číslo jednací: S140/2010/VZ-9861/2010/540/DCh
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Pořízení leteckých digitálních snímků pro monitoring lesů v rámci NIL 2 na území ČR |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 119 odst. 2 zák. 137/2006 Sb. - náklady řízení |
| Rok | 2010 |
| Datum nabytí právní moci | 26. 9. 2011 |
| Dokumenty |
Č. j.: ÚOHS-S140/2010/VZ-9861/2010/540/DCh | V Brně dne: 6. prosince 2010 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 4. 2010 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
• zadavatel – Česká republika – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, IČ 00020681, se sídlem Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, jejímž jménem jedná Ing. Jaromír Vašíček, CSc., ředitel,
• navrhovatel – PAP&spol. s r.o., IČ 41327021, se sídlem Vančurova 1868, 434 01 Most, za niž jednají Ing. Pavel Pap a Ing. Aleš Sobotka, jednatelé,
• vybraný uchazeč – GEODIS BRNO spol. s r.o., IČ 00559709, se sídlem Lazaretní 11a, 615 00 Brno, za niž jedná Ing. Karel Sukup, CSc.
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Pořízení leteckých digitálních snímků pro monitoring lesů v rámci NIL 2 na území ČR“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 28. 12. 2009 pod ev. č. 6000275, ve znění oprav ze dne 8. 2. 2010 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 12. 2009 pod ev. č. 2009/S 250-360375,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, IČ 00020681, se sídlem Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav nesplnil
povinnosti stanovené v ustanovení:
a) § 70 v návaznosti na ust. § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 44 odst. 1, když v zadávací dokumentaci netransparentně uvedl požadavky na varianty nabídky, čímž nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování srovnatelných nabídek,
b) § 80 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií,
přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě postupu zadavatele uvedeného pod bodem I. výroku Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší zadání veřejné zakázky „Pořízení leteckých digitálních snímků pro monitoring lesů v rámci NIL 2 na území ČR“.
III.
Správní řízení ve věci návrhu navrhovatele v části týkající se vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu „seznam významných dodávek“ a doložení certifikátu bezpečnostní způsobilosti platného v EU, vydaného NBÚ pro stupeň „Důvěrný“, vymezení technických parametrů a vymezení předmětu veřejné zakázky v souvislosti s rozsahem požadovaných vlastnických práv k pořízeným leteckým snímkům v zadávací dokumentaci a v části týkající se úkonů při otevírání obálek, se podle § 114 odst. 3 citovaného zákona zastavuje, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
IV.
Podle ust. § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli České republice – Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, IČ 00020681, se sídlem Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Zadavatel - Česká republika - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, IČ 00020681, se sídlem Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, jejímž jménem jedná Ing. Jaromír Vašíček, CSc., ředitel (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 28. 12. 2009 pod ev. č. 6000275, ve znění oprav ze dne 8.2.2010, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 12. 2009 pod ev. č. 2009/S 250-360375, oznámení o veřejné zakázce „Pořízení leteckých digitálních snímků pro monitoring lesů v rámci NIL 2 na území ČR“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je snímkování území ČR v rozsahu předaných digitálních podkladů hranic mapových listů a průběžné dodávání digitálních barevných a CIR výstupů, přičemž zadavatel připustil podání nabídky ve dvou variantách, a to snímkování v rozsahu 2/3 území ČR anebo snímkování celého území ČR.
3. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria stanovil zadavatel následovně:
1. Nabídková cena bez DPH…………………………………………………………………………………………. 50 %
2. Technická úroveň nabízeného plnění…………………………………………………………………..….. 40 %
3. Dodací lhůta…………………………………………………….……………………………………………………… 10 %
4. Z dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel na základě žádostí uchazečů o dodatečné informace změnil zadávací podmínky doplněním zadávací dokumentace ze dne 27. 1. 2010. Změnu oznámil uchazečům, kteří si vyzvedli původní zadávací dokumentaci, a přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek.
5. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 9. 3. 2010 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel tři nabídky, přičemž všechny vyhověly kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8 zákona.
6. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 23. 3. 2010 vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila nabídku společnosti GEODIS BRNO spol. s r.o., IČ 00559709, se sídlem Lazaretní 11a, 615 00 Brno, za niž jedná Ing. Karel Sukup, CSc. (dále jen „vybraný uchazeč“), jako nejvhodnější. Zadavatel rozhodl dne 23. 3. 2010 o výběru nejvhodnější nabídky a své rozhodnutí oznámil uchazečům dne 24. 3. 2010.
7. Proti výše uvedenému rozhodnutí zadavatele podala společnost PAP&spol. s r.o., IČ 41327021, se sídlem Vančurova 1868, 434 01 Most, za niž jednají Ing. Pavel Pap a Ing. Aleš Sobotka, jednatelé (dále jen „navrhovatel“), námitky ze dne 7. 4. 2010. Zadavatel podaným námitkám nevyhověl, což navrhovateli oznámil dopisem ze dne 12. 4. 2010, který byl navrhovateli doručen dne 19. 4. 2010. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 28. 4. 2010 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) ze dne 27. 4. 2010. Součástí návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele byl též návrh na vydání předběžného opatření.
8. V podaném návrhu navrhovatel namítá, že zadavatel nedodržel postup při zadávání šetřené veřejné zakázky tím, že neomezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, a to zejména pokud jde o požadavek doložení dvou významných staveb s objemem plnění minimálně 30 mil. Kč u každé z nich, a požadavek doložení certifikátu bezpečnostní způsobilosti pro stupeň „Důvěrný“ platný pro EU, vydaný Národním bezpečnostním úřadem (dále jen „NBÚ“). Dle tvrzení navrhovatele jsou tyto požadavky irelevantní, přičemž v odůvodnění svého tvrzení dále odkazuje na podané námitky ze dne 7. 4. 2010. Navrhovatel též upozorňuje, že takto stanovené kvalifikační předpoklady splňovala pouze společnost GEODIS BRNO.
9. Navrhovatel ve svém návrhu též namítá, že zadavatel v zadávací dokumentaci řádně nevymezil předmět veřejné zakázky, když jasně nestanovil, zda součástí předmětu veřejné zakázky bude převod výhradní či nevýhradní licence na pořízená data, a dále, že zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl podrobné technické podmínky (zejména parametry ortofotomap pro vybraná území) a způsob jejich hodnocení. Navrhovatel k tomu uvádí, že tyto parametry mají zásadní vliv na stanovení výše nabídkové ceny. Tím, že parametry nebyly dostatečně specifikovány, uchazeči nemohli dle názoru navrhovatele zpracovat srovnatelné nabídky. V souvislosti s dílčími hodnotícími kritérii navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl počet přidělených bodů u jednotlivých hodnotících kritérií včetně popisu způsobu jejich hodnocení, resp. ve vztahu k hodnotícímu kritériu b) Technická úroveň nabízeného plnění, zadavatel nevymezil jeho konkrétní obsah. Navrhovatel se proto domnívá, že vzhledem k povrchní specifikaci technických parametrů a toho plynoucí vzájemné nesrovnatelnosti nabídek nebylo možné provést určité a jasné hodnocení nabídek.
10. Dle tvrzení navrhovatele zadavatel při otevírání obálek neprovedl kontrolu úplnosti nabídky u vybraného uchazeče, přičemž u ostatních dvou uchazečů kontroloval i ukázky digitálních leteckých snímků, čímž dle názoru navrhovatele porušil zákon. Navrhovatel dále namítá, že zpráva o hodnocení a posouzení nabídek neobsahuje porovnání nabídek ani konkrétní porovnávané hodnoty, ačkoliv 2 ze 3 hodnotících kritérií jsou číselně vyjádřitelná. Z tohoto důvodu se navrhovatel domnívá, že zadavatel porušil ust. § 80 ve spojení s ust. § 6 zákona. Navrhovatel ve svém návrhu také upozorňuje na nereálnost termínu plnění zakázky nabízeného vybraným uchazečem.
11. Závěrem navrhovatel namítá, že zadavatel postupoval v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (dále jen „směrnice 2007/2/ES“) s odůvodněním vzniku újmy na straně ČR opakovaným nákupem stejných dat, která jsou průběžně pořizována již Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (dále jen „ČÚZK“).
12. Navrhovatel ve svém návrhu navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky i zadávací řízení, příp. aby zadavateli uložil následné zadání jednacího řízení s uveřejněním.
13. Úřad obdržel návrh dne 27. 4. 2010 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
14. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.
15. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S140/2010/VZ-6217/2010/540/DCh ze dne 6. 5. 2010. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S140/2010/VZ-6218/2010/540/DCh z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavateli byla dále stejným usnesením stanovena lhůta k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
16. Dne 5. 5. 2010 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podanému návrhu, v němž uvádí, že při všech svých úkonech dodržel příslušná ustanovení zákona, včetně zásad uvedených v ust. § 6 zákona. Zadavatel zároveň upozorňuje, že navrhovatel po vyzvednutí zadávací dokumentace nepodal v zákonné lhůtě námitky vůči jejímu obsahu. Ve vztahu k předmětu šetřené veřejné zakázky zadavatel uvádí, že byl specifikován dostatečně jasně a srozumitelně. K otázce vlastnických práv poskytl dostatečnou odpověď v dodatečných informacích ze dne 22. 1. 2010, přičemž navrhovatel opět nepodal námitky. V souvislosti s postupem zadavatele při otevírání obálek zadavatel popírá tvrzení navrhovatele, že u některého z uchazečů došlo ke kontrole ukázek digitálních leteckých snímků. Zadavatel zároveň uvádí, že zákon ve znění platném do 31. 12. 2009, podle kterého bylo šetřené zadávací řízení zahájeno, nestanoví zadavateli povinnost zveřejňovat nabídkové ceny, přičemž dodává, že ani proti tomuto úkonu zadavatele navrhovatel nepodal v zákonné lhůtě námitky. V otázce navrhovatelem tvrzené nereálnosti termínu plnění nabízeného vybraným uchazečem zadavatel odkazuje na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, v kterém uvádí, že vybraný uchazeč dostatečně odůvodnil termín plnění tak, že zadavatel nemá pochybnost o reálnosti jeho dodržení. Vybraný uchazeč zadavateli doložil graf průběhu snímkování v roce 2009 a informaci, že vycházel z posledních 15 let statisticky sledovaných snímkových letů, přičemž hodnotící komise toto zdůvodnění akceptovala. Zadavatel dále uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek byla pořízena v souladu se zákonem a obsahuje všechny zákonné náležitosti. Pokud jde o otázku stanovení hodnotících kritérií, je zadavatel toho názoru, že je stanovil zcela transparentně a nabídka navrhovatele byla ve všech kritériích hodnocena nižším bodovým hodnocením, než nabídka vybraného uchazeče. Dle tvrzení zadavatele navrhovatel nepodal námitky ani proti těmto hodnotícím kritériím. V souvislosti s tvrzením navrhovatele o postupu zadavatele v rozporu se směrnicí 2007/2/ES zadavatel uvádí, že ze strany navrhovatele jde o nesprávnou interpretaci evropských a českých předpisů, přičemž navrhovatel ani nekonkretizuje ustanovení, které bylo údajně porušeno. Zadavatel dodává, že právě tím, že vybral variantu s neomezenými vlastnickými právy pro zadavatele, vytvořil možnost i do budoucna vyhovět všem povinnostem, které z příslušných předpisů ještě vyplynou. Z tohoto důvodu zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.
17. Dne 19. 5. 2010 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, ve kterém uvádí, že dle jeho názoru zadavatel při stanovení zadávacích podmínek, výběru nejvhodnější nabídky a rozhodování o námitce navrhovatele nepostupoval transparentně. Dle tvrzení navrhovatele přitom zadavatel neposkytl všem uchazečům stejné podmínky a upřednostňoval jednoho dodavatele (viz bod 9 tohoto rozhodnutí, poslední věta). Navrhovatel dále uvádí, že vzhledem k tomu, že součástí předmětu veřejné zakázky je kromě pořízení leteckých snímků také dodávka ortofotomap, je nezbytné, aby měl dodavatel k dispozici soubor dalších dat a podkladů (např. digitální model terénu ČR, velké množství geodetických bodů signalizovaných v terénu a síť pevných referenčních pozemních stanic GPS). Tyto podklady mají v ČR dle tvrzení navrhovatele pouze 2 subjekty – ČÚZK a vybraný uchazeč – proto lze realizaci šetřené veřejné zakázky provést pouze po dohodě s jedním z těchto subjektů. Z tohoto důvodu se navrhovatel domnívá, že zadavatel mohl po dohodě s ČÚZK tyto státem již pořízené podklady poskytnout všem uchazečům k využití. Nejasná otázka získání uvedených podkladů totiž mohla dle názoru navrhovatele odradit od účasti v šetřené veřejné zakázce i mnoho zahraničních dodavatelů. Omezení okruhu dodavatelů spatřuje navrhovatel také v požadavku zadavatele na bezpečnostní prověrku provedenou NBÚ a požadavkem na minimální výši ročního objemu zakázek, a to i přes pozdější zmírnění těchto požadavků. Navrhovatel trvá na svém názoru, že zadavatel měl uvést parametry hodnocení nejen ke snímkování, ale i k podkladům, řádně je vyhodnotit a vyhodnocení dostatečně odůvodnit, přičemž dle tvrzení navrhovatele se tak nestalo.
18. Po předběžném přezkoumání šetřeného případu získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při vymezení podmínek zadání týkajících se předmětu veřejné zakázky. Na základě výše uvedených skutečností rozhodl Úřad v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu řízení rozhodnutím č. j. ÚOHS-S140/2010/VZ-7603/2010/540/DCh ze dne 1. 6. 2010 o předběžném opatření spočívajícím v zákazu uzavřít smlouvu podle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona, čímž návrhu vyhověl.
19. Usnesením č. j. ÚOHS-S140/2010/VZ-8166/2010/540/DCh ze dne 1. 7. 2010 vyzval Úřad zadavatele k podání informace o předmětu veřejné zakázky tak, jak byl vymezen v bodě 2.1 zadávací dokumentace, tj. zpřesnění polohy předpokládaných ploch, ke kterému mělo dojít až po uzavření smlouvy, a dále k uvedení důvodu, proč nebyl tento požadavek zpřesněn již v zadávacích podmínkách. Úřad dále požadoval informace ke stanovení způsobu zpracování nabídkové ceny uvedenému v bodě 5.1 zadávací dokumentace, podle něhož má být součástí nabídkové ceny i nabídka na zajištění vyššího rozlišení snímků, a k doložení rozhodnutí o vyloučení uchazeče GEOFOTO d.o.o., IČ 3603385, se sídlem Buzinski prilaz 28, 100 20 Zagreb, Croatia (dále jen „uchazeč GEOFOTO“), ze zadávacího řízení, včetně dokladu potvrzujícího odeslání rozhodnutí o vyloučení jmenovanému uchazeči.
20. Na základě výše uvedeného usnesení podal zadavatel Úřadu písemnou informaci dne 9. 7. 2010. Ve svém vyjádření zadavatel k otázce vymezení předmětu šetřené veřejné zakázky uvádí, že požadované parametry na zpracování ortofotomap v zadávací dokumentaci jsou vymezeny dostatečně již uvedením počtu ploch (10 000) a rozsahu území (cca. 10 000 km2). Vzhledem k tomu, že ortofota, která bude dodavatel zpracovávat, budou následně zatřiďována do kategorií dle definic FAO (Food and Agricultural Organization of the United Nations) a vzhledem k tomu, že zařazení do kategorií pozemků bude známo až po vyhodnocení leteckých měřických snímků, které mají být dodavatelem teprve pořízeny, nelze v zadávací dokumentaci upřesnit polohu oněch 10 000 ortofotomap. Zadavatel požaduje ortofotomapy z důvodu snížení zatížení vlastního pracoviště fotogrammetrie.
21. Ve vztahu ke stanovení způsobu zpracování nabídkové ceny v zadávací dokumentaci a požadavku zahrnutí nabídkové ceny za zajištění vyššího rozlišení snímků zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci byly stanoveny minimální technické parametry pro zpracování leteckých měřických snímků, přičemž uchazeči mohli nabídnout dodávku s lepšími technickými parametry. Pokud by uchazeč nabízel snímky s lepšími technickými parametry, měla se nabídková cena vztahovat k nabízeným parametrům.
22. Pokud jde o otázku hodnocení uchazeče GEOFOTO, zadavatel uvádí, že v zadávacím řízení byly z důvodu finančního limitu poskytnutého Ministerstvem zemědělství ČR (dále jen „MZe“) hodnoceny pouze nabídky dle varianty B předmětu veřejné zakázky, tj. nabídky snímkování 2/3 území ČR. Vzhledem k tomu, že uchazeč GEOFOTO pro tuto variantu nabídku nepodal, nebylo dle zadavatele co hodnotit, a tudíž nemohl být tento uchazeč ani vyloučen, jelikož uchazečem nebyl. Z tohoto důvodu nebylo rozhodnutí o vyloučení vydáno. Zadavatel má za to, že byly podány pouze dvě nabídky, které hodnotící komise také hodnotila. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky bylo uchazeči GEOFOTO odesláno dne 24. 3. 2010 s odůvodněním, že nebyl hodnocen z důvodu nepředložení varianty B nabídky.
23. S ohledem na obsah podaného návrhu ve vztahu k šetřenému případu získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem i nad rámec podaného návrhu, informoval proto účastníky oznámením č.j. ÚOHS-S140/2010/VZ‑7609/2010/540/DCh ze dne 19. 7. 2010 o nových skutečnostech ve správním řízení. V tomto oznámení Úřad vyjádřil pochybnost o tom, zda byly požadavky na možnost podání nabídek ve variantách zadavatelem stanoveny transparentně. Usnesením č. j. S140/2010/VZ-10448/2010/540/DCh ze dne 19. 7. 2010 stanovil Úřad účastníkům řízení nové lhůty, v nichž mohli navrhovat důkazy nebo činit jiné návrhy a ve kterých se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
24. Dne 22. 7. 2010 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k novým skutečnostem. K pochybnosti Úřadu o transparentnosti stanovení požadavků na možnost podání nabídek ve variantách navrhovatel uvádí, že ze zadávacích podmínek vyplývá, že nabídky měly obsahovat celkem osm variant nabídkové ceny (dvě rozlohy území ve dvou rozlišeních, vždy se dvěma variantami práv). Současně dodává, že zadavatel tyto ceny ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl, čímž se dle názoru navrhovatele dopustil porušení ust. § 80 zákona.
25. Pokud jde o pochybnost Úřadu o použití variant nabídek v šetřeném zadávacím řízení, navrhovatel uvádí, že v případě vymezení variant na snímkovaná území se z jeho pohledu nejedná o variantní řešení, nýbrž o jiný rozsah plnění. Z výše uvedených důvodů je navrhovatel přesvědčen, že uchazeči nemohli zpracovat srovnatelné nabídky, které by následně mohly být transparentně hodnoceny, a že jednotlivé varianty nebyly jednoznačně vymezeny. Navrhovatel proto navrhuje, aby bylo zrušeno rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky i celé zadávací řízení.
26. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, vyjádření předložených účastníky a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nesplnil povinnosti stanovené v ustanovení § 70 v návaznosti na ust. § 6 zákona ve spojení s ust. § 44 odst. 1, když v zadávací dokumentaci netransparentně uvedl požadavky na varianty nabídky, čímž nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování srovnatelných nabídek, a v ustanovení § 80 odst. 1 zákona tím, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Oprávnění navrhovatele k podání návrhu
27. Vzhledem k tomu, že posouzení otázky aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele před Úřadem je pro účely vymezení částí návrhu, které Úřad ve správním řízení zkoumal, nezbytné, Úřad se ve svém šetření nejprve zabýval touto otázkou. Postupoval přitom dle přechodného ust. § 158 odst. 1 zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2010, podle kterého zadávání veřejných zakázek, veřejné soutěže o návrh, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
28. Podle ust. § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.
29. Ustanovení § 110 odst. 3 zákona stanoví, že námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.
30. Ustanovení § 110 odst. 4 zákona stanoví, že námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle ust. § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.
31. Do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení. Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí podle ust. § 111 odst. 2 zákona stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 113 odst. 2 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.
32. Podle ust. § 110 odst. 5 zákona je podání řádných námitek podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci.
33. Ustanovení § 114 odst. 1 zákona stanoví, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 zákona a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele.
34. Z dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 23. 3. 2010 a toto své rozhodnutí oznámil uchazečům dne 25. 3. 2010. Navrhovatel podal proti tomuto rozhodnutí námitky ze dne 7. 4. 2010, jež byly zadavateli doručeny dne 8. 4. 2010, tj. ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Obsahem námitek navrhovatele byla kromě jiného tvrzení, že se zadavatel dopustil porušení zákona při
i) vymezení rozsahu požadované kvalifikace (výše minimální hodnoty významných dodávek, požadavek na certifikát NBÚ),
ii) nedostatečném vymezení předmětu veřejné zakázky (nejasná otázka vlastnických práv k pořízeným snímkům),
iii) nedostatečném stanovení technické specifikace plnění (rozlišení snímků a další údaje potřebné k zhotovení snímků), a
iv) samotném otevírání obálek, kdy nekontroloval úplnost nabídek u všech uchazečů stejně (údajná kontrola digitálních vzorků snímků), čímž se tak dle názoru navrhovatele dopustil porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení.
35. Vzhledem k povaze námitek Úřad konstatuje, že námitky uvedené v bodě i) až iii) směřují proti podmínkám zadání a námitka uvedená v bodě iv) proti jinému úkonu zadavatele. V částech návrhu týkajících se podmínek zadání Úřad dospěl k závěru, že návrh v těchto částech nebyl podán oprávněnou osobou. Výše cit. ust. § 110 odst. 3 zákona umožňuje dodavateli podat námitky proti podmínkám zadání ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl. Pro posouzení otázky, zda byly námitky podány včas, je určující okamžik počátku běhu lhůty. Počátek běhu lhůty je určen subjektivně, tj. lhůta počíná stěžovateli běžet od okamžiku, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona osobně dozví, přičemž nejzazším možným okamžikem, kdy se stěžovatel mohl o domnělém porušení zákona dozvědět, byl konec lhůty pro podání nabídek. Tento časový okamžik musí stěžovatel do námitek výslovně uvést, aby prokázal, že námitky byly podány včas. Neuvede-li stěžovatel okamžik rozhodný pro určení počátku běhu lhůty výslovně do námitek, je zadavatel oprávněn podané námitky odmítnout. Lhůta pro podání nabídek uplynula dne 4. 3. 2010, patnáctidenní lhůta pro podání námitek tudíž uplynula dne 19. 3. 2010. Námitky navrhovatele byly zadavateli doručeny dne 8. 4. 2010. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že námitky byly v této části podány opožděně.
36. Pokud jde o námitku proti úkonu zadavatele při otevírání nabídek, lhůta pro podání námitek se rovněž řídí výše cit. ust. § 110 odst. 3 zákona. Nejzazší možný okamžik, kdy se navrhovatel mohl o porušení zákona zadavatelem dozvědět, byl den otevírání obálek, tj. 9. 3. 2010, tudíž lhůta pro podání námitek proti tomuto úkonu zadavatele uplynula dne 24. 3. 2010. Na základě této skutečnosti Úřad konstatuje, že námitky byly i v této části podány opožděně.
37. Zadavatel rozhodl o námitkách navrhovatele dne 12. 4. 2010, rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 19. 4. 2010. Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před Úřadem byl Úřadu doručen dne 27. 4. 2010. Lhůta pro podání návrhu podle ust. § 113 odst. 2 zákona uplynula dne 29. 4. 2010. Úřad konstatuje, že návrh byl podán řádně a včas.
38. V souvislosti s výše cit. ust. § 110 odst. 5 zákona a v návaznosti na skutečnosti uvedené v bodě 39 tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, který směřuje proti podmínkám zadání, tj. v části týkající se výše minimální hodnoty významných dodávek, požadavku na certifikát NBÚ v rámci technických kvalifikačních předpokladů, a dále vymezení technických parametrů, vymezení rozsahu požadovaných vlastnických práv k pořízeným leteckým snímkům v zadávací dokumentaci a úkonům zadavatele při otevírání obálek, nebyl podán oprávněnou osobou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
Předmět veřejné zakázky a varianty nabídek
39. Ustanovení § 44 odst. 1 zákona stanoví, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Podle ust. § 44 odst. 3 písm. c) zákona musí zadávací dokumentace kromě jiného obsahovat požadavky na varianty nabídek podle § 70, pokud je zadavatel připustil.
40. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona stanoví, že varianty nabídek jsou přípustné, je-li veřejná zakázka zadávána na základě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky a pokud zadavatel varianty předem připustil v zadávacích podmínkách.
41. Pokud jsou varianty nabídky přípustné, uvede zadavatel podle ust. § 70 odst. 2 zákona požadavky na varianty v zadávací dokumentaci, případně společně se zvláštními požadavky na zpracování nabídky.
42. Zadavatel v bodě 9 dokumentu Základní údaje zadávací dokumentace stanovil za základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky. V bodě 8 tohoto dokumentu zadavatel uvedl, že připouští variantní řešení dle rozsahu snímkovaného území a) celého území, b) část území (cca. 2/3).
43. Zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek 3 nabídky. Navrhovatel a vybraný uchazeč podali nabídku na oba rozsahy snímkování, uchazeč GEOFOTO podal nabídku pouze na rozsah snímkování celého území. Z toho vyplývá, že zadavatel měl v každé jím vymezené variantě k dispozici vždy minimálně dvě nabídky. Nakonec se však z finančních důvodů rozhodl hodnotit pouze nabídky obsahující rozsah 2/3 snímkovaného území.
44. Úřad k tomu uvádí následující skutečnosti. Z dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel toto vymezení považoval za varianty nabídky. Zákon pojem varianty nabídky blíže nedefinuje, pouze v § 70 odst. 1 zákona stanoví, že varianty nabídky jsou přípustné, je-li veřejná zakázka zadávána na základě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky a pokud zadavatel varianty předem připustil v zadávacích podmínkách. Z tohoto důvodu lze k obsahu tohoto pojmu nutno dospět pomocí výkladu. Varianty nabídky představují situaci, kdy jedno plnění je nabízeno v několika obměnách, modelech, např. v závislosti na použitém druhu materiálu, různém technickém řešení předmětu veřejné zakázky, způsobu zajištění předmětu veřejné zakázky a s tím souvisejících různých smluvních podmínek apod. Je však nezbytné i v případě umožnění variant nabídek dodržet zásadu úplnosti a správnosti zadání (zadávací dokumentace) tak, aby bylo možné jednotlivé nabídky (varianty) vzájemně porovnat. Z hlediska dalšího procesu je nutné varianty uvedené v jedné nabídce považovat za samostatné nabídky a v rámci procesu posouzení a hodnocení nabídek dospět k samostatným výsledkům pro každou variantu.
45. Pokud se zadavatel rozhodne zahájit zadávací řízení, musí vždy řádně vymezit, o co budou dodavatelé soutěžit, a v jakém rozsahu, tj. co je předmětem veřejné zakázky. Rozhodování zadavatele o celkovém rozsahu předmětu veřejné zakázky (tj. to, co má být následně plněno) je motivováno jeho ekonomickými možnostmi a finančními zdroji. Zadavatel přitom mnohdy vychází z ročních plánů předpokládaných investic. V případě, že zadavatel nemůže předem s jistotou vědět, zda předpokládané finanční zdroje bude mít v době realizace veřejné zakázky skutečně k dispozici, poskytuje mu zákon několik možností, jak tuto skutečnost při zadávání veřejné zakázky zohlednit. Obecně může tuto situaci zadavatel řešit např. využitím opčního práva podle ust. § 99 zákona za dodržení zásad uvedených v ust. § 6 zákona, nebo vhodnou úpravou smluvních (zejména platebních) podmínek.
46. Lze připustit také použití variant týkajících se rozsahu plnění, avšak jejich rozsah musí zadavatel vždy řádně a předem vymezit. Zároveň je zadavatel povinen předem stanovit mechanismus hodnocení nabídek včetně uvedení podmínek, za kterých bude hodnotit tu kterou variantu. V šetřeném případě zadavatel sice předem vymezil, že uchazeči mohou podávat nabídky na obě varianty rozsahu snímkovaného území, avšak podrobnější podmínky, za kterých bylo možné varianty nabídek podávat (především pak skutečnost, že pro realizaci plnění bude vybrána pouze jedna varianta), v zadávacích podmínkách již neuvedl, přičemž v průběhu zadávacího řízení rozhodl, že bude hodnotit pouze nabídky podané na variantu B (2/3 území). Toto rozhodnutí zadavatel ve svém vyjádření zdůvodňuje jednak s ohledem na své finanční limity, a jednak s ohledem na skutečnost, že zadavatel uzavřel smlouvu o recipročním poskytování digitálních ortofotomap mezi ČÚZK a MZe ze dne 11. 3. 2010, kdy mu na základě této smlouvy měly být poskytnuty digitální letecké snímky na zbývající třetinu území. Takové jednání zadavatele však nelze s ohledem na základní zásady zadávacího řízení uvedené v ust. § 6 zákona připustit, neboť některé z obdržených nabídek zohledňovaly pouze variantu na celé území, a v důsledku následného rozhodnutí zadavatele nebyly tudíž vůbec předmětem hodnocení (nabídka uchazeče GEOFOTO), aniž by uchazeč měl předem možnost na tuto skutečnost reagovat.
47. Vzhledem k tomu, že zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil předmět veřejné zakázky resp. jeho rozsah, netransparentně a nejasně, neboť uchazečům nebylo předem známo, že pro realizaci bude vybrána pouze jedna z variant, není vyloučeno, že tato skutečnost mohla mít vliv na okruh potencionálních dodavatelů či na počet podaných nabídek. Tomu nasvědčuje i relativně vysoký počet dodavatelů (9), kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci na základě oznámení o veřejné zakázce, přičemž v zadávacím řízení byly nakonec podány pouze 3 nabídky, z čehož nabídka uchazeče GEOFOTO byla podána pouze na celé území, a tudíž nebyla vůbec postoupena do hodnocení.
48. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 70 v návaznosti na ust. § 6 zákona ve spojení s ust. § 44 odst. 1, když v zadávací dokumentaci netransparentně uvedl požadavky na varianty nabídky, čímž nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování srovnatelných nabídek, přičemž tento úkon zadavatele mohl ovlivnit okruh potencionálních dodavatelů, neboť nelze vyloučit, že kdyby zadavatel postupoval podle zákona, mohl obdržet více nabídek, přičemž nelze vyloučit, že by některá z těchto nabídek byla ekonomicky výhodnější. Z tohoto důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozhodnutí.
Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek
49. Podle ust. § 79 odst. 1 zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.
50. Podle ust. § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií a údaj o složení hodnotící komise.
51. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 23. 3. 2010 (dále jen „zpráva“) vyplývá, že popis hodnocení nabídek, včetně odůvodnění, se omezuje pouze na výčet použitých hodnotících kritérií a dále je v ní uvedeno: „Na základě výsledků hodnocení členů hodnotící komise byla jako ekonomicky nejvýhodnější vybrána nabídka č. 2 GEODIS BRNO spol. s r.o. Nabídka GEOFOTO d.o.o. byla finančně nejlepší pro snímkování celého území, ale nesplnila požadovaná technická kritéria. Komise dále přistoupila z důvodu finančního limitu přiděleného MZe k hodnocení nabídek pro snímkování 2/3 území ČR. V hodnocení komise byla nejlépe ohodnocena nabídka uchazeče č. 2, a to jak po stránce finanční tak i technické. Nabídky ostatních uchazečů jsou hodnotící komisí hodnoceny jako ekonomicky méně výhodné. Údaje, které jsou předmětem hodnocení, nedosahují hodnot srovnatelných jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka.“ Zpráva však neobsahuje údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny, včetně odůvodnění přiřazení konkrétních bodových hodnot u jednotlivých nabídek, ani uvedení nabídkových cen uchazečů, jejichž nabídky byly hodnoceny.
52. Vzhledem k tomu, že zpráva neobsahuje bližší popis hodnocení nabídek ani zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u dílčích hodnotících kritérií, kdy není patrné, jak hodnotící komise hodnocení provedla, nezbývá proto Úřadu než konstatovat, že takto zpracované hodnocení nabídek je nepřezkoumatelné. V této souvislosti Úřad taktéž odkazuje na své předchozí rozhodnutí č. j.: S112/2009/VZ-8844/2009/510/MCh ze dne 14. července 2009, ve kterém dospěl při posuzování veřejné zakázky na služby ke stejnému závěru.
53. Úřad dále dodává, že podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že úkony činí jménem zadavatele. V šetřeném případě hodnotící komise hodnotila nabídky dodavatelů, přičemž ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedla popis hodnocení a neodůvodnila přiřazení konkrétních hodnot u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií. Vzhledem k tomu, že tak učinila jménem zadavatele, pohlíží se na toto pochybení jako na nesplnění povinnosti zadavatele.
54. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona tím, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl u dílčích hodnotících kritérií popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny, přičemž tento úkon zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze přezkoumat důvody provedeného hodnocení pro jeho netransparentnost a nelze tak vyloučit, že při hodnocení nebyla vybrána nejvhodnější nabídka. Z tohoto důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozhodnutí.
Požadavek vícenásobného vyhotovení nabídky
55. V šetřené veřejné zakázce Úřad zjistil, že v rámci podmínek zadání si zadavatel vymezil požadavek na předložení 5 vyhotovení nabídky (1x originál, 4x kopie). Tento požadavek však nelze považovat za požadavek na zpracování nabídky, neboť nabídkou se rozumí návrh smlouvy a další doklady požadované zadavatelem, jejichž účelem je, aby zadavatel mohl posoudit splnění kvalifikace, vyhodnotit ekonomickou výhodnost nabídky a následně uzavřít smlouvu. K tomuto účelu však nesměřuje požadavek na více vyhotovení nabídek. Nabídku podanou v jednom exempláři lze vyhodnotit naprosto stejně jako nabídku ve více exemplářích. Požadavek na předložení 5 vyhotovení nabídky nelze považovat ani za požadavek, který by se jakkoliv vztahoval k vlastnímu plnění veřejné zakázky, neboť počet vyhotovení nabídek nemá na plnění veřejné zakázky žádny vliv. V tomto smyslu je pro zadavatele relevantní plnění, které uchazeč ve své nabídce nabízí.
56. Z povahy věci proto nelze požadavek zadavatele považovat za učiněný v souladu s ust. § 44 odst. 3 písm. e), f), příp. g) zákona. Zřejmým účelem požadavku na doložení kopií nabídek je přenesení administrativní zátěže a souvisejících nákladů na dodavatele. Každý z účastníků zadávacího řízení, a to jak zadavatel, tak dodavatelé, nese své náklady v souvislosti se zadávacím řízením sám a zadavatel tedy nesmí přenášet své náklady, které může případné kopírování nabídek přinést, na dodavatele.
57. Pro úplnost Úřad k požadavku na doložení kopií nabídek rovněž uvádí, že nesplnění takového požadavku nemůže mít za následek vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. V této souvislosti Úřad odkazuje na své rozhodnutí č.j. S084/2008/VZ-08370/2008/510/Od ze dne 22. 4. 2008.
58. Vzhledem k tomu, že z dokumentace k šetřené veřejné zakázce nevyplývá, že by tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť žádný z uchazečů nebyl z tohoto důvodu ze zadávacího řízení vyloučen, považuje Úřad upozornění na pochybení zadavatele touto formou z hlediska preventivního za postačující.
59. S ohledem na to, že Úřad zrušil celé zadávací řízení, nezabýval se již otázkou přezkoumání vyloučení navrhovatele z důvodu neprokázání splnění kvalifikace. V důsledku výše uvedených skutečností rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
60. Pokud jde o otázku souladu postupu zadavatele se směrnicí 2007/2/ES Úřad pro úplnost dodává, že pravomoci Úřadu se podle ust. § 112 zákona vztahují pouze k přezkoumávání postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek podle zákona. Úřad proto konstatuje, že v této otázce není věcně příslušný k přezkumu.
Uložení nápravného opatření
61. Dle ust. § 118 zákona uloží Úřad nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, jinak řízení zastaví.
62. Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 70 v návaznosti na ust. § 6, zákona, když v zadávací dokumentaci netransparentně uvedl požadavky na varianty nabídky, a v ust. § 80 odst. 1 zákona tím, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Nelze totiž vyloučit skutečnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od jiných uchazečů anebo mohlo být výsledné pořadí nabídek jiné.
63. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 zákona ve znění pozdějších předpisů je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k rozsahu pochybení zadavatele, kdy požadavky na varianty nabídky nestanovil transparentně a když neuvedl ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, nemůže Úřad pro zajištění transparentnosti zrušit pouze rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ale musí zrušit celé zadávací řízení. S ohledem na to, že Úřad zrušil celé zadávací řízení, nezabýval se již otázkou reálnosti termínu plnění nabídnutého vybraným uchazečem v jeho nabídce. V důsledku výše uvedených skutečností rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
Náklady řízení
64. Podle ust. § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle ust. § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v ust. § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle ust. § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
65. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo ke zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
66. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 1401050001.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
Mgr. Kamil Rudolecký
místopředseda
Obdrží:
1. PAP&spol. s r.o., Vančurova 1868, 434 01 Most
2. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
3. GEODIS BRNO spol. s r.o., Lazaretní 11a, 615 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


