číslo jednací: 37765/2025/500
spisová značka: S0519/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Opravy a údržba LRNS - záložní zdroje energií |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 18. 10. 2025 |
| Dokumenty |  2025_S0519.pdf 461 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0519/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-37765/2025/500 |
|
Brno 2. 10. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 7. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
- navrhovatel – ALTRON, a.s., IČO 64948251, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Opravy a údržba LRNS - záložní zdroje energií“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Opravy a údržba LRNS - záložní zdroje energií“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025, pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když Rozhodnutím a oznámením o zrušení zadávacího řízení ze dne 25. 6. 2025 zrušil předmětné zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, ačkoliv ve jmenovaném rozhodnutí transparentně nepopsal první důvod zrušení zadávacího řízení spočívající v tvrzené nejednoznačnosti zadávací podmínky ohledně stanovení požadavku zadavatele na způsob vyplnění tabulek ceníku služeb a druhý tam uvedený důvod zrušení zadávacího řízení spočívající v tvrzeném nepřiměřeném stanovení kvalifikačního požadavku dle čl. 3 písm. c) zadávací dokumentace jmenované veřejné zakázky nenastal, tedy jmenovaný zadavatel zrušil dotčené zadávací řízení, aniž by ve jmenovaném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně popsal a prokázal, že nastal důvod hodný zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona pro zrušení jmenovaného zadávacího řízení, čímž se současně postup jmenovaného zadavatele ve vztahu ke zrušení předmětného zadávacího řízení stal netransparentním, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší Rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 25. 6. 2025 a všechny následné úkony jmenovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Opravy a údržba LRNS - záložní zdroje energií“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025.
III.
Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1,
160 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0519/2025/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Opravy a údržba LRNS - záložní zdroje energií“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 5. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Opravy a údržba LRNS - záložní zdroje energií“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).
2. Dle bodu 1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky je předmětem plnění veřejné zakázky „závazek poskytovatele provádět pro objednatele pravidelné zákonné revize, pravidelné preventivní údržby, profylaktické prohlídky, zátěžové testy, defektace a následné odstraňování závad leteckých pozemních zařízení […] v souladu s platnou technickou dokumentací výrobce náhradních zdrojů elektrických zařízení.“
3. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky, mj. i nabídku dodavatele ALTRON, a.s., IČO 64948251, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 00 Praha (dále jen „navrhovatel“).
4. Dne 25. 6. 2025 zadavatel prostřednícím Rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o zrušení“) rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a uvedené rozhodnutí téhož dne odeslal prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje účastníkům zadávacího řízení.
5. Dne 9. 7. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí o zrušení (dále jen „námitky“).
6. Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2025, které bylo navrhovateli doručeno dne 14. 7. 2025, zadavatel námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasí s odůvodněním rozhodnutí o námitkách a považuje jej za nesprávné, resp. v rozporu se zákonem, podal dne 23. 7. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 23. 7. 2025.
II. OBSAH NÁVRHU
8. Návrh směřuje proti rozhodnutí o zrušení, které je dle navrhovatele v rozporu se zákonem, konkrétně v rozporu s § 6 zákona, § 127 odst. 2 písm. d) zákona i § 113 zákona, a v tomto důsledku i proti rozhodnutí o námitkách.
9. Navrhovatel nejprve shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení včetně objasňování jím stanovené nabídkové ceny v návaznosti na žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany zadavatele.
10. K prvnímu důvodu pro zrušení zadávacího řízení uvedenému v rozhodnutí o zrušení, jež by měl spočívat v nejednoznačnosti požadavku na způsob vyplnění tabulek ceníku, navrhovatel uvádí, že odůvodnění je neúplné a nepřezkoumatelné, když zadavatel neuvedl, jaký dvojí výklad zadávací dokumentace umožňuje ani jakého konkrétního ustanovení zadávací dokumentace se tento dvojí výklad týká. Dle navrhovatele vyplňování jednoduché tabulky ceníku nemohlo vyvolat žádné pochybnosti, jaké údaje (hodnoty) do něj mají dodavatelé uvádět a k čemu se tyto hodnoty mají vztahovat. Navrhovatel zároveň uvádí, že důvod zvláštního zřetele není ani případné posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nabídky navrhovatele, neboť zadavateli poskytl její řádné zdůvodnění.
11. Ke druhému důvodu pro zrušení zadávacího řízení uvedenému v rozhodnutí o zrušení, jež by měl spočívat v nepřiměřenosti požadavku na osvědčení, navrhovatel uvádí, že předmětný požadavek technické kvalifikace, tedy požadavek na předložení osvědčení k „vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám“ zadavatel stanovil v dřívějším zadávacím řízení s obdobným předmětem veřejné zakázky, kdy došlo k řádnému vyhodnocení a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Současně navrhovatel poukázal na odkaz zadavatele na jeho vlastní vyhlášku č. 154/2011 Sb., o vojenské letecké technice, schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky, provádění pravidelných technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenské letecké techniky, provozování a kontrolách vojenské letecké techniky a pověřování a osvědčování právnických a fyzických osob, a o vojenském leteckém rejstříku (o vojenské letecké technice) [dále jen „vyhláška č. 154/2011“], potažmo i zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách české republiky (dále jen „zákon o ozbrojených silách ČR“), kde je stanoven rozsah, v jakém se osvědčení vydává, kdy dle navrhovatele musel být všem účastníkům zadávacího řízení (jakožto držitelům předmětného osvědčení) rozsah požadovaného osvědčení zřejmý a v případě, že by měl jakýkoliv jiný dodavatel zájem brojit proti tomuto požadavku, mohl podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, nicméně tak se nestalo, tedy zjevně obsah zadávací dokumentace nevyvolal u žádného dodavatele pochybnosti o tom ,co chtěl zadavatel prověřovat.
12. Navrhovatel tak shrnuje, že zadavatel zrušil zadávací řízení, aniž by byly splněny podmínky dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž současně porušil pravidla pro posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 zákona, když mimořádně nízká nabídková cena nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Současně má navrhovatel za to, že postup zadavatele představuje i porušení § 6 zákona, zejména porušení zásady transparentnosti a nediskriminace, neboť zrušení zadávacího řízení má být opatřením ultima ratio a má být řádně odůvodněno, přičemž dle navrhovatele není zadavatelovo zdůvodnění zrušení zadávacího řízení dostatečné, neboť důvody zvláštního zřetele nejsou dostatečně popsány, není ani určen okamžik, od něhož zadavatel odvozuje výskyt těchto důvodů a stručná a obecná formulace činí zrušení zadávacího řízení nepřezkoumatelné a nekontrolovatelné. Navrhovatel je přesvědčen, že neoptimální stanovení zadávacích podmínek, které ovšem není v rozporu s účelem zadávacího řízení nebo se zákonem a které zadavatel identifikoval až v momentu hodnocení či posouzení nabídek, není samo o sobě důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Dle navrhovatele zcela absentuje příčinná souvislost mezi uvedenými skutečnostmi a rozhodnutím zadavatele zrušit zadávací řízení. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení nespecifikoval, v čem se změnila situace, která existovala při zahájení zadávacího řízení, ani jak se tyto konkrétní změny promítly do jeho úvahy o existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, či jakým způsobem mají být tyto důvody natolik intenzivní, aby zdůvodnili zrušení zadávacího řízení.
13. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí o zrušení a rozhodnutí o námitkách, neboť mu, jakožto dodavateli s nejnižší nabídkovou cenou, byla způsobena újma spočívající ve znemožnění uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
14. Navrhovatel závěrem uvádí, že složil kauci ve výši 100 000 Kč podle 255 odst. 1 věty třetí zákona, a to především z procesní opatrnosti, neboť s ohledem na konstrukci nabídkové ceny a hodnocení není s to jednoznačně stanovit, zda má být v případě návrhu složena kauce v tzv. paušální výši (jak učinil navrhovatel), či zda má být vypočtena podle § 255 odst. 1. věty první zákona ve výši (v tomto případě s ohledem na nízkou nabídkovou cenu) 50 000 Kč.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
15. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 23. 7. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
16. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 25. 7. 2025.
18. Usnesením ze dne 25. 7. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
19. Dne 31. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 30. 7. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu”).
Vyjádření zadavatele k návrhu
20. Zadavatel ve vyjádření k návrhu odkazuje na rozhodnutí o námitkách, dále nicméně považuje za nezbytné doplnit svou argumentaci o relevantní skutečnosti [Úřad tedy níže uvádí shrnutí rozhodnutí o námitkách i vyjádření zadavatele k návrhu – pozn. Úřadu].
21. Zadavatel obecně k argumentaci navrhovatele poukazující na předchozí zadávacím řízení uvádí, že s odkazem na rozhodovací praxi předsedy Úřadu nelze zákonnost nyní posuzovaného postupu posuzovat s ohledem na již proběhlé zadávací řízení.
22. K otázce dvojího výkladu ceníku služeb zadavatel uvádí, že zjevná možnost dvojí interpretace ceníku vyplývá již ze samotných nabídek, kdy dvě obdržené nabídky obsahují nabídkovou cenu v rámci tisíců Kč a dvě v rámci milionů Kč. Dle zadavatele je tedy zjevné, že účastníci zadávacího řízení přistoupili ke kalkulaci nabídkové ceny odlišně. Tato míra rozdílu mezi jednotlivými dvojicemi nabídek musela být dle zadavatele zjevná všem účastníkům zadávacího řízení, neboť byly všem účastníkům zpřístupněny údaje z nabídek sdělením ze dne 16. 6. 2025. Uvedená situace dle zadavatele vznikla nedostatečným vymezením obsahu oceňovaných činností, kdy dva z účastníků ocenili každý úkon zvlášť, zatímco druzí dva účastníci počítali s provedením více úkonů v rámci jednoho servisního zásahu (což plyne z odpovědí těchto účastníků zadávacího řízení na žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny). Zadavatel uvádí, že možnost provádění více úkonů v rámci jednoho servisního zákroku jakkoliv nenaznačil, resp. negarantoval. Zadavatel považuje za zcela reálné, že bude proveden pouze jeden úkon (jeden typ revize), kdy v takovém případě by došlo v případě levnějších nabídek k fakturaci pouze desítek korun za provedení úkonu. Zadavatel dovozuje, že porušil zásadu diskriminace, když tímto postupem zvýhodnil některé účastníky zadávacího řízení. Ve vztahu k odkazu na předchozí zadávací řízení zadavatel zároveň již v rozhodnutí o námitkách nad rámec nesouvislosti již proběhlého a nyní vedeného zadávacího řízení zdůrazňuje rozdílné nastavení hodnotících kritérií, kdy v předcházející veřejné zakázce bylo předmětem hodnocení součtové ocenění náhradních dílů, zatímco v nynější veřejné zakázce je hodnocena cena za jednotlivé úkony při jejich modelovém počtu, tedy tvrzení o obdobnosti obou zadávacích řízení je dle zadavatele neopodstatněné.
23. K namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o zrušení zadavatel uvádí, že dle jeho přesvědčení dostatečně vymezil způsob, jakým došlo k naplnění § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zadavatel dále uvádí, že ačkoliv neuvedl přesný moment vzniku důvodu zvláštního zřetele, jak namítá navrhovatel v návrhu, je zjevné, že se existence důvodů hodných zvláštního zřetele projevila až po úkonu otevření nabídek, neboť se oba důvody projevily až na základě obsahu nabídek jednotlivých účastníků. Zadavatel považuje oba důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení za dostatečně popsané a oprávněné.
24. Ve vztahu ke druhému důvodu zrušení zadávacího řízení zadavatel rozporuje relevanci dříve proběhlého zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění a dodává, že až v průběhu zadávacího řízení dospěl k názoru, že rozsah požadovaného osvědčení neodpovídá předmětu veřejné zakázky. Zadavatele dále uvádí, že nepovažuje odkaz navrhovatele na vyhlášku č. 154/2011 za relevantní, když nevidí důvod, jakým by tam uvedené skutečnosti měly poradit účastníkům zadávacího řízení v tom, že činnosti nemusí odpovídat tomu, co bylo v zadávací dokumentaci, přičemž i zákon o ozbrojených silách ČR definuje pouze plný rozsah činností, k nimž může být subjekt osvědčen, obdobně jako to učinil zadavatel v zadávací dokumentaci. Zadavatel pak připouští, že účastníci zadávacího řízení teoreticky mohli na základě předmětu plnění dovodit, že zadavatel nemínil požadovat osvědčení v plném rozsahu činností, jelikož některé nejsou s předmětem plnění věcně spojeny, nicméně to nemůže nahradit povinnost zadavatele vymezit podmínky jednoznačně a správně. Zadavatel dále doplňuje, že skutečnost, že nebyla v tomto rozsahu podána žádost o vysvětlení sama o sobě neprokazuje, že požadavek nevyvolává pochybnosti či že je všem potenciálním dodavatelům srozumitelný. Zadavatel zároveň podotýká, že požadavek mohl způsobit neúčast potenciálního dodavatele v zadávacím řízení, čímž by došlo k narušení hospodářské soutěže. Zadavatel dále uvádí, že v případě, že by v zadávacím řízení pokračoval, by musel navrhovatele, shodně jako veškeré ostatní účastníky zadávacího řízení, vyloučit, neboť nepředložili osvědčení v celém požadovaném rozsahu. Na základě této skutečnosti zadavatel dovozuje, že navrhovateli ani nemohla vzniknout újma zrušením zadávacího řízení, neboť by s ním nemohla být uzavřena smlouva. Zadavatel také konstatuje, že v situaci, kdy zadavatel zjistí takové pochybení až ve fázi po skončení lhůty pro podání nabídek, se mu již nenabízí žádný jiný možný způsob nápravy než zrušení stávajícího zadávacího řízení a vyhlášení nového. Zadavatel se zároveň vymezuje proti argumentaci navrhovatele, že zadavatel mohl posoudit osvědčení předložená účastníky pouze v rozsahu činností nutných k realizaci veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že takový postup by nebyl v souladu se zněním zadávací dokumentace a zákona a nemohl by tímto narovnat svou nesplněnou povinnost přiměřeně nastavit kvalifikační požadavky v zadávací dokumentaci.
25. Zadavatel tak trvá na zákonnosti svého postupu a má za to, že rozhodnutí o zrušení bylo v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona a že při zrušení zákony neporušil ani základní zásady dle § 6 zákona.
Další průběh správního řízení
26. Usnesením ze dne 15. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 21. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 8. 2025 (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí”). Zadavatel se k podkladům rozhodnutí v Úřadem stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
27. Navrhovatel se vyjadřuje k podkladům rozhodnutí, zejména k vyjádření zadavatele k návrhu.
28. Navrhovatel trvá na svých tvrzeních uvedených v návrhu, přičemž dále uvádí, že zadavatel dostatečně nevypořádal skutečnost, že předmětem správního řízení není toliko posouzení validity jednotlivých důvodů rozvedených v rozhodnutí o námitkách, nýbrž přezkum zákonnosti, zejména pak transparentnosti, samotného rozhodnutí o zrušení. Rozšířené zdůvodnění jednotlivých důvodů rozhodnutí o zrušení tak již nemůže zhojit jeho případné nedostatky.
29. Ve vztahu k cenotvorbě je navrhovatel přesvědčen, že cenotvorba je zcela v dispozici každého dodavatele, a současně se navrhovatel neztotožňuje se závěrem zadavatele, že by formulace ceníku služeb měla být nedostatečná či nejasná, respektive že by různá cenotvorba měla být důsledkem nedostatečné specifikace úkonů – to jsou dle navrhovatele pouze domněnky zadavatele. Navrhovatel i nadále považuje svou nabídkovou cenu za reálnou, založenou na jeho dlouholeté zkušenosti v oboru, přičemž se ohrazuje proti tvrzení, že by nevěděl či nepočítal s možností provedením pouze jednoho úkonu, když této možnosti si byl vědom a případnou souběžnost prováděných úkonů uvedl ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny pouze za účelem přiblížení možných důvodů pro cenotvorbu navrhovatele.
30. Současně navrhovatel uvádí, že zadavatel dle jeho přesvědčení ani ve vyjádření zadavatel k návrhu nerozvádí důvody ospravedlňující rozhodnutí o zrušení, kdy v uvedeném vyjádření zadavatel sice tvrdí, že je zřejmé, kdy se o důvodech pro zrušení zadávacího řízení dozvěděl, nicméně dle navrhovatele není uvedeno, z čeho má být tento okamžik dostatečně zřejmý. Na rozdíl od zadavatele je navrhovatel přesvědčen, že případné pochybnosti zadavatele ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny odpadly v rámci jejího objasnění a v případě, že by měl zadavatel další pochybnosti, měl přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení, nebo mohl pokračovat v zadávacím řízení, když cenotvorba nabídkových cen nezakládá oprávnění ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona (nelze ji považovat za důvod hodný zvláštního zřetele).
31. Ve vztahu k požadavku na osvědčení k prokázání technické kvalifikace navrhovatel uvádí, že tento důvod pro zrušení zadávacího řízení vůbec nenastal, když všichni účastníci zadávacího řízení předložili osvědčení v rozsahu týkajícím se předmětu veřejné zakázky (jak shodně učinili i v předchozím zadávacím řízení). K argumentaci zadavatele, že navrhovateli musela být zřejmá překážka pro jeho výběr kvůli nesplnění kvalifikace, navrhovatel uvádí, že dle jeho přesvědčení zadavatel mohl využít institutu objasnění nabídek, neboť osvědčení nebylo předmětem hodnoticích kritérií, nebo mohl ponechat nesoulad znění zadávací podmínky a osvědčení skutečně nutných k realizaci veřejné zakázky „bez reakce“ (jak učinil i v předchozím zadávacím řízení).
32. Navrhovatel ve svém vyjádření závěrem opakuje, že odůvodnění uvedené v rozhodnutí o zrušení je netransparentní a nedostatečné a že jednotlivé důvody zároveň nelze vnímat jako zřejmé, objektivní a mimořádné.
Další průběh správního řízení
33. Rozhodnutím ze dne 8. 9. 2025 uložil Úřad zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0519/2025/VZ.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
34. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření účastníků správního řízení, na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí.
35. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K aktivní legitimaci navrhovatele
36. Před posouzením samotného návrhu Úřad provedl posouzení aktivní legitimace navrhovatele, neboť zadavatelem byla v rozhodnutí o námitkách i ve vyjádření k návrhu vznesena připomínka, že s ohledem na předložení nedostatečného osvědčení podle zákona § 35n odst. 1 písm. b) zákona o ozbrojených silách ČR neprokázal navrhovatel svou kvalifikaci v rozsahu požadovaném zadávací dokumentací, a tudíž mu nemohla být způsobena tvrzená újma.
37. K uvedenému Úřad předně uvádí, že aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se odvíjí od legitimace k podání námitek, přičemž podmínky aktivní legitimace k podání námitek plynou z § 241 odst. 1 zákona. Dle citovaného ustanovení zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma (obdobně je stanoveno i pro případ podání návrhu dle § 250 odst. 1 zákona ve spojení s § 251 odst. 1 zákona). Podle § 241 odst. 3 zákona pak platí, že pokud jde o námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může je podat pouze účastník zadávacího řízení.
38. Na základě ustálené praxe Úřadu, resp. jeho předsedy a správních soudů platí, že aktivní legitimaci k podání námitek, potažmo návrhu je nutné vykládat extenzivně, neboť je žádoucí, aby přezkumné řízení před dozorovým orgánem bylo dostupné co nejširšímu okruhu dodavatelů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 48/2013-272 ze dne 30. 5. 2014 či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 239/2024–70 ze dne 26. 6. 2025). V tomto kontextu tak platí, že aktivně legitimován je obecně dodavatel, který je alespoň potenciálně způsobilý plnit (třeba i dílčí) část předmětu veřejné zakázky s ohledem na činnost dodavatele, z čehož lze dovodit alespoň teoretickou možnost jejího získání a podílení se na jejím plnění, kdy není potřeba dokládat skutečnou schopnost veřejnou zakázku plnit, resp. jeho kvalifikovanost (srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j ÚOHS-45805/2023/163 ze dne 20. 11. 2023 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0129/2023/VZ). Současně je také irelevantní otázka úspěšnosti (pozdějšího) prokázání splnění kvalifikace účastníkem zadávacího řízení, kdy k uvedenému lze odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-36984/2023/161 ze dne 3. 10. 2023 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0100/2023/VZ, v němž předseda Úřadu konstatoval, že se „nabízí úvaha ilustrující nesprávnost argumentace vybraného dodavatele, který dovozuje absenci aktivní legitimace z toho, že navrhovatel nemá splňovat podmínky technické kvalifikace, a tudíž pro něj fakticky nebylo možné stát se vybraným dodavatelem. Pokud by obecně byl přijat takovýto názor, pak by bylo prakticky nemožné meritorním rozhodnutím ukončit jakékoliv správní řízení, kde by Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel nesplnil kritéria kvalifikace, když by ho musel ukončit právě pro absenci aktivní legitimace.“
39. Ke shora uvedeným podmínkám aktivní legitimace Úřad konstatuje, že v šetřeném případě je mj. s ohledem na předmět podnikání navrhovatele nesporné, že navrhovatel je dodavatelem ve smyslu § 5 zákona, resp. relevantním dodavatelem poskytujícím zadavatelem poptávané plnění, a rovněž není sporu o tom, že se v případě navrhovatele jedná o účastníka šetřeného zadávacího řízení. S ohledem na postavení navrhovatele jakožto účastníka zadávacího řízení je pak zřejmé, že případnou nezákonností rozhodnutí o zrušení, kterou navrhovatel namítá, mu již z logiky věci hrozí újma spočívající v nemožnosti získat veřejnou zakázku, přičemž uvedenou újmu navrhovatel rovněž specifikoval i v námitkách, a to i s poukazem na podání nejvýhodnější nabídky. Současně je třeba akcentovat právě tu skutečnost, že navrhovatel je stále účastníkem zadávacího řízení, kdy jeho nabídka nebyla doposud zadavatelem posouzena s důsledkem případného vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (proti němuž by se také navrhovatel mohl legitimně bránit námitkami a návrhem u Úřadu), tudíž závěr zadavatele o nedostatečné kvalifikaci navrhovatele není ani podpořen řádným posouzením jeho nabídky. V tomto kontextu lze také uvést, že Úřad se neztotožňuje s výkladem zadávací podmínky obsahující požadavek na předložení příslušné certifikace, jak jej předložil zadavatel, na základě čehož zadavatel dovozuje údajné nesplnění dotčeného kvalifikačního požadavku, kdy dle Úřadu pro splnění této kvalifikační podmínky postačovalo předložení certifikace pro jakoukoliv z vyjmenovaných činností, jak bude blíže rozebráno dále, což navrhovatel učinil, tedy i proto dotčená námitka nedostatku újmy na straně navrhovatele není přiléhavá. Zároveň však Úřad podotýká, že i v případě posouzení nabídky navrhovatele jako nevyhovující podmínkám kvalifikace nelze v současné chvíli vyloučit např. doplnění prokázání kvalifikace ze strany navrhovatele, případně prostřednictvím jiných osob, a tudíž možnost uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, jejíž odepření zrušením zadávacího řízení zakládá újmu způsobenou navrhovateli.
40. S ohledem na vše uvedené se tedy Úřad nemůže ztotožnit s námitkou zadavatele, že by neměl být navrhovatel aktivně legitimován k podání návrhu pouze z důvodu, že by neměl splnit jeden z kvalifikačních požadavků zadavatele, když, jak bylo v obecnosti konstatováno výše, je relevantním dodavatelem a účastníkem šetřeného zadávacího řízení, a tedy mu zcela jistě hrozí případným nezákonným zrušením zadávacího řízení újma.
K výši složené kauce
41. Dříve než Úřad přistoupí k posouzení samotného merita návrhu, považuje za významné se také vypořádat s procesní otázku vznesenou navrhovatelem v návrhu, týkající se správné výše kauce skládané společně s návrhem. Dle výpisu z Účtu Úřadu složil navrhovatel spolu s podáním návrhu dne 23. 7. 2025 kauci ve výši 100 000 Kč.
42. Podle § 255 odst. 1 zákona platí, že ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel, nejde-li o případ podle § 255 odst. 2 zákona, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. Za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
43. Podle čl. 12 „hodnocení nabídek“ bodu 12.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky budou nabídky hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, a to podle nejnižší celkové nabídkové ceny v Kč bez DPH za předpokládaný počet úkonů stanovených jen pro účely hodnocení nabídek uvedený v tabulce č. 2 „Cena pevných sazeb“ v příloze č. 2 „Ceník služeb“ (dále jen „ceník služeb“) přílohy č. 1 zadávací dokumentace – návrhu smlouvy (dále jen „návrh smlouvy“).
44. Dle čl. IV. odst. 2 návrhu smlouvy poskytovatel zahájí poskytování dílčích plnění po nabytí účinnosti smlouvy, nejdříve však dnem 1. prosince 2025 a jejich poskytování ukončí nejpozději dne 30. listopadu 2031 včetně nebo vyčerpáním celkového finančního limitu dle čl. V. odst. 1 návrhu smlouvy, a to v závislosti na tom, co nastane dříve.
45. Dle nabídky navrhovatele je nabídková cena v tabulce č. 2 ceníku služeb stanovena na částku 9 466 Kč za jeden rok plnění, resp. za předpokládaný počet úkonů.
46. Úřad s ohledem na výše uvedené uvádí, že jelikož jakožto nabídkovou cenu zadavatel hodnotil cenu uvedenou v tabulce č. 2 ceníku služeb, právě tato by ve smyslu § 255 odst. 1 zákona měla být základem pro výpočet kauce (k tomu srov. i rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-29807/2023/161 ze dne 9. 8. 2023 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0090/2023/VZ). S ohledem na to, že se však jedná o cenu pouze za jeden rok plnění, kdy však smlouva je uzavírána na maximální dobu trvání v délce 7 let, je dle Úřadu třeba vypočítat nabídkovou cenu za celou dobu plnění veřejné zakázky, a to tak, že hodnocená nabídková cena podle tabulky č. 2 ceníku služeb za jeden rok plnění bude přepočtená na maximální dobu plnění veřejné zakázky. Úřad tedy uzavírá, že nabídková cena za celou dobu plnění veřejné zakázky navrhovatele, z níž má být skládána kauce, je v šetřeném případě zjistitelná vynásobením roční nabídkové ceny bez DPH (9 466 Kč bez DPH) a maximálním počtem let trvání závazku (7), kdy tato činí 66 262 Kč bez DPH. 1 % z této částky odpovídá 662,62 Kč. Výše kauce tedy, podle § 255 odst. 1 věty první zákona, odpovídá 50 000 Kč, neboť výše kauce nemůže být nižší. Úřad shledal, že navrhovatel složil kauci v dostatečné výši (s přeplatkem).
K výroku I. rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
47. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
48. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
49. Podle § 128 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.
50. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.
51. Podle § 35n odst. 1 písm. b) zákona o ozbrojených silách ČR platí, že Ministerstvo obrany může právnickou nebo fyzickou osobu osvědčit k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, řízení zachování letové způsobilosti, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám vojenské letecké techniky.
52. Podle § 35n odst. 2 platí, že právnická nebo fyzická osoba může být pověřena nebo osvědčena k činnostem podle § 35n odst. 1 zákona o ozbrojených silách ČR, pokud
a) splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,
b) má k činnostem potřebné technické a stavebně-technické vybavení,
c) zajistí, aby uvedené činnosti prováděly odborně způsobilé fyzické osoby,
d) je držitelem projektové nebo výrobní technické dokumentace s výjimkou činností spočívajících ve vývoji a projektování vojenské letecké techniky.
53. Podle přílohy č. 1, statě Vojenská letecká pozemní zařízení, vyhlášky č. 154/2011 se vojenská letecká pozemní zařízení posuzují a osvědčují jako celek a osvědčením pro tento typ výrobku se současně uznává i způsobilost jeho konstrukčních částí a celků, které jsou v leteckém pozemním zařízení standardně zastavěny se schváleným typem, kdy podle bodu 6.7. uvedené části vyhlášky č. 154/2011 schválení poléhají pozemní záložní zdroje elektrické energie (elektrocentrály, nepřerušované zdroje napájení).
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku
54. Dle čl. 1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky je předmětem plnění veřejné zakázky „závazek poskytovatele provádět pro objednatele pravidelné zákonné revize, pravidelné preventivní údržby, profylaktické prohlídky, zátěžové testy, defektace a následné odstraňování závad leteckých pozemních zařízení […] v souladu s platnou technickou dokumentací výrobce náhradních zdrojů elektrických zařízení.“
55. Dle čl. 3. „Požadavky na prokázání kvalifikace“ písm. c) zadávací dokumentace veřejné zakázky předkládá dodavatel k prokázání technické kvalifikace podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona mj. “Osvědčení k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám vojenských pozemních zařízení podle přílohy č. 1, stať Vojenská letecká pozemní zařízení, bod 6.7 vyhlášky MO č. 154/2011 Sb., o vojenské letecké technice, schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky, provádění pravidelných technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenské letecké techniky, provozování a kontrolách vojenské letecké techniky a pověřování a osvědčování právnických a fyzických osob, a o vojenském leteckém rejstříku, ve znění pozdějších předpisů, které vydává Odbor dohledu nad vojenským letectvím Sekce průmyslové spolupráce MO (dále jen „ODVL SPSp MO“) podle §35n zákona č. 219/199 Sb., o ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.“
56. Z nabídek účastníků zadávacího řízení vyplývá, že všichni účastníci zadávacího řízení předložili osvědčení podle § 35n zákona o ozbrojených silách ČR k instalacím, údržbě a opravám vojenských leteckých pozemních zařízení, přičemž dva z účastníků zadávacího řízení dále předložili i osvědčení podle § 35n zákona o ozbrojených silách ČR k projektování instalací vojenských pozemních zařízení.
57. Dne 16. 6. 2025 zaslal zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje účastníkům zadávacího řízení Sdělení údajů z nabídek z téhož dne, v němž podle § 109 odst. 3 zákona uvedl údaje z nabídek odpovídající celkové nabídkové ceně v Kč bez DPH.
58. Dle rozhodnutí o zrušení zadavatel zrušil zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona z důvodů:
1. „nejednoznačnosti zadávací podmínky, která měla vliv na hodnocení nabídek, spočívající ve stanovení požadavku zadavatele na způsob vyplnění tabulek ceníku, která připouští dvojí výklad;
2. chybného požadavku zadavatele na prokázání kvalifikace na předložení osvědčení k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám. Správně měl být požadavek omezen na předložení osvědčení k projektování, instalaci, údržbě a opravám. Zadavatel tedy tento požadavek kvalifikace stanovil v rozporu se zásadou přiměřenosti, jelikož požadované osvědčení nebylo svým rozsahem přiměřené ve vztahu k předmětu VZ a mělo vliv na posouzení nabídek.“
Právní posouzení
59. Úřad uvádí, že s ohledem na podaný návrh je ve správním řízení předmětem přezkumu oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení měly vyskytnout důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
60. Předně Úřad konstatuje, že zadavatel je povinen v průběhu celého zadávacího řízení dodržovat zásadu transparentnosti jako jednu ze základních zásad zadávacího řízení. Je tak na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný.
61. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 112/2018 – 110 ze dne 22. 12. 2020, „[u]čelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách [...]“. Je tedy nepochybně nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení výše uvedené zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tak obstojí pouze takové odůvodnění zrušení zadávacího řízení, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné.
62. § 127 odst. 2 písm. d) zákona pak pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by proto mělo obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a současně by z něj mělo být patrné, že okamžik výskytu důvodů hodných zvláštního zřetele, respektive okamžik, s nímž zadavatel spojuje vznik důvodů hodných zvláštního zřetele, nastal v průběhu zadávacího řízení (k tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j ÚOHS-18633/2024/161 ze dne 9. 5. 2024 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0046/2024/VZ či rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-30119/2024/163 ze dne 13. 8. 2024 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0121/2024/VZ). Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr právě konkrétní skutkové okolnosti případu (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023). Důvody hodné zvláštního zřetele je tak třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Zároveň je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval.
63. Z konzistentní rozhodovací praxe Úřadu (srov. např. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0016/2023/VZ, č. j. ÚOHS-10655/2024/163 ze dne 14. 3. 2024 či rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0149/2023, č. j. ÚOHS-00745/2024/162 ze dne 9. 1. 2024) zároveň vyplývá, že důvody zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení musí být, za účelem zachování transparentnosti, uvedeny již v samotném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel musí důvody zrušení zadávacího řízení dostatečně robustně odůvodnit tak, aby byl naplněn limit přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele. Shodně se vyjádřil předseda Úřadu např. v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0074/2023/VZ, č. j. ÚOHS-29848/2023/162 ze dne 9. 8. 2023, ve kterém zároveň uvedl, že „[p]rávě rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je totiž předmětem přezkumu, nikoliv případné následné rozhodnutí o námitkách, neboť rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je úkonem, které zadavatel zveřejňuje a tím předkládá veřejnosti.“ Při posuzování validity důvodů pro zrušení zadávacího řízení je tak nutné odhlédnout od veškerých informací, které byly adresátům sděleny později v rámci ochrany dodavatele proti postupu zadavatele.
64. V projednávaném případě Úřad v prvé řadě zkoumal, zda zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dodržel zásadu transparentnosti či nikoliv, resp. zda zadavatel v předmětném rozhodnutí formuloval důvody zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, tedy dostatečně podrobně a tím i přezkoumatelně. Pokud ano, pak Úřad zkoumal, zda byl zadavatelem prezentovaný důvod pro zrušení zadávacího řízení v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
65. V rozhodnutí o zrušení zadavatel uvedl, že „[…] ruší zadávací řízení v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona, z důvodů:
1. nejednoznačnosti zadávací podmínky, která měla vliv na hodnocení nabídek, spočívající ve stanovení požadavku zadavatele na způsob vyplnění tabulek ceníku, která připouští dvojí výklad;
2. chybného požadavku zadavatele na prokázaní kvalifikace na předložení osvědčení k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám. Správně měl být požadavek omezen na předložení osvědčení k projektování, instalaci, údržbě a opravám. Zadavatel tedy tento požadavek kvalifikace stanovil v rozporu se zásadou přiměřenosti, jelikož požadované osvědčení nebylo svým rozsahem přiměřené ve vztahu k předmětu VZ a mělo vliv na posouzení nabídek.“
Žádné bližší odůvodnění jednotlivých důvodů zadavatel v rámci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvádí.
66. Ve vztahu k důvodu možnosti rozdílného ocenění nabídkových cen Úřad konstatuje, že míra zdůvodnění prvního důvodu pro zrušení zadávací řízení není dostatečná. V tomto případě zadavatel poskytl pouze stručné a nejednoznačné nastínění důvodu, který shledává hodný zvláštního zřetele, když uvedl, že se měla objevit nejednoznačnost zadávací podmínky „spočívající ve stanovení požadavku zadavatele na způsob vyplnění tabulek ceníku“, která připouští dvojí výklad. Ze zadavatelem předestřeného zdůvodnění ovšem nevyplývá jeho širší kontext tak, aby bylo možné posoudit jeho věcnou oprávněnost. Předně totiž z takového zdůvodnění vůbec nevyplývá, jaké zadávací podmínky by se měla nejednoznačnost týkat, resp. jaký požadavek zadavatele na způsob vyplnění tabulek ceníku služeb by měl být nejednoznačný. Současně není ani zřejmé, jaká by to měla být jednoznačnost, resp. jaký dvojí výklad v tomto kontextu zadavatel shledává. Není tak vůbec zřejmé, k čemu konkrétně zadavatel údajnou nejednoznačnost a možnost dvojího výkladu vztahuje, přičemž za takové situace ani nelze posoudit, zda opravdu taková situace nastala a jaký případně měla dopad do zadávacího řízení, popř. hodnocení nabídek. V tomto kontextu tedy Úřad souhlasí s námitkou navrhovatele, že v rozhodnutí o zrušení není tento důvod pro zrušení zadávacího řízení dostatečně transparentně popsán.
67. Zadavatel v rámci pozdějších vyjádření (rozhodnutí o námitkách a vyjádření zadavatele k návrhu) sice přiblížil, v čem konkrétně dle něj tkvěl důvod pro zrušení zadávacího řízení, respektive jak dospěl ke svému závěru prezentovanému v rozhodnutí o zrušení. V rozhodnutí o námitkách konstatoval, že došlo ke zpracování nabídkových cen dvěma odlišnými přístupy a dvě nabídkové ceny byly v řádu tisíců Kč, zatímco další dvě v řádu milionů Kč, kdy zadavatel má za to, že tato situace vznikla kvůli nedostatečné specifikaci úkonů, které měly být předmětem ocenění. Ve vyjádření k návrhu k tomu zadavatel dodal, že k tomuto závěru dospěl na základě zdůvodnění stanovení nabídkové ceny ze strany dvou uchazečů s nižšími nabídkovými cenami, kteří zmiňovali možnost provádění více úkonů (činností) najednou, přičemž však zadavatel v zadávací dokumentaci nikterak nenaznačil, že bude garantováno provedení více úkonů současně. Nicméně, jak Úřad nastínil výše, zdůvodnění zrušení zadávacího řízení musí být zjevné již ze samotného rozhodnutí o zrušení.
68. Argumentuje-li pak zadavatel skutečností, že účastníkům zadávacího řízení byly sděleny údaje z nabídek, a tudíž jim muselo být zjevné, v čem daný rozdílný výklad tabulek ceníku služeb spočívá, a tedy v čem spočívá i důvod pro zrušení zadávacího řízení, musí Úřad se závěry zadavatele nesouhlasit. Ačkoliv ze sdělených údajů z nabídek bylo účastníkům zadávacího řízení dozajista patrné, že došlo k rozdílnému stanovení nabídkové ceny, nemůže být jim z pouhých dat zřejmé, z jakého důvodu tato skutečnost nastala (zda se jedná například o cílenou konkurenční obchodní taktiku, či o prostou chybu dvou účastníků zadávacího řízení, která by mohla mít za následek jejich vyloučení ze zadávacího řízení atp.) a už vůbec ne, že tato skutečnost byla právě tou skutečností, na základě níž zadavatel dovodil údajnou nejednoznačnost zadávací podmínky ohledně některého (blíže nespecifikovaného) požadavku na vyplnění tabulek ceníku služeb. Samotná informace, že zadavatel obdržel nabídky s rozdílnými nabídkovými cenami, ve spojení se strohým odůvodněním rozhodnutí o zrušení tedy nemůže splňovat požadavek přezkoumatelnosti úkonu zadavatele.
69. První důvod pro zrušení zadávacího řízení uvedený v rozhodnutí o zrušení proto nelze ve světle výše uvedeného považovat za dostatečně transparentní a přezkoumatelný. Úřad doplňuje, ze účelem požadavku přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele je mj. to, aby účastníci zadávacího řízení, jakožto subjekty, do jejichž právní sféry je zrušením zadávacího řízení zasahováno, mohli posoudit důvody zrušení zadávacího řízení a v případě nabytí dojmu, že transparentně uvedené důvody obsahově nesplňují zákonné důvody pro zrušení zadávacího řízení, v řešeném případě kritérium důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, se mohli domáhat ochrany svých práv prostřednictvím nástrojů k tomu určených zákonem. V případě, že je nedostatečným zdůvodněním zrušení zadávacího řízení účastníkům tento přezkum znemožněn, nemohou být schopni posoudit oprávněnost těchto důvodů, resp. je jim odepřena možnost se proti těmto důvodům vymezit. Zadavatel tak svým postupem porušil zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
70. Pro úplnost Úřad konstatuje, že postup zadavatele nelze ze strany Úřadu pro netransparentnost tohoto důvodu zrušení v rozhodnutí o zrušení věcně přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Úřad nicméně zdůrazňuje, že v případě, že by k přezkumu zadavatelem později rozvedeného důvodu přistoupil, posuzoval by primárně validitu závěru zadavatele, že zde existuje nejednoznačnost (dvojí výklad) určité zadávací podmínky vztahující se ke způsobu vyplnění ceníku služeb a že jsou rozdílné ceny dány právě nejednoznačností této zadávací podmínky. Úřad k tomu upozorňuje, že pouze ze skutečnosti, že jsou stanoveny rozdílné ceny, nelze apriori uvedené dovozovat, tedy zadavatelem tvrzené skutečnosti nemusí být důvodem rozdílné výše nabídkových cen, kdy k tomu lze mj. poukázat i na obsah návrhu a dalších vyjádření navrhovatele, ze kterých je zřejmé, že důvodem jeho ceny nebyla jakákoliv nejednoznačnost ohledně způsobu vyplnění ceníku služeb. Z toho důvodu si Úřad dovoluje zadavateli doporučit, aby před případným opětovným zrušením zadávacího řízení řádně dozjistil a ověřil, že existuje nejednoznačnost určité zadávací podmínky umožňující její dvojí výklad a že tato měla vliv na zadávací řízení, potažmo hodnocení nabídek, aby měl své závěry postavené na jisto.
71. Z rozhodnutí o zrušení vyplývá, že druhým důvodem pro zrušení zadávacího řízení je stanovení požadavku kvalifikace dle čl. 3 písm. c) zadávací dokumentace na předložení osvědčení dle § 35n zákona o ozbrojených silách ČR a přílohy č. 1, statě Vojenská letecká pozemní zařízení, bodu 6.7 vyhláška č. 154/2011 k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, řízení zachování letové způsobilosti, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám vojenské letecké techniky. Zadavatel stanovil předmětný požadavek technické kvalifikace dle jeho slov nepřiměřeně, jelikož požadované osvědčení nebylo svým rozsahem přiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, když správně měl být požadavek omezen pouze na předložení osvědčení k projektování, instalaci, údržbě a opravám.
72. Ve vztahu k formulaci a zdůvodnění tohoto důvodu pro zrušení zadávacího řízení Úřad shledává, že z rozhodnutí o zrušení je zjevné, z jakého důvodu, který zadavatel považuje za hodný zvláštního zřetele podle § 127. odst. 2 písm. d) zákona, zadavatel zrušil zadávací řízení. Zadavatel tedy v tomto ohledu dostál požadavku transparentnosti, kdy je zjevné, že je přesvědčen, že dotčený požadavek kvalifikace je nepřiměřeným předmětu veřejné zakázky a měl být stanoven „mírněji“. Zadavatel zároveň uvádí i variantu, která měla být obsahem přiměřeného požadavku profesní kvalifikace.
73. Úřad k tomu primárně konstatuje, že posoudil formulaci požadavku zadavatele a shledal, že zadavatel v závěru o nepřiměřenosti požadavku zcela opomíjí jeho faktické stanovení. V nyní posuzovaném případě totiž zadavatel v čl. 3 písm. c) zadávací dokumentace veřejné zakázky sám identifikoval rozsah požadovaného osvědčení. Zadavatel konkrétně požaduje osvědčení k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, řízení zachování letové způsobilosti, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám vojenské letecké techniky. Spojka nebo v této větné skladbě plní funkci alternativní, nikoliv kumulativní, v takovém případě by byla namísto spojky nebopoužita zadavatelem spojka a. Jinými slovy dotčená zadávací podmínka výslovně umožňuje předložit osvědčení dle § 35n odst. 1 písm. b) zákona o ozbrojených silách ČR ke kterékoliv z vyjmenovaných činností, nikoliv ke všem těmto činnostem, jak zjevně (nesprávně) dovozuje zadavatel.
74. Úřad k tomu dodává, že zadavatel stanovil dotčenou kvalifikační podmínky zjevně prostým přepisem zákonného ustanovení § 35n odst. 1 písm. b) zákona o ozbrojených silách ČR (kdy na toto také v dotčené zadávací podmínce odkázal, stejně jako na vyhlášku č 154/2011). Předestřenému výkladu kvalifikačního požadavku pak nasvědčuje také aplikace samotného zákonného ustanovení, tedy praxe udělování osvědčení subjektům Ministerstvem obrany (tj. zadavatelem). V souladu s § 35 zákona o ozbrojených silách ČR uděluje Ministerstvo obrany osvědčení k tam uvedeným činnostem, kdy toto se dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 154/2011 uděluje k určitému rozsahu ve smyslu určených předmětů plnění. Ministerstvo obrany tedy udělí osvědčení k činnostem ve vztahu k určitému předmětu (v případě šetřené veřejné zakázky požadoval zadavatel osvědčení dle přílohy č. 1, statě Vojenská letecká pozemní zařízení, bodu 6.7. vyhlášky č. 154/2011, tedy k „pozemním záložním zdrojům elektrické energie (elektrocentrálám, nepřerušovaným zdrojům energie).“ Ministerstvo obrany ovšem v osvědčení specifikuje i samotný rozsah činností (z činností vyjmenovaných v § 35 zákona o ozbrojených silách ČR), ke kterým osobu osvědčuje. To je mj. patrné i z osvědčení předložených účastníky zadávacího řízení, neboť z nich vyplývá, že udělovaná osvědčení jsou svým obsahem užší, než je výčet činností podle § 35n odst. 1 písm. b) zákona o ozbrojených silách ČR, resp. tato jsou udělována vždy jen k určitým činnostem uvedeným v § 35n odst. 1 písm. b) zákona, nikoliv ke všem těmto činnostem, a zároveň každý z dodavatelů může mít osvědčení k jinému okruhu činností, přičemž jeden dodavatel zjevně může mít (i více) osvědčení. Disponují-li osvědčené osoby osvědčeními k různým skupinám činností uvedeným v § 35n odst. 1 písm. b) zákona o ozbrojených silách ČR, je zjevné, že i samotné ustanovení, jež dalo vzniknout požadavku zadávací dokumentace, lze při jeho aplikaci interpretovat jako seznam alternativní, nikoliv kumulativní, a to i v souladu se zavedenou praxí zadavatele. Jak ze samotné větné skladby § 35n odst. 1 písm. b) zákona, tak z následné praxe při udělování osvědčení tedy vyplývá, že funkce spojky nebo činí ze seznamu činností pouze „výčet“ položek, ke kterým je možné adresáty osvědčit, kdy však není nutně vydáváno osvědčení pro všechny tyto činnosti.
75. Uvedené přiznává i sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách, když ve vztahu k § 35n odst. 1 písm. b) zákona uvádí, že „toto ustanovení jen definuje plný rozsah činností, k nimž může být subjekt osvědčen, obdobně jako to učinil zadavatel […] ve své ZD.“ Zadavatel tak sám podporuje závěr Úřadu, že předmětný požadavek zadávací dokumentace je nutné vykládat tak, jak jazykově zní, tedy že účastník za účelem prokázání kvalifikace dle čl. 3 písm. c) zadávací dokumentace předloží osvědčení podle § 35n odst. 1 písm. b) zákona o ozbrojených silách ČR k jakékoliv z následujících činností: vývoj, projektování, výroba, zkoušky, instalace, řízení zachování letové způsobilosti, údržba, opravy, modifikace nebo konstrukční změny vojenské letecké techniky, a to v jakémkoliv rozsahu, resp. případně i v jakékoliv kombinaci dotčených činností. Respektive není důvodu se při výkladu této zadávací podmínky odchylovat od jejího výslovného znění, když její znění odpovídá i znění zákona a praxi související s udělováním příslušného osvědčení. Takový požadavek pak nelze považovat za nepřiměřený, neboť se naopak jedná o požadavek umožňující širší hospodářskou soutěž než zadavatelem tvrzené nastavení, a i než zadavatelem předestřená zamýšlená formulace tohoto požadavku. Zadavatel tak, ať vědomě či v důsledku nezamýšleného postupu, při stanovení kritérií kvalifikace naopak podstatně rozšířil hospodářskou soutěž, nikoliv ji nepřiměřeně omezil. Nelze tak přijmout závěr zadavatele prezentovaný v rozhodnutí o zrušení, že je dotčený požadavek stanoven nepřiměřeně předmětu veřejné zakázky.
76. S ohledem na výše uvedené tedy nelze posoudit důvod tvrzené nepřiměřenosti kvalifikačního požadavku dle čl. 3 písm. c) zadávací dokumentace veřejné zakázky specifikovaný v rozhodnutí o zrušení jako důvod hodný zvláštního zřetele, neboť tento důvod, v podobě popsané zadavatelem, nenastal. Zadavatel tak postupoval v rozporu se zákonem, když zrušil zadávací řízení, aniž by došlo k naplnění nějakého z důvodů uvedených v § 127 odst. 2 zákona písm. d) zákona.
77. Úřad s ohledem na vše výše uvedené shledal, že zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem, konkrétně v rozporu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, neboť rozhodnutí o zrušení bylo v rozsahu důvodu rozdílnosti nabídkových cen pro svou stručnost a obecnost netransparentní a nepřezkoumatelné, a v rozsahu důvodu nepřiměřenosti požadavku na osvědčení ve smyslu § 35n zákona o ozbrojených silách ČR neopodstatněné. Úřad současně uvádí, že z rozhodnutí o zrušení není zřejmý okamžik, od kterého zadavatel výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele dovozuje. Ač tento nemusí být nutně v rozhodnutí o zrušení explicitně vyjádřen, pokud je tento dostatečně zřejmý, respektive pokud je dostatečně zřejmé, že důvody hodné zvláštního zřetele se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a postup zadavatele v tomto kontextu není excesivní (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-30119/2024/163 ze dne 13. 8. 2024 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0121/2024/VZ), Úřad doporučuje zadavateli pro případ, že by přistoupil k opětovnému zrušení zadávacího řízení, aby důsledně popsal jednotlivé důvody pro zrušení zadávacího řízení i současně uvedl okamžik, kdy tyto nastaly, aby bylo možné posoudit naplnění všech podmínek pro možnost zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
78. Úřad konstatuje, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek nezadání veřejné zakázky, tj., neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a některým z účastníků zadávacího řízení, neboť po zrušení zadávacího řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem, s nímž bude uzavřena smlouva.
79. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
80. Úřad závěrem uvádí, že neprovedl některé navrhovatelem navržené důkazy, a to konkrétně kompletní zadávací dokumentaci veřejné zakázky a kompletní nabídku navrhovatele, kdy jakožto důkaz zařadil pouze některé části uvedených dokumentací (uvedené v záznamu do spisu o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí dle § 50 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 15. 8. 2025), neboť provedení dalších částí dotčených dokumentací jakožto důkazů nebylo nezbytné k zjištění skutkového stavu věci v kontextu šetřené věci a výše řečených závěrů Úřadu.
K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření
81. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.
82. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla zákona, když v souvislosti s rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení porušil § 127 odst. 2 písm. b) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.
83. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.
84. Vzhledem k ke skutečnosti, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem pro zrušení zadávacího zřízení, rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech dalších úkonů zadavatele učiněných ve jmenovaném zadávacím řízení.
K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
85. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
86. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
87. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
88. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
89. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl tak zároveň o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
90. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000519.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha
2. ALTRON, a.s., Novodvorská 994/138, 142 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy