číslo jednací: R107/2009/VZ-1753/2010/310/PMo
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Revitalizace městského centra – I. etapa, Ústí nad Labem |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 152 odst. 5 písm. b) sř - rozklad zamítnut |
| Rok | 2009 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 2. 2010 |
| Související rozhodnutí | S32/2009/VZ-3933/2009/540/JSl R107/2009/VZ-1753/2010/310/PMo |
| Dokumenty |  2009_R107.pdf 106 KB |
Č. j.: ÚOHS R107/2009/VZ-1753/2010/310/PMo | V Brně dne: 4.2.2010 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 9.7.2009 zadavatelem -
· Statutárním městem Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 8, 401 00 Ústí nad Labem, IČ 00081531, zastoupeným Mgr. Janem Kubatou, primátorem
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22.6.2009, č. j. ÚOHS-S32/2009/VZ-3933/2009/540/JSl, o přezkoumání úkonů zadavatele -
Statutárního města Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 8, 401 00 Ústí nad Labem, IČ 00081531, zastoupeným Mgr. Janem Kubatou, primátorem,
jehož dalším účastníkem správního řízení je společnost –
EUROVIA CS, a.s., se sídlem Národní třída 10, 113 19 Praha, IČ 45274924, za niž jedná Ing. Martin Borovka, předseda představenstva, kterému byla veřejná zakázka přidělena,
učiněných při zadávání podlimitní veřejné zakázky „Revitalizace městského centra – I. etapa, Ústí nad Labem“, zadávané dle zákona č. 40/2004 Sb, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v užším řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno pod evidenčním číslem 50004884 dne 21.2.2005,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22.6.2009, č.j. ÚOHS-S32/2009/VZ-3933/2009/540/JSl
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Statutární město Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 8, 401 00 Ústí nad Labem, IČ 00081531, zastoupené Mgr. Janem Kubatou, primátorem města (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 21.2.2005 pod evidenčním číslem 50004884 oznámení užšího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Revitalizace městského centra – I. etapa, Ústí nad Labem“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle zadávací dokumentace bylo předmětem veřejné zakázky provedení prací „Revitalizace městského centra – I. etapa, Ústí nad Labem“, které zahrnovaly prostor Mírového náměstí a ulic Hrnčířská a Revoluční, rekonstrukci povrchů komunikačních ploch, vybavení městským mobiliářem, novou organizaci městské dopravy a celkovou opravu technických sítí a přípojek včetně přeložek inženýrských sítí na celkové ploše 22 900 m2. V oznámení zadávacího řízení (pod bodem 5.5) omezil zadavatel počet zájemců pro průběh užšího řízení na 6 a následně (pod bodem 11.4) upřesnil způsob omezení počtu zájemců tak, že bude proveden losováním. Dále v oznámení uvedl požadavky na splnění ekonomické a finanční kvalifikace pro účast v užším řízení tak, že musí být v souladu se zákonem. Jako základní hodnotící kritérium pak určil ekonomickou výhodnost nabídky s tím, že nabídky budou hodnoceny podle čtyř dílčích hodnotících kritérií („Počet uzlových bodů v harmonogramu a sankce za jejich nesplnění“, „Celková nabídková cena“, „Reference odborných zakázek, jejich kvalita, způsob provedení a zajištění“ a „Záruční podmínky“). V části dokumentace nazvané „Požadavky a podmínky pro zpracování nabídky“ (pod bodem 12.2.4) požadoval specifikaci záručních podmínek poskytovaných uchazeči, a to pro části „Komunikace vozidlové“, „Komunikace pěší“ a „Ostatní“).
3. Zadavatel obdržel žádosti o účast v zadávacím řízení od osmnácti zájemců s tím, že žádný z nich nebyl zadavatelem vyloučen. Poté losováním omezil počet zájemců pro účast v užším řízení, což je zaznamenáno v protokolu o hodnocení kvalifikačních předpokladů ze dne 8.4.2005. Vylosováno bylo šest uchazečů, kteří byli vyzváni k podání nabídky dopisem ze dne 12.4.2005. Na základě posouzení a hodnocení nabídek byla jako nejvýhodnější vybrána nabídka uchazeče EUROVIA CS, a.s., se sídlem Národní 10, 113 19 Praha, IČ 45274924 (dále jen „vybraný uchazeč“). Dne 22.6.2005 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo v souladu s nabídkou za cenu plnění ve výši 116 974 404,- Kč bez DPH, což činí 139 199 541,- Kč vč. DPH.
4. Jelikož Úřad po přezkoumání vyžádaných dokumentů získal pochybnosti o tom, zda bylo v případě předmětné veřejné zakázky postupováno v souladu se zákonem, zahájil správní řízení z úřední povinnosti dle ust. § 96 zákona.
5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č.j. S32/2009/VZ-1381/2009/540/JSl ze dne 2.3.2009. Doručením tohoto oznámení bylo dne 3.3.2009 zahájeno příslušné správní řízení. Současně Úřad usnesením č.j. S32/2009/VZ-2086/2009/540/JSl ze dne 2.3.2009 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy, činit návrhy a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
Napadené rozhodnutí
6. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 22.6.2009 rozhodnutí č.j. ÚOHS-S32/2009/VZ-3933/2009/540/JSl podle § 94 zákona, v němž konstatoval, že zadavatel se dopustil správního deliktu ve smyslu ust. § 102 odst. 1 písm. a) zákona, a to tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ust. § 25 odst. 1 zákona tím, že zadavatelův výběr zájemců při omezení jejich počtu losem nebyl transparentní a současně nesplnil povinnost stanovenou v ust. § 55 odst. 3 zákona, neboť jako jedno z dílčích kritérií hodnocení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti zvolil i kritérium „Reference odborných zakázek, jejich kvalita, způsob provedení a zajištění“, které nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, ale kvalifikaci uchazeče ve smyslu § 33 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona a dále nesplnil ani povinnost stanovenou v § 65 odst. 1 v návaznosti na § 63 odst. 1 zákona, neboť rozhodl o přidělení veřejné zakázky uchazeči na základě zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neobsahující popis hodnocení nabídek s odůvodněním, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek a smlouva již byla uzavřena. Úřad dále konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 32 odst. 2 zákona, když v oznámení zadávacího řízení nestanovil způsob prokázání finanční a ekonomické způsobilosti zájemců, přičemž uvedený postup neovlivnil stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. Za spáchání výše uvedeného správního deliktu uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši 300 000,- Kč a zároveň mu uložil uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč.
7. V první části odůvodnění rozhodnutí se Úřad zaobírá otázkou výběru zájemců při omezení jejich počtu losem. Podle ust. § 40 odst. 1 zákona omezí-li zadavatel počet zájemců pro účast v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním, provede výběr ze zájemců, kteří splnili kvalifikaci, podle kritérií stanovených v oznámení zadávacího řízení. V předmětném užším řízení zadavatel v oznámení zadávacího řízení uveřejnil, že výběr zájemců při omezení jejich počtu bude proveden losem. Losování ze zájemců, kteří splnili kvalifikaci, proběhlo za účasti komise bez účasti dalších osob. Z předložené zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel neumožnil účast zájemců na losování. Kritéria pro omezení počtu zájemců v užším řízení musí být stanovena s ohledem na základní principy zadávání veřejných zakázek tak, aby byl zachován rovný přístup ke všem zájemcům, princip nediskriminace a transparentnosti zadávacího řízení. Kritéria pro omezení počtu zájemců musí mít objektivní charakter. Je proto povinností zadavatele, aby při provedení výběru losem coby způsobu omezení počtu zájemců v užším řízení zajistil přítomnost notáře nebo alespoň zástupců zájemců, kteří podali žádost o účast v užším řízení. V daném případě však losování provedli pouze zástupci zadavatele, tedy zadavatel sám. Funkce, které členové komise pro losování v rámci města zastávali, nemá vliv na posouzení postupu zadavatele, neboť postavení členů komise v organizační struktuře zadavatele nic nemění na tom, že losování provedl sám zadavatel. Jelikož je dán důvodný předpoklad, že pověření zástupci zadavatele budou hájit jeho zájmy, je zjevné, že tento způsob výběru zájemců je zcela netransparentní, a to právě v důsledku nemožnosti veřejné kontroly jeho průběhu. Popis způsobu, jakým bylo losování provedeno, navíc není obsažen ani v protokolu o posouzení kvalifikačních předpokladů zájemců ze dne 8.4.2005.
8. Úřad v napadeném rozhodnutí dále uvedl, že zadavatel v daném případě stanovil jako dílčí kritérium ekonomické výhodnosti nabídky i kritérium „Reference odborných zakázek, jejich kvalita, způsob provedení a zajištění“, které však svým obsahem spadá mezi kritéria kvalifikace a nikoliv mezi dílčí kritéria hodnocení nabídek. V důsledku postupu zadavatele tak byla zaměněna kritéria posouzení kvalifikace uchazečů s kritérii stanovenými pro hodnocení nabídek. Jak vyplývá z příslušných ustanovení zákona, zadavatel musí v oznámení otevřeného řízení vymezit jak požadavky na kvalifikaci uchazečů, tak uvést i základní kritéria hodnocení, přičemž náležitosti týkající se požadavků na kvalifikaci uchazečů nesmí být zaměňovány s kritérii hodnocení, neboť hodnocení kvalifikace musí zadavatel provést samostatně a nezávisle na hodnocení nabídek. Z příslušných zákonných ustanovení vyplývá, že posouzení kvalifikace uchazečů či zájemců se vždy vztahuje ke konkrétnímu uchazeči či zájemci. Jedná se tedy o hodnocení jejich způsobilosti plnit veřejnou zakázku. Pokud dojde zadavatel k závěru, že uchazeč není schopen veřejnou zakázku splnit, pak musí být takový uchazeč v užším řízení vyloučen. Kritéria kvalifikace tak nemůžou vyjadřovat ekonomickou výhodnost jeho nabídky podané v daném zadávacím řízení. K tomu Úřad podotkl, že uvedené porušení zákona je natolik závažné, že pokud by nebyla uzavřena smlouva, jednalo by se o důvod ke zrušení zadávacího řízení. Kritérium kvalifikace je totiž zadavatel povinen vyhodnotit u každého z uchazečů ještě před omezením počtu uchazečů a odesláním výzvy k podání nabídky.
9. Pokud se jedná o konstatování Úřadu, že zadavatel porušil zákon tím, že rozhodl o přidělení veřejné zakázky uchazeči na základě zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, která neobsahuje transparentní popis hodnocení nabídek s odůvodněním, je třeba doplnit následující skutečnosti. Je nezbytné, aby ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývalo, jak byly nabídky v jednotlivých dílčích kritériích hodnoceny, a aby zpráva obsahovala kromě pořadí nabídek jednotlivých uchazečů a počtu bodů přidělených těmto nabídkám i písemné odůvodnění, z něhož bude vyplývat, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých dílčích kritérií a způsob, jakým komise dospěla k bodové hodnotě přidělené konkrétní nabídce. Je třeba konstatovat, že absence popisu hodnocení s odůvodněním znemožňuje přezkoumat, zda hodnocení v rámci tohoto kritéria proběhlo transparentním způsobem. Porušení zákona lze spatřit také ve skutečnosti, že v případě hodnocení nabídek v rámci kritéria č. 3 „Reference odborných zakázek, jejich kvalita, způsob provedení a zajištění“ není zřejmé, na základě jakých konkrétních skutečností byly jednotlivé nabídky hodnoceny, neboť vzhledem k nemožnosti vyjádření tohoto kritéria numerickou hodnotou, nelze výši bodů přidělených jednotlivým nabídkám odůvodnit konkrétním údajem uvedeným v nabídce.
10. Úřad dále vyslovil přesvědčení, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 32 odst. 2 zákona, když v oznámení zadávacího řízení nestanovil způsob prokázání finanční a ekonomické způsobilosti zájemců s tím, že tento jeho postup neovlivnil stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. Zadavatel totiž v oznámení zadávacího řízení potencionální zájemce pouze odkázal na znění zákona, aniž by svoje požadavky na způsob prokázání jejich způsobilosti v tomto oznámení jakkoliv specifikoval.
11. Pokud se jedná o uložení pokuty zadavateli v důsledku naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle ustanovení § 102 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se zadavatel dle Úřadu dopustil tím, že nedodržel postup stanovený zákonem pro přidělení veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatným způsobem ovlivnit hodnocení nabídek, neboť pokud by tuto zakázku zadal v souladu se zákonem, nelze vyloučit, že by obdržel nabídky jiných uchazečů, kteří mu mohli nabídnout výhodnější plnění. Před uložením pokuty Úřad zjistil, že v daném případě je splněna podmínka uvedená v § 105 odst. 3 zákona – a sice, že řízení o uložení pokuty za protiprávní jednání lze zahájit do pěti let ode dne, kdy bylo spácháno. K prvnímu protiprávnímu jednání zadavatele došlo v okamžiku oznámení zadávacího řízení, tedy dne 21.2.2005 a správní řízení bylo zahájeno dne 3.3.2009. Předmětná lhůta tedy byla zachována.
II. Námitky rozkladu
12. Úřad obdržel proti shora uvedenému rozhodnutí dne 9.7.2009 rozklad, v němž zadavatel napadá předmětné rozhodnutí. V podaném rozkladu uvádí, že Úřad nevzal při rozhodování v I. stupni v úvahu všechny faktické argumenty zadavatele předložené v průběhu správního řízení, což podle něj zapříčinilo nesprávnost napadeného rozhodnutí, neboť spočívá pouze na právních domněnkách Úřadu, které jsou v rozporu se zákonnými ustanoveními. Rozkladem zadavatel napadl všechny výrokové části rozhodnutí.
13. Zadavatel v prvé řadě vyjádřil svůj nesouhlas s konstatováním Úřadu, podle kterého byl zadavatelův výběr zájemců při omezení jejich počtu losem netransparentní. Namítl, že zástupci zadavatele jsou veřejní funkcionáři, na které se vztahuje mimo jiné i zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen “zákon o střetu zájmů“), který podle něj ukládá všem veřejným funkcionářům povinnost vykonávat svou funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni prosazovat z výkonu své funkce. Podle zadavatele se Úřadu nepodařilo prokázat, že by zástupci zadavatele porušili během losování své zákonné povinnosti. Zadavatel v této souvislosti poukázal na to, že Úřad porušil zásadu materiální pravdy, neboť nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti v souladu s ustanoveními správního řádu. Dále podotkl, že podle zákona platného v době zadávání zakázky nebyl zákonem ani jiným právním aktem stanoven způsob zajištění transparentnosti losování. Podle jeho tvrzení nebyla nijak omezena možnost uchazečů zúčastnit se předmětného losování. Fakt, že se žádný z nich omezení jejich počtu v užším řízení nezúčastnil, nelze podle něj přičítat k jeho tíži s tím, že tuto skutečnost nemohl objektivně ovlivnit.
14. Zadavatel dále napadl tvrzení Úřadu, že chybně stanovil dílčí hodnotící kritérium „Reference odborných zakázek, jejich kvalita, způsob provedení a zajištění“. Podotkl, že v rámci hodnocení nabídek bylo jeho cílem především posouzení kvality nabízeného plnění v souladu se záměrem výběru ekonomicky nejvhodnější nabídky. Nezbytné podle něj bylo zabezpečení řádného plnění veřejné zakázky a optimální vynaložení veřejných prostředků. Zadavatel se dále odvolal na výkladovou praxi Úřadu s tím, že v době zadávání veřejné zakázky nebylo publikováno žádné rozhodnutí, které by se týkalo sporné problematiky. Zadavatel podle něj postupoval v souladu s principem legitimního očekávání a nedopustil se tak porušení zákona, neboť u obdobných případů nebylo porušení zákona ze strany Úřadu konstatováno
15. Zadavatel také poukázal na část výroku rozhodnutí týkající se náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Konstatoval, že podle něj má zpráva všechny náležitosti požadované zákonem, tedy seznam vyřazených nabídek s uvedením důvodu, popis hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení a údaje o složení hodnotící komise. Vyslovil přesvědčení, že zpráva odpovídá vzoru uvedenému v příloze č. 5 vyhlášky č. 240/2004 Sb. Dále v rozkladu tvrdil, že členové hodnotící komise přiřazovali bodové hodnoty dle svého odborného uvážení a Úřad tak podle zadavatele není příslušný jejich úvahy hodnotit, neboť to ani není objektivně možné. Zadavatel podle svého tvrzení svým postupem při hodnocení nabídek neporušil zákon ani prováděcí předpisy.
16. Zadavatel vyjádřil své negativní stanovisko týkající se oprávněnosti Úřadu zahájit a vést předmětné správní řízení z moci úřední. V této souvislosti poukázal na § 96 odst. 1 zákona, podle kterého uplynula tříletá lhůta k zahájení řízení z moci úřední o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel je toho názoru, že bylo zahájeno právě řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a nikoliv řízení o uložení pokuty za správní delikt. Jelikož bylo správní řízení zahájeno po uplynutí zákonné lhůty, předmětné rozhodnutí bylo podle zadavatele vydáno v rozporu se zákonem.
17. Dále konstatoval, že s ohledem na rozhodovací praxi Úřadu mu byla udělena neúměrně vysoká pokuta. Pro případ, že by předseda Úřadu zamítl jeho návrh na zrušení řízení, požaduje snížení pokuty na obvyklou výši. Zároveň uvedl odkazy na dřívější pravomocná rozhodnutí Úřadu s tím, že procentní hodnota 0,22 % ceny veřejné zakázky je dle jeho názoru neúměrná
Závěr rozkladu
18. Z uvedených důvodů zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. Pro případ, že by předseda Úřadu rozhodnutí Úřadu nezrušil a řízení nezastavil, zadavatel navrhl, aby uloženou pokutu přiměřeně snížil.
III. Řízení o rozkladu
Stanovisko předsedy Úřadu
19. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
21. Úřad tím, že ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S32/2009/VZ-3933/2009/540/JSl ze dne 22.6.2009, konstatoval nesplnění zákonných povinností zadavatele, v důsledku čehož se dopustil správního deliktu ve smyslu § 102 odst. 1 písm. a) zákona s tím, že za tento delikt uložil zadavateli pokutu ve výši 300 000,- Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
IV. K námitkám rozkladu
22. S argumentací zadavatele, který konstatoval svůj nesouhlas s tvrzením Úřadu, podle kterého byl výběr zájemců při omezení jejich počtu prostřednictvím losování ze strany zadavatele netransparentní, se nelze ztotožnit. Jak již bylo deklarováno, zadavatel v oznámení zadávacího řízení (v bodě 5.5) omezil počet zájemců pro průběh užšího řízení na šest. Pod bodem 11.4 oznámení pak upřesnil způsob omezení počtu zájemců tak, že bude proveden losováním, které následně uskutečnil a jeho výsledek zaznamenal v protokolu o hodnocení kvalifikačních předpokladů ze dne 8.4.2005. Podle protokolu se losování účastnila hodnotící komise, kterou tvořili pouze zástupci zadavatele a zástupce zadavatelem pověřené osoby. Z dokumentace nevyplývá, že by zadavatel umožnil účast zájemců na losování, ani způsob, jak losování proběhlo.
23. Dále jen nutné podotknout, že provedení výběru losem je možné za předpokladu dodržení zásad transparentnosti a nediskriminace zájemců. Zásada transparentnosti má zajistit, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem. V této souvislosti je vhodné odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005. Soud konstatoval, že „požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. K dané problematice se Krajský soud v Brně rovněž vyjádřil v rozsudku sp. zn. 62 Ca 47/2007. Podle názoru soudu je transparentním postupem takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o regulérnosti jednání zadavatele. „Zajištění toho, aby veškeré kroky prováděné v zadávacím řízení (a tedy i losování) nepůsobily netransparentně, je vždy na zadavateli příslušné veřejné zakázky. Ten měl zabezpečit, aby losování probíhalo férově, aby jeho průběh nevyvolával žádné pochybnosti a aby řádný průběh losování byl dostatečně kontrolovatelný“. Takové losování, kterého se neúčastní kromě zadavatele nikdo jiný nebo o němž není vyhotoven např. videozáznam, není podle rozhodnutí soudu kontrolovatelné. Protokol o průběhu losování sepsaný samotnými losujícími logicky nemůže pochybnosti o jejich řádném postupu vyvrátit. Zadavatel tedy měl k losování přizvat všechny zájemce o danou veřejnou zakázku, jichž se losování týkalo, případně uskutečnit losování za účasti notáře. „Ani přítomnost notáře však vždy nezaručí transparentnost losování“, rovněž konstatoval soud. Při způsobu výběru zájemců založeném na principu náhody je nezbytné zajistit nestrannost jeho průběhu, aby bylo možné zcela vyloučit možnost ovlivnění losování. To se však v daném zadávacím řízení nestalo.
24. Námitce zadavatele, podle které jsou zástupci zadavatele veřejní funkcionáři, na které se vztahuje zákon o střetu zájmů, rovněž nelze vyhovět. Navíc zadavatelem citovaný zákon nabyl účinnosti dne 1.1.2007, v době předmětného zadávacího řízení jím tedy nemohl být žádný ze zástupců zadavatele vázán.
25. Ztotožnit se nelze ani s námitkou zadavatele, kterou vyvracel konstatování Úřadu ohledně jím chybně stanoveného dílčího hodnotícího kritéria „Reference odborných zakázek, jejich kvalita, způsob provedení a zajištění“. Postupem zadavatele však skutečně došlo k závažnému porušení zákona. Toto porušení spočívalo v nedodržení stanoveného postupu pro přidělení veřejné zakázky. Předmětné porušení zákona by mohlo být i důvodem pro zrušené zadávacího řízení, neboť jde o zásadní pochybení zadavatele učiněné již v oznámení zadávacího řízení. Je tedy nutné konstatovat, že pokud by zadavatel stanovil hodnotící kritéria odpovídajícím způsobem, mohlo být zadávací řízení ukončeno s jiným výsledkem.
26. Pokud se jedná o námitku zadavatele konstatující, že předmětná zpráva o posouzení a hodnocení nabídek má všechny náležitosti požadované zákonem, je třeba podotknout, že zmíněná zpráva (zadavateli předaná dne 14.5.2005) obsahuje v části „Popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění“ jen popis přidělování bodů, metodu přepočtení bodů pomocí koeficientu a odkaz na tabulky bodového hodnocení jednotlivých členů komise. Zpráva však neobsahuje odůvodnění, ze kterého by bylo patrné, na základě jakých skutečností byly nabídkám uchazečů v rámci jednotlivých hodnotících kritérií přiděleny body. Popis hodnocení s odůvodněním nevyplývá ani z tabulek, na které zpráva odkazuje a které jsou součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky.
27. V souvislosti s námitkou zadavatele, která poukazuje na neoprávněnost zahájení správního řízení ze strany Úřadu, je nutné deklarovat, že v daném případě bylo správní řízení zahájeno ve věci možného spáchání správního deliktu, což také bylo v oznámení o zahájení správního řízení uvedeno. V tomto řízení byla zadavateli rovněž udělena pokuta za protiprávní jednání. Ustanovení § 105 odst. 3 bylo tedy v daném případě aplikováno oprávněně. Správní řízení bylo zahájeno Úřadem ex offo dne 3.3.2009. Je nepochybné, že zadavatel se prvního protiprávního jednání dopustil v den oznámení zadávacího řízení v informačním systému o veřejných zakázkách – dne 21.2.2005. Z uvedeného je zřejmé, že Úřad byl oprávněn ve věci vymezení kvalifikačních a hodnotících kritérií, omezování počtu zájemců a zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek v dané veřejné zakázce zahájit správní řízení o uložení pokuty zadavateli za protiprávní jednání a také v této věci rozhodnout.
28. Co se týká výše pokuty, považuji za vhodné konstatovat, že v daném případě se jednalo o veřejnou zakázku, za kterou mohl Úřad zadavateli uložit pokutu až do výše 6 959 977,- Kč. Uložená pokuta tak nedosahuje ani výše jedné dvacetiny její maximální možné výše. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl ke všem okolnostem daného případu. Vzhledem k tomu, že pokuta byla stanovena v dolní hranici možné sazby, neshledal jsem důvody pro její snížení. Navíc zadavatel ve svém rozkladu neuvedl žádné relevantní námitky, které by mohly vést ke snížení uložené pokuty.
V. Závěr
29. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
30. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Statutární město Ústí nad Labem, Velká Hradební 8, 401 00 Ústí nad Labem
2. EUROVIA CS, a.s., Národní třída 10, 113 19 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy