číslo jednací: S289/2008/VZ-5012/2009/540/LZa

Instance	I.
Věc	Stacionární služby elektronických komunikací
Účastníci	Statutární město Pardubice, Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 118 zák. 137/2006 Sb. - porušení s vlivem na pořadí úspěšnosti - uložení nápravy
Rok	2008
Datum nabytí právní moci	29. 5. 2009
Dokumenty	pisS289_08.pdf 162 KB

Č. j. S289/2008/VZ-5012/2009/540/LZa V Brně dne 30.dubna 2009

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 15.10.2008 na návrh ze dne 13.10.2008, jehož účastníky jsou

· zadavatel – Statutární město Pardubice, IČ 00274046, se sídlem Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice,

· navrhovatel – GTS NOVERA a.s., IČ 61058904, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, zast. na základě plné moci ze dne 16.9.2008 společností INDOC s.r.o., IČ 26164001, se sídlem Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Stacionární služby elektronických komunikací“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 29.8.2008 pod ev. číslem 60021911,

rozhodl takto:

Zadavatel – Statutární město Pardubice, IČ 00274046, se sídlem Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice, nedodržel postup stanovený v ust. § 6 v návaznosti na ust. § 78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když v rámci hodnotícího kritéria 2. „Úroveň technického a organizačního zajištění služeb“, vymezil dílčí subkritérium 2.1. „Služby na vlastních přípojkách versus služby typu CPS“, které nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky a diskriminuje určité dodavatele, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 výše cit. zákona ruší zadání veřejné zakázky „Stacionární služby elektronických komunikací“.

II.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli Statutárnímu městu Pardubice, IČ 00274046, se sídlem Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice, ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2890850001.

Odůvodnění

Statutární město Pardubice, IČ 00274046, se sídlem Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), veřejnou zakázku „Stacionární služby elektronických komunikací“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 29.8.2008 pod ev. číslem 60021911.

V podmínkách zadání zadavatel uvedl, že základním kritériem hodnocení je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž stanovil následující dílčí hodnotící kritéria.

Poř. číslo Dílčí kritérium Váha

1 Výše nabídkové ceny v Kč bez DPH 30 %

2 Úroveň technického a organizačního zajištění služeb 30 %

3 Technologie přípojných vedení 20 %

4 Dodatečné náklady zadavatele na zabezpečení funkčnosti služeb 15 %

5 Parametry dohod o kvalitě služeb (SLA) 5 %

V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil v rámci hodnotícího kritéria č. 2 „Úroveň technického a organizačního zajištění služeb“ subkritérium 2.1 „Služby na vlastních přípojkách versus služby typu CPS“, které bude hodnotit tak, že 100 body bude hodnocena nabídka uchazeče, který zabezpečí požadované služby na přímých přípojkách k vlastní síti, takže zadavatel bude mít fakturační vztah pouze s jedním dodavatelem, a nabídka uchazeče, který zabezpečí požadované služby prostřednictvím služby typu CPS s využitím linek jiného operátora, bude hodnocena 10 body.

V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil v rámci hodnotícího kritéria č. 2 – „Úroveň technického a organizačního zajištění služeb“ subkritérium 2.2 „Zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití“, které bude hodnotit tak, že lépe bude hodnocena nabídka uchazeče, která umožní nejvyšší úroveň zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití.

V zadávací dokumentaci zadavatel vymezil, že nejlépe bude v dílčím hodnotícím kritériu č. 3 „Technologie přípojných vedení“ hodnoceno řešení přípojných vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů vedených v zemi a nejhůře přípojky zřízené rádiovou cestou.

Zadávací dokumentaci si vyzvedlo 5 uchazečů. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 26.9.2008 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel nabídku společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., IČ 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 Michle (dále jen „uchazeč s významnou tržní silou“).

Dne 25.9.2008 podal uchazeč GTS NOVERA a.s., IČ 61058904, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, zast. na základě plné moci ze dne 16.9.2008 společností INDOC s.r.o., IČ 26164001, se sídlem Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“), námitky proti zadávacím podmínkám.

Po přezkoumání námitek zadavatel námitkám nevyhověl, o čemž navrhovatele informoval dopisem ze dne 3.10.2008, který byl navrhovateli doručen dne 6.10.2008. Jelikož navrhovatel se způsobem vyřízení námitek nesouhlasil, podal dopisem ze dne 13.10.2008 návrh k přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Nezákonnost postupu zadavatele spatřuje navrhovatel v tom, že zadavatel nedodržel zásady a postupy stanovené zákonem, neboť zadavatelem vymezená hodnotící kritéria nevyjadřují ekonomickou výhodnost nabídky, zadavatelem stanovený způsob hodnocení nabídek je nejednoznačný a nepředvídatelný, a technické parametry, které jsou předmětem hodnocení, zaručují konkurenční výhodu uchazeči s významnou tržní silou.

Navrhovatel namítá, že zadavatel porušil povinnost stanovit dílčí hodnotící kritéria za účelem hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek podle § 78 odst. 1 písm. a) zákona, a to nesprávným vymezením obsahu kritéria č. 2 „Úroveň technického a organizačního zajištění služeb“, v rámci kterého stanovil subkritérium 2.1 „Služby na vlastních přípojkách versus služby typu CPS“, které bude hodnotit tak, že 100 body bude hodnocena nabídka uchazeče, který zabezpečí požadované služby na přímých přípojkách k vlastní síti, takže zadavatel bude mít fakturační vztah pouze s jedním dodavatelem. Nabídka uchazeče, který zabezpečí požadované služby prostřednictvím služby typu CPS s využitím linek jiného operátora, bude hodnocena pouze 10 body. Podle navrhovatele nevyjadřuje toto subkritérium ekonomickou výhodnost nabídky uchazeče, neboť skutečnost, zda zadavatel obdrží za plnění veřejné zakázky měsíčně jednu nebo dvě faktury, nemá dopad na ekonomickou výhodnost nabídky ani na ekonomické výdaje zadavatele. Podle názoru navrhovatele samotný způsob připojení k telekomunikační síti nemá vliv na kvalitu poskytovaných služeb a zadavateli ani nevznikají žádné dodatečné náklady.

Ve vztahu k subkritériu 2.2 „Zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití“ navrhovatel namítá, že v zadávací dokumentaci zadavatel uvedl, že lépe bude hodnocena nabídka toho uchazeče, který umožní nejvyšší úroveň zabezpečení proti zneužití sítě dodavatele, aniž uvedl, který z požadovaných parametrů zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití bude mít větší váhu při hodnocení nabídek. Uchazeči podle navrhovatele nevěděli, na co se mají ve svých nabídkách zaměřit. V důsledku toho nebyl navrhovatel schopen podat nabídku ve veřejné zakázce. Podle navrhovatele zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil způsob přidělování bodů v subkritériu 2.2 na základě subjektivního posouzení nabízených parametrů jednotlivými členy hodnotící komise, bez použití matematicky ověřitelné metody hodnocení. Hodnocení bude podle navrhovatele netransparentní a nepřezkoumatelné také proto, že zadavatel neuvedl, jaké nabízené hodnoty parametrů zabezpečení považuje za přiměřené a jaké nikoliv.

Podle navrhovatele zadavatel porušil zásadu zákazu diskriminace a současně § 45 odst. 3 zákona, když určitým dodavatelům zaručil konkurenční výhodu a vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže tím, že stanovil v rámci hodnotícího kritéria č. 3 „Technologie přípojných vedení“, že nejlépe bude hodnoceno řešení přípojných vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů a nejhůře přípojky zřízené rádiovou cestou. Podle navrhovatele je poskytování telekomunikačních služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, kvalitativně a parametrově shodné bez ohledu na to, zda použije dodavatel přenosové médium optické, metalické nebo rádiové. Hodnotící kritérium č. 3 proto nevyjadřuje podle navrhovatele ekonomickou výhodnost nabídky, ale jedná se o subjektivní neodůvodněnou diskriminaci navrhovatele, neboť zadavatel stanoveným hodnotícím kritériem zvýhodnil dodavatele s významnou tržní silou.

Zadavatel podle navrhovatele vymezil dílčí hodnotící kritéria a jejich váhové koeficienty v rozporu s § 78 odst. 4 a odst. 5 zákona, neboť dílčí hodnotící kritéria neodpovídají jejich objektivnímu dopadu na ekonomickou výhodnost nabídky. Zadavatel tedy nemůže provést hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. Podle navrhovatele se zadavatel stanovením hodnotících kritérií dopustil rovněž porušení § 6 zákona, neboť neoprávněně zvýhodnil dodavatele s významnou tržní silou, v důsledku čehož bude hodnocení podaných nabídek zadavatelem nepředvídatelné a netransparentní. Zadavatel neuvedl v zadávací dokumentaci, jaké parametry uvedené v nabídkách považuje za přiměřené a jaké nikoli. Zvoleným způsobem hodnocení zadavatel umožnil členům hodnotící komise, že mohou na základě subjektivního hodnocení bez odůvodnění považovat jakékoliv nabídnuté parametry za nepřiměřené a přidělit takové nabídce v některém dílčím hodnotícím kritériu 0 bodů.

Na základě výše uvedeného navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil a aby vydal předběžné opatření, kterým uloží zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení až do vydání rozhodnutí ve správním řízení.

Úřad i zadavatel obdržel návrh dne 15.10.2008 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,

• navrhovatel.

Zadavatel se ke skutečnostem uvedeným v návrhu vyjádřil dopisem ze dne 20.10.2008, ve kterém uvádí, že nadále trvá na svém stanovisku uvedeném v odmítnutí námitek. Zadavatel se domnívá, že postupoval v souladu se zákonem, když stanovil hodnotící kritéria veřejné zakázky tak, že jimi vymezil své potřeby.

K vymezení subkritéria 2.1 „Služby na vlastních přípojkách versus služby typu CPS“ zadavatel uvádí, že služby typu CPS jsou pro zadavatele méně výhodné zejména proto, že zadavatel by musel udržovat dva smluvní vztahy (jeden s dodavatelem konektivity a druhý s poskytovatelem hlasových služeb), což pro zadavatele znamená zvýšení nákladů v souvislosti s dvojí fakturací. Zadavatel se nechce účastnit řešení sporů v případě poruchy v dodávce hlasových služeb, které mohou vzniknout o to, zda porucha byla vyvolána chybou na straně dodavatele konektivity nebo na straně dodavatele hlasových služeb. Zadavateli by v takovém případě mohly vznikat další náklady, neboť by musel využít služeb odborníka, který by dokázal rozpoznat příčinu nefunkčnosti služby. Když zadavatel uzavře pouze jednu smlouvu s jedním dodavatelem, nemůže nastat situace, kdy by zadavatel musel platit za konektivitu, aniž by mohl využívat hlasových služeb. Zadavatel se domnívá, že horším hodnocením služby poskytované prostřednictvím CPS žádného uchazeče o veřejnou zakázku nepoškodil, neboť všichni uchazeči mají možnost nabídnout srovnatelné služby.

K vymezení subkritéria 2.2 „Zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití“ zadavatel uvádí, že chce minimalizovat rizika a náklady spojené s tzv. podvodným voláním, na základě kterého by mohl být povinen hradit dodavateli náklady spojené s čerpáním služby, byť by tuto službu vědomě nevyužil. Včasným odhalením pokusu o zneužití telekomunikačních prostředků připojených k síti chce zadavatel předejít ekonomickým škodám a dalším výdajům. Zadavatel se domnívá, že se nedopustil porušení § 6 zákona tím, že stanovil nejednoznačně důležitost jednotlivých parametrů nabídky v rámci subkritéria 2.2 „Zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití“, když uvedl, že lépe bude hodnocena nabídka toho uchazeče, který umožní nejvyšší úroveň zabezpečení proti zneužití sítě dodavatele. Zadavatel se domnívá, že vymezil všechna hodnotící kritéria a subkritéria dostatečně jasným a srozumitelným způsobem tak, aby uchazeči věděli, co mají nabídnout, a zadavatel mohl následně porovnat technické parametry a hodnoty uvedené v nabídkách. Navrhovatel mohl v případě, že nevěděl, na co se má ve své nabídce zaměřit, požádat zadavatele o poskytnutí dodatečných informací k obsahu zadávací dokumentace. Zadavatel se domnívá, že hodnotící komise bude schopna objektivně posoudit hodnoty uvedené v nabídkách uchazečů a odůvodnit přiřazení konkrétních hodnot jednotlivým nabídkám. Na základě zvolených hodnotících kritérií bude podle zadavatele vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka, neboť svým postupem ve veřejné zakázce se nedopustil neoprávněného zvýhodnění operátora s významnou tržní silou vytvořením konkurenční výhody, ani neznevýhodnil žádného z uchazečů o veřejnou zakázku.

K vymezení hodnotícího kritéria č. 3 „Technologie přípojných vedení“ zadavatel uvádí, že důvodem, proč preferuje přípojné vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů, je skutečnost, že rádiové spoje jsou náchylnější k poruchám vlivem elektromagnetického vlnění a meteorologických jevů, při rádiovém provozu nelze vyloučit snadný odposlech nebo úmyslné rušení provozu. Při instalaci antén nutných k provozu přípojky zřízené rádiovou cestou může dojít k nepříznivému zásahu do exteriéru a interiéru budovy zadavatele. Prioritou zadavatele je dlouhodobá spolehlivost, kvalita provozu a bezpečnost, proto preferuje přípojné vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. S289/2008/VZ-21924/2008/540/Zaj ze dne 3.11.2008 a dále účastníkům řízení usnesením č. j. S289/2008/VZ-21942/2008/540/Zaj ze dne 3.11.2008 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Rozhodnutím č. j. S289/2008/VZ-22368/2008/540/Zaj ze dne 7.11.2008 Úřad vydal předběžné opatření, v němž uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno, aby odvrátil bezprostřední ohrožení zájmů uchazečů o veřejnou zakázku, a to v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění účelu správního řízení tak, aby smlouva na plnění šetřené veřejné zakázky nebyla uzavřena dříve, než bude případ řádně prošetřen, případně než bude zjednána náprava.

Dne 12.11.2008 obdržel Úřad doplnění stanoviska zadavatele k návrhu na zahájení řízení, ve kterém zadavatel uvádí, že metodu hodnocení nabídek zvolil s ohledem na to, že některá zadavatelem zvolená hodnotící kritéria nejsou počitatelná. Zadavatel se domnívá, že zvolil způsob hodnocení nabídek v souladu se zákonem za předpokladu, že při hodnocení nabídek dodrží zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dopisem č.j. S289/2008/VZ-24507/2008/540/Zaj ze dne 3.12.2008 požádal Úřad o odborné posouzení některých otázek souvisejících s veřejnou zakázkou soudního znalce v oboru kybernetika - odvětví informační systémy, programové vybavení, datová komunikace a telekomunikace Ing. Tomáše Korečka, Strojařů 1223, 537 01 Chrudim (dále jen „znalec“). Dne 8.2.2009 obdržel Úřad znalecký posudek č. 819/01/09 ze dne 6.2.2009 (dále jen „znalecký posudek“), ve kterém znalec vyjádřil stanovisko k formulovaným otázkám. Podrobnější obsah skutečností uvedených ve znaleckém posudku je uveden dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Oznámením č. j. S289/2008/VZ-2053/2009/540/LZa ze dne 16.2.2009 Úřad účastníky řízení seznámil se znaleckým posudkem znalce. Usnesením č. j. S289/2008/VZ-2054/2009/540/LZa ze dne 16.2.2009 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele k nově zjištěným skutečnostem obdržel Úřad dne 26.2.2009. Ve vyjádření navrhovatel uvádí, že s ohledem na skutečnosti uvedené ve znaleckém posudku podává informaci o navrhovatelem poskytované službě „Novera telefonní volba“, která umožňuje uživateli užívat telefonní služby, aniž by uchazeč s významnou tržní silou, jako provozovatel veřejné telekomunikační sítě, který má povinnost zpřístupnit účastnické vedení, účtoval pravidelný měsíční paušál za užívání telefonní linky. V případě aktivování této služby odstraňování závad vzniklých při poskytování hlasových služeb řeší poskytovatel hlasových služeb a o postupu řešení informuje účastníka. Navrhovatel závěrem svého vyjádření navrhuje, aby Úřad provedl důkaz znaleckým posudkem, ve kterém by oslovený znalec vyjádřil své stanovisko k otázce vlivu technologie přípojných vedení na kvalitu a spolehlivost poskytovaných telekomunikačních služeb.

Vyjádření zadavatele k nově zjištěným skutečnostem obdržel Úřad dne 27.2.2009. Ve vyjádření zadavatel uvádí, že se služby CPS a služba přímého spojení k síti podle jeho názoru liší v mnoha parametrech. Zadavatel proto preferuje poskytování hlasových služeb způsobem, který nejlépe naplňuje jeho potřeby. Zadavatel předložil vyjádření Doc. Ing. Jaroslava Svobody CSc., který působí na Katedře telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, ze dne 23.2.2009 (dále jen „vyjádření“), ve kterém se oslovený Doc. Ing. Jaroslav Svoboda CSc. vyjádřil k odlišnostem obou typů služeb. Z vyjádření vyplývá, že možnost poskytování služby CPS, v rámci které uživatel může provádět volbu a předvolbu operátora, je krokem k omezení monopolního postavení dominantního operátora. Ve vyjádření je dále uvedeno, že v případě, kdy záměrem zadavatele bude v budoucnu rozšíření informačních a telekomunikačních služeb o zřízení pobočkové ústředny pro účely VoIP a přenos dat, a v případě, že bude mít zadavatel také zájem o zvýhodněné volání na vlastní mobilní telefony a využívání hlasové VPN, je pro zadavatele poskytování služeb typu CPS nevýhodné. Služba typu CPS, při jejímž užívání uživatel uzavírá dva fakturační vztahy, nepředstavuje pro zadavatele žádné nepříznivé důsledky, ale při výpadku telefonní služby vinou poskytovatele telefonní služby je uživatel povinen hradit poplatek poskytovateli konektivity, i když nemohl službu využívat. Problémem může být pro zadavatele i prokazování zavinění výpadku v poskytování služby, což může mít vliv na spolehlivost fungování služby.

S ohledem na skutečnosti uvedené ve vyjádření se zadavatel domnívá, že není účelné, aby se Úřad zabýval odpovědí na otázku, který ze zmiňovaných způsobů poskytování služby je objektivně výhodnější a který méně, protože zodpovězení této otázky je plně v kompetenci zadavatele, neboť záleží na zadavateli, jak vyhodnotil a definoval své potřeby. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na odstavec č. 20 pravomocného rozhodnutí Úřadu č. j. R131/2008/02-25101/2008/310-Ku ze dne 10.12.2008, ze kterého vyplývá, že není třeba, aby Úřad zkoumal, který ze způsobů poskytování služby je ve kterých parametrech objektivně výhodnější a ve kterých méně, neboť v dané souvislosti je podstatné, jak zadavatel vyhodnotil a definoval své potřeby.

Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujích ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání šetřené veřejné zakázky, vyjádření účastníků řízení a na základě provedeného dokazování konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Subkritérium 2.1 - Služby na vlastních přípojkách versus služby typu CPS

Podle ustanovení § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle ustanovení § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Jednotlivým dílčím kritériím musí zadavatel stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Součástí dílčích kritérií je vždy nabídková cena a dále zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

V podmínkách zadání zadavatel uvedl, že základním kritériem hodnocení je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž stanovil následující dílčí hodnotící kritéria.

Poř. číslo Dílčí kritérium váha

1 Výše nabídkové ceny v Kč bez DPH 30 %

2 Úroveň technického a organizačního zajištění služeb 30 %

3 Technologie přípojných vedení 20 %

4 Dodatečné náklady zadavatele na zabezpečení funkčnosti služeb 15 %

5 Parametry dohod o kvalitě služeb (SLA) 5 %

V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil v rámci hodnotícího kritéria č. 2 „Úroveň technického a organizačního zajištění služeb“ subkritérium 2.1 „Služby na vlastních přípojkách versus služby typu CPS“, které bude hodnotit tak, že 100 body bude hodnocena nabídka uchazeče, který zabezpečí požadované služby na přímých přípojkách k vlastní síti, takže zadavatel bude mít fakturační vztah pouze s jedním dodavatelem a nabídka uchazeče, který zabezpečí požadované služby prostřednictvím služby typu CPS s využitím linek jiného operátora, bude hodnocena 10 body.

Při posuzování souladu stanovení subkritéria 2.1 se zákonem Úřad provedl důkaz znaleckým posudkem. Úřad oslovil znalce s následujícími otázkami:

1. Odpovídá skutečnosti argumentace zadavatele, na základě které se domnívá, že poskytování hlasových služeb prostřednictvím služby typu CPS je pro zadavatele méně výhodné? Proveďte srovnání obou typů služeb z technického hlediska.

2. Odpovídá skutečnosti, že dvojí fakturace má pro zadavatele nepříznivé technické či jiné důsledky v případě plateb poskytovatele konektivity v době, kdy nejsou poskytovány hlasové služby?

3. Může zadavatel uzavřít smluvní vztah k zajištění služeb elektronických komunikací prostřednictvím služeb typu CPS pouze s poskytovatelem hlasových služeb s tím, že poskytovatel hlasových služeb uzavře smluvní vztah s dodavatelem konektivity tak, aby zadavateli fakturoval za poskytnuté služby pouze poskytovatel hlasových služeb?

K položeným otázkám, znalec uvedl:

1. Nedomnívám se, že poskytování hlasových služeb s využitím volby a předvolby operátora je pro zadavatele méně výhodné. Kvalita poskytovaných služeb telekomunikačních operátorů je upravena zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), jako ochrana koncového zákazníka.

2. Nedomnívám se, že z praktického hlediska dvojí fakturace přináší zákazníkovi výrazně nepříznivé důsledky. V případě využívání služeb volby a předvolby operátora musí zákazník udržovat sice dva smluvní vztahy (poskytovatel konektivity a poskytovatel vlastních hlasových služeb), ale vlastní zpracování fakturace zákazníkem za poskytované služby je možné automatizovat v rámci provozování ekonomických informačních systémů (vzory faktur přijatých, předkontace účetních dokladů). V případě využití služeb volby a předvolby operátora se jedná o rozšíření zpracování pro jeden daňový doklad (faktura přijatá za poskytnuté služby) měsíčně při měsíční fakturaci služeb.

3. Domnívám se, že uzavření pouze jedné smlouvy ze strany zadavatele není možné a ani vhodné. Smluvní vztah na poskytnutí vlastní konektivity je uzavřen mezi provozovatelem fyzické přípojky a koncovým účastníkem, který služby využívá. Samotný poskytovatel hlasových služeb by se neměl zavázat k smluvnímu závazku, který není schopen plnit (není provozovatelem přenosové sítě). Zákon o elektronických komunikacích tuto skutečnost ošetřuje v § 85 zpřístupněním účastnického vedení. Pro detailnější vyjádření k této otázce doporučuji konzultovat tuto problematiku z pohledu právního.

K problematice stanovení hodnotícího subkritéria 2.1 „Služby na vlastních přípojkách versus služby typu CPS“, v němž zadavatel stanovil, že lépe bude hodnocena nabídka uchazeče, který zabezpečí požadované služby na přímých přípojkách k vlastní síti, Úřad uvádí následující. Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“) provádí v intervalu 1 až 3 let analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 zákona o elektronických komunikacích za účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví Český telekomunikační úřad rozhodnutím podle § 51 zákona o elektronických komunikacích podnik s významnou tržní silou, kterému ukládá jednu nebo zároveň několik povinností stanovených v odst. 3 písm. a) až g) téhož ustanovení zákona o elektronických komunikacích.

Z výše uvedeného vyplývá, že povinnost uložená v ustanovení § 51 odst. 3 písm. f) zákona o elektronických komunikacích podniku s významnou tržní silou (v terminologii výše uvedených opatření ČTÚ poskytovateli přístupu) umožnit předvolbu operátora, je naplněním cíle regulace v oblasti elektronických komunikací, jak je vymezen v § 4 zákona o elektronických komunikacích, tedy zejména vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí.

Z ustanovení § 70 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích vyplývá, že ČTÚ rozhodnutím uloží podniku s významnou tržní silou v oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího používání v pevném místě povinnost umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv propojeného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu trvalým nastavením kódu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu (předvolba operátora), který může být potlačen při jednotlivém volání volbou podle písmene a).

Podle § 70 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích stanoví ČTÚ opatřením obecné povahy technické a organizační podmínky pro realizaci předvolby operátora a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s předvolbou operátora. K provedení § 70 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích vydal ČTÚ dne 20.10.2005 opatření (obecné povahy) č. OOP/11/10.2005-42, v platném znění. Toto opatření vychází z principů zakotvených v zákoně a evropském právu, zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení.

Podle čl. 2 písm. a) opatření se propojeným podnikatelem rozumí podnikatel, který

- poskytuje veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím předvolby operátora,

- k poskytování veřejně dostupné telefonní služby využívá svoji veřejnou síť elektronických komunikací nebo veřejnou síť elektronických komunikací jiného podnikatele,

- má s poskytovatelem přístupu (podnikem s významnou tržní silou) zřízeno buď přímé propojení na základě smlouvy o propojení, nebo nepřímé propojení prostřednictvím podnikatele přímo propojeného se sítí poskytovatele přístupu.

Podle čl. 3 opatření jsou předmětem služby předvolby operátora veškerá volání s výjimkou volání na čísla, která nejsou čísly volitelnými. Čísla, která nejsou volitelná, jsou zpracována v síti poskytovatele přístupu, jako by nebyla předvolba nastavena.

Pokud se týká charakteristiky služby CPS, Úřad uvádí, že z posudku znalce vyplývá, že jde o srovnatelný způsob poskytování hlasových služeb, neboť kvalita poskytovaných služeb telekomunikačních operátorů a ochrana koncového zákazníka je upravena zákonem o elektronických komunikacích.

Úřad konstatuje, že skutečnost, zda hlasové služby poskytuje dodavatel na přímých přípojkách k vlastní síti nebo dodavatel prostřednictvím služby CPS, nemá dopad na ekonomickou výhodnost nabídky, neboť mezi oběma způsoby poskytování hlasových služeb není technický rozdíl. Dodavatel s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť má povinnost podle zákona o elektronických komunikacích plně zpřístupnit účastnické kovové vedení jiným dodavatelům. Znamená to, že ostatní dodavatelé hlasových služeb mohou užívat ve stejném rozsahu kovové vedení a nabídnout služby stejné kvality jako vlastník tohoto vedení. Služby dodavatele na přímých přípojkách k vlastní síti nemohou být tedy hodnoceny lépe než služby dodavatele poskytované prostřednictvím služby CPS, neboť dodavatel s významnou tržní silou na relevantním trhu, který vlastní veřejnou komunikační síť, by získal konkurenční výhodu před ostatními dodavateli, když pouze dodavatel s významnou tržní silou může nabídnout ve veřejné zakázce služby na přímých přípojkách k vlastní síti. Dodavatel, který bude plnit předmět veřejné zakázky prostřednictvím služeb typu CPS, může tyto služby poskytovat pouze s využitím linek, které vlastní dodavatel s významnou tržní silou. K argumentům zadavatele týkajícím se odlišností v kvalitě poskytovaných služeb Úřad předně uvádí, že mezi oběma způsoby plnění předmětu veřejné zakázky neexistuje technická odlišnost, neboť kvalita hlasových služeb je stejná.

Ani právní složitost případných právních sporů ohledně reklamace neodůvodňuje technickou odlišnost CPS služby. V případě že zadavatel uzavře dva smluvní vztahy, může případnou reklamaci týkající se otázky, zda závada v plnění předmětu veřejné zakázky vznikla na straně dodavatele konektivity nebo na straně dodavatele hlasových služeb, uplatnit u obou smluvních partnerů a následně uplatnit odpovědnost za způsobenou škodu. Jak vyplývá mimo jiné i z vyjádření navrhovatele, není ani vyloučeno, aby služba CPS byla poskytována na základě jedné smlouvy, kdy CPS operátor zajišťuje administraci reklamací týkajících se konektivity. Nehledě na to má zadavatel možnost případné platby za konektivitu při výpadku hlasových služeb uplatňovat jako náhradu škody nebo v obchodních podmínkách stanovit, že tyto náklady půjdou na vrub CPS operátora. Připuštění argumentace zadavatele týkající se případných sporů při uplatnění reklamace při plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím služeb typu CPS by znamenalo diskriminaci určitých dodavatelů. K nepřípustné diskriminaci dodavatelů by zmíněný přístup zadavatelů vedl v případech dodávek, eventuálně služeb, které jsou poskytovány na základě řetězení dodavatelských vztahů, jak je tomu specificky v šetřeném případě respektive obecně v případě distribučního řetězce výrobce – obchodník(ci) – spotřebitel (zde zadavatel). Uplatnění argumentace, že se zadavatel obává případných sporů ohledně reklamace, by pak ve výše nastíněném obecném příkladě vždy vedlo k pořizování plnění přímo od producenta a vyloučení všech dodavatelů prodávajících určitý produkt jako „distributoři“ s tím, že se zadavatel v případě reklamace obává sporů mezi výrobcem a „distributorem“ o to, na čí straně je odpovědnost za reklamovanou závadu. Takový postup by však byl vůči dodavatelům v postavení „distributorů“ zjevně nepřiměřený a diskriminační, neboť právní aspekty obchodních vztahů (reklamace), které jsou navíc soudně vymahatelné, nemohou jít v neprospěch určité skupiny uchazečů.

Úřad nepopírá, že ve většině případů, kdy dodavatel poskytuje hlasové služby prostřednictvím služeb typu CPS, musí zadavatel uzavírat dva smluvní vztahy (přestože navrhovatel podal informaci o svém produktu „Novera telefonní volba“. Uzavření dvou smluvních vztahů však nemůže zadavateli zvýšit náklady na poskytování služby, neboť náklady na další fakturační vztah jsou ve vztahu k poskytované službě natolik zanedbatelné, že nemůžou představovat významný rozdíl v poskytovaných službách, a tudíž nemůžou být jedním z parametrů pro hodnocení. V tomto případě lze připustit určitou administrativní zátěž, to však nemůže odůvodnit omezení soutěžního prostředí, ke kterému došlo stanovením tohoto hodnotícího subkritéria. Není vyloučeno, že dodavatel hlasových služeb prostřednictvím služeb typu CPS nabídne zadavateli plnění levněji oproti dodavateli s významnou tržní silou, čímž se náklady spojené s dvojí fakturací vyrovnají. Rovněž Doc. Ing. Jaroslav Svoboda CSc. závěrem svého vyjádření, které je součástí vyjádření zadavatele k nově zjištěným skutečnostem, konstatuje, že služba typu CPS, při jejímž užívání uzavírá uživatel dva fakturační vztahy, nepředstavuje pro zadavatele žádné nepříznivé důsledky.

Zadavatel se domnívá, že služby typu CPS a služba přímého spojení k síti se liší v mnoha parametrech, zadavatel však ve svém vyjádření neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, na základě kterých k tomuto závěru dospěl. Z vyjádření Doc. Ing. Jaroslava Svobody CSc., vyplývá, že služba typu CPS je pro zadavatele méně výhodná z hlediska budoucích možných inovačních kroků zadavatele, zejména v případě rozšíření informačních a telekomunikačních služeb a zřízení pobočkové ústředny pro účely VoIP a přenos dat a v případě zájmu zadavatele o zvýhodněné volání na vlastní mobilní telefony a využívání hlasové VPN. Ve vyjádření ale nejsou uvedeny konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývá, proč využívání služeb typu CPS neumožňuje tyto technické inovace v budoucnu. Zřízení pobočkové ústředny pro účely VoIP a přenos dat a využívání hlasové VPN není předmětem plnění veřejné zakázky, není tedy jisté, kdy a zda vůbec je zadavatel bude zřizovat a využívat. Z obsahu předloženého vyjádření vyplývá, že Doc. Ing. Jaroslav Svoboda CSc. v podstatě nevyvrací názor Úřadu, že poskytování služeb typu CPS nemá vliv na kvalitu plnění předmětu veřejné zakázky, když výslovně konstatuje, že tato služba je krokem k omezení monopolního postavení dodavatele s významnou tržní silou. Odůvodněnost upřednostnění služeb pevné přípojky spatřuje jmenovaný odborník pouze v konkrétních souvislostech případu, s ohledem na budoucí předpokládané investice zadavatele.

K odkazu zadavatele na pravomocné rozhodnutí Úřadu č. j. R131/2008/02-25101/2008/310-Ku ze dne 10.12.2008, na základě kterého se zadavatel domnívá, že stanovil subkritérium 2.1 „Služby na vlastních přípojkách versus služby typu CPS“ v souladu se zákonem, neboť je podstatné, jak zadavatel vyhodnotil a definoval své potřeby Úřad uvádí, že zadavatelem upřednostněné poskytování služeb na přímých přípojkách k vlastní síti před poskytováním služeb typu CPS není v souladu se zákonem, neboť stanovení této priority by znamenalo diskriminaci určitých dodavatelů a mezi oběma způsoby poskytování služby není kvalitativní rozdíl. Po přezkoumání všech skutečností, které vyšly v průběhu správního řízení najevo, zejména závěrů uvedených ve znaleckém posudku, dospěl Úřad k závěru, že oba způsoby poskytování služeb mají stejnou technickou úroveň, nelze tedy za ekonomicky výhodnější a priori považovat jeden z možných způsobů plnění předmětu veřejné zakázky, který může nabídnout pouze dodavatel s významnou tržní silou. Tím se tato situace liší od případu volby typu kabelového vedení, kdy Úřad v citovaném rozhodnutí konstatoval, že technologie přípojných vedení vykazují kvalitativní rozdíly, a proto záleží na zadavateli, které technické řešení upřednostní.

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel stanovil toto subkritérium v rozporu s § 78 odst. 4 zákona, neboť nemá dopad na ekonomickou výhodnost nabízeného plnění předmětu veřejné zakázky. Pokud se zadavatel rozhodne, že bude nabídky hodnotit podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, je povinen stanovit taková dílčí kritéria, která se výhradně týkají nabídky a její ekonomické výhodnosti, tzn. její kvality. Zadavatel tak hodnotí vlastní ekonomickou výhodnost nabídky uchazeče, tj. zabývá se hodnocením konkrétních podmínek obsažených v nabídce, za nichž uchazeč zadavateli nabízí splnění dané veřejné zakázky. Výsledkem tohoto procesu je tedy hodnocení konkrétního obsahu dané nabídky ve vztahu k její ekonomické výhodnosti a zjištění míry této ekonomické výhodnosti pro zadavatele.

S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 6 v návaznosti na ust. § 78 odst. 4 zákona, když v rámci hodnotícího kritéria 2. „Úroveň technického a organizačního zajištění služeb“, vymezil dílčí subkritérium 2.1. „Služby na vlastních přípojkách versus služby typu CPS“, které nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky a diskriminuje dodavatele, kteří nabízí zabezpečení požadovaných služeb prostřednictvím služby typu CPS s využitím linek jiného operátora před dodavatelem, který zabezpečí požadované služby na přímých přípojkách k vlastní síti, a zaručuje konkurenční výhodu dodavateli s významnou tržní silou na relevantním trhu, který vlastní účastnické kovové vedení, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. V šetřeném případě zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, a to od dodavatele s významnou tržní silou. Pokud by zadavatel stanovil hodnotící kritérium v souladu se zákonem a nezvýhodnil dodavatele, který zabezpečí požadované služby na přímých přípojkách k vlastní síti, mohl obdržet více nabídek, které mohly být pro zadavatele výhodnější.

Subkritérium 2.2 „Zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití“

V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil v rámci hodnotícího kritéria č. 2 „Úroveň technického a organizačního zajištění služeb“ subkritérium 2.2 „Zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití“, které bude hodnotit tak, že lépe bude hodnocena nabídka uchazeče, která umožní nejvyšší úroveň zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití. V podrobném vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, v části A.4.4. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že požaduje, aby uchazeč v nabídce podrobně popsal, jaké služby může nabídnout, aby zabezpečil ochranu proti zneužití telekomunikačního řešení zadavatele, a za jakých podmínek. Zadavatel uvedl, že očekává, že poskytovaná ochrana bude včas a účinně minimalizovat možné ztráty plynoucí ze zneužití telekomunikačního řešení. Od uchazeče zadavatel očekává, že podrobně popíše, jaké služby v oblasti ochrany je schopen zabezpečit a za jakých podmínek. Zadavatel upřesnil, že ochranou proti zneužití telekomunikačního řešení rozumí zejména monitorování provozu, na základě kterého bude včas upozorněn na vznik nestandardních situací:

- nepovolené hovory do ciziny

- hovory do zakázaných a drahých tarifních pásem

- extrémně dlouhé (drahé) hovory

- hovory mimo povolené časové intervaly

- častá a opakovaná volání na stejná čísla

- případy napadení pobočkové ústředny tranzitním voláním na účet zadavatele

- vyhodnocování provozu oproti nastavenému dennímu profilu volání apod.

Navrhovatel v návrhu namítá, že v důsledku toho, že zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, jakou mají jednotlivé požadované parametry váhu a které parametry budou pro hodnocení rozhodující, a uvedl pouze, že lépe bude hodnocena nabídka toho uchazeče, který umožní nejvyšší úroveň zabezpečení proti zneužití sítě dodavatele, nevěděl navrhovatel, na co se má ve své nabídce zaměřit, v důsledku čehož nebyl schopen podat nabídku ve veřejné zakázce.

V souvislosti s vymezením obsahu subkritéria 2.2 Úřad konstatuje, že zadávací dokumentace musí být vždy úplná, správná a dostatečně určitá, včetně obsahu hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. Je nezbytné v zájmu zvýšení transparentnosti zadávacího řízení stanovit, jaké údaje či parametry z nabídek budou předmětem hodnocení. Dostatečná určitost je dána tehdy, jestliže po prostudování zadávacích podmínek si jakýkoliv potenciální uchazeč dokáže udělat jasnou představu o tom, co a jak bude zadavatel v rámci hodnotících kritérií hodnotit a co všechno musí v nabídce zpracovat, chce-li uspět při hodnocení nabídek zadavatelem.

Úřad po přezkoumání podmínek zadání konstatuje, že zadávací dokumentace obsahuje dostatečně podrobný popis požadavků zadavatele na zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití s uvedením příkladů nestandardních situací, kterým chce zadavatel předcházet, a podle kterého si uchazeči mohou vytvořit představu o tom, co mají nabídnout ve svých nabídkách a jaké parametry budou zadavatelem hodnoceny. Uchazečům dal zadavatel možnost nabídnout také další způsoby ochrany telekomunikačního řešení proti zneužití, než které jsou uvedeny v zadávací dokumentaci, neboť zadavatel hodlá nejlépe hodnotit nabídku uchazeče, který nabídne nejvyšší úroveň zabezpečení. Ze zadávací dokumentace lze dovodit, že zadavatel chce minimalizovat rizika a náklady spojené se zneužitím telekomunikačního řešení, proto nabídka uchazeče, která bude obsahovat včasnou a účinnou ochranu proti největšímu počtu nestandardních situací, bude hodnocena v tomto hodnotícím kritériu nejlépe. Uchazeči o veřejnou zakázku tedy věděli, na co se mají ve své nabídce soustředit, a mohli na základě takto vymezeného hodnotícího subkritéria zpracovat svou nabídku, aby co nejvíce odpovídala požadavkům zadavatele.

Úřad konstatuje, že obsah subkriteria 2.2 je stanoven dostatečně určitě a podrobně a dané subkriterium tedy vyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, neboť uchazeči mohou nabídnout rozdílný způsob zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití podle požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci. Zadavatel tedy mohl na základě zvolených hledisek provést hodnocení tak, aby vybral ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Nelze tedy souhlasit s názorem navrhovatele, že zadavatel stanovil toto subkriterium v rozporu se zákonem.

Na základě těchto skutečností dospěl Úřad z závěru, že vymezením subkriteria 2.2 „Zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití“ se zadavatel nedopustil porušení zákona.

Upřednostnění optických nebo metalických kabelů před přípojkami zřízenými rádiovou cestou

Podle ustanovení § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Nezákonnost postupu zadavatele spatřuje navrhovatel v tom, že zadavatel zaručil určitým dodavatelům konkurenční výhodu a vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže když v hodnotícím kritériu č. 3 „Technologie přípojných vedení“ stanovil, že nejlépe bude hodnoceno řešení přípojných vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů a nejhůře přípojky zřízené rádiovou cestou. Podle navrhovatele jsou telekomunikační služby podle požadavku zadavatele kvalitativně a parametrově shodné bez ohledu na to, zda je použito přenosové médium optické, metalické nebo rádiové, a navrhuje, aby Úřad provedl důkaz znaleckým posudkem, ve kterém by se oslovený znalec vyjádřil k otázce vlivu technologie přípojných vedení na kvalitu a spolehlivost poskytovaných telekomunikačních služeb.

Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že důvodem, proč preferuje přípojné vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů, je skutečnost, že rádiové spoje jsou náchylnější k poruchám vlivem elektromagnetického vlnění a meteorologických jevů, při rádiovém provozu nelze vyloučit snadný odposlech, nebo úmyslné rušení provozu. Prioritou zadavatele je dlouhodobá spolehlivost, kvalita provozu a bezpečnost, proto preferuje přípojné vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů.

K výše uvedenému Úřad uvádí, že nemůže zadavateli stanovovat, jakému technickému řešení má ve veřejné zakázce dát přednost, neboť zadavatel nejlépe zná cíle své činnosti a vlastní potřeby. Zadavatel má právo vymezit technické parametry tak, aby odpovídaly jeho požadavkům a potřebám. Stejnou otázku Úřad řešil v pravomocném rozhodnutí Úřadu č. j. S255/2007/VZ-08090/2008/540/Zaj ze dne 4.6.2008 potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R131/2008/02-25101/2008/310-Ku ze dne 10.12.2008, ze kterého vyplývá, že není třeba, aby Úřad zkoumal, který ze způsobů poskytování služby je ve kterých parametrech objektivně výhodnější a ve kterých méně, neboť v této souvislosti je podstatné, jak zadavatel vyhodnotil a definoval své potřeby. Z uvedeného důvodu neprovedl Úřad další důkaz znaleckým posudkem, neboť shromážděné podklady Úřad považuje za dostatečné k rozhodnutí ve věci, přičemž okolnosti šetřeného případu jsou skutkově shodné s případem, o kterém bylo rozhodnuto ve výše citovaných rozhodnutích Úřadu.

Z obsahu zadávací dokumentace je přitom zřejmé, že zadavatel vymezením předmětného hodnotícího kritéria připouští i jiná technická řešení. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že jiná technická řešení budou zadavatelem hodnocena nižším počtem bodů, přičemž zadavatel vysvětlil technické důvody pro takový postup. Pro úplnost je ještě nutné konstatovat, že zadavatel tomuto dílčímu kritériu přisoudil 20 % váhu, což je z pěti hodnotících kritérii třetí nejnižší váha. Největší důraz je zadavatelem kladen na kritérium nabídkové ceny a úroveň technického a organizačního zajištění služeb.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že neshledal porušení zákazu diskriminace podle ust. § 6 zákona zadavatelem tím, že v zadávací dokumentaci uvedl, že bude nejlépe hodnoceno řešení přípojných vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů vedených v zemi, a nejhůře přípojky zřízené rádiovou cestou.

Způsob hodnocení nabídek

V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil v hodnotícím subkritériu 2.2 „Zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití“, že lépe bude hodnocena nabídka uchazeče, která umožní nejvyšší úroveň zabezpečení telekomunikačního řešení proti zneužití v hodnotícím kritériu č. 3 „Technologie přípojných vedení“ bude nejlépe hodnoceno řešení přípojných vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů vedených v zemi, nejhůře přípojky zřízené rádiovou cestou.

Navrhovatel namítá, že zadavatel stanovil způsob přidělování bodů ve výše uvedených hodnotících kritériích na základě subjektivního posouzení nabízených parametrů jednotlivými členy hodnotící komise, bez použití matematicky ověřitelné metody hodnocení. Zadavatel tím, že neuvedl v zadávací dokumentaci, jaké nabídnuté hodnoty považuje za přiměřené a jaké již nikoliv, umožnil členům hodnotící komise, že mohou na základě subjektivního hodnocení bez odůvodnění považovat jakékoliv nabídnuté parametry za nepřiměřené a přidělit takové nabídce v některém dílčím hodnotícím kritériu 0 bodů.

K výše namítané skutečnosti Úřad uvádí, že závěry o způsobu hodnocení nabídek nelze ve stádiu podání nabídek učinit. Úřad navíc v šetřeném případě již tuto namítanou skutečnost dále nepřezkoumával, vzhledem k tomu, že zrušil celé zadávací řízení, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí, a to z důvodu, že zadavatel pochybil již při stanovení dílčích hodnotících kritérií. Z výše uvedeného důvodu se Úřad nezabýval namítaným způsobem hodnocení nabídek všech hodnotících kritérií, neboť vzhledem k výroku rozhodnutí nepovažuje za účelné se k těmto skutečnostem vyjadřovat.

Uložení nápravného opatření

Podle § 118 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví.

Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup uvedený pod bodem I. výroku rozhodnutí mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno pod bodem I. výroku tohoto rozhodnutí.

Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele přitom mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož nelze vyloučit skutečnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a řádně vymezil hodnotící kritéria, mohl obdržet vyšší počet nabídek, které mohly být pro zadavatele výhodnější.

Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 zákona ve znění pozdějších předpisů je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil při zadání veřejné zakázky, musel Úřad zrušit celé zadávací řízení.

Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení"). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

Vzhledem k tomu, že bylo zrušeno zadání veřejné zakázky, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Pavel Herman

ředitel sekce veřejných zakázek

Obdrží:

Statutární město Pardubice, Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice

INDOC s.r.o., Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha

Na vědomí :

GTS NOVERA a.s., Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3

Vypraveno dne:viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: