číslo jednací: VZ/S183/03-153/5506/03-Bar
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce stravovacího zařízení Základní škola Mokrá |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 62 odst. 1 - pokuta |
| Rok | 2003 |
| Datum nabytí právní moci | 15. 3. 2004 |
| Související rozhodnutí | VZ/S183/03-153/5506/03-Bar 2R002/04 |
| Dokumenty |
Č. j. VZ/S183/03-153/5506/03-Bar |
V Brně dne 18. prosince 2003 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 14.11.2003 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a úkonů zadavatele obce Mokrá - Horákov, Mokrá 207, PSČ 664 04, zast. starostou Františkem Pejřilem, učiněných při zadání veřejné zakázky "Rekonstrukce stravovacího zařízení Základní škola Mokrá", zadané nedatovanou výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb. a zákona č. 130/2002 Sb., rozhodl takto:
Zadavatel obec Mokrá - Horákov závažně porušil ustanovení:
-
§ 49 odst. 10 posledně cit. zákona tím, že záznam o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, čímž je postup zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky netransparentní a nepřezkoumatelný,
-
§ 49 odst. 9 posledně cit. zákona v návaznosti na § 2e téhož zákona tím, že z další účasti na veřejné zakázce nevyloučil uchazeče - Stavební firma ŠMAK, s. r. o., Brno, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklad podle § 2b odst. 1 písm. f) posledně cit. zákona způsobem stanoveným v § 2c odst. 2 písm. c) téhož zákona,
-
§ 56 odst. 5 posledně cit. zákona tím, že uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky před uplynutím lhůty k podání námitek.
Za zjištěná závažná porušení posledně cit. zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ukládá pokuta ve výši 7 000,- Kč (slovy sedm tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízeného u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 - 24825621/0710, konstantní symbol pro bezhotovostní platby 1148, variabilní symbol 1830315001.
Odůvodnění
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), který je orgánem dohledu nad dodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon v platném znění"), obdržel dne 8.10.2003 anonymní podnět k prošetření postupu zadavatele obce Mokrá - Horákov, Mokrá 207, PSČ 664 04, zast. starostou Františkem Pejřilem (dále jen "zadavatel"), při zadání veřejné zakázky "Rekonstrukce stravovacího zařízení Základní škola Mokrá", zadané nedatovanou výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb. a zákona č. 130/2002 Sb. (dále jen "zákon").
Obsahem podnětu bylo upozornění na údajné porušení zákona zadavatelem při posouzení a hodnocení nabídek v rámci zadávání veřejné zakázky na "rekonstrukci školní kuchyně", kdy zadavatel toleroval neprokázání kvalifikačních předpokladů jednotlivými uchazeči a rovněž při hodnocení nabídek nerespektoval stanovená hodnotící kritéria.
Na základě obdrženého podnětu si orgán dohledu vyžádal od zadavatele dokumentaci o zadání veřejné zakázky spolu se stanoviskem ke skutečnostem v podnětu uváděným. Požadovaná dokumentace včetně stanoviska zadavatele byla orgánu dohledu doručena dne 4.11.2003. Po jejím prozkoumání orgán dohledu zjistil následující skutečnosti.
Výzvu k podání nabídek zadavatel zaslal pěti zvoleným zájemcům dne 17.5.2002. Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel nabídku od čtyř uchazečů. Pro hodnocení nabídek zadavatel ve výzvě vymezil následující, co do významu sestupně seřazená kritéria:
-
Reference uchazeče,
-
Nabídková cena,
-
Technologie provedení práce (doba plnění),
-
Doba záruční lhůty,
-
Návrh smlouvy o dílo,
-
Platební podmínky,
přičemž obsah kritéria "Návrh smlouvy o dílo" zadavatel ve výzvě podrobněji nevysvětlil, přestože je formulováno příliš obecně a široce.
Ze záznamu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3.6.2002 vyplývá, že na prvním místě se umístila nabídka uchazeče - Stavební firma ŠMAK, s. r. o., Loosova 737/19, 638 00 Brno (dále jen "ŠMAK"), o jejímž výběru zadavatel rozhodl dne 9.6.2002 (viz "Zápis z 69. schůze Rady obce Mokrá - Horákov" z téhož dne). Jaké konkrétní skutečnosti obsažené v nabídkách uchazečů zadavatel v rámci jednotlivých kritérií hodnotil a v čem byla nabídka vítězného uchazeče nejvýhodnější, však v záznamu uvedeno není. Z předložené dokumentace taktéž nebylo možno zjistit, zda zadavatel zaslal oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům stanoveným způsobem.
Smlouva o dílo na plnění předmětné veřejné zakázky byla zadavatelem s vybraným uchazečem uzavřena dne 10.6.2002, tedy jeden den poté, co zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky. Z předložené dokumentace není taktéž patrné, zda vybraný uchazeč, před uzavřením smlouvy náležitým způsobem prokázal splnění kvalifikačního předpokladu podle ustanovení § 2b odst. 1 písm. f) zákona, neboť dokumentace ani nabídka příslušného uchazeče neobsahuje potvrzení příslušných orgánů požadovaná ustanovením § 2c odst. 2 písm. c) zákona.
Z dokumentace dále nevyplývá, že by zadavatel splnil zákonnou povinnost zveřejnit text výzvy k podání nabídky na centrální adrese.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem zahájil orgán dohledu správní řízení z úřední povinnosti, což zadavateli, jako jedinému účastníku řízení, oznámil dopisem č. j. VZ/S183/03-153/5014/03-Bar ze dne 11.11.2003, který adresát obdržel dne 14.11.2003, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. Současně byl zadavatel seznámen se skutečnostmi zjištěnými orgánem dohledu v průběhu správního řízení a vyzván k doplnění dalších podkladů (doklady o doručení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, nabídka uchazeče Welt, v. o. s., Nám. Míru 1, Dolní Kounice) nezbytných pro přezkoumání postupu zadavatele při zadání předmětné veřejné zakázky orgánem dohledu. Požadované doklady včetně stanoviska zadavatele ze dne 18.11.2003 obdržel orgán dohledu dne 19.11.2003.
Ke skutečnostem uvedeným orgánem dohledu v oznámení o zahájení správního řízení zadavatel pouze sdělil, že "výzva a oznámení bylo zasláno doporučenou poštou z časových důvodů, protože byla limitována realizace stavby prázdninovým obdobím". Stejná skutečnost byla, podle zadavatele, důvodem pro "urychlené vybrání nejvhodnějšího uchazeče", neboť bez uzavření smlouvy nemohl dodavatel zahájit nákup technologie kuchyně s relativně dlouhými dodacími lhůtami.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky závažně porušil zákon o zadávání veřejných zakázek. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
Hodnocení nabídek
Ustanovení § 49 odst. 10 zákona mj. stanoví, že zadavatel provede hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 zákona. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérii hodnocení, příp. objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).
Ze záznamu ("Protokol z otevírání obálek a hodnocení nabídek ze dne 3.6.2002" - dále jen "záznam") a hodnotící tabulky tvořící jeho přílohu vyplývá, že nabídky byly hodnoceny pomocí šesti kritérií stanovených v podmínkách výzvy, kterým zadavatelem ustanovená komise přisoudila váhové koeficienty od 0,40 do 0,15 (každé kritériu mělo index vždy o 0,05 nižší než kritérium předcházející). Komise nejprve určila pořadí v jednotlivých nabídkách. Stupni umístění nabídky v rámci příslušného kritéria pak odpovídalo bodové ohodnocení (tj. 1 bod - nejlepší umístění, 4 body - poslední místo). Příslušný počet bodů, který nabídka získala v jednom kritériu, byl vynásoben váhovým koeficientem tomuto kritériu odpovídajícím. Podle součtu takto vypočtených váhových hodnot získaných nabídkou v jednotlivých kritériích bylo určeno výsledné pořadí s tím, že nabídka s nejnižší výslednou hodnotou (tj. s nejnižším součtem váhových hodnot jednotlivých kritérií), byla vyhodnocena jako nejvýhodnější. Na prvním místě se umístila nabídka uchazeče ŠMAK s ohodnocením 1,90.
O použité metodě hodnocení nabídek, tj. hodnotové váze jednotlivých kritérií, podobě bodovací stupnice a způsobu určení výsledného pořadí nabídek, uvedený záznam (doplněný tabulkou obsahující bodové hodnocení jednotlivých kritérií s výsledným počtem bodů) vypovídá, avšak skutečnosti odůvodňující umístění nabídek v rámci hodnocení jednotlivých kritérií a jak se nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší, již v záznamu, v rozporu s požadavkem transparentnosti hodnocení nabídek, uvedeno není. Zadavatel, resp. jím ustavená komise v záznamu pouze konstatuje, že: "Po prostudování všech materiálů členy komise proběhla rozprava nad soutěžními nabídkami. Poté bylo určeno pořadí v jednotlivých kritériích." K výslednému pořadí nabídek je pak v záznamu poznamenáno, že vyplynulo z tabulky a členové komise ho jednomyslně potvrdili hlasováním a že komise neodkladně zadavateli předloží veškeré podklady, aby zadavatel mohl rozhodnout o nejvýhodnější nabídce.
Jak již orgán dohledu konstatoval, hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je na něj kladen zásadní význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být tedy průhledné a průkazné, aby bylo možno je přezkoumat.
Na základě zjištěných skutečností dospěl orgán dohledu k závěru, že se zadavatel tím, že dostatečně nezpracoval záznam o posouzení a hodnocení nabídek, včetně zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, dopustil závažného porušení ustanovení § 49 odst. 10 zákona, neboť na základě informací obsažených v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek (včetně jeho přílohy) nemůže orgán dohledu přezkoumat, které konkrétní skutečnosti obsažené v nabídkách zadavatel hodnotil a v čem byla nabídka umístěná na prvním místě výhodnější než nabídky ostatních uchazečů. O výběru nejvhodnější nabídky tak zadavatel rozhodl na podkladě netransparentního hodnocení nabídek.
Prokázání kvalifikace
Příslušnou kvalifikaci pro plnění veřejné zakázky prokazuje uchazeč nejen ve své nabídce, ale také v případě jeho úspěšného umístění před uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky. Podle ustanovení § 2c odst. 2 písm. c) zákona prokáže uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, kvalifikační předpoklad podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona potvrzením příslušného orgánu ne starším než šest měsíců. Smyslem ustanovení je, aby si zadavatel vzhledem k požadavku účelného nakládání s "veřejnými" prostředky před uzavřením smlouvy ověřil skutečnosti, jejichž existenci uchazeč dříve prokázal ve své nabídce čestným prohlášením.
Podle ustanovení § 49 odst. 9 zákona zadavatel posoudí nabídku uchazeče podle § 2c zákona a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí. Stejnou povinnost ukládá zadavateli také ustanovení § 2e zákona - neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů, popřípadě nesplní povinnost podle § 2d, musí ho zadavatel vyloučit z účasti v dalším jednání o veřejné zakázce.
Z předložené dokumentace nevyplývá, že by vybraný uchazeč ŠMAK zadavateli předtím, než s ním uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky (smlouva byla uzavřena dne 10.6.2002), náležitým způsobem prokázal splnění kvalifikačního předpokladu podle ust. § 2b odst. 1 písm. f) zákona, tedy že nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost. Zákonem požadovaná potvrzení příslušných orgánů neobsahuje ani jmenovaným uchazečem podaná nabídka.
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem orgán dohledu konstatuje, že zadavatel tím, že nevyloučil vybraného uchazeče z další účasti na předmětné veřejné zakázce pro neprokázání kvalifikačních předpokladů podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona způsobem stanoveným v ustanovení § 2c odst. 2 písm. c) zákona, závažně porušil ustanovení § 49 odst. 9 zákona v návaznosti na ustanovení § 2e zákona.
Námitky proti úkonům zadavatele
Podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona může uchazeč, popřípadě účastník předkvalifikačního řízení podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona vznést, pokud to zákon nevylučuje (viz ust. § 53 odst. 2 a § 54 zákona), proti jednotlivým úkonům zadavatele učiněným v průběhu obchodní veřejné soutěže a proti úkonům zadavatele při zadání veřejné zakázky postupy uvedenými v § 49 námitky z důvodu, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona. Ustanovení § 55 zákona stanoví, že námitky se podávají písemně a musí být zadavateli doručeny nejpozději do 10 kalendářních dnů po tom, co bylo uchazeči doručeno oznámení o úkonech zadavatele, a do 10 kalendářních dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.
Před uplynutím lhůty pro podání námitek, a jsou-li námitky podány včas, nesmí zadavatel v souladu s ustanovením § 56 odst. 5 zákona činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky ani uzavřít smlouvu, ani zadání veřejné zakázky zrušit.
O výběru nejvhodnější nabídky rozhodl zadavatel dne 9.6.2002. Oznámení o uvedeném rozhodnutí doručil zadavatel vybranému uchazeči dne 10.6.2002 osobně proti podpisu a oznámení adresovaná zbývajícím uchazečům podal zadavatel téhož dne (tj. 10.6.2002) k poštovní přepravě (jak orgán dohledu zjistil z podacích lístků potvrzených poštou Mokrá). Smlouva o dílo s vybraným uchazečem však byla zadavatelem uzavřena již dne 10.6.2002, tedy ještě dříve, než měli uchazeči (kromě vybraného uchazeče, který byl s výsledkem výběru seznámen osobně před podpisem smlouvy) možnost seznámit se s rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, a tedy před počátkem běhu lhůty k podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru.
K uvedené skutečnosti zadavatel ve svém dopise ze dne 18.11.2003 orgánu dohledu sdělil, že proces výběru "nejvhodnějšího uchazeče" (tedy oznámování výběru i uzavření smlouvy) byl urychlen z časových důvodů, protože realizace stavby byla limitována prázdninovým obdobím. Bez uzavření smlouvy nemohl dodavatel zahájit nákup technologie kuchyně s relativně dlouhými dodacími lhůtami.
V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že právo uchazeče podat v souladu s ustanoveními § 53 a § 54 zákona námitky proti jednotlivým úkonům zadavatele je jedním ze základních procesních prostředků, jejichž účelem je napomáhat k zajištění zákonného a transparentního zadávacího postupu. Prostor pro možnost uvedené "právo" realizovat vytváří zákon právě prostřednictvím svého ustanovení § 56 odst. 5, a to tím, že zadavateli po stanovenou dobu zakazuje činit další úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky, aby se jednotliví uchazeči mohli v případě oprávněnosti jejich námitek dále na zadávání veřejné zakázky účastnit. Nedostatek času, ani jiné podobné skutečnosti nelze považovat za důvody ospravedlňující porušení zákonem stanovené povinnosti. Zadavatelé musí zadávání veřejné zakázky ve všech ohledech zkoordinovat takovým způsobem, aby celý proces zadávání proběhl v souladu se zákonem.
Vzhledem k výše uvedenému orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil ustanovení § 56 odst. 5 zákon tím, že před uplynutím lhůty k podání námitek, resp. ještě před jejím počátkem, uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo. Tímto postupem zadavatele bylo výrazně dotčeno právo "nevybraných" uchazečů bránit se proti nezákonnému postupu zadavatele v průběhu zadání veřejné zakázky, kterým byl dotčen zákon o zadávání veřejných zakázek.
V návaznosti na zjištěná závažná porušení zákona orgán dohledu poznamenává, že podle § 62 odst. 1 zákona v platném znění zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. O porušení zákona se orgán dohledu dověděl dne 8.10.2003, kdy obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele. K porušení zákona došlo v době uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, tj. dne 10.6.2002.
Vzhledem k tomu, že zadavatel již uzavřel smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky a že nelze dosáhnout nápravy fakticky, rozhodl orgán dohledu na základě všech zjištěných skutečností, hodnocení důkazů jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, uložit zadavateli za výše zmíněná závažná porušení zákona pokutu. Při posuzování míry závažnosti porušení zákona vycházel orgán dohledu z následujících úvah.
Průběh hodnocení nabídek v posuzovaném případě není zdokumentován takovým způsobem, aby ho bylo možno přezkoumat. Pouhé konstatování v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek, že - po prostudování "všech materiálů" členy komise proběhla rozprava nad soutěžními nabídkami, dále bylo určeno pořadí v jednotlivých kritériích a výsledné pořadí, které "vyplynulo" z tabulky, členové komise potvrdili jednomyslným hlasováním - nevypovídá o tom, jaké konkrétní skutečnosti byly v rámci jednotlivých kritérií hodnoceny, ani v čem spočívala "výhodnost" nabídky vybraného uchazeče.
Netransparentnost hodnocení je jedním z nejzávažnějších pochybení, neboť znehodnocuje účel zákona o zadávání veřejných zakázek, a to průhlednost postupu při zadávání veřejných zakázek. Orgán dohledu na základě předložené dokumentace nemohl přezkoumat, zda zadavatel vybral nabídku ekonomicky nejvhodnější. Zároveň však orgán dohledu nemůže vyloučit, že nabídka uchazeče ŠMAK, se kterým byla uzavřena smlouva o dílo, skutečně nejlépe splňovala zadavatelem pro zadání veřejné zakázky stanovené požadavky, což bylo orgánem dohledu při stanovení výše pokuty vzato v úvahu.
Rovněž tím, že zadavatel zadal veřejnou zakázku uzavřením smlouvy o dílo dříve, než se někteří uchazeči mohli seznámit s rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a případně proti tomuto rozhodnutí podat námitky, a dále že se před uzavřením smlouvy nepřesvědčil, že vybraný uchazeč skutečně splňuje zákonem požadované předpoklady, o jejichž splnění dříve v nabídce učinil čestné prohlášení, došlo k závažnému narušení samotného smyslu a účelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Povinnost doložit skutečnosti uvedené v ustanovení § 2b odst. 1 písm. f) zákona, tj. provádění plateb pojistného (popř. penále) na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákonodárce výslovně stanovil za tím účelem, aby zakázky hrazené z veřejných prostředků nebyly přidělovány uchazečům, za kterými stát vede pohledávky.
Výše peněžitého závazku, který vznikl zadavateli z veřejné zakázky zadané v rozporu se zákonem, činí 5 068 412,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (1 % z uvedené částky) činí 50 684,12 Kč. Po zvážení všech okolností případu a vzhledem k tomu, že u zadavatele bylo zjištěno závažné porušení zákona, rozhodl orgán dohledu o uložení pokuty v dolní polovině možné sazby, a to ve výši 7 000,- Kč.
Nad rámec výše uvedených závažných porušení zákona orgán dohledu uvádí další zjištěná porušení zákona.
K vymezení kritéria "Návrh smlouvy o dílo"
Podle ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona musí výzva k podání nabídky shodně pro všechny zájemce obsahovat mj. způsob hodnocení nabídek v souladu s ustanovením § 6 zákona, které v odst. 1 stanoví, že hodnocení nabídek se provádí podle výše nabídkové ceny nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže (v tomto případě ve výzvě).
Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je velký význam kladen také na stanovení kritérií, na jejichž základě budou nabídky hodnoceny. Zvolí-li si zadavatel způsob hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek, je povinen stanovit kritéria v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby vyzvaní zájemci byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu (u "obecného" kritéria je nutné stanovit další podkritéria, která by jeho obsah více osvětlila).
Obsah jednoho ze zadavatelem ve výzvě stanovených kritérií, a to kritéria "Návrh smlouvy o dílo" nebyl zadavatelem blíže specifikován, přestože je formulováno příliš obecně a nejednoznačně a jednotliví zájemci si tak nemohli při přípravě své nabídky utvořit dostatečnou a jednoznačnou představu o tom, jaké konkrétní skutečnosti bude zadavatel v rámci předmětného kritéria hodnotit. Vzhledem k velmi po věcné stránce široké formulaci použité pro vymezení cit. kritéria a také s ohledem na ustanovení § 2 písm. g) zákona (podle kterého se nabídkou rozumí návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky) nelze navíc v posuzovaném případě jednoznačně posoudit, zda zadavatel zamýšlel v jeho rámci hodnotit pouze skutečnosti uvedené v dokumentu nazvaném "Návrh smlouvy o dílo", jehož předložení požadoval jako "obsahovou náležitost" nabídky, nebo i další skutečnosti obsažené v jiných částech nabídky. Vzato do důsledku, by tak zadavatel musel v rámci zmíněného kritéria hodnotit vše, co je v nabídce, což znamená, že by ostatní kritéria byla hodnocena duplicitně.
Na základě uvedených skutečností nezbývá orgánu dohledu, než konstatovat, že hodnotící kritérium nazvané "Návrh smlouvy o dílo" je z hlediska obsahového neurčité a nejednoznačné, neboť v zadávací dokumentaci není jeho obsah blíže vysvětlen, čímž zadavatel porušil cit. ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona.
Ke způsobu doručování rozhodnutí zadavatele
Z předložených podacích lístků potvrzených poštou Mokrá, orgán dohledu zjistil, že zadavatel odeslal oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům umístěným na 2. až 4. místě dne 10.6.2003. Vybranému uchazeči bylo oznámení doručeno zadavatelem osobně proti podpisu. Doklady prokazující doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky třem zbývajícím uchazečům však zadavatel nedoložil a k uvedené skutečnosti orgánu dohledu pouze v dopise ze dne 18.11.2003 sdělil, že "oznámení bylo zasláno doporučenou poštou z časových důvodů, protože byla limitována realizace stavby prázdninovým obdobím".
Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona musí být rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, odeslány doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeny uchazeči. Ustanovení § 49 odst. 10 zákona ukládá zadavateli povinnost rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky oznámit všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 téhož paragrafu zákona (lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni).
Vzhledem k tomu, že zadavatel ani dodatečně na výzvu orgánu dohledu nepředložil doklady prokazující doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, konstatuje orgán dohledu porušeníustanovení § 68 odst. 2 zákona, neboť své rozhodnutí zadavatel neoznámil příslušným uchazečům zákonem stanovenou formou. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel uchazečům umístěným na 2. až 4. místě zaslal poštou jako obyčejnou doporučenou zásilku bez doručenky, a neprokázal tak data doručení předmětného rozhodnutí adresátům. Orgán dohledu nekvalifikoval zmíněné porušení jako závažné, neboť vzal v úvahu, že zadavatel přes nedodržení zákonem stanovené formy pro doručení rozhodnutí zadavatele, své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky příslušným uchazečům oznámil.
Povinnost zveřejnit text výzvy
Podle ustanovení § 49 odst. 15 zákona má zadavatel povinnost text výzvy k podání nabídky u veřejných zakázek realizovaných podle finančních limitů uvedených v § 49 odst. 1 zveřejnit na centrální adrese. Orgánem dohledu bylo zjištěno, že zadavatel tuto povinnosti nesplnil, čímž se dopustil porušení posledně cit. ustanovení zákona.
Vzhledem k tomu, že posledně uvedená pochybení zadavatele v šetřeném případě nedosahují takové míry závažnosti, aby za ně mohla být orgánem dohledu uložena pokuta, nevzal je orgán dohledu při rozhodování o výši sankce v úvahu.
Na základě všech výše uvedených skutečností rozhodl orgán dohledu tak, jak je uvedeno ve výroku.
|
Poučení: |
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. |
JUDr. Miroslav Šumbera |
|
|
vrchní ředitel |
Obdrží:
