číslo jednací: 43253/2025/500
spisová značka: S0700/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Výroba pamětních stříbrných mincí (100 a 200 Kč)
• Účastníci:
  1. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
  2. Pražská mincovna a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 22. 11. 2025

Spisová značka:  ÚOHS-S0700/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-43253/2025/500

Brno 5. 11. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 9. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – Pražská mincovna a.s., IČO 24143707, se sídlem náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 9. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výroba pamětních stříbrných mincí (100 a 200 Kč)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 7. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025- 040921 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské Unie pod ev. č. 485010-2025,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Výroba pamětních stříbrných mincí (100 a 200 Kč)“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 7. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-040921 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské Unie pod ev. č. 485010-2025, v rozporu s

• § 79 odst. 2 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) cit. zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v čl. 8.3. písm. b) zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby dodavatelé prokázali splnění kritéria technické kvalifikace předložením popisu opatření dodavatele k zajištění kvality, přinejmenším ražby mincí a vhodnosti zvolených obalů pro dlouhodobé uložení mincí, aniž by vymezil minimální úroveň pro splnění daného kritéria,
• § 79 odst. 2 písm. g) cit. zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) cit. zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v čl. 8.3. písm. c) zadávací dokumentace stanovil požadavek, aby dodavatelé prokázali splnění kritéria technické kvalifikace umožněním provedení kontroly technické kapacity zadavatelem a provedením kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, aniž by vymezil minimální úroveň pro splnění daného kritéria,
• § 36 odst. 3 cit. zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v čl. II „Povinnosti dodavatele a součinnost smluvních stran při výrobě mincí“ odst. 5 návrhu smlouvy stanovil, že „[r]edukce budou zhotoveny klasickou cestou mechanického redukování na automatickém redukčním stroji s vysokým podílem ručních ryteckých úprav nebo přímým ručním rytím. Po dohodě smluvních stran mohou být redukce zhotoveny také kombinací bezdotykového a mechanického redukování na číslicově řízeném redukčním stroji. Nepřipouští se redukce elektroerozívní cestou“, aniž by bylo zřejmé, za jakých konkrétních podmínek zadavatel umožní zhotovit redukce kombinací zmíněných postupů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výroba pamětních stříbrných mincí (100 a 200 Kč)“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 7. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-040921 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské Unie pod ev. č. 485010-2025.

III.

Zadavateli – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0700/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Pražská mincovna a.s., IČO 24143707, se sídlem náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha 1 – ze dne 22. 9. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Výroba pamětních stříbrných mincí (100 a 200 Kč)“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 7. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-040921 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské Unie pod ev. č. 485010-2025.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, IČO 48136450, se sídlem Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – dne 23. 7. 2025 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výroba pamětních stříbrných mincí (100 a 200 Kč)“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 7. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-040921 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské Unie pod ev. č. 485010-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „výroba pamětních stříbrných mincí (dále jen ‚mince‘) v nominálních hodnotách 100 a 200 Kč. Mince 100 Kč budou vyráběny pouze ve špičkové kvalitě, mince 200 Kč v běžné i špičkové kvalitě, a to dle specifikace uvedené v příloze č. 1 návrhu smlouvy – Technické parametry PSM. Zadavatel uvádí, že na základě schváleného plánu emise pamětních mincí a bankovek zadavatele na období účinnosti smlouvy na tuto veřejnou zakázku, tj. do 31. prosince 2030, může být vyrobeno maximálně 300 000 ks mince 100 Kč ve špičkové kvalitě, 100 000 ks mince 200 Kč v běžné kvalitě a 150 000 ks mince 200 Kč ve špičkové kvalitě. Další informace k maximálnímu i předpokládanému počtu mincí jsou uvedeny v bodu 1 Zadávací dokumentace. Bližší specifikace předmětu plnění veřejné zakázky je uvedena v návrhu smlouvy, který tvoří přílohu č. 1 Zadávací dokumentace.“.

3.             Zadavatel obdržel dne 31. 8. 2025 námitky navrhovatele – Pražská mincovna a.s., IČO 24143707, se sídlem náměstí Republiky 1090/5, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 9. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 28. 8. 2025 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

4.             Rozhodnutím ze dne 12. 9. 2025, které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 22. 9. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

6.             Navrhovatel podaným návrhem brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, konkrétně pak proti zadavatelem avizovaným možným důvodům pro zrušení veřejné zakázky, dále proti kritériím technické kvalifikace dle čl. 8.3. písm. b) a c) zadávací dokumentace, proti nerozdělení veřejné zakázky na části (a odkazu na konkrétní výrobek), smluvním ujednáním vztahujícím se ke kapslím/etujím, smluvním podmínkám ohledně lhůty plnění a provádění ražby mincí, proti vymezení vad plnění a stanovení cenových podmínek pro nákup stříbra. Navrhovatel je rovněž názoru, že se v šetřeném případě jedná o rámcovou dohodu ve smyslu § 131 zákona. K jednotlivým návrhem napadeným oblastem pak navrhovatel namítá následující.

a)             Důvody pro zrušení zadávacího řízení

7.             Navrhovatel brojí proti čl. 6.4. zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že „[v] případě, že celková nabídková cena u každého z účastníků, jejichž nabídky budou hodnoceny, překročí částku 314 660 892 Kč bez DPH, vyhrazuje si zadavatel právo zrušit zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.“.

8.             Navrhovatel předně poukazuje na rozpor mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky (380 739 679,- Kč bez DPH) a výše zmíněným cenovým limitem. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách tento nesoulad odůvodnil tím, že do předpokládané hodnoty promítl i hodnotu vyhrazených změn závazku ze smlouvy. Je-li tomu tak, měl by být zadavatel dle navrhovatele schopen předložit způsob výpočtu předpokládané hodnoty, a současně považuje navrhovatel za důležité zjistit, zda takto zadavatel postupuje i u jiných veřejných zakázek na výrobu mincí.

9.             K samotné zadávací podmínce pak navrhovatel uvádí, že „[p]okud by zadavatel skutečně považoval částku 314 660 892,- Kč bez DPH za nepřekročitelnou hranici, měl v zadávacích podmínkách jednoznačně stanovit nejvyšší přípustnou nabídkovou cenu, jejíž překročení by představovalo důvod pro vyloučení účastníka dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.“.

10.         Navrhovatel dále dodává, že překročení předpokládané hodnoty v rámci nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení není důvodem hodným zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona. O to více za situace, kdy zadavatel v roce 2024 vykázal zisk 154,8 mld. Kč[1], a nelze tak uvažovat o tom, že by zadavatel nedisponoval prostředky pro financování veřejné zakázky.

b)            Kritéria technické kvalifikace

11.         Navrhovatel namítá, že požadavky na prokázání technické kvalifikace dle čl. 8.3. písm. b) a c) zadávací dokumentace byly stanoveny v rozporu s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou transparentnosti, když zadavatel nevymezil minimální úroveň pro jejich splnění. Navrhovatel je přesvědčen, že „[z]adávací dokumentace tak neobsahuje jasná a objektivně ověřitelná kritéria, na jejichž základě by mohlo být posuzováno splnění těchto kvalifikačních podmínek, čímž vzniká prostor pro libovůli zadavatele při jejich posuzování. Nad rámec toho má navrhovatel za to, že podmínka technické kvalifikace podle bodu 8.3 písm. c) byla navíc stanovena v rozporu s § 79 odst. 2 písm. g) ZZVZ.“.

c)             Nerozdělení veřejné zakázky na části

12.         Navrhovatel je názoru, že pokud zadavatel stanovil předmětem plnění jak ražbu mincí, tak dodávku obalů (kapslí/etují), vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce.

13.         V této souvislosti navrhovatel upozorňuje zejména na skutečnost, že „subjekty specializující se na ražbu mincí (jako je navrhovatel) běžně nejsou zároveň výrobci kapslí a etuí, a naopak výrobci kapslí a etuí nejsou schopni provádět ražbu mincí. Jedná se tedy o dvě technicky i ekonomicky samostatně realizovatelné oblasti plnění.“. K tomu navrhovatel doplňuje, že „dodávka kapslí a etuí nepředstavuje marginální ani technicky podružnou součást předmětu plnění veřejné zakázky (…).“. Dle navrhovatele jsou dodavatelé nuceni plnit veřejnou zakázku poddodavatelsky či v rámci konsorcií. Ostatně „zadavatel se v rozhodnutí o námitkách usvědčil z toho, že nepředpokládá, že by dodavatel mincí a obalů byl identickou osobou.“.

14.         V rámci této části návrhu pak navrhovatel rovněž uvádí, že „[v] rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že v příloze č. 3 návrhu smlouvy připojil vyobrazení etuí, tedy konkrétního výrobku pocházejícího od určitého dodavatele. Vzhledem k tomu, že zadavatel v minulosti poptával mince včetně etuí výhradně od společnosti Česká mincovna, a.s., má navrhovatel za to, že vyobrazené etue v příloze č. 3 návrhu smlouvy představují výrobky tohoto stávajícího dodavatele (resp. jeho poddodavatele). Tato skutečnost je ověřitelná jak ze samotných webových stránek České mincovny a.s.[2], tak z různých prodejních či aukčních portálů, kde se tyto etue nabízejí[3].“.

d)            Smluvní ujednání týkající se kapslí/etují

15.         Navrhovatel namítá nezákonnost čl. IV odst. 12 návrhu smlouvy upravujícího možnost navýšení jednotkové ceny kapslí/etují, který považuje za rozporný s § 100 odst. 1 zákona, kdy „[z]a zásadní nedostatek tohoto ustanovení považuje navrhovatel skutečnost, že i při naplnění podmínek stanovených v citovaném čl. IV odst. 12 návrhu smlouvy (např. ukončení výroby některé ze součástí obalu) nedochází ke změně ceny automaticky, nýbrž pouze tehdy, pokud ji zadavatel výslovně odsouhlasí.“. Dle navrhovatele rovněž není zřejmé, podle jakých pravidel by měla být cena kapslí/etují upravena.

e)             Smluvní podmínky ohledně lhůty plnění

16.         Navrhovatel považuje rovněž čl. II odst. 21 návrhu smlouvy, který upravuje možnost prodloužení lhůty k plnění, za rozporný s § 100 odst. 1 zákona. „Zásadní nedostatek tohoto ujednání navrhovatel spatřuje v tom, že i při naplnění konkrétních podmínek stanovených ve smlouvě (např. výpadek pracovní síly v důsledku opatření uložených orgány veřejné moci) nedochází k prodloužení lhůty k plnění automaticky, nýbrž pouze tehdy, pokud zadavatel prodloužení výslovně odsouhlasí. (…) Navrhovatel dále upozorňuje, že ani v případě naplnění vymezených okolností není ze smlouvy zřejmé, podle jakých pravidel má být termín plnění prodloužen – chybí jakýkoli mechanismus pro výpočet nové lhůty.“

f)              Podmínky pro provádění ražby mincí

17.         Navrhovatel shledává netransparentním čl. II odst. 5 návrhu smlouvy, který upravuje přípustné metody zhotovení redukcí, neboť „není zřejmé, za jakých podmínek umožní zadavatel zhotovení redukcí kombinací bezdotykového a mechanického redukování na číslicově řízeném redukčním stroji. Situace, kdy je umožnění použití kombinace bezdotykového a mechanického redukování na číslicově řízeném stroji ponecháno na libovůli zadavatele na potenciální dodavatele působí odrazujícím dojmem, neboť si nemohou být jisti, jakou technologii budou moci při realizaci předmětu veřejné zakázky použít, a tedy s jakými náklady budou schopni zakázku realizovat.“.

18.         Zadavatel až v rozhodnutí o námitkách (tedy po lhůtě pro podání nabídek) sdělil, že „umožní použití kombinace bezdotykového a mechanického redukování na číslicově řízeném redukčním stroji za předpokladu, že dodavatel prokáže, že výsledná kvalita odpovídá požadovanému standardu, přičemž rozhodnutí o tom, zda bude s použitím této technologie vysloven souhlas, učiní zadavatel na základě posouzení předložených vzorových odražků.“. Předmětná zadávací (smluvní) podmínka tak byla dle navrhovatele stanovena v rozporu s § 36 odst. 3 zákona.

g)             Vymezení vad plnění

19.         Navrhovatel dále brojí proti čl. II odst. 6 návrhu smlouvy, který umožňuje zadavateli odmítnout převzetí vzorových odražků mincí a obalů nikoli z důvodu jejich vad, ale též z důvodu připomínek zadavatele. „Takto formulovaná výhrada činí vymezení vad plnění netransparentním, neboť dodavatel nemůže s dostatečnou jistotou předem zjistit, jaké konkrétní skutečnosti mohou vést k odmítnutí převzetí předmětu plnění. (…) Zadavatel by měl odmítat plnění pouze v případě výskytu vad vymezených ve smlouvě, nikoli z důvodu blíže nekonkretizovaných ‚věcných a odborných komentářů‘ k předloženým vzorovým odražkům nebo obalům, když není vůbec zřejmé, co tato kategorie zahrnuje (pokud ne vady předložených vzorových odražků a obalů).“

20.         Součástí návrhu smlouvy je rovněž Katalog vad, který však dle čl. II odst. 10 návrhu smlouvy není úplný/konečný a „umožňuje zadavateli jednostranně aktualizovat a doplňovat katalog vad o nové typy vad i po uzavření smlouvy. Takové ujednání činí vymezení požadavků na předmět veřejné zakázky nepředvídatelným a netransparentním, neboť zadavateli poskytuje nepřiměřeně širokou diskreci při určování, co bude považováno za vadu, a tím i při případném odmítání plnění či uplatňování smluvních sankcí.“.

h)            Cenové podmínky pro nákup stříbra

21.         Navrhovatel považuje za excesivní čl. IV odst. 9 návrhu smlouvy, který stanoví, že „[c]ena za materiál nezbytný pro výrobu 1 ks střížku bude stanovena na základě aktuální světové ceny stříbra (LBMA Silver Price) vyhlášené na komoditní burze v den prvního dodání mincí příslušného motivu (vzoru) na základě konkrétní prováděcí smlouvy v souladu s čl. I odst. 8 této smlouvy. Cena v USD se pro účely úhrady přepočte na Kč směnným kurzem CZK/USD vyhlašovaným ČNB a platným ke dni prvního dodání mincí dle předchozí věty.“.

22.         Dotčené smluvní ujednání dle navrhovatele „nutí dodavatele nakupovat nákladný výrobní materiál (stříbro) a zároveň stanoví cenu, kterou za tento materiál mohou účtovat, čímž dodavatelům zamezuje[] jakkoliv kalkulovat a omezit rizika vyplývající ze smluvního vztahu.“.

i)               Rámcová dohoda

23.         Navrhovatel je názoru, že „zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval podle pravidel obsažených v § 131 a násl. ZZVZ, ačkoliv výsledkem zadávacího řízení má být nikoli standardní smlouva na veřejnou zakázku, nýbrž rámcová dohoda.“.

24.         Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách „nezabýval důvody, které by délku uzavírané smlouvy odůvodňovaly, přestože navrhovatel nesplnění podmínek namítal (…).“.

25.         S ohledem na shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

26.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 22. 9. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

27.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o      zadavatel,

o      navrhovatel.

28.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 9. 2025.

29.         Dne 2. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a téhož dne zadavatel zpřístupnil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele ze dne 2. 10. 2025 k návrhu navrhovatele

30.         K jednotlivým bodům návrhu zadavatel uvádí následující.

a)             Důvody pro zrušení zadávacího řízení

31.         Zadavatel předně podotýká, že případné zrušení zadávacího řízení je toliko možností, nikoli automatické (obdobně je tomu např. u institutu mimořádně nízké nabídkové ceny).

32.         Zadavatel je přesvědčen, že dotčená výhrada byla učiněna v souladu se zásadou transparentnosti, neboť oprávnění zrušit zadávací řízení z ekonomických důvodu vyplývá přímo ze zákona (k tomu též důvodová zpráva k zákonu); zadavatel pouze informoval dodavatele o situaci, za které si vyhrazuje právo tak učinit, přičemž podmínky pro aplikaci § 127 odst. 2 písm. d) zákona by byly v daném případě naplněny. Nad to zadavatel připomíná, že dotčené ustanovení zákona je poměrně obecné. „Je tomu tak bezesporu proto, že zákonodárce nemohl předvídat, jaké všechny relevantní důvody pro zrušení zadávacího řízení mohou s ohledem na konkrétní okolnosti a specifika té které veřejné zakázky nastat. Zadavatel konstatuje, že uvedené plně odpovídá koncepci zákona, kdy ten, s výjimkou důvodu dle § 127 odst. 1 (kdy zadavateli ani žádná jiná možnost, než zadávací řízení zrušit, nezbývá), zadavatele za podmínky splnění kteréhokoli z taxativně stanovených důvodů uvedených v § 127 odst. 2 zákona výslovně opravňuje, a nikoliv nutí, rozhodnout o tom, zda zadávací řízení zruší.“

33.         Zadavatel trvá na tom, že „uvedený mechanismus umožňuje zadavateli zohlednit míru překročení dotčené limitní částky v kontextu celkových rozpočtových možností a aktuálních potřeb zadavatele. Zrušení zadávacího řízení v případě nabídkové ceny vyšší než ceny zadavatelem stanovené v zadávacích podmínkách tak není automatické, ale závisí na konkrétních okolnostech, přičemž zadavatel je i v této situaci vázán zásadami rovného zacházení a transparentnosti. Naproti tomu návrh navrhovatele, tedy stanovení nejvyšší přípustné nabídkové ceny jako závazného stropu nabídky účastníka, by byl přístupem nepřiměřeně přísným a postrádal by potřebnou flexibilitu. I minimální překročení ceny (např. o 1 Kč a v krajním případě byť i jen o 0,10 Kč) by v takovém případě vedlo k povinnému vyloučení účastníka, a to bez ohledu na to, zda by pro zadavatele šlo fakticky o ekonomicky významný rozdíl, přičemž tento problém by nastal při stanovení jakékoliv částky, a nelze ho proto dle názoru zadavatele vyřešit nastavením částky vyšší, jak navrhovatel naznačuje v bodu 27. návrhu.“.

34.         Co se týká tvrzeného nesouladu předpokládané hodnoty veřejné zakázky a limitní ceny pro zrušení zadávacího řízení, „zadavatel uvádí, že až po obdržení návrhu a dalším bližším přezkumu zadávacích podmínek veřejné zakázky bylo zjištěno, že v předmětném případě došlo k administrativní chybě, kdy při snaze uveřejnit předpokládanou hodnotu včetně očekávaného navýšení cen na základě vyhrazených změn závazku (včetně možné inflace) byla v rámci oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek a TED na místě pro uvedení výše předpokládané hodnoty bez DPH a dále i na profilu zadavatele E-ZAK doplněna hodnota odpovídající předpokládané hodnotě veřejné zakázky včetně DPH, tj. částka vyšší. Zadavatel má nicméně za to, že se s ohledem na veškeré relevantní okolnosti daného zadávacího řízení jedná o čistě formální pochybení, neboť toto nemá a ani nemůže mít z podstaty věci vliv na zákonný režim zadávání veřejné zakázky, resp. nemá jakýkoli negativní vliv na průběh zadávacího řízení a přiměřenost zadávacích podmínek. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá z dokumentu označeného jako ‚Stanovení PH‘ (…). Zadavatel v souladu se svou dřívější argumentací současně potvrzuje, že v rámci výpočtu předpokládané hodnoty byly zahrnuty výhrady změny závazku. Z obsahu dokumentu ‚Stanovení PH‘
mimo jiné vyplývá, že pro výpočet předpokládané hodnoty veřejné zakázky byly výše jednotkových cen pro jednotlivý obalový materiál (položky č. 8–11) v souladu s čl. IV odst. 12 návrhu smlouvy navýšeny o maximálních 50 %. Ve vztahu k „výrobním“ položkám dále v návaznosti na inflační doložku dle čl. IV odst. 18 návrhu smlouvy došlo k navýšení výší předpokládaných jednotkových cen o 5 %, což odpovídá poznámce „navýšení cen o 5 %“ (viz buňka E19 uvedeného dokumentu).“.

35.         Zadavatel dodává, že „celková nabídková cena jediného účastníka zadávacího řízení veřejné zakázky – společnosti Česká mincovna, a.s. – činí 314 471 465 Kč bez DPH, tedy se pohybuje v obdobné výši (ale stále nižší), jako je stanovená limitní cena dle bodu 6.4 zadávací dokumentace. Z toho je patrné, že limitní cena pro zrušení zadávacího řízení byla zadavatelem stanovena v adekvátní výši, tj. přiměřeně s ohledem na předmět veřejné zakázky.“.

36.         K argumentaci navrhovatele vykázaným ziskem za rok 2024 zadavatel podotýká, že klíčovou roli v tomto hrály devizové rezervy, přičemž – s ohledem na jejich účel – není žádoucí, aby z nich byl hrazen rozdíl cenových nabídek a alokovaných finančních prostředků na veřejné zakázky. Navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že výnos z devizových rezerv není vždy kladný[4].

b)            Kritéria technické kvalifikace

37.         Zadavatel uvádí, že dotčené požadavky stanovil s ohledem na skutečnost, že „dodavatelé mohou disponovat různými technologiemi, přístupy i interními procesy řízení kvality. Cílem proto nebylo apriorně omezit hospodářskou soutěž tím, že by byla předem nastavena rigidní nebo příliš úzce vymezená kritéria (např. konkrétní typy zařízení, minimální parametry, certifikace apod.). Právě z důvodu otevřenosti vůči různorodým řešením zadavatel formuloval požadavky obecnějším způsobem, avšak v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky. Ze stejného důvodu zadavatel nespecifikoval, jaké konkrétní doklady má dodavatel v rámci popisu technického vybavení předložit.“.

38.         V souvislosti s požadavkem dle čl. 8.3. písm. b) zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že z dotčeného článku jednoznačně vyplývá, že k prokázání daného požadavku postačuje předložení popisu technického vybavení.

39.         K požadavku na umožnění provedení kontroly technické kapacity [čl. 8.3. písm. c) zadávací dokumentace] zadavatel zdůrazňuje, že ten byl stanoven „s ohledem na komplexnost a technologickou náročnost výroby pamětních mincí. Smyslem těchto požadavků je ověření schopnosti výroby, tedy že dodavatel disponuje dostatečnými kapacitami a odbornými předpoklady k realizaci zakázky až do maximálního rozsahu a při požadované kvalitě.“. Zadavatel specifikoval, na co bude kontrola zaměřena, přičemž za úspěšnou kontrolu bude považována ta, při níž bude prokázáno, že dodavatel disponuje kapacitami, technologickým vybavením, odbornými předpoklady a je schopen provádět příslušné činnosti v rozsahu a kvalitě definovanými smyslem smlouvy.

40.         Zadavatel dále nesouhlasí s tím, že by požadavek dle § 79 odst. 2 písm. g) zákona (provedení kontroly technické kapacity a kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu) bylo možné použít pouze u veřejných zakázek na služby. „Zadavatel je toho názoru, že pojem ‚služby‘ v § 79 odst. 2 písm. g) zákona je třeba chápat funkčně, resp. z hlediska faktické obsahové náplně příslušné činnosti. Dané ustanovení totiž nehovoří o ‚veřejné zakázce na služby‘; dle názoru zadavatele tedy lze provedení kontroly technické kapacity požadovat i u veřejné zakázky na dodávky, pokud její předmět zahrnuje významnou složku služeb, které mají složitý nebo specifický charakter, kterou výroba mincí nepochybně je (…).“.

41.         Zadavatel rovněž poukazuje na skutečnost, že navrhovatel sice brojí proti zmíněnému požadavku, na druhou stranu však na svých webových stránkách uvádí, že v roce 2013 úspěšně absolvoval technickou kontrolu ze strany zadavatele^[5].

c)             Nerozdělení veřejné zakázky na části

42.         Zadavatel zdůrazňuje, že „dodávka obalů je neoddělitelnou součástí výrobního procesu pamětních mincí a je nezbytná pro zajištění jejich ochrany a zachování kvality“, přičemž je běžnou praxí (jak v České republice, tak i v jiných zemích), že veřejné zakázky na výrobu mincí (příp. obdobných produktů) zahrnují i dodávku vhodných obalů. V této souvislosti zadavatel příkladem odkazuje na veřejné zakázky „Odznaky žáka, odznaky kapsové, pamětní mince a medaile“^[6], „Rezortní medaile a vyznamenání 2024 – 2025“^[7], dále pak na „Rámcovou dohodu na pořízení Medailí PČR“^[8], či veřejné zakázky zadávané Národnou bankou Slovenska^[9] a dále dokládá formuláře z Úředního věstníku Evropské unie, z nichž se podává, že se jedná o běžnou praxi zadavatelů z různých zemí Evropské unie (Bulharsko, Belgie, Finsko, Irsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Slovinsko, Španělsko). Stejně tak se jedná o běžnou praxi v rámci běžné komerční nabídky mincoven a producentů numismatických produktů; zde zadavatel odkazuje na webové stránky mincoven Münze Österreich^[10], The Royal Mint^[11] či Monnaie de Paris^[12].

43.         „Zadavatel trvá na tom, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden provázaný a funkčně nedělitelný celek, a to zejména z hlediska ochrany samotného předmětu plnění proti jeho poškození před dodáním zadavateli, ale i z hlediska zaručení výsledné kvality, reklamačního procesu a odpovědnosti dodavatele. Obaly (kapsle a etue) jsou neoddělitelnou součástí výsledného produktu, který je předmětem veřejné zakázky – tedy ražené mince v odpovídajícím reprezentativním a ochranném balení. Toto balení má nejen ochrannou funkci (mechanická ochrana měkkého kovu při manipulaci a přepravě), ale rovněž vytváří estetický a funkční rámec pro finální předání zákazníkovi, který je s ohledem na povahu těchto mincí (jedná se o pamětních mince) stěžejní.“

44.         Zadavatel nesouhlasí s tím, že by předem předpokládal, že obaly budou dodávány prostřednictvím poddodavatele. Zadavatel pouze tuto možnost připouští, resp. „nevylučuje možnost, že výrobce mincí bude dodávat i obaly, které sám také vyrobí (…).“.

45.         Zadavatel dále uvádí, že v rámci přílohy č. 3 návrhu smlouvy neodkazuje na konkrétní výrobek, resp. nepožaduje konkrétní značku/typ obalu. Příslušná příloha „obsahuje slovní popis (tvar, rozměry, materiál) zadavatelem požadované podoby a provedení obalů (kapsle a etuje), přičemž jen pro lepší představu účastníků je připojeno modelové vyobrazení etuje. Toto vyobrazení tedy není konkrétním výrobkem ani závazným vzorem, ale pouze ilustrativní fotografií odpovídající stanovenému popisu a požadavkům.“. Navíc ze samotných fotografií není ani seznatelné, o výrobky jakého konkrétního výrobce se jedná.

d)            Smluvní ujednání týkající se kapslí/etují

46.         Zadavatel je přesvědčen, že čl. IV odst. 12 návrhu smlouvy není v rozporu s § 100 odst. 1 zákona, neboť je vymezen jasně, konkrétně a transparentně. Zadavatel dostatečně určitě vymezil, „za jakých podmínek může být jednotková cena obalů navýšena – tj. (i) v návaznosti na zvýšení nákladů na jejich výrobu či (ii) v návaznosti na ukončení výroby některé ze součástí obalu, kdy bude dodavatel nucen dodat jejich náhradu s minimálně stejnými nebo lepšími parametry, (iii) v návaznosti na doložení potřeby takového navýšení dodavatelem (tedy předložení důkazu zadavateli, že důvod k navýšení existuje a není jen výmyslem dodavatele), a stanovil limit takového navýšení.“.

47.         V souvislosti s namítanou obecností ustanovení čl. II odst. 6 návrhu smlouvy zadavatel s odkazem na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0520/2022/VZ uvádí, že „pro využití výhrady dle § 100 odst. 1 zákona je připuštěna určitá míra obecnosti, a to právě s ohledem na to, že zadavatel nemůže plně předvídat veškeré konkrétní okolnosti, které by byly pro uplatnění výhrady změny závazku relevantní.“.

e)             Smluvní podmínky ohledně lhůty plnění

48.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzenou rozporností čl. II odst. 21 návrhu smlouvy s § 100 odst. 1 zákona; dotčené ustanovení návrhu smlouvy, resp. podmínky pro prodloužení lhůty jsou stanoveny jasně a transparentně.

f)              Podmínky pro provádění ražby mincí

49.         Zadavatel uvádí, že kombinaci příslušných technologií umožní „za předpokladu, že dodavatel prokáže, že výsledná kvalita odpovídá požadovanému standardu, přičemž o souhlasu s použitím kombinace bezdotykového a mechanického redukování na číslicově řízeném redukčním stroji rozhodne zadavatel na základě posouzení předložených vzorových odražků dle čl. II odst. 6 smlouvy.“. Uvedené vyplývá ze samotného znění návrhu smlouvy a zadavatel tuto informaci rovněž sdělil již ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 v rámci veřejné zakázky „Výroba měnových zlatých mincí Národní banka Československá“. V tomto kontextu je pak zadavatel názoru, že pokud navrhovatel v návrhu namítá ve vztahu k danému smluvnímu ujednání porušení zásady transparentnosti a § 36 odst. 3 zákona, neměl by Úřad k těmto přihlížet, neboť se jedná o skutečnosti, které měl navrhovatel uplatnit již v námitkách.

g)             Vymezení vad plnění

50.         Zadavatel uvádí, že „připomínkami odběratele“ se rozumí věcné a odborné komentáře k předloženým vzorovým odražkům nebo obalům, které směřují k dosažení požadované kvality definované v příloze č. 1 a 3 návrhu smlouvy a také účelem smlouvy (přičemž zadavatel podotýká, že tento výklad byl ostatně navrhovateli poskytnut již ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 v rámci veřejné zakázky „Výroba měnových zlatých mincí Národní banka Československá“), přičemž se nejedná o subjektivní hodnocení, ale o odborné posouzení.

51.         Katalog vad pak obsahuje demonstrativní výčet nejčastějších/typových vad, které mohou nastat, čímž je dodavatelům poskytnuto základní vodítko pro pochopení požadavků na kvalitu předmětu plnění veřejné zakázky. „Cílem Katalogu tedy není, a ani nemůže být, úplné a konečné vymezení všech představitelných vad, které by mohly u mincí vzniknout, neboť s ohledem na charakter předmětu plnění to objektivně není možné. Nutno přitom podotknout, že jakákoli vada, která má za následek nesplnění požadavků stanovených ve smlouvě, včetně vad estetických, je vadou, v důsledku níž dodavateli vzniká odpovědnost za vady. Na základě aktualizace Katalogu vad tak reálně nedochází k tvorbě dodatečných požadavků na předmět plnění (kvalitu), ale za účelem předejití jakýchkoli pochybností pouze k doplnění dalšího výslovného popisu odrážejícího to, jakým způsobem se vada může projevovat.“

h)            Cenové podmínky pro nákup stříbra

52.         Zadavatel je názoru, že „[j]e běžnou součástí podnikatelského modelu jakéhokoliv dodavatele, že nese odpovědnost za materiál potřebný k výrobě dodávaného zboží, zajišťuje jeho dostupnost a financování a zároveň akceptuje výkyvy na trhu, včetně vývoje cen komodit a kurzových změn.“. Současně „mechanismus stanovení ceny za stříbro dle čl. IV návrhu smlouvy je předem známý, nediskriminační a shodný pro všechny potenciální dodavatele (účastníky zadávacího řízení) bez výjimky.“.

53.         Zadavatel doplňuje, že „dodavatelé (účastníci a rovněž i vybraný dodavatel) mají možnost zvolit časový okamžik nákupu stříbra dle své obchodní strategie, využít finanční nástroje k zajištění kurzového rizika (např. forwardy, swapy), kalkulovat s přiměřenou rezervou ve své nabídce v části, která není fixována mechanismem stanoveným v cenové tabulce (příloha č. 2 zadávací dokumentace).“.

i)               Rámcová dohoda

54.         Vzhledem k tomu, že „veškeré podstatné skutečnosti a technické parametry výroby mincí jsou stanoveny již ve smlouvě a že na základě smlouvy lze výrobu i fakticky provést, pokud by to bylo zapotřebí; vzhledem k době trvání smlouvy (5 let) a současně i její provazbě na plán emise pamětních mincí schvalovaný bankovní radou ČNB na celé emisní období je nicméně úmyslem zadavatele prostřednictvím prováděcích smluv výrobu rozložit v čase a upravit pouze detaily konkrétní dodávky (tj. konkrétní počty, data dodání, typ obalu, motiv mince apod.) s tím, že mechanismus dodání předmětu plnění a další s tím spojené okolnosti (přejímka mincí, reklamace, sankce, podmínky plnění atd.) jsou již obsaženy ve smlouvě“, je zadavatel přesvědčen, že v šetřeném případě se o rámcovou dohodu nejedná. Z tohoto důvodu se zadavatel „nevyjádřil v rozhodnutí o námitkách podrobněji ani k délce trvání smluvního vztahu, neboť v souladu s jeho nosnou argumentací to nebylo nutné. Proto dle zadavatele nelze hovořit o tom, že by v tomto smyslu jakkoliv zatížil rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelností (…).“.

Další průběh správního řízení

55.         Usnesením ze dne 3. 10. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

56.         Usnesením ze dne 16. 10. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 22. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel setrval na veškeré vznesené argumentaci. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

57.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení rozhodl, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem.

58.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

59.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

60.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

61.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

62.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

63.         Podle § 73 odst. 3 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání

a)             ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo

b)             technické kvalifikace podle § 79 zákona.

64.         Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)             která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)             minimální úroveň pro jejich splnění.

65.         Podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum.

66.         Podle § 79 odst. 2 písm. g) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat provedení kontroly technické kapacity zadavatelem nebo jeho jménem příslušným úředním orgánem v zemi sídla dodavatele, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to vše za předpokladu, že služby, které mají být poskytnuty, jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely.

67.         Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a)             určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b)             patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

68.         Podle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

69.         Podle § 100 odst. 1 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.

70.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

71.         Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

72.         Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

73.         Podle § 131 odst. 3 zákona trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.

Právní posouzení

Kritéria technické kvalifikace a podmínky pro provádění ražby mincí

74.         Úřad předně uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky.

75.         Účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je pak objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Kritéria technické kvalifikace tedy zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na předmět poptávaného plnění, přičemž požadavek na splnění minimální úrovně technické kvalifikace má pak zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Jinými slovy řečeno, adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace představují určité „síto“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit.

76.         V šetřeném případě zadavatel v čl. 8.3. písm. b) zadávací dokumentace stanovil, že dodavatel prokáže splnění technické kvalifikace mj. „předložením popisu opatření dodavatele k zajištění kvality, přinejmenším ražby mincí a vhodnosti zvolených obalů pro dlouhodobé uložení mincí.“.

77.         Z § 79 odst. 2 písm. e) zákona se podává, že zadavatel je oprávněn po dodavatelích požadovat k prokázání technické kvalifikace mj. popis opatření k zajištění kvality. Z dikce dotčeného ustanovení zákona je tak zřejmé, že dodavatel prokáže splnění daného kritéria předložením pouhého popisu příslušných opatření. V této souvislosti je však nutno dodat, že zadavatel je (při zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu) povinen dle § 73 odst. 6 písm. b) zákona rovněž vymezit minimální úroveň, kterou je nezbytné splnit, aby mohl být požadavek považován za prokázaný. Jinak řečeno, nepostačuje, aby zadavatel bez dalšího pouze stanovil, že dodavatelé předloží popis opatření k zajištění kvality, ale musí rovněž specifikovat, jaké konkrétní/minimální skutečnosti musí daný popis obsahovat, aby mohl být požadavek zadavatele považován za splněný. V obdobném duchu se ostatně vyjadřuje i komentářová literatura k zákonu: „Zadavatel může podle písm. e) komentovaného odstavce 2 požadovat doložení popisu technického vybavení, opatření k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum. (…) v případě kritéria technické kvalifikace dle odstavce 2 písm. e) se bude jednat o prosté popisy technického vybavení na straně dodavatele, (…). I v případě popisů musí mít zadavatel na paměti, že musí vymezit minimální úroveň takového popisu a jaké skutečnosti z něj musí vyplývat.“^[13]

78.         V šetřeném případě zadavatel sice stanovil, že k prokázání daného kritéria technické kvalifikace požaduje po dodavateli předložení popisu jeho opatření k zajištění kvality (ve vztahu k ražbě mincí a k vhodnosti zvolených obalů), nicméně již nevymezil, jaké informace musí tento popis minimálně obsahovat, aby byl předmětný požadavek považován za splněný. Takto vymezený požadavek pak bezesporu odporuje zásadě transparentnosti, neboť dodavatelé nemohou mít jasnou představu o tom, jaké informace mají být obsahem požadovaného popisu, ani jak na ně bude zadavatel pohlížet, tj. které informace posoudí jako dostatečné a které již nikoli. Za dané situace, kdy není zřejmá minimální úroveň nutná pro splnění daného požadavku, pak není zcela jistě zaručena ani zpětná přezkoumatelnost postupu zadavatele (např. Úřadem); absentuje-li informace o požadované minimální úrovni, nelze zpětně ověřit, že zadavatel posoudil předložené popisy dle předem jednoznačně stanovených pravidel. V tomto ohledu tedy nemůže obstát tvrzení zadavatele, že „požadavky na technickou kvalifikaci formuloval s vědomím, že dodavatelé mohou disponovat různými technologiemi, přístupy i interními procesy řízení kvality.“.

79.         S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil požadavek na předložení popisu opatření dodavatele k zajištění kvality v rozporu s § 79 odst. 2 písm. e) zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

80.         Úřad pro úplnost uvádí, že navrhovatel brojí rovněž proti požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci obsaženému taktéž v čl. 8.3. písm. b) zadávací dokumentace spočívajícímu v „předložení[] popisu technického vybavení, kterým bude dodavatel disponovat za účelem plnění realizace veřejné zakázky, a to přinejmenším jednoho kusu každého jednotlivého vybavení: automatický redukční stroj nebo kombinovaný bezdotykový a mechanický redukční stroj, lis na rozmnožování razidel a ražební lis“, v jehož souvislosti namítá, že není zřejmé, zda k prokázání jeho splnění postačuje popis vybavení, nebo zda zadavatel vyžaduje i jiné doklady (technické listy, produktové specifikace apod.), a dále, že není zřejmé, jaké minimální technické parametry musí jednotlivé stroje splňovat.

81.         K tomu Úřad uvádí, že z daného požadavku se jednoznačně podává, že k jeho prokázání postačuje pouhé předložení popisu jednotlivých strojů. Zadavatel sice nespecifikoval, jaké minimální technické parametry musí jednotlivé stroje splňovat, ty jsou však dány samotným předmětem plnění veřejné zakázky. Jinak řečeno, zadavatelem zmiňované stroje musí mít takové technické parametry, aby je bylo možno použít pro řádné plnění předmětné veřejné zakázky, tj. mj. ražbu stříbrných mincí s technickými parametry dle přílohy č. 1 „Technické parametry mincí“ návrhu smlouvy:

Nominální hodnota	Mincovní kov	Povolená odchylka	Průměr	Povolená odchylka
100 Kč	AgCu 925:75	+ 1 %	29 mm	± 0,1 mm
200 Kč	AgCu 925:75	+ 1 %	31 mm	± 0,1 mm
Nominální hodnota	Síla	Povolená odchylka	Hmotnost	Povolená odchylka
100 Kč	nestanovena	± 0,15 mm	9 g	+ 0,18 g
200 Kč	nestanovena	± 0,15 mm	13 g	+ 0,26 g
Nominální hodnota	Kvalita		Hrana
100 Kč	špičková		hladká
200 Kč	běžná		vroubkovaná
200 Kč	špičková		hladká

82.         Byť uvedený postup zadavatele není příkladný, neboť je jistě možné minimální požadavky na stroje promítnout přímo do relevantní části zadávací dokumentace vztahující se ke kvalifikaci dodavatelů, nelze říci, že by byl rozporný se zákonem.

83.         Navrhovatel dále brojí proti požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci dle čl. 8.3. písm. c) zadávací dokumentace, jehož splnění dodavatel prokáže „umožněním provedení kontroly technické kapacity zadavatelem a provedením kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem[k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. g) zákona]. Účastník zadávacího řízení uvede v nabídce návrh alespoň tří termínů, během kterých se zadavatel či jím pověřená osoba bude moci účastnit kontroly technické kapacity a opatření týkajících se zabezpečení jakosti u účastníka zadávacího řízení. Na základě tohoto návrhu bude s účastníkem zadávacího řízení závazně dohodnut konkrétní termín provedení kontroly. Nejzazším termínem pro provedení kontroly jsou dva týdny od konce lhůty pro podání nabídek do zadávacího řízení.

Kontrola bude zaměřena především na schopnost přípravy modelů k redukování, mechanického redukování na automatickém redukčním stroji nebo kombinovaném bezdotykovém a mechanickém redukčním stroji (nepřipouští se redukování elektroerozívní cestou), ryteckých úprav redukcí, rozmnožování jednotlivých stupňů výrobních nástrojů (redukce, matrice, punc, razidlo), jejich další zpracování, finalizace a povrchová úprava včetně leštění a matování, ražbu mincí s hranou vroubkovanou a hladkou, ražbu mincí v objemu minimálně 20 000 ks mincí, kompletaci do obalů v bezprašném a řádně osvětleném prostoru a ničení vadných a nepotřebných střížků, mincí a výrobních nástrojů všech stupňů. Dále bude kontrola zaměřena na zajištění bezpečného skladování střížků, mincí a výrobních nástrojů.

Po úspěšném provedení kontroly zadavatel vystaví písemné potvrzení o úspěšném prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu a předá jej účastníkovi zadávacího řízení. Toto potvrzení bude sloužit jako doklad pro prokázání splnění požadovaného kritéria technické kvalifikace.“.

84.         Navrhovatel v souvislosti s citovaným kritériem technické kvalifikace namítá, že „[n]ení [] zřejmé, za jakých podmínek bude kontrola považována za úspěšnou a za jakých nikoli“, a dále je názoru, že prokázání kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. g) zákona lze požadovat pouze u zakázek na služby, které jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely, přičemž šetřená veřejná zakázka je veřejnou zakázkou na dodávky.

85.         Úřad se předně neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že prokázání dotčeného kritéria technické kvalifikace je možné požadovat pouze u veřejných zakázek na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, a to již s ohledem na skutečnost, že ustanovení § 79 odst. 2 písm. g) zákona s tímto slovním spojením nepracuje; užívá pouze obecného pojmu „služby“. Úřad je tak přesvědčen, že úmyslem zákonodárce nebylo omezit aplikaci dotčeného ustanovení zákona toliko na veřejné zakázky na služby (které jsou složité či jsou požadovány pro zcela zvláštní účely), ale kromě nich umožnit jeho aplikaci rovněž v případě veřejných zakázek na dodávky/stavební práce, jejichž součástí jsou také (složité či pro zcela zvláštní účely požadované) služby. Ostatně jedná-li se v šetřeném případě o veřejnou zakázku na dodávky, jejíž součástí jsou rovněž služby spočívající v ražbě mincí (které lze bez pochyby i z laického pohledu označit za složité), shledává Úřad logickým, pokud zákon umožňuje zadavateli ověřit (zkontrolovat) si u dodavatele jeho technickou kapacitu a opatření týkající se zabezpečení jakosti s těmito službami spojené.

86.         Jde-li pak o samotné vymezení dotčeného kritéria technické kvalifikace, Úřad uvádí, že i v tomto případě absentuje vymezení jeho minimální úrovně, kterou musí dodavatelé prokázat, aby bylo možné považovat požadavek za splněný. Zadavatel se sice pokusil vymezit, na co bude kontrola zaměřena (byť za užití ne zcela vhodného slova „především“, které může indikovat neúplnost vymezených činností, které budou podrobeny kontrole, a tedy nejednoznačnost kritéria jako takového), avšak již není zřejmé, jaké atributy budou rozhodné, resp. co přesně musí být v rámci prováděné kontroly splněno, aby byla kontrola považována za úspěšnou. V tomto ohledu lze podpůrně odkázat na komentářovou literaturu, která uvádí, že v případě využití § 79 odst. 2 písm. g) zákona „lze jistě pro naplnění požadavku zachování zásady transparentnosti postupu zadavatele doporučit zpracování příslušného záznamu z provedené prohlídky či kontroly technické kapacity u dodavatele, např. formou protokolu o provedené kontrole, který bude oboustranně potvrzen. Pro tyto případy však bude nutné již v zadávací dokumentaci podrobně definovat konkrétní pravidla a proces provedení dané kontroly.“^[14].

87.         Úřad uvádí, že ani v tomto případě nelze považovat vymezení daného kritéria za souladné se zásadou transparentnosti, neboť dodavatelé nemohou mít jasnou představu, jaké konkrétní skutečnosti budou vůbec v rámci kontroly ověřovány, ani jaké minimální požadavky je nutné splnit pro úspěšné absolvování kontroly, s čímž je opět spojena nemožnost zpětného přezkoumání postupu zadavatele v této věci.

88.         Úřad tedy konstatuje, že zadavatel stanovil požadavek na umožnění provedení kontroly technické kapacity zadavatelem a provedením kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem v rozporu s § 79 odst. 2 písm. g) zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

89.         Navrhovatel podaným návrhem dále brojí proti čl. II odst. 5 návrhu smlouvy, v němž zadavatel vymezil: „Redukce budou zhotoveny klasickou cestou mechanického redukování na automatickém redukčním stroji s vysokým podílem ručních ryteckých úprav nebo přímým ručním rytím. Po dohodě smluvních stran mohou být redukce zhotoveny také kombinací bezdotykového a mechanického redukování na číslicově řízeném redukčním stroji. Nepřipouští se redukce elektroerozívní cestou.“

90.         Zde Úřad předně uvádí, že pokud navrhovatel v návrhu namítá rozpornost dané smluvní podmínky s § 36 odst. 3 zákona, když zadavatel dle navrhovatele až v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „umožní použití této technologie za předpokladu, že dodavatel prokáže, že výsledná kvalita odpovídá požadovanému standardu, přičemž o souhlasu s použitím kombinace bezdotykového a mechanického redukování na číslicově řízeném redukčním stroji rozhodne Zadavatel na základě posouzení předložených vzorových odražků dle čl. II odst. 6 Smlouvy“, nejedná se o tvrzení, ke kterému by Úřad neměl s ohledem na § 251 odst. 4 zákona přihlížet (jak se domnívá zadavatel). Tvrzení navrhovatele je reakcí na vypořádání námitek zadavatelem; sdělení zadavatele učiněné v rámci vysvětlení zadávací dokumentace veřejné zakázky odlišné od nyní přezkoumávané veřejné zakázky (byť byla předmětná smluvní podmínka v obou případech vymezena shodně) je pro účely šetřené veřejné zakázky irelevantní.

91.         Z dotčeného smluvního ujednání se podává, že zadavatel primárně předpokládá zhotovení redukcí tam uvedeným způsobem, nicméně nevylučuje – po dohodě smluvních stran – užití kombinace bezdotykového a mechanického redukování.

92.         Tvrdí-li zadavatel, že již z návrhu smlouvy vyplývá, že „umožní použití této technologie za předpokladu, že dodavatel prokáže, že výsledná kvalita odpovídá požadovanému standardu, přičemž o souhlasu s použitím kombinace bezdotykového a mechanického redukování na číslicově řízeném redukčním stroji rozhodne zadavatel na základě posouzení předložených vzorových odražků dle čl. II odst. 6 smlouvy [viz bod 115. odůvodnění tohoto rozhodnutí]“, pak s tímto se Úřad neztotožňuje. Návrh smlouvy neobsahuje ujednání, které by stanovovalo, že o způsobu zhotovení redukcí bude rozhodnuto na základě posouzení kvality výrobku a už vůbec z návrhu smlouvy nevyplývá, že by tak mělo být učiněno na základě předložených vzorových odražků. Tyto informace vyplývají toliko z rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele (o nichž zadavatel rozhodl po lhůtě pro podání nabídek), jimiž z logiky věci disponuje toliko navrhovatel, jakožto adresát daného rozhodnutí zadavatele.  

93.         Vzhledem k tomu, že ze samotné smluvní podmínky tedy není zřejmé, za splnění jakých konkrétních podmínek je zadavatel ochoten umožnit zhotovení redukcí prostřednictvím kombinace daných postupů (čímž bezpochyby vzniká prostor pro určitou libovůli zadavatele), nezbývá Úřadu, než konstatovat, že předmětná smluvní podmínka byla stanovena v rozporu s § 36 odst. 3 zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť nebyla stanovena v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Pro úplnost Úřad připomíná, že zákon prostřednictvím veřejnoprávní regulace modifikuje běžný (ryze soukromoprávní) kontraktační proces, přičemž smyslem a účelem této regulace je, aby byly veřejné zakázky zadávány v co možná nejširší férové hospodářské soutěži. Zadavatel se proto musí obecně do maximální možné míry vyvarovat stanovení takových zadávacích podmínek, které mohou následně sloužit jako potenciální prostor pro jeho libovůli, resp. pro odlišné jednání ve vztahu k různým dodavatelům, protože právě takové zadávací podmínky férovost soutěže narušují (dodavatelé nemají jistotu, jak bude vůči nim postupováno, resp. jestli vůči jinému dodavateli nebude postupováno jinak). V tomto případě navíc pro zadavatele evidentně nemohlo být nikterak obtížné podmínky pro umožnění změny technologie redukce přímo ve smlouvě vymezit dostatečně konkrétně (když tak učinil v rámci rozhodnutí o námitkách).

K ostatním namítaným skutečnostem

94.         V následující části odůvodnění tohoto rozhodnutí se Úřad obiter dictum s ohledem na princip dobré správy stručně vyjádří též k ostatním navrhovatelem namítaným skutečnostem.

Důvody pro zrušení zadávacího řízení

95.         Navrhovatel podaným návrhem mj. brojí proti čl. 6.4. zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že „[v] případě, že celková nabídková cena u každého z účastníků, jejichž nabídky budou hodnoceny, překročí částku 314 660 892 Kč bez DPH, vyhrazuje si zadavatel právo zrušit zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.“.

96.         Zde Úřad předně k tvrzenému nesouladu předpokládané hodnoty (380 739 679,- Kč bez DPH) a výše citované limitní částky pro případné zrušení zadávacího řízení uvádí, že lze přisvědčit zadavateli v tom smyslu, že výše předpokládané hodnoty byla pravděpodobně omylem uvedena včetně DPH (Úřad neidentifikoval žádné kroky zadavatele, které by v tomto ohledu naznačovaly jakýkoli záměr zadavatele). Dle dokumentu „Stanovení PH“, který je součástí dokumentace o zadávacím řízení, byla předpokládaná hodnota vypočtena ve výši 314 660 892,- Kč bez DPH (380 739 679,32 Kč včetně DPH). Ačkoli nastalá situace jistě není optimální (ale spíše minimálně matoucí), nepředstavuje postup zadavatele porušení zákona, a to již s ohledem na skutečnost, že zadavatelé nejsou vůbec povinni uveřejňovat předpokládanou hodnotu veřejné zakázky (vyjma situace, kdy si zadavatel vyhradí změnu závazku ve smyslu § 100 odst. 3 zákona), přičemž v daném případě postup zadavatele nebyl s to jakkoliv ovlivnit režim veřejné zakázky.

97.         Je-li dále navrhovatel názoru, že zadavatel učinil rozhodnutí o námitkách navrhovatele nepřezkoumatelným, pokud pouze uvedl, že rozdíl mezi předpokládanou hodnotou a limitní částkou je dán tím, že do předpokládané hodnoty zahrnul i vyhrazené změny závazku dle § 100 odst. 1 zákona (jak ostatně ukládá § 16 odst. 3 zákona), aniž by toto tvrzení doložil příslušnou kalkulací, pak s tímto se Úřad neztotožňuje. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil navrhovateli důvody, pro které jsou dané hodnoty rozdílné, a zcela jistě nebylo povinností zadavatele uvedené dokládat příslušnými výpočty již v rozhodnutí o námitkách. Bylo-li v tomto i nadále mezi účastníky řízení sporu, postačuje jejich doložení v rámci správního řízení, což zadavatel učinil – výpočty předpokládané hodnoty v rámci výše zmíněného dokumentu „Stanovení PH“ zohledňují navýšení jednotkových cen dle příslušných ujednání návrhu smlouvy. Pokud pak zadavatel v rámci správního řízení rovněž připustil, že se jednalo též o administrativní nedopatření, kdy omylem uvedl cenu s DPH, nezakládá ani takový postup zadavatele, byť ne úplně šťastný, prostor pro úvahy stran nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách. Považuje-li navrhovatel rovněž za důležité zjistit, zda stejný postup zadavatel uplatňuje i u jiných veřejných zakázek, Úřad pouze poznamenává, že předmětem přezkumu v tomto správním řízení je toliko postup zadavatele v rámci veřejné zakázky „Výroba pamětních stříbrných mincí (100 a 200 Kč)“; postup zadavatele v jiných veřejných zakázkách je pro účely tohoto správního řízení zcela irelevantní.

98.         K samotné výhradě dle čl. 6.4. zadávací dokumentace Úřad uvádí, že ustanovení § 127 odst. 2 zákona zadavateli přiznává právo zrušit zadávací řízení z tam taxativně uvedených důvodů, přičemž jedním z těchto důvodů je, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

99.         V kontextu šetřeného případu je pak nutno poznamenat, že ekonomické důvody (obecně nedostatek finančních prostředků na realizaci veřejné zakázky) jsou de facto vždy akceptovatelným důvodem pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu dotčeného ustanovení zákona (samozřejmě za předpokladu, že zadavatel své rozhodnutí náležitě – tj. v souladu se zásadou transparentnosti – odůvodní). Úřad je tak přesvědčen, že zadavatelem učiněná výhrada nepředstavuje exces, její vymezení má své logické opodstatnění. Zadavatel účastníky dopředu upozornil, že pokud nastane situace, kdy jejich nabídkové ceny překročí stanovený limit, vyhrazuje si právo zrušit zadávací řízení. Lze sice souhlasit s navrhovatelem v tom ohledu, že takový případný postup je zcela na uvážení zadavatele, avšak jednak nelze a priori předpokládat nekalé úmysly zadavatele (např. v tom smyslu, že by k případnému zrušení zadávacího řízení přistoupil s ohledem na výsledné pořadí obdržených nabídek), neboť nelze opomíjet, že ustálená judikatura správních soudů stojí na názoru, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 179/2018-44 ze dne 25. 11. 2019); na takový vztah se pak v obecném pohledu vztahují zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nelze tedy rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají. A dále, jak již Úřad zmínil, daná výhrada má své opodstatnění – ponechává zadavateli prostor pro legitimní ekonomickou úvahu, zda jsou pro něj nabídkové ceny ještě akceptovatelné či nikoli (zadavatel posoudí, jaké intenzity dosahují okolnosti vedoucí ke zrušení zadávacího řízení, pro které po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tyto důvody musí zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně a srozumitelně popsat). Jinak řečeno, lze předpokládat, že ekonomická úvaha zadavatele bude odlišná v situaci, kdy by nabídkové ceny překročily stanovenou hranici např. v řádech desítek tisíců Kč (zde lze rozumně předpokládat, že by zadavatel nabídkové ceny akceptoval), oproti situaci, kdy by se pohybovaly v řádech milionů Kč nad rámec stanoveného limitu, a zadavatel by již pravděpodobně vážně zvažoval, zda jsou pro něj takové nabídkové ceny ještě přijatelné. K tomu lze pro úplnost dodat, že výše zisku dosaženého v předcházejícím roce je bezpochyby indikátorem finanční situace zadavatele, nicméně to automaticky neznamená, že by byl zadavatel ochoten hradit za poskytnuté plnění jakoukoli (de facto neomezenou) částku. Legitimním důvodem pro zrušení zadávacího řízení tak obecně nemůže být pouze situace „absolutního“ nedostatku finančních prostředků, ale i situace, kdy se ukáže, že je nabízené plnění natolik drahé, že zadavatel jednoduše řečeno takovou cenu není ochoten akceptovat. Zajistit dodržení zásady transparentnosti při zrušení zadávacího řízení ve druhé z právě naznačených situací bude vždy jistě mnohem složitější (neboť úvaha o tom, co je již „příliš drahé,“ je nepochybně mnohem subjektivnější než situace, kdy na dané plnění „prostě nejsou peníze“), nicméně právě stanovení určité „v zásadě akceptovatelné“ hranice ceny plnění ex ante v zadávací dokumentaci transparentnost zadavatelova postupu spíše posiluje.

Nerozdělení veřejné zakázky na části

100.     V čl. I „Předmět plnění“ odst. 1 návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „[p]ředmětem plnění podle této smlouvy je výroba pamětních stříbrných mincí (dále jen ‚mince‘) v těchto nominálních hodnotách a provedeních:

a)             100 Kč ve špičkové kvalitě,

b)             200 Kč v běžné kvalitě,

c)             200 Kč ve špičkové kvalitě.“.

101.     V odst. 4 téhož článku návrhu smlouvy pak zadavatel uvedl, že „[p]lnění zahrnuje:

a)             výrobu střížků včetně zajištění materiálu pro jejich výrobu,

b)             výrobu mincí,

c)             výrobu vzorů s nápisem SPECIMEN nebo jeho zkratkou (např. SPEC. nebo S),

d)             výrobu razidel (nástrojů) pro zhotovení otisků mince (pro rubovou a lícní stranu) pro katalogovou kartu,

e)             obaly (kapsle a etuje).“.

102.     Navrhovatel zastává názor, že ražba mincí a dodávka kapslí/etují představují zcela odlišné činnosti, a zadavatel tak byl povinen rozdělit veřejnou zakázku na části.

103.     Ačkoli lze s navrhovatelem souhlasit v tom ohledu, že samotná ražba mincí a dodávka jejich obalů jsou odlišné činnosti, nelze přehlížet, že finálním produktem mají být stříbrné mince v příslušném obalu [navíc jde o pamětní mince, kdy lze jistě očekávat jistou (vyšší) úroveň „reprezentativnosti“ daného produktu]. Úřad je tak názoru, že zmíněné činnosti, resp. finální produkt tvoří jeden „funkční celek“ a zadavatel nebyl povinen předmět plnění veřejné zakázky rozdělit na části. Navíc, jak doložil zadavatel ve správním řízení, je zcela běžnou praxí v tuzemsku i jiných evropských zemích (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že předmět plnění je poptáván dohromady.

104.     Navrhovatel je dále názoru, že pokud zadavatel součástí přílohy č. 3 „Technické parametry obalů“ návrhu smlouvy učinil fotografie etují, v jejichž souvislosti má za to, že se jedná o etuje společnosti Česká mincovna, a.s. (resp. jejího dodavatele), odkázal v rozporu s § 89 odst. 6 zákona na výrobek konkrétního výrobce.

105.     Zadavatel v příslušné příloze návrhu smlouvy stanovil následující:

„Mince budou dodávány v průhledných plastových kapslích rozměru přiměřeného pro průměr mince (29 mm – 100 Kč, 31 mm – 200 Kč). Mince 200 Kč v běžné kvalitě budou dodávány pouze v kapslích.

Kapsle s mincemi 100 Kč a 200 Kč ve špičkové kvalitě budou uloženy v plastových etujích v tmavě modré barvě. Tvar etuje bude čtvercový, s vnějšími rozměry 65 mm (čelní strana) × 63 mm (boční strana) (obr. č. 1).

V[ý]st[e]lka etují pro uložení kapsle s mincí bude rovněž modrá. Ve v[ý]st[e]lce bude tvarován otvor pro kapsli s bočním výkrojem pro snadné vyjmutí kapsle s mincí z v[ý]st[e]lky bez nutnosti otáčet etuji dnem vzhůru (obr. č. 2). Vnitřní strana horního víka etuje bude opatřena bílým polstrováním (obr. č. 2).

Všechny části obalu musejí být provedeny přesně a čistě bez otřepů (grotů) a dalších vad, které obvykle vznikají v procesu zpracování plastů. Všechny části obalů musejí být z materiálů, které nepoškozují dřevo, plasty, papír, barvy a neurychlují oxidaci kovů.

Kapsle bude vyrobena z čirého plastu, který bude přiměřeně odolný proti poškrábání a prasknutí běžnou manipulací nebo vlastní hmotností mince. Plastová etuje bude vyrobena z plastu přiměřeně odolného mechanickým a chemickým vlivům při používání etují způsobem odpovídajícím zacházení s numismatickým materiálem.

Konkrétní odstín modré barvy etuje a výstelky stanoví odběratel na základě vzorkovníku předloženého dodavatelem.“

106.     K citovanému popisu technických parametrů zadavatel připojil níže uvedené fotografie.

107.     Úřad předně uvádí, že z dotčené přílohy návrhu smlouvy se nikterak nepodává, že by fotografie zobrazovaly výrobek konkrétního výrobce. Zadavatel dodavatelům poskytl základní technické parametry, které etuje musí splňovat, přičemž doplnil, že konkrétní barevné provedení (odstín modré barvy) výstelky a samotné etuje bude zvoleno až na základě dodavatelem předloženého vzorníku. Na základě uvedeného tak Úřad nemá za to, že by se jednalo o odkaz na výrobek konkrétního dodavatele, natož aby se jednalo o výrobek, který by zvýhodňoval určitého dodavatele. Zadavatel má vzhledem k charakteru poptávaného plnění (dodávka pamětních mincí v reprezentativním balení) pochopitelně jasnou představu (byť pravděpodobně založenou na zkušenostech z předcházejících veřejných zakázek, což ale bez dalšího samo o sobě není limitující), jak by (reprezentativní) etuje měla vypadat, a pro tyto účely dodavatelům poskytl její technické parametry a pro ilustraci připojil i příslušné fotografie.

Smluvní ujednání týkající se kapslí/etují

108.     Navrhovatel dále brojí proti čl. IV odst. 12 návrhu smlouvy, který stanoví, že „[d]odavatel je oprávněn navrhnout odběrateli změnu jednotkové ceny obalů podle odstavce 5 až 8 tohoto článku, dojde-li v důsledku postupu podle čl. II odst. 6 této smlouvy [viz bod 115. odůvodnění tohoto rozhodnutí] k navýšení nákladů na jejich výrobu, případně dojde k ukončení výroby některé ze součástí obalu a dodavatel bude nucen dodat jejich náhradu s minimálně stejnými nebo lepšími parametry. Cena obalu smí být v takovém případě navýšena maximálně o 50 %. Dodavatel je povinen odběrateli důvod pro změnu výše ceny písemně doložit. Úprava ceny bude provedena formou dodatku ke smlouvě a nabývá účinnosti dnem účinnosti dodatku.“.

109.     Navrhovatel shledává výše citované smluvní ujednání za nejednoznačně vymezenou výhradu změny závazku ve smyslu § 100 odst. 1 zákona.

110.     Úřad předně uvádí, že tuto smluvní podmínku neshledává excesivní. Smluvní ujednání lze bezpochyby klasifikovat jako pro-dodavatelské, neboť umožňuje dodavateli navrhnout změnu (navýšení) jednotkové ceny obalů (kapslí/etují) za tam uvedených situací (navýšení nákladů na výrobu z důvodu připomínek zadavatele ke vzorovým obalům; ukončení výroby některé ze součásti obalu), přičemž Úřad považuje za pochopitelné, že dodavatel musí zadavateli doložit důvody vedoucí ke změně ceny a že samotná úprava ceny bude provedena prostřednictvím dodatku ke smlouvě.

111.     Úřad však považuje za nezbytné zdůraznit, že se již neztotožňuje s tím, že by toto smluvní ujednání naplňovalo definici vyhrazené změny závazku ve smyslu § 100 odst. 1 zákona, neboť zde absentuje vymezení jednoznačných pravidel, dle kterých má být stanovena nová cena obalů (v takovém případě ani nelze uvažovat o případné aplikaci § 222 odst. 2 zákona). Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ruší zadávací řízení (viz výrok II. tohoto rozhodnutí), nepřistoupil k uložení nápravného opatření spočívajícího v zákazu uplatnění této výhrady (viz § 263 odst. 3 zákona), neboť takové nápravné opatření by bylo zjevně neúčelné/bezpředmětné.

Smluvní podmínky ohledně lhůty plnění

112.     Navrhovatel v rámci dané části návrhu brojí proti čl. II odst. 21 návrhu smlouvy, v němž zadavatel stanovil: „Odběratel si vyhrazuje možnost prodloužit lhůtu uvedenou v odst. 11 tohoto článku[15], popř. uvedenou v příloze č. 2 této smlouvy, a to přiměřeně okolnostem, na základě písemné a odůvodněné žádosti dodavatele, ve které dodavatel doloží, že objektivně nemůže pokračovat v plnění dle této smlouvy z důvodu neposkytnutí povinné a nezbytné součinnosti odběratelem, nebo z důvodu skutečností stojících na straně dodavatele, které ani dodavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat a které sám nezpůsobil (včetně např. výpadku či zdržení v dodavatelsko-odběratelském řetězci, výpadku v pracovní síle dodavatele z důvodu opatření uložených orgány veřejné moci, nikoli však v důsledku protiprávního jednání dodavatele, zdržení v plnění jiných smluvních partnerů odběratele, kterého se plnění dle této smlouvy dotýká a které nebylo způsobeno odběratelem). Žádost dodavatele dle tohoto odstavce musí být odběrateli doručena v dostatečném předstihu před uplynutím lhůty dle odst. 11 tohoto článku a musí obsahovat i návrh jejího prodloužení, ten však není pro odběratele závazný. Úprava lhůty pro veškerá plnění dle této smlouvy bude provedena formou dodatku ke smlouvě, úprava lhůty pouze pro mince konkrétního motivu bude provedena formou dodatku k příslušné prováděcí smlouvě.“

113.     Citované smluvní ujednaní je dle navrhovatele rozporné s § 100 odst. 1 zákona.

114.     Úřad připomíná, že souladná s § 100 odst. 1 zákona je jen taková vyhrazená změna závazku ze smlouvy, u které jsou podmínky pro její „aktivaci“ a její obsah jednoznačně vymezeny. Tyto podmínky nejsou u posuzovaného ujednání zcela jednoznačně splněny. Především je třeba konstatovat, že dané smluvní ujednání je koncipováno toliko jako čistě subjektivní možnost zadavatele („…odběratel si vyhrazuje možnost…“, k prodloužení může dojít „přiměřeně okolnostem“). Dané ujednání by tak nebylo možno použít pro provedení změny závazku ze smlouvy s odkazem na § 222 odst. 2 zákona. Co se týká nápravy zjištěné nezákonné zadávací podmínky, odkazuje Úřad na bod 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Vymezení vad plnění

115.     Zadavatel v čl. II odst. 6 návrhu smlouvy stanovil: „Dodavatel předloží odběrateli v jeho sídle ke schválení vždy vzorové odražky mincí v počtu 3 kusů od každé kvality a provedení (běžná/špičková kvalita) a vzorky obalů (kapsle a etuje) v počtu nejméně 1 ks společně se vzorníkem barev etují. Vzorek obalu (kapsle, etuje) musí splňovat technické parametry dle přílohy č. 3 této smlouvy. Vzorové odražky a vzorky obalů musí dodavatel předložit v přiměřeném předstihu, aby mohly být dodrženy plánované termíny dodávek mincí z výroby pro případ i opakovaného neschválení předložených vzorových odražků nebo obalů odběratelem. Pokud odběratel vzorové odražky nebo vzorky obalů neodsouhlasí, je dodavatel povinen předložit do 14 dnů vzorové odražky nebo obaly nové, upravené podle připomínek odběratele. Neschválené i schválené vzorové odražky a vzorky obalů se stávají majetkem odběratele. Odběratel za ponechané vzorové odražky uhradí dodavateli cenu drahého kovu v nich obsaženého, která bude stanovena na základě aktuální světové ceny stříbra (LBMA Silver Price) vyhlášené na komoditní burze v den dodání vzorových odražků odběrateli. Cena v USD se pro účely úhrady přepočte na Kč směnným kurzem CZK/USD vyhlašovaným ČNB a platným ke dni dodání vzorových odražků. Se souhlasem odběratele, uděleným v rámci procesu schvalování vzorových odražků mincí, může být na mincích umístěna značka výrobce, která se musí vždy vztahovat k místu, kde byly mince skutečně raženy. Předání a převzetí veškerých materializovaných, nedigitalizovaných předmětů podle tohoto odstavce probíhá výhradně osobně v sídle odběratele.“

116.     Dle navrhovatele je předmětná smluvní podmínka netransparentní, neboť umožňuje zadavateli odmítnout převzetí vzorových odražků a vzorků obalů nejen z důvodu jejich vad ale i připomínek zadavatele, což zakládá prostor pro libovůli zadavatele.

117.     K tomu Úřad opětovně uvádí, že nelze a priori předpokládat nekalé úmysly v jednání zadavatele (viz bod 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jak tak činí navrhovatel. Samotné smluvní ujednání pak Úřad neshledal ani nijak excesivní. Zadavatel si jednoduše řečeno na předložených vzorcích toliko ověří, zda tyto splňují zadávací podmínky a v případě že nikoli, dodavatel předloží zadavateli nové vzorky dle vznesených připomínek.

118.     Zadavatel dále v čl. II odst. 10 návrhu smlouvy stanovil, že „[v]šechny vyrobené mince musí splňovat kvalitu schválenou na vzorových odražcích. Za případné vady mincí odpovídá dodavatel. Odběratel provádí přejímku dodaných mincí postupem a ve lhůtách, které jsou uvedeny v příloze č. 2 této smlouvy. Odběratel je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že dodavatel přes opakované upozornění opakovaně, tj. na potřetí, nedodržel kvalitu a dodal mince s vadami. Jako orientační přehled základních vad při výrobě mincí slouží Katalog vad, který je přílohou č. 5 této smlouvy. Odběratel může Katalog vad aktualizovat a doplnit o další typy vad. Případné sporné otázky, týkající se vad v Katalogu vad neuvedených, budou řešeny na úrovni expertů obou smluvních stran. Za vadné mince nebo obaly dodá dodavatel odběrateli bezvadné mince nebo obaly, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. Pověřené osoby obou smluvních stran se mohou dohodnout, že vadné obaly s bezvadnými mincemi vymění v dodávce odběratel bez reklamace, v tom případě dodá dodavatel odběrateli bezvadné prázdné obaly k provedení této výměny.“. V příloze č. 5 „Katalog vad“ návrhu smlouvy pak zadavatel vymezil kategorie možných vad mincí („Cizí tělesa“, „Otřep“, „Skvrny a šmouhy“, „Vady matování“, „Vrypy a jámy“, „Deformace obruby a fabionu“, „Moiré“, „Nehomogenní materiál“, „Otisky prstů“ a „Ostatní vady“).

119.     Jelikož Katalog vad není úplný/konečný a zadavatel ho může doplňovat o nové typy vad i po uzavření smlouvy, považuje navrhovatel dané smluvní ujednání za netransparentní, nepřiměřené a v rozporu s § 36 odst. 3 zákona.

120.     Vzhledem k tomu, že nebylo povinností zadavatele učinit Katalog vad součástí smluvních podmínek (jeho poskytnutí tak lze hodnotit spíše jako projev dobré vůle zadavatele), neboť podstatné je, aby bylo plnění dodáno bez (jakýchkoli) vad, Úřad konstatuje, že neshledává v dotčeném smluvním ujednání jakýkoli rozpor se zákonem. Zadavatel dodavatelům toliko poskytl přehled nejčastějších/nejběžnějších vad, které se mohou u mincí vyskytnout, přičemž na tyto bude zaměřena kontrola kvality. Jelikož se jedná o demonstrativní výčet vad (po zadavateli lze jen stěží požadovat úplné vymezení všech myslitelných vad), považuje Úřad za logické, pokud si zadavatel vyhradil možnost jeho doplnění o další typy vad (identifikované zejména v rámci provedené kontroly, tedy po uzavření smlouvy).

Cenové podmínky pro nákup stříbra

121.     Zadavatel v čl. IV odst. 9 návrhu smlouvy stanovil: „Cena za materiál nezbytný pro výrobu 1 ks střížku bude stanovena na základě aktuální světové ceny stříbra (LBMA Silver Price) vyhlášené na komoditní burze v den prvního dodání mincí příslušného motivu (vzoru) na základě konkrétní prováděcí smlouvy v souladu s čl. I odst. 8 této smlouvy. Cena v USD se pro účely úhrady přepočte na Kč směnným kurzem CZK/USD vyhlašovaným ČNB a platným ke dni prvního dodání mincí dle předchozí věty.“

122.     Navrhovatel je názoru, že dané smluvní ujednání „nutí dodavatele nakupovat nákladný výrobní materiál (stříbro) a zároveň stanoví cenu, kterou za tento materiál mohou účtovat, čímž dodavatelům zamezuje, jakkoliv kalkulovat a omezit rizika vyplývající ze smluvního vztahu. (…) Zadavatel totiž není připraven hradit dodavatelům reálně vynaložené náklady na pořízení stříbra, ale jednostranně stanovuje cenu, za kterou bude dodavatel oprávněn dodané stříbro účtovat – a to zpětně ke dni prvního dodání mincí, nikoli ke dni nákupu materiálu. Tímto postupem jsou dodavatelé nuceni nést veškerá rizika cenových výkyvů na světové burze mezi okamžikem nákupu stříbra a datem prvního dodání mincí dle konkrétní prováděcí smlouvy, jakož i kurzová rizika plynoucí z pohybu směnného kurzu CZK/USD.“.

123.     K tomu Úřad uvádí, že byť lze dotčenou smluvní podmínku považovat za relativně „tvrdou“ v tom smyslu, že dodavatelé se mohou dostat do situace, kdy jim nebudou proplaceny veškeré náklady spojené s nákupem stříbra (tj. pokud cena stříbra bude ke stanovenému dni nižší než v době nákupu stříbra dodavatelem), je na druhou stranu nutno dodat, že smluvní podmínka je vymezena jednoznačně a je shodná pro všechny dodavatele (všichni dodavatelé disponují stejnými výchozími podmínkami/informacemi). Současně je zcela na obchodním uvážení každého z dodavatelů, kdy nákup stříbra uskuteční, přičemž lze přisvědčit zadavateli, že dodavatelé mohou při nákupu stříbra využít (k zajištění kurzového rizika) k tomu vhodné finanční zajišťovací instrumenty. Smluvní podmínku je tedy nutno brát jako obchodní riziko nepřesahující běžnou míru, jehož vyhodnocení je na každém z dodavatelů.

124.     V tomto kontextu lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 121/2016-196 ze dne 25. 10. 2017, v němž soud vyhodnotil jako obchodní riziko (u veřejné zakázky „Výběr dopravců pro uzavření smluv o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na území Královéhradeckého kraje“, jejíž plnění má probíhat po dobu 10 let) dokonce i zadávací podmínku, v níž zadavatel nekonkretizoval okolnosti, za jakých přistoupí (může přistoupit) k regulaci cen nebo k určení jiného příjezdového a odjezdového stanoviště, a dále skutečnost, že uchazeči o danou veřejnou zakázku neměli jasnou představu o vícenákladech, které jim v budoucnu (v průběhu 10 let) mohou vzniknout v souvislosti s objížďkami. Touto optikou tedy nelze na uvedenou zadávací podmínku rovněž hledět jinak, než jako na přípustné obchodní riziko.

Rámcová dohoda

125.     Navrhovatel je názoru, že zadavatel byl povinen postupovat v souvislosti s veřejnou zakázkou dle pravidel obsažených v § 131 a násl. zákona, neboť se v daném případě jedná o rámcovou dohodu.

126.     Vzhledem k tomu, že

a)             návrh smlouvy neobsahuje závazek zadavatele objednat plnění a závazek dodavatele plnění dodat (mince sice budou vydávány na základě plánu emise pamětních mincí a lze tedy předpokládat, že alespoň k nějakému odběru mincí dojde, nicméně, jak vyplývá z čl. I odst. 3 návrhu smlouvy, „[s]oučástí emisního plánu mohou být i mince, které nejsou předmětem výroby podle této smlouvy. Dodavatel bere na vědomí, že do emisního plánu nemusejí být zařazeny žádné mince. Dodavatel také bere na vědomí, že mince zařazené do emisního plánu z něj mohou být vyřazeny, a to i bez náhrady“),

b)             výroba mincí bude prováděna na základě jednotlivých (oboustranně podepsaných) prováděcích smluv, v nichž bude konkretizována nominální hodnota mincí, motiv mincí, jejich kvalita (ražební provedení), rozsah výroby (množství vyráběných kusů), balení a termín emise mincí,

c)             jednotkové ceny mincí a obalů budou pevně stanoveny smlouvou uzavřenou v zadávacím řízení (samozřejmě s tím, že cena stříbra bude stanovena na základě aktuální světové ceny stříbra v den prvního dodání mincí – v podrobnostech viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí),

d)             doba trvání smluvního vztahu je předpokládána od 15. 10. 2025 do 31. 12. 2030,

je Úřad názoru, že smlouva, jež by měla být uzavřena na základě šetřeného zadávacího řízení, naplňuje pojmové znaky rámcové dohody ve smyslu § 131 zákona. 

127.     I přes učiněný závěr je však nutno dodat, že za situace, kdy zadavatel postupuje v otevřeném nadlimitním řízení, nelze z hlediska „procesu zadávání“ shledat v postupu zadavatele nezákonnost. Jinak řečeno, i kdyby sám zadavatel vyhodnotil danou smlouvu jako rámcovou dohodu, stejně by k jejímu uzavření dospěl na základě téhož druhu zadávacího řízení (viz § 131 odst. 2 zákona). Otázkou zde sice zůstává, zda by byl zadavatel schopen řádně odůvodnit délku trvání smluvního vztahu delší než 4 roky (viz § 131 odst. 4 zákona), tímto se však již Úřad – s ohledem na to, že předmětné zadávací řízení bude tímto rozhodnutím zrušeno – dále nezabýval. Pokud by však zadavatel uvažoval o zahájení obdobného zadávacího řízení v budoucnu, měl by této otázce věnovat náležitou pozornost. V této souvislosti Úřad doplňuje, že nesouhlasí s navrhovatelem, že by zadavatel zatížil rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelností, když se nevyjádřil k důvodům doby trvání smlouvy delší než 4 roky; zadavatel předmětnou námitku vypořádal tím, že uvedl důvody, pro které se dle jeho názoru v šetřeném případě nejedná o rámcovou dohodu. I když se Úřad s hodnocením zadavatele neztotožnil, nelze říci, že by vyřízení námitky bylo nepřezkoumatelné.

Závěr

128.     S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

129.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

130.     V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto tedy Úřad přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

131.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

132.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

133.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

134.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

135.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

136.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000700.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Na příkopě 864/28, 110 00 Praha 1

2.             Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na článek dostupný na https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2618494.

[2] https://ceskamincovna.cz/stribrna-mince-100-kc-2024-bezpecnostni-informacni-sluzba-proof-456-17647-d/

[3] https://www.aurea.cz/etue-na-200-kc-cnb/ či https://aukro.cz/originalni-etue-na-200-kc-pametni-stribrne-mince-cnb-7068947845

[4] Viz https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Vyznam-a-sprava-devizovych-rezerv-CNB/

[5] https://prazskamincovna.cz/ceske_mince_prazske_mincovny.htm

[6] https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/MO/zahajene-zakazky/p:pzvz:nazev=medaile/detail-zakazky/N006-24-V00018986

[7] https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-23-V00026235

[8] https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/zam/uzavrene-zakazky/detail-zakazky/N006-24-V00001615

[9] https://josephine.proebiz.com/sk/tender/58289/summary,

https://josephine.proebiz.com/sk/tender/63069/summary, https://josephine.proebiz.com/sk/tender/15978/summary,

https://josephine.proebiz.com/sk/tender/17429/summary

[10] https://www.muenzeoesterreich.at/eng/collect/collector-coins/gold-coins

[11] https://www.royalmint.com/shop/gold/

[12] https://www.monnaiedeparis.fr/fr/monnaies/monnaies-d-investissement-or

[13] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 623–624.

[14] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 624.

[15] Dle čl. II odst. 11 návrhu smlouvy „[d]odavatel dodá odběrateli vyrobené mince nejpozději 2 měsíce před termínem emise uvedeným v prováděcí smlouvě podle článku I odst. 8 této smlouvy. Odběratel si vyhrazuje změnu termínu emise mincí v příslušné prováděcí smlouvě, a to v návaznosti na rozhodnutí bankovní rady ČNB, s tím, že dodavatel je v takovém případě vázán lhůtami stanovenými a odvozenými v souladu s touto smlouvou od nového termínu emise mincí. Nejzazší termín, na který lze emisi mincí posunout, je vždy 31. 12. příslušného kalendářního roku, na nějž emise daného motivu mince připadá. Případná úprava termínu emise bude provedena formou dodatku k prováděcí smlouvě a nabyde účinnosti dnem účinnosti dodatku. Vyrobené mince mohou být dodány i po dílčích dodávkách, a to po dohodě pověřených osob smluvních stran. Poslední dílčí dodávka musí být dodána nejpozději v termínu uvedeném v první větě tohoto odstavce. Předání a převzetí mincí bude provedeno na základě protokolu o předání a převzetí podepsaného pověřenými osobami obou smluvních stran. Současně s mincemi předá dodavatel odběrateli plnění podle čl. I odst. 4 písm. c) a zapůjčené sádrové modely nebo jiné výrobní podklady podle odstavce 3 tohoto článku, nedohodnou-li se smluvní strany jinak.“.