číslo jednací: 48028/2025/161
spisová značka: R0141/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Zajištění úprav portálu stavební správy a dalších komponent Digitalizace stavebního řízení II. |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 12. 2025 |
| Související rozhodnutí | 38285/2025/500 48028/2025/161 |
| Dokumenty |  2025_R0141.pdf 415 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0141/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-48028/2025/161 |
|
Brno 12. 12. 2025 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 21. 10. 2025, podaném vybraným dodavatelem
- Servodata a.s., IČO 25112775, se sídlem Karolinská 661/14, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 10. 2025 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. ČAK 21009, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 21007519, se sídlem Sokolovská 663/136c, 186 00 Praha 8,
a v řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže rovněž dne 21. 10. 2025 zadavatelem
- Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0520/2025/VZ, č. j. ÚOHS-38285/2025/500 ze dne 6. 10. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 23. 7. 2025 na návrh navrhovatele
- Principal engineering s.r.o., IČO 26775794, se sídlem Na hřebenech II 1718/8, 140 00 Praha 4,
na uložení zákazu plnění „Smlouvy na poskytnutí odborných rolí“ č. 6761 uzavřené dne 28. 6. 2025 mezi cit. zadavatelem a cit. vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku „Zajištění úprav portálu stavební správy a dalších komponent Digitalizace stavebního řízení II.“ zadávanou v rámci dynamického nákupního systému „Dynamický nákupní systém – Zajištění ICT odborných rolí“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-038586, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 168-525442, ve znění pozdějších oprav,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0520/2025/VZ, č. j. ÚOHS-38285/2025/500 ze dne 6. 10. 2025
p o t v r z u j i
a podané rozklady
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 23. 7. 2025 návrh navrhovatele z téhož dne na uložení zákazu plnění „Smlouvy na poskytnutí odborných rolí“ č. 6761 uzavřené dne 28. 6. 2025 (dále jen „smlouva“) mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „zákon“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.
II. Napadené rozhodnutí
2. Úřad rozklady napadeným rozhodnutím rozhodl ve výroku I tak, že se zadavateli ukládá zákaz plnění smlouvy na realizaci veřejné zakázky, neboť smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. d) zákona, tj. v dynamickém nákupním systému během lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele (v souladu s § 141 odst. 5 zákona), přičemž zadavatel porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a to § 141 odst. 4 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když odůvodnění výběru vybraného dodavatele obsažené ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 19. 6. 2025, kterou zadavatel pořídil a jež byla přílohou oznámení o výběru dodavatele, bylo s ohledem na absenci konkrétního odůvodnění přidělení bodů jednotlivým expertům v rámci dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ shledáno netransparentním a nepřezkoumatelným, přičemž takový postup mohl ovlivnit výběr dodavatele.
3. Ve výroku II potom Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení.
4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že v důsledku velmi obecného odůvodnění výběru zadavatelem uvedeného ve zprávě o hodnocení nabídek nelze zpětně ověřit, že nabídka vybraného dodavatele v rámci kritéria hodnocení „Pohovor“ skutečně odpovídala požadavkům zadavatele ve vyšší kvalitě v porovnání s nabídkou navrhovatele, a nelze tím pádem ani ověřit, zda zadavatel postupoval správně, když i na základě uvedeného kritéria hodnocení vyhodnotil nabídku vybraného dodavatele jako nejvýhodnější. Z uvedeného důvodu nemůže být postup zadavatele v souvislosti s hodnocením nabídek dle kritéria „Pohovor“, potažmo s odůvodněním výběru dodavatele, označen za zpětně přezkoumatelný a jedná se tak ve svém důsledku o postup netransparentní.
5. Úřad rovněž podotkl, že na jeho závěru nemůže ničeho změnit ani to, že z pohovorů byly pořízeny nahrávky. Ty by mohly dle Úřadu sloužit (a proto je obecně doporučitelné, aby byly z obdobných úkonů pořizovány) k ověření toho, zda zaznamenané úvahy zadavatele (členů hodnoticí komise) odpovídají skutečnému průběhu rozhovoru. Nemohou však sloužit jako náhrada absentujících úvah zadavatele (členů hodnoticí komise). Pokud by měl totiž Úřad např. provést těmito nahrávkami důkaz a pak sám hodnotit, zda zhlédnutý pohovor odpovídá přidělenému počtu bodů (resp. velmi kusé konstataci zadavatele uvedené ve zprávě o hodnocení nabídek), musel by učinit něco, co je mu zapovězeno – vstoupit do myšlenkových pochodů členů hodnoticí komise a jejich absentující úvahy nahradit vlastními.
6. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvedl, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť vzhledem k tomu, že zadavatel dostatečně transparentně nepopsal provedený výběr dodavatele, resp. hodnocení dílčího kritéria „Pohovor” s váhou 30 %, nelze mít s určitostí za prokázané, že nabídka vybraného dodavatele skutečně měla být vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, resp. že zadavatelem provedené hodnocení nabídek v rámci uvedeného dílčího kritéria hodnocení proběhlo v souladu se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami.
III. Námitky rozkladů
Rozklad vybraného dodavatele
7. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo vybranému dodavateli doručeno dne 6. 10. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 21. 10. 2025, byl podán v zákonné lhůtě. Vybraný dodavatel brojí proti napadenému rozhodnutí z toho důvodu, že má za to, že Úřad nesprávně a neúplně zjistil skutkový stav, když vykonal dokazování nedostatečně a rovněž si nenáležitě vyložil a aplikoval rozhodné právní předpisy, což činí napadené rozhodnutí nezákonným a nesprávným.
8. Vybraný dodavatel poukazuje zejména na to, že Úřad v dané věci rozhodl dle jeho mínění na základě nesprávně provedeného dokazování, když v jeho rámci neprovedl důkaz obsahem zvukového záznamu z pohovorů hodnoticí komise pověřené zadavatelem s experty navrhovatele, které se konaly dne 10. 6. 2025 v prostorech zadavatele. Tento záznam ani nebyl Úřadem zařazen mezi podklady pro vydání rozhodnutí. Vybraný dodavatel nesouhlasí s argumentací Úřadu, v rámci níž Úřad vysvětloval, proč zvukový záznam nemohl vzít v potaz.
9. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že Úřad nemůže v napadeném rozhodnutí oprávněně tvrdit, že hodnocení expertů navrhovatele komisí zadavatele je „kusé“ a nedostatečně podrobné, když nevzal do úvahy také obsah zvukového záznamu zhotoveného právě pro účely budoucího prověření tohoto hodnocení zejména ze strany Úřadu. Úřad se měl dle vybraného dodavatele zabývat tím, zda záznam z hodnocení nabídek koresponduje s průběhem hodnoticího pohovoru a zda z něj lze odvodit výsledek. Pokud Úřad tuto otázku neumí vyhodnotit sám, měl se na to zeptat odborníků, jako to udělal v jiné části a zeptal se Digitální a informační agentury (dále jen „DIA“).
10. Podle názoru vybraného dodavatele není žádoucí, aby záznamy o hodnocení pohovorů (pokud jsou doprovázeny zvukovým záznamem) byly nadbytečně podrobné a rozepsané na několika stránkách, jako si to představují navrhovatel a Úřad. Tím Úřad dle vybraného dodavatele neodůvodněně klade administrativní nároky na zadavatele, které odporují znění § 211 zákona a zásadě hospodárnosti řízení.
11. Vybraný dodavatel je proto přesvědčen, že Úřad měl konstatovat porušení zákona s možným vlivem pouze tehdy, pokud by záznam z hodnocení nabídek nekorespondoval se zvukovým záznamem, byl s ním v rozporu nebo tehdy, pokud by závěry z hodnocení byly z dostupných důkazů, včetně zvukového záznamu, neověřitelné.
Závěr rozkladu vybraného dodavatele
12. Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Rozklad zadavatele
13. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 6. 10. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 21. 10. 2025, byl podán v zákonné lhůtě. Zadavatel brojí proti závěru napadeného rozhodnutí o netransparentnosti a nepřezkoumatelnosti odůvodnění výběru dodavatele. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením Úřadu, že do zprávy o hodnocení nabídek přepsal popis hodnocení ze zadávacích podmínek, neboť má za to, že samotné hodnocení převyšuje údaje uvedené v zadávacích podmínkách.
14. Zadavatel se domnívá, že Úřadem shledaná absence konkrétního odůvodnění přidělení bodů jednotlivým expertům v rámci dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ není porušením pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému. Odůvodnění oznámení o výběru dosáhlo dle jeho mínění zákonem vyžadované úrovně podrobnosti.
15. Zadavatel se odvolává na bod 101 napadeného rozhodnutí, v němž mu dal Úřad za pravdu, že jím pokládané otázky odpovídaly požadavkům zadavatele kladeným na jednotlivé odborné role, a to jak z hlediska odborných znalostí, tak z hlediska zkušeností a praxe. Právě Úřadem potvrzená správnost postupu „Pohovoru“ dává dle zadavatele jistotu, že výsledek hodnocení byl v souladu se zadávacími podmínkami, tudíž Úřadem tvrzená absence konkrétního odůvodnění přidělení bodů jednotlivým expertům v rámci dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ nemohla mít vliv na výběr dodavatele. Ostatně za tím účelem zadavatel zajistil z pohovorů nahrávky, které tuto skutečnost prokazují, přičemž by dle mínění zadavatele nešlo ze strany Úřadu o hodnocení, tj. vstoupení do myšlenkových pochodů členů hodnoticí komise, ale pouze o potvrzení nezměnitelnosti výsledku hodnocení. Výsledek hodnocení dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ by byl dle zadavatele vždy stejný, a to bez ohledu na rozsah odůvodnění přidělení bodů jednotlivým expertům.
Závěr rozkladu zadavatele
16. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření navrhovatele k rozkladům zadavatele a vybraného dodavatele
17. Dne 29. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele ze dne 28. 10. 2025 k rozkladům zadavatele a vybraného dodavatele, v němž se v celém rozsahu ztotožňuje s napadeným rozhodnutím a má za to, že odůvodnění hodnocení kritéria „Pohovor“ bylo nepřezkoumatelné a v rozporu se zásadou transparentnosti.
18. K rozkladu zadavatele má navrhovatel za to, že odůvodnění hodnocení bylo absolutně nedostatečné a obsahovalo pouze obecné popisy hodnocení, případně překopírované části textu z výzvy k podání nabídek. Z odůvodnění nebylo vůbec jasné, jak zadavatelem hodnocené aspekty odpovědí souvisí se stanovenými podmínkami pro provádění pohovoru a stanovenými kritérii hodnocení dle výzvy k podání nabídek, resp. z jakých skutečností a důvodů zadavatel při hodnocení vycházel a z jakého důvodu se rozhodl přidělit daný počet bodů příslušným členům realizačního týmu v rámci „Pohovoru“. Z těchto důvodů proto nebyly dle navrhovatele splněny zákonné podmínky kladené na odůvodnění hodnocení u tohoto subjektivního hodnoticího kritéria.
19. K tvrzení zadavatele, že bez ohledu na odůvodnění by byl výsledek hodnocení vždy stejný, navrhovatel poukazuje na to, že tak zadavatel říká, že ačkoliv nebyl proces hodnocení a přidělení bodů zákonný a přezkoumatelný, tak to je jedno, protože počet bodů bude i tak stejný. Navrhovatel má za to, že tento závěr je zcela nesprávný, protože pokud by zadavatel prováděl hodnocení včetně odůvodnění přidělených bodů v souladu se zákonem, mohl by dospět k tomu, že bude přidělen jiný počet bodů jak navrhovateli, tak i vybranému dodavateli, a nabídka navrhovatele by se mohla stát vítěznou.
20. K rozkladu vybraného dodavatele navrhovatel souhlasí se závěrem Úřadu v napadeném rozhodnutí, že zvukové nahrávky nemohou sloužit jako náhrada absentujících úvah zadavatele (členů hodnoticí komise).
21. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a oba rozklady zamítl.
Vyjádření zadavatele k rozkladu vybraného dodavatele
22. Dne 29. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu vybraného dodavatele, v němž se ztotožňuje s námitkou vybraného dodavatele, že bez provedení důkazu zvukovým záznamem není zřejmé, jak mohl Úřad dospět k závěru o absenci odůvodnění a o netransparentním a nepřezkoumatelném přidělování bodů, ba dokonce že to mohlo ovlivnit výběr dodavatele.
23. Zadavatel navrhuje, aby Úřad rozkladům vyhověl, tedy napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu zadavatele
24. Dne 29. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu zadavatele, v němž souhlasí s argumentací zadavatele proti závěrům Úřadu o netransparentnosti a nepřezkoumatelnosti odůvodnění výběru dodavatele. Vybraný dodavatel rovněž souhlasí s tvrzením zadavatele, že obsah hodnocení uvedený v záznamu o hodnocení nabídek nemohl mít vliv na výběr dodavatele.
25. Vybraný dodavatel trvá na svém návrhu, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladech
26. Úřad po doručení rozkladů neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladech. Dle úředního záznamu č. j. ÚOHS-44033/2025/161 jsou rozklady zadavatele i vybraného dodavatele projednány pod jednou spisovou značkou ÚOHS-141/2025/VZ.
Stanovisko předsedy Úřadu
27. Po projednání rozkladů a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladech a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladů
K rozkladu zadavatele
28. Zadavatel v rozkladu brojí proti závěru napadeného rozhodnutí o netransparentnosti a nepřezkoumatelnosti odůvodnění výběru dodavatele dle dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením Úřadu, že do zprávy o hodnocení nabídek přepsal popis hodnocení ze zadávacích podmínek, neboť má za to, že samotné hodnocení převyšuje údaje uvedené v zadávacích podmínkách. Odůvodnění výběru dle tohoto kritéria dosáhlo dle jeho mínění zákonem vyžadované úrovně podrobnosti. Zadavatel rovněž zmiňuje, že by byl výsledek hodnocení dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ vždy stejný, a to bez ohledu na rozsah odůvodnění přidělení bodů jednotlivým expertům.
29. Úřad skutkové okolnosti týkající se hodnocení zadavatele dle dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ přehledně popsal v bodech 57 a 58, 83 až 102 napadeného rozhodnutí.
30. Lze shrnout, že zadavatel hodnotil obdržené nabídky podle tří kritérií hodnocení, a to kvantitativního (objektivního) kritéria „Nabídková cena“ s váhou 40 % a dvou kvalitativních (subjektivních) kritérií „Kvalita řešení typové úlohy“ s váhou 30 % a „Pohovor“ s váhou 30 %.
31. Zadavatel v čl. 3.4 výzvy k podání nabídek za účelem hodnocení nabídek dle kritéria „Pohovor“ stanovil, že jednotlivé účastníky, resp. zástupce odborných rolí „Solution architekt id 12, ICT Business Analytik senior id 56, a s jedním zástupcem za roli React JS developer junior id 69 a s jedním zástupcem za roli React JS developer senior id 70“ vyzve k účasti na pohovoru, v rámci kterého „[h]odnotící komise bude (…) klást dotazy k ověření přidané hodnoty nabízené kvality, a to (a) z jedné části obecné, shodné pro každého experta, a (b) z druhé části zaměřené na údaje vyplývající z podkladů předložených dodavatelem, s cílem ověřit předpoklady pro plnění role v implementaci digitalizace stavebního řízení a územního plánování podle očekávání uvedených v bodu 2.1. výše“.
32. Zadavatel v čl. 3.4 výzvy k podání nabídek za účelem hodnocení nabídek dle kritéria „Pohovor“ rovněž stanovil, že hodnocení nabídek dle uvedeného kritéria bude probíhat na základě níže uvedeného klíče, který zahrnuje jak slovní, tak bodové ohodnocení, jež daný expert na základě uskutečněného pohovoru zahrnujícího zodpovězení otázek získá, a to podle dosažené úrovně.
33. Právní posouzení hodnocení zadavatele dle dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ Úřad provedl dostatečně v bodech 106 až 120 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry se ztotožňuji, jelikož mám za to, že v nich Úřad přesvědčivě vysvětlil, v čem zadavatel při hodnocení nabídek dle tohoto kritéria pochybil, a proč tedy předmětné námitce zadavatele nelze dát za pravdu.
34. Konkrétně v bodech 108 až 111, 112 a 113 napadeného rozhodnutí Úřad postupně rozebral hodnocení zadavatele dle dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ vyjádřené ve zprávě o hodnocení nabídek u nabídky navrhovatele postupně pro zástupce odborné role „Solution Architekt“ (75 bodů), „ICT Business Analytik senior“ (50 bodů), „React JS Developer junior“ (5 bodů) a „React JS Developer senior“ (5 bodů). Úřad zde uvedl doslovné citace odůvodnění ze zprávy o hodnocení nabídek a porovnal je s formulacemi uvedenými v referenční tabulce zveřejněné v čl. 3.4 výzvy k podání nabídek (viz i bod 32 tohoto rozhodnutí).
35. Příkladmo lze uvést, že „Solution Architekt“ navrhovatele v rámci pohovoru obdržel 75 bodů, s odůvodněním: „Expert byl hodnocen jako nadstandardní, s odborností převyšující průměr, která přispívá k řádné implementaci požadovaného řešení. Z poskytnutých údajů lze dovodit, že plnění veřejné zakázky proběhne ve vysoké kvalitě. Kandidát prokázal technickou i komunikační vyspělost a rozsáhlý přehled o problematice, včetně specifik práce ve státní správě. V oblasti technologií se dobře orientuje a klade důraz na klíčovou roli architekta v celém životním cyklu projektu. Disponuje rovněž znalostí a praktickým ovládáním nástrojů pro dokumentaci architektury.“
36. Z opačné škály obdržených 5 bodů lze zopakovat hodnocení „React JS Developer junior“ navrhovatele s odůvodněním: „Úroveň odbornosti byla hodnocena jako nízká až nedostatečná. Odbornost předložená expertem přispívá k naplnění požadovaného plnění pouze v minimální míře. Zohlednění podstatných skutečností, které jsou rozhodné pro přidělení vyššího hodnocení, bylo nedostatečné. Kandidát prokázal pouze základní povědomí o problematice, jeho znalosti vývojových nástrojů byly velmi omezené. V průběhu hodnocení odpovídal na otázky obtížně a na některé nebyl schopen odpovědět vůbec, případně byly odpovědi shledány jako nedostatečné“
37. Plně se přikláním k Úřadu, že zadavatelem uvedená odůvodnění bodového hodnocení pro jednotlivé zástupce dané odborné role je formulováno značně stroze, převážně v obecné rovině. Zde akcentuji, že se daná odůvodnění z velké části skutečně shodují s popisem příslušného bodového ohodnocení uvedeným v zadávacích podmínkách – v referenční tabulce. I v případě odůvodnění přidělení pouhých 5 bodů u zástupců „React JS Developer junior“ a „React JS Developer senior“ zcela chybí detailnější odůvodnění závěru o nízké až nedostatečné úrovni odbornosti experta, resp. odůvodnění toho, na základě jakých poskytnutých údajů a informací zadavatel dovodil, že odbornost předložená expertem přispívá k naplnění požadovaného plnění pouze minimálně, a proč bylo zohlednění podstatných skutečností rozhodných pro přidělení vyššího počtu bodů nedostatečné. Souhlasím též s Úřadem, že na uvedeném nic nemění ani fakt, že zadavatel jednotlivým expertům vytkl např. to že nedostatečně odpovídali na otázky (opět bez bližšího odůvodnění) nebo že neprokázali dostatečné znalosti v určité oblasti.
38. Obdobně nedostatečné je i hodnocení nabídky vybraného dodavatele dle zmíněného kritéria „Pohovor“, jak správně podotkl Úřad v bodě 114 napadeného rozhodnutí, když totiž zadavatel v rámci odůvodnění přidělených počtů bodů u jednotlivých zástupců odborných rolí vybraného dodavatele rovněž blíže neuvedl, na základě jakých poskytnutých údajů a informací dovodil, že odbornost expertů vybraného dodavatele byla vyhodnocena jako vyšší v porovnání s odborností expertů navrhovatele, resp. proč by dle názoru zadavatele mělo mít plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem vyšší kvalitu než plnění veřejné zakázky navrhovatelem. Ze zprávy o hodnocení nabídek u nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že zástupce odborné role „Solution Architekt“, „ICT Business Analytik senior“, „React JS Developer junior“ obdržel každý právě 75 bodů a „React JS Developer senior“ potom 50 bodů. Přičemž i u hodnocení nabídky vybraného dodavatele se zadavatel omezil na obecné hodnocení, formulacemi obdobné jako popisy příslušného bodového ohodnocení uvedené v referenční tabulce.
39. Shrnuji tedy, že byl zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek povinen popsat, v čem konkrétně je nabídka vybraného dodavatele hodnocená vyšším počtem bodů v rámci toho konkrétního parametru při hodnocení zástupců odborné role „lepší“, tj. proč lépe odpovídá jeho potřebám a nastaveným zadávacím podmínkám a co mu naopak u nabídky navrhovatele chybí, tzn. v čem spatřuje její nedostatky. Z hodnocení zadavatele musí být jasné, jak bodové rozestupy v rámci hodnocených parametrů odpovídají kvalitám podaných nabídek. Zadavatel má konkretizovat, v čem shledává nabídku vybraného dodavatele, jíž přidělil v tom konkrétním parametru vyšší počet bodů, lepší než nabídku navrhovatele, která obdržela nižší počet bodů. Obdobné závěry byly učiněny například již v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0178/2019/VZ-34931/2019/322/LKa ze dne 17. 12. 2019.
40. Jak vyplývá např. i z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R342/2015/VZ-25380/2016/321/BRy ze dne 20. 6. 2019, hodnocení nabídek je jednou z nejdůležitějších fází celého procesu zadávání veřejných zakázek a má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Proto musí být výsledek samotného hodnocení přezkoumatelný a transparentní nejen pro orgán dohledu, kterým je Úřad, ale i pro samotné uchazeče o veřejnou zakázku, přičemž aby bylo možné hodnocení považovat za transparentní a přezkoumatelné, musí být zřejmé proč hodnoticí komise hodnotila nabídky tak, jak je hodnotila, tzn. proč té které nabídce udělila konkrétní hodnocení. Při hodnocení na základě základního hodnoticího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky to konkrétně znamená přezkoumatelnost a transparentnost z hlediska toho, jaký počet bodů a z jakého důvodu byl hodnoceným nabídkám přidělen. Pouze takové hodnocení, které poskytne objektivní zdůvodnění, proč byly nabídkám přiřazeny body v té které konkrétní výši, je možné označit za přezkoumatelné a transparentní. Naopak pokud při přezkoumání hodnocení provedeného zadavatelem není možné určit, proč byla nabídkám přiřazena konkrétní bodová ohodnocení, pak takové hodnocení nebude možné označit za transparentní a přezkoumatelné, což právě nastalo v přezkoumávaném případě.
41. Závěry učiněné Úřadem v napadeném rozhodnutí jsou tak zcela v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a rovněž soudní judikaturou, např. s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 109/2022-81 ze dne 18. 6. 2024 a s jím potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 14/2020-233 ze dne 28. 2. 2022. V posledně citovaném rozsudku Krajského soudu v Brně se právě uvádí: „Je však nezbytné, aby i hodnocení subjektivních kritérií proběhlo transparentně a bylo čitelné a zpětně přezkoumatelné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159). V případě přezkumu hodnocení nabídek tak žalovaný ani správní soudy nepřezkoumávají hodnocení jako takové, nýbrž posuzují „pouze“ přezkoumatelnost odůvodnění takového hodnocení, resp. zda vyhovělo předem jasně stanoveným kritériím obsaženým v zadávací dokumentaci.“ V citovaném rozsudku je rovněž akcentováno, že zadavatelem provedené hodnocení má být precizní, konzistentní, objektivní a vyvážené.
42. V návaznosti na výše popsané včetně citované judikatury a rozhodovací praxe shrnuji, že napadené rozhodnutí přesvědčivě popisuje zvýšené povinnosti zadavatele plynoucí z volby „subjektivního“ nekvantifikovatelného kritéria, tedy zejm. schopnost popsat hodnocení nabídek takovým způsobem, aby byl výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky zpětně „rekonstruovatelný“. Při vyhodnocení naplnění tohoto dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ však zadavatel v zásadě nijak nepopsal své úvahy, proč udělil za daný pohovor dané body dle zvolených úrovní (nízká, průměrná, nadstandardní, mimořádně nadstandardní). Zadavatel se naopak omezil na strohý obecný popis, kdy v zásadě pouze obecně zopakoval slovní popis předem definovaných úrovní, tedy aniž by tyto úrovně spojil s konkrétními odpověďmi expertů nebo s konkrétními skutkovými zjištěními, která vedla k přidělení konkrétního počtu bodů. Ve vyhodnocení naplnění tohoto kritéria absentuje popis a odůvodnění úvah zadavatele (mimo jiné jaké konkrétní informace získané pohovorem byly považovány za nedostatečné, absentující nebo jakým způsobem hodnoticí komise určovala referenční úroveň plného bodového zisku). Přezkoumatelné by bylo takové odůvodnění, které popíše nedostatky nebo naopak kvality účastníka pohovoru tak, aby bylo možné si je spojit s konkrétními odpověďmi a otázkami, přičemž by bylo uvedeno, v čem je daná odpověď dobrá či špatná. Tím by byly individualizovány pohovory a byla by umožněna přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele. Hodnocení, které poskytl zadavatel nyní, by mohlo být použito paušálně na kohokoliv, případně by mohlo být i vůči jednotlivým pohovorům zaměněno. O tom, že vyrovnat se s tímto nedostatkem není možné provedením záznamu pohovorů, se pojednává níže.
43. Napadené rozhodnutí se přitom explicitně hlásí k poměrně široké volnosti zadavatele pro vlastní uvážení při hodnocení nabídek s využitím nekvantifikovatelných kritérií, toto uvážení ale nemůže překročit určité hranice, kterou je pak okamžik, kdy postup zadavatele vzbuzuje pochybnost o řádném průběhu hodnocení, jak upozornil Úřad v bodě 115 napadeného rozhodnutí. Odůvodnění výběru dodavatele však musí zachycovat úvahy zadavatele ve vztahu k hodnocení nabídek dle kritérií hodnocení tak, aby bylo možné zpětně ověřit, že přidělený počet bodů proporcionálně odpovídá údajům v nabídkách, resp. v nyní šetřeném případě pak podkladům a informacím získaným v průběhu pohovoru se zástupci jednotlivých odborných rolí, což se v daném případě nestalo. Souhlasím proto s Úřadem, že zadavatel svým jednáním vyvolal stav, kdy je de facto vyloučen zpětný přezkum postupu při hodnocení nabídek (v rovině zákonného rámce, nikoli jednotlivých úvah zadavatele), resp. při výběru dodavatele, přičemž v této souvislosti nelze vyloučit ani případnou libovůli zadavatele.
44. V důsledku pouze obecného odůvodnění výběru zadavatelem uvedeného ve zprávě o hodnocení nabídek tak nelze zpětně ověřit, že nabídka vybraného dodavatele v rámci kritéria hodnocení „Pohovor“ skutečně odpovídala požadavkům zadavatele ve vyšší kvalitě v porovnání s nabídkou navrhovatele, a nelze tím pádem ani ověřit, zda zadavatel postupoval správně, když i na základě uvedeného kritéria hodnocení vyhodnotil nabídku vybraného dodavatele jako nejvýhodnější. Z uvedeného důvodu nemůže být postup zadavatele v souvislosti s hodnocením nabídek dle kritéria „Pohovor“, potažmo s odůvodněním výběru dodavatele, označen za zpětně přezkoumatelný a jedná se tak ve svém důsledku o postup netransparentní, jak konstatoval Úřad v bodě 116 napadeného rozhodnutí. Dodávám, že tímto netransparentním postupem zadavatele byla navrhovateli upřena možnost případně se bránit proti zadavatelem konstatovaným konkrétním nedostatkům v jeho nabídce projeveným při hodnocení kritéria „Pohovor“.
45. Nemohu proto přisvědčit námitce zadavatele, že jím provedené hodnocení v rámci kritéria „Pohovor“ převyšuje údaje uvedené v zadávacích podmínkách, a tedy že dosáhlo zákonem vyžadované úrovně podrobnosti a transparentnosti. Na mém závěru o netransparentnosti postupu zadavatele nemůže ničeho změnit fakt, že předmětná zakázka byla zadávána v rámci dynamického nákupního systému. I v něm je totiž zadavatel povinen řídit se základními zásadami dle § 6 zákona včetně zásady transparentnosti, jak ostatně v rozkladu připouští i sám zadavatel.
46. K námitce zadavatele, že Úřad v bodě 101 napadeného rozhodnutí dal zadavateli za pravdu, že jím pokládané otázky odpovídaly požadavkům zadavatele kladeným na jednotlivé odborné role, a to jak z hlediska odborných znalostí, tak z hlediska zkušeností a praxe, a tedy zadavatel dovozuje, že výsledek hodnocení byl v souladu se zadávacími podmínkami, uvádím, že taková úvaha zadavatele je mylná. Zadavatel zde neodůvodněně směšuje Úřadem provedenou aprobaci jím nastavených zadávacích podmínek se zadavatelem provedeným hodnocením na základě takových zadávacích podmínek. Samotné zákonné nastavení zadávacích podmínek ještě neimplikuje, že jakékoli hodnocení nabídek na základě takových zadávacích podmínek musí být rovněž zákonné. Když právě v daném případě provedené hodnocení nabídek v kritériu „Pohovor“ dle sice zákonných zadávacích podmínek požadavku zákonnosti – transparentnosti nedostálo, a to z výše podrobně popsaných důvodů. V případě, že by byla přijata zadavatelova teze, znamenalo by to, že pokud zadavatel stanoví řádně hodnoticí kritéria, nikdy jejich aplikace v samotném hodnocení nemůže být netransparentní, což by ale popíralo smysl hodnocení. Zadavatel by tak mohl do hodnocení napsat libovolné věty, jež by odpovídaly rámci, který si pro hodnocení stanovil, aniž by musely odpovídat proběhnuvšímu pohovoru, a přesto by takové hodnocení muselo z pohledu zadavatele obstát. Tím není řečeno, že by přezkoumávané hodnocení nabývalo takovéhoto extrému, ale jde pouze o dokreslení toho, že odůvodnění hodnocení subjektivních kritérií musí být pečlivé, dostatečně popisující úvahy hodnotících a tím i zpětně přezkoumatelné.
47. Stejně lichým shledávám i argument zadavatele, že Úřadem tvrzená absence konkrétního odůvodnění přidělení bodů jednotlivým expertům v rámci dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ nemohla mít vliv na výběr dodavatele. Souhlasím totiž se závěrem Úřadu vyjádřeným v bodě 118 napadeného rozhodnutí, že zjištěné pochybení mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Úřad správně poukázal na to, že rozdíl mezi nabídkami v kritériu „Pohovor“ byl zásadní, a že navrhovatel mohl při jiném hodnocení obdržet bodů podstatně více. To navíc za situace, kdy nelze vyloučit ani možnost snížení bodového ohodnocení vybraného dodavatele, což by rovněž mohlo změnit výsledné pořadí úspěchu nabídek. Váha dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor” totiž činila 30 % a právě v tomto kritériu byl nejvyšší bodový rozdíl navrhovatele (135 bodů) a vybraného dodavatele (275 bodů) v neprospěch navrhovatele. Jak vyplývá ze zprávy o hodnocení nabídek, v kritériu „Kvalita řešení typové úlohy“ s váhou taktéž 30 % se nabídka navrhovatele s celkem 260 body tak značně nelišila od nabídky vybraného dodavatele s 280 body. U kritéria „Nabídková cena“ s váhou 40 % nadto nabídka navrhovatele se 100 body bodově převyšovala nabídku vybraného dodavatele s 94,40 body. Hodnocení u dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor” tak bylo pro celkový bodový zisk hodnocených dodavatelů zcela zásadní. Případné vyloučení vlivu na výběr by bylo možno provést pouze porovnáním řádného individualizovaného hodnocení zadavatele, stanovených hodnoticích kritérií a jejich naplněním ze strany dodavatelů (viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 14/2020-233, bod 55 a násl.). Protože však zadavatel takové hodnocení neprovedl, vliv na výběr alespoň v rovině potenciality existuje.
48. Nemohu souhlasit ani s námitkou zadavatele, že by byl výsledek hodnocení dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“ vždy stejný, a to bez ohledu na rozsah odůvodnění přidělení bodů jednotlivým expertům. Tato námitka je totiž irelevantní ve vztahu k tomu, jaké pochybení – netransparentní odůvodnění výběru dodavatele – Úřad zadavateli vytýká. Jak již bylo výše podrobně popsáno, jednoznačné a dostatečně podrobné odůvodnění hodnocení nabídek u subjektivního hodnoticího kritéria je zcela nezbytné pro zpětnou ověřitelnost takového hodnocení zejména právě pro neúspěšného dodavatele, který má právo znát důvody, proč jej zadavatel nevybral, v čem konkrétně spatřoval nedostatky v jeho nabídce, aby s nimi případně mohl v námitkách polemizovat, a samozřejmě jsou takové důvody nutné i pro Úřad coby orgán dohledu, aby je mohl zpětně přezkoumat a vyloučit tak libovůli zadavatele.
K rozkladu vybraného dodavatele
49. Vybraný dodavatel v rozkladu nesouhlasí s tím, že Úřad neprovedl důkaz obsahem zvukového záznamu z pohovorů hodnoticí komise pověřené zadavatelem s experty navrhovatele, které se konaly dne 10. 6. 2025 v prostorech zadavatele. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že Úřad měl konstatovat porušení zákona s možným vlivem pouze tehdy, pokud by záznam z hodnocení nabídek nekorespondoval se zvukovým záznamem, byl s ním v rozporu nebo tehdy, pokud by závěry z hodnocení byly z dostupných důkazů, včetně zvukového záznamu, neověřitelné.
50. Rovněž zadavatel v rozkladu zmínil, že zajistil z pohovorů nahrávky, které dle něj mohou sloužit k potvrzení nezměnitelnosti výsledku hodnocení bez ohledu na rozsah odůvodnění přidělení bodů jednotlivým expertům.
51. Úřad se pořízením nahrávek z pohovorů zabýval v bodě 117 napadeného rozhodnutí, v němž akcentoval, že takové nahrávky mohu sloužit k ověření toho, zda zaznamenané úvahy zadavatele (členů hodnoticí komise) odpovídají skutečnému průběhu rozhovoru. Nemohou však sloužit jako náhrada absentujících úvah zadavatele (členů hodnoticí komise). Úřad zcela správně upozornil, že pokud by měl např. provést těmito nahrávkami důkaz a pak sám hodnotit, zda zhlédnutý pohovor odpovídá přidělenému počtu bodů (resp. kusé konstataci zadavatele uvedené ve zprávě o hodnocení nabídek), musel by učinit něco, co je mu zapovězeno – vstoupit do myšlenkových pochodů členů hodnoticí komise a jejich absentující úvahy nahradit vlastními. Jsem přesvědčen, že Úřad dostatečně vysvětlil, proč se nemohl zabývat nahrávkami z pohovorů. Shrnuji tedy, že zvukový záznam z pohovorů může sloužit pouze pro zpětnou rekonstrukci a ověřitelnost vlastních úvah zadavatele, nemůže tyto vlastní úvahy zadavatele nahradit.
52. Dodávám dále, že by nemělo smysl důkaz nahrávkami z pohovorů provádět, když by každopádně nebylo možné porovnat, zda v nahrávkách případně slyšené našlo svůj odraz v odůvodnění přidělení bodového hodnocení u dílčího hodnoticího kritéria „Pohovor“, když však právě toto odůvodnění ve zprávě o hodnocení nabídek bylo zadavatelem zpracováno nedostatečně, příliš stručně a obecně, tedy netransparentně, jak bylo podrobně popsáno výše při vypořádání námitek rozkladu zadavatele.
53. Nadto zdůrazňuji, že jako relevantní podklad pro posouzení, zda zadavatel při odůvodnění hodnocení nabídek dostál zákonnému požadavku transparentnosti, může sloužit pouze jednoznačný písemný doklad, právě vůči němuž se neúspěšný dodavatel může bránit případnými konkrétními námitkami, právě s jehož písemnou argumentací může polemizovat, kteroužto podmínku transparentnosti, přezkoumatelnosti a jednoznačnosti zvukový záznam pochopitelně nesplňuje.
54. Ostatně právě k písemnému odůvodnění hodnocení nabídek, potažmo výběru dodavatele je také zadavatel zákonem povinován. Jak i vyplývá z § 141 odst. 4 zákona, zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku. Nutnost odůvodnění výběru dodavatele tak plně platí i při zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému. A právě toto odůvodnění zadavatele je pro všechny dodavatele i pro Úřad v případě přezkumu relevantní, nikoli zvukový záznam, proto by bylo zcela bezúčelné jej v daném případě zahrnovat do podkladů rozhodnutí.
55. Pro úplnost dodávám, že se případné provedení zvukového záznamu rovněž míjí s návrhovou argumentací, kterou navrhovatel směřoval vůči tomu, že zadavatel do odůvodnění hodnocení nabídek pouze zkopíroval obecné části textu zadávacích podmínek týkajícího se hodnocení bez konkrétnější specifikace výhrad vůči nabídce navrhovatele v daném kritériu. Tedy navrhovatel napadl to, že ve zprávě o hodnocení nabídek absentuje konkrétní argumentace zadavatele vůči jeho nabídce, čemuž dal Úřad za pravdu. Navrhovatel se tedy z hodnocení nedozvěděl, v čem jeho experti při „Pohovoru“ neuspěli a proč byli hodnoceni výrazně hůře než experti vybraného dodavatele. Pouze pokud by odůvodnění hodnocení nabídek bylo dostatečně konkrétní, bylo by možno k případné námitce účastníka zadávacího řízení posoudit dle zvukového záznamu, zda toto hodnocení proběhlému „Pohovoru“ odpovídá (např. pokud by zadavatel uvedl, že na určitou otázku daný expert neodpověděl, avšak ze záznamu pohovoru by bylo patrné, že odpověď poskytl). Protože však v daném případě nebylo „Pohovor“ možno s konkrétními závěry hodnoticí komise (když tyto absentovaly) porovnat, případné provedení zvukového záznamu nemohlo na závěru Úřadu z logiky věci ničeho změnit.
56. K názoru vybraného dodavatele, že není žádoucí, aby záznamy o hodnocení pohovorů (pokud jsou doprovázeny zvukovým záznamem) byly nadbytečně podrobné a rozepsané na několika stránkách, jak vybraný dodavatel usuzuje, že Úřad požaduje, dodávám, že Úřad nikde takové vícestránkové hodnocení nepožadoval. Gros argumentace Úřadu spočívá ve vysvětlení povinnosti zadavatele vyslovit konkrétní výhrady vůči nabídce uchazeče, kterému přidělil z důvodu právě takových výhrad méně bodů. Zadavatel však takové odůvodnění může provést stručně, důležité je uvést konkrétní body/aspekty nabídky dodavatele, ve kterých daný dodavatel zadavatele o svých kvalitách nepřesvědčil, aby se případně dodavatel takovému hodnocení mohl účelně bránit námitkami u zadavatele.
57. Uzavírám, že Úřad řádně posoudil všechny okolnosti případu, když rozhodl o uložení zákazu plnění smlouvy, neboť v šetřeném případě (v řízení zahájeném na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy) došlo k naplnění podmínek dle § 264 odst. 1 zákona, neboť smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena postupem dle § 254 odst. 1 písm. d) zákona, tj. v dynamickém nákupním systému během lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, přičemž zadavatel porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a to § 141 odst. 4 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když odůvodnění výběru dodavatele bylo shledáno netransparentním a nepřezkoumatelným, a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.
K zákonnosti napadeného rozhodnutí
58. Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti a shrnuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.
59. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, na který aplikoval relevantní ustanovení zákona, interpretovaná ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě vyhodnotil, že zadavatel porušil pravidla stanovená zákonem. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za srozumitelné, vnitřně bezrozporné a přezkoumatelné. Uzavírám, že jsem v dotčeném případě nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí.
VI. Závěr
60. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí.
61. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1
2. Principal engineering s.r.o., Na hřebenech II 1718/8, 140 00 Praha 4
3. JUDr. Miroslav Cák, advokát, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, Sokolovská 663/136c, 186 00 Praha 8
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.