezenou) částku. Legitimním důvodem pro zrušení zadávacího řízení tak obecně nemůže být pouze situace „absolutního“ nedostatku finančních prostředků, ale i situace, kdy se ukáže, že je nabízené plnění natolik drahé, že zadavatel jednoduše řečeno takovou cenu není ochoten akceptovat. Zajistit dodržení zásady transparentnosti při zrušení zadávacího řízení ve druhé z právě naznačených situací bude vždy jistě mnohem složitější (neboť úvaha o tom, co je již „příliš drahé,“ je nepochybně mnohem subjektivnější než situace, kdy na dané plnění „prostě nejsou peníze“), nicméně právě stanovení určité „v zásadě akceptovatelné“ hranice ceny plnění ex ante v zadávací dokumentaci transparentnost zadavatelova postupu spíše posiluje.

Požadavky na kvalitu předmětu plnění

110.     Zadavatel v čl. 1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace uvedl, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je výroba měnové zlaté mince v nominální hodnotě 1 000 Kč ve špičkové kvalitě s motivem ‚100. výročí zahájení činnosti Národní banky Československé‘ (…), a to dle specifikace uvedené v příloze č. 1 návrhu smlouvy – Technické parametry ZM.“.

111.     Na dotazy (a) „Co se rozumí špičkovou kvalitou, jaké parametry musí mince splnit, aby naplnily požadavek na špičkovou kvalitu?“ a (b) „Upraví zadavatel smlouvu tak, aby definovala špičkovou kvalitu mincí?“ zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 22. 7. 2025 uvedl, že (a) „Technické parametry pro minci ve špičkové kvalitě jsou definovány v příloze č. 1 návrhu smlouvy (příloha č. 1 ZD). Pojem ‚špičková kvalita‘ odpovídá v numismatické praxi standardu ‚proof‘. Zadavatel tímto pojmem označuje mince s vysokým leskem pole a matovanými detaily, bez viditelných vad, s precizním zpracováním. Dodavatelé s odbornou způsobilostí v daném oboru jsou s tímto standardem obeznámeni.“ a (b) „Zadavatel s ohledem na odpověď ad a) dle předchozího odstavce nepovažuje za účelné samostatně smluvně definovat pojem ‚špičková kvalita‘, neboť ta je dle jeho názoru ve smlouvě již definována a současně by tím mohl zadavatel neúměrně omezit technologické možnosti dodavatelů. Kvalita bude posuzována na základě v souladu se smlouvou předložených vzorků a přejímky, přičemž zadavatel bude vycházet ze smluvních ustanovení a obvyklých standardů v oboru.“

112.     Namítá-li navrhovatel nejednoznačnost pojmu „špičková kvalita“ („proof“) či „obvyklé standardy v oboru“, pak Úřad k tomu uvádí, že zadavatel se veřejnou zakázkou obrací na dodavatele pohybující se na relevantním trhu, přičemž lze rozumně předpokládat, že tito dodavatelé (včetně navrhovatele) jsou zcela jistě obeznámeni s danými pojmy. Nad to zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace jednoznačně specifikoval, co se rozumí pojmem „špičková kvalita“ (ekvivalent pojmu „proof“ vycházející z oborových standardů, který – jak ostatně dokládají zadavatelem doložené publikace či dokonce webové stránky samotného navrhovatele – je zcela běžně užíván odbornou veřejností). V tomto ohledu tedy Úřadu nevznikla jakákoli pochybnost o souladu postupu zadavatele se zákonem. Tvrzeními navrhovatele ohledně jeho účasti v koncesním řízení v roce 2013 či „klasifikace“ pojmu „proof“ (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí) se Úřad s ohledem na § 251 odst. 5 zákona blíže nezabýval, neboť se jedná o argumentaci, kterou byl navrhovatel povinen uplatnit ve lhůtě pro podání návrhu, a současně se nejedná o skutečnosti, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.

113.     Tvrzení navrhovatele o likvidačních důsledcích postupu zadavatele pak shledává Úřad ryze účelovým, a to i s ohledem na skutečnost, že dle smluvních podmínek (čl. III odst. 8 návrhu smlouvy) bude (špičková) kvalita mincí odsouhlasena před samotnou výrobou na vzorku 3 ks zlatých mincí (ev. po odstranění nedostatků připomínkovaných zadavatelem), přičemž zadavatel rovněž uhradí dodavateli cenu zlata obsaženého v mincích.

Nerozdělení veřejné zakázky na části

114.     V čl. I „Předmět plnění“ návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „[p]ředmětem plnění podle této smlouvy je výroba měnových zlatých mincí v nominální hodnotě 1 000 Kč ve špičkové kvalitě s motivem ‚100. výročí zahájení činnosti Národní banky Československé‘ (dále jen ‚ZM‘ nebo ‚mince‘). Mince bude vydána v roce 2026. Plnění zahrnuje:

a)             výrobu střížků včetně zajištění materiálu pro jejich výrobu,

b)             výrobu mincí (ražbu),

c)             výrobu autorských odražků (ražba jen s lícní nebo jen s rubovou stranou mince z pozlaceného kovu, na zadní straně s nápisem AUTORSKÝ ODRAŽEK a příslušným letopočtem provedeným reliéfně a číslem autorského odražku provedeným do hloubky),

d)             výrobu razidel (nástrojů) pro zhotovení otisků mince (pro rubovou a lícní stranu) pro katalogovou kartu,

e)             obaly (kapsle a etuje).“.

115.     Navrhovatel zastává názor, že ražba mincí a dodávka kapslí/etují představují zcela odlišné činnosti, a zadavatel tak byl povinen rozdělit veřejnou zakázku na části.

116.     Ačkoli lze s navrhovatelem souhlasit v tom ohledu, že samotná ražba mincí a dodávka jejich obalů jsou odlišné činnosti, nelze přehlížet, že finálním produktem mají být zlaté mince v příslušném obalu [navíc vyrobené u příležitosti 100. výročí zahájení činnosti Národní banky Československé, kdy lze jistě očekávat jistou (vyšší) úroveň „reprezentativnosti“ daného produktu]. Úřad je tak názoru, že zmíněné činnosti, resp. finální produkt tvoří jeden „funkční celek“ a zadavatel nebyl povinen předmět plnění veřejné zakázky rozdělit na části.

117.     Navíc, jak doložil zadavatel ve správním řízení, je zcela běžnou praxí v tuzemsku i jiných evropských zemích (viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že předmět plnění je poptáván dohromady. Navrhovatel nad to sám potvrzuje, že běžně zajišťuje dodávky obalů (kapslí/etují) prostřednictvím svých obchodních partnerů. Pokud pak navrhovatel v této souvislosti namítá, že v šetřeném případě nezná počet požadovaných mincí a nemůže tak předem sjednat dodání obalů od poddodavatelů (vzhledem k jejich výrobním kapacitám), Úřad uvádí, že byť dodavatelům není znám přesný počet požadovaných mincí (ten bude sdělen nejpozději k okamžiku uzavření smlouvy), dodavatelé mohou při jednáních s poddodavateli operovat se zadavatelem stanoveným maximálním počtem dodaných kusů (20 000). K tomu je též nutno dodat, že za situace, kdy by dodavatelé nebyli schopni ani při znalosti přesného počtu požadovaných kusů zajistit u svých poddodavatelů dodání obalů, mohou – vzhledem k tomu, že zadavatel nestanovil zadávací lhůtu – nepodepsat smlouvu na veřejnou zakázku a ze zadávacího řízení kdykoli odstoupit. Řešená problematika tak dle Úřadu nikterak nepřekračuje běžnou míru obchodního rizika.

118.     Navrhovatel je dále názoru, že pokud zadavatel součástí přílohy č. 4 „Technické parametry obalu“ návrhu smlouvy učinil fotografie etují, v jejichž souvislosti má za to, že se jedná o etuje společnosti Česká mincovna, a.s. (resp. jejího dodavatele), odkázal v rozporu s § 89 odst. 6 zákona na výrobek konkrétního výrobce.

119.     Zadavatel v příslušné příloze návrhu smlouvy stanovil následující:

„Mince budou dodávány v průhledných plastových kapslích, rozměru přiměřeného pro průměr mince (16 mm), uložených v plastových etujích v červené barvě. Povrch etuje bude matný a její tvar čtvercový, s vnějšími rozměry 65 × 65 mm (obr. č. 1). Výstelka etuje pro uložení kapsle s mincí bude rovněž červená. Ve výstelce bude tvarován otvor pro kapsli s bočním výkrojem pro snadné vyjmutí kapsle s mincí z výstelky bez nutnosti otáčet etuji dnem vzhůru. Vnitřní strana horního víka bude opatřena bílým polstrováním (obr. č. 2). Na vnější straně horního víka etuje bude třířádkové logo ČNB ve zlaté barvě, aplikované ražbou přes fólii nebo jinou vhodnou technikou, na vnějším okraji horního víka etuje bude zlatý dekorativní proužek (obr. č. 1).

Všechny části obalu musejí být provedeny přesně a čistě bez otřepů (grotů) a dalších vad, které obvykle vznikají v procesu zpracování plastů. Všechny části obalů musejí být z materiálů, které nepoškozují dřevo, plasty, papír, barvy a neurychlují oxidaci kovů.

Kapsle bude vyrobena z čirého plastu, který bude přiměřeně odolný proti poškrábání a prasknutí běžnou manipulací nebo vlastní hmotností mince.

Plastová etuje bude vyrobena z plastu přiměřeně odolného mechanickým a chemickým vlivům při používání etují způsobem odpovídajícím zacházení s numismatickým materiálem.

Konkrétní odstín červené barvy etuje a výstelky stanoví odběratel na základě vzorkovníku předloženého dodavatelem.“

120.     K citovanému popisu technických parametrů zadavatel připojil níže uvedené fotografie.

121.     Úřad předně uvádí, že z dotčené přílohy návrhu smlouvy se nikterak nepodává, že by fotografie zobrazovaly výrobek konkrétního výrobce (ostatně navrhovatel v návrhu uvedené tvrdí toliko v rovině domněnky). Zadavatel dodavatelům poskytl základní technické parametry, které etuje musí splňovat, přičemž doplnil, že konkrétní barevné provedení (odstín červené barvy) výstelky a samotné etuje bude zvoleno až na základě dodavatelem předloženého vzorníku. Na základě uvedeného tak Úřad nemá za to, že by se jednalo o odkaz na výrobek konkrétního dodavatele, natož aby se jednalo o výrobek, který by zvýhodňoval určitého dodavatele. Zadavatel má vzhledem k charakteru poptávaného plnění (dodávka pamětních mincí v reprezentativním balení k 100. výročí zahájení činnosti centrální banky) pochopitelně jasnou představu (byť pravděpodobně založenou na zkušenostech z předcházejících veřejných zakázek, což ale bez dalšího samo o sobě není limitující), jak by (reprezentativní) etuje měla vypadat, a pro tyto účely dodavatelům poskytl její technické parametry a pro ilustraci připojil i příslušné fotografie.

Smluvní ujednání týkající se kapslí/etují

122.     V další části návrhu navrhovatel brojí proti čl. I odst. 3 návrhu smlouvy, v němž zadavatel stanovil, že „[m]ince a autorské odražky budou dodány v průhledných plastových kapslích a plastových etujích v červené barvě, jejichž technické parametry jsou uvedeny v příloze č. 4 této smlouvy. Logo ČNB v grafickém formátu pro účely výroby etuje poskytne dodavateli odběratel bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy. Dodavatel se zavazuje, že nepoužije podklady pro vyobrazení a logo odběratele k jinému účelu než k plnění předmětu této smlouvy. Dodavatel po ukončení této smlouvy odstraní logo ze všech svých technických zařízení a zařízení třetích osob, které se budou na plnění dle této smlouvy podílet. Konečná podoba kapslí a etují podléhá schválení odběratele.“.

123.     Navrhovatel považuje za netransparentní část ujednání, že konečná podoba kapslí a etují podléhá schválení odběratele, aniž by byly stanoveny jednoznačné podmínky pro toto schválení.

124.     Úřad uvádí, že v daném smluvním ujednání nenachází jakýkoli excesivní prvek; účelem smluvního ujednání je bezpochyby ověření, zda kapsle/etuje odpovídají stanoveným parametrům, přičemž jejich konečná podoba (zcela logicky a oprávněně) podléhá schválení zadavatele. Vyjadřuje-li pak navrhovatel v rámci námitek domněnku, že „[z]adavatel [] může při plnění veřejné zakázky dle jím nastavených obchodních podmínek selektivně přistupovat k jednotlivým dodavatelům podle svých subjektivních preferencí,“ jedná se toliko o nepodloženou spekulaci, přičemž současně nelze opomíjet, že ustálená judikatura správních soudů stojí na názoru, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 179/2018-44 ze dne 25. 11. 2019); na takový vztah se pak v obecném pohledu vztahují zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nelze tedy rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají.

125.     Navrhovatel dále brojí proti čl. V odst. 8 návrhu smlouvy, který stanoví, že „[d]odavatel je oprávněn navrhnout odběrateli změnu jednotkové ceny obalů dle odstavce 4 a 5 tohoto článku, dojde-li v důsledku postupu dle čl. III odst. 8 [viz bod 144. odůvodnění tohoto rozhodnutí] k navýšení nákladů na jeho výrobu, případně dojde k ukončení výroby některé ze součástí obalu a dodavatel bude nucen dodat jejich náhradu s minimálně stejnými nebo lepšími parametry. Cena obalu smí být v takovém případě navýšena maximálně o 50 %. Dodavatel je povinen odběrateli důvod pro změnu výše ceny písemně doložit. Úprava ceny bude provedena formou dodatku ke smlouvě a nabývá účinnosti dnem účinnosti dodatku.“.

126.     Navrhovatel shledává výše citované smluvní ujednání za nejednoznačně vymezenou výhradu změny závazku ve smyslu § 100 odst. 1 zákona.

127.     Úřad předně uvádí, že ani tuto smluvní podmínku neshledává excesivní. Smluvní ujednání lze bezpochyby klasifikovat jako pro-dodavatelské, neboť umožňuje dodavateli navrhnout změnu (navýšení) jednotkové ceny obalů (kapslí/etují) za tam uvedených situací (navýšení nákladů na výrobu z důvodu připomínek zadavatele ke vzorovým obalům; ukončení výroby některé ze součásti obalu), přičemž Úřad považuje za pochopitelné, že dodavatel musí zadavateli doložit důvody vedoucí ke změně ceny a že samotná úprava ceny bude provedena prostřednictvím dodatku ke smlouvě.

128.     Úřad však považuje za nezbytné zdůraznit, že se již neztotožňuje s tím, že by toto smluvní ujednání naplňovalo definici vyhrazené změny závazku ve smyslu § 100 odst. 1 zákona, neboť zde absentuje vymezení jednoznačných pravidel, dle kterých má být stanovena nová cena obalů (v takovém případě ani nelze uvažovat o případné aplikaci § 222 odst. 2 zákona). Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ruší zadávací řízení (viz výrok II. tohoto rozhodnutí), nepřistoupil k uložení nápravného opatření spočívajícího v zákazu uplatnění této výhrady (viz § 263 odst. 3 zákona), neboť takové nápravné opatření by bylo zjevně neúčelné/bezpředmětné.

Vymezení rozsahu předmětu plnění

129.     Zadavatel v čl. 1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace mj. uvedl, že „[p]očet dodaných mincí bude činit nejvýše 20 000 kusů celkem. Skutečně požadované množství mincí sdělí zadavatel dodavateli nejpozději do okamžiku podpisu konečného znění smlouvy.“

130.     Navrhovatel uvedené shledává netransparentním a v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, „neboť účastníkům zadávacího řízení není ve lhůtě pro podání nabídek známo, s jakým skutečným rozsahem plnění mají při přípravě své nabídky kalkulovat, a tedy ani jak rozvrhnout náklady, výrobní kapacity či dodavatelské závazky.“.

131.     Ačkoli Úřad uznává, že pro dodavatele by bylo vhodnější či příznivější, pokud by disponovali informací o garantovaném (či alespoň přibližném) minimálním množství dodávaných kusů poptávaného plnění, na druhou stranu je nutno dodat, že počet kusů (20 000) byl dodavatelům pro účely nacenění nabídky znám. K tomu Úřad doplňuje, že za situace, kdy je obdobný postup zákonem aprobován ve vztahu k rámcovým dohodám ve smyslu § 131 zákona (jejichž předpokládaná hodnota se stanoví jako souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány, přičemž reálné plnění odvisí od skutečných potřeb zadavatele v průběhu trvání rámcové dohody, a to za ceny stanovené dle rámcových podmínek), Úřad nenachází důvody, pro které by takový postup měl být shledán nezákonným u „klasických“ veřejných zakázek. Riziko dodavatele je navíc omezeno jeho možností k podpisu smlouvy nakonec v případě, že by množství plnění bylo pro něj překvapivě nízké, nepřistoupit (k tomu srov. bod 117. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

132.     Tvrzení navrhovatele o zvýhodnění stávajícího dodavatele v důsledku dotčeného smluvního ujednání je pak natolik obecné, že Úřadu při nejlepší vůli není zřejmé, jak by k tvrzenému zvýhodnění mělo dojít.

Postup při vysvětlování zadávací dokumentace a smluvní podmínky ohledně lhůty plnění

133.     Navrhovatel v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 17. 7. 2025 zadavateli položil mj. následující dotazy:

a)             „Jak bude postupováno, pokud dojde ke zdržení zadávacího řízení a smlouva nabude účinnosti později než 1. 9. 2025 (datum zahájení plnění uvedené zadavatelem ve Věstníku veřejných zakázek)?“

b)             „Jakou minimální dobu pro realizaci zadavatel dodavatelům poskytne, tj. do kdy nejpozději bude možné se zadavatelem uzavřít smlouvu?“

134.     V rámci vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 7. 2025 zadavatel odpověděl:

a)             „V případě zdržení zadávacího řízení bude zadavatel postupovat v souladu se zákonem.“

b)             „Zadavatel v této fázi zadávacího řízení nemůže určit nejzazší datum uzavření smlouvy, neboť časový průběh zadávacího řízení závisí na řádném dokončení všech úkonů v souladu se zákonem. Veškeré kroky, včetně uzavření smlouvy, budou prováděny v návaznosti na skutečný průběh řízení, a to v mezích zákona.“

135.     Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel na příslušné dotazy odpověděl pouze obecnými formulacemi, čímž se dopustil porušení zásady transparentnosti a § 98 zákona.

136.     Úřad předně uvádí, že navrhovatelem položené dotazy mají dozajista své opodstatnění, a to zejména z hlediska toho, aby dodavatelé mohli posoudit, zda má pro ně vůbec smysl ucházet se o veřejnou zakázku (s ohledem např. na již sjednané zakázky a kapacity vyčleněné na jejich realizaci). Způsob vyřízení těchto dotazů pak Úřad shledává nedostatečným, resp. rozporným se zákonem (zejména zásadou transparentnosti), neboť zadavatel na položené dotazy de facto neodpověděl, resp. odpověděl pouze ve zcela obecné rovině (např. sdělení, že zadavatel bude postupovat v případě zdržení dle zákona je nicneříkající; povinnost postupovat v zadávacím řízení dle zákona vyplývá přímo ze zákona samotného).

137.     Byť Úřad dospěl k výše uvedenému závěru, nepřistoupil k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení daného úkonu zadavatele (vysvětlení zadávací dokumentace), neboť takový postup by byl s ohledem na skutečnost, že tímto rozhodnutím dochází ke zrušení zadávacího řízení, zjevně neúčelný/bezpředmětný.

138.     Navrhovatel v rámci dané části návrhu dále brojí proti čl. IV odst. 9 návrhu smlouvy, v němž zadavatel stanovil: „Odběratel si vyhrazuje možnost prodloužit lhůtu uvedenou v odst. 3 tohoto článku[14], popř. uvedenou v příloze č. 2 této smlouvy, a to přiměřeně okolnostem, na základě písemné a odůvodněné žádosti dodavatele, ve které dodavatel doloží, že objektivně nemůže pokračovat v plnění dle této smlouvy z důvodu neposkytnutí povinné a nezbytné součinnosti odběratelem, nebo z důvodu skutečností stojících na straně dodavatele, které ani dodavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat a které sám nezpůsobil (včetně např. výpadku či zdržení v dodavatelsko-odběratelském řetězci, výpadku v pracovní síle dodavatele z důvodu opatření uložených orgány veřejné moci, nikoli však v důsledku protiprávního jednání dodavatele, zdržení v plnění jiných smluvních partnerů odběratele, kterého se plnění dle této smlouvy dotýká a které nebylo způsobeno odběratelem). Žádost dodavatele dle tohoto odstavce musí být odběrateli doručena v dostatečném předstihu před uplynutím lhůty dle odst. 3 tohoto článku a musí obsahovat i návrh jejího prodloužení, ten však není pro odběratele závazný. Úprava lhůty bude provedena formou dodatku ke smlouvě.“

139.     Citované smluvní ujednaní je dle navrhovatele rozporné s § 100 odst. 1 zákona.

140.     Úřad připomíná, že souladná s § 100 odst. 1 zákona je jen taková vyhrazená změna závazku ze smlouvy, u které jsou podmínky pro její „aktivaci“ a její obsah jednoznačně vymezeny. Tyto podmínky nejsou u posuzovaného ujednání zcela jednoznačně splněny. Především je třeba konstatovat, že dané smluvní ujednání je koncipováno toliko jako čistě subjektivní možnost zadavatele („…odběratel si vyhrazuje možnost…“, k prodloužení může dojít „přiměřeně okolnostem“). Dané ujednání by tak nebylo možno použít pro provedení změny závazku ze smlouvy s odkazem na § 222 odst. 2 zákona, Co se týká nápravy zjištěné nezákonné zadávací podmínky, odkazuje Úřad na bod 128. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Prohlídka sádrových modelů

141.     Zadavatel v čl. III odst. 5 návrhu smlouvy stanovil: „Odběratel předá (zapůjčí) dodavateli pro výrobu ZM bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy sádrové modely lícní a rubové strany ZM a zajistí potřebnou součinnost autorů při výrobě razidel. Předání sádrových modelů proběhne výhradně v sídle odběratele.“

142.     Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel se dopustil porušení zákona, když dodavatelům neumožnil (před podpisem smlouvy) prohlídku, případně jiné seznámení se sádrovými modely, které mají být podkladem pro výrobu mincí.

143.     Vzhledem k tomu, že znalost sádrových modelů nebyla nezbytná pro účely zpracování nabídky, neshledává Úřad pochybení v postupu zadavatele, který tyto dodavatelům nezpřístupnil. Namítá-li navrhovatel, že „[j]akákoli nepřesnost či vada sádrového modelu se tak přímo promítá do náročnosti ražby i do výsledné kvality dodaného plnění“, lze odkázat na vyjádření zadavatele, že „v případě, že by sádrové modely nebyly vhodné pro následnou ražbu mincí, bude se jednat o prodlení na straně zadavatele, dodavatel se do prodlení nedostává. Zadavatel současně dodává, že případné neposkytnutí součinnosti ze strany zadavatele by mohlo být důvodem pro možné prodloužení v souladu výhradou uvedenou v rámci čl. IV odst. 9 návrhu smlouvy.“.

Vymezení vad plnění

144.     Zadavatel v čl. III odst. 8 návrhu smlouvy stanovil: „Dodavatel předloží odběrateli v jeho sídle ke schválení vzorové odražky ZM v počtu 3 ks a vzorky obalů (kapsle a etuje) v počtu nejméně 1 ks společně se vzorníkem barev etují (odstíny červené barvy). Odražky a vzorky obalů musí dodavatel předložit v přiměřeném předstihu, aby mohly být dodrženy plánované termíny dodávek ZM z výroby pro případ i opakovaného neschválení předložených odražků nebo obalů odběratelem. Pokud odběratel odražky nebo vzorky obalů neodsouhlasí, je dodavatel povinen předložit do 14 dnů odražky nebo obaly nové, upravené podle připomínek odběratele. Neschválené i schválené odražky a vzorky obalů se stávají majetkem odběratele. Odběratel za ponechané vzorové odražky uhradí dodavateli cenu drahého kovu v nich obsaženého, která bude stanovena na základě aktuální světové ceny zlata (LBMA Gold Price) vyhlášené na komoditní burze v den dodání vzorových odražků odběrateli, a to dle kurzu platného v 10:30 hod. Cena v USD se pro účely úhrady přepočte na Kč směnným kurzem CZK/USD vyhlašovaným ČNB a platným ke dni dodání vzorových odražků. Dodavatel má dále právo si pro svou potřebu vyrobit stejné 2 kusy odražků, které po skončení výroby ZM předá odběrateli, nebo si je ponechá a uhradí za ně odběrateli částku ve výši prodejní ceny mince odběratele bez ceny drahého kovu stanovené dle čl. V odst. 1 písm. b) této smlouvy. Se souhlasem odběratele, uděleným v rámci procesu schvalování vzorových odražků mincí, může být na mincích umístěna značka výrobce, která se musí vždy vztahovat k místu, kde byly mince skutečně raženy.“

145.     Dle navrhovatele je předmětná smluvní podmínka netransparentní, neboť umožňuje zadavateli odmítnout převzetí vzorových odražků a vzorků obalů nejen z důvodu jejich vad ale i připomínek zadavatele, což zakládá prostor pro libovůli zadavatele.

146.     K tomu Úřad opětovně uvádí, že nelze a priori předpokládat nekalé úmysly v jednání zadavatele (viz bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jak tak činí navrhovatel. Samotné smluvní ujednání pak Úřad neshledal ani nijak excesivní. Zadavatel si jednoduše řečeno na předložených vzorcích toliko ověří, zda tyto splňují zadávací podmínky a případě že nikoli, dodavatel předloží zadavateli nové vzorky dle vznesených připomínek. V tomto duchu se ostatně vyjádřil zadavatel již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 7. 2025, když uvedl, že „[p]řipomínkami odběratele se rozumí věcné a odborné komentáře k předloženým vzorovým odražkům nebo obalům, které směřují k dosažení požadované kvality definované v příloze č. 1 a 4 návrhu smlouvy a také účelem smlouvy. Nejedná se přitom o subjektivní hodnocení, ale o odborné posouzení v souladu s požadavky zadavatele, nejde tedy o upozorňování na ‚vady‘.“.

147.     Zadavatel dále v odst. 3 přílohy č. 2 „Pracovní postup při statistické přejímce včetně vzoru protokolu“ návrhu smlouvy stanovil, že „[p]ro rozhodnutí o tom, že mince je neshodná (vadná) a bude vyřazena, slouží Katalog vad. Případné sporné otázky, týkající se rozdílů v matování nebo patinování nebo jiných, v Katalogu neuvedených skutečností, budou řešeny na úrovni expertů obou smluvních stran. Odběratel může Katalog vad aktualizovat a doplnit o nové typy vad.“. V příloze č. 5 „Katalog vad“ návrhu smlouvy pak zadavatel vymezil kategorie možných vad mincí („Cizí tělesa“, „Otřep“, „Skvrny a šmouhy“, „Vady matování“, „Vrypy a jámy“, „Deformace obruby a fabionu“, „Moiré“, „Nehomogenní materiál“, „Otisky prstů“ a „Ostatní vady“).

148.     Jelikož Katalog vad není úplný/konečný a zadavatel ho může doplňovat o nové typy vad i po uzavření smlouvy, považuje navrhovatel dané smluvní ujednání za netransparentní, nepřiměřené a v rozporu s § 36 odst. 3 zákona.

149.     Vzhledem k tomu, že nebylo povinností zadavatele učinit Katalog vad součástí smluvních podmínek (jeho poskytnutí tak lze hodnotit spíše jako projev dobré vůle zadavatele), neboť podstatné je, aby bylo plnění dodáno bez (jakýchkoli) vad, Úřad konstatuje, že neshledává v dotčeném smluvním ujednání jakýkoli rozpor se zákonem. Zadavatel dodavatelům toliko poskytl přehled nejčastějších/nejběžnějších vad, které se mohou u mincí vyskytnout, přičemž na tyto bude zaměřena kontrola kvality. Jelikož se jedná o demonstrativní výčet vad (po zadavateli lze jen stěží požadovat úplné vymezení všech myslitelných vad), považuje Úřad za logické, pokud si zadavatel vyhradil možnost jeho doplnění o další typy vad (identifikované zejména v rámci provedené kontroly, tedy po uzavření smlouvy).

Cenové podmínky pro nákup zlata

150.     Zadavatel v čl. V odst. 1 písm. b) návrhu smlouvy stanovil: „Cena za materiál nezbytný pro výrobu 1 ks střížku bude stanovena na základě aktuální světové ceny zlata (LBMA Gold Price) vyhlášené na komoditní burze v den prvního dodání mincí, a to dle kurzu platného v 10:30 hod. Cena v USD se pro účely úhrady přepočte na Kč směnným kurzem CZK/USD vyhlašovaným ČNB a platným ke dni prvního dodání mincí.“

151.     Navrhovatel je názoru, že dané smluvní ujednání „nutí dodavatele nakupovat nákladný výrobní materiál (zlato) a zároveň stanoví cenu, kterou za tento materiál mohou účtovat, čímž dodavatelům zamezuje, jakkoliv kalkulovat a omezit rizika vyplývající ze smluvního vztahu. (…) Zadavatel totiž není připraven hradit dodavatelům reálně vynaložené náklady na pořízení zlata, ale jednostranně stanovuje cenu, za kterou bude dodavatel oprávněn dodané zlato účtovat – a to zpětně ke dni prvního dodání mincí, nikoli ke dni nákupu materiálu. Tímto postupem jsou dodavatelé nuceni nést veškerá rizika cenových výkyvů na světové burze mezi okamžikem nákupu zlata a datem prvního dodání mincí, jakož i kurzová rizika plynoucí z pohybu směnného kurzu CZK/USD.“.

152.     K tomu Úřad uvádí, že byť lze dotčenou smluvní podmínku považovat za relativně „tvrdou“ v tom smyslu, že dodavatelé se mohou dostat do situace, kdy jim nebudou proplaceny veškeré náklady spojené s nákupem zlata (tj. pokud cena zlata bude ke stanovenému dni nižší než v době nákupu zlata dodavatelem), je na druhou stranu nutno dodat, že smluvní podmínka je vymezena jednoznačně a je shodná pro všechny dodavatele (všichni dodavatelé disponují stejnými výchozími podmínkami/informacemi). Současně je zcela na obchodním uvážení každého z dodavatelů, kdy nákup zlata uskuteční, přičemž lze přisvědčit zadavateli, že dodavatelé mohou při nákupu zlata využít k tomu vhodné finanční zajišťovací instrumenty. Smluvní podmínku je tedy nutno brát jako obchodní riziko nepřesahující běžnou míru, jehož vyhodnocení je na každém z dodavatelů.

153.     V tomto kontextu lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 121/2016-196 ze dne 25. 10. 2017, v němž soud vyhodnotil jako obchodní riziko (u veřejné zakázky „Výběr dopravců pro uzavření smluv o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na území Královéhradeckého kraje“, jejíž plnění má probíhat po dobu 10 let) dokonce i zadávací podmínku, v níž zadavatel nekonkretizoval okolnosti, za jakých přistoupí (může přistoupit) k regulaci cen nebo k určení jiného příjezdového a odjezdového stanoviště, a dále skutečnost, že uchazeči o danou veřejnou zakázku neměli jasnou představu o vícenákladech, které jim v budoucnu (v průběhu 10 let) mohou vzniknout v souvislosti s objížďkami. Touto optikou tedy nelze na uvedenou zadávací podmínku rovněž hledět jinak, než jako na přípustné obchodní riziko.

Závěr

154.     S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

155.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

156.     V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto tedy Úřad přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

157.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

158.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

159.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

160.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

161.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

162.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000609.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1

2.             Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] https://prazskamincovna.cz/ceske_mince_prazske_mincovny.htm

[2] https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/MO/zahajene-zakazky/p:pzvz:nazev=medaile/detail-zakazky/N006-24-V00018986

[3] https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-23-V00026235

[4] https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/zam/uzavrene-zakazky/detail-zakazky/N006-24-V00001615

[5] https://josephine.proebiz.com/sk/tender/58289/summary,

https://josephine.proebiz.com/sk/tender/63069/summary, https://josephine.proebiz.com/sk/tender/15978/summary,

https://josephine.proebiz.com/sk/tender/17429/summary

[6] https://www.muenzeoesterreich.at/eng/collect/collector-coins/gold-coins

[7] https://www.royalmint.com/shop/gold/

[8] https://www.monnaiedeparis.fr/fr/monnaies/monnaies-d-investissement-or

[9] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2618494

[10] Navrhovatel doložil Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 15. 11. 2013.

[11] Navrhovatel odkazuje příkladem na tyto webové stránky https://www.aurea.cz/etue-na-2500-kc-cnb-proof/; https://aukro.cz/zlata-mince-cnb-5000-kc-1-2-oz-mpr-kromeriz-2023-proof-7098405385; https://aukro.cz/originalni-etue-na-zlate-mince-5000-kc-cnb-mosty-hrady-1-2-oz-7007073252

[12] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 623–624.

[13] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 624.

[14] Dle čl. IV odst. 3 návrhu smlouvy „[d]odavatel dodá odběrateli vyrobené mince nejpozději 1 měsíc před termínem emise. Vyrobené ZM mohou být dodány i po dílčích dodávkách, maximálně však ve třech dnech, přičemž tyto dny na sebe nemusí bezprostředně navazovat. Poslední dílčí dodávka musí být dodána nejpozději v termínu uvedeném v první větě tohoto odstavce. Současně s mincemi bude předáno i plnění dle čl. I odst. 1 písm. c) této smlouvy.“.