číslo jednací: 48795/2025/500
spisová značka: S0802/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Rámcová dohoda na pořizování produktů Cisco Systems 2025
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
  2. HEWLETT-PACKARD s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 6. 2. 2026
• Související rozhodnutí: 48795/2025/500; 04865/2026/163

Spisová značka:  ÚOHS-S0802/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-48795/2025/500

Brno 15. 12. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 10. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7,
• navrhovatel – HEWLETT-PACKARD s.r.o., IČO 17048851, se sídlem Za Brumlovkou 1559/5, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení „Rámcová dohoda na pořizování produktů Cisco Systems 2025“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-049031 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2025 pod ev. č. 579654-2025,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – stanovil zadávací podmínky v otevřeném řízení „Rámcová dohoda na pořizování produktů Cisco Systems 2025“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-049031 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2025 pod ev. č. 579654-2025, v rozporu s ustanovením § 89 odst. 5 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když zvýhodnil určité dodavatele a výrobky tím, že stanovil technické podmínky prostřednictvím odkazů na určité dodavatele nebo výrobky, neboť v čl. 3.1. „Základní popis předmětu plnění“ zadávací dokumentace uvedl, že předmětem plnění je „poskytování licencí a podpory k softwarovým produktům společnosti Cisco Systems, pořizování subskripcí, pořizování vybraných hardwarových produktů společnosti Cisco Systems, na které lze nasadit pouze proprietární software společnosti Cisco Systems včetně možnosti jejich implementace, dále pořizování originálního příslušenství společnosti Cisco Systems včetně možnosti jejich implementace a poskytování souvisejících služeb“, aniž by to bylo odůvodněno předmětem uvedené rámcové dohody.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší otevřené řízení „Rámcová dohoda na pořizování produktů Cisco Systems 2025“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-049031 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2025 pod ev. č. 579654-2025.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít rámcovou dohodu v otevřeném řízení „Rámcová dohoda na pořizování produktů Cisco Systems 2025“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-049031 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2025 pod ev. č. 579654-2025, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0802/2025/VZ.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“ nebo „centrální zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 4. 9. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení „Rámcová dohoda na pořizování produktů Cisco Systems 2025“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-049031 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2025 pod ev. č. 579654-2025 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „rámcová dohoda“).

2.             Z čl. 1.2. „Základní informace o postavení Centrálního zadavatele“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel plní v rámci tohoto zadávacího řízení funkci centrálního zadavatele ve smyslu § 9 odst. 1 písm. b) zákona a § 9 odst. 7 zákona a provádí jménem svým a pověřujících zadavatelů na účet svůj a na účet pověřujících zadavatelů zadávací řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody.

3.             V čl. 3.1. „Základní popis předmětu plnění“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „předmětem plnění tohoto zadávacího řízení na uzavření Rámcové dohody je poskytování licencí a podpory k softwarovým produktům společnosti Cisco Systems, pořizování subskripcí, pořizování vybraných hardwarových produktů společnosti Cisco Systems, na které lze nasadit pouze proprietární software společnosti Cisco Systems včetně možnosti jejich implementace, dále pořizování originálního příslušenství společnosti Cisco Systems včetně možnosti implementace a poskytování souvisejících služeb pro Centrálního a Pověřující zadavatele.“

4.             Dle čl. 4.1. „Doba plnění“ zadávací dokumentace bude rámcová dohoda uzavřena se třemi vybranými dodavateli, a to na dobu 4 let.

5.             Dle čl. 4.3. „Předpokládaná hodnota“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota zadávacího řízení 4 800 000 000 Kč bez DPH.

6.             Dne 1. 10. 2025 doručil dodavatel HEWLETT-PACKARD s.r.o., IČO 17048851, se sídlem Za Brumlovkou 1559/5, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) − zadavateli „Námitky proti stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky“ z téhož dne (dále jen „námitky“). „Rozhodnutím o námitkách“ ze dne 16. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel uvedené námitky odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách, podal dne 24. 10. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Návrh byl rovněž dne 24. 10. 2025 ve stejnopise doručen zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel nyní prakticky beze změny opakuje zadávací řízení „Rámcová dohoda na pořizování produktů Cisco 2024“, které bylo rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0130/2024/VZ, č. j. ÚOHS-17260/2024/500, ze dne 26. 4. 2024 (dále jen „rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0130/2024“) zrušeno. Přestože bylo citované rozhodnutí potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0089/2024/VZ, č. j. ÚOHS-25041/2024/163, ze dne 25. 6. 2024 (dále „rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0089/2024“), zadavatel dle navrhovatele závěry těchto rozhodnutí nerespektuje.

9.             Navrhovatel nejprve uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal na finanční výhody centrálního nákupu státu (dále i jen „CNS“), avšak dle navrhovatele výhody CNS nemohou odůvodnit nedodržení zákona. Současně navrhovatel uvádí, že z usnesení vlády České republiky č. 487 ze dne 8. 7. 2019 (dále jen „usnesení vlády o CNS“), na něž rovněž zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal, vyplývá pouze oprávnění zadavatele centrálně zadávat dodávky software, avšak mu neukládá povinnost soutěžit produkty konkrétního výrobce, tj. ani produkty Cisco bez připuštění jiné alternativy.

10.         Navrhovatel zároveň zpochybňuje tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách týkající se údajných úspor (slevy na produkty Cisco ve stávající rámcové dohodě 41 % z ceníkových cen a průměrná sleva v rámci minitendrů 46,17 % z ceníkových cen). Dle navrhovatele totiž při pořizování Cisco produktů v otevřených řízeních nabízejí partneři tohoto výrobce slevu až 96 % z ceníku, přičemž u prodejce Alza.cz (byť nenabízejícího veškerý sortiment) lze některé Cisco produkty pořídit se slevou až 49 % z ceníkových cen.

11.         Dle přesvědčení navrhovatele došlo k nezákonnému vymezení předmětu rámcové dohody, kdy zadavatel použil přímý odkaz na výrobky Cisco, požaduje doložení statusu autorizovaného partnera společnosti Cisco a nabídky mají být hodnoceny podle výše nabízených slev z ceníků výrobce Cisco. Je tedy dle navrhovatele zřejmé, že cílem zadavatele je pořízení výhradně produktů Cisco a produkty jakéhokoliv jiného výrobce nejsou připuštěny.

12.         Dle navrhovatele tedy rámcová dohoda bude uzavřena výhradně s dodavateli, kteří jsou autorizovanými prodejci produktů Cisco, a tedy minitendry budou vyhrazeny pouze těmto dodavatelům. Navrhovatel je však přesvědčen, že v takové situaci nepůjde při zadávání minitendrů o hospodářskou soutěž, nýbrž spíše o koordinovaný přístup, neboť proti sobě budou stát tito dodavatelé jako obchodní partneři společnosti Cisco Systems, kteří jsou ovládáni smlouvami se společností Cisco Systems, jež zároveň rozhoduje o tom, komu prodlouží status autorizovaného partnera a kdo může nabízet jaké slevy.

13.         Dle navrhovatele je dále nezanedbatelným negativním aspektem daného zadávacího řízení koncepce nabídkové ceny jako slevy z ceníku společnosti Cisco Systems, neboť tato společnost může kdykoliv svévolně zvýšit ceníkovou cenu, což učiní vysoutěžené plnění pro zadavatele dražší.

14.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel vymezil předmět rámcové dohody pouze formou šesti kategorií předem neurčitých Cisco výrobků a služeb, když u každé kategorie uvedl pouze součet předpokládané hodnoty v budoucnu zadávaných dílčích veřejných zakázek.

15.         K tomu navrhovatel upozorňuje, že polovinu z předpokládané hodnoty rámcové dohody tvoří dodávka nových hardwarových Cisco produktů, když dle navrhovatele u této položky hrozí nejvyšší riziko, že nebudou naplněny podmínky pro užití přímého odkazu.

16.         Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci neprokázal existenci konkrétních objektivních důvodů k aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona, když pouze v čl. 3.3 zadávací dokumentace a dále v preambuli návrhu rámcové dohody uvádí obecné důvody pro poptávání produktů Cisco.Navrhovatel však je přesvědčen, že ani jeden ze zde uvedených důvodů nemůže představovat univerzální kvalifikovaný důvod pro uplatnění výjimky ze zákona a jde pouze o nekonkrétní obecné shrnutí možných důvodů poptávky produktů Cisco.

17.         Dle navrhovatele takto obecně koncipované odůvodnění nenaplňuje nároky dle § 89 odst. 5 zákona a je v rozporu s rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0130/2024. Dle navrhovatele totiž není specifikována věcná opodstatněnost a důvodnost vymezení předmětu rámcové dohody, tedy není zmíněna žádná konkrétní funkční návaznost na stávající infrastruktury centrálního zadavatele a pověřujících zadavatelů, není zdůvodněno, proč v jednotlivých případech není objektivně možné pořídit produkty jiných dodavatelů.

18.         Navrhovatel připomíná, že z rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0130/2024 vyplývá, že rámcová dohoda by neměla být využita v situaci, kdy předmět plnění je vymezen přímými odkazy a zároveň je specifikován paušálně pro všechny pověřující zadavatele a pro neurčité množství případů, bez konkrétní vazby na splnění podmínek pro užití výjimky dle § 89 odst. 5 zákona jednotlivými pověřujícími zadavateli.

19.         Dle navrhovatele až z rozhodnutí o námitkách vyplynulo, že se zadavatel zabýval prověřením jednotlivých pověřujících zadavatelů před jejich zařazením do centrálního zadávání. Navrhoval však namítá, že zadavatel tuto informaci v zadávací dokumentaci neuvedl, natož aby uvedl konkrétní údaje, které z takového ověření vzešly, či dokonce aby byla součástí zadávací dokumentace jednotlivá odůvodnění poskytnutá pověřujícími zadavateli. Obsah jednotlivých odůvodnění pak dle navrhovatele neučinil zadavatel ani součástí rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel tak shrnuje, že není objektivně schopen přezkoumat obsah jednotlivých odůvodnění, a je mu tím znemožněno se účinně bránit konkrétní argumentací proti konkrétnímu HW či SW prvku v infrastruktuře pověřujícího zadavatele. Navrhovatel akcentuje, že pokud by nepodal námitky, neměl by informaci ani o samotné existenci odůvodnění pověřujících zadavatelů.

20.         Jak k tomu navrhovatel zdůrazňuje, absenci odůvodnění použití přímých odkazů nelze zhojit tvrzením, že zákonnost užití výjimky může ve správním řízení přezkoumat namísto navrhovatele Úřad. Navrhovatele by totiž taková časová souslednost dle jeho tvrzení uváděla do nepřijatelné pozice, kdy nemá dostatečné podklady pro podání návrhu.

21.         Navrhovatel je přesvědčen, že deklarovaným prověřením podmínek výjimky u jednotlivých pověřujících zadavatelů došlo pouze k eliminaci těch, kteří nároky zákona na užití přímých odkazů na výrobky Cisco nesplňují na první pohled, tj. že by výrobky Cisco kupovali „na zelené louce“. Navrhovatel totiž pokládá za nemožné, aby zadavatel posoudil splnění podmínky pro výjimku dle § 89 odst. 5 zákona pro všechny budoucí nákupy v minitendrech v dalších 4 letech platnosti rámcové smlouvy pro všechny pověřující zadavatele. Takové posouzení je totiž dle navrhovatele nutné provést v kontextu konkrétní situace pověřujícího zadavatele ve chvíli skutečného nákupu s posouzením technicky a ekonomicky možných alternativních technických řešení a nabídek na trhu v budoucím čase.

22.         Rovněž navrhovatel upozorňuje, že existuje pouze jediný seznam pověřujících zadavatelů, který nijak nerozlišuje přípustnost pořízení jednotlivých kategorií předmětu plnění, a tedy dle navrhovatele nemůže obstát argument zadavatele týkající zařazení pověřujících zadavatelů do seznamu pouze pro některé kategorie předmětu plnění.

23.         Navrhovatel má navíc za to, že prostá existence stávajícího HW a SW vybavení Cisco sama o sobě nemůže zakládat užití výjimky dle § 89 odst. 5 zákona, a to ani v situaci, kdy má být proveden upgrade, údržba či rozšíření síťové infrastruktury. Upgradovat, udržovat a rozšiřovat síťovou infrastrukturu lze dle navrhovatele totiž nejen prostřednictvím produktů Cisco, ale rovněž prostřednictvím produktů dalších výrobců. Navrhovatel k tomu zdůrazňuje, že aktivní síťové prvky (přepínače, směrovače, firewally, WIFI infrastruktury atd.) jsou při výkonu své funkce interoperabilní (kompatibilní) s produkty a zařízením dalších výrobců, na čemž je založena podstata moderních počítačových sítí LAN, MAN i WAN. K možným důvodům pořízení Cisco produktů dále navrhovatel uvádí, že než koupit drahý proprietární SW k existujícími zařízení Cisco poté, co stávající verze software zastará, může být ekonomicky výhodnější koupit kompletní nové zařízení jiného výrobce, když takové zařízení má identickou celkovou funkčnost. Navrhovatel rovněž v této souvislosti namítá, že odůvodněnost nákupu musí vyplývat i z komplexní ekonomické CostBenefit analýzy.

24.         Navrhovatel se nadto domnívá, že domnělou situaci výlučnosti vytvořili sami pověřující zadavatelé svým předchozím jednáním, kdy pořizovali HW a SW produkty Cisco, jež vykazují natolik zásadní znaky vendor lock-in, že se musí udržovat v provozuschopném stavu a rozšiřovat pouze a jenom prostřednictvím dalšího HW a SW od stejného výrobce.

25.         Dále navrhovatel uvádí, že požádal zadavatele a namátkově vybrané pověřující zadavatele o poskytnutí smluv o centrálním zadávání a odůvodnění jejich přistoupení k rámcové dohodě, přičemž obdržel pouze reakci od ZŠ Bruntál. Z přílohy smlouvy o centrálním zadávání uzavřené mezi zadavatelem a tímto pověřujícím zadavatelem dle navrhovatele vyplývá, že pověřující zadavatelé měli uvést u 25 HW kategorií a 7 SW kategorií Cisco produktů, zda je využívají. Dle navrhovatele pověřující zadavatel Základní škola Bruntál pozitivně označil pouze HW kategorii WI-FI přístupové body a SW kategorii Cisco Meraki, což však dle navrhovatele spolu s vyplněním slov „ANO“ do několika políček formuláře doplněné souslovím „navýšení počtu, lepší výkon“ nemůže být považováno za dostačující pro užití přímého odkazu na výrobky Cisco. Navrhovatel k tomu uvádí, že prosté vlastnictví HW přístupových bodů WI-FI od společnosti Cisco Systems nebrání rozšiřování sítě s využitím přístupových bodů dalších výrobců a rovněž ovládací SW Cisco Meraki může být nahrazen systémem novým. Navrhovatel dále podotýká, že z ničeho nevyplývá, že by pro tohoto pověřujícího zadavatele platilo omezení použít rámcovou dohodu jen pro tento rozsah. Navrhovatel shrnuje, že uvedené odůvodnění není dostatečné pro užití přímého odkazu na produkty Cisco a opětovně zdůrazňuje, že vůči takovému nedostatečnému odůvodnění nemohl podat námitky a návazně návrh, když obsah odůvodnění ve lhůtě pro podání námitek neznal a znát nemohl.

26.         Navrhovatel je přesvědčen o tom, že lze očekávat i u dalších 254 pověřujících zadavatelů, jejichž odůvodnění mu zůstává utajeno, totožné nedostatky.

27.         Za zcela zásadní problém zadavatelem zvoleného modelu pak navrhovatel považuje to, že kontrola splnění podmínek pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona má být prováděna až v rámci zadávání jednotlivých minitendrů, v důsledku čehož je dle jeho přesvědčení navrhovatele fakticky vyloučena možnost jakékoliv vnější kontroly a uplatnění opravných prostředků proti nezákonnému postupu zadavatele.

28.         Navrhovatel zdůrazňuje, že minitendry jsou neveřejné, probíhají pouze mezi centrálním zadavatelem, pověřujícími zadavateli a dodavateli Cisco produktů, přičemž ani u jedné z těchto stran nelze předpokládat motivaci zpochybňovat legitimitu oprávněnosti využití odkazů na Cisco produkty. Dle navrhovatele bude tak možné zjistit okolnosti uplatnění výjimky dle § 89 odst. 5 zákona až ex post ze smluv uveřejněných v registru smluv, k čemuž však zároveň navrhovatel akcentuje, že zadavatel některé smlouvy znepřístupňuje či začerňuje jednotlivé položky nákupů, a tedy zjistit konkrétní plnění pro pověřující zadavatele může být nemožné. Navrhovatel upozorňuje, že nemůže obstát ani argument zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že lze podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, neboť zákon umožňuje podat návrh na uložení zákazu plnění prováděcí smlouvy pouze v situaci, kdy zadavatel uzavřel smlouvu před uplynutím lhůty pro podání námitek či návrhu na přezkum. Dle navrhovatele tak zadavateli stačí, aby vyčkal na uplynutí lhůt pro podání opravných prostředků a jakémukoliv vnějšímu subjektu bude možnost podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy znemožněn. Navrhovatel podotýká, že Úřad v řízení zahájených z úřední povinnosti není oprávněn zákaz plnění smlouvy uložit.

29.         Navrhovatel tak má za prokázané, že zadavatel postupoval v rozporu s § 89 odst. 5 zákona, když přímým odkazem na konkrétní výrobky a služby Cisco znevýhodnil navrhovatele a další potenciální dodavatele, a v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když stanovil zadávací podmínky tak, že dodavatelům Cisco produktů bezdůvodně zaručují konkurenční výhodu a vytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

30.         S ohledem na uvedené navrhovatel Úřad žádá, aby předmětné zadávací řízení zrušil.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ VEDENÉHO ÚŘADEM

31.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0802/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dnem 24. 10. 2025, kdy Úřad obdržel návrh.

32.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

33.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 27. 10. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 3. 11. 2025

34.         Dne 3. 11. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, v němž zadavatel uvedl následující.

35.         Zadavatel vyjádřil své přesvědčení, že odkaz na produkty Cisco použil v souladu s § 89 odst. 5 zákona. K tomu zadavatel uvedl, že rámcová dohoda má sloužit pro potřeby zadavatele a pověřujících zadavatelů v situaci, kdy není možné pořídit jiné alternativní řešení (tedy produkty jiného výrobce) a je nezbytné pořídit produkty Cisco. Zadavatel tvrdí, že k takovým situacím bude u pověřujících zadavatelů docházet, neboť „infrastruktury veřejných zadavatelů jsou v řadě případů vybudovány na produktech Cisco, což platí bezvýhradně u všech pověřujících zadavatelů“. Předmětná rámcová dohoda tak nemá dle zadavatele sloužit k nákupu jakýchkoliv síťových prvků, ale bude možné ji využít jen v situaci, kdy budou splněny podmínky § 89 odst. 5 zákona.

36.         Zadavatel trvá na tom, že se řídil závěry rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0130/2024. Zadavatel tak konkrétně dle svého tvrzení nejdříve zvážil, kdy dochází k situacím, ve kterých není možné Cisco produkty nahradit produkty jiného výrobce, a tyto závěry promítl do dotazníku o stavu infrastruktury ve vztahu k produktům Cisco, který měli vyplnit pověřující zadavatelé. Tento dotazník se pak dle zadavatele stal součástí smluv s pověřujícími zadavateli, v níž současně zadavatel výslovně stanovil, že pověřující zadavatelé mohou produkty Cisco pořizovat jen k dosažení některého z konkrétně vymezených cílů. Rovněž zadavatel uvádí, že součástí smlouvy s pověřujícími zadavateli je možnost centrálního zadavatele vypovědět smlouvu vůči pověřujícími zadavateli, pakliže tento jedná v rozporu s těmito pravidly, a dále součástí rámcové dohody je ustanovení uvádějící, že zadání takové dílčí veřejné zakázky, která by nesplňovala podmínky dle § 89 odst. 5 zákona, by bylo v rozporu s rámcovou dohodou. Jako kontrolní mechanismus zadavatel dle svého tvrzení zavedl provedení kontroly oprávněnosti užití rámcové dohody u každé jednotlivé dílčí veřejné zakázky. Zadavatel je tak přesvědčen, že tato dvojí kontrola poslouží k tomu, aby nákup produktů Cisco byl prováděn pouze v případech, kdy je takový postup v souladu se zákonem.

37.         Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele, že absentuje konkrétní vymezení předmětu plnění s odůvodněním užití odkazů na produkty Cisco. Zadavatel zdůrazňuje, že má k dispozici konkrétní odůvodnění ke konkrétnímu segmentům produktů Cisco ke každému pověřujícímu zadavateli, a to nikoliv pouze obecné, nýbrž „vysoce detailní“, tj. zahrnující odpovědi na „cca 50 konkrétních dotazů“. K tomu zadavatel uvádí, že „kontrola důvodnosti užití rámcové dohody pak proběhne při zadání dílčí veřejné zakázky“, neboť „teprve v ten okamžiku budou známy nezbytné detaily poptávaného plnění, které lze posoudit optikou oprávněnosti užití aplikace § 89 odst. 5 zákona“. Zadavatel je tak přesvědčen, že je „natolik konkrétní, jak jen může v kontextu realizace zadávacího řízení na rámcovou dohodu být“. Dle zadavatele totiž rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0130/2024 nelze vykládat tak, že „každá v budoucnu hypoteticky provedená dílčí veřejná zakázka u jakéhokoliv pověřujícího zadavatele by měla být již nyní podrobně odůvodněna“.

38.         Zadavatel rovněž odmítá argumentaci navrhovatele, že došlo k paušálnímu vymezení plnění pro všechny pověřující zadavatele pro neurčité množství případů. Zadavatel nepopírá, že „předmět plnění je vymezen paušálně“, když však tvrdí, že provedl rovněž negativní vymezení, tj. vyloučil možnost zadat na základě rámcové dohody veřejné zakázky nesplňující podmínky dle § 89 odst. 5 zákona.

39.         Stejně tak zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele, že odůvodnění užití přímých odkazů nebylo uvedeno v zadávací dokumentaci ani v rozhodnutí o námitkách a nemůže tak být přezkoumáno. Zadavatel k tomu uvádí, že není jeho povinností uveřejnit v zadávací dokumentaci veškeré podklady, které má k v souvislosti s odůvodněním užití odkazu k dispozici. Nadto zadavatel uvádí, že i když nedisponuje navrhovatel odůvodněními jednotlivých pověřujících zadavatelů, zadavatel mu v rozhodnutí o námitkách svůj postup popsal, což považuje za „zcela dostačující v situaci, kdy není zadavatel toto odůvodnění povinen vůbec uvádět“. Zadavatel podotýká, že smlouvy s pověřujícími zadavateli včetně odůvodnění jsou „v mnoha případech dostupné v registru smluv“ a nadto je z návrhu zřejmé, že navrhovatel jedno konkrétní odůvodnění má k dispozici.

40.         Zadavatel dále vyjadřuje své přesvědčení, že „z povahy věci v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody nelze klást na zadavatele totožné požadavky jako při zadání veřejné zakázky, jejímž výsledkem je smlouva, jež není rámcovou dohodou“. Dle zadavatele totiž rámcová smlouva představuje pouze rámec, na jehož základě budou zadávány dílčí veřejné zakázky, přičemž „v kombinaci s centrálním zadávání není postaveno najisto kdo, kdy, co přesně (známé jsou jen druhy poptávaných plnění) a v jakém množství bude pořizovat. Konkrétní potřeby jednotlivých pověřujících zadavatelů vzniknou v budoucnu, nyní se jedná o předpoklady jednotlivých pověřujících zadavatelů“.

41.         Zadavatel se ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že není zajištěna hospodářská soutěž. Dle zadavatele je naopak zajištěna dokonce dvoukolově, tj. při výběru dodavatelů na uzavření rámcové dohody a dále v rámci minitendrů. V této souvislosti zadavatel označuje námitku navrhovatele, že v rámci minitendrů nebudou jednotliví dodavatelé mezi sebou soutěžit a že existuje závislost dodavatelů produktů Cisco na společnosti Cisco Systems, za spekulativní a nepodloženou.

42.         Zadavatel upozorňuje, že napadá-li navrhovatel v návrhu hodnocení ceny formou slevy z ceníkových cen výrobce, jde o opožděnou námitku. Zadavatel však podotýká, že nastavení ceny prostřednictvím slev v ceníku nepovažuje za problematické či v praxi ICT technologií za neobvyklé.

43.         Zadavatel opakuje, že při vymezení předmětu veřejné zakázky použil odkaz na produkty Cisco proto, že na základě rámcové dohody mají být pořizovány produkty Cisco, které pro každou danou situaci budou jako jediné moci naplnit potřebu zadavatele a pověřujících zadavatelů. Zadavatel dále uvádí, že tvrzení navrhovatele, že v rámci rámcové dohody mají být nakupovány nové HW produkty „na zelené louce“, je zavádějící. Dle zadavatele je jednoznačné, že o takové situace jít nemůže, když postup dle rámcové dohody bude možné využít jen v situaci, kdy nákup nových HW produktů má nahradit stávající IT vybavení zadavatele nebo pověřujícího zadavatele, a to při splnění podmínek po využití přímého odkazu, tj. půjde o udržování funkčnosti stávající infrastruktury. Zadavatel podotýká, že rámcová dohoda nebude nijak omezovat aktivity zadavatelů v tom, aby využili i individuální veřejné zakázky k pořízení HW i SW, pakliže podmínky pro nákup produktů Cisco nebudou splněny. Zároveň zadavatel dle svého tvrzení zajistil, že nelze na základě rámcové dohody zadat jinou veřejnou zakázku než tu, která splňuje podmínky potřebné k užití přímého odkazu.

44.         Konkrétněji zadavatel tvrdí, že rámcová dohoda bude dopadat pouze na situace, kdy bez využití produktů Cisco by kupující výrazně narušil svou stávající infrastrukturu či by nemohl při zachování funkčnosti stávající infrastruktury začlenit jiný produkt do své stávající infrastruktury. Dle zadavatele typickým příkladem je narušení infrastruktury při využívání centralizovaného managementu síťových prvků, kdy funkce jako Meraki Dashboard umožňují správu pouze Cisco zařízení. Komponenty jako jsou CISCO ISE – Identity Services Engine či SGT – Security Group Tag jsou dle zadavatele plně kompatibilní pouze s Cisco síťovými komponenty. Současně zadavatel zcela odmítá tvrzení navrhovatele, že jsou v praxi všechny výrobky v oblasti síťových prvků plně kompatibilní a vzájemně zastupitelné, což dle zadavatele platí i o výrobcích navrhovatele. Zadavatel tak opakuje, že řešená rámcová dohoda bude dopadat na situace, kdy by došlo ke ztrátě synergie v rámci již vybudovaných infrastruktur, např. ve formě narušení již sjednaných SLA na provoz infrastruktury, která by se nemohla vztahovat na cizí prvek, když narušení stávající infrastruktury by mohlo vést i k organizačním problémům z hlediska personální kapacity zadavatelů.

45.         Zadavatel současně zdůraznil, že relevanci potřeb pověřujících zadavatelů ověřil a učinil je součástí smluv o centrálním zadávání, přičemž splnění podmínek pro využití rámcové dohody bude zkoumat i v dílčích zakázkách. Dle zadavatele přitom platí, že přestože je situace pověřujících zadavatelů v detailu odlišná, má společný základ, tj. že problémy nezbytnosti využití produktů Cisco mají totožnou povahu, neboť jsou nezbytné pro udržení stávající infrastruktury a její plné funkčnosti, jakož i udržení stavu infrastruktury v souladu se současnými bezpečnostními standardy.

46.         Zadavatel uvádí, že pověřujícím zadavatelem může být i ten, co bude oprávněn pořizovat produkty Cisco pouze v určitém segmentu, tj. i ten, kdo „potenciálně může realizovat byť jediný nákup prostřednictvím rámcové dohody“. Dle smlouvy o centrálním zadávání pak jsou dle zadavatele pověřující zadavatelé oprávněni realizovat dílčí veřejné zakázky pouze v segmentech, kde je dána důvodnost přímého odkazu.

47.         Zadavatel uvádí, že nepokládá za nemožné posoudit splnění podmínek pro užití výjimky dle § 89 odst. 5 zákona pro všechny budoucí nákupy v minitendrech v dalších 4 letech platnosti rámcové smlouvy. Dle zadavatele je však třeba posouzení provést v kontextu konkrétní situace pověřujícího zadavatele ve chvíli skutečného nákupu s posouzením technicky a ekonomicky možných řešení, tedy definitivní posouzení každého jednotlivého případu bude nezbytné učinit před zahájením minitendru, když v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody má být provedeno posouzení „potenciality pověřujících zadavatelů participovat na rámcové dohodě“. Zadavatel tak nesouhlasí s navrhovatelem, že ověřování splnění podmínek pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona dojde až v rámci minitendrů, neboť dle něj „k přezkoumání v rámci minitendrů dojde opětovně a ve vztahu k dílčí veřejné zakázce, což je logické, neboť dříve, než jsou známy parametry dílčí veřejné zakázky nelze takovou kontrolu provést“, přičemž již provedl „posouzení ve vztahu k rámcové dohodě“. Zadavatel tedy má za to, že prokázal potencialitu využití přímého odkazu ve smyslu § 89 odst. 5 zákona pověřujícími zadavateli, přičemž následně bude nezbytné, aby v každém konkrétním případě tato „byla ještě stvrzena individuálním konkrétním posouzením pro každou dílčí veřejnou zakázku“. Dle zadavatele tento systém dvojí kontroly je řešením, které je pro případ kombinace rámcové dohody a užití přímého odkazu v souladu se zákonem i s rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0130/2024. Dle zadavatele při odůvodnění přímého odkazu ve vztahu k rámcové dohodě je totiž třeba přihlédnout k tomu, že „odůvodnění musí být zaměřené na potencialitu, když konkrétní případ k posouzení je dán až dílčí veřejnou zakázkou“.

48.         Zadavatel má za to, že smyslem rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0130/2024 nebylo znemožnit uzavírání rámcových dohod v kombinaci s přímým odkazem na produkty konkrétního výrobce. V této souvislosti zadavatel uvádí, že s ohledem na nutné pravidelné a opakující se nákupy ICT technologií u dotčených zadavatelů by v případě zapovězení možnosti realizovat rámcovou dohodu s využitím přímého odkazu museli zadavatelé realizovat stovky individuálních rámcových dohod s totožným obsahem anebo stovky veřejných zakázek na konkrétní plnění. Zadavatel však upozorňuje, že tato skutečnost by měla vliv i další segmenty CNS, tj. např. pro operační systémy na produkty Microsoft, u databázových technologií na produkty Oracle, u ERP a podnikových systémů na SAP aj.

49.         K odůvodnění pověřujícího zadavatele ZŠ Bruntál zadavatel uvádí, že nebylo jeho povinností předmětné odůvodnění učinit součástí zadávací dokumentace. Argumentuje-li navrhovatel, že nemohl vůči tomuto odůvodnění podat námitky, pak dle zadavatele námitky mají být podávány pouze vůči zadávacím podmínkám, nikoliv vůči odůvodnění. Dostatečnost odůvodnění pak dle zadavatele ani nemůže být předmětem správního řízení. K samotnému odůvodnění zadavatel uvádí, že i když toto odůvodnění není nikterak rozsáhlé, zachycuje „základní podstatu situace a je dostatečné ve vztahu k rámcové dohodě a potencialitě pověřujícího zadavatele naplnit odůvodnění dílčí veřejné zakázky za využití přímého odkazu“. Dle zadavatele je z daného odůvodnění zřejmé, že pověřující zadavatel disponuje SW Meraki od společnosti Cisco Systems, jenž zajišťuje centrální správu, a to jen výhradně pro produkty Cisco, jak uznává sám navrhovatel. Byť tedy by bylo dle zadavatele možné nahradit SW Cisco Meraki (či jakýkoliv prvek, produkt či software) jiným řešením, musela by zároveň pro zachování funkčnosti být změněna i infrastruktura. Pokud by tedy dle zadavatele pověřující zadavatel kompletně obměňoval celou infrastrukturu, nemohl by rámcovou dohodu použít, pakliže by ale pouze poptával subskripci Cisco Meraki, aby mohl dále využívat monitoring své Cisco infrastruktury, pak by mohl rámcovou dohodu použít.

50.         Zadavatel rovněž neuznává argumentaci navrhovatele týkající se nemožnosti obrany proti postupu zadavatele, neboť dle zadavatele zákon umožňuje obranu i pro uzavírání dílčích veřejných zakázek.

51.         Zadavatel tak shrnuje, že dle jeho přesvědčení zákon nevylučuje užití přímého odkazu v případě rámcové dohody, kdy v takovém případě má být odůvodnění provedeno ve dvou fázích, a to při realizaci zadávacího řízení na rámcovou dohodu a následně u konkrétních dílčích veřejných zakázek. Zadavatel zdůrazňuje, že disponuje „255 odůvodněními pro každého pověřujícího zadavatele“ a z těchto odůvodnění plyne, že „důvod užití přímého odkazu spočívá v současné infrastruktuře těchto zadavatelů“, přičemž „prostředí zadavatelů jsou proměnlivá a pověřující zadavatelé ve svých posouzeních zohlednili aktuální stav infrastruktury a předpoklad jejich potřeb“. Zadavatel má také za to, že je při posuzování užití přímého odkazu nutné zohlednit, že „předmětem jsou specifické ICT technologie“. Současně zadavatel dle svého tvrzení vytvořil garance proti zneužití rámcové dohody, aby tak zajistil, že na jejím základě budou realizovány pouze zakázky na síťové technologie, u nichž nelze využít jiných řešení než produktů Cisco.

52.         Zadavatel tak navrhuje, aby Úřad návrh v části týkající se nastavení ceny a hodnotícího kritéria zastavil, neboť této části nepředcházelo podání námitek, a v dalších částech návrh zamítl.

Další průběh správního řízení

53.         Usnesením č. j. ÚOHS-46626/2025/536 ze dne 27. 11. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

54.         Zadavatel ani navrhovatel se ve stanové lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

55.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem.

56.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

57.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřeností.

58.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

59.         Podle § 9 odst. 2 zákona za dodržení tohoto zákona odpovídá při centralizovaném zadávání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení tohoto zákona, pokud samostatně zadává veřejné zakázky a) v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo b) na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání.

60.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

61.         Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo b) patenty a vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

62.         Podle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečné přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

63.         Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

64.         Podle § 132 odst. 1 zákona pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v této části jinak.

65.         Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

66.         Dle čl. 1.2. „Základní informace o postavení Centrálního zadavatele“ zadávací dokumentace zadavatel „plní v rámci tohoto zadávacího řízení funkci centrálního zadavatele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) a odst. 7 ZZVZ a provádí jménem svým a jiných zadavatelů (dále jen »Pověřující zadavatelé«), na účet svůj a Pověřujících zadavatelů, zadávací řízení na uzavření rámcové dohody“. (…) „Centrální zadavatel, v souladu s příslušnými ustanoveními ZZVZ, uzavřel s jednotlivými Pověřujícími zadavateli ve věci tohoto zadávacího řízení »Smlouvu o centralizovaném zadávání«, ve které si upravili vzájemná práva a povinnosti a stanovili, že jménem těchto zadavatelů může jednat Centrální zadavatel.“

67.         Dle čl. 3.1. „Základní popis předmětu plnění“ zadávací dokumentace „Centrální zadavatel, stejně tak i Pověřující zadavatelé, jsou stávajícími odběrateli softwarových licencí, podpor a hardwarových produktů společnosti Cisco Systems. Za účelem optimalizace nákladů, zjednodušení správy a zajištění transparentnosti využívání licencí a podpory softwarových produktů a pořizování hardwarových produktů společnosti Cisco Systems, se Centrální zadavatel ve spolupráci s jednotlivými Pověřujícími zadavateli rozhodli realizovat toto zadávací řízení směřující k uzavření Rámcové dohody s vybranými dodavateli vzešlými z tohoto zadávacího řízení, jejímž předmětem bude poskytování plnění specifikovaného dále v této ZD. Předmětem plnění tohoto zadávacího řízení na uzavření Rámcové dohody je poskytování licencí a podpory k softwarovým produktům společnosti Cisco Systems, pořizování subskripcí, pořizování vybraných hardwarových produktů společnosti Cisco Systems, na které lze nasadit pouze proprietární software společnosti Cisco Systems včetně možnosti jejich implementace, dále pořizování originálního příslušenství společnosti Cisco Systems včetně možnosti jejich implementace a poskytování souvisejících služeb pro Centrálního a Pověřující zadavatele. Předmětem plnění je zejména:

1)        poskytování nových licencí ke všem programovým prostředkům společnosti Cisco Systems,

2)        poskytování podpory k produktům společnosti Cisco Systems,

3)        poskytování subskripcí k produktům společnosti Cisco Systems,

4)        poskytování katalogových služeb typu »AS-Fixed«,

5)        poskytování katalogových školících kreditů,

6)        pořizování nových produktů, jejichž podstatou je licenční či firmwarová výbava, využívající pouze originální a proprietární prostředky společnosti Cisco Systems, zejména se jedná o:

-     směrovače a odpovídající proprietární SW licence k programovým produktům a/nebo subskripce Cisco,

-     přepínače a odpovídající proprietární SW licence k programovým produktům a/nebo subskripce Cisco,

-     produkty pro bezdrátové sítě a odpovídající proprietární SW licence k programovým produktům a/nebo subskripce Cisco,

-     bezpečnostní produkty a odpovídající proprietární SW licence k programovým produktům a/nebo subskripce Cisco,

-     nástroje pro týmovou spolupráci a odpovídající proprietární SW licence k programovým produktům a/nebo subskripce Cisco,

-     originální Cisco příslušenství.

7)        implementace dodávaného HW a SW do stávajícího IT prostředí Centrálního nebo Pověřujícího zadavatele.“ (…)

„Podrobné vymezení předmětu pro jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě uzavřené Rámcové dohody bude vždy vycházet z aktuálních standardních ceníků společnosti Cisco Systems, platných pro území České republiky a dostupných partnerům společnosti Cisco Systems, tj. dodavatelům oprávněným prodávat produkty společnosti Cisco Systems.“

68.         Dle čl. 3.2. „Zadávání veřejných zakázek na základě uzavřené Rámcové dohody“ zadávací dokumentace „[j]ednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě Rámcové dohody uzavřené s dodavateli vzešlými z tohoto zadávacího řízení budou zadávány buď Centrálním zadavatelem na účet svůj nebo na účet Pověřujících zadavatelů a/nebo samostatně jednotlivými Pověřujícími zadavateli.“ (…) „Jednotlivé veřejné zakázky, zadávané na základě Rámcové dohody, uzavřené s dodavateli vzešlými z tohoto zadávacího řízení, budou zadávány rovněž v souladu s ustanovením § 135 ZZVZ, tedy na základě písemné výzvy Centrálního zadavatele a/nebo Pověřujícího zadavatele k podání nabídky všem účastníkům Rámcové dohody učiněné výhradně prostřednictvím elektronického nástroje NEN …“. (…) „Výzva k podání nabídek na poskytnutí dílčích plnění na základě Rámcové dohody bude účastníkům Rámcové dohody doručována výhradně prostřednictvím elektronického nástroje NEN.“

69.         Dle čl. 3.3 „Potřeba poptávání produktů Cisco Systems“ zadávací dokumentace „Centrální zadavatel i Pověřující zadavatelé jsou stávajícími odběrateli softwarových licencí, podpor a hardwarových produktů společnosti Cisco Systems. Použití přímého odkazu na produkty »Cisco« či »Cisco Systems« je odůvodněno předmětem veřejné zakázky, resp. veřejných zakázek zadávaných na základě této Rámcové dohody, když se ve všech případech jedná buď o jednu či více z následujících možností:

a)   obnova stávajících SW licencí Cisco Systems z důvodu jejich expirace;

b)   upgrade či update stávajících SW licencí Cisco Systems (jedná se o pořízení licence ke stávajícímu software zadavatele, na jejímž základě bude zajištěna jeho aktualizace na nejnovější verzi);

c)    zajištění podpory a rozvoje stávajícího SW Cisco Systems ze strany oprávněných a odborně způsobilých subjektů (zasahovat do software mohou pouze subjekty, které jsou k tomu ze strany výrobce software licenčně oprávněny);

d)   pořízení HW produktů z důvodu upgrade, údržby či rozšíření síťové infrastruktury koncipované na produktech Cisco Systems při současné nekompatibilitě s jinými HW produkty.

Předmětem veřejných zakázek zadávaných na základě Rámcové dohody tak nemůže být pořízení ani implementace žádného SW či HW bez vazby (nutnosti kompatibility) na stávající IT infrastrukturu konkrétního zadavatele (Centrálního či Pověřujícího), pro něhož je plnění z příslušné veřejné zakázky zadávané na základě Rámcové dohody určeno.“

70.         Dle čl. 7.1. „Stanovení ceny za plnění pro účely Rámcové dohody“ zadávací dokumentace „[d]odavatelé nab ídnou a ve své nabídce uvedou výši nabízených slev z ceníkové ceny produktů společnosti Cisco Systems, a to z cen uvedených v oficiálních standardních cenících společnosti Cisco Systems, platných pro území České republiky a dostupných partnerům společnosti Cisco Systems, tj. dodavatelům oprávněným prodávat produkty společnosti Cisco Systems“.

71.         V čl. 9. „Povinnosti vybraného dodavatele pro uzavření rámcové dohody“ zadávací dokumentace požadoval zadavatel v čl. 9.1. písm. n), aby vybraní dodavatelé předložili před podpisem rámcové dohody „dle § 104 písm. a) ZZVZ potvrzení vydané společností Cisco Systems, ze kterého bude zřejmé, že dodavatel je držitelem statusu autorizovaného partnera společnosti Cisco Systems, a to minimálně v rozsahu Cisco Integrator platným pro území České republiky. Vybraný dodavatel prokáže splnění této technické podmínky předložením potvrzení o platné autorizaci vydaném společností Cisco Systems ne staršího než 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení.“

72.         Dle písm. M. „Preambule“ „Rámcové dohody na pořizování produktů Cisco Systems 2025“, jež tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace (dále jen „vzor rámcové dohody“), „Objednatelé jsou stávajícími odběrateli softwarových licencí, podpor a hardwarových produktů společnosti Cisco Systems. Použité přímého odkazu na produkty »Cisco« či »Cisco Systems« je odůvodněno předmětem této Rámcové dohody, resp. veřejných zakázek zadávaných na základě této Rámcové dohody, když se ve všech případech jedná buď o jednu či více z následujících možností:

a.    obnova stávajících SW licencí Cisco Systems z důvodu jejich expirace;

b.    upgrade či update stávajících SW licencí Cisco Systems (jedná se o pořízení licence ke stávajícímu software zadavatele, na jejímž základě bude zajištěna jeho aktualizace na nejnovější verzi);

c.    zajištění podpory a rozvoje stávajícího SW Cisco Systems ze strany oprávněných a odborně způsobilých subjektů (zasahovat do software mohou pouze subjekty, které jsou k tomu ze strany výrobce software licenčně oprávněny);

d.    pořízení HW produktů z důvodu upgrade či údržby části síťové infrastruktury koncipované na produktech Cisco Systems při současné nekompatibilitě s jiným HW produkty;

e.    implementace HW či SW pořízeného na základě této Rámcové dohody v souladu s písm. a.- d. tohoto bodu výše do prostředí příslušného Objednatele.“

73.         Dle písm. N. „Preambule“ vzoru rámcové dohody „dílčí veřejné zakázky na pořízení jakéhokoli předmětu plnění dle čl. I této Rámcové dohody mohou být Pověřujícím zadavatelem či na účet Pověřujícího zadavatele na základě a postupem dle této Rámcové dohody zadány pouze v případě, že je splněna příslušná podmínka dle bodu M Preambule této Rámcové dohody vážící se ke konkrétnímu zadávaném předmětu plnění dle čl. I této Rámcové dohody. Splnění těchto podmínek je Pověřující zadavatel povinen prokázat Centrálnímu zadavateli v souladu se Smlouvou o centralizovaném zadávání; v opačném případě Centrální zadavatel nezajistí pro příslušného Pověřujícího zadavatele realizaci dílčí veřejné zakázky dle této Rámcové dohody.“

74.         Dle čl. II. „Prováděcí smlouvy a postup při jejich uzavření“ vzoru rámcové dohody „konkrétní plnění vymezené v této Rámcové dohodě budou poskytována jednotlivým Objednatelům na základě samostatných Prováděcích smluv“, přičemž prováděcí smlouvy budou uzavírány v tzv. minitendrech, tedy „na základě písemné výzvy Objednatele k podání nabídky adresované všem Dodavatelům učiněné prostřednictvím elektronického nástroje (…)“.

75.         V čl. III. „Cena za plnění dle Prováděcích smluv“ vzoru rámcové dohody, se uvádí, že „dodavatelé jsou povinni předkládat Centrálnímu zadavateli na základě jeho žádosti Ceník platný ke dni stanovenému Centrálním zadavatelem, ze kterého budou zřejmé konečné ceníkové ceny stanovené společností Cisco Systems“.

76.         Dle „Protokolu o elektronickém otevírání nabídek“ ze dne 16. 10. 2025 ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem 4 nabídky, a to od dodavatele ICZ a.s., IČO 2514544, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4; od dodavatele X Consulting Co. s r.o., IČO 06579621, se sídlem V olšinách 16/82, 100 00 Praha 10; od dodavatele Aricoma Systems a.s., IČO 04308697, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava; a od dodavatele Simac Technik ČR, a.s., IČO 63079496, se sídlem Radlická 740/113, 158 00 Praha 5.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

77.         Úřad shrnuje, že předmět tohoto správního řízení spočívá v posouzení otázky, zda zadavatel postupoval při stanovení zadávacích podmínek, konkrétně při vymezení předmětu řešeného zadávacího řízení, které realizuje coby centrální zadavatel za účelem uzavření rámcové dohody, v souladu se zákonem, když při jeho popisu uvedl, že poptává produkty společnosti Cisco Systems (licence a podporu k softwarovým produktům společnosti Cisco Systems, subskripce, vybrané hardwarové produkty společnosti Cisco Systems, na které lze nasadit pouze proprietární software společnosti Cisco Systems včetně možnosti jejich implementace, a originální příslušenství společnosti Cisco Systems včetně možnosti jejich implementace a poskytování souvisejících služeb).

78.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel nebyl při vymezení předmětu rámcové dohody oprávněn použít odkazy na produkty společnosti Cisco Systems, neboť to dle jeho názoru předmětem rámcové dohody odůvodněno nebylo, aby tak mohla být aplikována výjimka dle § 89 odst. 5 zákona, na niž zadavatel odkazuje. Dle navrhovatele nemůže coby odůvodnění pro použití přímého odkazu na produkty Cisco postačovat to, že zadavatel stanovil obecné možné důvody poptávky po těchto produktech, při jejichž splnění může být rámcová dohoda pro realizaci dílčích veřejných zakázek využita, ani že si nechal zpracovat od pověřujících zadavatelů odůvodnění, která mají potvrzovat to, že tito zadavatelé vlastní HW či SW od společnosti Cisco Systems. V důsledku tohoto postupu zadavatel dle navrhovatele bezdůvodně zvýhodnil dodavatele produktů Cisco Systems, tedy dodavatele, kteří jsou k tomu certifikovaní společností Cisco Systems, a bezdůvodně omezil hospodářskou soutěž.

79.         Naopak zadavatel zastává stanovisko, že při vymezení předmětu rámcové dohody postupoval použitím odkazů na produkty společnosti Cisco Systems v souladu s § 89 odst. 5 zákona, neboť výsledkem zadávacího řízení má být pouze rámcová dohoda, která představuje vymezení smluvních podmínek pro možnost nákupů produktů této společnosti v navazujících minitendrech jen v případech, kdy nastane pro takový nákup odůvodněná potřeba. Zadavatel trvá na tom, že vytvořil garance pro zajištění, aby podmínka přímého odkazu byla vždy dodržena, tedy stanovil pravidla, kdy je možné rámcovou dohodu využít a u pověřujících zadavatelů prověřil a zdokladoval stav jejich infrastruktury z pohledu jejich vybavenosti produkty Cisco. Dle zadavatele v případě rámcové dohody má být odůvodnění odkazu zaměřené na potencialitu participovat na rámcové dohodě a ke konkrétnímu ověření splnění podmínky pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona má dojít až v rámci minitendrů.

80.         Úřad nejprve považuje za účelné uvést a doplnit obecná východiska, z nichž vyšel již v rámci rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0130/2024 a která byla dále obsažena v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0089/2024.

K centrálnímu nákupu státu

81.         Zadavatel zdůrazňuje, že předmětná rámcová dohoda má být součástí zavedeného systému centrálního nákupu státu, který je standardně ve státní správě využíván (z důvodu zejména značných úspor veřejných prostředků) na základě usnesení vlády o CNS, dle něhož je zadavatel odborným garantem a centrálním zadavatelem pro stát pro SW produkty a ICT komodity.

82.         Úřad k tomu považuje za vhodné zdůraznit, že chápe úmysl státu prostřednictvím CNS posílit při vynakládaní veřejných prostředků v souvislosti s nákupy pro subjekty veřejné správy uplatňování principů hospodárnosti, efektivity a účelnosti. Úřad rovněž nikterak nezpochybňuje hlavní výhody, které s sebou centralizované nákupy v oblasti IT prostřednictvím zadavatele coby centrálního zadavatele mohou přinášet, tj. nejen dosažení úspor ve státním rozpočtu z většího rozsahu získaného agregací, dosažení výrazných množstevních slev a garanci dodržení závazných minimálních slev z ceníkových cen výrobce a s tím související možnost plánování nákladů ze strany pověřujících zadavatelů na pořizované produkty, ale i snížení administrativní a odborné zátěže pověřujících zadavatelů spojené se zadáváním veřejných zakázek, zefektivnění, zrychlení a zjednodušení nákupních procesů, vyšší transparentnost prováděných nákupů, zajištění legálních licencí softwarových produktů a jejich podpory, přehled o nakoupených licencích a podporách, možnost sledování statistik a úspor aj. Rovněž si je Úřad vědom toho, že centrální nákup státu v oblasti IT může přispět k nastolení jednotného standardu a vzájemné interoperability systémů subjektů veřejné správy v rámci SW a HW vybavení veřejné správy při dodržování podmínek kybernetické bezpečnosti. Úřad v této souvislosti nepřehlédl argument zadavatele uvedený v rozhodnutí o námitkách, že nejnižší garantované slevy na produkty Cisco dle stávající rámcové dohody činí 41 % a slevy v rámci minitendrů činí v průměru 46,17 % z ceníkových cen výrobce.

83.         Nicméně i přes veškeré zadavatelem předkládané výhody CNS Úřad zdůrazňuje, že i při veřejném zadávání v rámci systému CNS je nutné postupovat v souladu se zákonem, neboť pro CNS neplatí žádná speciální právní úprava, a tedy platí i pro tento model vynakládání veřejných prostředků ze strany zadavatelů bez výjimky zcela stejná zákonem definovaná pravidla jako pro jakoukoliv jinou veřejnou zakázku, tedy i pravidla týkající se stanovení zadávacích podmínek a vymezení předmětu plnění. Zjednodušeně řečeno, i pokud by se dalo přes CNS nakoupit dané plnění levněji, přičemž tuto předestřenou argumentaci zadavatele zpochybňuje navrhovatel odkazy na situace, kdy produkty společnosti Cisco Systems jsou v některých případech pořizovány levněji, nemohla by tato skutečnost sama o sobě vést k popření jednotlivých pravidel pro zadávání veřejných zakázek inkorporovaných do zákona, a které je povinen zadavatel při zadávání dodožet.

84.         Nemůže být tedy pochyb o tom, že i při CNS musí zadavatelé postupovat tak, aby byl naplněn hlavní účel zákona, jímž je zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže zákon dosahuje tím, že stanoví pro zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení (zadávacím postupu), ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení, a to bez jakékoliv formy nedůvodné diskriminace. Má-li tedy být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle zákonem předepsaných pravidel, od nichž se mohou odchýlit pouze v případě zákonem výslovně stanovených výjimek. Ani při případné existenci sebesmysluplnějších a logických důvodů tedy není možné vychýlit se v zadávacím procesu v rámci CNS z mantinelů stanovených zákonem.

85.         Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel v návrhu zpochybňuje zadavatelem tvrzenou finanční výhodnost jím realizované formy centrálního nakupování produktů Cisco. Avšak bez ohledu na to, zda zadavatelem realizovaný centrální nákup produktů Cisco státu přináší finanční výhody či nikoliv, platí to, že v případě kolize mezi hospodárností při vynakládání veřejných prostředků na jedné straně a otevřeností zadávacího řízení na straně druhé je nutné upřednostnit vždy zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku[1].

86.         S ohledem na uvedené a rovněž s přihlédnutím k pravomocem Úřadu vymezeným v § 248 zákona v otázce výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, jenž Úřadu ukládá povinnost vykonávat dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona (tj. rámcové dohody), je Úřad povinen posuzovat postup zadavatele i v rámci CNS striktně pouze z pohledu dodržení zákona, a není oprávněn vzít v potaz jakákoliv jiná hlediska.

87.         Úřad tedy opakovaně zdůrazňuje, že zadavatel musí i při CNS postupovat ve všech ohledech dle zákona.

Obecně k možnosti použít konkrétní odkazy

88.         Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami jsou dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení, tedy i předmětu veřejné zakázky. Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky závisí pouze na zadavateli, jeho potřebách a preferencích, a rovněž stanovení technických podmínek, jejichž účelem je definování požadavků zadavatele na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, je v plně v kompetenci zadavatele. Avšak zároveň je třeba vzít v úvahu to, že právo zadavatele vymezit zadávací podmínky, tj. i obsah předmětu plnění a technických podmínek, není bezbřehé a zadavatel je musí nastavit nejen tak, aby reflektovaly jeho potřeby, ale zároveň tak, aby odpovídaly požadavkům zákona. Zadavatel je pak i osobou, která nese za stanovení zadávacích podmínek v souladu se zákonem plnou zodpovědnost.

89.         V rámci stanovení zadávacích podmínek je tedy zadavatel povinen postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně uvedeny v § 6 odst. 2 zákona a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvinuty v § 36 odst. 1 zákona. Zadavatel tak musí vymezit předmět veřejné zakázky určitě a srozumitelně, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatek relevantních informací pro sestavení své nabídky, přičemž zároveň nesmí stanovit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

90.         Výše zmíněné zásady jsou dále konkretizovány v § 89 odst. 5 zákona, z něhož vyplývá obecné pravidlo, že zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, patenty nebo vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (dále jen „odkaz“), pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů či výrobků. Zadavatel tedy musí předmět plnění popsat pomocí dostatečně objektivizovaných parametrů, které nepovedou ke zvýhodnění konkrétních dodavatelů nebo výrobků, či naopak nebudou některé dodavatele nebo výrobky z účasti v zadávacím řízení nedůvodně vylučovat.

91.         Byť tedy jsou zadavatelé při přípravě technických podmínek povinni vyvarovat se použití odkazů na konkrétní výrobky či jejich výrobce, připouští zákon v § 89 z tohoto jinak striktního zákazu dvě výjimky, kdy lze takové odkazy použít. Konkrétně jde o situaci, kdy je to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky (§ 89 odst. 5 zákona), nebo pokud jiné stanovení technických podmínek není objektivně možné, neboť by nebylo dostatečně přesné a srozumitelné (§ 89 odst. 6 zákona).[2] Tyto výjimky je však třeba vykládat restriktivně (velmi přísně), a v případě, že zadavatel odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen tento postup odůvodnit, tj. prokázat existenci objektivních a racionálních důvodů pro takový postup.

92.         Zároveň platí, že pokud by použití konkrétních odkazů ke zvýhodnění či znevýhodnění nevedlo, je možné jej využít, a to bez splnění dalších podmínek. Lze však předpokládat, že se bude jednat spíše o výjimečné a specifické případy a že použití konkrétních odkazů standardně k omezení hospodářské soutěže povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována jedna ze dvou zmíněných výjimek ze zákazu používání odkazů[3].

93.         Podrobně se Úřad k aplikaci zmíněných výjimek vyjádřil opakovaně již ve své rozhodovací praxi[4], a to následovně.

94.         Dle první výjimky, která je uvedena v § 89 odst. 5 zákona, může zadavatel použít odkaz, kterým zvýhodní nebo znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to „odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Jde o případy, kdy zadavatel odůvodněně prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, se kterým má být předmět veřejné zakázky kompatibilní[5], a dále o případy, kdy zadavatel odkáže na určitý výrobek, jehož pořízení má být teprve součástí předmětu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Zadavatel tedy může – pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky – stanovit, že dodavatelé jsou povinni dodat přesně ten výrobek, na který je v technických podmínkách odkázáno. Dodavatelé musí takový požadavek akceptovat a nemohou nabídnout rovnocenné řešení, resp. tato možnost ani nepřichází v úvahu, protože je z povahy věci vyloučena. Může tak jít např. o situaci, kdy zadavatel již disponuje určitým vybavením, pro které prostřednictvím veřejné zakázky poptává originální spotřební materiál, jenž je však vyráběn pouze výrobcem daného zařízení, přičemž požadavek na originálnost spotřebního materiálu je odůvodněn racionálními okolnostmi (např. použití neoriginálního spotřebního materiálu by vedlo ke ztrátě záruky na pořízeném zařízení), anebo o situaci, kdy zadavatel poptává licence k určitému konkrétnímu softwaru, kterým již disponuje, dané licence mají v budoucnu pozbýt platnosti, bez nich nelze existující software používat a přechod na jiný software by s sebou nesl nepřiměřeně vysoké náklady[6]. Úřad však má za to, že se bude jednat spíše o výjimečné situace, kdy bude zadavatel schopen použití odkazu odůvodnit právě zvláštností či specifiky veřejné zakázky; v podstatě půjde o situace, kdy je zadavatel schopen nezpochybnitelně prokázat, že dodání jiného než odkazovaného výrobku objektivně nenaplní jeho oprávněné potřeby. Úřad podotýká, že v takovém případě je nezbytné relevantní důvody popsat a podložit zcela konkrétními a reálnými skutečnostmi, a to včetně doložení toho, že jiný postup by s určitostí zadavateli přinesl negativní dopady.

95.         Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů, které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek dle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. Platí tedy, že pouze ve výjimečných případech, kdy by prostřednictvím obecné specifikace nebylo možné vymezit předmět veřejné zakázky dostatečně přesně nebo srozumitelně, je dle § 89 odst. 6 zákona dovoleno odkaz použít. V takovém případě je zadavatel povinen – u každého odkazu zvlášť – připustit možnost nabídnout rovnocenné řešení, neboť i kdyby se snad domníval, že obdobné řešení neexistuje, nemusí mít natolik detailní přehled o všech produktech jednotlivých výrobců na relevantním trhu. Úřad na tomto místě doplňuje, že pokud lze předmět veřejné zakázky vymezit dostatečně přesně a srozumitelně pouze prostřednictvím technických podmínek dle § 89 odst. 1 zákona, a zadavatel přesto v zadávacích podmínkách odkaz uvede, není pak relevantní, že u každého takového odkazu připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení. Porušení zákona se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu § 89 odst. 1 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona[7].

96.         Úřad podotýká, že je vyloučeno současné využití obou uvedených výjimek, neboť pokud zadavatel použije odkaz a současně připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení (dle § 89 odst. 6 zákona), pak se z logiky věci nemůže jednat o situaci, kdy zadavatel objektivně potřebuje dodání právě konkrétního výrobku, resp. výrobku konkrétního výrobce (ve smyslu § 89 odst. 5 zákona).

97.         Pakliže tedy zadavatel vyhodnotí, že je odůvodněno předmětem veřejné zakázky, aby použil výjimku dle § 89 zákona, tedy aby uvedl při vymezení zadávacích podmínek konkrétní odkaz na požadovaný výrobek či jeho výrobce, musí být schopen uvést důvody, na základě kterých dospěl k závěru, že je oprávněn výjimku aplikovat. Důkazní břemeno totiž nese, jako ve všech situacích, které mohou vést k omezení hospodářské soutěže, právě zadavatel.

98.         Zákon sice neukládá zadavateli povinnost, aby důvody užití výjimky dle § 89 zákona specifikoval již v zadávací dokumentaci, a nelze tak zadavateli vytknout, pokud bude takové zdůvodnění předestřeno až následně např. v procesu vypořádání případných námitek. Úřad však uvádí, že konkrétní důvody pro aplikaci výjimky dle § 89 zákona by měly existovat již v době, kdy zadavatel k aplikaci této výjimky přistupuje, aby tak bylo zřejmé, že zadavatel právě tyto důvody při rozhodování o možnosti použít výjimku identifikoval a zohlednil. Zadavatel by tedy k použití konkrétního odkazu měl přistoupit až tehdy, jestliže se možností jeho použití zabýval a jestliže již má postaveno najisto, že pro naplnění svých potřeb musí požadovat jedině odkazovaný výrobek (tedy má formulovány opodstatněné důvody založené na podložených skutečnostech, které vylučují úvahy o jiném postupu než použití odkazů). Nelze tak připustit možnost, aby zadavatel přistoupil k aplikaci výjimky dle § 89 zákona pouze „pro jistotu“ na základě obecného předpokladu, že v budoucnu mohou nějaké důvody pro použití odkazů nastat a že konkrétní odůvodnění bude v takovém případě „vytvořeno“ později.

99.         V posuzovaném případě zadavatel použil při vymezení předmětu zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody odkazy na produkty konkrétního výrobce Cisco Systems[8], tj. společnosti působící v oblasti digitálních komunikačních technologií, tedy poptával přímo produkty tohoto konkrétního výrobce bez možnosti jiné alternativy, k čemuž odkázal na § 89 odst. 5 zákona.

100.     Proto se Úřad zabýval otázkou, zda byly skutečně pro takový postup zadavatele naplněny podmínky předepsané v § 89 odst. 5 zákona, jak zadavatel tvrdí, tj. zda použití odkazů na společnost Cisco Systems bylo odůvodněno předmětem rámcové dohody, aby mohl být postup zadavatele považován na souladný se zákonem.

Obecně k centrálnímu zadávání

101.     Zadavatel dle zadávací dokumentace vystupuje v řešeném zadávacím řízení coby centrální zadavatel, přičemž cílem tohoto centralizovaného zadávání je zajištění plnění jak pro vymezených 255 pověřujících zadavatelů, z nichž s každým za tímto účelem uzavřel centrální zadavatel smlouvu o centralizovaném zadávání, tak pro centrálního zadavatele samotného.

102.     V návaznosti na výsledek šetřeného zadávacího řízení zadavatel dle zadávací dokumentace uzavře se třemi vybranými dodavateli rámcovou dohodu, na jejímž základě budou následně pověřujícími zadavateli a centrálním zadavatelem realizovány jednotlivé prováděcí veřejné zakázky (tzv. minitendry). Zadávací řízení realizovaná za účelem uzavření konkrétních prováděcích smluv pak mohou být realizována jak centrálním zadavatelem (jeho jménem a na jeho účet anebo jeho jménem a na účet pověřujícího zadavatele), tak pověřujícím zadavatelem na jméno a účet tohoto pověřujícího zadavatele.

103.     Úřad obecně uvádí, že při centralizovaném zadávání vystupuje centrální zadavatel do určité míry při zadávání takové veřejné zakázky vůči pověřujícím zadavatelům jako odpovědná („nadřazená“) osoba, neboť při něm ze zákona nese veškerou odpovědnost za dodržení zákona. Je to tedy centrální zadavatel, kdo odpovídá za řádnou realizaci zadávacího řízení.

104.     Zákonnou výjimku v tomto smyslu představuje zadávání veřejných zakázek na základě zavedeného dynamického nákupního systému nebo uzavřené rámcové dohody. V případě rámcové dohody je tak třeba oddělit odpovědnost centrálního zadavatele za zadávací řízení vedoucí k uzavření rámcové dohody, a odpovědnost pověřujícího zadavatele, který si sám zadává realizační veřejné zakázky na základě uzavřené rámcové dohody, to však platí pouze za předpokladu, že toto zadávání není rovněž realizováno prostřednictvím centrálního zadavatele. Pokud by totiž i zadávání prováděcí veřejné zakázky na základě rámcové dohody bylo realizováno prostřednictvím centrálního zadavatele, odpovídal by ze zákona i za jeho řádný průběh rovněž centrální zadavatel[9].

105.     Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že v případě zadávacího řízení realizovaného centrálním zadavatelem za účelem uzavření rámcové dohody nese odpovědnost za jeho řádný průběh a soulad se zákonem právě centrální zadavatel.

Obecně k rámcové dohodě

106.     Zadavatel zdůvodnil použití odkazů na produkty společnosti Cisco Systems tak, že výsledkem zadávacího řízení nemá být uzavření rámcové dohody pro nákupy jakýchkoliv síťových Cisco prvků, nýbrž pouze pro nákupy Cisco produktů výhradně v takové situaci, kdy budou splněny podmínky dle § 89 odst. 5 zákona.

107.     Zadavatel tedy zvolil pro daný případ institut rámcové dohody. K tomu obecně Úřad uvádí, že rámcová dohoda představuje zvláštní druh smlouvy, přičemž pravidla pro zadávání rámcových dohod řeší zákon samostatně ve své části šesté, která představuje speciální právní úpravu ve vztahu k částem zákona obsahujícím obecnou úpravu zadávacích řízení.

108.     Rámcová dohoda (smlouva upravující v oblasti práva veřejných zakázek vzájemná práva a povinnosti zadavatele a dodavatele či dodavatelů ve vztahu k následným veřejným zakázkám zadávaným na jejím základě) obecně představuje vytvoření určité základní platformy, která usnadní postupy všech jejích účastníků tím, že stanoví rámcové smluvní podmínky pro následné pořizování zboží, služeb či stavebních prací během doby, na kterou bude uzavřena. Hlavním účelem rámcových dohod je tak pružné zajištění potřebného opakujícího se plnění se stejným nebo obdobným předmětem po určité delší časové období bez nutnosti realizace (mnohdy zdlouhavých) samostatných zadávacích řízení.

109.     Při využití institutu rámcové dohody jsou fakticky realizovány dvě fáze. Rámcové dohody totiž samy o sobě závazkové vztahy nezakládají, jejich prostřednictvím jsou pouze vymezeny podmínky plnění následně uzavíraných realizačních smluv. V první fázi zadavatel v rámci zadávacího řízení vybere jednoho či více dodavatelů, s nimiž uzavře rámcovou dohodu, a následně je na základě takto uzavřené dohody realizována fáze druhá, kdy dochází k zadávání jednotlivých dílčích plnění, jež jsou samostatnými veřejnými zakázkami. K poskytnutí plnění tedy dochází vždy až na základě uzavřených realizačních smluv, nikoliv na základě samotné rámcové dohody. Uzavření rámcové dohody tedy není zadáním veřejné zakázky. Z hlediska povahy rámcové dohody je tak zřejmé, že výsledek zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody je odlišný od běžného zadávacího řízení, jehož účelem je uzavření zcela konkrétní smlouvy s vybraným dodavatelem.

110.     Zákon však výslovně v § 131 odst. 2 předepisuje, že má-li být rámcová dohoda uzavřena v souladu se zákonem, musí jí předcházet řádné zadávací řízení odpovídající předmětu a předpokládané hodnotě uzavírané rámcové dohody. Dále z § 132 odst. 1 zákona plyne, že zadavatel musí v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody plně aplikovat všechna zákonná pravidla pro nadlimitní či podlimitní režim, pokud v části šesté zákona obsahující speciální úpravu rámcových dohod není stanoveno jinak. Před uzavřením rámcové dohody tedy fakticky zadavatel postupuje tak, jako by vybíral dodavatele, kterému má být zadána konkrétní veřejná zakázka, pouze při zohlednění odchylek stanovených pro rámcové dohody.

111.     Právní úprava zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody v části šesté zákona se v určitých (konkrétně vymezených) oblastech od obecné právní úpravy liší (např. v otázce jistoty či zrušení zadávacího řízení).

112.     V otázce vymezení předmětu plnění však zákon pro rámcovou dohodu žádnou odlišnou, resp. zvláštní právní úpravu neobsahuje, a je tedy zřejmé, že v této otázce platí i pro rámcové dohody obecná zákonná pravidla.

113.     V rámcové dohodě tedy musí být vymezen také její předmět, resp. fakticky předmět dílčích veřejných zakázek, které mohou být na jejím základě zadávány. Z povahy institutu rámcové dohody sice vyplývá, že její předmět nemusí být (a někdy ani nemůže být) vymezen naprosto přesně, když zadavatelé nemusí mít předem zcela přesnou představu o konečném objemu a složení plnění, které budou prostřednictvím dílčích veřejných zakázek následně poptávat. Je tedy možné vymezit předmět rámcové dohody obecnějším způsobem (prostřednictvím určitého „rámce“). Avšak i v takovém případě musí být předmět plnění stanoven srozumitelně, určitě a jednoznačně co do druhu a povahy plnění, aby bylo možné nacenit a podat vzájemně porovnatelné nabídky. Je tedy nutné, aby již rámcová dohoda stanovila, jaké plnění bude (ve smyslu „vůbec může být“) předmětem realizačních veřejných zakázek. Již zadávací podmínky v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody tedy závazně definují předmět plnění ve všech jeho kvalitativních ohledech. I v případě rámcové dohody tak musí být předmět plnění stanoven zcela konkrétně, srozumitelně, určitě a jednoznačně co do druhu a povahy plnění, není jen nutné (a v mnoha případech ani možné) přesně stanovit rozsah požadovaného plnění, když tento rozsah bude specifikován až následným, potřebou zadavatele vyvolaným zadáváním veřejných zakázek na základě rámcové dohody v průběhy doby její platnosti[10].

114.     Současně zákon v § 131 odst. 5 stanoví, že po uzavření rámcové dohody není zadavatel oprávněn podmínky rámcové dohody podstatným způsobem změnit, a to ani při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody. Zadavatel tedy musí formulovat již podmínky rámcové dohody (tj. i předmět plnění) dostatečně precizně z hlediska zákonných požadavků, tedy v souladu se zákonem již v rámci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody, a nemůže odkazovat na to, že některá zákonná pravidla bude řešit v rámci minitendrů.

115.     Uvedená možnost „obecnosti“ vymezení předmětu plnění tedy nemůže být vykládána tak, že nemusí být dodržena základní zákonná pravidla.

116.     Stejně tak v otázce použití odkazů na výrobce či jejich produkty zákon pro rámcové dohody žádnou odlišnou, resp. zvláštní právní úpravu neobsahuje. Nelze tedy dovodit, že by na rámcové dohody nemělo dopadat ustanovení § 89 odst. 5 zákona, resp. že by při zadávání formou rámcové dohody mělo být toto ustanovení aplikováno jiným způsobem než pro běžná zadávací řízení.

117.     Nelze tak mít za to, že by v případě rámcové dohody mělo být možné technické podmínky stanovit prostřednictvím odkazů i v případě, kdy by to nebylo odůvodněno předmětem plnění. Současně dle přesvědčení Úřadu ani nelze dovodit, že by pro možnost aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona povinnost odůvodnění použití odkazů měla dopadat nikoliv již na zadávací řízení realizované za účelem uzavření rámcové dohody, ale až na realizační veřejné zakázky (tj. že by v době zahájení zadávacího řízení za účelem uzavření rámcové dohody důvody pro použití odkazů nemusely existovat), ani že by mohlo být na vyžadovaný způsob odůvodnění nahlíženo více benevolentním způsobem než při realizaci standardního zadávacího řízení (tj. že by mohlo postačovat uvedení nekonkrétních, pouze obecných či budoucích možných důvodů v rámci minitendrů).

118.     Samotný předmět plnění rámcové dohody tedy musí být vymezen jednoznačně a přesně, přičemž součástí vymezení předmětu plnění musí být pak i důvodnost aplikace odkazů dle § 89 odst. 5 písm. a) zákona, pakliže je zadavatel použije, neboť jde o technické podmínky předmětu plnění, které vymezují jeho vlastnosti, a to právě odkazem na konkrétní výrobek. Platí-li tedy, že i v případě rámcové dohody zadavatel musí vědět, co bude chtít od dodavatelů koupit, tedy že rámcová dohoda nedovoluje obecnost co do vymezení předmětu plnění, pak ani nemůže postačovat obecnost odůvodnění aplikace odkazu dle § 89 odst. 5 písm. a) zákona[11].

119.     Úřad má za to, že pokud by bylo úmyslem zákonodárce jakkoliv odlišně ustanovení § 89 odst. 5 zákona na rámcové dohody aplikovat, promítl by tento svůj úmysl obdobně jako v případě jiných oblastí (již výše zmíněná jistota či zrušení zadávacího řízení) do speciální právní úpravy pro rámcové dohody obsažené v části šesté zákona, což však neučinil.

120.     Úřad tak zastává stanovisko, že i v zadávacím řízení, jehož účelem má být uzavření rámcové dohody, je nutno postupovat plně v souladu s § 89 odst. 5 zákona. Tedy pokud při vymezení předmětu takového zadávacího řízení dojde k použití odkazů, jež mohou zvýhodnit či znevýhodnit určité dodavatele či výrobky, je třeba mít postaveno prostřednictvím relevantních skutečností najisto odůvodněnost jejich použití, a to již v okamžiku jejich použití, tj. v okamžiku zahájení daného zadávacího řízení, jehož účelem je uzavření rámcové dohody.

K postupu zadavatele v daném případě

121.     V daném případě není pochyb o tom, že zadavatel při vymezení předmětu rámcové dohody použil odkazy na produkty společnosti Cisco Systems, tj. konkrétního výrobce.

• k omezení hospodářské soutěže

122.     Úřad se nejdříve zabýval stručně otázkou, zda použití tohoto konkrétního odkazu mohlo vést k omezení hospodářské soutěže.

123.     Zadavatel v zadávací dokumentaci poptával produkty společnosti Cisco Systems, k čemuž stanovil, že účastník rámcové dohody je zavázán poskytovat produkty, které jsou zařazeny na aktuálních standardních cenících společnosti Cisco Systems platných pro území České republiky a dostupných partnerům společnosti Cisco Systems, tj. dodavatelům oprávněným prodávat produkty společnosti Cisco Systems, když na základě v nich uvedených cen mají účastníci rámcové dohody ve svých nabídkách nabízet závazné minimální výše slev pro minitendry. Zadavatel si rovněž stanovil jako podmínku pro uzavření rámcové dohody, aby vybraní dodavatelé předložili potvrzení vydané společností Cisco Systems, ze kterého bude vyplývat, že jsou držiteli statutu autorizovaného partnera společnosti Cisco Systems, a to minimálně v rozsahu Gold Integrator platným pro území České republiky, které před zahájením zadávacího řízení nebude starší než 1 měsíc.

124.     Již z uvedeného vyplývá, že prodávat produkty společnosti Cisco Systems mohou pouze dodavatelé, kteří s touto společností spolupracují a jsou součástí její partnerské sítě a kteří k tomu disponují od této společnosti oprávněním. Okruh dodavatelů nabízejících na trhu produkty Cisco je tedy omezen. Jak přitom lze zjistit z veřejných zdrojů[12], v současně době existuje na trhu pro území České republiky 11 držitelů certifikátu společnosti Cisco Systems požadované úrovně Cisco Gold Integrator.

125.     Rámcové dohody se tak mohou účastnit pouze takoví dodavatelé, kteří mají produkty Cisco ve svém prodejním portfoliu a kteří splňují podmínku zařazení do partnerské sítě společnosti Cisco Systems. Zadavatel skutečně obdržel nabídky pouze dodavatelů, kteří daným certifikátem disponují.

126.     Není sporu o tom, že na relevantním trhu moderních digitálních komunikačních technologií existují i jiní výrobci aktivních síťových prvků (např. navrhovatel) a lze tedy daný druh produktů poptávaných na základě rámcové dohody pořídit i od jiných značek (přímo od výrobců či od jejich distributorů). Současně je zřejmé, že na příslušném trhu působí i dodavatelé, kteří z obchodních důvodů nemají zájem prodávat produkty společnosti Cisco Systems, neboť obchodují s produkty konkurenčních značek. Na relevantním trhu tak existují dodavatelé, kteří aktivní síťové prvky rovněž nabízejí, avšak od jiných výrobců než od společnosti Cisco Systems, a tedy nabídku do řešeného zadávacího řízení podat nemohli.

127.     Z uvedeného plyne, že pakliže zadavatel odkázal při vymezení předmětu řešené rámcové dohody na produkty společnosti Cisco Systems, přestože na relevantním trhu působí i dodavatelé poskytující obdobné produkty jiných výrobců, k omezení hospodářské soutěže ve prospěch dodavatelů produktů Cisco nepochybně došlo.

128.     V tomto smyslu pak nemůže být podstatné to, zda je partnerský systém společnosti Cisco Systems otevřený a může do něj volně přistoupit kdokoliv, kdo splní všeobecně stanovené podmínky, ani to, zda dodavatelů Cisco produktů existuje na relevantním trhu celkem 11 a tedy určitá forma soutěže být zaručena může. Podstatné je totiž to, že na dodavatele mimo okruh sítě Cisco působící na relevantním trhu zvýhodnění produktů Cisco negativně dopadá.

129.     Aby přitom bylo možné takové omezení hospodářské soutěže ospravedlnit, muselo by být odůvodněno předmětem řešené rámcové dohody, aby tak bylo možné aplikovat výjimku dle § 89 odst. 5 zákona.

• k odůvodnění použití odkazu

130.     Následně již Úřad posuzoval, jakým konkrétním způsobem zadavatel použití přímého odkazu na produkty společnosti Cisco Systems odůvodnil.

131.     Ze zadávací dokumentace lze k tomu shrnout následující.

132.     V zadávací dokumentaci se uvádí, že na základě šetřené rámcové dohody budou poptávány produkty společnosti Cisco Systems, a to pro zadavatele samotného a pro konkrétně vymezené pověřující zadavatele.

133.     Předmět rámcové dohody vymezil zadavatel v zadávací dokumentaci tak, že pouze obecně definoval kategorie produktů konkrétní značky Cisco s tím, že „podrobné vymezení předmětu pro jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě uzavřené Rámcové dohody bude vždy vycházet z aktuálních standardních ceníků společnosti Cisco Systems, platných pro území České republiky a dostupných partnerům společnosti Cisco Systems, tj. dodavatelům oprávněným prodávat produkty společnosti Cisco Systems“.

134.     K poptávání produktů Cisco zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci, že zadavatel a pověřující zadavatelé jsou „stávajícími odběrateli“ softwarových licencí, podpor a hardwarových produktů této společnosti a „použití přímého odkazu na produkty »Cisco« či »Cisco Systems« je odůvodněno předmětem veřejné zakázky, resp. veřejných zakázek zadávaných na základě této Rámcové dohody, když se ve všech případech jedná buď o jednu či více z následujících možností:

a.    obnova stávajících SW licencí Cisco Systems z důvodu jejich expirace;

b.    upgrade či update stávajících SW licencí Cisco Systems (jedná se o pořízení licence ke stávajícímu software zadavatele, na jejímž základě bude zajištěna jeho aktualizace na nejnovější verzi),

c.    zajištění podpory a rozvoje stávajícího SW Cisco Systems ze strany oprávněných a odborně způsobilých subjektů (zasahovat do software mohou pouze subjekty, které jsou k tomu ze strany výrobce software licenčně oprávněny);

d.    pořízení HW produktů z důvodu upgrade, údržby či rozšíření síťové infrastruktury koncipované na produktech Cisco Systems při současné nekompatibilitě s jinými HW produkty)“,

když však „předmětem veřejných zakázek zadávaných na základě Rámcové dohody tak nemůže být pořízení ani implementace žádného SW či HW bez vazby (nutnosti kompatibility) na stávající IT infrastrukturu konkrétního zadavatele (Centrálního či Pověřujícího), pro něhož je plnění z příslušné veřejné zakázky zadávané na základě Rámcové dohody určeno“.

135.     Ve vzoru rámcové dohody zadavatel uvedl, že „použití přímého odkazu na produkty »Cisco« či »Cisco Systems« je odůvodněno předmětem této Rámcové dohody, resp. veřejných zakázek zadávaných na základě této Rámcové dohody“, k čemuž vyjmenoval totožné důvody jako v zadávací dokumentaci pod písm. a. až d., a jako další důvod doplnil „implementace HW či SW pořízeného na základě této Rámcové dohody v souladu s písm. a. – d. tohoto bodu do prostředí příslušného Objednatele“. Současně zadavatel uvedl, že dílčí veřejné zakázky „mohou být pověřujícím zadavatelem či na účet Pověřujícího zadavatele na základě a postupem dle této Rámcové dohody zadány pouze v případě, že je splněna příslušná podmínka (…) vážící se ke konkrétnímu zadávanému předmětu plnění (…). Splnění těchto podmínek je Pověřující zadavatel povinen prokázat Centrálnímu zadavateli v souladu se Smlouvou o centralizovaném zadávání; v opačném případě Centrální zadavatel nezajistí pro příslušného Pověřujícího zadavatele realizaci dílčí veřejné zakázky dle této Rámcové dohody.“

136.     Z vyjádření zadavatele k návrhu lze jeho argumentaci shrnout následovně.

137.     Zadavatel nerozporuje, že předmět rámcové dohody vymezil „paušálně“, což odůvodnil tím, že „rámcová dohoda představuje rámec, na základě něhož budou realizovány dílčí veřejné zakázky“, přičemž „v kombinaci s centrálním zadáváním není postaveno na jisto kdo, kdy, co přesně (známé jsou jen druhy poptávaných plnění) a v jakém množství bude pořizovat“.

138.     Zadavatel dále uvedl, že „infrastruktury veřejných zadavatelů jsou v řadě případů vybudovány na produktech Cisco, což platí bezvýhradně u všech pověřujících zadavatelů“, a že tedy bude u pověřujících dodavatelů docházet k situacím, kdy bude nezbytné pořídit produkty Cisco a nebude možné využít produkty jiného výrobce. Dle zadavatele rámcová dohoda bude dopadat právě na situace, kdy bez využití produktů Cisco „by kupující výrazně narušil svou stávající infrastrukturu“ a využití jiného produktu by nebylo možné „s ohledem na nutnost zajištění funkčnosti stávající infrastruktury“. Řešená rámcová dohoda přitom může být dle zadavatele využita pouze v jím přesně definovaných situacích, kdy bude nákup produktů Cisco odůvodněn, a rámcová dohoda nebude tedy sloužit k nákupu jakýchkoliv síťových prvků.

139.     Dále zadavatel uvedl, že má k dispozici „vysoce detailní“ odůvodnění ke konkrétním „segmentům produktů Cisco“ od každého z 255 pověřujících zadavatelů spočívající ve vyplněném dotazníku, který obsahuje popis stavu jejich infrastruktury, přičemž „z odůvodnění plyne, že důvod užití přímého odkazu spočívá v současné infrastruktuře těchto zadavatelů“. Dle zadavatele „konkrétní potřeby jednotlivých pověřujících zadavatelů vzniknou v budoucnu, nyní se jedná o předpoklady jednotlivých pověřujících zadavatelů“. Zadavatel uvádí, že nelze již nyní každou v budoucnu hypoteticky provedenou dílčí veřejnou zakázku u každého pověřujícího zadavatele podrobně odůvodnit z hlediska užití odkazu na produkty Cisco, neboť „takové odůvodnění by nebylo z povahy věci možné“. Dle zadavatele konkrétní odůvodnění bude možné až při zahájení dílčí veřejné zakázky, kdy budou již známy její konkrétní parametry a bude tak možné provést kontrolu naplnění podmínek pro nákup produktů Cisco. Tedy odůvodnění, která má zadavatel nyní k dispozici, dle jeho vyjádření „vystihují, k jakému účelu může být rámcová dohoda využita“, tj. „zachycují základní podstatu situace“. 

140.     Zadavatel přitom vyjadřuje přesvědčení, že vzhledem k tomu, že jde o rámcovou dohodu, je takové odůvodnění užití přímého odkazu v této fázi dostačující, neboť u rámcové dohody nelze klást na zadavatele totožné požadavky jako u běžné veřejné zakázky. Dle zadavatele naopak musí být odůvodnění provedeno ve dvou fázích – při zadávání rámcové dohody má být posouzena „potencialita pověřujících zadavatelů participovat“ na rámcové dohodě a teprve před zahájením minitendru je nutné provést „individuální konkrétní posouzení pro každou dílčí veřejnou zakázku“, zda jsou naplněny důvody pro nákup produktů Cisco, a tedy splněny podmínky dle § 89 odst. 5 zákona. Zadavatel je přesvědčen, že „provedl vše, co lze po něm spravedlivě požadovat, aby prokázal, že užití přímého odkazu je důvodné“.

141.     Zadavatel současně zdůraznil, že vytvořil garance pro to, aby rámcová dohoda byla využita jen v situacích, kdy není možné jiné řešení než pořídit produkty Cisco, tedy kdy budou splněny podmínky dle § 89 odst. 5 zákona. Zadavatel k tomu uvedl, že jako kontrolní mechanismus „zavedl provedení kontroly oprávněnosti užití rámcové dohody u každé jednotlivé dílčí veřejné zakázky“ a dále ve smlouvě s pověřujícími zadavateli stanovil podmínky využití rámcové dohody (pověřující zadavatelé jsou oprávněni realizovat dílčí veřejné zakázky pouze v segmentech, kde je dána důvodnost odkazu) a rovněž daná smlouva obsahuje možnost centrálního zadavatele vypovědět smlouvu, pakliže by pověřující zadavatel využil rámcovou dohodu neoprávněně. Zadavatel tedy trvá na tom, že je zajištěno, aby nákup produktů Cisco byl prováděn pouze v případech, kdy je takový postup v souladu s § 89 odst. 5 zákona.

142.     Úřad tedy musí posoudit, zda způsob odůvodnění použití odkazů na produkty společnosti Cisco Systems předestřený zadavatelem lze považovat za dostačující pro učinění závěru, že při zahájení řešeného zadávacího řízení, jehož účelem mát být uzavření rámcové dohody, zadavatel prokázal naplnění podmínek stanovených v § 89 odst. 5 zákona.

143.     Z podstaty zadavatelem zvolené koncepce vyplývá, že rámcová dohoda má být uzavřena pro všechny budoucí možné potřeby nákupů všech Cisco produktů, které jsou zařazeny do ceníku výrobce Cisco Systems, a to pro potřeby již existujících systémů zadavatele samotného i pověřujících zadavatelů, které v sobě již produkty Cisco zahrnují. Fakticky tedy má jít z jeho strany coby centrálního zadavatele pouze o „předpřipravenou“ možnost pro něj samotného i pro pověřující zadavatele za zvýhodněných podmínek v rámci CNS nakoupit produkty Cisco z katalogu společnosti Cisco Systems, pokud některý zadavatel bude mít odůvodněnou potřebu si právě produkty Cisco pořídit.

144.     Ze zadávací dokumentace i z vyjádření zadavatele lze shrnout, že stěžejní důvod pro použití přímého odkazu na Cisco produkty spočíval v obecné úvaze, že zadavatel sám i pověřující zadavatelé jsou již odběrateli softwarových licencí, podpor a hardwarových produktů společnosti Cisco Systems, a že tedy lze zároveň obecně předpokládat, že u něj i u pověřujících zadavatelů mohou nastat technické důvody pro nutnost pořídit další produkty značky Cisco (bude nutné provést u stávajících licencí upgrade či update anebo obnovu při jejich expiraci, bude nutné zajistit podporu a rozvoj SW či bude nutné pořídit HW produkty v souvislosti s upgrade, údržbou či rozšířením síťové infrastruktury).

145.     Mimo tyto obecné výchozí úvahy a předpoklady však zadavatel Úřadu žádné konkrétní odůvodnění toho, proč při vymezení předmětu rámcové dohody odkazuje na produkty výrobce Cisco Systems, nepředložil. Zadavatel tedy Úřadu nedoložil, na základě jakých konkrétních skutečností bude nutné pro infrastrukturu samotného zadavatele a pro jednotlivé infrastruktury jednotlivých pověřujících zadavatelů pořídit produkty právě značky Cisco (a jaké konkrétně), resp. na základě jakých konkrétních skutečností by dodání produktů jiné značky než značky Cisco objektivně nemohlo potřeby zadavatele samotného a potřeby pověřujících zadavatelů naplnit.

146.     Zadavatel pouze Úřadu sdělil, že se před zahájením předmětného zadávacího řízení odůvodněním použití odkazu na produkty Cisco zabýval, a to tak, že si od každého z pověřujících zadavatelů nechal vyplnit (coby podmínku pro jeho zařazení do rámcové dohody) dotazník týkající se popisu stavu jeho infrastruktury z pohledu jejího vybavení produkty Cisco. Uvedený dotazník se dle zadavatele stal přílohou každé jednotlivé smlouvy o centralizovaném zadávání uzavřené vždy mezi zadavatelem a každým pověřujícím zadavatelem. Každý tento dotazník má dle zadavatele dokládat, že každý pověřující zadavatel již nyní produkty Cisco ve své infrastruktuře používá, z čehož má dle zadavatele plynout odůvodnění použití přímého odkazu na produkty této značky při vymezení předmětu rámcové dohody.

147.     Součástí dokumentace o šetřeném zadávacím řízení, kterou zadavatel Úřadu zaslal a zpřístupnil v elektronické nástroji, však nebyla žádná ze smluv o centralizovaném zadávání uzavřených mezi zadavatelem a jakýmkoliv pověřujícím zadavatelem, a zadavatel žádnou takovou smlouvu Úřadu neposkytl ani jinou formou. Stejně tak zadavatel žádnou formou Úřadu nepředložil žádný dotazník vyplněný jakýmkoliv pověřujícím zadavatelem. Rovněž zadavatel nedoložil Úřadu ani dotazník týkající se jeho vlastní infrastruktury (z vyjádření zadavatele však ani nevyplývá, že by i on sám předmětný dotazník vyplnil). Úřad tedy nedisponuje žádným konkrétním „vysoce detailním odůvodněním“ obsahujícím popis stavu infrastruktury jednotlivých pověřujících zadavatelů ani zadavatele samotného, jímž zadavatel obhajuje použití odkazu na Cisco produkty v zadávacím řízení realizovaným za účelem uzavření předmětné rámcové dohody.

148.     Úřad opakuje, že důkazní břemeno pro odůvodnění oprávněnosti aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona nese v plném rozsahu zadavatel. I pokud tedy zadavatel nepovažoval za nutné předmětná odůvodnění poskytnout navrhovateli (v návaznosti na námitky, jimiž navrhovatel rozporoval zákonnost aplikace odkazu na produkty Cisco), Úřadu (pakliže chtěl přezkoumatelným způsobem svůj postup obhájit) zadavatel předložit relevantní důkazy (tj. předmětná odůvodnění) na podporu svých tvrzení měl. Zadavatel tak však neučinil.

149.     Úřad nicméně disponuje alespoň „Smlouvou o centralizovaném zadávání“, která byla dne 28. 5. 2025 uzavřena mezi zadavatelem a městem Bruntál vč. jeho resortní organizace, tj. ZŠ Bruntál, Okružní 38 (dále „smlouva s pověřujícím zadavatelem město Bruntál“). Daná smlouva totiž byla Úřadu postoupena od navrhovatele jako příloha návrhu.

150.     Za účelem přezkoumání postupu zadavatele v dané věci tak Úřad vyšel alespoň z obsahu této smlouvy, aby tak zjistil, zda může v ní obsažené odůvodnění skutečně naplnit podmínky pro aplikaci § 89 odst. 5 zákona, jak tvrdí zadavatel.

151.     Z předmětné smlouvy vyplývá následující.

152.     Dle bodu D) Preambule smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „Centrální i Pověřující zadavatelé jsou stávajícími odběrateli softwarových licencí, podpor a hardwarových produktů společnosti Cisco Systems, přičemž tyto produkty budou na základě Rámcové dohody pořizovány pouze k dosažení některého z níže uvedených účelů:

                    i.     obnova stávajících SW licencí Cisco Systems z důvodu jejich expirace;

                  ii.     upgrade či update stávajících SW licencí Cisco Systems (jedná se o pořízení licence ke stávajícímu software příslušného zadavatele, na jejímž základě bude zajištěna jeho aktualizace na nejnovější verzi),

                iii.     zajištění podpory a rozvoje stávajícího SW Cisco Systems ze strany oprávněných a odborně způsobilých subjektů (zasahovat do software mohou pouze subjekty, které jsou k tomu ze strany výrobce software licenčně oprávněny);

                iv.     pořízení HW produktů z důvodu upgrade, údržby či rozšíření stávajícího infrastrukturního řešení koncipovaného na produktech Cisco Systems, přičemž užití HW daného výrobce musí být odůvodněno ve smyslu příslušných ustanovení Zákona“.

153.     Dle čl. 1.3 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „každý Pověřující zadavatel před podpisem této Smlouvy Centrálnímu zadavateli předloží písemné odůvodnění obsahující popis stávajícího SW a HW vybavení Cisco Systems využívaného Pověřujícím zadavatelem, důvody potřeby pořízení produktů Cisco Systems a podřazení budoucích veřejných zakázek zadávaných na základě Rámcové dohody pod konkrétní účel uvedený v bodě D) Preambule této Smlouvy v podobě vyplněného formuláře, který tvoří Přílohu č. 2 této Smlouvy. V případě jakékoliv změn údajů uvedených v Příloze č. 2 této Smlouvy je Pověřující zadavatel povinen o tom informovat Centrálního zadavatele, a to předložením aktualizované verze přílohy č. 2 této Smlouvy; Resortní organizace tak činí prostřednictvím Zadavatele.“

154.     V příloze č. 2 „Formulář – stávající SW a HW vybavení Cisco Systems využívané Pověřujícím zadavatelem“ smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál se uvádí, že „Pověřující zadavatel vyplní níže uvedený výčet softwarových (SW) a hardwarových (HW) produktů společnosti Cisco Systems, které využívá v rámci stávajícího provozu IT infrastruktury a ve vztahu ke kterým bude oprávněn poptávat související produkty Cisco Systems“.

155.     Z předmětného dotazníku je zřejmé, že pověřující zadavatel měl:

• pro SW produkty (licence) pro každý ze 7 předepsaných druhů SW produktů potvrdit, zda daný SW produkt vlastní, a dále potvrdit, zda je jeho záměrem daný SW pořídit, a to vždy z rozlišením, zda jde o důvod spočívající v kategorii „i. obnova stávajících SW licencí Cisco Systems z důvodu jejich expirace“, nebo „ii. upgrade či update stávajících SW licencí Cisco Systems“ nebo „iii. zajištění podpory a rozvoje stávajícího SW Cisco Systems ze strany oprávněných a odborně způsobilých subjektů“,
• pro HW produkty pro každý ze 25 předepsaných druhů (v rámci 6 kategorií) HW produktů potvrdit, zda daný SW produkt vlastní, a dále uvést „důvody případného pořízení nových HW produktů Cisco Systems ve vazbě na stávající produkt Cisco Systems – odůvodnění“,
• uvést souhrnný „nezávazný finanční objem“ odrážející jeho předpokládaný odběr produktů Cisco po dobu trvání rámcové dohody, a to s rozlišením na SW produkty a HW produkty.

156.     Ze strany ZŠ Bruntál, Okružní 38, bylo v daném dotazníku vyplněno pouze:

• u SW produktů bylo pouze u produktu „Meraki Licencing“ potvrzeno vlastnictví tohoto SW („ANO“) a potvrzen záměr daný SW pořídit („ANO“), a to u kategorie důvodu „ii. upgrade či update stávajících SW licencí Cisco Systems“ a důvodu „zajištění podpory a rozvoje stávajícího SW Cisco Systems ze strany oprávněných a obdobně způsobilých subjektů“,
• U HW produktů bylo pouze u produktu „Access Points“ potvrzeno vlastnictví tohoto HW („ANO“) a jako důvod případného pořízení nového HW produktu ve vazbě na stávající produkt Cisco Systems bylo uvedeno „Navýšení počtu. Lepší výkon“,
• pro „předpokládaný odběr produktů CISCO Systems po dobu trvání rámcové dohody (4 roky) v nezávazném finančním objemu (…) v Kč bez DPH“ bylo uvedeno pro SW produkty „1 200 000 Kč bez DPH“ a pro HW produkty „750 000 Kč bez DPH“.

157.     Ze smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál tedy plyne, že v rámci odkazovaného dotazníku zadavatel skutečně zjišťoval informace o systémech pověřujících zadavatelů, tj. zda pověřující zadavatel již v rámci své stávající infrastruktury a síťového vybavení produkty Cisco vlastní a případně jaké, a dále o tom, zda dle pověřujícího zadavatele mohou nastat důvody pro pořízení dalších produktů Cisco.

158.     Z toho, jak byl daný dotazník koncipován, lze dále dle Úřadu dovodit následující.

159.     V případě SW produktů postačovalo v dotazníku potvrdit (uvést „ANO“ či „NE“), zda pověřující zadavatel daný SW produkt značky Cisco vlastní, a dále zda je jeho záměrem daný SW produkt značky Cisco pořídit. Pakliže pověřující zadavatel potvrdil záměr daný SW produkt značky Cisco pořídit, měl k tomu jen rozlišit, zda může jít o některou ze zadavatelem paušálně vymezených kategorií důvodů pro pořízení takového produktu (tj. z důvodu obnovy stávajících SW licencí při jejich expiraci, z důvodu upgrade či update stávajících SW licencí či z důvodu zajištění podpory a rozvoje stávajícího SW), aniž by však pověřující zadavatel měl sám uvádět jakýkoliv konkrétní popis důvodu, proč musí být pro jeho konkrétní infrastrukturu poptáván produkt Cisco a proč by výrobek jiné značky nemohl naplnit jeho potřeby. V případě SW produktů přitom ani neměl pověřující zadavatel žádný prostor pro uvedení jakéhokoliv konkrétního důvodu, zadavatel tedy pouze vyžadoval podřazení možného nákupu Cisco produktů pod některou ze zadavatelem paušálně definovaných kategorií důvodů.

160.     V případě HW produktů postačovalo v dotazníku potvrdit (uvést „ANO“ či „NE“), zda pověřující zadavatel daný HW produkt značky Cisco vlastní, a dále měl (v případě, že je jeho záměrem pořídit daný HW produkt značky Cisco pořídit) sám popsat důvod/odůvodnění případného pořízení nových HW produktů Cisco ve vazbě na stávající produkt Cisco. V tomto případě sice pověřující zadavatel pouze nevybíral ze zadavatelem paušálně vymezených kategorií důvodů a měl sám popsat důvod, proč musí být poptáván produkt Cisco, nicméně z dotazníku vyplněného ze strany ZŠ Bruntál, Okružní 38, vyplývá, že i v tomto případě postačovalo uvést obecný důvod typu „navýšení počtu, lepší výkon“.

161.     Byť tedy zadavatel Úřadu nepředložil žádné konkrétní podklady prokazující to, že se před zahájením zadávacího řízení za účelem uzavření rámcové dohody možností aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona zabýval, nezpochybňuje Úřad nikterak jeho tvrzení, že činil kroky, aby odůvodnil, proč musel při vymezení předmětu plnění použít odkaz na produkty Cisco. Úřad tedy nemá ani důvod zpochybňovat tvrzení zadavatele o tom, že u všech pověřujících zadavatelů, kteří chtěli k rámcové dohodě přistoupit, prostřednictvím dotazníku zjišťoval stav jejich infrastruktury, tj. zda tito pověřující zadavatelé již v rámci své infrastruktury a síťového vybavení produkty Cisco vlastní a zda v návaznosti na tuto skutečnost zároveň předpokládají i potřebu budoucích nákupů Cisco produktů a z jakých důvodů.

162.     Úřad je však přesvědčen, že i přes zadavatelem vynaložené úsilí nemůže být taková podoba odůvodnění považována pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona za dostačující.

163.     I když je evidentní, že okruh pověřujících zadavatelů je z hlediska jejich typu, a tedy i jejich agendy značně různorodý (ministerstva, soudy, města, celostátní úřady, hasičské záchranné sbory, střední školy, základní školy atd.), a lze tedy u nich zároveň předpokládat různé vzájemně se odlišující podoby složení jejich infrastruktur, vyšel Úřad z předpokladu, že zadavatel použil shodný, univerzální dotazník pro všechny pověřující zadavatele. Zadavatel ani netvrdí, že by pro jednotlivé pověřující zadavatele (či jejich typy) připravil různé dotazníky. Úřad tedy má za to, že následující závěry ohledně dostatečnosti dotazníku coby odůvodnění pro použití přímého odkazu na produkty Cisco (a tedy pro možnost aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona při vymezení předmětu rámcové dohody) lze vztáhnout na všechny dotazníky vyplněné všemi pověřujícími zadavateli, byť Úřad těmito konkrétními dotazníky nedisponuje.

• odůvodnění použití odkazu z hlediska jeho obsahu

164.     Především platí, že i když daný dotazník obsahuje souhrnné informace o tom, jaké SW a HW prvky ze zadavatelem předepsaných prvků již pověřující zadavatel ve své infrastruktuře má a jaké SW a HW prvky ze zadavatelem předepsaných prvků předpokládá v budoucnu ještě pořídit, je zároveň zřejmé, že nejde o detailní adresný rozbor originálního konkrétního technického infrastrukturního řešení konkrétního zadavatele, ani o konkrétní technické a související ekonomické zdůvodnění zásadní nezbytnosti pořízení dalších produktů Cisco pro zajištění funkční návaznosti na konkrétní stávající infrastrukturu a síťové vybavení, ani o popis možných negativních technických či ekonomických dopadů v případě nepořízení produktů Cisco, resp. pořízení produktů jiných značek. Daný dotazník (i s ohledem na jeho univerzálnost) tak obsahuje pouze obecné informace o systému pověřujícího zadavatele z pohledu zadavatelem předvídaných (kategorií) Cisco produktů. Zjednodušeně řečeno lze dle názoru Úřadu konstatovat, že dotazník odráží spíše než konkrétní technickou podobu konkrétního systému každého pověřujícího zadavatele katalog produktů společnosti Cisco Systems, avšak neobsahuje žádné konkrétní relevantní informace (tj. adresný rozbor infrastruktury pověřujícího zadavatele a jeho budoucích potřeb), jež by mohly použití přímého odkazu na produkty Cisco pro každého jednotlivého pověřujícího zadavatele odůvodňovat.

165.     Úřad však zdůrazňuje, že pro použití přímého odkazu na produkty Cisco nemůže dostačovat samo o sobě to, že pověřující zadavatelé disponují vybavením společnosti Cisco Systems, tedy že takové vybavení pro zajištění chodu své infrastruktury nyní využívají. To, že pověřující zadavatelé mají ve své infrastruktuře produkty Cisco, totiž sice může znamenat potřebu vysoutěžit opět právě produkty této společnosti, stejně tak však uvedená skutečnost sama o sobě nic takového znamenat nemusí.

166.     Vyplývá-li pak přesněji z uvedeného dotazníku a rovněž z vyjádření zadavatele, že důvodem pro pořízení produktů Cisco může být v návaznosti na vlastnictví Cisco prvků v infrastruktuře např. obnova stávajících SW licencí Cisco Systems z důvodu jejich expirace, nebo upgrade či update stávajících SW licencí Cisco Systems nebo zajištění podpory a rozvoje stávajícího SW Cisco Systems, nebo pořízení HW produktů z důvodu upgrade, údržby či rozšíření stávajícího infrastrukturního řešení koncipovaného na produktech Cisco Systems, nebo požadavek na „navýšení počtu, lepší výkon“, pak Úřad nezpochybňuje, že takové důvody lze typově považovat za potenciálně obecně odůvodňující aplikaci odkazu. Avšak s ohledem na zákonné požadavky vyplývající z § 89 odst. 5 zákona, které s sebou vymezení předmětu plnění prostřednictvím přímého odkazu nese, nestačí odkázat na obecné typy důvodů, které mohou, ale zároveň nemusí u jednotlivých pověřujících zadavatelů nastat, nýbrž je nutné tyto důvody popsat ve vztahu ke konkrétní adresné situaci každého jednotlivého pověřujícího zadavatele, tj. ve vztahu k jeho konkrétnímu infrastrukturnímu řešení a jeho konkrétním potřebám.  

167.     Úřad opakuje, že v momentě, kdy zadavatel odkazuje na potřebu produktů konkrétní značky, musí již konkrétně vědět, proč právě takové produkty (pro sebe samotného i pro každého z  pověřujících zadavatelů) potřebuje a proč nemohou jeho potřebu a potřebu každého jednotlivého pověřujícího zadavatele uspokojit produkty jiných značek (které zjevně na trhu existují a jejichž dodavatel, tj. navrhovatel, tvrdí, že jsou i v případě již existující síťové infrastruktury schopny plně nahradit produkty Cisco), resp. proč nemůže být z technických či ekonomických důvodů zvoleno jiné řešení, např. i změna celé infrastruktury.

168.     Vlastnictví Cisco prvku ve stávající infrastruktuře tedy nemůže být samo o sobě dostatečným důvodem pro užití přímého odkazu na produkt Cisco, stejně tak nemůže být pro užití přímého odkazu na produkt Cisco akceptováno odůvodnění založené pouze na obecných paušálních kategoriích důvodů bez vazby na konkrétní infrastrukturu. Z uvedeného důvodu nelze dle přesvědčení Úřadu zadavatelem odkazovaný dotazník, který právě pouze takové skutečnosti zaznamenává, považovat za řádné odůvodnění užití odkazu na produkty Cisco, tj. za řádné prokázání naplnění důvodů pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona při vymezení předmětu rámcové dohody.

169.     Úřad má přitom za to, že i když shledal nedostatečnost dotazníku coby odůvodnění pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona pouze na základě jednoho konkrétního odůvodnění, které má k dispozici (tj. na základě odůvodnění obsaženého ve smlouvě s pověřujícím zadavatelem město Bruntál), nemohl by ani v případě, kdy by mu zadavatel doložil i další dotazníky zpracované dalšími pověřujícími zadavateli, dojít k jinému závěru. Pakliže je totiž zřejmé, že zadavatel využil totožný dotazník i pro ostatní pověřující zadavatele, a tedy lze předpokládat, že i dotazníky vyplněné ostatními pověřujícími zadavateli obsahují typově shodné odůvodnění použití odkazu na produkty Cisco (tj. uvedení Cisco prvků v infrastruktuře a obecné možné kategorie důvodů pro další nákup Cisco produktů), nemohly by ani další dotazníky vyplněné dalšími pověřujícími zadavateli prokázat naplnění požadavků dle § 89 odst. 5 zákona na použití přímého odkazu. Úřad proto již nepovažoval za nutné vyzývat zadavatele (pakliže to sám zadavatel, který nese důkazní břemeno pro prokázání odůvodnění aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona, neučinil) k předložení těchto dalších odůvodnění (ani si je sám vyhledávat v registru smluv).

170.     Stejně tak Úřad nepovažoval za nutné vyzvat zadavatele k předložení odůvodnění užití přímého odkazu na produkty Cisco ve vztahu k němu samotnému. Ze zadávací dokumentace totiž sice vyplývá, že řešená rámcová dohoda má být uzavřena i pro potřeby zadavatele samotného, nicméně zadavatel se v rámci svého vyjádření nijak nevyjádřil k tomu, z jakého důvodu poptává pro sebe samotného právě produkty Cisco. Zadavatel totiž svá vyjádření směřuje pouze k otázce pověřujících zadavatelů, přičemž ani netvrdí, že by on sám zpracoval ve vztahu k sobě jakékoliv odůvodnění použití přímého odkazu, ani že by on sám zpracoval alespoň totožný dotazník jako pověřující zadavatelé. Úřad tak předpokládá, že zadavatel přistoupil ve vztahu k sobě k rámcové dohodě na základě stejného principu jako u pověřujících zadavatelů, tj. na základě existence produktů Cisco ve vlastní infrastruktuře, a tedy předpokládané potřebě dalších nákupů produktů Cisco. Úřad tak má i v případě samotného zadavatele za to, že ani u něj by nemohlo dojít k prokázání naplnění požadavků dle § 89 odst. 5 zákona na použití přímého odkazu.

171.     Nicméně Úřad podotýká, že i pokud by zadavatel ve vztahu k sobě samotnému předložil naplnění důvodů pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona, avšak současně by nebyl schopen takové důvody doložit ke každému jednomu z pověřujících zadavatelů, nemohl by být jeho postup považován za souladný se zákonem. Pakliže totiž zadavatel nezdůvodní, resp. není schopen zdůvodnit zákonnost vymezení předmětu plnění veřejné zakázky jako celku, je nutno označit za nezákonné celé zadávací řízení[13].

172.     V daném případě je navíc patrné, že ani sám zadavatel nepovažuje takto zpracované odůvodnění formou předmětného dotazníku za konkrétní adresné odůvodnění použití přímého odkazu na produkty Cisco ve smyslu § 89 odst. 5 zákona.

• odůvodnění použití odkazu z hlediska jeho charakteru

173.     Sám zadavatel totiž k užití přímého odkazu na produkty Cisco uvádí, že „důvod užití přímého odkazu spočívá v současné infrastruktuře těchto zadavatelů“, a že tak v rámci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody prověřil splnění podmínky pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona pouze ve vztahu k rámcové dohodě, tj. pro účely zjištění „potenciality“ pověřujícího zadavatele účastnit se rámcové dohody, resp. realizovat na jejím základě nákup Cisco produktů. Zadavatel k tomu dále uvádí, že prověřit u každého pověřujícího zadavatele technické a ekonomické okolnosti pro každý jednotlivý „budoucí hypotetický“ nákup produktů Cisco bude možné teprve ve chvíli skutečného nákupu (tj. při realizaci minitendru), kdy budou známy konkrétní technické požadavky pověřujícího zadavatele na poptávané produkty. Dle zadavatele tedy „dříve, než jsou známy parametry dílčí veřejné zakázky nelze [ověření splnění podmínek pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona] provést“.

174.     Zadavatel tedy potvrzuje, že předmětné odůvodnění odráží pouze „potencialitu“ potřeby pořídit produkty Cisco, nikoliv skutečnou potřebu pořízení produktů Cisco – tu totiž nelze dle zadavatele nyní prověřit, resp. bude možné prověřit ji až při vlastní realizaci nákupu, kdy budou známy konkrétní technické požadavky na poptávané produkty. Teprve v této fázi bude dle zadavatele možné posoudit, zda je dán důvod pro nákup produktů značky Cisco a zda tedy bude možné rámcovou dohodu pro daný nákup využít či nikoliv.

175.     Z uvedeného je zřejmé, že pro možnost aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona při vymezení předmětu rámcové dohody zadavatel fakticky považoval za dostačující to, že každý pověřující zadavatel má ve své infrastruktuře alespoň nějaký produkt Cisco a že mu tuto skutečnost formou vyplnění univerzálního dotazníku potvrdí, a že tedy právě na základě vlastnictví prvku Cisco může být technicky „potenciálně“ nezbytné pro zajištění a udržení provozuschopnosti systému dle budoucího vývoje aktuálních potřeb každého pověřujícího zadavatele pořídit v budoucnu i další prvky Cisco. Podstatou argumentace zadavatele k tomu je jeho přesvědčení (a to pouze na základě skutečnosti, že v řešeném zadávacím řízení má být uzavřena rámcová dohoda, na jejímž základě budou teprve následně realizovány konkrétní dílčí veřejné zakázky), že postačuje konkrétní odůvodněnost užití přímého odkazu na produkty Cisco doložit a přezkoumat až při zadávání každé prováděcí veřejné zakázky ve vztahu k této konkrétní zakázce.

176.     Souhrnně řečeno tedy zadavatel zastává výklad, že v případě rámcové dohody by mělo být prověření splnění podmínek pro aplikaci § 89 odst. 5 zákona provedeno ve dvou fázích, tj. že by v rámci zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody měla být ověřena pouze „potencialita pověřujících zadavatelů participovat na rámcové dohodě“ a až v při zadávání minitendru by mělo být prověřeno splnění podmínek pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona (tedy zda existují technické či ekonomické důvody pro nákup produktů Cisco) a pouze v takovém případě by měla být rámcová dohoda využita.

177.     Takový výklad však ze zákona nevyplývá.

178.     Úřad opakuje, že jak bylo dovozeno výše, použití odkazů na konkrétní dodavatele nebo výrobky, které mohou tyto dodavatele či výrobky zvýhodnit nebo znevýhodnit, je podle § 89 odst. 5 zákona možné pouze v případě, kdy je to řádně odůvodněno předmětem veřejné zakázky, a to prostřednictvím prokazatelných důvodů existujících v době přistoupení k aplikaci této výjimky. Rovněž v případě zadávání formou rámcové dohody je třeba při použití takových odkazů prokázat odůvodněnost jejich použití prostřednictvím relevantních skutečností, a to již k okamžiku jejich použití, tj. k okamžiku zahájení zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody. Na uvedenou povinnost nemůže mít žádný vliv to, že zadávání rámcové dohody probíhá ve dvou fázích. Výklad zadavatele by totiž fakticky znamenal možnost, aby zadavatel přistoupil k aplikaci výjimky dle § 89 zákona pouze „pro jistotu“ na základě obecného předpokladu, že v budoucnu mohou nějaké důvody pro použití odkazů nastat a že konkrétní odůvodnění bude v takovém případě „vytvořeno“ později. Takový postup však zákon neumožňuje.

179.     Ze zákona naopak jednoznačně plyne, že i v zadávacím řízení, jehož účelem má být uzavření rámcové dohody, je nutno postupovat plně v souladu s § 89 odst. 5 zákona. Tedy pokud při vymezení předmětu zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody dojde k použití odkazů, jež mohou zvýhodnit či znevýhodnit určité dodavatele či výrobky, je třeba mít postaveno prostřednictvím relevantních skutečností najisto odůvodněnost jejich použití, a to již v okamžiku zahájení daného zadávacího řízení, jehož účelem je uzavření rámcové dohody. Pokud tedy zákon i rozhodovací praxe podmiňují možnost aplikace odkazů v zadávacích podmínkách konkrétním odůvodněním konkrétní potřeby ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (rámcové dohody), nemůže na tom nic změnit ani jistá míra obecnosti rámcové dohody[14].

180.     Úřad v této souvislosti dále připomíná, že zákon obecně použití odkazů na konkrétní výrobky či jejich výrobce dle § 89 odst. 5 zákona připouští jako výjimku, a to striktně pouze v situacích, kdy je to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky, přičemž tato výjimka by již ze své podstaty měla dopadat pouze na skutečně výjimečné (konkrétní) situace, kdy bude zadavatel schopen použití odkazu právě specifiky poptávaného předmětu plnění odůvodnit. Fakticky by mělo o jít o situace, kdy zadavatel nezpochybnitelně prokáže, že neexistuje jiná možnost než poptávat produkt konkrétní značky. Dle Úřadu však daná výjimka nemůže dopadat na situace, kdy není v době aplikace odkazu prokázáno, že jiné řešení skutečně neexistuje, a kdy zadavatel použitím odkazu pouze vytváří otevřený rámec pro jakékoliv libovolné, byť v budoucnu odůvodněné využití rámcové dohody anebo její případné nevyužití. V daném případě však zadavatel postupoval právě takto.

181.     Na základě popsaných okolností tak Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel nepředložil Úřadu žádné skutečnosti prokazující, že použití odkazů na produkty společnosti Cisco Systems bylo odůvodněno předmětem rámcové dohody. Úřad tak má za to, že zadavatel neprokázal, že pro zvýhodnění dodavatelů produktů Cisco byly splněny podmínky stanovené v § 89 odst. 5 zákona, přičemž toto zvýhodnění zároveň vedlo k omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu.

182.     Nelze tedy dojít k jinému závěru, než že použití odkazů na produkty Cisco v rámci zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody řádně odůvodněno dle požadavků zákona nebylo, ačkoliv, jak bylo podrobně rozebráno výše, odůvodněno již v době zahájení tohoto zadávacího řízení být mělo. Z uvedeného důvodu tak nelze považovat postup zadavatele při vymezení předmětu rámcové dohody za odpovídající požadavkům zákona vyplývající z jeho ustanovení § 89 odst. 5.

183.     Úřad tedy dovodil, že při zadávání rámcové dohody v rámci centralizovaného zadávání měl zadavatel použití odkazů na produkty společnosti Cisco Systems odůvodnit již v době zahájení zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody, a nemůže tedy být dostačující řešit odůvodněnost použití těchto odkazů až při zahájení zadávacích postupů na realizaci prováděcích veřejných zakázek, jak tvrdí zadavatel. Úřad v této souvislosti dále zdůrazňuje, že výklad zadavatele by ani nemohl obstát, neboť při připuštění možnosti posuzovat odůvodněnost použití odkazů až v rámci prováděcích veřejných zakázek by nemohl být naplněn základní účel zákona vyjádřený v ustanovení § 89 odst. 5 zákona, tj. aby bylo zajištěno, že k používání odkazů na konkrétní výrobky či výrobce bude přistupováno výhradně v odůvodněných případech, a rovněž aby proti případné  neoprávněné aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona existovala možnost řádné obrany (proti postupu zadavatele).

• ke kontrolním mechanismům pro využití rámcové dohody jen při splnění podmínek dle § 89 odst. 5 zákona

184.     Zadavatel se dovolává toho, že šetřené zadávací řízení je realizováno pouze za účelem uzavření rámcové dohody, na jejímž základě budou teprve následně zadávány realizační veřejné zakázky, a to dle konkrétních budoucích potřeb konkrétních pověřujících zadavatelů. Svůj postup zadavatel obhajuje tím, že vytvořil kontrolní mechanismy pro zajištění toho, že pověřující zadavatelé budou nakupovat Cisco produkty prostřednictvím rámcové dohody pouze tehdy, pokud k tomu na jejich straně v konkrétním případě bude existovat odůvodněná potřeba. Zadavatel tvrdí, že bude prováděna kontrola oprávněnosti využití rámcové dohody u každé dílčí veřejné zakázky, a pakliže nebudou splněny podmínky pro nákup Cisco produktů, je zajištěno, že nebude rámcová dohoda použita.

185.     Úřad má však za to, že v daném případě není dostatečně zaručeno, že pověřující zadavatelé využijí rámcovou dohodu pouze v případě existence oprávněné potřeby nakoupit právě produkty Cisco.

186.     Ze smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál, kterou má Úřad jako jedinou k dispozici, vyplývá v této otázce následující.

187.     Dle čl. 1.4 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „v případě, že pověřující zadavatel hodlá zadávat dílčí veřejné zakázky na základě Rámcové dohody za účelem dle bodu D) písm. iv.) Preambule této Smlouvy prostřednictvím Centrálního zadavatele (…), zavazuje se předložit Centrálnímu zadavateli nejpozději 10 pracovních dnů před zahájením zadávacího řízení na dílčí veřejnou zakázku dle Rámcové smlouvy také odborné posouzení, z něhož bude vyplývat kladná odpověď na otázku, zda existují technické, popř. jiné důvody pro nutnost pořízení konkrétních produktů Cisco Systems za současné nemožnosti jejich nahrazení obdobným produktem jiných výrobců. V případě, kdy Pověřující či Centrální zadavatel na základě Rámcové dohody zadávají dílčí veřejné zakázky dle bodu D) písm. iv.) Preambule této Smlouvy svým jménem a na svůj účet (…), jsou sami povinni a odpovídají za naplnění podmínky existence technických, popř. jiných důvodů pro nutnosti pořízení konkrétních produktů Cisco Systems za současné nemožnosti jejich nahrazení obdobným produktem jiných výrobců“.

188.     Dle čl. 1.6 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „dílčí veřejná zakázka na pořízení předmětu plnění (…) může být Pověřujícím zadavatelem či na účet Pověřujícího zadavatele na základě a postupem dle Rámcové dohody zadána pouze v rozsahu, v jakém bylo vůči Centrálnímu zadavateli prokázáno splnění podmínek dle bodu D) písm. iv.) Preambule této Smlouvy“.

189.     Dle čl. 5.2 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „pověřující zadavatel odpovídá za dodržení Zákona, pokud samostatně realizuje dílčí zadávání veřejné zakázky. Centrální zadavatel neodpovídá za vymezení předmětu Dílčího zadávání veřejné zakázky dle této Smlouvy“.

190.     Dle čl. 5.3 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „Centrální zadavatel rovněž neodpovídá za nekoordinovaný nákup produktů společnosti Cisco Systems Pověřujícím zadavatelem v rozporu se Zákonem“.

191.     Dle čl. 5.5 smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál „Pověřující zadavatel nese plnou odpovědnost za pravdivost prohlášení dle bodu D) Preambule této Smlouvy (…) a v plném rozsahu odpovídá za naplnění podmínek pro využití výjimky dle § 89 odst. 5 ZZVZ“.

192.     Pro situaci, kdy bude prováděcí veřejnou zakázku na pořízení HW produktů z důvodu upgrade, údržby či rozšíření stávajícího infrastrukturního řešení pro pověřujícího zadavatele zadávat centrální zadavatel, tedy bylo ve smlouvě o centralizovaném zadávání sjednáno, že pověřující zadavatel musí centrálnímu zadavateli předložit odborné posouzení, které bude potvrzovat, že existují důvody pro pořízení Cisco produktů a že nemohou být pořízeny produkty jiné značky. Takový nákup pak může být dle citované smlouvy centrálním zadavatelem realizován pouze v rozsahu, v jakém mu byla oprávněnost tohoto nákupu prokázána.

193.     Avšak pro situaci, kdy prováděcí veřejnou zakázku na pořízení HW produktů z důvodu upgrade, údržby či rozšíření stávajícího infrastrukturního řešení si bude pro sebe realizovat sám pověřující zadavatel anebo sám pro sebe centrální zadavatel, bylo ve smlouvě o centralizovaném zadávání sjednáno, že tito sami odpovídají za naplnění podmínek pro nákup produktů Cisco. Daná smlouva sice obsahuje ujednání, že takový nákup může být pověřujícím zadavatelem realizován pouze v rozsahu, v jakém byla centrálnímu zadavateli prokázána oprávněnost takového nákupu, nicméně zároveň tato smlouva pověřujícímu zadavateli neukládá povinnost prokázat centrálnímu zadavateli odborné posouzení prokazující existenci důvodů pro pořízení Cisco produktů.

194.     Navíc, v případě minitendru na nákup SW produktů dle zjištění Úřadu ze smlouvy o centralizovaném zadávání nevyplývá povinnost pověřujícího zadavatele dokládat centrálnímu zadavateli mimo předložený dotazník žádné odůvodnění pořízení produktů Cisco, a to ani v případě, kdy má tento nákup být realizován prostřednictvím centrálního zadavatele.

195.     Smlouva o centralizovaném zadávání přitom obsahuje ujednání, že pověřující zadavatel v plném rozsahu odpovídá za naplnění podmínek pro využití výjimky dle § 89 odst. 5 zákona a pakliže pověřující zadavatel samostatně realizuje minitendr, neodpovídá centrální zadavatel za vymezení jeho předmětu. Stejně tak dle dané smlouvy centrální zadavatel neodpovídá za nákup produktů Cisco v rozporu se zákonem. 

196.     Úřad nepřehlédl, že alespoň ve vzoru rámcové dohody zadavatel omezil možnost použít rámcovou dohodu pouze na situace, kdy budou naplněny zadavatelem vymezené obecné důvody pro poptávku po produktech Cisco, nejen pro nákup HW, nýbrž i pro nákup SW. Nicméně má-li být rámcová dohoda uzavřena mezi centrálním zadavatelem a vybranými dodavateli, nemohou povinnosti v ní sjednané dopadat na subjekty, které účastníkem rámcové dohody nejsou, tj. na pověřující zadavatele.

197.     Úřad rovněž uvádí, že ze smlouvy s pověřujícím zadavatelem město Bruntál lze dovodit, že pro zařazení do seznamu pověřujících zadavatelů, a tedy pro možnost připojení k rámcové dohodě (a tedy pro možnost realizování nákupů Cisco produktů na jejím základě), postačovala kladná odpověď u jednoho (jakéhokoliv) produktu Cisco, tj. postačovalo to, aby pověřující zadavatel již měl ve své infrastruktuře jeden (jakýkoliv) produkt (bez ohledu na jeho věcnou či finanční významnost v dané infrastruktuře) a potvrdil (nezávazný) předpoklad jeho budoucího odběru. Dle zjištění Úřadu však smlouva o centralizovaném zadávání neobsahuje žádné omezení, že by pověřující zadavatel nemohl realizovat i nákupy jiných SW produktů, než které v dotazníku označil jako aktuálně zařazené v jeho infrastruktuře s předpokladem jejich dalšího pořízení.

198.     Z popsaných skutečností tedy dle Úřadu vyplývá, že mohou nastat situace, kdy bude zcela mimo kontrolu zadavatele (či kohokoliv jiného), jakým způsobem bude rámcová dohoda využívána, resp. bude zcela mimo kontrolu, zda na straně pověřujícího zadavatele existuje odůvodněná potřeba (a v jakém rozsahu) poptávat výhradně produkty Cisco.

199.     Uvedené dle přesvědčení Úřadu prokazuje, že mohou nastat situace, kdy nebude prokázáno splnění podmínek pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona nejen v zadávacím řízení za účelem uzavření rámcové dohody, ale splnění těchto podmínek nebude ani odůvodněno alespoň v rámci minitendrů, jímž zadavatel zaštiťuje svůj postup.

200.     Úřad zdůrazňuje, že není jeho úmyslem předjímat nezákonný postup pověřujících zadavatelů ani samotného centrálního zadavatele. Účelem této části argumentace Úřadu je toliko dokreslení toho, že i pokud by Úřad akceptoval výklad zadavatele (že postačuje u rámcové dohody odůvodnit užití přímých odkazů až v rámci minitendrů, pokud jsou zajištěny kontrolní mechanismy proti neoprávněnému využití rámcové dohody), nemohl by obstát ani argument zadavatele, že nastavil dostatečné garance proto, aby rámcová dohoda byla pro realizaci minitendrů využívána výhradně při splnění podmínek dle § 89 odst. 5 zákona. Z uvedeného totiž vyplývá, že není zaručeno, že by prováděcí veřejná zakázka na nákup produktů Cisco nemohla být realizována i bez řádného odůvodnění potřeby nákupu právě těchto produktů, a to mimo veškerou kontrolu centrálního zadavatele či kohokoliv jiného. Jak již však Úřad zdůvodnil podrobně výše, bez splnění podmínek dle § 89 odst. 5 zákona při vymezení předmětu rámcové dohody by nemohl mít jakýkoliv způsob nastavení kontrolních mechanismů proti neoprávněnému využití rámcové dohody při realizaci minitendrů na posouzení zákonnosti šetřeného postupu zadavatele žádný vliv.

• k možnosti obrany proti postupu zadavatele

201.     Je tedy zároveň zřejmé, že při výkladu zadavatele zvolený model fakticky vylučuje možnost řádné obrany proti případnému neoprávněnému využití rámcové dohody pro realizaci dílčích veřejných zakázek, tedy v případě, kdy poptávka pro produktech společnosti Cisco Systems není řádně odůvodněna. Jak vyplývá ze zadávací dokumentace, písemná výzva účastníkům rámcové dohody k podání nabídek na poskytnutí dílčích plnění jim bude ze strany centrálního zadavatele či pověřujících zadavatelů doručována pouze prostřednictvím elektronického nástroje NEN. Uvedená výzva tedy bude doručena adresně pouze účastníkům rámcové dohody a nedojde k jejímu zveřejnění ve formě a na místě, kde standardně dochází k oznámení zahájení běžných zadávacích řízení. Zákon totiž předpokládá v § 219 odst. 2 pouze povinnost uveřejnit uzavřené smlouvy na veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody. Z uvedeného je zřejmé, že mimo účastníků rámcové dohody se nikdo další o zahájení zadávacího řízení za účelem uzavření smlouvy na realizační veřejnou zakázku nemusí dozvědět. Již uvedená skutečnost tedy fakticky znemožňuje případnou možnost napadnout nezákonnost použití rámcové dohody pro konkrétní nákup Cisco produktů.

202.     Proti případné nezákonnosti využití rámcové dohody pro prováděcí veřejnou zakázku tak budou mít možnost brojit pouze účastníci rámcové dohody, kteří o jejím zahájení budou informováni, u nichž však lze stěží (s ohledem na to, že jde o dodavatele produktů Cisco) předpokládat, že by jim poptávka po produktech právě této značky vadila.

203.     Osoby odlišné od účastníků rámcové dohody tak mají pouze možnost napadnout zveřejněnou (tj. již uzavřenou) smlouvu na realizační veřejnou zakázku, a to formou podání buď podnětu k Úřadu (když však v takovém případě by mohla pouze být ve správním řízení zahájeném z moci úřední uložena pokuta za spáchání přestupku, a tedy by již nemohlo by být zabráněno v jejím plnění), anebo formou podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy (kde by sice bylo možné uložit jako nápravné opatření uložení zákazu plnění dané realizační smlouvy, ale to pouze při specifickém postupu zadavatele – viz § 254 odst. 1 písm. d) zákona – což není zcela přiléhavá situace pro posuzované okolnosti postupu zadavatele, přičemž i tak by v mezidobí již plnění z této smlouvy mohlo být plně dokončeno). S ohledem na výše popsané je jasné, že dodavatelé nemají reálnou možnost se aktivně bránit v dalších fázích takového postupu, který je řešen ve zde posuzovaném případě. Možnost nápravy a reálného využití části třinácté zákona je tak právě ve fázi postupu centrálního zadavatele, který zahájil kroky k zadání rámcové smlouvy o určitých vytyčených parametrech, v tomto případě zaměřených na nákup produktů konkrétního výrobce.

204.     Z uvedeného je tak zřejmé, že argument zadavatele, že zákon dává možnost obrany i při realizaci dílčích veřejných zakázek, nemůže obstát, neboť jednotlivé minitendry jsou již fakticky účinným způsobem (tj. způsobem umožňujícím zabránit případnému nezákonnému uzavření smlouvy na prováděcí veřejnou zakázku) nepřezkoumatelné a v zásadě je vyloučena jakákoliv účinná obrana.

Závěr

205.     Úřad znovu opakuje, že si uvědomuje výhody CNS a neupírá zadavateli jeho právo poptávat určitá plnění prostřednictvím jím zvoleného modelu, tj. v rámci centrálního zadávání a na základě rámcové dohody. Nicméně při volbě tohoto modelu je zároveň nutné zvážit, zda je v jeho rámci možné postupovat zcela v souladu se zákonem, resp. je třeba daný model nastavit tak, aby reflektoval pravidla stanovená zákonem.

206.     Úřad podotýká, že je třeba vzít v úvahu již to, jaké plnění a pro jakou kategorii zadavatelů centrální zadavatel poptává. Úřad zastává stanovisko, že v rámci centrálního zadávání je vhodné poptávat plnění spíše takového charakteru, které umožňuje jeho univerzální využití a zdůvodnění ve vztahu k jakémukoliv z pověřujících zadavatelů, jejichž potřeby mohou být zdůvodnitelné objektivně shodnými skutečnostmi (potřebami). Jako příklad lze uvést centrální nákup papíru do tiskáren pověřujících zadavatelů, v jehož případě lze bez dalšího předpokládat zdůvodnění identickým způsobem pro všechny zadavatele[15]. V případě IT je totiž skutečně otázkou, zda (a jakým způsobem) může být centrální zadavatel schopen zdůvodnit pro všechny z hlediska infrastruktury a síťového vybavení pravděpodobně velmi různorodé typy pověřujících zadavatelů potřebu shodných typů produktů. Je tedy otázkou, zda je možné z hlediska zákonných pravidel realizovat pro všechny pověřující zadavatele jedno zadávací řízení, a to právě ve formě rámcové dohody.

207.     Rovněž Úřad opakuje, že při centralizovaném zadávání nese centrální zadavatel veškerou odpovědnost za dodržení zákona. Pakliže centrální zadavatel zvolí pro centralizované zadávání rámcovou dohodu, je povinen zohlednit i to, že i na zadávací řízení realizované za účelem uzavření rámcové dohody dopadá povinnost postupovat dle § 89 odst. 5 zákona, tj. při použití odkazů na konkrétní výrobce či výrobky při vymezení předmětu rámcové dohody je nutné odůvodnit jejich použití již v okamžiku zahájení takového zadávacího řízení. Centrální zadavatel tedy musí důsledně zvážit, zda je dodržení tohoto pravidla v jeho možnostech, a pokud to možné není, od využití tohoto modelu ustoupit.

208.     Je totiž třeba mít na paměti, že platí „zákaz zneužívat rámcové dohody nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval“[16].

209.     Nad rámec uvedeného Úřad uvádí, že si je vědom toho, že předmětem vedeného správního řízení je posouzení zákonnosti aplikace odkazu na produkty Cisco a nikoliv posouzení zákonnosti vymezení samotného předmětu řešené rámcové dohody. Dle Úřadu by však zadavatel měl zvážit již to, zda (pakliže pouze odkázal na ceník výrobce Cisco Systems) vymezil předmět plnění řešené rámcové dohody dostatečně konkrétně, jednoznačně a určitě, tj. způsobem vyhovujícím zákonu[17].

210.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad uzavírá, že plně respektuje právo zadavatele zvolit si způsob zadávání veřejných zakázek dle jeho preferencí při snaze zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, avšak v situaci, kdy postupem zadavatele nelze zajistit, že nedojde k narušení hospodářské soutěže, tj. v daném případě při použití odkazů na konkrétní výrobce či výrobky, aniž by bylo možné garantovat naplnění požadavků vyplývajících z § 89 odst. 5 zákona, resp. aniž by bylo možné zajistit řádnou ochranu hospodářské soutěže, naráží zvolený model na limity zákona a nelze jej použít.

211.     Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení

212.     Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

213.     Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rámci šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem.

214.     V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

215.     Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

216.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

217.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

218.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

219.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít rámcovou dohodu, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

220.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

221.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

222.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000802.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2. HEWLETT-PACKARD s.r.o., Za Brumlovkou 1559/5, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj

---

[1] např. viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 105/2016-68 ze dne 26. 9. 2018

[2] viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0187/2017/VZ-01526/2018/322/AHo ze dne 17. 1. 2018

[3] viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018

[4] viz např. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0640/2023/VZ, č. j. ÚOHS-45019/2023/500, ze dne 13. 11. 2023

[5] viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 51/2007-134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010

[6] viz Flaškár, Martin; Harnach, Jiří; Janoušek, Martin; Měkota, Jan; Podešva, Vilém; Sommer, Lukáš; Votrubec, Jiří. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]

[7] viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011

[8] viz https://www.cisco.com/c/en/us/about.html

[9] viz ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek:

Komentář. [Systém C. H. Beck]

[10] viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0137/2011/VZ-13335/2011/520/DŘí ze dne 6. 12. 2011 – byť se dané rozhodnutí vztahuje k dřívější zákonné úpravě, na jeho použitelnosti i pro stávající právní úpravu se ničeho nezměnilo.

[11] viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0089/2024 

[12] https://locatr.cloudapps.cisco.com/WWChannels/LOCATR/pf/index.jsp#/

[13] viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0037/2019/VZ-06365/2019/531/VNe ze dne 4. 3. 2019

[14] viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0089/2024

[15] viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0037/2019/VZ-06365/2019/531/VNe ze dne 4. 3. 2019

[16] viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-23/20 ze dne 17. 6. 2021, Simonsen & Weel A/S v. Region Nordjylland og Region Syddanmark

[17] viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0089/2024/VZ