číslo jednací: 03134/2026/500
spisová značka: S0056/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Punkva, oprava hradícího uzávěru – tabule |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 3. 2. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0056.pdf 394 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0056/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-03134/2026/500 |
|
Brno 23. 1. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) citovaného zákona obviněným
- Správa jeskyní České republiky, IČO 75073331, se sídlem Květnové náměstí 3, 252 43 Průhonice,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Punkva, oprava hradícího uzávěru – tabule“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2024 pod ev. č. Z2024-046187 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 9. 2024 pod ev. č. 574569-2024,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení
o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Správa jeskyní České republiky, IČO 75073331, se sídlem Květnové náměstí 3, 252 43 Průhonice – se v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 ze dne 31. 3. 2025 ke smlouvě o dílo ze dne 15. 11. 2024 na plnění veřejné zakázky „Punkva, oprava hradícího uzávěru – tabule“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2024 pod ev. č. Z2024-046187 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 9. 2024 pod ev. č. 574569-2024, dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal oznámení o změně závazku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie v zákonné lhůtě 30 dnů od změny závazku, tj. nejpozději dne 30. 4. 2025, přičemž oznámení o změně závazku z předmětné smlouvy bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie až dne 11. 6. 2025.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Správa jeskyní České republiky, IČO 75073331, se sídlem Květnové náměstí 3, 252 43 Průhonice – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – Správa jeskyní České republiky, IČO 75073331, se sídlem Květnové náměstí 3, 252 43 Průhonice (dále jen „obviněný“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 24. 9. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Punkva, oprava hradícího uzávěru – tabule“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2024 pod ev. č. Z2024-046187 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 9. 2024 pod ev. č. 574569-2024 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky je dle čl. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky oprava hradícího uzávěru – tabule, kdy stávající hradící uzávěr – tabule, ovládaný pomocí cévových tyčí zvedacím mechanismem, bude nahrazen za nový. Součástí předmětu zakázky je i oprava zdvihadla, oprava pojezdového vozíku a zřízení dočasné transportní kolejové trasy, a to včetně vyhotovení technické dokumentace skutečného provedení a zajištění zkušebního provozu. Místem plnění jsou dle čl. 4 zadávací dokumentace technické prostory Punkevní jeskyně, která leží v severní části Moravského krasu v kaňonu Pustého žlebu.
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle čl. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky činí 3 838 200 Kč bez DPH.
4. Dne 15. 11. 2024 obviněný uzavřel na plnění předmětu veřejné zakázky smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem ODT Management s.r.o., IČO 08825785, se sídlem Západní 94/71, 796 04 Prostějov (dále jen „vybraný dodavatel“). Následně obviněný ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem uzavřel dva dodatky, a to dodatek č. 1 ze dne 19. 2. 2025 (dále jen „dodatek č. 1“), kterým byly dohodnuty vícepráce v hodnotě 154 805 Kč bez DPH a prodloužení termínu k předání díla ze 16 týdnů po nabytí účinnosti smlouvy, tj. do dne 31. 3. 2025, a dodatek č. 2 ze dne 31. 3. 2025 (dále jen „dodatek č. 2“), kterým byl prodloužen termín k předání díla do dne 17. 4. 2025. K oběma výše uvedeným prodloužením termínu plnění došlo z důvodu nastalých komplikací před provedením zkušebního provozu.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, si v rámci šetření podnětu vyžádal od obviněného vyjádření k obsahu předmětného podnětu a zároveň jej vyzval k zaslání příslušných dokumentů k veřejné zakázce. Obviněný se k tvrzením uvedeným v předmětném podnětu vyjádřil ve vyjádření ze dne 11. 6. 2025 (dále jen „vyjádření obviněného“).
Vyjádření obviněného
6. Obviněný ve vyjádření ohledně v podnětu uvedenému tvrzení o spáchání přestupu spočívajícího v neodeslání oznámení změny závazku k uveřejnění, ke které došlo prostřednictvím dodatku č. 1 a 2 smlouvy o dílo, uvedl, že změnu závazku, kterou učinil prostřednictvím dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo lze podřadit pod § 222 odst. 4 zákona, jelikož se jedná o změnu závazku provedenou v souladu s pravidly závazku de minimis. Obviněný k tomu připomíná, že povinnost odeslat změnový formulář k uveřejnění se pojí pouze se změnou závazku ve smyslu § 222 odst. 5 a 6 zákona, nikoliv se změnou závazku dle § 222 odst. 4 zákona. Dle obviněného mu tak ohledně dodatku č. 1 smlouvy o dílo nevznikla povinnost ve smyslu § 222 odst. 8 zákona odeslat oznámení ohledně této změny závazku k uveřejnění.
7. K dodatku č. 2 smlouvy o dílo obviněný uvedl, že prostřednictvím tohoto dodatku provedl změnu termínu plnění, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které obviněný jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Z tohoto důvodu se tak jednalo o nepodstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 6 zákona, u které § 222 odst. 8 zákona stanoví povinnost odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona. Obviněný ohledně změny závazku provedené prostřednictvím dodatku č. 2 smlouvy o dílo proto připouští, že v zákonem stanovené lhůtě neodeslal oznámení v souladu s § 212 zákona, jelikož jej odeslal až dne 11. 6. 2025.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
9. Podle § 150 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu; příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
10. Úřad konstatuje, že je k vydání tohoto příkazu příslušný podle § 248 odst. 1 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona. Úřad dále konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
11. Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí správního spisu vedeného v této věci, dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval v souvislosti s odesláním oznámením změny závazku spočívajícího v uzavření dodatku č. 2 smlouvy o dílo v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení zákona
12. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
13. Podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek. Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
14. Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.
15. Dle § 222 odst. 8 zákona je zadavatel v případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212.
16. Dle § 222 odst. 9 zákona se pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.
17. Dle § 269 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem.
18. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely, ve znění účinném od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2025 (dále jen „nařízení vlády“), platí, že není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona; to neplatí pro zadavatele působícího v oblasti obrany v případech uvedených v písmeni b) bodě 1.
19. Podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády platí, že není-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
Zjištěné skutečnosti
20. Z čl. IV.1 smlouvy o dílo vyplývá, že vybraný dodavatel se zavazuje dokončit opravu hradícího uzávěru – tabule do 14 týdnů a následně zajistit zkušební provoz v délce 2 týdnů. Dřívější ukončení montážních prací a dřívější zajištění zkušebního provozu je možné. Provádění díla bude realizováno podle následujícího harmonogramu dle přílohy č. 3 této smlouvy s následujícími milníky:
|
Část díla |
Termín |
|
a) Zahájení díla |
Po nabytí účinnosti smlouvy (předpokládá se polovina listopadu 2024) |
|
b) Provedení zaměření stávajícího uzávěru a souvisejících částí vč. cesty |
Do 14 dnů po nabytí účinnosti smlouvy |
|
c) Výměna hradícího uzávěru za nový |
Do 14 týdnů po nabytí účinnosti smlouvy |
|
e) Zajištění zkušebního provozu v délce min. 2 týdnů a předání díla |
Do 16 týdnů po nabytí účinnosti smlouvy |
21. Dle čl. II.2 dodatku č. 2 smlouvy o dílo je důvodem pro uzavření tohoto dodatku zpoždění „souběžné investiční akce týkající se opravy elektrorozvodů. Z důvodu přetrvávajícího požadavku na nízkou hladinu řeky Punkvy, neboť souběžně s prováděním díla podle smlouvy probíhá v Punkevních jeskyních havarijní oprava elektroinstalace, není možné v souladu se Smlouvou provést zkušební provoz (nelze z důvodu bezpečnosti v jeskyni zvyšovat a snižovat hladinu při provádění havarijních oprav elektroinstalace). 1, Z tohoto důvodu a v návaznosti na to, že dílo bylo dokončeno s výjimkou provedení zkušebního provozu v termínu podle Smlouvy, se z uvedených důvodů, které tvoří překážku na straně objednatele, smluvní strany dohodly na prodloužení termínu plnění Smlouvy do 17. 4. 2025.“
22. Z čl. III.2 dodatku č. 2 smlouvy o dílo vyplývá, že z důvodu překážky na straně obviněného se původní článek lV.1 smlouvy o dílo ruší a nahrazuje následovně:
„lV.1. Zhotovitel se zavazuje dokončit opravu hradícího uzávěru - tabule do 17. 4. 2025. Dřívější ukončení montážních prací a dřívější zajištění zkušebního provozu je možné. Provádění díla bude realizováno podle následujícího harmonogramu dle přílohy č. 3 této smlouvy s následujícími milníky:
|
Část díla |
Termín |
|
a) Zahájení díla |
Po nabytí účinnosti smlouvy (předpokládá se polovina listopadu 2024) |
|
b) Provedení zaměření stávajícího uzávěru a souvisejících částí vč. cesty |
Do 14 dnů po nabytí účinnosti smlouvy |
|
c) Výměna hradícího uzávěru za nový |
Do 14 týdnů po nabytí účinnosti smlouvy |
|
e) Zajištění zkušebního provozu v délce min. 2 týdnů a předání díla |
17.4.2025“ |
23. Z evidence uveřejnění formulářů ve Věstníku veřejných zakázek Úřad zjistil, že formulář „Oznámení o změně“ určený pro oznámení o změně závazku podle § 222 odst. 8 zákona ohledně dodatku č. 2 smlouvy o dílo byl obviněným do Věstníku veřejných zakázek odeslán dne 11. 6. 2025.
24. Z evidence uveřejnění formulářů v Úředním věstníku Evropské unie Úřad zjistil, že formulář nazvaný „Změna smlouvy“ určený pro oznámení o změně závazku podle § 222 odst. 8 zákona ohledně dodatku č. 2 smlouvy o dílo byl obviněným do Úředního věstníku Evropské unie odeslán dne 11. 6. 2025.
Právní posouzení
25. Zadavatel v šetřeném případě uzavřel dne 15. 11. 2024 smlouvu o dílo a v souvislosti s touto smlouvou mj. uzavřel dne 31. 3. 2025 dodatek č. 2. Úřad se v projednávané věci zabýval otázkou, zda bylo oznámení o změně závazku spočívajícího v uzavření dodatku č. 2 smlouvy o dílo odesláno k uveřejnění v souladu se zákonem.
K povaze posuzované změny závazku ve smyslu § 222 zákona
26. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda bylo dodatek č. 2 smlouvy o dílo možné považovat za nepodstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 5 a 6 zákona, u nichž má zadavatel dle § 222 odst. 8 zákona povinnost do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212.
27. Úřad k tomu nejprve obecně uvádí, že ustanovení § 222 zákona stanoví meze pro jednání mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem o změnách obsahu smlouvy. Problematika změny závazku ze smlouvy byla opakovaně řešena v rozhodovací praxi Úřadu i soudů.[1] Zákon přitom definuje situace, za kterých se změna závazku ex lege nepovažuje za podstatnou; jde o § 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona. Ve všech těchto případech změn závazků, které se nepovažují za podstatné, se jedná o výjimky z pravidla, pročež je třeba podmínky pro jejich aplikaci vykládat restriktivně. Zamýšlí-li zadavatel provést změnu závazku, musí tedy nejprve postavit najisto, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu. Nepodstatné změny, tj. ty, které nenaplňují žádný ze znaků podstatné změny ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo které je (tu již bez ohledu na ustanovení § 222 odst. 3 zákona) možné podřadit pod alespoň jedno ustanovení z § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, může zadavatel provést bez realizace nového zadávacího řízení. Podstatné změny, tj. změny, které jsou podstatné ve smyslu § 222 odst. 3 zákona a zároveň nenaplňují žádnou z definic nepodstatných změn ex lege, zadavatel naopak nemůže provést bez realizace nového zadávacího řízení. Úřad na tomto místě připomíná, že při posuzování naplnění znaků nepodstatné změny dle § 222 odst. 5 a 6 zákona je třeba zohlednit i. § 222 odst. 9 zákona, které stanoví, že celkový cenový nárůst související se změnami závazku ze smlouvy provedenými podle obou uvedených odstavců, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku, přičemž původní hodnotou závazku se rozumí cena sjednaná ve smlouvě (případně upravená podle ustanovení o vyhrazené změně ceny, pokud je smlouva obsahuje).
28. Každou zamýšlenou změnu je tedy zadavatel povinen „zatřídit“, tedy odůvodnit buď některým z odstavců 2, 4, 5 či 6 ustanovení § 222 zákona (ve spojení s odstavcem 9) nebo 7 ustanovení § 222 zákona, nebo tím, že provedením změny nedojde k naplnění žádného ze znaků podstatné změny dle § 222 odst. 3 zákona. Jak uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí ze dne 22. 5. 2018 č. j. ÚOHS-R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř, „přistoupí-li zadavatel ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku za dobu jejího trvání, musí se jednat buď o změnu nepodstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo musí být zadavatel připraven a schopen prokázat, že byl oprávněn aplikovat některou z výjimek dle § 222 zákona.“ Skutečnosti, na jejichž základě zadavatel změnu závazku provedl, totiž může zpravidla prokázat jen on sám, neboť jen on má k dispozici skutečnosti, které jej k provedení změny vedly. Pokud nelze zamýšlenou změnu zařadit do žádné z uvedených kategorií nepodstatných změn, tj. pokud není zadavatel schopen prokázat naplnění podmínek pro aplikaci některé z výjimek, příp. pokud se nejedná o změnu nepodstatnou podle § 222 odst. 3 zákona, není zadavatel oprávněn ji umožnit bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona.
29. Dle § 222 odst. 4 zákona se za nepodstatnou změnu závazku ze smlouvy nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je buď nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a nižší než 10 % původní hodnoty závazku, nebo 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí. V nyní řešeném případě změna závazku provedená dodatkem č. 2 smlouvy o dílo spočívala pouze ve změně termínu plnění, tedy ve skutečnosti, u níž nelze vyjádřit její hodnotu v penězích, tudíž ani nelze zkoumat, zda by taková hodnota překročila limity stanovené v § 222 odst. 4 zákona.[2] Z tohoto důvodu nemůže být tato změna podřazena pod změnu závazku dle § 222 odst. 4 zákona.
30. V posuzovaném případě Úřad dospěl k závěru, že dodatek č. 2 smlouvy o dílo naplnil podmínky § 222 odst. 6 zákona (ve spojení s § 222 odst. 9 zákona), a tedy se jednalo o nepodstatnou, a proto přípustnou změnu závazku ze smlouvy. Z ustanovení § 222 odst. 6 zákona vyplývá, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje taková změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky a taktéž že hodnota změny nepřekročí 30 % původní hodnoty závazku, přičemž pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce citovaného ustanovení zákona.
31. Úřad konstatuje, že podmínku nepředvídatelnosti je nutno vykládat jako okolnost, kterou zadavatel nemohl ani přes přiměřeně pečlivou přípravu zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný poměr mezi zdroji vynakládanými na přípravu zadání zakázky a její odhadovanou předpokládanou hodnotu, předpokládat, přičemž jde zpravidla o okolnosti objektivního charakteru, ale nelze vyloučit možnost, že k nepředvídaným okolnostem dojde na straně zadavatele či vybraného dodavatele.[3]
32. Důvodem uzavření dodatku č. 2 smlouvy o dílo bylo dle jeho čl. II zpoždění souběžné investiční akce týkající se havarijní opravy elektrorozvodů. Obviněný v dodatku č. 2 smlouvy o dílo k tomuto zpoždění uvedl, že kvůli němu nebylo možné provést zkušební provoz, jelikož z důvodu bezpečnosti v jeskyni nelze zvyšovat a snižovat hladinu při provádění havarijních oprav elektroinstalace.Tuto skutečnost lze dle Úřadu považovat za nepředvídatelnou okolnost ve smyslu § 222 odst. 6 zákona, neboť obviněný zřejmě nemohl předvídat, že dojde k poškození elektrorozvodů, kvůli čemuž obviněný nebude moci provést zkušební provoz. Sám obviněný ve vyjádření k podnětu uvedl, že se v případě daného dodatku č. 2 jedná o změnu smlouvy učiněnou dle § 222 odst. 6 zákona. Úřad k tomu dodává, že žádná ze skutečností uvedených v předmětném podnětu, ani jiná Úřadem zjištěná skutečnost, nenasvědčují tomu, že by se z nějakého důvodu nemělo v případě dodatku č. 2 smlouvy o dílo jednat o nepodstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 6 zákona.
33. Úřad v kontextu shora uvedeného doplňuje, že kromě výše provedeného vyloučení aplikace ustanovení § 222 odst. 4 zákona je nutné konstatovat i vyloučení aplikace odst. 2 a 7 téhož ustanovení, jak bude popsáno níže. Úřad v dané souvislosti uvádí, že pokud jde o naplnění podmínek ustanovení § 222 odst. 5 zákona, nebylo třeba je přezkoumat, jelikož zadavatele v případě změn závazků provedených dle předmětného ustanovení stíhá povinnost uveřejnění (viz § 222 odst. 8 zákona) stejným způsobem jako v případě změn dle § 222 odst. 6 zákona.
34. Podle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1 zákona. Podle § 100 odst. 1 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu závazku a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. V projednávaném případě zadávací podmínky obsahují pouze vyhrazenou změnu týkající se možné změny dodavatele dle § 100 odst. 2 zákona, nikoliv změny závazku podle § 100 odst. 1 zákona. Zadávací podmínky tak se změnou termínu plnění nepočítají. Ustanovení § 222 odst. 2 zákona proto nelze na dodatek č. 2 smlouvy o dílo použít.
35. Podle § 222 odst. 7 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladů stanovených v zákoně. K takto popsané záměně položek soupisu stavebních prací v projednávaném případě zjevně nedošlo, proto na projednávanou věc nelze § 222 odst. 7 zákona použít.
36. Úřad tak v návaznosti na výše uvedené uzavírá, že dodatek č. 2 smlouvy o dílo lze považovat za nepodstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 6 zákona, na kterou se vztahuje povinnost dle § 222 odst. 8 zákona odeslat příslušné oznámení o dané změně k uveřejnění ve lhůtě 30 dnů od provedení změny závazku.
K uveřejňovací povinnosti
37. Úřad nejprve obecně k uveřejňovacím povinnostem obviněného uvádí následující. Účelem zákona i zadávacích řízení samotných je zajištění podmínek pro vytvoření řádné hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jimiž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i jeho následná kontrola, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení), což je zajištěno zákonem předepsanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění zpětné veřejné kontroly na poli zadávání veřejných zakázek (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Uveřejňování je pak jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacích řízení, když uveřejňovací povinnosti mají své opodstatnění zejména z hlediska možnosti veřejné kontroly.
38. Z výše uvedených důvodů zákon v § 222 odst. 8 ukládá zadavateli povinnost, aby v případě, že provede změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle odst. 5 nebo 6 tohoto ustanovení (tedy „nepodstatnou“ změnu závazku nevyžadující provedení nového zadávacího řízení), odeslal oznámení o provedené změně závazku k uveřejnění podle § 212 zákona, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne takové změny závazku.
39. Pro řádné splnění požadavků podle § 222 odst. 8 zákona je přitom nezbytné splnění podmínky odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění ve stanovené lhůtě, tj. do 30 dnů od změny závazku, a to způsobem předepsaným v § 212 zákona, z něhož vyplývá povinnost odeslání do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, nebo do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku. Pokud zadavatel nesplní všechny uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 222 odst. 8 zákona a dopustí se přestupku ve smyslu § 269 odst. 1 písm. c) zákona.
40. K podmínce odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění v zákonné lhůtě do 30 dnů od změny závazku Úřad doplňuje, že touto změnou je třeba rozumět den provedení změny závazku (tedy den podpisu dodatku smlouvy apod.). V této souvislosti Úřad také poukazuje na § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), z něhož vyplývá, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
41. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel má povinnost odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění podle § 212 zákona – a Úřad je oprávněn za nesplnění uvedené povinnosti uložit sankci – toliko v případě, že změna závazku podle § 222 odst. 5 či 6 zákona je provedena oprávněně. Jak uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-20905/2020/522/PKř ze dne 19. 10. 2020, „obviněný mohl uveřejňovací přestupek ve smyslu § 269 odst. 1 písm. c) zákona spáchat, pokud byl jeho postup dle § 222 odst. 5 zákona legitimní, tedy pouze pokud byly splněny veškeré zákonem aprobované podmínky.“
42. Úřad se tak v projednávané věci zabýval tím, zda bylo oznámení o změně závazku provedené prostřednictvím dodatku č. 2 smlouvy o dílo odesláno k uveřejnění řádně a včas. Úřad k tomu dodává, že obviněný je zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona, z toho důvodu pro něj dle nařízení vlády platí finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky a služby dle § 2 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení ve výši 3 494 000 Kč. V projednávané věci činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 3 838 200 Kč bez DPH, tedy se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku. U nadlimitní veřejné zakázky je zadavatel dle § 212 odst. 3 písm. b) a § 222 odst. 8 zákona povinen odeslat oznámení o změně závazku do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, a to do 30 dnů od provedení této změny.
43. Dodatek č. 2 smlouvy o dílo byl uzavřen dne 31. 3. 2025. Třicetidenní lhůta pro odeslání oznámení o této změně závazku uvedená v § 222 odst. 8 zákona tak uplynula ve středu 30. 4. 2025. Obviněný však oznámení o změně závazku odeslal do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie až dne 11. 6. 2025, což vyplývá z uveřejněných formulářů oznámení o změně závazku ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie, jakož i z vyjádření obviněného, v němž sám připustil, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 nedošlo ve stanovených lhůtách k odeslání formuláře.
44. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 8 zákona v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 ze dne 31. 3. 2025, tedy se změnou smlouvy provedenou na základě § 222 odst. 6 zákona, povinen odeslat oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na dotčenou nadlimitní veřejnou zakázku k uveřejnění způsobem podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona, tedy do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, a to do 30 dnů od změny závazku, tj. od 30. 4. 2021. Obviněný však tuto svou povinnost ve výše uvedené lhůtě prokazatelně nesplnil, když oznámení o změně závazku z předmětné smlouvy bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie až dne 11. 6. 2025.
45. Úřad proto má za prokázané, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona tím, že v rozporu s § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na veřejnou zakázku provedenou dodatkem č. 2 v zákonné lhůtě 30 dnů od změny závazku, tj. nejpozději dne 30. 4. 2025.
46. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
47. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
48. Podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí promlčecí doba u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
49. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
50. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 1. 5. 2025, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o změně závazku na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Od spáchání daného přestupku tak neuplynulo v době vydání tohoto příkazu ani tři čtvrtě roku. Z výše uvedeného vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu neuplynula a odpovědnost obviněného za tento přestupek nezanikla.
51. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. c) zákona. Dle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek podle odstavce 1 tohoto ustanovení uloží pokuta do 200 000 Kč.
52. Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.
53. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
54. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 106/2012-45 ze dne 6. 6. 2013).
55. Co se týče posouzení povahy a závažnosti přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, Úřad konstatuje, že z ustanovení § 222 odst. 8 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona vyplývá povinnost odeslat oznámení o změně závazku do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění do 30 dnů od změny závazku. Obviněný tuto povinnost nesplnil, jak bylo rozvedeno v části tohoto příkazu týkající se výroku I. Postupem obviněného tak došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
56. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková hodnota ve znění dodatku č. 1 smlouvy o dílo činí 3 484 155 Kč bez DPH, tedy se jedná o veřejnou zakázku s celkovou hodnotou nevýznamně převyšující finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky a služby. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
57. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, neboť následně (dne 11. 6. 2025) obviněný oznámení o změně závazku ze smlouvy odeslal do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie. Nadto Úřad dodává, že obviněný v registru smluv[4] uveřejnil dodatek č. 2 smlouvy o dílo dne 2. 4. 2025, tj. dva dny po uzavření předmětného dodatku smlouvy o dílo, a zajistil tak alespoň částečnou možnost kontroly ze strany veřejnosti prostřednictvím uveřejnění samotného dodatku smlouvy.
58. Úřad v daném případě neshledal žádné přitěžující okolnosti. Jako polehčující okolnost shledal skutečnost, že se obviněný ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu ve svém vyjádření doznal a že předmětné oznámení o změně závazku odeslal do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, ačkoli až dne 11. 6. 2025, nicméně nelze konstatovat, že by na svou povinnost zcela rezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány, neboť možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla díky tomu zmařena zcela a definitivně.
59. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
60. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
61. Úřad dále uvádí, že v souladu s § 37 písm. g) zákona o přestupcích při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédl k povaze činnosti obviněného, která spočívá v ochraně přírody a zajišťování odborných činností ve sféře průzkumu, výzkumu, dokumentace a ochrany krasu, jeskyní i dalších podzemních prostor.
62. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015).
63. Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu byl spáchán dne 1. 5. 2025, tj. následující den po uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění ve smyslu § 222 odst. 8 zákona. Od spáchání daného přestupku do vydání tohoto příkazu tak neuběhlo ani tři čtvrtě roku. Dle Úřadu vzhledem k výše uvedenému od spáchání přestupku neuplynula dosud taková doba, která by svou délkou odůvodňovala snížení pokuty. Jinými slovy, podle Úřadu nelze uvedenou dobu považovat za takovou, která by měla významně ovlivnit výši uložené sankce ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.
64. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
65. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo vedeno spolu s právě projednávaným přestupkem společné řízení, ačkoliv takové společné řízení podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.
66. Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Rozpočet obviněného na tento rok doposud nebyl nikde zveřejněn, proto z něj Úřad nemůže vycházet. Ze skutečného rozpočtu obviněného za rok 2024, který je uveden v Závěrečném účtu Ministerstva životního prostředí za rok 2024, jenž tvoří podklad tohoto příkazu, vyplývá, že obviněný minulý rok hospodařil s rozpočtem ve výši 10 674 000 Kč.[5] Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že uloženou pokutu zřejmě nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
67. Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému jako zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad dále uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru.
68. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k okolnostem případu, jako dostačující. Uložená pokuta tak naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.
69. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
70. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet místně příslušného Celního úřadu pro Středočeský kraj – zřízený u České národní banky číslo 3754-77724111/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Správa jeskyní České republiky, Květnové náměstí 3, 252 43 Průhonice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] V této souvislosti lze odkázat na obecné závěry Krajského soudu v Brně, který v rozsudku sp. zn. 62 Af 130/2016-553 ze dne 18. 4. 2019, jenž byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 153/2019-73 ze dne 8. 8. 2019.
[2] Srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-27407/2022/500 ze dne 11. 8. 2022.
[3] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 153/2019-73 ze dne 8. 8. 2019.