číslo jednací: VZ/S209/03

Instance I.
Věc VI. etapa prodeje bytového fondu v majetku města Frenštát pod Radhoštěm
Účastníci
  1. ORSA - realitní kancelář a. s., Moravská Oastrava
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 59 písm. a) - zrušení zadání
Rok 2003
Datum nabytí právní moci 27. 3. 2004
Dokumenty file icon pis17148.pdf 124 KB

Č. j. VZ/S209/03-153/1032/04-Gar V Brně dne 9.3.2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 22.12.2003 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., na základě návrhu ze dne 18.12.2003 uchazeče ORSA - realitní kancelář a. s., Puchmajerova 9, 702 00 Moravská Ostrava, za niž jedná Ing. Aleš Demel, předseda představenstva, na přezkoumání rozhodnutí zadavatele - město Frenštát pod Radhoštěm, Nám. Míru 1, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, zastoupený Ing. Pavlem Orlíkem, starostou - ze dne 12.12.2003 o námitkách ze dne 1.12.2003 proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30.10.2003 ve veřejné zakázce "VI. etapa prodeje bytového fondu z majetku města Frenštát pod Radhoštěm" zadávané písemnou výzvou ze dne 29.9.2003 podle § 49 odst. 1 cit. zákona, rozhodl takto:

Zadavatel město Frenštát pod Radhoštěm porušil ustanovení:

  • § 49 odst. 4 písm. c) cit. zákona tím, že stanovil kritéria hodnocení "Výhodnost předloženého návrhu smlouvy (nabídky nad rámec a zadání soutěže), Reference a odborná způsobilost a Lhůta plnění veřejné zakázky, záruky", na základě kterých nelze nabídky objektivně vyhodnotit dle jejich ekonomické vhodnosti ve smyslu § 6 téhož zákona,

  • § 49 odst. 4 písm. d) cit. zákona tím, že ve výzvě neuvedl lhůtu po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni,

  • § 49 odst. 10 cit. zákona tím, že v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl transparentním a přezkoumatelným způsobem popis hodnocení nabídek v rámci kritéria "Výše celkové nabídkové ceny za dílo."

Podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., s e r u š í rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30.10.2003 a rovněž s e r u š í zadání veřejné zakázky.

Odůvodnění

Město Frenštát pod Radhoštěm, Nám. Míru 1, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, zastoupené Ing. Pavlem Orlíkem, starostou (dále jen "zadavatel"), vyzvalo podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákon"), písemnou výzvou ze dne 29.9.2003 podle § 49 odst. 1 zákona deset zájemců k podání nabídky na veřejnou zakázku "VI. etapa prodeje bytového fondu z majetku města Frenštát pod Radhoštěm" (dále jen výzva).

Zadavatel v čl. 5 výzvy uvedl, že "nabídky budou hodnoceny podle těchto kritérií:

  1. Výhodnost předloženého návrhu smlouvy (nabídky nad rámec a zadání soutěže)

  2. Reference a odborná způsobilost

  3. Výše celkové nabídkové ceny za dílo

  4. Lhůta plnění veřejné zakázky, záruky".

Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 13.10.2003 vyplývá, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel pět nabídek, přičemž žádná z nich nebyla komisí pro otevírání obálek vyřazena z dalšího posuzování a hodnocení.

Ze záznamu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 14.10.2003 označené jako "Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek" (dále jen "záznam") vyplynulo, že zadavatel stanovil následující pořadí nabídek:

  1. ISA CONSULT s. r. o., Palackého 129, 738 01 Frýdek - Místek, za niž jedná Ing. Ivana Ščigelová, jednatelka (dále jen "ISA CONSULT"),

  2. RK Beskyd s. r. o., Dolní 1004, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, za niž jedná Ing. Martin Houška, jednatel (dále jen "RK Beskyd"),

  3. Josef Zima - realitní kancelář Rekaz, nar. 15.12.1949, Česká 685, 742 21 Kopřivnice (dále jen "Rekaz").

Zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky Usnesením Rady města Frenštát pod Radhoštěm ze dne 30.10.2003. Dopisem ze dne 5.11.2003 zadavatel sdělil uchazeči ORSA - realitní kancelář a. s., Puchmajerova 9, 702 00 Moravská Ostrava, za niž jedná Ing. Aleš Demel, předseda představenstva (dále jen "ORSA"), který jmenovaný uchazeč obdržel dne 10.11.2003, že jeho nabídka nebyla pro realizaci předmětné veřejné zakázky vybrána. Uchazeč ORSA podal proti oznámení zadavatele ze dne 5.11.2003 dopisem ze dne 10.11.2003 námitky, které zadavatel obdržel dne 14.11.2003. V námitkách ze dne 10.11.2003 uchazeč ORSA uvedl, že dopis zadavatele "nesplňuje podmínky řádného oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ve smyslu § 39 zákona" a dále, že žádá "o předložení oznámení jak předepisuje zákon." Zadavatel námitkám uchazeče ORSA dopisem ze dne 25.11.2003 vyhověl a zaslal uchazeči ORSA oznámení o výběru nejvhodnější nabídky v souladu se zákonem. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30.10.2003, které bylo uchazeči ORSA oznámeno dopisem ze dne 25.11.2003, který jmenovaný uchazeč obdržel dne 26.11.2003, podal uchazeč ORSA dopisem ze dne 1.12.2003 námitky zadavateli. Zadavatel obdržel námitky uchazeče ORSA dne 4.12.2003, jak vyplývá z dokladu o doručení, a po přezkoumání jejich oprávněnosti námitkám nevyhověl, což jmenovanému uchazeči oznámil podle § 56 odst. 2 zákona rozhodnutím ze dne 12.12.2003, které uchazeč obdržel dne 16.12.2003. Vzhledem k tomu, že uchazeč ORSA nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem datovaným 18.12.2003 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"). Orgán dohledu obdržel návrh dne 22.12.2003, a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení. Zadavatel obdržel návrh tentýž den.

Ve svém návrhu ze dne 18.12.2003 uchazeč ORSA uvádí, že zadavatel v zadávacích podmínkách jednoznačně požadoval smlouvu o dílo - viz čl. 7. "Požadavky zadavatele na způsob zpracování nabídky a ceny", bod I. písm. c) a dále, aby návrh smlouvy o dílo obsahoval ujednání o smluvní pokutě - viz čl. 9. "Práva zadavatele a zvláštní podmínky" písm. b). Uchazeč ORSA poukazuje na to, že jeho nabídka výše uvedené náležitosti splňovala a naopak, že při otevírání nabídek bylo konstatováno, že všichni ostatní uchazeči tuto podmínku nesplnili a předložili smlouvu mandátní. Stanovisko zadavatele, že se jedná o variantní řešení ve smyslu § 2g zákona je však dle názoru uchazeče ORSA zcela nepoužitelné. Variantní řešení by podle uchazeče ORSA mohlo být provedeno v rámci předmětu smlouvy o dílo, ale zásady a formy prodeje domů byly předloženy zadavatelem. Citovaný uchazeč dále uvádí, že vybraný uchazeč nabídl úplatu za provedení zakázky ve výši 4,5 - 5,5 %, přičemž jeho nabídka ceny za dílo činila pouze 1,5 -2,0 %. Jmenovaný uchazeč souhlasí s tím, že si zadavatel sám určuje kritéria hodnocení nabídek, avšak musí uvést váhu jednotlivých kritérií. Uchazeč ORSA dále uvádí, že by cena a termín realizace měly být při hodnocení nabídek nejdůležitější. Navíc kritéria pod bodem 1) a 2) jsou velmi špatně měřitelná, zvláště "nabídka nad rámec". Termíny zahájení a ukončení byly předmětem zadání. Uchazeč ORSA navrhuje, aby uchazeči, kteří nesplnili podmínky zadání, byli ze soutěže vyřazeni a byl proveden nový výběr podle § 59 zákona.

Účastníky řízení podle § 58 zákona jsou:

  • zadavatel,

  • ORSA,

  • ISA CONSULT, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější,

  • RK Beskyd, jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí,

  • Rekaz, jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí.

Orgán dohledu spolu s dokumentací o veřejné zakázce obdržel ve smyslu § 57 odst. 3 zákona stanovisko zadavatele ze dne 6.1.2004 k návrhu jmenovaného uchazeče. Zadavatel ve svém stanovisku uvedl, že považuje návrh uchazeče ORSA ze neopodstatněný a účelový. Předmětná zakázka byla zadána formou výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 zákona. Na tento způsob zadání veřejných zakázek lze aplikovat ustanovení § 1 -3, § 6, § 11, § 36, § 49, 51 a násl. zákona. Zadavatel se v žádném případě nemůže ztotožnit s názorem uchazeče ORSA, že možnost variantního řešení je v tomto případě nepoužitelná. Zákon v ustanovení § 2g zákona stejně tak v § 49 zákona odst. 5 zákona připouští možnost variantního řešení v nabídce ze strany uchazeče. Jelikož zadavatel možnost variantního řešení nevyloučil, je přípustné, aby kterýkoliv uchazeč takovéto variantní řešení ve své nabídce uvedl. To znamená, že uchazeč může zadavateli předložit i jiné (variantní) řešení, než jaké požadoval zadavatel v zadávacích podmínkách a zadavatel není oprávněn toto řešení odmítnout z tohoto důvodu. Podle zadavatele je smyslem variantního řešení z hlediska zákona nabídnout i jiné řešení (samozřejmě za předpokladu, že sám zadavatel tuto možnost nevyloučí). Zadavatel je pak povinen hodnotit i takto předložená variantní řešení, a to objektivně podle jím zvolených kritérií hodnocení. Zadavatel dále uvádí, že zákon o zadávání veřejných zakázek v žádném svém ustanovení nevylučuje možnost, aby si zadavatel určil vlastní kritéria hodnocení nabídek, v § 6 odst. 2 zákona je uveden pouze příkladný výčet kritérií hodnocení. Z toho vyplývá, že je výlučně v pravomoci zadavatele zvolit v zadání veřejné zakázky vlastní kritéria hodnocení nabídek, a to s ohledem na daný předmět zakázky a potřeby nabídky. V tomto případě si zadavatel zvolil 4 kritéria hodnocení. V případě, že se zadavatel rozhodne nabídky na základě stanovených 4 kritérií hodnotit, musí také určit i stupeň významu každého kritéria a musí pak prokázat, že při hodnocení nabídek postupoval podle stanovených kritérií hodnocení, včetně zohlednění stupně významu, který jim sám přisoudil. Zadavatel připouští, že nabídková cena vybraného uchazeče byla v porovnání s uchazečem ORSA méně výhodná. Ovšem kritérium nabídková cena bylo pouze jedním ze čtyř kritérií a z hlediska významu až na třetím místě. V kritériu "Výhodnost předloženého návrhu smlouvy (nabídky nad rámec a zadání soutěže)", kritériu "Reference a odborná způsobilost" a kritériu "Lhůta plnění veřejné zakázky, záruky" byla nabídka vítězného uchazeče vyhodnocena jako nejvýhodnější. Zadavatel se v žádném případě nemůže ztotožnit s názorem uchazeče, že v zadávacích podmínkách nebyla uvedena váha jednotlivých kritérií. Kritéria byla v zadávací dokumentaci seřazena sestupně a z tohoto seřazení je podle zákona jednoznačné, že váha kritéria uvedeného na prvním místě je vyšší než váha kritéria uvedeného na druhém, třetím a čtvrtém místě apod. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby orgán dohledu podle § 59 písm. b) zákona návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele zamítnul a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky potvrdil.

Zahájení řízení oznámil orgán dohledu jeho účastníkům dopisem č. j. VZ/S209/03-153/320/04-Gar ze dne 22.1.2004 a stanovil lhůtu, ve které se účastníci řízení mohli vyjádřit ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí, popřípadě navrhnout doplnění šetření (§ 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb).

Orgán dohledu vyzval v oznámení o zahájení správního řízení zadavatele, aby sdělil, kdy byla výzva doručena vyzvaným zájemcům, a aby tuto skutečnost prokázal příslušnými doklady. Současně požádal zadavatele, aby doplnil zadávací dokumentaci o nabídku uchazeče RK Sever s. r. o., Dvořákova 20/1579, Ústí nad Labem. Dopisem ze dne 29.1.2004 zadavatel požadované doklady a informace doložil.

Orgán dohledu rozhodnutím č. j. VZ/S209/03-153/527/04-Gar ze dne 5.2.2004 vyměřil uchazeči ORSA správní poplatek. Vyměřený správní poplatek uchazeč ORSA uhradil dne 17.2.2004. V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že podle § 6 odst. 4 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy (tedy v daném případě správním řádem) neběží v době od zaslání platebního výměru k zaplacení správního poplatku až do prokázání jeho zaplacení.

Dopisem č. j. S 209/03-153/870/04-Gar ze dne 26.2.2004 (dále jen "seznámení se zjištěnými skutečnostmi") orgán dohledu seznámil účastníky správního řízení s dalšími zjištěnými skutečnostmi, které jsou rovněž podkladem pro rozhodnutí. Orgán dohledu účastníkům správního řízení v cit. dopise sdělil, že:

1) ze zadavatelem předložené dokumentace vyplývá, že výzva více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky ze dne 29.9.2003 neobsahuje lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni,

2) nabídky uchazečů nejsou vzájemně srovnatelné a že není zřejmé, jak zadavatel hodnotil kritérium "Výše celkové nabídkové ceny za dílo", když uchazeč Realitní kancelář Sever s. r. o., Ústí nad Labem, uvedl nabídkovou cenu stanovenou pevnou finanční částkou,

3) z nabídky uchazeče ORSA - realitní kancelář a. s., Moravská Ostrava, vyplývá, že jmenovaný uchazeč předložil k prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. a) neověřené kopie výpisu z obchodního rejstříku a živnostenského listu.

K seznámení se zjištěnými skutečnostmi se vyjádřil uchazeč Rekaz dopisem ze dne 1.3.2004, ve kterém uvedl, že se zjištěnými skutečnostmi po prostudování dostupné dokumentace souhlasí a navrhuje, aby orgán dohledu v souladu s § 59 zákona rozhodl tak, že rozhodnutí zadavatele ruší a zadavateli uloží provést nový výběr.

Uchazeč ORSA zaslal své vyjádření k dalším zjištěným skutečnostem orgánu dohledu dopisem ze dne 1.3.2004. Ve svém stanovisku uchazeč ORSA konstatuje, že dal do nabídky fotokopie požadovaných dokladů, avšak při otevírání nabídek měl k dispozici ke kontrole platné originály. Uchazeč ORSA dále uvedl, že v seznámení se zjištěnými skutečnostmi není řešena skutečnost, že vybraný uchazeč předložil zcela jinou právní formu než byla požadovaná zadáním.

Dopisem ze dne 2.3.2004 zn. OVMS/jpras se ke zjištěným skutečnostem vyjádřil rovněž zadavatel, ve kterém k bodu 2) seznámení se zjištěnými skutečnostmi uvedl, že všechna kritéria hodnocení nabídek byla stanovena v souladu s § 6 zákona a tato kritéria považuje za dostatečně konkrétně formulovaná. K bodu 1) a bodu 3) seznámení se zjištěnými skutečnostmi zadavatel uvádí, že došlo ze strany zadavatele k drobnému pochybení, které však nemělo vliv na jeho konečné rozhodnutí a i v případě, že by k pochybení nedošlo, bylo by rozhodnutí zadavatele výběru nejvhodnější nabídky neměnné.

Orgán dohledu přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem i uchazečem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel tím, že v podmínkách výzvy stanovil kritéria pro hodnocení nabídek, dle kterých nelze nabídky objektivně vyhodnotil dle jejich ekonomické vhodnosti ve smyslu § 6 zákona, ve výzvě neuvedl lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl transparentním a přezkoumatelným způsobem popis hodnocení nabídek v rámci kritéria "Výše celkové nabídkové ceny za dílo", porušil zákon, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K jednotlivým námitkám uvedeným v návrhu uchazeče orgán dohledu konstatuje následující.

Kritérium "Výhodnost předloženého návrhu smlouvy - nabídky nad rámec a zadání soutěže"

Podle ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona musí výzva k podání nabídky obsahovat shodně pro všechny zájemce způsob hodnocení nabídek, a to v souladu s ustanovení § 6 zákona, které stanoví, že hodnocení nabídek se provádí podle výše nabídkové ceny nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže.

Zadavatel ve výzvě stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické vhodnosti na podkladě čtyř kritérií (Výhodnost předloženého návrhu smlouvy - nabídky nad rámec a zadání soutěže, Reference a odborná způsobilost, Výše celkové nabídkové ceny za dílo, Lhůta plnění veřejné zakázky, záruky).

Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, proto je na stanovení hodnotících kritérií kladen značný význam. Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti, jak tomu je v šetřeném případě, měl by především dbát na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byl v souladu s cit. ustanovením § 6 zákona. Zadavatel je tedy povinen stanovit kritéria v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby zájemci, kteří se rozhodnou pro účast v soutěži o veřejnou zakázku, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu. U "obecného" kritéria je nutné stanovit případně další podkritéria, která by jeho obsah jednoznačně specifikovala.

Obsah kritéria č. 1 "Výhodnost předloženého návrhu smlouvy (nabídky nad rámec a zadání soutěže)" nebyl zadavatelem blíže specifikován, přestože je citované kritérium formulováno příliš obecně a nejednoznačně. Jednotliví zájemci si tak nemohli při přípravě své nabídky utvořit dostatečnou a jednoznačnou představu o tom, jaké konkrétní skutečnosti bude zadavatel v rámci předmětného kritéria hodnotit. Ze znění předmětného kritéria není zřejmé, co bude zadavatel v návrhu smlouvy považovat za výhodné a současně, co zadavatel rozumí pod nabídkami "nad rámec a zadání soutěže".

Znění předmětného kritéria navíc způsobilo, že nabídky uchazečů, které obsahovaly návrhy nad rámec zadání soutěže, nejsou svým obsahem z hlediska kritéria č. 1 "Výhodnost předloženého návrhu smlouvy (nabídky nad rámec a zadání soutěže)" srovnatelné, neboť jednotliví uchazeči doložili v nabídkách nad rámec zadání soutěže rozdílné skutečnosti (např. nabídka dopracování zásad prodeje, které poté budou předloženy ke schválení zastupitelstvu města, návrhy na změnu v zásadách prodeje, nabídky odprodeje celých domů do majetku družstva).

Vzhledem k uvedeným skutečnostem orgán dohledu konstatuje, že zadavatel tím, že stanovil kritérium "Výhodnost předloženého návrhu smlouvy (nabídky nad rámec a zadání soutěže)", dle kterého nelze nabídky objektivně vyhodnotit dle jejich ekonomické vhodnosti ve smyslu § 6 zákona, porušil ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona.

Kritérium "Reference a odborná způsobilost"

K obsahu kritéria č. 2 "Reference a odborná způsobilost" orgán dohledu uvádí, že byl rovněž formulován velmi obecně, neboť z jeho znění není jednoznačně zřejmé, jaký druh referencí v rámci tohoto kritéria bude rozhodující (tedy zda budou brány v potaz reference o zakázkách shodného či obdobného charakteru). Zadavatel v záznamu uvedl v případě hodnocení nabídek uchazečů Rekaz a RK Beskyd podle cit. kritéria, že realizace prodeje podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v platném znění, kterou výše uvedení uchazeči uvedli ve svých referencích, "není pro město t. č. prioritním řešením". V případě hodnocení nabídky uchazeče ISA CONSULT v rámci kritéria "Reference a odborná způsobilost", zadavatel uvedl, že "prováděli jak I. etapu prodeje, která je již ukončena, tak etapu II. Prodávají výhradně celé domy, a to do vlastnictví družstev, které vzniknou z nájemců - prioritní zájem města Frenštátu pod Radhoštěm". Pokud si byl zadavatel vědom toho, který způsob prodeje je pro něj prioritní a že reference o prioritním způsobu prodeje bodově zvýhodní, měl v podmínkách výzvy tuto skutečnost uvést.

Současně zadavatel v rámci cit. kritéria neupřesnil, co si představuje pod pojmem "odborná způsobilost". Pokud zadavatel požadoval, aby uchazeči doložili odbornou způsobilost certifikátem ISO 9001, který zadavatel hodnotil v nabídce uchazeče ISA CONSULT, měl svůj požadavek na prokázání odborné způsobilosti v podmínkách výzvy zmínit. Vzhledem k tomu že zadavatel opět neupřesnil co a jak bude v souvislosti s odbornou způsobilostí hodnoceno, jeví se takto stanovené kritérium rovněž jako netransparentní.

Orgán dohledu v souvislosti s kritériem č. 2 "Reference a odborná způsobilost" opětovně konstatuje, že zadavatel tím, že stanovil uvedené kritérium tak, že dle něj nelze nabídky objektivně vyhodnotit dle jejich ekonomické vhodnosti ve smyslu § 6 zákona, porušil ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona.

Kritérium "Lhůta plnění veřejné zakázky, záruky"

K obsahu kritéria č. 4 "Lhůta plnění veřejné zakázky, záruky" orgán dohledu nad rámec návrhu uvádí, že předmětné kritérium není v bodě záruky rovněž dostatečně a jednoznačně vymezeno, a to proto, že nezbytně vyžaduje následné upřesnění o jakou záruku se má jednat. Formulace tohoto kritéria není natolik přesná, aby nezavdala pochybnosti o tom, co se zárukami zamýšlí. Tomu svědčí i chování uchazečů, kteří doložili různé smluvní sankce, které nejsou vzájemně srovnatelné (uchazeč ISA CONSULT uvedl ve své nabídce smluvní pokutu ve výši 2 % z prodejní ceny domu za nedodržení lhůt, uchazeč Realitní kancelář SEVER s. r. o. navrhl smluvní pokutu 2 000,- Kč v případě porušení podstatných povinností za každý jednotlivý případ, uchazeč REKAZ navrhl sankci ve výši 1000,- Kč za každý nerealizovaný prodej a uchazeč ORSA navrhl pokutu ve výši 100,- Kč za každý den v případě prodlení).

Na základě uvedených skutečností orgán dohledu i v případě kritéria č. 4 "Lhůta plnění veřejné zakázky, záruky" shledal, že dle uvedeného kritéria nelze nabídky objektivně vyhodnotit dle jejich ekonomické vhodnosti ve smyslu § 6 zákona, čímž se zadavatel dopustil

porušení ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona.

Orgán dohledu opírá svůj názor týkající se vymezení obsahu kritérií o např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 4/2000, ve kterém je uvedeno, že "zadavatel pochybil, když stanovil kritérium, z něhož není patrné, co se jím jednoznačně myslí, resp. jak má vypadat nabídka, aby tomuto kritériu vyhověla a mohla být hodnocena".

Váha kritérií

Orgán dohledu k uchazečem ORSA vytýkané absenci váhy jednotlivých kritérií ve výzvě uvádí, že zákon o zadávání veřejných zakázek neukládá zadavateli povinnost stanovit váhu jednotlivých kritérií již v podmínkách zadání veřejné zakázky. Rovněž nelze zadavateli určovat, pořadí jednotlivých kritérií a jejich váhu, neboť tato kompetence náleží výlučně zadavateli, a to s ohledem na daný předmět veřejné zakázky a na potřeby zadavatele.

Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni

Podle § 49 odst. 7 zákona lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a ve které zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky, činí nejvíce 30 kalendářních dnů. Jak dále vyplývá z ustanovení § 49 odst. 4 písm. d) musí výzva k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona shodně pro všechny zájemce obsahovat lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, což znamená, že je povinností zadavatele stanovit konkrétní lhůtu pro vázanost nabídky uchazečů. V šetřeném případě zadavatel tuto zákonnou povinnost nedodržel.

Na základě uvedených skutečností orgán dohledu konstatuje, že zadavatel porušil § 49 odst. 4 písm. d) tím, že ve výzvě neuvedl lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni.

K porušení § 49 odst. 10 zákona

Z dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu zjistil, že zadavatel ve výzvě čl. 7 "Požadavky zadavatele na způsob zpracování nabídky a ceny" písm. e) stanovil, že "nabídková cena bude stanovena jako procento z prodejní ceny pro jednotlivé formy prodeje."

Z nabídky uchazeče Realitní kancelář Sever s. r. o., Ústí nad Labem,je zřejmé, že jmenovanýuchazeč nepředložil nabídkovou cenu stanovenou jako procento z prodejní ceny pro jednotlivé formy prodeje, nýbrž uvedl pevnou finační částku. Z výše uvedeného vyplývá, že nabídky uchazečů nejsou vzájemně srovnatelné.

Podle ustanovení § 49 odst. 10 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení, příp. s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.

Ačkoliv zadavatel ve svém vyjádření ze dne 2.3.2004 uvádí, že "posuzování jednotlivých kritérií ze strany zadavatele je zaznamenáno v protokolu o hodnocení nabídek, který prokazuje objektivní hodnocení všech nabídek uchazečů ze strany zadavatele", ze záznamu o posouzení a hodnocení nabídek není zřejmé, jak zadavatel hodnotil kritérium "Výše celkové nabídkové ceny za dílo", když uchazeč Realitní kancelář Sever s. r. o., Ústí nad Labem, uvedl nabídkovou cenu stanovenou pevnou finanční částkou. Záznam v souvislosti s hodnocením předmětného kritéria obsahuje pouze tabulku s pořadím jednotlivých uchazečů podle výše nabídkové ceny a celkovým počtem bodů přiřazených v rámci hodnocení citovaného kritéria. Nic bližšího ke způsobu hodnocení nabídkové ceny nelze zjistit ani z tabulky "Vyhodnocení veřejné soutěže na realizátora IV. etapy prodeje bytového fondu v majetku Města Frenštátu pod Radhoštěm". Ze záznamu tedy není zřejmé, na základě jakých údajů zadavatel přiřadil nabídce uchazeče Realitní kancelář Sever s. r. o., Ústí nad Labem, který nabídkovou cenu stanovil jako pevnou finační částku, stejné bodové ohodnocení jako uchazeči ISA CONSULT, jehož nabídková cena činila v případě prodej podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve platném znění, 5,5 % z prodejní ceny a 4,5 % z prodejní ceny v případě ostatních forem prodeje.

Pokud ze zprávy nevyplývá zdůvodnění toho, proč navzájem nesrovnatelné nabídky obdržely stejný počet bodů a zpráva obsahuje pouze pořadí nabídek uchazečů v rámci daného kritéria, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné.

Po posouzení uvedených skutečností orgán dohledu uvádí, že zadavatel tím, že dostatečným způsobem neuvedl způsob hodnocení nabídek v rámci kritéria "Výše celkové nabídkové ceny za dílo", porušil § 49 odst. 10 zákona, neboť jeho hodnocení není transparentní a přezkoumatelné.

Nad rámec návrhu orgán dohledu shledal další porušení zákona, ke kterému uvádí následující.

Oprávnění k podnikání uchazeče ORSA

Kvalifikační předpoklady, které jsou podle § 2a odst. 1 zákona povinni v nabídkách prokázat uchazeči o veřejnou zakázku, jsou specifikovány v § 2b zákona. Způsob prokazování kvalifikačních předpokladů stanoví § 2c zákona. Důsledky nesplnění kvalifikačních předpokladů pak jsou uvedeny v § 2e zákona (neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů musí ho zadavatel vyloučit z účasti na veřejné zakázce) a konkrétně při zadání veřejné zakázky výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku rovněž v § 49 odst. 9 zákona.

Podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje mj. uchazeč, který má příslušné oprávnění k podnikání, je-li zvláštními předpisy stanoveno. Skutečnost, že uchazeč má příslušné oprávnění k podnikání, se podle § 2c odst. 1 zákona v návaznosti na § 2a odst. 1 zákona prokazuje dokladem o oprávnění podnikat včetně výpisu z obchodního rejstříku v nabídce, a to buď v originále nebo ve stejnopisu s ověřením jeho pravosti (§ 2c odst. 3 zákona).

Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů musí ho zadavatel podle § 49 odst. 9 zákona v návaznosti na § 2e zákona vyloučit z účasti na veřejné zakázce. Nabídka uchazeče ORSA obsahovala neověřené kopie výpisu z obchodního rejstříku a živnostenského listu. Uchazeč tedy neprokázal kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 2c odst. 1 zákona. Podle § 2a odst. 1 zákona jsou uchazeči povinni prokázat kvalifikační předpoklady k plnění veřejné zakázky v nabídkách, proto není dostačující, když uchazeč má originály dokladů prokazující splnění kvalifikačních předpokladů podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 2c odst. 1 zákona pouze k dispozici ke kontrole při otevírání obálek, jak uvedl uchazeč ORSA. Zadavatel měl tedy povinnost uchazeče ORSA vyloučit z další účasti na veřejné zakázce. Orgánu dohledu nezbývá než konstatovat, že zadavatel, tím, že nevyloučil uchazeče ORSA z další účasti na veřejné zakázce, porušil § 49 odst. 9 zákona v návaznosti na § 2e zákona.

Ačkoliv zjištěné porušení zákona nemělo v šetřeném případě vliv na výběr nejvhodnější nabídky, je nutné ustanovení § 49 odst. 9 zákona v návaznosti na § 2e zákona dodržovat, a to s ohledem na zásadu rovného přístupu k uchazečům. V opačném případě dojde k znevýhodnění uchazečů, kteří splnění kvalifikačních předpokladů zákonem požadovaným způsobem prokázali.

Závěrem orgán dohledu konstatuje, že se nezabýval skutečností, že někteří uchazeči v nabídkách doložili mandátní smlouvu namísto zadavatelem požadované smlouvy o dílo, neboť tato skutečnost nemá z hlediska průběhu zadávání veřejné zakázky význam. Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že smlouva o dílo je smluvním typem, který se použije pro všechny smluvní vztahy, jejichž účelem je provedení díla, přičemž dílem se rozumí zhotovení, montáž, údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rovněž rozumí zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Předmět plnění veřejné zakázky spočívající v realizaci služby by tedy vyžadoval jiný smluvní typ. Je však na posouzení zadavatele, jaký smluvní typ bude pro úpravu právního vztahu vyplývajícího z plnění předmětu veřejné zakázky nejvhodnější.

Orgán dohledu posoudil postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky a na základě zhodnocení všech důkazů, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, konstatuje, že porušení § 49 odst. 4 písm. c) zákona ze strany zadavatele, kterého se dopustil stanovením obecných kritérií hodnocení, dle kterých nebylo možné nabídky objektivně vyhodnotit dle jejich ekonomické vhodnosti ve smyslu § 6 zákona, nelze napravit jiným způsobem, než zrušením celého zadání veřejné zakázky; proto orgán dohledu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Miroslav Šumbera

vrchní ředitel

Obdrží:

  • Město Frenštát pod Radhoštěm, Nám. Míru 1, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, zast. Ing. Pavlem Orlíkem

  • ORSA - realitní kancelář a. s., Puchmajerova 9, 702 00 Moravská Ostrava zast. Ing. Alešem Demelem

  • ISA CONSULT s. r. o., Palackého 129, 738 01 Frýdek - Místek, zast. Ing. Ivanou Ščigelovou

  • RK Beskyd spol. s r. o., Dolní 1004, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, zast. Ing. Martinem Houškou

  • Josef Zima - realitní kancelář Rekaz, nar. 15.12.1949, Česká 685, 742 21 Kopřivnice

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en