číslo jednací: 3R001/01-Ku

• Instance: II.
• Věc: Mechanizovaný sběr psích exkrementů, vývoz speciálních košů na psí exkrementy, úklid psího záchodku a úklid černých skládek - jako doplňkové služby
• Účastníci:
  1. MČ Praha 7
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 59 odst. 2 sř - rozhodnutí potvrzeno, rozklad odmítnut
• Rok: 2000
• Datum nabytí právní moci: 20. 2. 2001
• Související rozhodnutí: VZ/S0272/00; 3R001/01-Ku

Č.j.: 3R1/01-Ku       V Brně dne 15.2.2001

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 8.1.2001 podaném Michalem Bohumelem - Ironex, se sídlem Jateční 319, 170 00 Praha 7, práv. zast. Mgr. Tomášem Lázničkou, advokátem Advokátní kanceláře Láznička & Červenka, se sídlem Kozí 918/1, 110 00 Praha 1 - Staré Město, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 272-R/00-1562/140/OŠ ze dne 18.12.2000, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Městská část Praha 7, zast. starostou, se sídlem nábř. kpt. Jaroše 7/1000, 170 05 Praha 7, v obchodní veřejné soutěži "na provádění úklidu chodníků včetně přilehlého pásu vozovky v rozsahu 311 000 m² na území MČ Praha 7; mechanizovaný sběr psích exkrementů, vývoz speciálních košů na psí exkrementy, úklid psího záchodku a úklid černých skládek - jako doplňkové služby" vyhlášené dne 10.5.2000 v Obchodním věstníku č. 19/2000 pod zn. 095611-19/00 podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:

Napadené rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 272-R/00-1562/140/OŠ ze dne 18.12.2000

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m .

O d ů v o d n ě n í

Městská část Praha 7, zast. starostou, se sídlem nábř. kpt. Jaroše 7/1000, 170 05 Praha 7 (dále jen "zadavatel"), vyhlásil dne 10.5.2000 v Obchodním věstníku č. 19/2000 pod zn. 095611-19/00 podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.a zákona č. 93/1998 Sb. (dále jen "zákon") obchodní veřejní soutěž "na provádění úklidu chodníků včetně přilehlého pásu vozovky v rozsahu 311 000 m² na území MČ Praha 7, mechanizovaný sběr psích exkrementů, vývoz speciálních košů na psí exkrementy, úklid psího záchodku a úklid černých skládek - jako doplňkové služby" (dále jen "soutěž").

Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 15.6.2000 vyplývá, že zadavatel obdržel pět nabídek, z nichž dvě byly z další účasti v soutěži vyřazeny.

Komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen "komise"), který zasedala dne 14.7.2000 tedy hodnotila tři nabídky a po provedeném posouzení a hodnocení doporučila následující pořadí nabídek:

1. Michal Bohumel - Ironex - nabídková cena 12 028 372,- Kč,

2. CDV služby, s.r.o. - nabídková cena 13 505 517,65 Kč,

3. MI.KA.PA spol. s r.o. - nabídková cena 14 977 279,80 Kč,

Zadavatel se s tímto doporučením komise ztotožnil a své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky č.j. OŽP/211/2000/Pec ze dne 26.7.2000, následně schválené Obvodní radou MČ Praha 7, zaslal všem hodnoceným uchazečům.

Proti tomuto rozhodnutí podala společnost MI.KA.PA spol. s r.o., se sídlem U vozovny 1, 100 00 Praha 10 (dále jen "MIKAPA") dne 2.8.2000 námitky, kterým zadavatel po jejich přezkoumání rozhodnutím ze dne 11.8.2000 pod č.j. 998/KS vyhověl s tím, že námitka je oprávněná, a proto činí opatření k nápravě tím, že pozastavuje výkon Usnesení Obvodní rady m.č. Praha 7 č. 0685/00-OR ze dne 25.7.2000 a věc předkládá k rozhodnutí nejbližšímu zasedání Obvodního zastupitelstva Městské části Praha 7. Dále zadavatel v citovaném rozhodnutí konstatoval, že soutěž nebyla vyhlášena v souladu se zákonem a dospěl k závěru, že vzhledem k pochybením učiněným při vyhlášení soutěže i v jejím průběhu, a z důvodu, že žádná z nabídek nesplňuje podmínky soutěže, není jiného východiska než v souladu s vyhlášenými podmínkami obchodní veřejnou soutěž zrušit. Zadavatel tak učinil Usnesením Obvodní rady m.č. Praha 7 č. 0988/00-OR ze dne 3.10.2000. Obvodní rada městské části Praha 7 změnila Usnesení Obvodní rady m.č. Praha 7 č. 0685/00-OR ze dne 25.7.2000 a pod bodem III obchodní veřejnou soutěž zrušila.

Dne 4.10.2000 dopisem č.j. OŽP/282/2000-O/Ho zadavatel rozeslal všem uchazečům oznámení o zrušení soutěže. Dne 6.10.2000 Michal Bohumel - Ironex, se sídlem Jateční 319, 170 00 Praha 7, práv. zast. Mgr. Tomášem Lázničkou, advokátem Advokátní kanceláře Láznička & Červenka, se sídlem Kozí 918/1, 110 Praha 1 - Staré Město (dále jen "uchazeč") zaslal zadavateli dopis "Žádost o postoupení podkladů", který zadavatel obdržel dne 10.10.2000 a dne 18.10.2000 uchazeč zaslal zadavateli "URGENCI a žádost o postoupení podkladů", námitky proti úkonům zadavatele v soutěži a návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "ÚOHS") i zadavateli. Uvedený návrh obdržel ÚOHS dne 18.10.2000 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 2 zákona zahájeno správní řízení, jehož účastníky podle § 58 zákona jsou zadavatel a uchazeč.

Po posouzení a prošetření případu vydal ÚOHS dne 18.12.2000 pod č.j. S 272-R/00-1562/140/OŠ rozhodnutí, kterým návrh uchazeče podle § 57 odst. 2 zákona zamítl s tím, že uchazeč nedodržel zákonný postup při podání návrhu.

Své rozhodnutí ÚOHS odůvodnil zejména tím, že z předložené dokumentace vyplývá, že uchazeč zaslal zadavateli dne 6.10.2000 dopis "Žádost o postoupení podkladů", který zadavatel obdržel dne 10.10.2000. Na tento dopis zadavatel nereagoval, a proto dne 18.10.2000 zaslal uchazeč zadavateli urgenci a žádost o postoupení podkladů, námitky proti úkonu zadavatele obchodní veřejné soutěže a návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele ÚOHS i zadavateli. Tím, že uchazeč zaslal dne 18.10.2000 zadavateli námitky a současně i návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen "návrh") nedodržel zákonný postup při podání návrhu. Uchazeč může podat návrh až po obdržení rozhodnutí zadavatele o námitkách. Dále ÚOHS zjistil, že námitky i návrh uchazeče ze dne 18.10.2000 směřují proti zrušení soutěže.

Ve smyslu § 54 písm. c) zákona námitky nejsou přípustné proti rozhodnutí zadavatele o odmítnutí všech nabídek, popřípadě proti rozhodnutí o zrušení zadání veřejné zakázky, pokud si to vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky. Zadavatel na námitky uchazeče odpověděl dopisem ze dne 24.10.2000, kde mu tuto skutečnost sdělil. Tento dopis není rozhodnutím o námitkách, protože neobsahuje ani poučení o možnosti odvolání.

V rozhodnutí ÚOHS také zohlednil nabytí účinnosti jednotlivých novel zákona o zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti pak poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 A 5/99 ze dne 4.11.1999 (poslední odstavec na str. 8), z něhož vyplývá, že závazný postup zadavatelů musí být vždy posuzován podle zákona o zadávání veřejných zakázek, účinného v době jejich zadání, avšak řízení před ÚOHS musí být posuzováno vždy podle předpisů platných v době rozhodování, neboť hlava III a IV části čtvrté zákona má charakter zvláštního procesního předpisu, kterým se ÚOHS řídí, a na nějž přechodná ustanovení novelizací nedopadají.

Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč v zákonné lhůtě rozklad, v němž zejména uvádí, že:

• ÚOHS konstatuje v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že návrh uchazeče byl podán před doručením rozhodnutí o podaných námitkách, a proto tento návrh zamítl pro nedodržení zákonného postupu při podání uvedeného návrhu. Ustanovení § 57 odst. 1 zákona sice stanoví, že návrh lze podat u orgánu dohledu poté, co bylo rozhodnuto o námitkách zadavatelem, nestanoví však pro porušení této povinnosti žádné sankce. Navíc tento zákon výslovně a taxativně vymezuje v jakých případech lze návrh uchazeče na přezkoumání rozhodnutí zadavatele zamítnout (§ 57 odst. 2 zákona, poslední věta vztahující se ovšem pouze na náležitosti uvedené v tomto odstavci a § 60 zákona pro případ, že zákon nebyl porušen), nelze tedy zamítnout návrh z jiného, než zákonem stanoveného důvodu, jak to je u tímto rozkladem napadeného rozhodnutí.

• Přesto, že byl ÚOHS několikrát upozorněn, že zadavatel jako orgán příslušný rozhodnout o podaných námitkách nečiní žádné kroky směřující k rozhodnutí v zahájeném "správním řízení o námitkách" proti úkonu zadavatele podaných dne 18.10.2000 a dokonce sám v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatuje, že zadavatel o těchto námitkách dosud nerozhodl, nepostupoval ÚOHS v souladu s ustanovením § 50 zák. č. 71/1967 Sb., když sám ve věci nerozhodl. V rozporu se zákonem zamítl návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele směřující mimo jiné i k odstranění této nečinnosti ze strany zadavatele. Je třeba konstatovat, že za situace, kdy si ÚOHS byl vědom, že zadavatel nedodržel lhůtu pro rozhodnutí o podaných námitkách (toto jeho povědomí vyplývá minimálně z odůvodnění napadeného rozhodnutí) měl o podaných námitkách rozhodnout v souladu s ustanovením § 50 zák. č. 71/1967 Sb. sám, a to i bez návrhu.

• Podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele je prakticky jedinou možností k dosažení zákonného rozhodnutí za situace, kdy zadavatel odmítá rozhodnout o podaných námitkách. Zadavatel pouze svým přípisem ze dne 24.10.2000 sděluje, že považuje podané námitky za nepřípustné a věc dále neřeší. I pokud by námitky skutečně byly nepřípustné, je jeho povinností o nich rozhodnout a umožnit tak navrhovateli postupovat cestou opravných prostředků vzhledem k tomu, že ustanovení § 56 odst. 3 zákona taxativně vymezuje, kdy se o námitkách nerozhoduje (pouze o opožděných námitkách). I tuto možnost však ÚOHS svým nesprávným rozhodnutím upírá a to i přesto, že je mu tato situace známa (podrobněji ji rozebírá v odůvodnění svého rozhodnutí).

• Opakovaně navrhovatel upozorňuje na porušení ustanovení § 66 odst. 2 zákona, když zadavatel veřejnou soutěž zrušil až po svém rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Tímto porušením zákona ze strany zadavatele se Úřad i přes opakovaná upozornění (zejména oznámením protizákonného postupu zadavatele ze dne 26.10.2000) vůbec nezabýval a nezmiňuje se o něm ani v odůvodnění svého rozhodnutí, když jinak podrobně hodnotí skutkový stav i došlá podání. Dokonce v závěru odůvodnění v naprostém rozporu s ustanovením § 57 odst. 1 zákona konstatuje, že neshledal důvody pro zahájení správního řízení.

• Uvedené nedostatky napadeného rozhodnutí a řízení tomuto rozhodnutí předcházejícího však zdaleka nejsou nedostatky jedinými. ÚOHS např. zahájil správní řízení o podaném návrhu (viz Oznámení o zahájení ze dne 6.11.2000), aby následně ve svém stanovisku ze dne 4.12.2000 oznámil, že se zmýlil a správní řízení zahájeno nebylo. Mimo to z tohoto stanoviska vyplynulo, že se ÚOHS zabýval dosavadními podáními pouze velmi povrchně, jednotlivá podání hrubým způsobem zaměňuje a dokonce jim vyčítá nedostatky, kterými tato podání zcela jednoznačně netrpí (viz ve spise založená Odpověď navrhovatele na stanovisko sepsaná dne 12.12.2000). Teprve v důsledku podané stížnosti na dosavadní postup vydal ÚOHS napadené rozhodnutí, které formálně splňuje požadavky stanovené správním řádem.

• V rozporu se zákonným postupem je patrně i chování ÚOHS, když tento opakovaně hodnotí průběh řízení a dokonce předjímá rozhodnutí ještě před jeho vydáním (viz stanovisko ÚOHS ze dne 4.12.2000 a dále stanovisko vydané k dotazu zadavatele ze dne 8.9.2000).

Závěrem rozkladu uchazeč navrhuje předsedovi ÚOHS změnu napadeného rozhodnutí takto:

"I. Rozhodnutím zadavatele ve formě rozhodnutí Obvodní rady městské části Praha 7 ze dne 3.10.2000, jímž byla obchodní veřejná soutěž zrušena a změnou rozhodnutí vysloven nesouhlas s výběrem nabídky navrhovatele byl porušen zákon a toto rozhodnutí zadavatele se ruší.

II. Zadavateli se ukládá provést nápravu tím, že uzavře příslušnou mandátní smlouvu s navrhovatelem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější.".

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:

ÚOHS tím, že návrh uchazeče podle § 57 odst. 2 zákona zamítl, rozhodl správně a v souladu se zákonem.

K jednotlivým námitkám rozkladu pak uvádím, že jsem si ze spisové dokumentace ověřil, že uchazeč zaslal zadavateli dne 6.10.2000 dopis "Žádost o postoupení podkladů", který zadavatel obdržel dne 10.10.2000. Na tento dopis zadavatel nereagoval, a proto dne 18.10.2000 zaslal uchazeč zadavateli "URGENCI a žádost o postoupení podkladů", námitky proti úkonu zadavatele obchodní veřejné soutěže a návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele ÚOHS i zadavateli. Jak námitky uchazeče, tak i návrh uchazeče ze dne 18.10.2000 směřují proti zrušení obchodní veřejné soutěže. Nemohu souhlasit s názorem, které uchazeč uvedl v rozkladu, že zákon nestanoví žádné sankce za porušení povinnosti zadavatele rozhodnout o námitkách. ÚOHS může na základě podnětu uchazeče zahájit z vlastního podnětu např. správní řízení o udělení pokuty.

K tomu dále uvádím, že námitky uchazeče byly podány proti oznámení zadavatele ze dne 4.10.2000 o zrušení soutěže. V tomto oznámení zadavatel sdělil, že Obvodní rada městské části Praha 7 svým usnesením č. 0988/00-OR ze dne 3.10.2000 a v souladu s uveřejněnými podmínkami, zrušila soutěž. Toto oznámení podepsala vedoucí odboru životního prostředí Ing. Hana Horská. Jak jsem si ověřil z vyhlášení soutěže v Obchodním věstníku, zadavatel si zrušení soutěže ve vyhlášených podmínkách vyhradil. Už z výše uvedeného vyplývá, že podle 54 písm. c) zákona proti takovému rozhodnutí zadavatele nejsou námitky přípustné a zadavatel tudíž nebyl povinen o námitkách rozhodnout. Nemohlo tedy jít o jeho nečinnost a námitky rozkladu o porušení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) jsou bezpředmětné, poněvadž úkony zadavatele, včetně jeho rozhodnutí o námitkách není rozhodováním ve správním řízení, a proto při nečinnosti zadavatele nepřichází v úvahu použití § 50 správního řádu s možností, aby o námitkách rozhodl orgánu dohledu tak, jak uchazeč namítá v rozkladu. Správní řízení je zahájeno až dnem, kdy ÚOHS obdrží od uchazeče návrh na přezkoumání zadavatele. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 57 odst. 1 zákona. Na úkony zadavatele se tedy správní řád nevztahuje, tedy ani na jeho rozhodování o podaných námitkách. Zadavatel tudíž ani nemohl správní řád porušit.

Pokud uchazeč nesouhlasí s některým úkonem zadavatele může podat námitky ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 a odst. 2 zákona. Dle tohoto ustanovení může uchazeč, popřípadě účastník předkvalifikačního řízení vznést, pokud to zákon nevylučuje, proti jednotlivým úkonům zadavatele učiněným v průběhu obchodní veřejné soutěže a proti úkonům zadavatele při zadání veřejné zakázky postupy uvedenými v § 49 zákona námitky z důvodu, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona. Námitky nemůže podat uchazeč, který byl z účasti na veřejné zakázce vyloučen s výjimkou námitek proti rozhodnutí o jeho vyloučení. Zákon však vylučuje, aby proti rozhodnutí zadavatele o zrušení soutěže mohl uchazeč podat námitky. Tato skutečnost vyplývá nepochybně z ustanovení § 54 písm. d) zákona, které stanoví, námitky nejsou mimo jiné přípustné proti rozhodnutí zadavatele o odmítnutí všech nabídek, popřípadě proti rozhodnutí o zrušení soutěže, pokud si to vyhradil v podmínkách soutěže.

Zadavatel na námitky uchazeče ze dne 18.10.2000 odpověděl dopisem ze dne 24.10.2000, kde mu tuto skutečnost sdělil. Tento dopis není rozhodnutím o námitkách, protože mimo jiné neobsahuje např. poučení o možnosti odvolání, není podepsán statutárním orgánem zadavatele a není ani nazván rozhodnutí o námitkách.

Zákon v § 57 odst. 2 zákona předpokládá provedení úkonu zadavatelem, proti němuž je za určitých podmínek možno podat návrh. V daném případě zadavatel oznámil zrušení soutěže a o podaných námitkách proti tomuto oznámení zadavatel nerozhodoval, protože proti rozhodnutí zadavatele o zrušení soutěže, pokud si zadavatel zrušení soutěže vyhradí v podmínkách soutěže, nejsou námitky a následně ani návrh přípustný. Obecně však platí, že o každém návrhu je ÚOHS povinen po zahájení správního řízení rozhodnout, a proto ÚOHS správně uvedený návrh podle § 57 odst. 2 zákona zamítl.

K námitce rozkladu o porušení § 66 odst. 2 zákona zadavatelem upřesňuji, že soutěž byla vyhlášena dne 10.5.2000, tedy za účinnosti zákona o zadávání veřejných zakázek před jeho novelou, která byla provedena zákonem č. 28/2000 Sb. a nabyla účinnosti dne 1.6.2000. Jak vyplývá i z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2A 5/99 ze dne 4.11.1999 a jak správně uvedl ÚOHS v odůvodnění napadeného rozhodnutí, závazný postup zadavatelů a uchazečů musí být vždy posuzován podle zákona o zadávání veřejných zakázek účinného v době jejich zadávání. Avšak řízení před orgánem dohledu musí být posuzováno vždy podle předpisů platných v době rozhodování, neboť hlava III a IV části čtvrté zákone má charakter zvláštního procesního předpisu, kterým se ÚOHS řídí, a nějž přechodná ustanovení novelizací nedopadají. Z uvedeného je tedy nepochybně zřejmé, že ustanovení § 66 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb. (dále jen "zákon po novele") platilo ode dne 1.června 2000, ale soutěž byla zadána před tímto datem. Na postup zadavatele se tedy citované ustanovení ještě nevztahovalo a tato námitka rozkladu je bezpředmětná.

K námitce uchazeče, že ÚOHS porušil zákon tím, že zahájil správní řízení a pak oznámil, že se zmýlil a správní řízení zahájeno nebylo uvádím, že ÚOHS zahájil správní řízení dle zákona, protože v době podání návrhu nebylo zřejmé, že se jednalo o návrh, kterým nebyl dodržen zákonný postup při jeho podání. Jak jsem již uvedl, ÚOHS je povinen o každém návrhu rozhodnout, a proto ve správním řízení rozhodl i o tomto nekvalifikovaném návrhu tak, že ho zamítl.

Naproti tomu námitce, že zadavatel porušil zákon, i když z jiných důvodů, musím přisvědčit. Zadavatel ve svém oznámení o zrušení soutěže vlastně spojil dva úkony. Jednak zrušil své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a jednak soutěž zrušil. Při tom proti rozhodnutí ze dne 11.8.2000 č.j. 998/KC, kterým zadavatel rozhodl o námitkách společnosti MIKAPA proti výběru nejvhodnější nabídky, nedal uchazečům možnost podat návrh na jeho přezkoumání. Tím jim odňal možnost, aby ve smyslu zákona mohli účinně svá práva a zájmy hájit a porušil ustanovení § 56 odst. 3) zákona. Kromě toho toto rozhodnutí měl podle § 56 odst. 1 zákona učinit statutární zástupce zadavatele.

Zadavatel také pochybil, když oznámil zrušení soutěže a své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nezrušil. Tento postup nepřispívá k právní jistotě uchazečů, i vzhledem k ustanovení § 40 odst. 1 zákona, podle kterého s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, je zadavatel povinen uzavřít smlouvu. Nelze pak soutěž zrušit a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nechat v platnosti bez toho, aby i toto rozhodnutí bylo z důvodu zrušení soutěže taktéž zrušeno.

Z těchto důvodů zahájí ÚOHS správní řízení z vlastního podnětu o uložení pokuty podle § 62 zákona pro porušení výše uvedených ustanovení tohoto zákona.

Ve věci námitky uchazeče, že ÚOHS "dokonce předjímá rozhodnutí ještě před jeho vydáním", uvádím, že s tímto tvrzením uchazeče nesouhlasím, protože ze strany ÚOHS nešlo o předjímání rozhodnutí, ale o odpověď na podnět a na dotaz ze dne 8.9.2000.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsme neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Josef Bednář

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Městská část Praha 7, zast. starostou, se sídlem nábř. kpt. Jaroše, 7/1000, 170 05 Praha 7,

2. Mgr. Tomáš Láznička, advokát Advokátní kanceláře Láznička & Červenka, se sídlem Kozí 918/1, 110 00 Praha 1 - Staré Město,

3. Spis.