číslo jednací: VZ/S180/03-153/229/04-Bar

Instance I.
Věc Recyklace a úplné zneškodnění výrobků domácího chlazení z území Jihomoravského kraje
Účastníci
  1. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 59 písm. a) - zrušení zadání
Rok 2003
Datum nabytí právní moci 10. 2. 2004
Dokumenty file icon pis15513.pdf 191 KB
Č. j. VZ/S180/03-153/229/04-Bar

V Brně dne 20. ledna 2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 3.11.2003 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., na návrh ze dne 31.10.2003 - společnosti Rethmann - Jeřala Recycling, spol. s r. o., Bělohorská 41/259, Břevnov, Praha 6, za niž jedná jednatel Josef Jeřala a jednatel Ing. Pavel Janďourek, a společnosti PRAKTIK LIBEREC, s. r. o., Domky 35, Liberec 10, za niž jedná jednatel Ing. Petr Linhart, které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 8.9.2003 podle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, smlouvu č. 03/2003 o sdružení - na přezkoumání rozhodnutí zadavatele - Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, Výstaviště 1, 648 00 Brno, za niž jedná ředitel JUDr. Vladimír Gašpar - ze dne 22.10.2003 o námitkách ze dne 16.10.2003 proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3.10.2003 v obchodní veřejné soutěži "Recyklace a úplné zneškodnění výrobků domácího chlazení z území Jihomoravského kraje" vyhlášené podle části druhé cit. zákona o zadávání veřejných zakázek v Obchodním věstníku č. 34/03 pod zn. 78256-34/03 dne 27.8.2003, rozhodl takto:

Zadavatel - Regionální rozvojová agentura jižní Moravy - porušil:

  • ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) cit. zákona v návaznosti na ustanovení § 6 téhož zákona tím, že nevymezil obsah prvního kritéria pro hodnocení nabídek, což mělo za následek, že nabídky jednotlivých uchazečů nejsou vzájemně srovnatelné a výběr nejvhodnější nabídky tak není transparentní a tedy přezkoumatelný,

  • § 5 odst. 3 cit. zákona, když zadavateli zákonem stanovenou povinnost přisoudit kritériím hodnocení nabídek odpovídající stupeň důležitosti přenesl na komisi pro posouzení a hodnocení nabídek,

  • ustanovení § 37 odst. 1 písm. h) cit. zákona tím, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje transparentní a přezkoumatelný výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Rozhodnutí zadavatele - Regionální rozvojová agentura jižní Moravy - o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3.10.2003 se podle ustanovení § 59 písm. a) cit. zákona ruší a podle téhož ustanovení cit. zákona se současně ruší zadání veřejné zakázky "Recyklace a úplné zneškodnění výrobků domácího chlazení z území Jihomoravského kraje".

Odůvodnění

Zadavatel - Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, Výstaviště 1, 648 00 Brno, IČ 65338090, sdružení právnických osob, za niž jedná ředitel JUDr. Vladimír Gašpar (dále jen "zadavatel") - vyhlásil dne 27.8.2003 podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákon"), v Obchodním věstníku č. 34/03 pod zn. 78256-34/03 obchodní veřejnou soutěž "Recyklace a úplné zneškodnění výrobků domácího chlazení z území Jihomoravského kraje" (dále jen "soutěž"). Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, sdružení právnických osob, je zadavatelem podle ustanovení § 2 písm. b) bodu 6. zákona, neboť k úhradě zakázky použije prostředky Státního fondu životního prostředí ČR v rámci dotačního titulu 2.6 Program ochrany ozónové vrstvy Země (viz bod 1 podmínek soutěže).

V podmínkách soutěže (v bodě 5) zadavatel uvedl, že hodnocení nabídek bude provedeno bodovým systémem podle jejich ekonomické vhodnosti pomocí níže uvedených sestupně seřazených kritérií:

  1. Navrhovaný způsob řešení (za nejvhodnější se považuje nabídka, která nejlépe splňuje parametry zadání, prokazuje využití vhodných technologií, propracovanou logistiku a komplexnost řešení),

  2. Nabídková cena (za nejvhodnější se považuje nejnižší nabídková cena),

  3. Reference (o vyhodnocení nejvhodnějších referencí bude rozhodovat počet, rozsah a charakter doložených dosavadních zkušeností a realizovaných činností souvisejících s předmětem zadání).

V čl. 14 zadávací dokumentace pak zadavatel stanovil, že stupeň významu (váha) jednotlivých kritérií bude dán desetinnými čísly od 0,01 do 1,00 postupně klesajícími podle pořadí stanovených hodnotících kritérií, přičemž součet těchto vah měl být roven 1,00.

Jako další podmínku soutěže (čl. 4 podmínek soutěže -"Další předpoklady") zadavatel stanovil, aby uchazeči prokázali své "zkušenosti s realizací veřejných zakázek shodného či obdobného charakteru a rozsahu", a to formou referenčních listů objednavatele (v originále či stejnopise s ověřením jeho pravosti), v nichž budou uvedeny údaje o objednavateli, termínu realizace a věcném rozsahu zakázky.

V rámci obsahových náležitostí nabídek zadavatel v čl. 8 soutěžních podmínek požadoval, aby uchazeči do nabídek vložili také "návrh technického a organizačního řešení zakázky ze strany uchazeče", který měl podle bodu 5.3. (str. 7) zadávací dokumentace obsahovat popis navrhovaného způsobu řešení akce, respektující podmínky a omezení uvedené v přiloženém projektu "Recyklace a úplné zneškodnění výrobků domácího chlazení na území Jihomoravského kraje" a legislativu ČR v platném znění.

Na str. 9 v bodě 4.2 zadávací dokumentace pak zadavatel stanovil, že dodavatelský subjekt, který bude realizovat předmětný projekt (který je taktéž obsažen v zadávací dokumentaci) "musí vyhovět následujícím kritériím" (citujeme):

  • Je nositelem příslušných oprávnění dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákona č. 85/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země.

  • Splňuje příslušné kvalifikační předpoklady, včetně technického a technologického zázemí, zejména vlastní zkušenosti s technickými řešeními demontáže a separace regulovaných látek.

  • Je schopen organizačně zajistit tento předkládaný projekt pro celé území Jihomoravského kraje.

  • Vybuduje příslušná technologická střediska a zajistí jejich funkčnost.

  • Předloží komplexní návrh splňující kritéria tohoto projektu, tj. zejména logistické řešení sběru, svozu a dalšího nakládání s tímto odpadem, který bude splňovat ekonomické ukazatele, limitované dotací, při maximálním zajištění ochrany životního prostředí.

    V soutěžní lhůtě zadavatel obdržel 4 nabídky, přičemž všechny prošly kontrolou úplnosti, jak vyplývá z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 2.10.2003. Ze "Záznamu o posouzení a hodnocení nabídek" (dále jen "Záznam") ze dne 2.10.2003 vyplývá, že na 1. jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek (které započalo dne 2.10.2003 v 11:30 hodin) nejprve její členové podepsali čestná prohlášení o své nepodjatosti, poté zvolili ze svého středu předsedu a místopředsedu komise a následně projednali hodnotící kritéria. Kritériu č. 1 (Navrhovaný způsob řešení), jako kritériu nejdůležitějšímu, komise přisoudila váhu 0,6. Kritériu č. 2 (Nabídková cena) byl komisí přidělen váhový koeficient 0,3, a to s ohledem na skutečnost, že "rozpětí celkových cen jednotlivých nabídek nebylo příliš velké". Výši váhového koeficientu třetího kritéria (Reference) komise v Záznamu odůvodňuje sdělením, že: "Na základě dosavadních informací o realizaci zakázek obdobného charakteru na území ČR bylo konstatováno, že většina dosavadních obdobných zakázek byla řešena převážně jako pilotních a že komisi nejsou známy zakázky realizované na území celého kraje, jak je tomu v případě této zakázky - proto byla referencím přidělena váha 0,1." K hodnocení nabídek měla být použita bodovací stupnice od 1 - 4 bodů. Každé kritérium mělo být ohodnoceno zvlášť každým členem komise. Bodové ohodnocení nabídky v rámci každého kritéria pak mělo být vynásobeno tomuto kritériu odpovídajícím váhovým koeficientem. Součet takto získaných hodnot měl představovat celkové ohodnocení nabídky jedním členem komise. Součtem tohoto dílčího hodnocení jednotlivých členů komise mělo představovat celkové hodnocení nabídek.

    V Záznamu ze svého 2. jednání (dne 2.10.2003 ve 13:15 hodin) komise konstatuje, že povinné kvalifikační předpoklady splnili všichni uchazeči. V souvislosti s posouzením "dalších předpokladů" (bod 4 zadávací dokumentace) komise uvádí, že v nabídce uchazeče E K O T E R M E X, a. s., Havlíčkova 22/24, Vyškov - předměstí (dále jen "EKOTERMEX"), není k uvedeným referencím doložen referenční list objednatele. Po provedeném posouzení nabídek komise sestavila následující pořadí nabídek:

    1. SITA Moravia a. s., Holzova 14/730, 628 00 Brno, za niž jedná předseda představenstva Ing. Mojmír Zálešák a místopředseda představenstva Ing. Zdeněk Horsák (dále jen "SITA"),

    2. RUMPOLD s. r. o., Říčanská 7, 101 00 Praha 10, za niž jedná jednatel Ing. Petr Pazdera a jednatel Ing. Josef Mašek (dále jen "RUMPOLD"),

    3. Rethmann - Jeřala Recycling, spol. s r. o., Bělohorská 41/259, Břevnov, Praha 6, za niž jedná jednatel Josef Jeřala a jednatel Ing. Pavel Janďourek (dále jen "Rethmann"), a PRAKTIK LIBEREC, s. r. o., Domky 35, Liberec 10, za niž jedná jednatel Ing. Petr Linhart (dále jen "PRAKTIK"), které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 8.9.2003 podle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, smlouvu č. 03/2003 o sdružení; za sdružení jmenovaných společností (dále jen "Sdružení"), ve správním řízení na základě plné moci ze dne 8.9.2003 jedná Ing. Radko Nechvátal, Rethmann - Jeřala Recycling, spol. s r. o., Bělohorská 41/259, Břevnov, 169 00 Praha 6,

    4. EKOTERMEX.

    Z popisu obsahu nabídek jednotlivých uchazečů uvedeného v Záznamu (z 2. jednání) orgán dohledu zjistil, že komise v nabídce Sdružení shledala následující nedostatky:

    - není blíže specifikován návrh logistiky sběru a shromažďování chladících zařízení na území Jihomoravského kraje,

    • v popisu technologie 1. a 2. stupně likvidace není specifikován způsob jeho uplatnění v případě plnění předmětné veřejné zakázky (jedná se o obecný popis),

    • způsob konečného odstranění nebezpečných látek není konkrétně navržen a dokladován,

    • návrh osvěty vůči veřejnosti není blíže specifikován ani podložen spoluprací s provozovateli sběrných míst, obecními úřady a dalšími subjekty,

    • vzhledem k spíše obecnému pojetí nabídky je možno při vlastní realizaci očekávat vícenáklady.

    O výběru nejvhodnější nabídky rozhodl zadavatel dne 3.10.2003 v souladu s doporučením komise. Jako nejvýhodnější byla tedy vybrána nabídka uchazeče SITA. Oznámení ze dne 3.10.2003 o uvedeném rozhodnutí obdrželi všichni uchazeči dne 6.10.2003.

    Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podali předkladatelé společné nabídky - Rethmann a PRAKTIK (Sdružení) - dopisem ze dne 16.10.2003 námitky, kterým zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 22.10.2003 bylo oběma společnostem doručeno dne 24.10.2003.

    Vzhledem k tomu, že účastníci Sdružení nepovažovali rozhodnutí zadavatele za správné, využili svého práva a podali u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je podle § 51 zákona orgánem dohledu nad dodržováním tohoto zákona (dále jen "orgán dohledu"), návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém uvádějí následující skutečnosti (reagující jednak na údaje obsažené v Záznamu, tak také na některá tvrzení zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách):

    • Způsob hodnocení nabídek uvedený v čl. 14 zadávací dokumentace k předmětné soutěži nebyl dostatečně určen tak, aby vyloučil jakoukoliv pozdější možnost ovlivnit výsledek posouzení jednotlivých nabídek. Zadávací dokumentace sice v čl. 13, resp. 14 obsahovala ustanovení pojednávající o způsobu stanovení váhy jednotlivých kritérií, avšak konkrétní hodnota vah jednotlivých kritérií byla komisí pro posouzení a hodnocení nabídek stanovena až po otevření obálek s nabídkami. Přinejmenším výsledky ohledně naplnění jednoho ze tří hodnotících kritérií (nabídková cena) tedy byly členům komise známy již před stanovením vah těchto kritérií. Pozdějším nastavením konkrétních vah jednotlivých kritérií zadavatel otevřel prostor pro možnost případně ovlivnit konečné výsledky posouzení jednotlivých nabídek. V souvislosti se stanovením váhové hodnoty kritéria "Nabídková cena" je v návrhu dále konstatováno, že rozdíl v nabídkových cenách není zase tak minimální, jak tvrdí komise pro posouzení a hodnocení nabídek v protokolu z jejího prvního zasedání, když rozdíl mezi nejnižší nabídkovou cenou (navrženou v nabídce Sdružení) a nejvyšší nabídkovou cenou činí 2 298 160,- Kč. Nejvyšší nabídková cena je tedy o 14,8 % vyšší než nabídková cena nejnižší.

    • Účastníci Sdružení nesouhlasí s názorem zadavatele, že v jejich nabídce navrhovaný "způsob řešení" veřejné zakázky není dostatečně konkrétní v otázce "formulování logistiky sběru a svozu chladících zařízení" a dále v otázce "způsobu konečné likvidace freonů, včetně jeho doložení", neboť ve své nabídce předložili jak konkrétní systém sběru lednic, který doplnili metodickým pokynem "podrobně popisujícím způsob manipulace s chladničkami ve sběrných dvorech", tak také "zcela konkrétní" popis konečné likvidace freonů. Tím, že zadavatel v rámci posuzování a hodnocení nabídek zohledňoval (avšak bez opory v zadání OVS) více otázky týkající se samotného sběru chladících zařízení, než komplexnost procesu likvidace chladících zařízení, získávání regulovaných látek a následné využití či likvidaci těchto látek, mohlo dojít ke zvýhodnění vítězného uchazeče. Uvedený postup byl v nabídce popsán v duchu Provozního řádu zařízení na zpracování a likvidaci chladících zařízení, jehož jsou účastníci Sdružení vlastníky a provozovateli, včetně schválené technologie. Část uvedeného "Provozního řádu" dokládající jeho schválení příslušným "orgánem životního prostředí" byla vložena do dokladové části předmětné nabídky. Předkládat celý "Provozní řád" s popisem shodným s údaji uvedenými v nabídce by podle účastníků Sdružení ztrácelo opodstatnění. Technologie navrhovaná Sdružením, na rozdíl od technologie používané vítězným uchazečem, je schopna získat a využít freony i z tepelné izolace, v niž je obsaženo více než 50 % těchto látek z celého objemu nacházejícího se v likvidovaném chladícím zařízení. Tato technologie navíc používá jiný způsob likvidace freonů, než jejich spalování, a to způsob znatelněji šetřící životní prostředí. Konečná likvidace freonů byla pak v nabídce doložena čestným prohlášením jednatele společnosti PRAKTIK, že má zajištěno odstranění všech druhů odpadů, které vzniknou při demontáži výrobků domácího chlazení, přičemž ze zadávací dokumentace neplyne povinnost předložit i smlouvy uzavřené s firmami, které budou tyto odpady odstraňovat. Sdružení taktéž nesouhlasí s tvrzením uvedeném v Záznamu ohledně předpokládaného vzniku vícenákladů při vlastní realizaci jím navrhovaného způsobu řešení, neboť toto tvrzení nemá žádnou oporu v předložené nabídce, která obsahuje čestné prohlášení podepsané oprávněným zástupcem Sdružení, že jím nabídnutá cena zahrnuje veškeré náklady související s realizací zakázky. Po podepsání smlouvy se navíc není možno od nabídkové ceny v průběhu realizace zakázky odchýlit.

    • K námitce týkající se hodnocení kritéria "Reference" účastníci Sdružení v návrhu konstatují, že zásadně odmítají tvrzení zadavatele, že v případě jimi v jejich nabídce referovaného projektu "Zneškodnění vyřazených lednic nashromážděných v lokalitě Kácov", (zneškodněno 18 656 kusů chladících zařízení) se nejednalo o projekt obdobného charakteru jako v případě předmětné veřejné zakázky. V uvedeném kritériu měl rozhodovat "počet, rozsah a charakter doložených dosavadních zkušeností a realizovaných činností souvisejících s předmětem zadání". Takovouto související činností je rozhodně roztřídění, inventarizace lednic, jejich převoz do areálu společnosti PRAKTIK, oddělení regulovaných látek a odstranění nebo využití ostatních částí lednic. Uvedené činnosti představovaly součást předmětu akce "Kácov". Charakter zmíněných činností s odkazem na základní podmínky stanovené v zadávací dokumentaci je "jistě podstatnější, než vlastní sběr lednic", který však nicméně tvoří součást jiných zakázek prováděných a doložených v nabídce Sdružení. Z vymezení kritéria "Reference" navíc nevyplývá nutnost doložit provedení konečné likvidace freonů potvrzením přímo od subjektu, který ji provedl. V případě zakázky "Kácov" toto bylo dosaženo vyjádřením zástupce zadavatele referované zakázky.

    Závěrem Sdružení ve svém návrhu konstatuje, že rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutím zadavatele o námitkách podaným proti tomuto rozhodnutí účastníky Sdružení byl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek, a to v ustanoveních § 38 odst. 1, § 6 odst. 1, případně i § 11 odst. 1. Při výběru nejvhodnější nabídky nemohl zadavatel postupovat v souladu s hodnotícími kritérii stanovenými v soutěžních podmínkách, neboť ze skutečností uvedených v návrhu vyplývá, že nabídka podaná společně společnostmi Rethmann a PRAKTIK splňuje zadavatelem stanovená kritéria v plném rozsahu a představuje nabídku, která těmto kritériím nejvíce vyhovuje. Účastníci Sdružení požadují, aby orgán dohledu rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3.10.2003 zrušil a dále, aby zadavateli ve smyslu § 61 zákona ve spojení s § 31 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, uložil povinnost nahradit navrhovateli náklady řízení představující správní poplatek za podání tohoto návrhu.

    Ke skutečnostem obsaženým ve výše uvedeném návrhu na zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 7.11.2003.

    Ke stanovenému způsobu hodnocení nabídek zadavatel uvedl, že se domnívá, že při formulování způsobu hodnocení nabídek v soutěžních podmínkách a v zadávací dokumentaci postupoval zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zákona, když kritéria hodnocení byla v podmínkách soutěže konkrétně uvedena, rovněž zde bylo stanoveno číselné rozpětí stupně významu kritérií a při hodnocení nabídek bylo dodrženo sestupné pořadí kritérií stanovené v soutěžních podmínkách. Prvé jednání komise způsob hodnocení nabídek pouze výkladově upřesnilo, a to stanovením vah jednotlivých kritérií. Tato skutečnost neměla a ani nemohla mít vliv na zákonnost formulace způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci. Účastníci Sdružení byli se zadávací dokumentací řádně seznámeni, což ve společně podané nabídce potvrdili. Pokud měl kterýkoliv uchazeč jakékoli interpretační nejasnosti ohledně obsahu zadávacích podmínek, měl právo si takové nejasnosti před podáním nabídky vyjasnit (formou dotazu), což však účastníci Sdružení neučinili. K argumentu Sdružení, že "komise pro posouzení a hodnocení nabídek v protokolu z jejího prvního jednání uvedla, že rozdíl v nabídkových cenách je minimální", zadavatel konstatuje, že tato informace se nezakládá na pravdě, přičemž odkazuje na příslušný dokument obsažený v dokumentaci o zadání veřejné zakázky.

    V souvislosti s "návrhem způsobu řešení" prezentovaném v nabídce Sdružení zadavatel poznamenává, že společnosti Rethmann a PRAKTIK ve své společné nabídce uvádí řešení logistiky sběru chladících zařízení pouze v málo konkrétním územním členění na Sekci Brno a Sekci ostatní okresy. Zadavateli dále z obsahu uvedené nabídky není jasné, jakým způsobem Sdružení hodlá převzít obsluhu dosavadních sběrných míst (v nabídce tato skutečnost není blíže specifikována ani doložena např. smlouvou o smlouvě budoucí s provozovatelem nebo majitelem). Taktéž konkrétní provedení ambulantního (mobilního) systému svozu odpadu, zejm. ve vazbě na již stávající systémy svozu a sběru v obcích Jihomoravského kraje, není v nabídce specifikováno. Zadavatel dále poukazuje na pravděpodobnou finanční a ekologickou neefektivnost mobilního systému svozu odpadů navrhovaného jmenovaným uchazečem, a to jednak z důvodu polohy jediné provozovny uchazeče, tak také vzhledem ke skutečnosti, že navrhovaný způsob by dubloval současný funkční systém svozu, který je již několik let v provozu. V porovnání s vítěznou nabídkou je pokrytí a systém svozu navrhovaný Sdružením nedostatečný a nevystihuje dostatečně zadávací podmínky soutěže. Zadavatel navíc v nabídce jmenovaného uchazeče doložený metodický pokyn shledává velice obecným a postrádá v něm informace důležité pro pracovníky sběrných míst a občany (např. postup přebírky od občanů, systém třídění a označování lednic, chování obsluhy při manipulaci s nebezpečným odpadem, atd.). Zadavateli dále není jasné, co znamená "dvoustupňová technologie", o které se Sdružení ve své nabídce zmiňuje, neboť zde nejsou formulovány jasné údaje o zařízení pro dvoustupňovou technologii, které jsou nutné k ověření dle zadávacích podmínek (např. název, kapacita a umístění zařízení; údaj o technologii, kterou bude uchazeč používat po ukončení platnosti stávajícího povolení v případě, že mu nebude opětovně prodlouženo, doložení úplných Provozních řádů, prokázání způsobu využití freonů z tepelné izolace, zadavateli není zřejmý obsah pojmu "jiný způsob likvidace nebezpečných látek"). Sdružené společnosti Rethmann a PRAKTIK v nabídce či později v námitkách nedoložily ani nijak blíže nespecifikovaly své tvrzení, že jimi používaná technologie je schopna získat a využívat freony i z tepelné izolace. Ostatní uchazeči podrobné údaje o tom, na jaké lokalitě bude konečné odstranění všech druhů odpadů vzniklých při demontáži výrobků domácího chlazení zajištěno, předložili, ačkoliv tato povinnost ze zadávací dokumentace přímo nevplývá. Tvrzení, že technologie prezentovaná vítězným uchazečem není schopna získat a využít freony i z tepelné izolace, vzhledem k tomu, že ji nepodložil konkrétními podklady, považuje za neopodstatněné. Stejně zadavatel pohlíží také na námitku Sdružení o zvýhodnění vítězného uchazeče prioritním zohledněním otázky sběru chladících zařízení, neboť návrh "způsobu řešení" vítězného uchazeče byl komisí ohodnocen nejlépe nejen z hlediska systému sběru, ale zejména s ohledem na způsob konečné likvidace vzniklých odpadů (vybraný uchazeč má ve svém majetku spalovnu nebezpečných odpadů).

    Zadavatel odmítá také argumenty Sdružení ohledně hodnocení kritéria "Reference", přičemž konstatuje, že reference předložené tímto uchazeče v jeho nabídce obsahují nesrovnalosti, spočívající především v následujících skutečnostech:

    • Předložené referenční listy dokládají pouze 46 611 zlikvidovaných chladících zařízení (Sdružení se však ve svých námitkách zmiňuje o cca 50 000 kusech), a některé obsahují nepravdivé údaje (př. reference OZO Ostrava pro společnost PRAKTIK, která potvrzuje likvidaci 7 000 kusů chladících zařízení v období od 2.3.2001 do 31.12.2005). Nepravdivé údaje předložili účastníci Sdružení také ohledně provozoven Boskovice a Třebíč, neboť zadavatel zjistil, že v těchto oblastech sběr vyřazených domácích zařízení prováděn není.

    • Některé reference se vzájemně překrývají a dublují; nelze tedy přesně ověřit skutečný počet likvidovaných lednic, což referencím ujímá na věrohodnosti.

    • Uchazečem nejvíce zdůrazňovanou akci "Kácov" nelze považovat za zakázku obdobnou charakteru předmětné veřejné zakázky, protože nashromážděné vyřazené lednice dopravila do Kácova jiná společnost, která zajišťovala i sběr lednic. Předmětem zakázky realizované společností Rethmann (společnost PRAKTIK zde vystupovala jako subdodavatel) bylo zejména roztřídění a inventarizace nashromážděných lednic, oddělení regulovaných látek a odstranění využití ostatních částí lednic. Uchazeč tedy neprováděl sběr a svoz lednic, nýbrž pouze jejich převoz a roztřídění. Informace vyplývající z této reference, že odstranění kapalných freonů se uskutečnilo předáním do spalovny EKOTERMEX a. s., Vyškov, není žádným způsobem dokladována. V této souvislosti se také nabízí otázka, proč uchazeč předává tekuté freony do spalovny, když v nabídce prezentuje vlastní dvoustupňovou technologii na jejich odstranění.

    V závěru svého stanoviska zadavatel konstatuje, že podle jeho názoru, je jakákoliv argumentace uvedená uchazečem v následném řízení (ve kterém se uchazeč domáhá zrušení rozhodnutí o výběru) zdůvodňující, proč jeho nabídka měla splňovat stanovená hodnotící kritéria lépe než nabídka úspěšnějších uchazečů, irelevantní. Takovou argumentaci měl uchazeč použít výhradně v rámci předložené nabídky, ze které bylo také komisí při posuzování a hodnocení nabídek vycházeno. Zadavatel se domnívá, že předmětem námitek a také přezkumného řízení u orgánu dohledu může být výhradně posuzování případného porušení zákona v průběhu soutěže, nikoliv uvádění dalších důvodů a argumentace na podporu nabídky předložené uchazečem podávajícím námitky. Zadavatel tedy prohlašuje, že při přípravě a realizaci předmětné soutěže postupoval zcela v souladu se zákonem, a tudíž navrhuje zamítnutí návrhu podaného Sdružením ve smyslu § 59 písm. b) zákona.

    Předmětný návrh ze dne 31.10.2003 obdržel orgán dohledu dne 3.11.2003 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách orgánem dohledu. Zadavatel obdržel jedno vyhotovení návrhu také dne 3.11.2003.

    Účastníky řízení podle § 58 zákona jsou:

    • zadavatel,

    • SITA, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější,

    • RUMPOLD, jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí,

    • Rethmann a PRAKTIK, jejichž společná nabídka se umístila jako třetí v pořadí.

    Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu účastníkům řízení dopisem č. j. VZ/S180/03-153/5078/03-Bar ze dne 13.11.2003. Téhož dne orgán dohledu rozhodnutím č.j. VZ/S180/03-153/5079/03-Bar vyměřil společnosti Rethmann a společnosti PRAKTIK na základě § 6 odst. 2 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o správních poplatcích"), správní poplatek podle položky 62 písm. b) sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu k zákonu o správních poplatcích. Poplatek měly uvedené právnické osoby v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 posledně cit. zákona, uhradit společně a nerozdílně, což také ve stanovené 15ti denní lhůtě učinily. V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že podle ustanovení § 6 odst. 4 téhož zákona lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy neběží v období od zaslání výzvy nebo platebního výměru k zaplacení poplatku až do prokázání jeho zaplacení.

    Po přezkoumání předložené dokumentace včetně nabídek jednotlivých uchazečů v souladu s ustanovením § 32 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (podle kterého je správní orgán povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí; přitom není vázán jen návrhy účastníků řízení), vyzval orgán dohledu dopisem ze dne 8.12.2003 zadavatele, aby objasnil následující orgánem dohledu zjištěné skutečnosti:

    • Z obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ani z hodnotících tabulek tvořících její přílohu není jednoznačně patrný konkrétní rozsah skutečností, které komise hodnotila v rámci kritéria "Navrhovaný způsob řešení". Vzhledem ke způsobu vymezení uvedeného kritéria v soutěžních podmínkách resp. v zadávací dokumentaci orgán dohledu taktéž získal pochybnosti, zda na základě takto definovaného hodnotícího kritéria bylo zájemcům o předmětnou veřejnou zakázku dostatečně jasné, do jaké míry podrobnosti má být tento "návrh způsobu řešení" zpracován, resp. jaký rozsah konkrétních skutečností bude zadavatel v rámci uvedeného kritéria hodnotit. V souvislosti s hodnocením nabídek orgán dohledu taktéž požádal zadavatele, aby podal vysvětlení k obsahu a účelu vytvoření jednotlivých kolonek (s předtištěným textem a předtištěnými číslicemi) v hodnotících tabulkách.

    • Z předložené dokumentace jednoznačně nevyplývá, jaký rozsah a charakter doložených referencí komise v posuzovaném případě považovala za zakázky "stejného či obdobného charakteru a rozsahu" jako je předmětná veřejná zakázka, a dále které z předložených referencí pak v rámci hodnotícího kritéria "Reference" skutečně hodnotila (zda všechny předložené reference, nebo pouze reference "stejného či obdobného charakteru" k předmětné veřejné zakázce). Z hodnotících tabulek dále vyplývají určité neodůvodněné rozdíly v hodnocení uvedeného kritéria jednotlivými členy komise.

    • V Záznamu z 2. jednání komise je konstatováno, že v nabídce č. 4 uchazeče EKOTERMEX není k uvedeným referencím doložen referenční list. Tuto skutečnost orgán dohledu taktéž zjistil po prozkoumání nabídky jmenovaného uchazeče. Z dokumentace však nevyplývá, že by zadavatel předmětnou nabídku z dalšího posuzování a hodnocení vyřadil.

    K posledně uvedeným skutečnostem, se kterými byli účastníci řízení orgánem dohledu seznámeni dopisem č. j. VZ/S180/03-153/5422/03-Bar ze dne 8.12.2003, se vyjádřil pouze zadavatel, a to ve svém dopise ze dne 16.12.2003, který orgán dohledu obdržel faxem dne 17.12.2003 (poštou dne 18.12.2003) a ve kterém zadavatel sděluje následující.

    K vymezení obsahu kritéria "Navrhovaný způsob řešení" zadavatel v uvedeném vyjádření konstatuje, že konkrétní požadavky a limity na plnění předmětné veřejné zakázky a povinnost respektovat příslušnou platnou legislativu stanovil v zadávací dokumentaci. Pro zadavatele je při realizaci projektu rozhodující konkrétní způsob postupu potencionálních dodavatelů v konkrétních podmínkách, nikoliv informace o základních principech sběru a zneškodnění nebezpečných látek, které jsou stanoveny v legislativě. Zadavatel podotýká, že v případě nejasností ohledně obsahu předmětného kritéria měli uchazeči možnost na toto téma dotazy, což se nestalo. Ze "soutěžní dokumentace" navíc vyplývá (čl. 3 zadávací dokumentace), že: "Uchazeč je povinen se před podáním nabídky podrobně seznámit s kompletními zadávacími podklady, upozornit na jejich případné nedostatky nebo chyby a vyjasnit si ještě před podáním nabídky případné nejasnosti. Na pozdější doplňky nebo úpravy nebude brán zřetel." Tuto skutečnost každý z uchazečů ve své nabídce potvrdil čestným prohlášením.

    V rámci předmětného kritéria (Navrhovaný způsob řešení) pak ustanovená komise, podle sdělení zadavatele, hodnotila "zejména jednoznačný, jasný a konkrétními informacemi podložený popis postupu řešení veřejné zakázky na území Jihomoravského kraje, dále zajištění realizace všech kroků a činností, které jsou při plnění této veřejné zakázky nutné, a vzájemné provázání těchto činností do funkčního systému sběru, separace a následné likvidace výrobků domácího chlazení", přičemž se soustředila zejména na popis systému logistiky a sběru zařízení (způsob využití stávající či nových sběrných dvorů, komunikace s jejich provozovateli a s veřejností, zvláštní režim pro odběr zařízení, proškolování obsluhy, metodické příručky pro pracovníky, systém evidence a kontroly, označování lednic podle kategorií stanovených v zadávací dokumentaci, atd.) a způsob technického řešení třídění, přepravy a likvidace chladících zařízení (konkretizace využitých zařízení, způsob řešení 1. a 2. stupně likvidace, detailní a jednoznačný popis způsobu konečné likvidace freonů doložený příslušným oprávněním, vhodnost a dostupnost technických zařízení s časově omezenou platností nebo ve zkušebním provozu, kapacita zařízení, přímá a nepřímá schopnost uchazeče ovlivňovat proces úplné likvidace freonů, atd). Zadavateli jsou známy komplikace provázející projekty zaměřené na sběr a likvidaci lednic spočívající v problémech se skladováním a komplikovanou likvidací freonů, proto byla značná pozornost věnována tomu, jak podrobně a jednoznačně uchazeči své plánované činnosti popisovali a jakými konkrétními a ověřitelnými údaji je dokládali.

    K otázce "kolonek v hodnotících tabulkách" zadavatel poznamenává, že obsah těchto kolonek měl za úkol upřesnit v rámci příslušného kritéria míru jeho splnění a vymezit tak členům komise prostor pro "posouzení všech nabídek shodným způsobem". Popis hodnocených skutečností uvedený v tabulkách je u každé z nabídek okomentován v zápise z 2. jednání komise; z těchto informací vyplývá, jaké důvody vedly komisi k bodovému ohodnocení jednotlivých nabídek.

    V souvislosti s problematikou referencí zadavatel uvedl, že řešení problematiky likvidace nebezpečných látek z chladících zařízení bylo doposud řešeno pouze dílčím způsobem zejména na úrovni konkrétní obec - zpracovatel. Z tohoto důvodu musel zadavatel rozsah svých požadavků přizpůsobit tomu, co mohli uchazeči reálně ve svých nabídkách uvést a doložit. (Kdyby zadavatel připustil účast na soutěži např. pouze uchazečům, kteří provedli sběr a likvidaci výrobků domácího chlazení z území celého kraje, bylo by to pravděpodobně diskriminující.) Zadavatel se domnívá, že jím pro vymezení kritéria "Reference" použitá formulace vytváří uchazečům dostatečně velký prostor pro uplatnění všech svých referencí, tedy i těch dílčích plnění. Soubor těchto referencí předložených každým uchazečem pak komise bodově ohodnotila. Vyšší ohodnocení získaly reference dokládající komplexnější řešení problematiky sběru a úplné likvidace nebezpečných látek (rozsahem aktivit anebo územním záběrem). Vzhledem k tomu, že žádný z uchazečů předmětné ustanovení soutěžních podmínek nezpochybnil, zadavatel usuzuje, že tomuto požadavku všichni uchazeči porozuměli, a proto do svých nabídek doložili reference dokladující činnosti lišící se obsahově (dílčí plnění) nebo místně. Určité rozdíly v hodnocení uvedeného kritéria jednotlivými členy komise nejsou, podle názoru zadavatele, na újmu objektivnímu hodnocení přijatých nabídek. Stanovisko každého člena komise vyjadřuje jeho vlastní expertní názor na splnění daného kritéria.

    K absenci referenčního listu v nabídce uchazeče EKOTERMEX zadavatel konstatuje, že jmenovaný uchazeč ve své nabídce uvedl jedinou referenci, a to na svoji vlastní činnost (termická likvidace nebezpečných odpadů). Z obsahu jeho nabídky lze usoudit, že pravděpodobně dosud další činnosti, které jsou předmětem zadání neprováděl, a proto nemohl tyto činnosti doložit referenčními listy. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek tuto skutečnost zohlednila ve svém bodovém hodnocení kritéria "Reference".

    Zadavatel požádal dopisem zaslaným elektronickou poštou dne 11.12.2003 (orgán dohledu vychází z údajů obsažených v podání) o možnost nahlédnutí do správního spisu. Orgán dohledu zaslal zadavateli dopis č. j. VZ/S180/03-153/266/04-Bar, ve kterém navrhl termín nahlížení do správního spisu. Dne 20.1.2004 orgán dohledu obdržel dopis zadavatele (faxem), ve kterém zadavatel sděluje, že své vyjádření k obsahu návrhu a dalším skutečnostem zjištěným orgánem dohledu zaslal dne 17.12.2003. S ohledem na záměr a význam projektu by zadavatel uvítal co nejrychlejší ukončení správního řízení. Z obsahu předmětného dopisu orgán dohledu usuzuje, že zadavatel již na nahlédnutí do správního spisu netrvá.

    Orgán dohledu přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem, vyjádření zadavatele i navrhovatele (jiný z účastníků řízení se k podkladům nevyjádřil) a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky porušil zákon o zadávání veřejných zakázek jednak tím, že nevymezil kritérium "Navrhovaný způsob řešení" způsobem, který by umožnil zpracovat vzájemně srovnatelné nabídky, dále tím, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek (Záznam) není transparentní co do popisu skutečností, na základě kterých komise pro posouzení a hodnocení nabídek dospěla ke konečnému výsledku hodnocení, a také tím, že jemu zákonem stanovenou povinnost určit odpovídající stupeň důležitosti hodnotících kritérií přenesl na komisi pro posouzení a hodnocení nabídek. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.

    K vymezení hodnotícího kritéria "Navrhovaný způsob řešení".

    Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona musí podmínky soutěže obsahovat způsob hodnocení nabídek, a to v souladu s ustanovení § 6 zákona, které stanoví, že hodnocení nabídek se provádí podle výše nabídkové ceny nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže.

    Jak orgán dohledu uvedl výše (str. 2), zadavatel v podmínkách soutěže stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické vhodnosti na podkladě tří kritérií (Navrhovaný způsob řešení, Nabídková cena, Reference).

    Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, proto je na stanovení hodnotících kritérií kladen značný význam. Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti, jak tomu je v šetřeném případě, měl by především dbát na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byl v souladu s cit. ustanovením § 6 zákona. Zadavatel je tedy povinen stanovit kritéria v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby zájemci, kteří se rozhodnou pro účast v soutěži o veřejnou zakázku, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu. U "obecného" kritéria je nutné stanovit případně další podkritéria, která by jeho obsah jednoznačně specifikovala.

    V šetřeném případě sice zadavatel určitá podkritéria blíže vymezující kritérium "Navrhovaný způsob řešení" stanovil (a to konstatováním, že "za nejvhodnější se považuje nabídka, které nejlépe splňuje parametry zadání, prokazuje využití vhodných technologií, propracovanou logistiku a komplexnost řešení"), tato podkritéria však jsou formulována taktéž značně obecně, a tudíž nejednoznačně. Určité nároky na obsah "návrhu způsobu řešení" sice nepřímo vyplývají také z údajů obsažených v projektu, který je součástí zadávací dokumentace, například:

    • z formulování cílů projektu (část 1, str. 2 projektu; "….vybudování cíleného systému sběru a svozu výrobků…, vyřešení způsobu účinné a ekologické separace látek s nebezpečnými vlastnostmi, …úplné zneškodnění těchto látek technologickým způsobem přátelským k životnímu prostředí,…řešení recyklace všech částí likvidovaných zařízení…"),

    • předpokladů projektu (sběr, shromažďování, separace regulovaných a nebezpečných látek a úplné ekologické a ekonomicky přijatelné zneškodnění zhruba 36 800 kusů výrobků domácího chlazení v období 11/2003 až 07/2005 - viz poslední dva odstavce na str. 2 projektu),

    • obchodní strategie projektu "směrem k občanům…., podpořené účinnou osvětově vzdělávací kampaní" - viz str. str. 6 bod 3.2 projektu),

    avšak ani ze souhrnu těchto informací jednoznačně nevyplývá rozsah a míra podrobnosti údajů, které zadavatel požaduje, ani jakým způsobem mají být prohlašované skutečnosti "prokázány" (zda např. postačí čestné prohlášení, nebo je nutné předložit určité konkrétní listiny, potvrzení či smlouvy - např. smlouvy o smlouvě budoucí s jednotlivými provozovateli sběrných míst, či majitelů spaloven a podobných zařízení, či úplné texty požadovaných Provozních řádů, či Metodických pokynů, apod.). Z dokumentace taktéž není jednoznačně zřejmé, zda zadavatel zamýšlel v rámci předmětného kritéria hodnotit pouze skutečnosti uvedené v části nabídek pojednávající o "návrhu organizačního a technického řešení zakázky" nebo také další skutečnosti obsažené i v jiných částech nabídek, které svým charakterem s problematikou organizačního a technického řešení souvisejí.

    Vzhledem k výše uvedenému orgán dohledu nemůže akceptovat názor zadavatele, že konkrétní požadavky a limity na plnění veřejné zakázky byly stanoveny v zadávací dokumentaci. K argumentu zadavatele, že - v případě nejasností ohledně obsahu předmětného kritéria měli zájemci před podáním nabídky možnost vznést vůči zadavateli dotazy, což neučinili a dali tak najevo, že ohledně zadávacích podkladů nemají žádné nejasnosti, a navíc ve svých nabídkách potvrdili čestným prohlášením skutečnost, že se podrobně seznámili s kompletními zadávacími podklady - pak orgán dohledu konstatuje, že tyto zadavatelem namítané skutečnosti nemohou být považovány za "důkaz" toho, že způsob hodnocení nabídek (tedy vymezení předmětného kritéria) byl zadavatelem vymezen tak, aby bylo zaručeno, že zájemcům byly prostřednictvím zadávací dokumentace dány k dispozici natolik jednoznačné a určité informace, na jejichž základě by byli reálně schopni podat srovnatelné nabídky. Představy jednotlivých zájemců o obsahu předmětného kritéria mohli být vzájemně podstatně odlišné, přestože obsah uvedeného kritéria považovali za jasný. Pro úplnost orgán dohledu v této souvislosti upozorňuje na ustanovení § 2h odst. 1 zákona, které mj. stanoví, že "za úplnost a správnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci odpovídá zadavatel", přičemž součástí zadávací dokumentace musí být jak technické podmínky veřejné zakázky určující požadavky na jakost a technické vlastnosti předmětu veřejné zakázky, tak také jednoznačné vymezení množství a druhu požadovaných prací, dodávek nebo služeb. Pro úplnost orgán dohledu zdůrazňuje, že zákon ve svém ustanovení § 2a odst. 3 umožňuje, aby si uchazeči po zadavateli vyžádali upřesňující informace k prokazování dalších předpokladů, a nikoliv tedy (jak uvádí zadavatel) informace ohledně obsahu konkrétního kritéria hodnocení.

    Způsob vymezení kritéria "Navrhovaný způsob řešení" tak, jak ho zadavatel výslovně specifikoval v podmínkách soutěže resp. nepřímo v zadávací dokumentaci, tedy nelze považovat za jednoznačný a určitý, neboť jeho obsah, vzhledem k příliš obecné a vágní formulaci, včetně jeho jednotlivých podkritérií, dostatečně a jednoznačně nevypovídá, jaký rozsah skutečností bude zadavatel v rámci uvedeného kritéria hodnotit a jak podrobně má být nabídka z hlediska údajů podstatných pro uvedené kritérium zpracována. Vzhledem k uvedeným skutečnostem orgán dohledu konstatuje, že zadavatel nedostatečným vymezením uvedeného kritéria porušil ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona. Uchazečům o předmětnou soutěž tak nebyl v podmínkách zadání dostatečným a jednoznačným způsobem vymezen prostor pro jejich prezentaci za účelem získání předmětu plnění veřejné zakázky v rámci předložených nabídek, neboť nemohli své nabídky zpracovat způsobem, který by zaručoval jejich úspěšnost, a ve svém důsledku jsou nabídky v rámci těchto kritérií vzájemně nesrovnatelné (což také v šetřeném případě vedlo k názorovým rozdílům ohledně hodnocení předmětného kritéria mezi Sdružením a zadavatelem).

    Stanovení váhových koeficientů hodnotících kritérií.

    Způsob hodnocení nabídek u obchodní veřejné soutěže je upraven v ustanovení § 6 zákona v návaznosti na ustanovení § 5 odst. 3 zákona, které zadavateli pro případ, že se rozhodne pro hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek, ukládá uvést kritéria v podmínkách soutěže v sestupném pořadí podle stupně významu, kterým, který jim přisuzuje. Z uvedeného vyplývá, že stupeň důležitosti kritérií hodnocení nabídek určuje zadavatel, a to nejen tím, že kritéria uvede v podmínkách soutěže v sestupném pořadí, ale rovněž i tím, že jednotlivým kritériím určí odpovídající váhu (např. v %). Zákon neukládá zadavateli, aby váhu kritérií uvedl již v podmínkách soutěže, avšak z důvodu dodržení zásady transparentnosti musí být váha kritérií stanovena zadavatelem ještě před otevřením obálek s nabídkami. Poněvadž zákon v ustanoveních §§ 34 až 37 neuvádí, že by komise měla určit váhu kritérií hodnocení, jsou námitky Sdružení v části zabývající se postupem komise při stanovení váhy kritérií opodstatněné. Svým postupem zadavatel porušil ustanovení § 5 odst. 3 zákona, neboť zákonem stanovenou povinnost přenesl na komisi pro posouzení a hodnocení nabídek.

    Hodnocení nabídek.

    Vlastní postup při hodnocení nabídek v rámci soutěže je upraven v § 35 odst. 1 zákona: "Po posouzení, popřípadě vyřazení nabídek podle § 34 zákona přistoupí komise k hodnocení zbývajících nabídek podle zveřejněného způsobu hodnocení. Na základě hodnocení sestaví komise pořadí nabídek." O posouzení a hodnocení nabídek musí zadavatel podle § 37 odst. 1 zákona pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, ve které je povinen mj. uvést stručný popis hodnocení jednotlivých nabídek, výsledek tohoto hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky /§ 37 odst. 1 písm. h) zákona/. Na základě posouzení a hodnocení nabídek komisí je zadavatel podle ustanovení § 38 odst. 1 zákona povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky, pokud si v podmínkách soutěže nevyhradil právo odmítnout všechny předložené nabídky. Nejvhodnější nabídkou se rozumí nabídka nejlépe splňující kritéria vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže.

    Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že výsledkem hodnocení jednotlivých nabídek se rozumí uvedení, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů v příslušném kritériu, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).

    K hodnocení nabídek z hlediska kritéria "Navrhovaný způsob řešení" orgán dohledu konstatuje, že ze Záznamu, ani z hodnotících tabulek tvořících jeho přílohu, není jednoznačně zřejmý rozsah konkrétních skutečností, které zadavatelem ustavená komise v rámci uvedeného kritéria hodnotila.

    V záznamu z 1. jednání komise je (kromě vymezení tohoto kritéria podle soutěžních podmínek) konstatováno, že se "hodnotí návrh organizačního a metodického zabezpečení projektu, návrh průběžné kontroly a sledování plnění projektu zadavatele včetně garance dodržování legislativy a plnění termínů projektu". Avšak ani cit. doplňující vymezení nelze považovat za dostatečně určité a konkrétní; jedná se opět pouze o obecné a tedy široce formulované pojmy, jejichž obsahový rozsah nelze s určitostí stanovit. Kolonky s předtištěným textem a orientačním bodovým ohodnocením (vždy tři kolonky pro každé kritérium) vytvořené v hodnotících tabulkách měly mít podle zadavatele za úkol, upřesnit v rámci příslušného kritéria míru jeho splnění a vymezit tak členům komise prostor pro "posouzení všech nabídek shodným způsobem". Z obsahu jednotlivých "orientačních" kolonek tabulky pro příslušné kritérium vyplývá, že "neúplné doložení dostupnosti vhodných technologií, zejm. pro druhý stupeň" mělo být ohodnoceno 1 bodem, "doložení návrhu částečného řešení komplexního řešení a částečně propracované logistiky" 2,3 body a v případě "prokázání využití vhodných technologií, propracované logistiky a komplexnosti řešení" plným počtem bodů (4). Konkretizaci představy o rozsahu a obsahu hodnocených skutečností v rámci uvedeného kritéria, vzhledem ke stručnosti a obecnosti v nich uvedených údajů, však nepřináší ani hodnotící tabulky.

    Důvody vedoucí komisi k bodovému ohodnocení, podle názoru zadavatele, mají vyplývat ze 2. záznamu z jednání komise. V uvedeném záznamu je však u jednotlivých nabídek pouze velmi stručně popsán jejich obsah převážně v rozsahu "navrhovaného způsobu řešení" s tím, že jsou (opět velmi stručně) zmíněny nedostatky nabídek, ovšem bez jakéhokoliv vzájemného srovnání. Vzhledem k tomu, že si zadavatel ani pro potřeby hodnocení nestanovil dostatečné množství vhodně formulovaných podkritérií, je popis obsahu nabídek v záznamu koncipován obecně a nepřehledně. Zadavatel navíc u každé nabídky komentuje pouze ty skutečnosti, kterými se příslušná nabídka zaobírá, není tedy rovněž možno jednoznačně určit celkový rozsah a obsah hodnocených skutečností.

    Vzhledem k vágnímu a blíže konkrétně nespecifikovanému obsahu hodnocených skutečností v rámci předmětného kritéria a nedostatečnému zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nelze přezkoumat, zda zadavatel skutečně vybral nabídku nejvhodnější. Uvedená nepřehlednost a tedy netransparentnost hodnocení je z části způsobena již nedostatečným vymezením obsahu uvedeného kritéria, čemuž nasvědčuje i charakter nedostatků (jedná se o otázku míry podrobnosti zpracování a způsobu doložení vybraných skutečností), které zadavatel vytkl nabídce Sdružení a které formuloval v Záznamu. Zadavatel předmětné nabídce, resp. uchazeči (Sdružení) v Záznamu vytýká nedostatečnou specifikaci návrhu logistiky sběru a shromažďování odpadu, příliš obecný popis používané technologie či nedoložení způsobu konečného odstranění nebezpečných látek, atd.. Do jaké míry mají být nabídky v tomto ohledu zpracovány a jakým způsobem je nutno prezentované skutečnost doložit, však ze zadávací dokumentace výslovně nevyplývá (viz předchozí část odůvodnění).

    Uvedený Záznam není dostatečně transparentní ani z hlediska hodnocení nabídek podle kritéria "Reference", neboť z jeho obsahu není jednoznačně zřejmé, jaký druh referencí zadavatel v rámci tohoto kritéria skutečně hodnotil (zda bral v potaz pouze reference o zakázkách "shodného či obdobného" charakteru jako je šetřená veřejná zakázka, jejichž předložení požadoval jako další podmínku soutěže, či do hodnocení zahrnul také ty reference, které zmíněnou podmínku "shodnosti" či "obdobnosti" nesplňovaly). Zadavatel orgánu dohledu na jeho dotaz k této skutečnosti sdělil, že předmětem hodnocení tohoto kritéria byly všechny v nabídkách předložené reference s tím, že vyšší ohodnocení získaly reference dokládající komplexnější řešení problematiky sběru a úplné likvidace nebezpečených látek (rozsahem aktivit nebo územním záběrem). Na základě jakých skutečností však komise "komplexnost řešení" posuzovala, z dokumentace není zřejmé.

    Z obsahu hodnotících tabulek dále vyplývá, že hlavním měřítkem pro způsob přidělování bodů v rámci kritéria "Reference" byla "znalost místních podmínek a specifik veřejné správy", přičemž pokud nabídka obsahovala méně než 3 reference bez uvedené znalosti těchto podmínek a specifik, měla (podle v tabulkách předtištěného bodového ohodnocení) získat 1 bod. Více než 3 a méně než 5 referencí realizovaných převážně se znalostí těchto podmínek mělo být ohodnoceno bodovým ohodnocením 5,3, a více než 5 referencí při znalosti podmínek 4 body. Které z referovaných zakázek komise zařadila do té které kategorie "znalosti místních podmínek a specifik veřejné správy", a podle jakých měřítek komise tuto "znalost" posuzovala, však z dokumentace nevyplývá. Záznam se problematikou referencí, až na výjimku ohledně vítězné nabídky, nezabývá. Z hodnotících tabulek vyplývají také určité rozdíly v bodovém ohodnocení tohoto kritéria jednotlivými členy komise. Výrazné rozdíly jsou především u nabídky č. 3 - Sdružení, kterou jednotliví členové komise v rámci uvedeného kritéria ohodnotili 3, 3, 2, 2, a 1 bodem. Orgán dohledu v této souvislosti poznamenává, že ve své podstatě souhlasí s názorem zadavatele, že stanovisko každého člena komise vyjadřuje jeho vlastní expertní názor na splnění daného kritéria, avšak uvedený rozdíl je vzhledem ke stanové bodové stupnici (1 až 4 body) dosti výrazný a nelze tedy vyloučit, že samotní členové komise neměli o způsobu hodnocení nabídek dle kritéria "Reference" jednoznačnou představu. V této souvislosti orgán dohledu upozorňuje na ustanovení § 33 odst. 3 zákona, které stanoví, že: "Členové komise odůvodní svůj odchylný názor proti názoru většiny v zápisu o jednání."; což v šetřeném případě prokazatelně neučinili. Vzhledem k uvedeným skutečnostem orgánu dohledu nezbývá než konstatovat, že hodnocení nabídek v rámci kritéria "Reference" také, stejně jako u kritéria "Navrhovaný způsob řešení", proběhlo netransparentním způsobem.

    Z předložené dokumentace není zřejmý jednoznačný rozsah a charakter hodnocených skutečností, což je nedostačující zejména v rámci hodnocení nabídek podle kritérií, která nelze hodnotit jednoznačně a zcela objektivně (jednoznačně lze hodnotit např. výši nabídkové ceny, lhůtu plnění, záruční dobu - tedy numericky vyjádřitelná kritéria). Podrobné uvedení skutečností, které vedly členy komise k přidělení konkrétního počtu bodů, je nezbytné zvláště v kritériích, ve kterých hodnocení nabídek záleží ve značné míře na úvaze a zkušenostech zadavatele, resp. členů komise. V posuzovaném případě se jedná především o kritérium "Navrhovaný způsob řešení". Pokud zpráva neobsahuje dostatečné informace o údajích z nabídek uchazečů, které byly hodnoceny a které vedly k přidělování bodů v jednotlivých kritériích, nemá orgán dohledu možnost přezkoumat postup zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky. V této souvislosti je nutno si uvědomit, že číselné údaje (body) do tabulek modelu "dosazují" členové komise. Právě proto je nezbytné, aby zpráva obsahovala i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek s patřičným písemným slovním komentářem, z něhož bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud zpráva náležitě zpracovaný výsledek hodnocení jednotlivých nabídek (a i zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky) neobsahuje, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. V šetřeném případě sice Záznam určitý výsledek hodnocení obsahuje, Záznam je však vzhledem k obsáhlosti a nejednoznačnému stanovení hodnocených skutečností pro přezkoumání hodnocení a výběru nejvhodnější nabídky nedostatečný.

    V návaznosti na výše uvedené orgán dohledu poznamenává, že odpovědnost za hodnocení nabídek, včetně zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je na zadavateli, neboť komise pro posouzení a hodnocení nabídek je pouze jeho poradním orgánem a potřebné podklady pouze zpracovává. Zadavatel tedy musí mít před vlastním rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky k dispozici zákonem požadované dokumenty zpracované v souladu se zákonem, neboť se jedná o listiny, které jsou primárním předpokladem pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

    V posuzovaném případě zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje dostatečný a jednoznačný popis skutečností, na základě kterých komise nabídky v rámci kritéria "Navrhovaný způsob řešení" a kritéria "Reference" hodnotila a dospěla ke konečnému výsledku hodnocení - neodpovídá tedy požadavku transparentnosti, který je jednou ze stěžejních zásad zadávání veřejných zakázek, a nelze ji tedy považovat za listinu zpracovanou v souladu se zákonem, na základě které by mohl zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky. Uvedená pochybení zadavatele, resp. komise je nutno kvalifikovat jako porušení ustanovení § 37 odst. 1 písm. h) zákona.

    V souvislosti se skutečnostmi uvedenými Sdružením v návrhu na zahájení správního řízení orgán dohledu konstatuje, že v souladu s názorem Vrchního soudu v Olomouci vyjádřeném např. v rozsudku č. 2 A 1/99 (viz správní spis) orgán dohledu neprovádí hodnocení ani nezkoumá vlastní úvahy členů komise a rovněž neposuzuje, jak mají či nemají nabídky uspět v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, avšak přezkoumává především formální postup, kterým k výběru nejvhodnější nabídky došlo, zda byly dodrženy všechny zákonné podmínky a zda byl výběr (hodnocení) proveden transparentně. Vyjadřovat se tedy ke skutečnostem, kterými Sdružení odůvodňuje jeho tvrzení, že jím podaná nabídka nelépe splňuje zadavatelem stanovená kritéria (tedy nesouhlas s výsledkem hodnocení nabídek provedeného komisí), orgán dohledu považuje vzhledem k cit. názoru a také s ohledem na výše uvedené skutečnosti, které nad rámec návrhu zjistil v průběhu správního řízení, za irelevantní.

    K problematice referencí.

    Jak orgán dohledu uvedl již výše, zadavatel v rámci "dalších předpokladů" pro plnění veřejné zakázky požadoval, aby uchazeči v nabídce prezentovali jejich zkušenosti s realizací veřejných zakázek nebo činností shodného či obdobného charakteru a rozsahu (formou referenčních listů). Předložení uvedených referenčních listů o "zakázkách shodného či obdobného charakteru" je nutno považovat za další podmínku soutěže podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona, jejíž obsahové splnění zkoumá komise pro posuzování a hodnocení nabídek v souladu s ustanovením § 34 odst. 4 zákona, podle které komise navrhne nabídky, které nevyhoví podmínkám soutěže, zadavateli k vyřazení.

    V záznamu ze svého 1. jednání však komise pro posouzení a hodnocení nabídek uvádí, že vzhledem k dosavadním informacím o realizaci zakázek obdobného charakteru na území ČR jí nejsou známy zakázky realizované na území celého kraje, jako je tomu v případě předmětné veřejné zakázky. Také zadavatel sám ve svém stanovisku ze dne 16.12.2003 konstatuje, že řešení problematiky likvidace nebezpečných látek z chladících zařízení bylo doposud řešeno pouze dílčím způsobem, zejména na úrovni obec - zpracovatel, a z tohoto důvodu byl také nucen odpovídajícím způsobem přizpůsobit rozsah svých požadavků na reference uchazečů, neboť se domnívá, že připustil-li by účast na soutěži pouze uchazečům, kteří provedli sběr a likvidaci výrobků domácího chlazení z území celého kraje, jednalo by se za daných okolností o podmínku diskriminační. V této souvislosti orgán dohledu konstatuje, že vzato do důsledku, je komise povinna zadavateli navrhnout k vyřazení všechny nabídky, které obsahově nesplňují podmínky soutěže (v šetřeném případě by tedy měly být vyřazeny ty nabídky, ve kterých nebyly doloženy referenční listy o zakázkách shodného či obdobného charakteru), avšak vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě byl z objektivních důvodů způsob posouzení uvedené "další" soutěžní podmínky aplikován shodně vůči všem uchazečům (bylo tedy postupováno v souladu se zásadou rovného přístupu ke všem uchazečům) a žádný z uchazečů tímto nebyl poškozen na svých právech, nepovažuje orgán uvedený postup zadavatele za porušení zákona, ze kterého (s ohledem na obsah výroku) by pro zadavatele plynuly další důsledky. Orgán dohledu na uvedené skutečnosti upozorňuje z preventivních důvodů, aby se zadavatel ve svém dalším postupu takových nedostatků nedopustil.

    Závěrem orgán dohledu poznamenává, že hodnocení nabídek, které je stěžejním prvkem v procesu zadávání veřejných zakázek, v šetřeném případě neproběhlo zákonem stanoveným způsobem. Netransparentnost hodnocení je pochybení znehodnocují základní účel zákona o zadávání veřejných zakázek, a to průhlednost postupu při zadávání veřejných zakázek. V posuzovaném případě navíc došlo k tomu, že nabídky jednotlivých uchazečů nejsou vzájemně srovnatelné, neboť zadavatel nevymezil jedno z hodnotících kritérií (kterému navíc komise přisoudila rozhodující váhu - 60 %) určitě a jednoznačně tak, aby si zájemci o veřejnou zakázku mohli učinit dostatečnou představu o předmětu plnění této zakázky a také o skutečnostech, které budou v rámci jednotlivých kritérií zadavatelem hodnoceny.

    Podle ust. § 59 písm. a) zákona je-li podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu po jeho přezkoumání rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li porušení zákona a zadavateli uloží provést nový výběr, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší.

    Vzhledem ke zjištěným porušením zákona musel orgán dohledu vyhovět návrhu Sdružení v části požadavku na zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, tedy uvedené rozhodnutí zrušit, a rovněž rozhodnout i o zrušení zadání veřejné zakázky, neboť postup zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky vykazuje pochybení, která jsou v rozporu se stěžejní zásadou zadávání veřejných zakázek - požadavkem transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek, které nelze napravit jinak, než zrušením zadání veřejné zakázky. Provedení nového výběru by na základě zjištěných skutečností postrádalo svůj smysl, poněvadž pochybení zadavatele, kterého se dopustil tím, že již v podmínkách soutěže a v zadávací dokumentaci nedostatečně vymezil způsob hodnocení nabídek, by nebylo možné provedením nového výběru napravit, neboť je porušením takového rázu, že nepostačí provést nový výběr, ale je nutno zadání veřejné zakázky zrušit. V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že zadavatel je podle § 64a odst. 2 zákona povinen do 30 dnů od zrušení soutěže uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese oznámení o zrušení soutěže.

    K požadavku Sdružení, aby orgán dohledu zadavateli uložil v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 správního řádu povinnost nahradit "navrhovateli" náklady řízení (správní poplatek) orgán dohledu konstatuje následující. Pokud se v uvedeném ustanovení správního řádu mluví o řízení a nákladech řízení, rozumí se tím správní řízení a náklady správního řízení, tj. především náklady, které vznikly správnímu orgánu. Účastníku řízení může být uloženo, aby nahradil náklady řízení jinému účastníkovi jen tehdy, jestliže vznikly jeho zaviněným jednáním ve správním řízení. V daném případě však k pochybení zadavatele došlo mimo správní řízení, tj. při hodnocení nabídek, resp. při vyhlášení obchodní veřejné soutěže, a proto aplikace ustanovení § 31 odst. 2 správního řádu nepřipadá v úvahu a nárok na náhradu nákladů řízení (správní poplatek) lze uplatnit pouze u soudu. (K tomu např. druhostupňové rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. 2R 52/02-Hr ze dne 24.1.2003 - viz www.compet.cz.)

    Na základě všech zjištěných skutečností orgán dohledu rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

    Poučení:

    Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

    JUDr. Miroslav Šumbera

    vrchní ředitel

    Obdrží:

    Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, Výstaviště 1, 648 00 Brno, zastoupená JUDr. Vladimírem Gašparem

    SITA Moravia a. s., Holzova 14/730, 628 00 Brno, zast. Ing. Mojmírem Zálešákem

    RUMPOLD s. r. o., Říčanská 7, 101 00 Praha 10, zast. Ing. Petrem Pazderou

    Ing. Radko Nechvátal, Rethmann - Jeřala, spol. s r. o., Bělohorská 41/259, Břevnov, 169 00 Praha 6

    Na vědomí:

    PRAKTIK LIBEREC, s. r. o., Domky 35, 460 10 Liberec 10

    Rethmann - Jeřala, spol. s r. o., Bělohorská 41/259, Břevnov, 169 00 Praha 6

    vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

    ilustrace
    ilustrace
    ilustrace
    ilustrace
    ilustrace
    ilustrace
    ilustrace
    ilustrace
    cs | en
    +420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
    cs | en