číslo jednací: S261/2010/VZ-12033/2010/510/HO
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Komunikační kampaň Ceny a úhrady léčiv |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 119 odst. 2 zák. 137/2006 Sb. - náklady řízení |
| Rok | 2010 |
| Datum nabytí právní moci | 25. 9. 2010 |
| Související rozhodnutí | S261/2010/VZ-12033/2010/510/HO S261/2010/VZ-14862/2010/510/HOd |
| Dokumenty |  2010_S261.pdf 156 KB |
Č. j.: ÚOHS-S261/2010/VZ-12033/2010/510/HOd | V Brně dne: 6. 9. 2010 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 7. 2010, na základě návrhu ze dne 12. 7. 2010, jehož účastníky jsou
· zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČ 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, jejímž jménem jedná PharmDr. Martin Beneš, ředitel,
· navrhovatel – ASAGRAPH, s. r. o., IČ 27442462, se sídlem Štěpánská 539/9, 120 00 Praha 2, za niž jedná Ing. Petr Man, jednatel,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „VZ03/2010 „Komunikační kampaň Ceny a úhrady léčiv“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 4. 6. 2010 pod ev. č. 60045758, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 6. 2010 pod ev. č. 2010/S 109-165464,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČ 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10 – nedodržel při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „VZ03/2010 „Komunikační kampaň Ceny a úhrady léčiv“ postup stanovený v ust. § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil dílčí hodnotící kritéria „Navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení“ a „Rozsah řešení“ způsobem neumožňujícím při hodnocení nabídek dodržet zásadu transparentnosti v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě postupu uvedeného ve výroku I. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší předmětné zadávací řízení.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČ 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10 – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Zadavatel – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČ 00023817, se sídlem Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, jejímž jménem jedná PharmDr. Martin Beneš, ředitel (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 4. 6. 2010 pod ev. č. 60045758, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 6. 2010 pod ev. č. 2010/S 109-165464 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „VZ03/2010 „Komunikační kampaň Ceny a úhrady léčiv“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v oznámení o zakázce stanovil ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž podle zadávací dokumentace zvolil následující dílčí hodnotící kritéria
o celková výše nabídkové ceny bez DPH (váha 60 %)
o navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení (váha 20 %)
o rozsah řešení (váha 20 %)
3. Z protokolu o otevírání obálek konaném dne 24. 6. 2010 vyplývá, že ve stanovené lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel tři nabídky. Po kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8 zákona hodnotící komise vyřadila nabídku uchazeče EDUKAFARM, s.r.o., IČ 26465531, a uchazeče Comunica, a. s., IČ 27216187, a zadavatel následně rozhodl o vyloučení těchto uchazečů z účasti v zadávacím řízení.
4. Proti zadávacím podmínkám podal navrhovatel – ASAGRAPH, s. r. o., IČ 27442462, se sídlem Štěpánská 539/9, 120 00 Praha 2, za niž jedná Ing. Petr Man, jednatel (dále jen „navrhovatel“), dopisem ze dne 25. 6. 2010 námitky, které zadavatel obdržel dne 28. 6. 2010, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách obdržel navrhovatel dne 7. 7. 2010.
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 12. 7. 2010 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
6. V úvodu návrhu navrhovatel odkázal na rozhodovací praxi Úřadu, podle níž je zadavatel povinen v souladu s ust. § 44 odst. 1 zákona jasně vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro podání nabídek. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel je povinen popsat v zadávací dokumentaci pořizované plnění tak, aby všem uchazečům bylo jasné, v jakém rozsahu a jakého druhu mají plnění požadované zadavatelem nabídnout. V daném případě však není navrhovateli znám rozsah všech požadovaných aktivit a tento rozsah má být specifikován v nabídce, přičemž zadavatel požaduje nacenění článků a inzerce ve vybraných médiích, tiskových konferencí, media monitoring, media relations. Navrhovatel se domnívá, že kvantifikace by měla být, alespoň v obecnější podobě, součástí zadávací dokumentace a dodavatel by pak měl provést nacenění v souladu s množstevními požadavky zadavatele. V opačném případě nelze podle navrhovatele stanovit rozsah veřejné zakázky a získat srovnatelné nabídky. V této souvislosti navrhovatel rovněž upozornil, že dodavatel není vázán předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Zadavatel podle navrhovatele tedy nevymezil svoje požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, ani požadavky na výkon a funkci, a proto porušil ust. § 44 zákona ve spojení s ust. § 6 zákona.
7. Navrhovatel v návrhu usuzuje, že zadavatel požaduje kampaň za 5 mil. Kč, a dodavatel tedy nemůže soutěžit v rámci kritéria nabídková cena, neboť cena je předem dána a soutěží se rozsah veřejné zakázky.
8. K nastavení dílčích hodnotících kritérií „Navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení“ a „Rozsah řešení“ navrhovatel uvedl, že dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a zadavatel je povinen při jejich stanovení dodržovat zásady zakotvené v ust. § 6 zákona. Zadavatelem stanovená hodnotící kritéria musí podle navrhovatele splňovat základní charakteristické vlastnosti, a to určitost, jednoznačnost, schopnost být předmětem hodnocení a nediskriminační charakter. Podle textu návrhu musí být z každého dílčího hodnotícího kritéria patrné, co se jím jednoznačně myslí, resp. co má nabídka obsahovat, aby tomuto kritériu vyhověla a mohla být hodnocena. Nedodržení těchto požadavků může podle navrhovatele vést k podání nabídek, jež nejsou vzájemně srovnatelnými.
9. Zadavatel podle názoru navrhovatele splnil v šetřeném případě zákonnou povinnost uvedení způsobu hodnocení jednotlivých nabídek, avšak nevymezil zcela určitě a jednoznačně obsah dvou dílčích hodnotících kritérií. Navrhovateli není přitom známo, co v rámci dílčího kritéria „Rozsah řešení“ bude hodnoceno, když rozsah řešení má být popsán v zadávací dokumentaci a stejně tak není podle jeho názoru patrno, co konkrétně bude hodnoceno v kritériu „Navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení“. Navrhovatel rovněž upozornil, že se v daném případě nehodnotí podle ceny, nýbrž prostřednictvím rozsahu veřejné zakázky, což je nepřípustné.
10. Závěrem návrhu navrhovatel poukázal na skutečnost, že v oznámení o zakázce nejsou uvedeny všechny informace o hodnocení, přičemž např. v čl. IV.2.1. oznámení o zakázce nejsou obsažena dílčí kritéria hodnocení, přestože v souladu se zákonem by měly být uvedeny veškeré informace v oznámení o zakázce.
11. Návrhem se navrhovatel domáhá zrušení zadávacího řízení předmětné veřejné zakázky a současně nařízení předběžného opatření, kterým bude zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
12. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel návrh dne 14. 7. 2010 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Dne 13. 7. 2010 byl stejnopis návrhu doručen zadavateli.
13. Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem ze dne 16. 7. 2010, v němž k namítanému nevymezení předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných ke zpracování nabídky uvedl, že zadávací dokumentace byla po stránce formální a obsahové zpracována v souladu se zákonem, tudíž nedošlo k porušení ust. § 6 a § 44 zákona. Z obsahu zadávací dokumentace podle zadavatele vyplývá, že předmět veřejné zakázky byl vymezen v dostatečných podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, včetně obligatorních náležitostí stanovených v ust. § 44 odst. 3 zákona. Současně zadavatel odkázal na svou argumentaci obsaženou v rozhodnutí o námitkách ze dne 2. 7. 2010.
14. Nesouhlas vyjádřil zadavatel s tvrzeními navrhovatele, podle nichž je cena předem dána a zadavatel požaduje kampaň za 5 mil. Kč, a uvádí, že podle ust. § 13 zákona byl zadavatel povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Uváděných 5 mil. Kč bez DPH tedy podle zadavatele představuje jen a pouze předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, nebo-li finanční strop, v jehož rámci se zakázka soutěží, což bylo v zadávací dokumentaci i v rozhodnutí o námitkách jasně proklamováno. Stejně tak bylo podle vyjádření zadavatele v souladu s ust. § 78 zákona v čl. 10 zadávací dokumentace uvedeno, že zadavatel stanovil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritérium byla stanovena celková výše nabídkové ceny bez DPH s vahou 60 %. Z tohoto důvodu zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, podle něhož nemohl soutěžit v rámci kritéria nabídková cena, neboť ta byla dopředu dána.
15. K nastavení hodnotících kritérií zadavatel uvedl, že dílčí hodnotící kritéria byla stanovena tak, aby vybraný uchazeč mohl být vybrán nikoli výlučně podle nabízeného rozsahu řešení, neboť nabídková cena byla jedním z dílčích hodnotících kritérií. Jelikož v těchto souvislostech navrhovatel nepředložil podle zadavatele jiné skutečnosti než ty, které byly již uvedeny v námitkách, odkázal na rozhodnutí o námitkách.
16. Rovněž ve věci neuvedení všech informací v oznámení o zakázce zadavatel odkázal na rozhodnutí o námitkách a dodává, že respektoval ust. § 78 odst. 6 zákona.
17. Zadavatel požádal Úřad, aby potvrdil zákonnost jeho postupu a tvrzení navrhovatele odmítl jako nedůvodná.
18. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S261/2010/VZ-10831/2010/510/HOd ze dne 27. 7. 2010. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S261/2010/VZ-10833/2010/510/HOd ze dne 27. 7. 2010 účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Úřad tímto usnesením rovněž stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu. Současně stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – doplnění předložené dokumentace o veřejné zakázce, tj. předložení zejména dokladů prokazujících doručení dodatečných informací k zadávacím podmínkám všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, žádostí o zadávací dokumentaci, a případných dalších dosud nepředložených dokumentů tvořících součást dokumentace o veřejné zakázce. Dále Úřad usnesením stanovil navrhovateli lhůtu k doplnění návrhu o doklad o složení kauce ve výši 100 000 Kč.
20. Rozhodnutím ze dne 27. 7. 2010 č. j. ÚOHS-S261/2010/VZ-11070/2010/510/HOd o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude specifikované správní řízení ukončeno.
21. Písemným vyjádřením ze dne 3. 8. 2010 zadavatel Úřadu sdělil, že veškerá zadávací dokumentace byla poskytována neomezeným a přímým dálkovým přístupem na profilu zadavatele, žádnému dodavateli nebyla zadávací dokumentace poskytnuta v písemné či elektronické podobě a dále, že dodatečné informace uveřejnil rovněž na profilu zadavatele. Zadavatel dodal, že dodatečné informace zveřejněné na profilu zadavatele dne 10. 6. 2010 byly uveřejněny bez předchozí žádosti a dodatečné informace zveřejněné na profilu zadavatele dne 11. 6. 2010 byly rovněž zaslány uchazeči, který předložil příslušný dotaz.
22. Zadavatel nahlédl do příslušného správního spisu dne 27. 8. 2010; protokol o nahlížení je součástí správního spisu.
23. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, vyjádření účastníků řízení, obsahu podaných nabídek a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Ke stanovenému způsobu hodnocení v rámci kritérií „Navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení“ a „Rozsah řešení“
24. Podle § 78 odst. 4 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
25. Zadavatel je povinen podle § 6 zákona v zadávacím řízení dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
26. V bodu IV.2.1) oznámení o zakázce zadavatel stanovil, že základním kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii jsou podle zadávací dokumentace
o celková výše nabídkové ceny bez DPH (váha 60 %)
o navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení (váha 20 %)
o rozsah řešení (váha 20 %)
27. Součástí zadávací dokumentace, bodu 10.3 „Způsob hodnocení nabídek podle dílčích kritérií“, je dále ujednání, že „zadavatel bude hodnotit navržený způsob a postup realizace jednotlivých aktivit, navržení kreativního řešení, koncepce a návrhů klíčových sdělení komunikace ve vztahu k naplnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci této veřejné zakázky. Zadavatel sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné. Nejvhodnější nabídce přiřadí takové bodové hodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce.“
28. V souvislosti s dílčím hodnotícím kritériem „Rozsah řešení“ zadavatel v bodu 10.3 zadávací dokumentace stanovil, že „zadavatel bude hodnotit rozsah navržených realizovaných aktivit. Zadavatel sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné. Nejvhodnější nabídce přiřadí 100 bodů, každé následující nabídce přiřadí takové bodové hodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce“.
29. Metodu hodnocení nabídek zadavatel popsal v kapitole 10.4 zadávací dokumentace.
30. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel splnil zákonnou povinnost uvedení způsobu hodnocení jednotlivých nabídek, avšak nevymezil zcela určitě a jednoznačně obsah dílčích hodnotících kritérií „Navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení“ a „Rozsah řešení“. Z dílčích hodnotících kritérií, jejichž obsah vymezil zadavatel v zadávací dokumentaci jen obecně, bez bližší konkretizace, tak nebylo zřejmé, které skutečnosti budou podkladem pro hodnocení. Zadavatel v zadávací dokumentaci například neuvedl, kterou mediální formu či vlastnosti daného média upřednostňuje a na co klade největší důraz, aby byla co nejlépe konkretizována představa o nejvhodnější nabídce ve vztahu k předmětu uvedené veřejné zakázky.
31. V podmínkách veřejné zakázky nebylo předem stanoveno, jaké skutečnosti z nabídek uchazečů budou v rámci předmětných kritérií hodnoceny, a nebylo patrné, jak má vypadat nabídka, aby takovým kritériím nejlépe vyhověla. Je přitom nezbytné, aby zadávací podmínky i dílčí kritéria pro zadání veřejné zakázky byla jasná a srozumitelná pro všechny uchazeče. Toto však nebylo v daném případě naplněno, neboť ze stanoveného způsobu hodnocení podle kritéria „Navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení“ nebylo patrné, co by měla nabídka obsahovat, aby nejlépe vyhověla představám zadavatele, neboť ze strany zadavatele nebyly v zadávací dokumentaci vymezeny preference ve vztahu k tomu kritériu. Stejně tak ani ze stanoveného způsobu hodnocení podle kritéria „Rozsah řešení“ nebylo zřejmé, jak bude zadavatel podle tohoto kritéria nabídky hodnotit, když např. nestanovil, jaké bodové hodnocení bude přisuzovat jednotlivým druhům nabízených médií.
32. Ačkoli lze vyjádřit souhlas s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, podle něhož ust. § 78 odst. 4 zákona umožňuje hodnotit nabídky podle neměřitelných kritérií (tj. např. podle kvality, technické úrovně nabízeného plnění či estetických a funkčních vlastností), nelze připustit, aby tato kritéria byla stanovena netransparentně. Netransparentní je zejména takový postup, kdy dodavatelé z obsahu zadávací dokumentace nezískají ani rámcovou představu, jak by měla vypadat nabídka, která by mohla co nejlépe vyhovět požadavkům zadavatele při hodnocení nabídek podle daných kritérií hodnocení, a kdy zcela nelze předvídat, jakým způsobem bude hodnocení provedeno.
33. Souhlasit lze i s argumentem zadavatele, podle něhož fáze hodnocení nabídek je výlučným oprávněním zadavatele, avšak je nutno zdůraznit, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru a jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 Úřad „dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek… Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením… Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce“. Rozsudek NSS dále konstatuje, že Úřad musí „dbát na to, aby komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění“.
34. K tvrzení navrhovatele, podle něhož v daném případě nelze soutěžit v rámci kritéria nabídková cena, neboť ta je předem dána a soutěží se rozsah veřejné zakázky, Úřad uvádí, že součástí zadávací dokumentace není ustanovení, které by pevně stanovovalo nabídkovou cenu. V kapitole 7.4 zadávací dokumentace byla uvedena předpokládaná maximální hodnota veřejné zakázky v částce 5 mil. Kč bez DPH, kterou však nelze považovat za povinnou nabídkovou cenu, když se jedná o cenu předpokládanou. Podle bodu 10.1 zadávací dokumentace byla jako jedno z dílčích hodnotících kritérií stanovena „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že nabídková cena předem dána nebyla a předmětem soutěže nebyl pouze rozsah veřejné zakázky. Současně Úřad v obecné rovině doplňuje, že zákonem není vyloučena ani možnost, aby zadavatel pevně stanovil nabídkovou cenu a předmětem veřejné zakázky by byl počet, resp. rozsah služeb (tj. např. nabízený počet uveřejnění inzerátů v určitém periodiku).
35. V případě, že by zadavatel jasně a srozumitelně stanovil způsob hodnocení podle dílčích hodnotících kritérií „Navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení“ a „Rozsah řešení“, mohl obdržet více nabídek (mj. např. nabídku navrhovatele), přičemž nelze vyloučit, že by některá z těchto nabídek byla ekonomicky výhodnější.
36. V souvislosti s problematikou stanovení dílčích hodnotících kritérií odkazuje Úřad na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29. 6. 2000. Z uvedeného rozsudku mj. vyplývá, že zadání zadávacích a soutěžních podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné a kritéria je nutno stanovit takovým způsobem, aby z nich bylo patrno, co se jimi jednoznačně myslí, resp. jak má vypadat nabídka, aby těmto kritériím vyhověla a mohla být hodnocena.
37. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 zákona, tím, že stanovil dílčí hodnotící kritéria „Navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení“ a „Rozsah řešení“ způsobem, neumožňujícím při hodnocení nabídek dodržet zásadu transparentnosti v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
K problematice nejasně vymezeného předmětu veřejné zakázky
38. Ust. § 44 odst. 1 zákona stanoví, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.
39. Podle ust. § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
40. Zadavatel v bodu 7.5.1 zadávací dokumentace popsal předmět plnění veřejné zakázky jako „vytvoření, kompletní provedení a vyhodnocení efektivity komunikační kampaně zaměřené na širokou veřejnost na téma: „Ceny a úhrady léčivých přípravků ČR“. Cílem projektu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL) je seznámit odbornou i laickou veřejnost s důležitým segmentem tvorby cen a úhrady léčiv, jejich změnami a jejich vlivem na efektivní a ekonomickou stránku léčby. Předmětem veřejné zakázky je nabídka služeb, která realizaci tohoto cíle zajistí. Informační kampaň musí být postavena především na bázi marketingového mixu s cílem oslovit širokou veřejnost".
41. Předmětem veřejné zakázky je dále podle bodu 7.5.1.1 zadávací dokumentace
„a) Vypracování návrhu komunikační kampaně – podléhá odsouhlasení zadavatele
b) Návrh kampaně bude zahrnovat:
o návrh průzkumu současného povědomí široké veřejnosti o cenách a úhradách léčiv,
o návrh hlavních sdělení kampaně (key message),
o vydefinování cílových skupin, návrh způsobu oslovení jednotlivých skupin,
o heslo kampaně (ústřední claim),
o návrh Vizuálu kampaně (ústřední motiv),
o vytipování expertů z oblasti farmakoekonomiky k podpoře kampaně,
o mediální servis – seznam médií, která budou oslovena,
o návrh vhodných komunikačních kanálů na širokou a odbornou veřejnost,
o návrh vhodných souvisejících doprovodných aktivit
c) Kompletní provedení kampaně v období od června do listopadu 2010:
o průzkum veřejného povědomí o dané problematice před zahájením kampaně a po skončení kampaně tak, aby bylo možné srovnat povědomí o tématu kampaně,
o veškerý tiskový a mediální servis
o zajištění médií – články v tištěných periodikách a na Internetu, televizní a rozhlasové debaty, on-line rozhovory atd. s účastí představitelů SÚKL (ředitel, náměstek pro odbornou činnost, vedoucí sekce Cen a úhrad) a externích odborníků na farmakoekonomiku,
o příprava a distribuce tiskových zpráv,
o kompletní zajištění a organizace tiskových konferencí a setkání s novináři, zajištění PR článků a inzerce
o realizace navržených souvisejících aktivit.
d) Vyhodnocení efektivity komunikační kampaně v listopadu 2010.“
42. V bodech 7.5.1.2 – 7.5.1.6 zadávací dokumentace zadavatel specifikoval hlavní, komunikační, dílčí a měřitelné cíle kampaně a rovněž definoval hlavní sdělení kampaně.
43. V bodu 7.5.2 zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil, že komunikační kampaň zaměřená na veřejnost musí obsahovat následující aktivity, které zájemce musí podrobně popsat a finančně ohodnotí jejich vytvoření případně realizaci.
„7.5.2.1 Průzkum povědomí veřejnosti o dané problematice – Zájemce stanoví nezávislého subdodavatele, který vytvoří průzkum před zahájením kampaně a po skončení kampaně. Zájemce popíše metodiku, vzorek populace a otázky průzkumu.
7.5.2.2 Strategie kampaně – Zájemce vytvoří strategii komunikace včetně klíčového sdělení – sloganů, hlavní motiv kampaně v podobě vizuální printové – formát A4, audio – rozhlasový spot. Dále bude rozpracována analýza definice klíčového sdělení.
7.5.2.3 Segmentace cílových skupin – Zájemce nadefinuje cílovou skupinu, kterou bude komunikovat, včetně procedurálního zastoupení v komunikačním mixu.
7.5.2.4 Návrh komunikačních kanálů v oblasti PR – Zájemce popíše vybrané aktivity včetně jejich kvantifikace a nacenění: a) články a inzerce ve vybraných médiích, b) tiskové konference, c) media monitoring, d) media relations.
7.5.2.5 Návrh komunikačních kanálů Outdoor marketing – Zájemce popíše vybrané aktivity včetně jejich kvantifikace a nacenění: a) city light, b) billboard, c) dopravní prostředky.
7.5.2.6 On-line marketing – Zájemce popíše vybrané aktivity včetně jejich kvantifikace a nacenění: a) e-projekty, b) webový portál, c) interaktivní prezentace, d) bannery, e) spot.
7.5.2.7 POS materiální – Zájemce popíše vybrané aktivity včetně jejich kvantifikace a nacenění: a) letáky, b) plakáty, c) brožury.“
44. V souvislosti s daným zadávacím řízením zadavatel poskytl dvě dodatečné informace, z nichž jedna byla poskytnuta na žádost dodavatele. Žádná z dodatečných informací se však netýkala vymezení předmětu veřejné zakázky.
45. Obecně Úřad konstatuje, že zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, proto zákon ukládá zadavateli vymezit prostřednictvím zadávací dokumentace veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli zpracovat své nabídky. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě mají podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených hodnotících kritérií. Zadávací dokumentace musí obsahovat požadavky a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby jakýkoliv potencionální dodavatel si po přečtení zadávací dokumentace dokázal udělat představu, co je předmětem veřejné zakázky.
46. S ohledem na text zadávací dokumentace, jímž zadavatel definoval předmět veřejné zakázky, Úřad nedospěl k závěru, že tento předmět byl stanoven nejasně. Nejasnost zadávací dokumentace však spočívala zejména v postupu zadavatele, kdy dílčí hodnotící kritéria „Navržený způsob realizace jednotlivých služeb a originalita řešení“ a „Rozsah řešení“ stanovil způsobem, neumožňujícím při hodnocení nabídek dodržet zásadu transparentnosti v zadávacím řízení (viz předchozí kapitola). Právě tato skutečnost způsobila, že dodavatelé nemohli získat představu o nejvhodnější nabídce a sestavit odpovídající nabídku. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel při stanovení způsobu hodnocení podle uvedených dílčích kritérií postupoval v souladu se zákonem, poskytovala by zadávací dokumentace dostatek informací nezbytných pro zpracování nabídky.
47. Co se týče tvrzení navrhovatele, podle nichž zadavatel nevymezil rozsah předmětu plnění, Úřad uvádí, že zákon nevylučuje možnost, aby zadavatel požadoval od dodavatelů předložení nabídky na množství, resp. rozsah služeb. S přihlédnutím k obsahu dílčích hodnotících kritérií a stanovenému způsobu hodnocení je pak zcela na zvážení dodavatele, jakým způsobem nabídku zpracuje, aby se při hodnocení umístila co nejlépe.
48. Úřad považuje za nezbytné zdůraznit, že ačkoli zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvedl, že chtěl od uchazečů získat rozdílné koncepty komunikační kampaně v maximální ceně 5 mil. Kč bez DPH, tato skutečnost z obsahu zadávací dokumentace nevyplývá. Z pohledu dodavatelů nelze předpokládanou maximální hodnotu veřejné zakázky považovat za pevnou, když se jedná o hodnotu předpokládanou. Součástí zadávací dokumentace není ustanovení, které by uchazečům nedovolovalo podat nabídku přesahující uvedenou částku.
K neuvedení dílčích hodnotících kritérií v oznámení o zakázce
49. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je podle ust. § 78 odst. 1 zákona
o ekonomická výhodnost nabídky, nebo
o nejnižší nabídková cena.
50. Podle § 78 odst. 3 zákona zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.
51. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
52. Zadavatel podle ust. § 78 odst. 6 zákona uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.
53. Z výše uvedených ustanovení zákona jednoznačně vyplývá, že zadavatel není povinen uvést dílčí hodnotící kritéria již v oznámení o zakázce, nýbrž až v zadávací dokumentaci. Jelikož dílčí hodnotící kritéria byla v daném případě uvedena v bodu 10.1 zadávací dokumentace, byla ze strany zadavatele zákonná povinnost stanovená v ust. § 78 odst. 6 zákona splněna.
54. Nicméně lze doporučit, aby s ohledem na otevřenost zadávacích řízení zadavatelé v oznámení o zakázce uváděli co nejvíce informací o zadávacím řízení (včetně například dílčích hodnotících kritérií), neboť právě informace uvedené v oznámení o zakázce lze považovat za stěžejní pro další zájem dodavatelů o zadávací dokumentaci a případné podání nabídky v zadávacím řízení.
Uložení nápravného opatření
55. Podle § 118 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví.
56. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postupy stanovené zákonem a tyto nezákonné postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno v bodu II. výroku tohoto rozhodnutí.
57. Ust. § 84 odst. 7 zákona stanoví, že zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle ust. § 84 odst. 9 zákona pokud zruší zadávací řízení Úřad, užijí se ust. § 84 odst. 7 a 8 obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.
Náklady řízení
58. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.
59. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno zadání veřejné zakázky, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a to na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2611050001.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
Mgr. Kamil Rudolecký
místopředseda
Obdrží:
1. Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10
2. ASAGRAPH, s. r. o., Štěpánská 539/9, 120 00 Praha 2
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy