číslo jednací: S362/2011/VZ-16140/2011/520/ABr
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zefektivnění přístupu k informacím v oblasti kultury |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 118 zák. 137/2006 Sb. - porušení s vlivem na pořadí úspěšnosti - uložení nápravy |
| Rok | 2011 |
| Datum nabytí právní moci | 16. 12. 2011 |
| Dokumenty |  2011_S362.pdf 169 KB |
V Brně dne: 22. listopadu 2011 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16.8.2011 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
· zadavatel – Česká republika, Ministerstvo kultury, IČ 00023671, Maltézské náměstí 471/1, 118 01 Praha 1, jejímž jménem jedná ministr kultury MUDr. Jiří Besser,
· navrhovatel – Ernst & Young, s. r. o., IČ 26705338, Karlovo náměstí 10, 120 00 Praha 2, za niž jedná Petr Knap, prokurista, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 16.8.2011 JUDr. Karlem Zuskou, advokátem, AK HOLEC, ZUSKA & Partneři, Palác Anděl, Radlická 1c, 150 00 Praha,
vybraný uchazeč – společnosti:
· SOFTWARE AG, s. r. o., IČ 45796238, Na Příkopě 958/25, 110 00 Praha 1, Staré Město, za niž jedná Ing. Jiří Hejduk, jednatel (která je nástupnickou společností společnosti IDS Scheer ČR, IČ 629 08 901, s. r. o., se sídlem Brno, Křenová 72),
· BBH, advokátní kancelář, v. o. s, Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1, za niž jedná Mgr. Tomáš Votruba, společník,
které podaly společnou nabídku podle smlouvy o sdružení ze dne 24.3.2011, a jejichž společným zmocněncem ve správním řízení je podle plné moci ze dne 19.9.2011 BBH, advokátní kancelář, v. o. s, Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezených obsahem návrhu učiněných ve veřejné zakázce „Zefektivnění přístupu k informacím v oblasti kultury“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo dne 28.1.2011 uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60055695, jehož oprava byla zveřejněna dne 1.2.2011, a oznámení bylo dne 1.2.2011 uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie pod značkou 2011/S21-034069,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika, Ministerstvo kultury, IČ 00023671, Maltézské náměstí 471/1, 118 01 Praha 1 – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 6 citovaného zákona tím, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 neobsahuje transparentní údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčího hodnotícího kritéria „způsob zajištění realizace služeb“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 citovaného zákona ruší hodnocení nabídek uvedené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 a rozhodnutí zadavatele o „přidělení veřejné zakázky“ ze dne 11.7.2011, oznámené uchazečům dopisem o výběru nejvhodnější nabídky z téhož dne.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika, Ministerstvo kultury, IČ 00023671, Maltézské náměstí 471/1, 118 01 Praha – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí
Odůvodnění
Průběh zadávacího řízení
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 16.8.2011 návrh navrhovatele – Ernst & Young, s. r. o., IČ 26705338, Karlovo náměstí 10, 120 00 Praha 2, za niž jedná Petr Knap, prokurista, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16.8.2011 JUDr. Karlem Zuskou, advokátem, AK HOLEC, ZUSKA & Partneři, Palác Anděl, Radlická 1c, 150 00 Praha (dále jen „navrhovatel“ nebo „Ernst & Young“) – na přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika, Ministerstvo kultury, IČ 00023671, Maltézské náměstí 471/1, 118 01 Praha 1, jejímž jménem jedná ministr kultury MUDr. Jiří Besser (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zefektivnění přístupu k informacím v oblasti kultury“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo dne 28.1.2011 uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60055695, jehož oprava byla zveřejněna dne 1.2.2011, a oznámení bylo dne 1.2.2011 uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Zadavatel v oznámení o zakázce v bodě IV. 2) Kritéria pro zadání zakázky uvedl
Celková nabídková cena bez DPH váha 50 %
Způsob zajištění realizace služeb váha 50 %
3. Další informace týkající se hodnocení nabídek pak zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci.
4. Z dokumentace o předmětné veřejné zakázce vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel devět nabídek. Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 hodnotící komise vyhodnotila podle dílčích hodnotících kritérií jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku společnosti SOFTWARE AG, s. r. o., IČ 45796238, Na Příkopě 958/25, 110 00 Praha 1, Staré Město, za niž jedná Ing. Jiří Hejduk, jednatel (která je nástupnickou společností společnosti IDS Scheer ČR, IČ 629 08 901, s . r. o., se sídlem Brno, Křenová 72) a společnosti BBH, advokátní kancelář, v. o. s, Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1, za niž jedná Mgr. Tomáš Votruba, společník, které podaly společnou nabídku podle smlouvy o sdružení ze dne 24.3.2011, jejichž společným zmocněncem ve správním řízení je podle plné moci ze dne 19.9.2011, BBH, advokátní kancelář, v. o. s, Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1, (dále jen „vybraný uchazeč“ nebo „SOFTWARE a BBH“). Zadavatel se ztotožnil s rozhodnutím hodnotící komise a dne 11.7.2011 rozhodl o „přidělení zakázky uchazeči“ – SOFTWARE a BBH. Dopisem ze dne 11.7.2011 zadavatel oznámil výběr nejvhodnější nabídky všem uchazečům.
5. Proti rozhodnutí zadavatele o „přidělení veřejné zakázky“ ze dne 11.7.2011, které uchazeč Ernst & Young obdržel dne 15.7.2011, podal dne 28.7.2011 tento uchazeč námitky, které zadavatel obdržel téhož dne. Zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti námitkám nevyhověl; rozhodnutí o námitkách ze dne 5.8.2011 obdržel uchazeč Ernst & Young dne 8.8.2011. Vzhledem k tomu, že uchazeč nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 16.8.2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále je „Úřad“). Úřad obdržel návrh téhož dne. Zadavatel obdržel návrh dne 17.8.2011.
6. V návrhu uchazeč Ernst & Young poukazuje na námitky podané dne 28.7.2011 a napadá netransparentní hodnocení nabídek podle nepočitatelného hodnotícího dílčího kritéria „způsob zajištění realizace služeb“ a jeho tří subkritérií. Navrhovatel se domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a provedení nového hodnocení nabídek.
7. Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o veřejné zakázce obdržel Úřad dne 29.8.2011. V tomto vyjádření zadavatel odkazuje na své stanovisko uvedené v rozhodnutí o námitkách, ve kterém zastává názor, že hodnocení nabídek podle dílčích subkritérií bylo dostatečně podrobné. Zadavatel současně zdůrazňuje, že i kdyby bylo slovní hodnocení nabídek podrobnější, vždy by bylo možné namítat, že lze odůvodnění provést ještě podrobněji. Dále zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že hodnotící komise zaznamenala ve zprávě o hodnocení nabídek pouze ty aspekty, kterými se nabídky odlišují a o shodných aspektech se nevyjádřila. Tento postup považuje zadavatel za logický a transparentní. K argumentaci navrhovatele, že některá odůvodnění obsažená v cit. zprávě nejsou založena na dopředu a transparentně stanovených požadavcích, zadavatel uvedl, že v případě posuzování know-how nelze vyčerpávajícím způsobem dopředu předem stanovit a definovat veškeré požadavky, které bude hodnotící komise posuzovat.
Správní řízení
8. Dnem 16.8.2011, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
9. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
o zadavatel,
o navrhovatel Ernst & Young,
o vybraný uchazeč SOFTWARE a BBH.
10. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S362/2011/VZ-14445/2011/520/ABr ze dne 12.9.2011. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S362/2011/VZ-14510/2011/520/ABr ze dne 12.9.2011 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
11. K zajištění účelu správního řízení Úřad vydal dne 12.9.2011 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S362/2011/VZ-14467/2011/520/ABr, kterým rozhodl o vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.
12. Úřad obdržel dne 19.9.2011 stanovisko zadavatele, ve kterém setrvává na svém názoru, že hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „způsob zajištění realizace služeb“ uvedené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 obsahuje transparentní údaje.
13. Dne 19.9.2011 obdržel Úřad stanovisko vybraného uchazeče, ve kterém tento uchazeč argumentuje, že hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „způsob zajištění realizace služeb“ je transparentní, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 obsahuje u jednotlivých nabídek stanovení součtu všech pořadí a tomu odpovídající počet přidělených bodů. Vybraný uchazeč proto navrhuje, aby Úřad návrh na zahájení správního řízení zamítl.
14. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, nabídek všech uchazečů a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nedodržel postup stanovený zákonem při posouzení a hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „způsob zajištění realizace služeb“ a jeho subkritérií, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Stanovení způsobu hodnocení nabídek
15. Zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci v čl. 10., že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je, ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) zákona, ekonomická výhodnost nabídky.
16. Pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil v rámci hodnocení dle ekonomické výhodnosti nabídky tato dílčí hodnotící kritéria:
„Celková nabídková cena bez DPH váha 50 %
Způsob zajištění realizace služeb váha 50 %“
17. Způsob hodnocení nabídek zadavatel stanovil takto:
18. „V dílčím hodnotícím kritériu celková nabídková cena bez DPH se hodnotí pouze absolutní výše nabídkové ceny bez DPH. Nejnižší nabídkové ceně bude přiřazeno 100 bodů. Každá další hodnocená nabídka získá bodovou hodnotu, která bude vypočtena podle následujícího vzorce:
nejnižší nabídková cena
Body za nabídkovou cenu = --------------------------------------------- x 100
hodnocená nabídková cena
19. V bodě 10.3.2. zadávací dokumentace zadavatel uvedl způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „způsob zajištění realizace služeb“ takto:
20. „Toto dílčí hodnotící kritérium bude hodnoceno dle následujících dílčích subkritérií (jejich kvalitativních aspektů):
o Subkritérium č. 1 Vhodnost navržených činností dodavatele z pohledu účelu, kterého má být realizací této veřejné zakázky dosaženo a logická provázanost jednotlivých činností mezi sebou (věcné a časové hledisko). Bude hodnocen stupeň splnění potřeby zadavatele vzhledem k cílům, kterých má být dosaženo. Jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka dodavatele, který vhodně určí účel realizace činností, od účelu odvodí priority postupu plnění a samotný postup plnění.
o Subkritérium č. 2 Vhodnost navržené metodiky a použitých nástrojů a jejich reálná použitelnost v resortu Ministerstva kultury. Bude hodnoceno, zda je z návrhu zřejmá konkrétní metodika plnění předmětu veřejné zakázky a tato metodika odpovídá cílům, kterých má být dosaženo. Jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka, v níž obsažená metodika bude nejvíce odpovídat cílům stanoveným zadavatelem, tato metodika představuje systémový přístup k optimalizačním opatřením (oproti ad hoc optimalizačním opatřením) a metodika je reálně využitelná v resortu Ministerstva kultury vzhledem ke specifikům systému řízení ústředního orgánu státní správy.
o Subkritérium č. 3 Kompletnost informačních vstupů a postup získávání vstupních informací. Jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka dodavatele, který uvede klíčové informační vstupy nutné pro odborné plnění předmětu veřejné zakázky a uvede vhodný postup získávání vstupních informací, při kterém budou minimalizovány kapacitní nároky na pracovníky zadavatele a získaná data budou využitelná pro zpracování návrhu optimalizačních opatření a implementačního plánu.
21. V každém dílčím subkritériu bude sestaveno pořadí od nejvhodnější nabídky, která obdrží pořadí 1. (první pořadí) po n-tou nabídku (kde n je počet hodnocených nabídek), která obdrží pořadí n. Po sestavení a přidělení pořadí ve všech třech subkritériích bude proveden součet pořadí za všechna subkritéria. Nabídce s nejnižším celkovým součtem pořadí za všechna subkritéria bude v rámci celého dílčího kritéria přiděleno 100 bodů, dalším nabídkám v pořadí od dalšího nejnižšího součtu pořadí k nejvyššímu součtu pořadí bude přiděleno takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění tohoto dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnějšímu nabídce.“
22. K sestavení celkového pořadí nabídek zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 10.4. zadavatel uvedl.
23. „Bodová hodnota nabídky vypočtená podle výše popsaného způsobu bude násobena vahou kritéria a v každém dílčím hodnotícím kritériu bude takto vypočtena redukovaná bodová hodnota dílčího hodnotícího kritéria pro každou nabídku.
24. Součet redukovaných bodových hodnot ze všech dílčích hodnotících kritérií určí výslednou bodovou hodnotu nabídky.
25. Celkové pořadí nabídek je dáno absolutní hodnotou bodového ohodnocení nabídky tak, že nejvýhodnější je nabídka, která získá nejvyšší celkový počet bodů.
26. V případě rovnosti bodových hodnot dvou či více nabídek rozhoduje o celkovém pořadí nabídek pořadí v dílčím hodnotícím kritériu s nejvyšším stupněm významu“.
K postupu zadavatele při hodnocení nabídek
27. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je podle § 78 odst. 1 zákona ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení (§ 78 odst. 4 zákona). Podle § 78 odst. 6 zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.
28. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle citovaného zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
29. Podle § 80 odst. 1 zákona hodnotící komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.
K hodnocení subkritéria č. 1
30. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 Úřad zjistil, že hodnotící komise při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího subkritéria č. 1 u navrhovatele (nabídka č. 4) uvedla, že „činnosti navržené uchazečem se jeví jako vhodné a účelné, a to až na části analýzy a návrhu optimalizačních opatření procesů, ve kterých nabídka vykazuje značné rezervy a některé činnosti se nejeví jako zcela vhodné. Dále byly konstatovány dílčí nedostatky v logické provázanosti některých činností (mezi etapami). V porovnání s nejvhodnějšími dvěma nabídkami se navržené činnosti nejeví jako zcela optimální. Podstatnou část této části nabídky tvoří profesní životopisy členů týmu, navržené činnosti projektového řízení, konkrétně v zahajovací fázi však vykazují nedostatky ve vztahu k naplnění účelu / cílů projektu. Chybí jasně vymezená vazba mezi právní analýzou a analýzou toku informací. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria na společném 3. až 4. místě“.
31. K tomuto hodnocení Úřad uvádí, že hodnotící komise při tomto hodnocení nabídky navrhovatele nespecifikovala (a ani v případě ostatních uchazečů), které navrhovatelem v nabídce (č. 4) navržené činnosti v porovnání s nejvhodnějšími dvěma nabídkami (č. 5 a 7) se jeví jako vhodné a účelné, které se nejeví jako zcela optimální a z jakého důvodu analýza a návrh optimalizačních opatření procesů vykazují značné rezervy (co chybí v této nabídce v porovnání s nabídkami úspěšnějšími podle tohoto dílčího kritéria), jaké nedostatky ve vztahu k naplnění účelu/cílů projektu vykazují navržené činnosti projektového řízení.
32. Při hodnocení nabídky vybraného uchazeče v případě výše uvedeného dílčího hodnotícího subkritéria č. 1 hodnotící komise uvedla, že „spojení expertizy konzultační (procesní optimalizace) a právní stránky požadovaných činností je silnou stránkou této nabídky. Z popisu metodik je zřejmé, že nabídka disponuje silnou legislativní kompetencí a obsahuje vhodnou procesně-optimalizační úroveň řešení kompetencí. Z popisu projektu a jeho činností v nabídce dále vyplývá, že se obě kompetence podařilo spojit do originálního a vzájemně provázaného přístupu se silným synergickým efektem. V popisu nabídky je podrobně a nekonvenčně rozepsána logika projektu vycházející z požadavků poptávky a ze specifického prostředí ministerstva kultury. Velmi podrobně jsou popsány jednotlivé činnosti, jaké vstupy a výstupy a s jakou součinnosti budou prováděny. V textu nabídky je vedle vyčerpávající škály právních pramenů zohledněna rovněž evropská úprava de lege lata i de lege ferenda (koncept "Lepší správy" a "Inteligentní regulace v EU", komparace jak v rámci zemí EU, tak s jinými rezorty. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria jako nejvhodnější, tj. na 1. místě.“
33. K tomuto hodnocení Úřad uvádí, že hodnotící komise při hodnocení nabídky vybraného uchazeče neuvedla na základě jakých údajů z nabídky dospěla k závěru, že tento uchazeč spojil konzultační expertizu (procesní optimalizaci) a právní stránku požadovaných činností, z jakých údajů z nabídky vyplývá nekonvenčnost logiky projektu a jaký význam pro zadavatele tato nekonvenčnost logiky projektu a spojení expertizy konzultační (procesní optimalizace) a právní stránky požadovaných činností pro zadavatele má a proč v případě navrhovatele se zabýval vazbou mezi právní analýzou a analýzou toku informací, zatím co v případě vybraného uchazeče (a ani v případě ostatních uchazečů) se touto vazbou nezabýval.
34. Jestliže zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že v rámci dílčího subkritéria č. 1 bude „hodnotit vhodnost navržených činností z pohledu účelu, kterého má být realizací této veřejné zakázky dosaženo a logickou provázanost jednotlivých činností mezi sebou (věcné a časové hledisko)….“ měla hodnotící komise podle názoru Úřadu při hodnocení nabídek uvést, které činnosti z nabídek považovala za vhodné z hlediska účelu (cílů) a jak na sebe tyto činnosti z věcného a časového hlediska navazují a měla posoudit, jak uchazeči od účelu odvodily priority postupu plnění a samotný postup plnění. Z hodnocení nabídek navrhovatele, vybraného uchazeče a ostatních uchazečů uvedeného v citované zprávě ze dne 1.7.2011 vyplývá, že hodnotící komise se vyjádřila pouze k vhodnosti navržených činností (např. v případě nabídky č. 2, 5, 9 a navrhovatele) nebo k dostatečnosti definování cílů projektu (např. v případě nabídky č. 1, 6, 8), neuvedla však, o které vhodné činnosti nebo cíle projektu se jedná. Dále se hodnotící komise zabývala v případě nabídek č. 1, 2, 3 a 6, zda obsahují metodiku, postup řízení projektu, přípravu projektu a řízení rizik, v případě ostatních nabídek se tímto aspektem hodnocení nezabývala. Podobná je situace při hodnocení nabídek z hlediska právní analýzy, kdy hodnotící komise se vyjadřuje k právní analýze u nabídek č. 1, 2, navrhovatele a vybraného uchazeče a v případě ostatních nabídek se touto stránkou hodnocení nezabývá. Dále hodnotící komise při hodnocení nabídek podle tohoto dílčího subkritéria posuzovala, zda je v nabídce specifikován rozsah součinnosti zadavatele a to v případě nabídek č. 5, 6 a vybraného uchazeče, ačkoliv u ostatních nabídek se k tomuto aspektu hodnocení nevyjadřuje, a ačkoliv otázka minimalizace kapacitních nároků na pracovníky zadavatele měla být předmětem hodnocení v rámci subkritéria č. 3 a nikoliv u subkritéria č. 1.
35. Na základě výše uvedeného Úřad dospěl k závěru, že hodnotící komise nehodnotila všechny nabídky z hlediska předem vymezených dílčích aspektů a nesrovnávala konkrétní údaje z nabídek tak, aby hodnocení bylo transparentní. Nelze tak zjistit, zda pořadí přidělené jednotlivým nabídkám je odůvodněno údaji uvedenými v nabídkách a není tedy přezkoumatelné. Není na jisto postaveno za jaké srovnatelné údaje z nabídek v porovnání s ostatními nabídkami hodnotící komise stanovila pořadí jednotlivých nabídek.
K hodnocení subkritéria č. 2
36. Netransparentnost zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 lze také spatřovat při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího subkritéria č. 2 „Vhodnost navržené metodiky a použitých nástrojů a jejich reálná použitelnost v resortu Ministerstva kultury. Bude hodnoceno, zda je z návrhu zřejmá konkrétní metodika plnění předmětu veřejné zakázky a tato metodika odpovídá cílům, kterých má být dosaženo. Jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka, v níž obsažená metodika bude nejvíce odpovídat cílům stanoveným zadavatelem, tato metodika představuje systémový přístup k optimalizačním opatřením (oproti ad hoc optimalizačním opatřením) a metodika je reálně využitelná v resortu Ministerstva kultury vzhledem ke specifikům systému řízení ústředního orgánu státní správy“.
37. Hodnotící komise při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího subkritéria č. 2 u nabídky č. 1, 2, 5, 6, 8, 9 a navrhovatele uvedla, že „ve vztahu k zjednodušení a konsolidaci právní regulace není uveden žádný konkrétní právní nástroj pro dosažení tohoto cíle“ a v případě nabídky č. 3 hodnocení této nabídky z tohoto hlediska opomenula. U nabídky vybraného uchazeče sice hodnotící komise konstatuje, že „nabídka oproti ostatním obsahuje velmi podrobný popis jednotlivých právních nástrojů k použití pro realizaci projektu, způsob výkladu právních norem, zohlednění doporučení orgánů EU a databázi relevantních právních norem“, o jaké konkrétní právní nástroje se jedná, však při hodnocení této nabídky neuvedla.
38. V případě hodnocení nabídky navrhovatele hodnotící komise dále uvedla, že „navržená metodika a nástroje pro oblast analýzy a návrhu optimalizace legislativy MK se jeví jako vhodná a využitelná až na její některé vybrané části, zejména zvolený přístup vyhodnocení přesahů a duplicit“, v případě ostatních nabídek, teda ani u nabídky vybraného uchazeče se touto problematikou vyhodnocení přesahů a duplicit pro oblast analýzy a návrhu optimalizace legislativy MK vůbec nezabývá. Pouze v případě nabídky č. 3 hodnotící komise konstatovala, že „ani náznakem nabídka neuvádí nástroje, které budou použity v průběhu projektu, které by vedly k zajištění konzistence prevence duplicit prováděných analýz procesů.
39. Podle názoru Úřadu z tohoto způsobu hodnocení nabídek nelze zjistit, zda hodnotící komise opomenula u ostatních nabídek (s výjimkou nabídky č. 3 a navrhovatele) tyto nástroje hodnotit, nebo se ostatní nabídky s tímto aspektem hodnocení řádně vypořádali a na základě jakých údajů z nabídek hodnotící komise usoudila, jak úspěšně problematiku vyhodnocení přesahů a duplicit (nelze zjistit, zda přesahů a duplicit právních předpisů či přesahů a duplicit analýz procesů ) zahrnuli do svých nabídek.
40. Dále v případě hodnocení nabídky vybraného uchazeče hodnotící komise uvedla, že „navrhovaná metodika a nástroje v rámci tohoto subkritéria popisuje nejen seznam technik, ale především osvětluje způsob, jakým budou metodiky a nástroje použity v kontextu projektu. Originální a nekonveční přístup nestaví jen na běžně užívaných metodách, ale velmi vhodným způsobem vychází vstříc potřebám specifického prostředí MK. Metodiky a nástroje jsou ilustrovány jasnými příklady použití tak, aby bylo možné objektivně posoudit vhodnost technik (demonstrováno oproti jiným možným řešením i na konkrétních příkladech legislativních, např. v oblasti památkové péče). Použitím zvoleného nástroje v tomto bodě nabídka výrazně převyšuje konkurenční nabídky“.
41. K hodnocení této nabídky Úřad uvádí, že vybraný uchazeč uvedl k tomuto subkritériu údaje v Příloze č. 2 nabídky na straně 42 až 92, Úřad však neshledal v textu žádné příklady nástrojů či demonstrací týkajících se oblasti památkové péče. Pokud vybraný uchazeč uvedl nějaký demonstrativní příklad týkající se památkové péče, učinil tak na str. 37 v Příloze č. 1 nabídky v části týkající se subkritéria č. 1. Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel tak nedodržel postup stanovený v zadávací dokumentaci na straně 17, kde uvedl, že obsah Přílohy č. 1. bude hodnotit v rámci subkritéria č. 1, obsah Přílohy č. 2. bude hodnotit v rámci subkritéria č. 2 a obsah Přílohy č. 3. bude hodnotit v rámci subkritéria č. 3. Postup zadavatele, kdy pro hodnocení nabídky podle subkritéria č. 2 použil údaje z nabídky vybraného uchazeče uvedené ke kritériu č. 1 nelze považovat za transparentní.
K hodnocení subkritéria č. 3
42. Netransparentnost zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 lze také spatřovat při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího subkritéria č. 3 „Kompletnost informačních vstupů a postup získávání vstupních informací. Jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka dodavatele, který uvede klíčové informační vstupy nutné pro odborné plnění předmětu veřejné zakázky a uvede vhodný postup získávání vstupních informací, při kterém budou minimalizovány kapacitní nároky na pracovníky zadavatele a získaná data budou využitelná pro zpracování návrhu optimalizačních opatření a implementačního plánu.“
43. Hodnotící komise uvedla k jednotlivým nabídkám v rámci hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího subkritéria č. 3 toto:
44. „Nabídka č. 1 (Scott & Hagget Czech, s. r. o.) – V nabídce sice jsou popsány vstupy do projektu, ale není uveden předpokládaný odhad potřebné součinnosti zadavatele, přičemž z požadavku na předložení jinak obecně dostupných právních předpisů od zadavatele lze usuzovat na vyšší zátěž pro zadavatele ve prospěch uchazeče. Nabídka v podstatě pouze replikuje požadavky zadavatele a nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria na společném 5. až 9. místě.
45. Nabídka č. 2 (Asistenční centrum a. s.) – Uchazeč popsal přehledně seznam vstupů do projektu. Požadované součinnosti ze strany MK se jeví v některých etapách projektu jako nedostatečné pro získání relevantních vstupů, resp. potvrzení získaných a analyzovaných informací. Nabídka v podstatě pouze replikuje požadavky zadavatele a nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria na společném 5. až 9. místě.
46. Nabídka č. 3 (European Business Enterprise, a. s.) – Popis uváděných vstupů se jeví jako kompletní, v některých případech spíše nad rámec potřeb tohoto projektu. Oproti nejvhodnějším dvěma nabídkám je uveden méně přesný výčet vstupů včetně formy jejich získávání. Uchazeč vyjma požadovaných existujících vstupů od rezortu MK požaduje minimální součinnost - takový přístup se však nejeví jako zcela reálný. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria na společném 3. až 4. místě.
47. Nabídka č. 4 (Ernst & Young s. r. o.) – Uváděné informační vstupy se jeví jako kompletní bez zásadních výhrad k postupu získávání těchto vstupů. Oproti nejvhodnějším dvěma nabídkám je uveden méně přesný a podrobný výčet vstupů včetně formy jejich získávání, zejména s ohledem na požadavek zadavatele - minimalizaci zátěže pracovníků rezortu Ministerstva kultury. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria na společném 3. až 4. místě.
48. Nabídka č. 5 (Deloitte Advisory s. r. o.) – Uchazeč popsal přehledně seznam vstupů do projektu. Vzhledem k tomu, že řada vstupů pro vybrané etapy projektu bude získávána formou dotazníků vyplňovaných na straně zadavatele (přičemž zatím není znám rozsah těchto dotazníků) existuje riziko, že zatížení na straně zadavatele a skutečně požadovaná součinnost bude podstatně vyšší, než nabídka předpokládá. Navíc popsaný postup vůbec neřeší, jak bude dodavatel postupovat v případě, že informace získané tímto způsobem budou nedostatečné, nebo irelevantní. Uchazeč však velmi dobře přesně identifikuje nejen samotné informační vstupy, které bude potřebovat, nýbrž i zvolené postupy svědčí o odpovědné přípravě projektu a správnosti navrhovaných řešení. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria jako nejvhodnější, tj. na 1. místě.
49. Nabídka č. 6 (HEXPERT a. s.) – Uchazeč popsal sice přehledně, avšak pouze obecně seznam vstupů do projektu. Zcela chybí popis, jak budou vstupy získávány a jaká je předpokládaná součinnost ze strany zadavatele. Nabídka v podstatě pouze replikuje požadavky zadavatele a nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria na společném 5. až 9. místě.
50. Nabídka č. 7 (vybraného uchazeče) – Z nabídky je zřejmé, že uchazeč se dobře zorientoval v problematice specifického prostředí ministerstva kultury a přesně identifikuje informační vstupy. Zvolené postupy ale nejsou v tomto případě rozpracovány v takovém rozsahu, jako nabídka č. 5 (Delloitte Advisory s. r. o.) Velmi vhodně je navržen způsob komunikace zajišťující minimalizaci nároků na čas pracovníků MK, avšak není zřejmé, že by v praxi nemohl být předpoklad celkového zatížení převýšen. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria na 2. místě.
51. Nabídka č. 8 (KPMG Česká republika s. r. o.) – Vstupy do projektu jsou v zásadě definovány a popsány, ale bez uvedení předpokládaného rozsahu požadované součinnosti ze strany zadavatele. Nabídka v podstatě pouze replikuje požadavky zadavatele a nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria na společném 5. až 9. místě.
52. Nabídka č. 9 (Pricewaterhouse Coopers s. r. o.) – Popis vstupů je obecný. Z popisu vyplývá velká náročnost na zjišťování informací na straně pracovníků zadavatele. Nabídka v podstatě pouze replikuje požadavky zadavatele a nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Celkově byla nabídka uchazeče hodnocena v rámci tohoto subkritéria na společném 5. až 9. místě“.
53. K tomuto hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího subkritéria č. 3 Úřad uvádí, že v případě nabídky č. 1 je na straně 44 uveden rozsah interview s vedoucími pracovníky 1 hodina a s vedoucími pracovníky IT 2 hodiny, zatím co v případě nabídek ostatních uchazečů, zejména u vybraného uchazeče jakýkoliv časový údaj týkající se součinnosti a kapacitních nároků na pracovníky zadavatele chybí. Z toho důvodu se jeví jako netransparentní hodnocení nabídek, když v případě nabídky č. 1 hodnotící komise uvedla, že „není uveden předpokládaný odhad potřebné součinnosti zadavatele …“, zatím co v případě ostatních nabídek se rozsahem součinnosti zadavatele (např. četností schůzek, jejich rozsahem apod.) vůbec nezabývá. V případě nabídky navrhovatele, sice hodnotící komise uvedla, že „oproti nejvhodnějším dvěma nabídkám je uveden méně přesný a podrobný výčet vstupů včetně formy jejich získávání, zejména s ohledem na požadavek zadavatele - minimalizaci zátěže pracovníků rezortu Ministerstva kultury“, neuvádí však, které vstupy a formy jejich získávání dvě úspěšnější nabídky (v tomto dílčím subkritériu) nabízejí, aby Úřad mohl posoudit transparentnost hodnocení z hlediska součinnosti zadavatele, zvlášť když ani v případě hodnocení dvou úspěšnějších nabídek tj. vybraného uchazeče a nabídky č. 5 nehodnotí hodnotící komise předpokládanou součinnost bez výhrad, když konstatuje, že „vzhledem k tomu, že řada vstupů pro vybrané etapy projektu bude získávána formou dotazníků vyplňovaných na straně zadavatele (přičemž zatím není znám rozsah těchto dotazníků) existuje riziko, že zatížení na straně zadavatele a skutečně požadovaná součinnost bude podstatně vyšší, než nabídka předpokládá, navíc popsaný postup vůbec neřeší, jak bude dodavatel postupovat v případě, že informace získané tímto způsobem budou nedostatečné, nebo irelevantní“ (nabídka č. 5, která se umístila na 1. místě) a dále „velmi vhodně je navržen způsob komunikace zajišťující minimalizaci nároků na čas pracovníků MK, avšak není zřejmé, že by v praxi nemohl být předpoklad celkového zatížení převýšen“ (nabídka vybraného uchazeče, která se umístila na 2. místě).
54. Jestliže v případě nabídek tří uchazečů tj. nabídky navrhovatele, nabídky č. 5 a nabídky vybraného uchazeče z hlediska součinnosti hodnotí výše popsaným způsobem a ke kompletnosti informačních vstupů konstatuje, že „uváděné informační vstupy se jeví jako kompletní bez zásadních výhrad k postupu získávání těchto vstupů“, „uchazeč popsal přehledně seznam vstupů do projektu“, „z nabídky je zřejmé, že uchazeč se dobře zorientoval v problematice specifického prostředí ministerstva kultury a přesně identifikuje informační vstupy“, Úřad konstatuje, že nelze zjistit, na základě jakých údajů z nabídek hodnotící komise dospěla ke stanovení pořadí těchto tři uchazečů a analogicky i ostatních nabídek.
55. Závěrem Úřad uvádí, že, jestliže hodnotící komise netransparentně hodnotila nabídky uchazečů podle jednotlivých dílčích subkkritérií č. 1, 2 a 3, Úřad nemůže považovat za transparentní ani závěrečné hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria „způsob zajištění realizace služeb“, které výše uvedená subkritéria zahrnuje. Hodnotící komise v citované zprávě o posouzení a hodnocení nabídek v odstavci „Závěr k hodnocení kritéria Způsob zajištěni realizace služeb“ na straně 10 citované zprávy sice shrnuje, že „ V rámci subkritéria č. 1 a č. 2 byla hodnocena lépe (pouze ze dvou kvalitních nabídek) nabídka vybraného uchazeče, to zejména s ohledem na velmi přínosná a originální řešení, která vycházejí z velmi dobré znalosti prostředí a jeho specifických problémů“, ani zde však hodnotící komise nespecifikuje, v čem spočívá originálnost navrženého řešení a z jakých údajů v nabídce dospěla k závěru, že nabídka vybraného uchazeče v těchto dvou subkritériích se umístila jako první v pořadí.
56. Rovněž v případě subkritéria č. 3 hodnotící komise v cit. odstavci „Závěr k hodnocení kritéria Způsob zajištěni realizace služeb“ uvedla, že „nabídka uchazeče č. 3 je tradičně silná právě v procesně organizačních fázích projektu, a proto také byla tato nabídka vyhodnocena jako nejlepší v rámci tohoto subkritéria“, aniž by specifikovala, o které údaje z nabídky tohoto uchazeče ve srovnání s ostatními nabídkami tento svůj závěr opírá.
57. Úřad ke způsobu hodnocení nabídek dodává, že jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, měl by dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet dílčích kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byl v souladu s § 6 zákona. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou závazná pro zadavatele i pro hodnotící komisi. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je na něj kladen velký význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem, resp. hodnotící komisí, zpracováno dostatečně transparentně a musí být průkazné, aby bylo možno je přezkoumat. Ani správný matematický výpočet vah netransparentně přidělených bodů nečiní hodnocení nabídek transparentním.
58. Aby měl Úřad možnost hodnocení nabídek přezkoumat, je nezbytné, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčích subkritérií, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určité pořadí, resp. určitý počet bodů, z jakého důvodu byly přidělovány body a jak se tedy nabídky při hodnocení podle konkrétního kritéria liší. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem.
59. Jestliže zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011, zahrnující tabulku na straně 5 uvádějící u jednotlivých nabídek součet pořadí pohybující se v rozmezí 4 až 19 a přiřazený počet bodů 52,5 až 100, neobsahuje transparentní údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčích kritérií, jaké srovnatelné údaje hodnotící komise hodnotila a v důsledku toho není patrné, jak hodnotící komise hodnocení provedla, nelze proto považovat předmětnou listinu za zpracovanou v souladu se zákonem, na jejímž základě by mohl zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel tak při výběru ekonomicky nejvhodnější nabídky nepostupoval transparentně. Nelze zjistit, zda např. určité údaje stejného charakteru byly při hodnocení jedné nabídky hodnoceny a při hodnocení jiné nabídky nebyly opomenuty, které konkrétní srovnatelné skutečnosti vedly komisi k závěru, že konkrétní nabídka je pro zadavatele podle dílčích kritérií ekonomicky nejvýhodnější, a tento postup je tedy nepřezkoumatelný. Pokud komise v některých případech srovnává nabídky s jinými nabídkami, činí tak pouze ve vztahu k dvěma v daném subkritériu nejúspěšnějším nabídkám, aniž by uvedla, jakými konkrétními údaji z nabídek se tyto nabídky zásadně odlišují.
60. V této souvislosti Úřad odkazuje na ustanovení § 74 odst. 1 zákona, v němž je stanoveno, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že úkony činí jménem zadavatele. V šetřeném případě hodnotící komise hodnotila nabídky dodavatelů ve výše uvedené zprávě ze dne 1.7.2011, zadavatel se s nesprávným postupem hodnotící komise při hodnocení nabídek ztotožnil a rozhodl dne 11.7.2011 o „přidělení veřejné zakázky“ (zadavatel měl podle § 81 zákona rozhodnout výběru nejvhodnější nabídky, proto v textu a výroku tohoto rozhodnutí Úřad používá označení rušeného rozhodnutí podle dikce zadavatele v uvozovkách) a zaslal oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ve stanovené lhůtě všem uchazečům. Z toho důvodu výše uvedená pochybení hodnotící komise jsou nesplněním povinností zadavatele.
61. Úřad proto konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 zákona, když do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 neuvedl transparentně srovnatelné údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčích hodnotících subkritérií, resp. důvody, proč ta která nabídka obdržela příslušný počet bodů. Zvláště je tato netransparentnost patrná v subkritériích, která nejsou vyjádřitelná numerickou formou. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť na základě tohoto postupu nelze přezkoumat provedené hodnocení pro jeho netransparentnost a nelze tak ověřit, zda při hodnocení byla vybrána nejvhodnější nabídka. Nedodržení zákonem stanovených postupů ze strany zadavatele mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť v důsledku hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „způsob zajištění realizace služeb“ se jako nejvhodnější umístila nabídka, jejíž nabídková cena byla pátá v pořadí a cca o 2 mil Kč dražší, než nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.
Uložení nápravného opatření
62. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
63. Zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 zákona, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011 neobsahuje transparentní údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčího hodnotícího kritéria „způsob zajištění realizace služeb“ a jeho tří subkritérií, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
64. Závěrem Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil při hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících subkritérií, a to se pak odrazilo při stanovení celkového pořadí nabídek, kdy nelze zjistit zda nabídka vybraného uchazeče je skutečně ekonomicky nejvýhodnější, musel Úřad zrušit jak hodnocení nabídek uvedené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1.7.2011, tak rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (označené zadavatelem jako rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky) ze dne 11.7.2011, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
Náklady řízení
65. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
66. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí zadavatele o „přidělení veřejné zakázky“ ze dne 11.7.2011, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
67. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2011000362.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
Ministerstvo kultury, Maltézské náměstí 471/1, 118 01 Praha 1
JUDr. Karel Zuska, advokát, AK HOLEC, ZUSKA & Partneři, Palác Anděl, Radlická 1c, 150 00 Praha
BBH, advokátní kancelář, v. o. s, Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne: viz otisk úředního razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy