číslo jednací: S111/2009/VZ-11024/2009/520/AB
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Archeologický průzkum na ploše náměstí v Kašperských Horách |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta |
| Rok | 2009 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 6. 2010 |
| Dokumenty |  2009_S111.pdf 146 KB |
Č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-11024/2009/520/ABr | V Brně dne 8. února 2010 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném dne 30.4.2009 na návrh ze dne 29.4.2009, jehož účastníky jsou
· zadavatel – město Kašperské Hory, IČ 00255645, Náměstí 1, 341 92 Kašperské Hory, zast. Ing. Alenou Balounovou, starostkou,
· navrhovatel – ZIP o. p. s., IČ 26324105,Tomanova 3-5, 320 16 Plzeň, za niž jedná Bc. Michal Hauer, ředitel, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7.4.2009 JUDr. Miloslavou Wipplingerovou, advokátkou, Pražská 45, 301 50 Plzeň,
· vybraný uchazeč – ARCHAIA Jih, o. p. s., IČ 26108470, třída Míru 144, Latrán, 308 01 Český Krumlov, za niž jedná předseda správní rady Mgr. Peter Kováčik,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Archeologický průzkum na ploše náměstí v Kašperských Horách“ zadávané podle č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve zjednodušeném podlimitním řízení písemnou výzvou ze dne 13.2.2009 zaslanou pěti dodavatelům,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – město Kašperské Hory, IČ 00255645, Náměstí 1, 341 92 Kašperské Hory – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče ZIP o. p. s., IČ 26324105, Tomanova 3-5, 320 16 Plzeň, nespecifikoval části nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné, čímž porušil zásadu transparentnosti,
přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 25.8.2009 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – město Kašperské Hory, IČ 00255645, Náměstí 1, 341 92 Kašperské Hory – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 50 000,– Kč (padesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účetCelního úřadu Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol uvede poplatník – zadavatel – svoje IČ.
Odůvodnění
Město Kašperské Hory, IČ 00255645, Náměstí 1, 341 92 Kašperské Hory, zast. Ing. Alenou Balounovou, starostkou (dále jen „zadavatel“), odeslalo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve zjednodušeném podlimitním řízení písemnou výzvu ze dne 13.2.2009 pěti zájemcům o veřejnou zakázku „Archeologický průzkum na ploše náměstí v Kašperských Horách“ (dále jen „veřejná zakázka“) a zveřejnilo ve dnech 13.2.2009 – 10.3.2009 tuto výzvu na Úřední desce.
Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že základním hodnotícím kritériem je nabídková cena bez DPH.
V zadávací dokumentaci bod 5. Způsob zpracování nabídkové ceny zadavatel uvedl, že „uchazeči stanoví nabídkovou cenu za provedení veřejné zakázky v souladu s podmínkami uvedenými v zadání, a to absolutní částkou v českých korunách“. Dále v bodě 5.1.3 zadavatel uvedl, že „ v nabídkové ceně budou zahrnuty veškeré náklady způsobené i případnými ztíženými podmínkami, které mohou vzniknout při provádění uvedené služby a možné náklady související s případnou úpravou rozsahu služby tak, aby služba byla provedena úplně a řádně, a to včetně všech výstupů. Celková cena je maximální a nepřekročitelná.“ Dále požadoval členění archeologických prací na 1. a 2. etapu, které specifikoval podle jednotlivých stavebních objektů.
Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel dvě nabídky. Z protokolu z jednání hodnotící komise ze dne 23.3.2009 vyplývá, že nabídka uchazeče ZIP o. p. s., IČ 26324105, Tomanova 3-5, 320 16 Plzeň, za niž jedná Bc. Michal Hauer, ředitel, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7.4.2009 JUDr. Miloslavou Wipplingerovou, advokátkou, Pražská 45, 301 50 Plzeň (dále jen „ZIP“), obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve výši 1 764 000,- Kč bez DPH. Dopisem ze dne 23.3.2009 vyzval předseda hodnotící komise uchazeče ZIP k zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Uchazeč ZIP ve svém vyjádření ze dne 26.3.2009 uvedl, že plošný odkryv se bude koncentrovat na plochu B a v určitém rozsahu i na plochy A, C a D. Dále předložil rozpočet, ve kterém jsou uvedeny hodinové sazby a rozsah prací jednotlivých specialistů pro jednotlivé
plochy a etapy prací. Na jednání dne 1.4.2009 hodnotící komise rozhodla, že odůvodnění mimořádně nízké ceny je neopodstatněné, neboť není zdůvodněno skutečnostmi uvedenými v ustanovení § 77 odst. 2 zákona. Zadavatel se ztotožnil s rozhodnutím hodnotící komise a dne 1.4.2009 rozhodl o vyloučení uchazeče ZIP ze zadávacího řízení, z důvodu, že mimořádně nízká cena není podložena skutečnostmi uvedenými v § 77 odst. 2 zákona. Uchazeč ZIP obdržel toto rozhodnutí dne 2.4.2009. Proti svému vyloučení ze zadávacího řízení podal jmenovaný uchazeč námitky, které byly zadavateli doručeny dne 16.4.2009. Po přezkoumání jejich oprávněnosti zadavatel námitkám nevyhověl a zaslal uchazeči ZIP rozhodnutí, které tento obdržel dne 23.4.2009. Vzhledem k tomu, že uchazeč ZIP nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 29.4.2009 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel návrh dne 30.4.2009 a tímto dnem bylo podle zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh téhož dne.
V návrhu uchazeč ZIP uvedl, že zadavatel odůvodnil jeho vyloučení v rozhodnutí o námitkách tím, že předpokládaný rozsah vytěžené plochy činí cca 4 750, m2 a při ceně 2000-2500,- Kč za 1 m3 by cena prací na plochách B, C, D činila 3 562 500,- Kč. K tomu uchazeč ZIP argumentuje, že podle zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky výzkum na ploše B a na plochách A, C, D, E je pouze dohled. Uchazeč závěrem uvádí, že „pokud podal nabídku v souladu se zadáním, není zadavatel oprávněn jej vyloučit z důvodu mimořádně nízké ceny, a poukazovat na to, že v nabídce nebyly zahrnuty práce, které zadavatel nepožadoval, neboť taková nabídka by byla nepřijatelnou nabídkou dle § 22 odst. 1 písm. a) zákona, neboť by nesplňovala požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky“. Na základě těchto skutečností požaduje navrhovatel zrušení rozhodnutí o vyloučení nabídky navrhovatele ze dne 1.4.2009.
K návrhu uchazeče ZIP se vyjádřil zadavatel dopisem ze dne 5.5.2009, ve kterém odkázal na zadávací dokumentaci, ze které vyplývá, že plošný záchranný výzkum má být proveden na celé ploše náměstí a nikoliv jen na ploše B.
Účastníky řízení podle § 116 zákona ve znění pozdějších předpisů jsou:
· zadavatel,
· navrhovatel ZIP
· vybraný uchazeč – ARCHAIA Jih, o. p. s., IČ 26108470, třída Míru 144, Latrán, 308 01 Český Krumlov, za niž jedná předseda správní rady Mgr. Peter Kováčik (dále jen „ARCHAIA Jih“).
Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-6951/2009/520/AB ze dne 3.6.2009.
Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-6980/2009/520/AB ze dne 3.6.2009 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které jsou podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále je „správní řád“), oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
K zahájení řízení ve lhůtě stanovené usnesením č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-6980/2009/520/AB ze dne 3.6.2009 podal zadavatel vyjádření č. j. 929/2009, které bylo Úřadu doručeno dopisem dne 9.6.2009.
Usnesením č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-7580/2009/520/AB ze dne 16.6.2009 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – sdělení, za jakým účelem je archeologický průzkum prováděn a k čemu budou použity jeho výsledky.
Zadavatel dopisem ze dne 18.6.2009 sdělil, že archeologický výzkum je financován z veřejných prostředků zadavatele, že je zajišťován v souvislosti se stavební činností při přípravě revitalizace ploch náměstí, a že případné archeologické artefakty se stanou podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, vlastnictvím kraje.
Podle § 18 odst. 1 písm. d) zákona zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jde o výzkum a vývoj (viz zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), s výjimkou případů, kdy cena za provedení výzkumu a vývoje je hrazena výlučně zadavatelem a zadavatel je jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje.
Za účelem zjištění, zda se na předmětnou veřejnou zakázku nevztahuje výjimka uvedená v ustanovení § 18 odst. 1 písm. d) zákona a ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ze dne 21.3.2004 (dále jen „směrnice 2004/18/ES“) si Úřad dopisem ze dne 30.6.2009 vyžádal stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a následně dopisem č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-9039/2009/520/ABr ze dne 15.7.2009 stanovisko Rady pro výzkum a vývoj.
K žádosti Úřadu, zda se v předmětném případě jedná o výzkum a vývoj podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podpoře výzkumu a vývoje“), bylo sděleno, že řešení otázky, zda předmětná veřejná zakázka spadá do základního či aplikovaného výzkumu, není v kompetenci dotázaných subjektů.
Vzhledem k tomu, že stanovisko Rady pro výzkum a vývoj ze dne 19.8.2009 se vztahovalo k povaze archeologického výzkumu podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění účinném v době zaslání dotazu a vzhledem k tomu, že povaha archeologického výzkumu měla být posuzována podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění účinném v době zadávaní veřejné zakázky, tj. ke dni 13.2.2009 Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-12099/2009/520/ABr ze dne 17.9.2009 znovu požádal o stanovisko k problematice povahy archeologického výzkumu podle cit. zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění před poslední novenou provedenou zákonem č. 110/2009 Sb.
Dne 6.10.2009 obdržel Úřad vyjádření Rady pro výzkum a vývoj č. j. 159866/2009-RVV ze dne 2.10.2009, ze kterého vyplývá, že podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění účinném v době zahájení zadávacího předmětné veřejné zakázky, bylo možné zadat veřejnou zakázku nejen v rámci konkrétního programu, ale i samostatně. Dělení výzkumu na základní a aplikovaný má však význam pouze tehdy, jestliže je nutné rozlišit jednotlivé podíly způsobu financování. Jestliže předmětná veřejná zakázce je zcela financována veřejným zadavatelem, je rozlišení povahy výzkumu podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje nepodstatné, neboť rozlišení výzkumných etap je relevantní pouze u programových projektů, kde je možnost podílového financování.
Zákon o podpoře výzkumu a vývoje upravuje podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (dále jen "podpora") a zejména práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob a úkoly organizačních složek České republiky nebo územních samosprávných celků (dále jen "organizační složka"), zabývajících se výzkumem a vývojem podporovaným z veřejných prostředků, podmínky podpory, veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji a hodnocení výzkumných záměrů.
Z předložené dokumentace předmětné veřejné zakázky vyplývá, že v případě předmětného archeologického výzkumu se nejedná o výzkum financovaný podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje, a proto nelze aplikovat ustanovení § 18 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných zakázkách. Použití předmětné výjimky by bylo možné pouze tehdy, pokud by došlo k financování věci podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Tomuto závěru odpovídá i bod 23 preambule směrnice 2004/18/ES, podle kterého „Tato směrnice by se neměla vztahovat na spolufinancování programů výzkumu a vývoje“. V předmětném případě uvedené naplněno není, neboť zakázka je financována z prostředků zadavatele (viz výše), nikoliv z programu výzkumu a vývoje.
Dále se Úřad zabýval otázkou, zda archeologický výzkum č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní památkové péči“), resp. specifikovaný v podmínkách předmětného zadávacího řízení naplňuje znaky veřejné zakázky.
Podle § 1 zákona o státní památkové péči „Péče státu o kulturní památky (dále jen "státní památková péče") zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.“
Podle § 21 odst. 1 a 2 cit. zákona archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav Akademie věd České republiky (dále jen "Archeologický ústav"), který se také vyjadřuje k ochraně archeologického dědictví v řízeních podle zvláštních právních předpisů. Ministerstvo kultury může na žádost v odůvodněných případech po dohodě s Akademií věd České republiky povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, pokud je provádějí při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, muzeím nebo jiným organizacím, popřípadě fyzické osobě, které mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady (dále jen "oprávněná organizace"). Oprávněná organizace uzavírá s Akademií věd České republiky dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.
Provádění archeologických výzkumů upravuje ustanovení § 22 cit. zákona, podle kterého Archeologický ústav a oprávněné organizace jsou povinny před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti, na které se mají archeologické výzkumy provádět, o podmínkách archeologických výzkumů na nemovitosti. Nedojde-li k dohodě, rozhodne krajský úřad o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny.
Podle § 22 odst. 2 zákona o státní památkové péči má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.
V předmětné veřejné zakázce podaly nabídku dvě obecně prospěšné společnosti, které jsou na základě povolení Ministerstva kultury oprávněny k provádění archeologických výzkumů. Oba uchazeči podle dohody o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů na základě § 22 odst. 2 zákona o státní památkové péči uzavřené s Akademií věd České republiky vykonávají svoji činnost na stanoveném území. Všechny aktivity spojené s archeologickým výzkumem jsou povinni provádět na neziskových principech. V případě Plzeňského kraje mají uchazeči z hlediska teritoriálního stejnou působnost, a proto mohou nabízet své služby za úhradu svých nákladů, o jejichž výši může probíhat soutěž.
I přes to, že činnost provádění archeologického výzkumu je regulována výše cit. předpisy, z předložených materiálů nevyplývá, že by provedení archeologického výzkumu v předmětné veřejné zakázce bylo určeno administrativním rozhodnutím konkrétnímu subjektu, ale naopak výběr subjektu je proveden na základě výběru provedeného zadavatelem veřejné zakázky a je naplněna definice veřejné zakázky stanovená v § 7 zákona, neboť zadavatel bude na provedení služeb, které budou předmětem archeologického výzkumu, uzavírat úplatnou smlouvu.
Na základě uvedených skutečností, dospěl Úřad k závěru, že je v šetřeném případě příslušný k rozhodnutí ve věci, neboť se jedná o veřejnou zakázku, na kterou může proběhnout soutěž oprávněných organizací a nejedná se přitom o výzkum, na základě kterého by bylo možné aplikovat výjimku (§ 18 odst. 1 písm. d) zákona) ze zákona o veřejných zakázkách.
Dopisem č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-15850/2009/520/AB ze dne 16.12.2009 seznámil Úřad účastníky řízení s pochybnostmi, zda zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky a zda se nedopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a), když následně vyloučil ze zadávacího řízení nabídku uchazeče ZIP z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny, což by mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na základě tohoto postupu uzavřel s vybraným uchazečem ARCHAIA Jih dne 25.8.2009 smlouvu o dílo na plnění předmětné veřejné zakázky.
Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-15864/2009/520/AB ze dne 16.12.2009 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které jsou podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
K výše uvedenému seznámení s novými skutečnostmi ve lhůtě stanovené usnesením č. j. ÚOHS-S111/2009/VZ-15684/2009/520/AB ze dne 16.12.2009 zaslal zadavatel doklady o úkonech, které provedl v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení dopisem č. j. 2265/2009, který byl Úřadu doručen dne 28.12.2009.
Dále dopisem č. j. 2265a/2009 ze dne 5.1.2010 zaslal zadavatel Úřadu vyjádření, ve kterém dokládá, že podle stanoviska Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech ze dne 26.6.2008 činil odhad rozsahu archeologických prací ze zájmového území 11 995 m2 při objemu zemních prací 8 9996 m3 cca 7 – 15 mil. Kč. Podle zápisu z jednání nezávislé archeologické komise odborných pracovníků ze dne 2.7.2008 byl rozsah archeologických prací odhadován na cca 50 000 000 Kč. Na základě zjišťovacího archeologického výzkumu byl následně upřesněn rozsah archeologických prací. Zpráva o provedení zjišťovacího archeologického výzkumu včetně výkresu zobrazení výkopů a sond byla součástí zadávací dokumentace.
Dopisem ze dne 14.1.2010 dále zadavatel zrekapituloval svoje závěry, že nabídka uchazeče ZIP obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a poukázal na množství archeologicky vytěžené zeminy, které měli uchazeči vyvodit ze zadávací dokumentace, podle které archeologické práce mají být prováděny na celkové ploše náměstí 1,2 ha a hloubce 0,7 m až 0,9 m a následně redukovány podle zjišťovacího archeologického výzkumu, ze kterého je zřejmé, že u ploch B, C, D, se hloubka plánovaných prací pohybuje okolo 100 cm. To podle zadavatele znamená, že při rozloze těchto částí cca 4 750 m2 je nutno archeologicky vytěžit 1 425 m3 zeminy. Při průměrné ceně těchto prací v kašperské lokalitě ve výši 2500,- Kč/1 m3 (ověřeno na obdobných pracích obdobného významu) pak vychází celková suma (pouze pro plochy B, C, D) na cca 3 500 000,- Kč. K tomu je pak ještě nutno kalkulovat s cenou za průzkum na plochách A a E, takže konečná částka bude ještě výrazně vyšší, než udávaná cena z nabídky uchazeče ZIP. Tuto úvahu, z níž vycházel při svém rozhodnutí zadavatel, také plně potvrzují i dosavadní náklady zadavatele spojené s výzkumem pouze 1. stavební etapy. Zadavatel dále argumentuje, že z nabídky uchazeče ZIP vyplývá, že s plošným záchranným výzkumem počítá především na ploše B, zatímco na ostatních plochách uvažuje provádět pouze dohled. Zadavatel uzavírá, že tento přístup nerespektuje údaje uvedené v příloze zadávací dokumentace.
Závěrem zadavatel uvádí, že přesněji specifikovat rozsah prací při archeologických průzkumech nikdy nelze, a proto nelze ani zpracovat tzv. výkaz výměr s uvedením jednotlivých položek, a ocenění prací jako celku může proto vycházet pouze z celkových údajů.
Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem v ustanovení § 77 odst. 1 zákona tím, že vyloučil uchazeče ZIP ze zadávacího řízení ve veřejné zakázce, když v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče ZIP nespecifikoval části nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné, čímž porušil zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 25.8.2009 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Vymezení předmětu veřejné zakázky
Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.
Zadavatel v zadávací dokumentaci v bodu 2. Předmět veřejné zakázky uvedl, že předmětem této veřejné zakázky je
a) dohled při zemních pracích (po 1. skrývce 30 cm) s dokumentací a exkavací,
b) dohled po 1. skrývce s dokumentací, bez exkavace,
c) dohled s minimem dokumentace a situací
d) plošný výzkum včetně zpracování předepsané dokumentace.
Archeologické práce budou prováděny na ploše náměstí o celkové výměře 1,2 ha do hloubky maximálně 0,7- 0,9 m.
Součástí zadávací dokumentace je rovněž výkres, který zobrazuje jednotlivé typy výzkumu, které mají být provedeny v rámci realizace předmětu plnění veřejné zakázky. Na výkresu jsou v měřítku 1:750 barevně odlišeny plochy, na kterých mají být provedeny jednotlivé typy výzkumu. Tyto plochy jsou označeny jako etapy A až E. Typy výzkumu jsou dále na předmětném výkresu definovány takto:
DOHLED A dohled při zemních pracích (po 1. skrývce 30 cm) s dokumentací a exkavací,
DOHLED B dohled po 1. skývce s dokumentací, bez exkavace,
DOHLED C dohled s minimem dokumentace a situací
DOHLED D plošný výzkum včetně zpracování předepsané dokumentace.
V tabulce, která je rovněž na výkresu uvedena, je vždy jednotlivé ploše (etapě) přiřazen určitý typ výzkumu. Např. TYP VÝZKUMU – VÝZKUM, tj. plošný výzkum včetně zpracování je přiřazen ploše B (označené modře jako ETAPA B); plochám A (označené červeně jako ETAPA A), C (označené žlutě jako ETAPA C), D (označené světle modře jako ETAPA D) je přiřazen TYP VÝZKUMU - DOHLED A, tj. dohled při zemních pracích (po 1. skrývce 30 cm) s dokumentací a exkavací. Pouze ploše E (označené růžově jako ETAPA E) je přiřazen TYP VÝZKUMU – DOHLED B, tj. dohled po 1. skrývce s dokumentací, bez exkavace. Dále jsou k těmto plochám v této tabulce přiřazeny údaje o hloubkách archeologických situací, kdy maximální hodnoty činí 140 cm (plocha A), 160 cm (plocha B), 120 cm (plocha C), 140 cm (plocha D), a údaje o hloubce stavebního zásahu, jehož hodnoty činí až 70 cm (plocha A), 60-120 cm (plocha B), 60-90 cm (plocha C), 60-100 cm (plocha D).
Součástí zadávací dokumentace je rovněž Nálezová zpráva o provedení zjišťovacího archeologického výzkumu na Náměstí v Kašperských Horách ze dne 25.8.2008.
Po posouzení předložených materiálů Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že exkavace se týkají plochy B, kde je prováděn výzkum, v případě částí A, C, D je zadavatelem stanoven dohled s možnou exkavací. Zadavatel dal k dispozici veškeré podklady nutné ke zpracování nabídky. Charakter předmětu plnění, povaha archeologických prací, neumožňuje předem přesně určit jejich rozsah, a proto část rozsahu prací byla ponechána na odborném posouzení jednotlivých uchazečů, přičemž k odbornému posouzení měli uchazeči dostatek informací.
Mimořádně nízká nabídková cena
V ustanovení § 6 zákona, který stanovuje zásady postupu zadavatele, se uvádí, že zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší.
Ustanovení § 77 odst. 2 zákona stanoví, že hodnotící komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami, zejména
a) ekonomickými aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb,
b) objevností technického řešení nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí dodávek či služeb,
c) originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb,
d) souladem s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou účinné v místě provádění stavebních prací, poskytování služeb nebo dodávek, nebo
e) potenciální možností uchazeče získat veřejnou podporu.
V zadávací dokumentaci bod 5. Způsob zpracování nabídkové ceny zadavatel uvedl, že „uchazeči stanoví nabídkovou cenu za provedení veřejné zakázky v souladu s podmínkami uvedenými v zadání, a to absolutní částkou v českých korunách“. Dále v bodě 5.1.3 zadavatel uvedl, že „v nabídkové ceně budou zahrnuty veškeré náklady způsobené i případnými ztíženými podmínkami, které mohou vzniknout při provádění uvedené služby a možné náklady související s případnou úpravou rozsahu služby tak, aby služba byla provedena úplně a řádně, a to včetně všech výstupů. Celková cena je maximální a nepřekročitelná.“ Dále požadoval členění archeologických prací na 1. a 2. etapu, které specifikoval podle jednotlivých stavebních objektů.
Ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel vznesl po uchazečích (kromě rozdělení na 2 etapy), jde-li o strukturu nabídkové ceny, nějaké konkrétní požadavky. Vybraný uchazeč ARCHAIA Jih tak předložil návrh nabídkové ceny v členění na terénní, laboratorní a analytické práce a v členění na 2 etapy. Navrhovatel ZIP předložil návrh nabídkové ceny v členění na 2 etapy.
Dopisem ze dne 23.3.2009 vyzval předseda hodnotící komise uchazeče ZIP ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Uchazeč ZIP ve svém vyjádření ze dne 26.3.2009 uvedl, že plošný odkryv se bude koncentrovat na plochu B a v určitém rozsahu i na plochy A, C a D. Uchazeč ZIP zastává názor, že z předložené zadávací dokumentace vyplývá, že projektovaná stavba neznamená celkovou plošnou likvidaci archeologických památek, ale přináší jen někde větší, jinde menší zásahy do jejich struktury. Dále předložil rozpočet, ve kterém jsou uvedeny hodinové sazby a rozsah prací jednotlivých specialistů pro jednotlivé plochy a etapy prací.
Na jednání dne 1.4.2009 hodnotící komise rozhodla, že odůvodnění mimořádně nízké ceny je neopodstatněné, neboť není zdůvodněno skutečnostmi uvedenými v ustanovení § 77 odst. 2 zákona. Zadavatel se ztotožnil s rozhodnutím hodnotící komise a dne 1.4.2009 rozhodl o vyloučení uchazeče ZIP ze zadávacího řízení, z důvodu, že mimořádně nízká cena není podložena skutečnostmi uvedenými v § 77 odst. 2 zákona.
V námitkách proti svému vyloučení ze zadávacího řízení uchazeč ZIP uvedl, že zadavatel svoje odůvodnění o vyloučení podložil pouze odkazem na ustanovení příslušných části zákona, aniž konkretizoval, proč považuje konkrétní nabídkovou cenu za mimořádně nízkou. Dále trval na svém stanovisku vyjádřeném i v odůvodnění mimořádně nízké ceny, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že plošný odkryv se bude koncentrovat na plochu B a v ostatních částech se bude jednat o archeologický dohled s operativní exkavací. Dále uchazeč ZIP zastává názor, že nelze rozhodnutí o vyloučení uchazeče zdůvodnit porovnáním s ostatními nabídkami, neboť byly podány pouze dvě nabídky. Pokud druhý uchazeč nabídl cenu podstatně vyšší, nemůže tato cena odpovídat rozsahu výzkumu uvedenému v zadávací dokumentaci.
K tomu Úřad uvádí, že smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za niž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedla např. k nedokončení veřejné zakázky, k jejímu nekvalitnímu splnění, případně k téměř nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny uchazeče. Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předpokládané ceně předmětu veřejné zakázky za účelem zjištění, zda neexistují důvody pro takovéto oprávněné podezření, pak zákon svěřil do pravomoci hodnotící komise. Pokud hodnotící komise vyžaduje zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, měla by v žádosti v zájmu zachování principu transparentnosti poukázat na to, v čem spatřuje nereálnost nabídkové ceny a formulovat všechny skutečnosti, na nichž se pochybnosti zakládají, aby se uchazeči mohli k žádosti konkrétně vyjádřit.
Jestliže zadavatel v šetřeném případě nestanovil žádné požadavky na strukturu nabídkové ceny a uchazeč ZIP v nabídce uvedl pouze cenu za 1. a 2. etapu, nemohla hodnotící komise v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvést, kterou část nabídkové ceny uchazeče považuje za mimořádně nízkou, a tedy uvést skutečnosti, které komisi zakládají pochybnosti o nereálnosti nabídkové ceny, či její části a na co se má uchazeč ve svém zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zaměřit. Hodnotící komise měla požadavek na zdůvodnění podstatných částí nabídkové ceny vznést po té, co obdržela vysvětlení uchazeče ZIP k nabídkové ceně (§ 76 odst. 3 zákona) a znala již strukturu jeho nabídkové ceny.
Z logiky věci vyplývá, že hodnotící komise nemohla v první fázi, s ohledem na požadavky zadavatele na strukturu nabídkové ceny v zadávacích podmínkách, konkretizovat své pochybnosti. To však neznamená, že by tak nemohla učinit po té, co uchazeč částečně strukturu své nabídkové ceny v rámci svého zdůvodnění nastínil. Naopak svým postupem neumožnila uchazeči ZIP vyvrátit pochybnosti hodnotící komise týkající se jeho nabídkové ceny.
Zadavatel teprve v rozhodnutí o námitkách ze dne 22.4.2009 odůvodnil vyloučení uchazeče ZIP tím, že předpokládaný rozsah vytěžené plochy činí cca 4 750, m2 a při ceně 2000-2500,- Kč za 1 m3 by cena prací na plochách B, C, D činila cca 3 562 500,- Kč, a že dále je pak ještě nutno kalkulovat s cenou na plochách A a E, a trasách inženýrských sítí.
Uchazeč ZIP k nekonkrétnímu požadavku hodnotící komise ze dne 23.3.2009 na odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny v rozpočtu specifikoval počet hodin jednotlivých specialistů včetně sazby za 1 hodinu práce a vycházel z předpokladu plošného archeologického odkryvu na ploše B a operativních exkavací na ostatních částech. Tím, že zadavatel nespecifikoval jakou část nabídkové ceny požaduje zdůvodnit, nemohl uchazeč řádně odůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ani předpoklady, z jakých při její tvorbě vycházel.
Podle konstantní judikatury soudů nespadá do pravomoci Úřadu přezkoumávat myšlenkové pochody hodnotící komise, ale pouze dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejné zakázky. Lze uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002 ze dne 16. 3. 2004 (viz správní spis) vydaný za účinnosti zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož závěry jsou podle Úřadu relevantní pro šetřený případ. Předmětné rozhodnutí se týkalo správního řízení vedeného u Úřadu, které bylo zahájeno na základě návrhu zpochybňujícího reálnost nabídky předložené vybraným uchazečem. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že „Přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“
Úřad analogicky vycházel ve svém rozhodnutí ze závěrů výše uvedeného soudu, neboť zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, vychází ze stejného principu odborného posouzení nabídek komisí jmenovanou zadavatelem, přičemž nedošlo ani ke změně pravomocí Úřadu jako orgánu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Závěry vyslovené v citovaném rozsudku týkající se hodnocení nabídek je dle názoru Úřadu nutné vztáhnout i na problematiku upravenou v cit. ustanovení zákona o mimořádně nízké nabídkové ceně, neboť posouzení otázky, zda jde v případě konkrétní nabídkové ceny o cenu, resp. její podstatnou část za mimořádně nízkou, nereálnou, závisí na odborné úvaze členů hodnotící komise, kterou nelze podrobit objektivnímu přezkumu. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad, zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek (viz např. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2007, č. j. 5Afs 6/2007-92, příst. www.nssoud.cz).
Úřad proto konstatuje, že v šetřeném případě nebyla dodržena zásada transparentnosti, když hodnotící komise v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přesně nespecifikovala, v čem spatřuje nereálnost nabídkové ceny uchazeče ZIP. Hodnotící komise důsledkem svého nesprávného postupu od vybraného uchazeče neobdržela všechny relevantní informace k tomu, aby mohla objektivně posoudit zdůvodnění jeho nabídkové ceny.
Protože jediným kritériem hodnocení nabídek byla nabídková cena a nabídku podali pouze dva uchazeči, z nichž uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou byl ze zadávacího řízení neoprávněně vyloučen, mohl tento postup zadavatele ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Problematika požadavku na zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny byla v rozhodovací praxi Úřadu již opakovaně řešena. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na pravomocné rozhodnutí ÚOHS-S163/2009/VZ-14252/2009/530/SWa ze dne 8.12.2009.
Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v ustanovení v ustanovení v ustanovení § 77 odst. 1 zákona při vyloučení uchazeče ZIP ze zadávacího řízení ve veřejné zakázce, když v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče ZIP nespecifikoval části nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné, čímž porušil zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 25.8.2009 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo.
Uložení pokuty
Podle § 120 odst. 1 zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že
a) nedodržel postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82,
b) zruší zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle § 84,
c) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o veřejné zakázce podle § 109 a 155, nebo
d) nesplní povinnost stanovenou v § 146 a 147 pro uveřejňování.
V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že nedodržel postup stanovený zákonem v ustanovení § 77 odst. 1 zákona tím, že vyloučil uchazeče ZIP ze zadávacího řízení ve veřejné zakázce, když v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče ZIP nespecifikoval části nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné, čímž porušil zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 25.8.2009 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo.
Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě obdržené dokumentace o zadání veřejné zakázky zaslané Úřadu na základě návrhu na zahájení správního řízení, který Úřad obdržel dne 30.4.2009. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 25.8.2009. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.
Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí podle smlouvy o dílo ze dne 25.8.2009 celkem 5 846 000,- Kč bez DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí po zaokrouhlení částku ve výši 292 300,- Kč.
Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad v rámci správního uvážení ohledně výše pokuty přihlédne ke stupni závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu zejména tu skutečnost, že výše uvedená porušení zákona zadavatelem, zejména vyloučení vybraného uchazeče ze zadávacího řízení, mohla mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Podle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Na základě sdělení zadavatele, že jeho běžné příjmy se pohybují kolem 40 milionů Kč, Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem. Po zvážení všech okolností případu Úřad při stanovení výše uložené pokuty preferoval preventivní charakter sankce a stanovenou výši pokuty v dolní polovině její maximální možné výše, vzhledem k tomu že se jednalo první pochybení zadavatele, posoudil jako dostačující.
Úřad posoudil postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky a na základě zhodnocení všech důkazů, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
Mgr. Kamil Rudolecký
otisk úředního razítka místopředseda
Obdrží:
Město Kašperské Hory, Náměstí 1, 341 92 Kašperské Hory
JUDr. Miloslava Wipplingerová, advokátka, Pražská 45, 301 50 Plzeň
Na vědomí:
ZIP o. p. s., Tomanova 3-5, 320 16 Plzeň
Vypraveno dne: viz otisk úředního razítka na poštovní obálce, resp. datum v případě datové zprávy