číslo jednací: 49508/2025/162
spisová značka: R0152/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Smlouva o poskytování úklidových služeb v objektech Muzea hlavního města Prahy |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 2. 1. 2026 |
| Dokumenty |  2025_R0152.pdf 352 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0152/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-49508/2025/162 |
|
Brno 22. 12. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 3. 11. 2025
navrhovatelem
- MBC servis s.r.o., IČO 27110656, se sídlem Zenklova 22/56, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 18. 8. 2025 Mgr. Michaelou Roblovou, advokátkou ev. č. ČAK 21075, se sídlem Zenklova 22/56, 180 00 Praha 8,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-40472/2025/500 ze dne 17. 10. 2025 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0662/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Muzeum hlavního města Prahy, IČO 00064432, se sídlem Kožná 1/475, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 18. 9. 2025 společností ŠENKÝŘ PÁNIK, advokátní kancelář s.r.o., IČO 24722197, se sídlem Na viničních horách 1834/24, 160 00 Praha 6,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Smlouva o poskytování úklidových služeb v objektech Muzea hlavního města Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-028758, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 5. 2025 pod ev. č. 341833-2025, ve znění pozdějších oprav,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. a) a § 90 odst. 1 písm. b) téhož
zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0662/2025/VZ, č. j. ÚOHS-40472/2025/500 ze dne 17. 10. 2025
r u š í m
a věc
v r a c í m
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil dne 26. 5. 2025 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky. V návaznosti na to dle protokolu o otevírání nabídek ze dne 21. 7. 2025 obdržel zadavatel 7 nabídek, včetně nabídky navrhovatele s nejnižší nabídkovou cenou.
2. Rozhodnutím a sdělením o zrušení zadávacího řízení ze dne 1. 8. 2025, doručeném účastníkům řízení dne 6. 8. 2025, zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“).
3. Navrhovatel podal dne 19. 8. 2025 proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení námitky ze stejného dne (dále jen „námitky“).
4. Zadavatel námitky odmítl rozhodnutím ze dne 29. 8. 2025, které bylo stejného dne doručeno navrhovateli (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
5. Dne 8. 9. 2025 navrhovatel podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze stejného dne (dále jen „návrh“).
6. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
7. Navrhovatel podaným návrhem brojil proti zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel v návrhu uvedl, že zrušení zadávacího řízení není v souladu se zákonem a zásadami přiměřenosti a transparentnosti spolu s tím, že zrušení má být institutem ultima ratio. Dle navrhovatele měl zadavatel jiné možnosti zhojení chyby v zadávací dokumentaci a intenzita této chyby nedosahovala důvodu hodného zvláštního zřetele, jelikož se jednalo pouze o administrativní chybu v počtu oken Clam-Gallasova paláce ve výkazu výměr zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
8. Dne 17. 10. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí, jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
9. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel zrušil zadávací řízení oprávněně dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a administrativní chyba naplňovala intenzitu potřebnou pro závěr o důvodu hodného zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení, když tato atakovala samotný smysl jeho dokončení a danou chybu zadavatel již nemohl napravit změnou zadávací dokumentace.
10. Úřad se primárně zabýval otázkou transparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a následně zda nastaly podmínky pro možnost užití § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
11. K otázce transparentnosti Úřad uvedl, že zadavatel popsal důvody zrušení zadávacího řízení dostatečným způsobem, a že proto nelze považovat postup zadavatele za netransparentní. Zadavatel postupoval dle zákona a podrobnější odůvodnění nebylo třeba, jelikož je zřejmé, z jakého důvodu zadavatel považoval za nutné zadávací řízení zrušit.
12. K otázce naplnění zákonných předpokladů zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona Úřad uvedl, že musí být splněny dvě podmínky. První, tedy podmínka časová, spočívá v tom, že se důvody, pro které je zadávací řízení zrušeno, vyskytly v průběhu zadávacího řízení. Druhou podmínkou je, aby se v zadávacím řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, a to včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. K této podmínce Úřad připomíná, že důvody hodné zvláštního zřetele mohou mít i subjektivní charakter, tzn. mohou vzniknout na straně zadavatele, avšak současně musí objektivně a reálně existovat. V projednávaném případě je podstatné, že kvůli uvedené chybě ve výkazu výměr nebyl soutěžen celý předmět veřejné zakázky, a nebyl tak splněn účel veřejné zakázky. Obě podmínky byly dle Úřadu splněny a zadavatel byl oprávněn zadávací řízení zrušit. Vzhledem k tomu Úřad neshledal navrhovatelovu argumentaci důvodnou.
III. Rozklad navrhovatele
13. Dne 3. 11. 2025 doručil navrhovatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 17. 10. 2025. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
14. Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že Úřad rozhodl nezákonně a věcně nesprávně. Navrhovatel uvádí, že zadavatel nesprávně posoudil intenzitu chyby v zadávací dokumentaci, jež byla hlavním důvodem zrušení zadávacího řízení, a pro kterou zadávací řízení zadavatel z důvodů hodných zvláštního zřetele zrušil. Svou argumentaci staví na tom, že chyba ohledně počtu oken má nepatrný dopad (menší než 1 % ceny) na navrhovatelovu nabídkovou cenu vůči celkovému nacenění veřejné zakázky.
15. Navrhovatel dále namítá rozpor napadeného rozhodnutí s dřívější rozhodovací praxí Úřadu ve věci podmínek zrušení zadávacího řízení, podle níž nelze každou chybu považovat za důvod pro zrušení zadávacího řízení, nýbrž pouze tu, která dosahuje intenzity takové, že pokračování v zadávacím řízení by nebylo vůči zadavateli možné spravedlivě požadovat.
16. Dále je také navrhovatel přesvědčen, že postup zadavatele je v rozporu se zásadou, že zrušení zadávacího řízení je nástrojem ultima ratio, jelikož zadavatel mohl využít např. § 222 odst. 4 písm. b) zákona, a tím zhojit závazek po uzavření smlouvy, tedy měl jiná východiska nežli pouze zrušení zadávacího řízení.
17. Navrhovatel proto namítá, že zadavatel zrušením zadávacího řízení porušil zásady přiměřenosti a transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, jelikož dostatečně neodůvodnil intenzitu důvodu hodného zvláštního zřetele spolu s možným negativním dopadem na soutěž veřejné zakázky či okruh dodavatelů.
Závěr rozkladu
18. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že Úřad ruší rozhodnutí a sdělení o zrušení zadávacího řízení a zadavateli uloží uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
19. Dne 6. 11. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu. Navrhovatel dle zadavatele neuvádí v rozkladu žádnou argumentaci, jež by ovlivňovala závěry napadeného rozhodnutí.
20. Zadavatel zdůrazňuje, že chybu v zadávací dokumentaci zjistil až v rámci kontroly doručených nabídek po uplynutí lhůty k podání nabídek, tudíž už nemohl dle § 99 zákona měnit zadávací podmínky. Z toho důvodu předmět plnění veřejné zakázky a rozsah úklidových služeb neodpovídal celkovému účelu veřejné zakázky, a tím se staly nabídky dodavatelů vzájemně neporovnatelné.
21. Dle zadavatele nastal důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. K řešení nastalé situace a splnění zásad transparentnosti a přiměřenosti dle zadavatele nelze pokračovat jinak nežli zrušit zadávací řízení, opravit zadávací podmínky a zahájit nové zadávací řízení.
22. Zadavatel dále trvá na tom, že zvolený postup nebyl projevem jakékoliv svévole či dokonce účelového jednání a zároveň nevidí jakékoliv jiné řešení odpovídající zákonnému postupu.
23. Zadavatel má za to, že právní posouzení napadeného rozhodnutí je věcně správné a rozklad by měl být zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
24. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, přičemž byl přijat následující závěr.
26. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl v rozporu se zákonem a nesprávně. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč bylo přistoupeno ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí
27. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel zrušil zadávací řízení nezákonně, v rozporu se zásadami přiměřenosti a transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, když administrativní chybu v počtu oken ve výkazu výměr[1] zadávací dokumentace označil jako důvod hodný zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
28. Tento závěr navrhovatel staví na argumentaci, že § 127 odst. 2 písm. d) zákona lze využít ke zrušení zadávacího řízení pouze tehdy, pokud samotný nedostatek v zadávací dokumentaci dosahuje takové intenzity, že po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení dále pokračoval a současně tento nedostatek zpochybňuje smysl a účel dokončení zadávacího řízení. V rozkladu v tomto kontextu cituje rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0063/2021/VZ ze dne 26. 5. 2021 a rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0462/2020/VZ ze dne 2. 2. 2021, která se předmětnou problematikou zabývají. Intenzita vady v zadávací dokumentaci měla být dle navrhovatele zcela marginální, jelikož jeho nabídka dosahovala nejnižší nabídkové ceny, a to i po zohlednění umytí zbylých 212 oken, tj. po zhojení nedostatku v zadávací dokumentaci. Hodnota vady nedosahovala ani 1 % nové nabídkové ceny oproti původní. Navrhovatel dále uvádí, že zrušení zadávacího řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele musí být vykládáno restriktivně ve prospěch hospodářské soutěže a má být užito zadavatelem pouze jako poslední možné východisko (ultima ratio). Tato situace dle navrhovatele nenastala, jelikož zadavatel měl možnost zhojení nedostatku po uzavření smlouvy s navrhovatelem prostřednictvím změny závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 4 písm. b) zákona. Změna nabídkové ceny by nedosahovala ani zdaleka změny zákonné horní hranice 10 % vůči původní hodnotě závazku dle § 222 odst. 4 písm. b) bod 1., a proto měl zadavatel možnost využít změny závazku ze smlouvy, jelikož by nešlo o podstatnou změnu závazku.
29. Spornou otázkou v nyní šetřené věci je, zda nesrovnalost v zadávací dokumentaci dosahuje takové míry intenzity, že nelze po zadavateli požadovat pokračování v zadávacím řízení.
30. Dle § 49 odst. 1 zákona platí, že zjistí-li zadavatel, že postupoval v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, kdykoli v průběhu zadávacího řízení učiní nezbytné a přiměřené opatření k nápravě.[2] Změnit zadávací podmínky v šetřeném případě nebylo možné, jelikož uplynula lhůta pro podání nabídek (§ 99 odst. 1 zákona). Zadavatel, aby předešel případnému přezkumu ze strany Úřadu, přijal opatření k nápravě v té podobě, že dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušil zadávací řízení, aby mohl chybu v zadávací dokumentaci zhojit a dostát účelu předmětné veřejné zakázky.
31. V zákoně definice důvodů hodných zvláštního zřetele obsažena není, jedná se o neurčitý právní pojem. Je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. Současně je nezbytné podrobně se zabývat skutkovými okolnostmi šetřeného případu, aby mohl být takový pojem správně interpretován.[3]
K dosažení intenzity důvodů hodných zvláštního zřetele
32. Podmínka či jinými slovy korektiv intenzity důvodů zvláštního zřetele hodných spočívá v tom, že míra těchto důvodů musí dosahovat takové intenzity závažnosti, že nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Požadavek na dosažení určité míry intenzity důvodů, které zadavatele vedou ke zrušení zadávacího řízení, je stanoven proto, aby zadavatel nemohl v případě sebemenší administrativní chyby v zadávací dokumentaci zrušit zadávací řízení. Tím by se otevíral prostor pro jeho libovůli, pokud např. by po zjištění nabídek ostatních nebyl spokojený s dodavatelem s nejnižší nabídkovou cenou.
33. V šetřeném případě zadavatel za takovýto zvláštního zřetele hodný důvod označil chybné uvedení počtu oken zadavatelem v zadávací dokumentaci, kdy místo 213 oken bylo uvedeno pouze 1 okno. Jedná se o jednu z devíti předmětných budov a chyba v počtu oken k umytí nastala pouze u položky exteriéru budovy Clam-Gallasova paláce, tzn. počet oken v interiéru byl vypočítán správně. Umytí oken exteriéru bylo poptávané pouze dvakrát ročně.[4] Předmětná chyba je tedy dozajista značně marginální oproti celkovému předmětu plnění.
34. Podmínku intenzity a vodítko pro určení, kdy porušení zákona zadavatelem dosáhne požadované intenzity dostačující ke zrušení zadávacího řízení, podrobně řeší rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2023, č. j. 10 As 23/2021-56, který konstatuje, že vodítkem je právě možnost uložení nápravného opatření ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona. Jak NSS uvádí v bodu 25 dotčeného rozsudku, ustanovení § 263 odst. 2 zákona ohledně zrušení zadávacího řízení ze strany Úřadu „nelze vykládat kategoricky v tom smyslu, že jakýkoli rozpor zadávací dokumentace se zákonem o zadávání veřejných zakázek vždy povede k uplatnění nápravného opatření ultima ratio. Vždy je nezbytné zohlednit přiměřenost přijatého opatření z hlediska závažnosti jeho dopadů do právní sféry jím dotčených subjektů.“ V případech, kdy zadavatel ruší zadávací řízení z důvodu nezákonnosti stanovených zadávacích podmínek tak platí, že pokud by nedostatek v zadávací dokumentaci dosáhl takové míry intenzity, že by Úřad postupoval dle § 263 odst. 2 a přistoupil by ke zrušení samotného zadávacího řízení, může k jeho zrušení přistoupit i sám zadavatel.[5] Nyní řešený případ se sice netýká zrušení zadávacího řízení primárně pro porušení zákona, ale spíše z důvodu, že stanovené zadávací podmínky neodpovídají potřebám zadavatele, nicméně i přes to, že zákon poskytuje zadavateli širší množinu možných důvodů ke zrušení zadávacího řízení, než pro které může sám Úřad uložit nápravné opatření, nelze opomenout důraz na intenzitu těchto důvodů, což plyne právě už ze samotné dikce § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
35. K tomu se podrobně vyjadřuje i odborná literatura, která dovozuje, že je-li závažnost porušení zákona téměř minimální, resp. s minimálním možným dopadem do zadávacího řízení, nemělo by takové pochybení být de facto trestáno zrušením zadávacího řízení (Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1526–1527).
36. Současně je také nezbytné zohlednit přiměřenost přijatého opatření z hlediska závažnosti jeho dopadů do právní sféry jím dotčených subjektů, a to nejen přímého adresáta opatření, typicky zadavatele, ale i dodavatelů či účastníků zadávacího řízení (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2020, č. j. 29 Af 46/2019‑56). Zrušení zadávacího řízení znamená, že jeho účastníci vynaložili marně náklady spojené s přípravou nabídky do takového zadávacího řízení. V tomto případě došlo i k otevření nabídek. I z tohoto důvodu tedy nemůže být zadávací řízení rušeno z důvodů, které neatakují samotný smysl zadávacího řízení.
37. V šetřeném případě zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vůbec neuvedl, proč po něm nelze spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, resp. proč, jakým způsobem a z jakého důvodu by předmětná zakázka měla ztratit smysl, když u jedné z devíti budov nebudou dvakrát ročně umyta okna z exteriéru, resp. proč není schopen toto pochybení napravit méně intenzivním opatřením, byť po uzavření smlouvy. Jediná položka jistě nemá v tomto případě podstatný význam pro plnění celé předmětné zakázky, jelikož úklidové práce budou naplněny v ostatních budovách plně. To však neznamená, že v jiné situaci by jedna položka chybějící v položkovém rozpočtu takový dopad mít nemohla.
38. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení[6] aspekt intenzity vzniklé chyby v podstatě pomíjí, když pouze konstatuje, že:
„Konkrétně nebyl funkční vzorec pro součet počtu oken v objektu Clam-Gallasův palác (CGP), a tedy bylo chybně uvedeno, že zadavatel požaduje mýt pouze 1 okno, zatímco správně mělo být uvedeno 213 oken. Z tohoto důvodu nemohly být nabídky podané dodavateli vypracovány tak, aby odpovídaly skutečné potřebě zadavatele, čímž byla znemožněna relevantní soutěž mezi dodavateli. Vzhledem k tomu, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze podmínky zadávací dokumentace měnit (viz § 99 odst. 1 ZZVZ), byl zadavatel povinen přijmout odpovídající opatření k nápravě ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 ZZVZ, kterým může být pouze zrušení zadávacího řízení.“.
Jinými slovy, z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení sice transparentně plyne, jaká chyba se stala (chybný počet oken) a co je jejím následkem (zadavatelova potřeba nebude uspokojena tak, jak si zadavatel představoval), nicméně neplyne z něj dále, proč z tohoto důvodu nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Pokud to má snad být skryto ve slovech „čímž byla znemožněna relevantní soutěž mezi dodavateli“, pak tento aspekt věci zadavatel nevysvětlil v potřebné míře podrobnosti, aby se účastníci zadávacího řízení v případných námitkách proti zrušení zadávacího řízení mohli závěru zadavatele ohledně intenzity nastalé chyby bránit. Stran intenzity důvodů zvláštního zřetele hodných tedy rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení transparentní není.
K možnosti užití § 222 odst. 4 písm. b)
39. Mezi další kritéria posouzení intenzity lze zařadit případné následky, které by mohly nastat v situaci, kdy zadavatel zadávací řízení nezruší, a jestli je možno předejít jim jinak než zrušením zadávacího řízení. To odpovídá principu subsidiarity zrušení zadávacího řízení – to je až posledním možným opatřením (ultima ratio). Oním následkem nezrušení zadávacího řízení je ve zdejším případě to, že zadavatelova potřeba nebude uspokojena v plném rozsahu, neboť v rozsahu exteriéru jedné z budov budou okna umývána toliko v rozsahu okna jednoho nikoliv v rozsahu požadovaných 213 oken. Zadavatel by mohl zhojit tento nedostatek v zadávací dokumentaci užitím § 222 odst. 4 písm. b) zákona, tedy změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, případně dodatečným poptáním dotčených služeb v novém zadávacím řízení.
40. Úřad v bodě 64 napadeného rozhodnutí odůvodňoval, proč z jeho pohledu není validní argument, že zadavatel může nastalou chybu zhojit postupem dle § 222. K tam uvedené argumentace lze zaprvé uvést to, že nelze a priori předpokládat, že vybraný dodavatel nebude chtít dodatek ke smlouvě podepsat, jelikož se jedná o plnění relativně malého rozsahu. Argument Úřadu, že vybraný dodavatel by si mohl ohledně takového dodatku diktovat vlastní podmínky není rovněž důvodný, zadavatel totiž nemusí na případný dodatek ke smlouvě vůbec přistoupit či může na předmětnou vadu, umytí zbylých 212 oken z exteriéru, zahájit zcela nové zadávací řízení, resp. jít i cestou mimo zadávací řízení.
41. Z toho plyne, že pokud by zadavatel nezrušil zadávací řízení, pak v případě, že je dle zákona možný postup dle § 222 zákona, nenastanou nutně negativní důsledky ve smyslu toho, že zbylých 212 oken exteriéru zůstane na další období neumytých. Nelze se tedy ztotožnit se závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí, že změna závazku není ve zdejším případě obecně vhodným způsobem, kterak situaci, v níž se zadavatel ocitl, vyřešit.
42. Úřadu tak v této otázce zbude jen ověřit, zda by pořízení dotčených služeb formou změny závazku obstálo před ustanovením § 222, resp. jestli by šlo o nepodstatnou změnu závazku např. dle § 222 odst. 4 písm. b) zákona, jak tvrdí navrhovatel.
K porovnatelnosti nabídek
43. Zadavatel ve vyjádření zadavatele k rozkladu[7] konstatuje, že došlo k situaci, kdy nemohl porovnat jednotlivé nabídky, jelikož chybně vymezil předmět plnění veřejné zakázky, a tím ani ony nemohly být správně vyhodnoceny. Dle zadavatele bylo jediným hodnoticím kritériem porovnání jednotlivých nabídkových cen. Ve vyjádření zadavatel popisuje, že chyba ve výpočtu oken měla vliv na obsah nabídek, a tedy na nabídkové ceny samotné.
44. Další spornou otázkou v šetřeném případě tedy je, zdali jsou jednotlivé nabídky porovnatelné, či nikoliv.
45. S ohledem na výše uvedené pak ve smyslu zákona nelze dojít k jinému závěru, než že nabídky porovnatelné byly, jelikož ve výkazu výměr je jasně stanoven počet oken. Dle zadávací dokumentace[8] se nabídková cena řídí dle instrukcí ve výkazu výměr. Dle výkazu výměr si mohl dodavatel vybrat ze dvou variant vyplnění tabulky nacenění. Buď, že vyplní jednotlivé listy objektů budov za 1 měsíc a za 36 měsíců poskytování služeb, nebo tabulku pravidelný úklid v objektech. Obě varianty nacenění jsou doplněny o vyplnění tabulek: mimořádný úklid v objektech a přehled celkové nabídky. U obou variant však slouží jednotlivé listy budov, včetně výčtu položek k úklidu a rozsahu m², pro orientaci v požadavcích zadavatele. U budovy Clam-Gallasova paláce je vyčteno v interiéru dohromady 213 oken, s jednotlivými počty vyčtenými v každé místnosti zvlášť. Následně u exteriéru, kde nastala šetřená chyba zadávací dokumentace, je vyčteno pouze jedno okno namísto 213 oken. Při volbě způsobu nacenění vyplněním pouze závěrečné tabulky je zřejmé, že dodavatel bude naceňovat podle rozsahu plnění uvedeného v předchozích listech, kde je u exteriéru u dotčené budovy uvedeno právě ono 1 okno. K tomu, že by při tomto způsobu nacenění dodavatel zohledňoval reálný počet oken k mytí, pokud jde o exteriér, není důvod.
46. S ohledem na výše uvedené lze vyhovět námitkám navrhovatele. Nabídky porovnatelné jsou. Chyba v zadávací dokumentaci je marginálním nedostatkem, který neovlivnil soutěž při výběru dodavatelů. Naopak zrušením zadávacího řízení vytvořil zadavatel nepoměr mezi marginálním nedostatkem, který lze zhojit jinak nežli zrušením zadávacího řízení, a následky, které bude mít zrušení zadávacího řízení pro jeho účastníky.
VI. Závěr
47. Lze shrnout, že vznikne-li v zadávací dokumentaci chyba, která brání naplnění potřeby zadavatele, kterou zadávací řízení sleduje, v tom smyslu, že zadavatel neobdrží část plnění, o které má zájem, protože na základě zadávacích podmínek dodavatelé nejsou povinni mu takové plnění nabídnout, je před zrušením zadávacího řízení třeba zvážit závažnost takové chyby, zejména s ohledem na objem dotčeného plnění. Pokud existují jiné způsoby řešení vzniklé situace, než je zrušení zadávacího řízení, např. využití § 222 zákona, pak nemůže být zadávací řízení zrušeno v souladu se zákonem. Změna závazku v režimu § 222 zákona (dodatečné poptání potřebné části plnění u vybraného dodavatele) by měla být upřednostněna před zrušením zadávacího řízení, lze-li očekávat, že podmínky § 222 zákona budou splněny.
48. Z výše uvedených důvodů je v nynějším případě třeba uzavřít, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem. Intenzita chyby v zadávací dokumentaci nedosahovala zákonného požadavku ke zrušení zadávacího řízení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. ŠENKÝŘ PÁNIK, advokátní kancelář s.r.o., Na viničních horách 1834/24, 160 00 Praha 6
2. Mgr. Michaela Roblová, advokátka, Zenklova 22/56, 180 00 Praha 8
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 26. Chyba je obsažena na straně 54 tohoto dokumentu dole, v poslední tabulce ve sloupci „ks*“.
[2] ŠEBESTA, M., NOVOTNÝ, P., MACHUREK, T. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck,
2022, s. 408.
[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 2 Afs 64/2009.
[4] Viz bod 33 napadeného rozhodnutí.
[5] Body 24–26 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2023, č. j. 10 As 23/2021-56.
[6] Ve správním spise se nachází pod položkou 27.
[7] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 37.
[8] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 23.