číslo jednací: S245/2009/VZ-5686/2010/530/SWa

Instance	I.
Věc	Šicí materiály
Účastníci	Krajská zdravotní, a. s. B. Braun Medical, s. r. o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok	2009
Datum nabytí právní moci	14. 12. 2011
Související rozhodnutí	S245/2009/VZ-5686/2010/530/SWa R113/2011/VZ-18616/2011/310/ASc/JSl
Dokumenty	2009_S245.pdf 166 KB

Č. j.: ÚOHS-S245/2009/VZ-5686/2010/530/SWa

V Brně dne 7. dubna 2011

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ve správním řízení zahájeném dne 1. 12. 2009 z moci úřední, jehož účastníky jsou

· zadavatel – Krajská zdravotní, a. s., IČ 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem, zastoupená Ing. Eduardem Reicheltem, ředitelem,

· vybraný uchazeč – B. Braun Medical s. r. o., IČ 48586285, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4, za niž jedná PharmDr. Jiří Lukeš, jednatel,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů při zadávání veřejné zakázky „Šicí materiály“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 17. 3. 2009 pod evid. č. 60029178 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 3. 2009 pod evid. č. 2009/S 53-076396,

rozhodl takto:

Zadavatel - Krajská zdravotní, a. s. - se při zadávání veřejné zakázky „Šicí materiály“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení

a) § 44 odst. 3 písm. f) v návaznosti na § 6 citovaného zákona, neboť v zadávací dokumentaci stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií v rozporu se zásadou transparentnosti, když způsob hodnocení dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ nevyjadřuje jejich váhu,

b) § 56 odst. 1 písm. a) v návaznosti na ustanovení § 6 citovaného zákona, neboť stanovil požadavek na seznam významných dodávek v rozporu s citovaným ustanovením zákona, když požadoval předložení seznamu minimálně pěti odběratelů, kam uchazeči uskutečnili dodávky šicích materiálů v průběhu posledních 12 měsíců v minimálním objemu 1 000 000 Kč,

c) § 79 odst. 1 v návaznosti na § 6 citovaného zákona, neboť neprovedl hodnocení nabídek podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah,

d) § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním,

přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 10. 7. 2009 uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem B. Braun Medical s. r. o., IČ 48586285, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4.

II.

Za spáchání výše uvedeného správního deliktu se zadavateli - Krajské zdravotní, a. s., ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě sta tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně.

Odůvodnění

1. Zadavatel - Krajská zdravotní, a. s., IČ 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem, zastoupená Ing. Eduardem Reicheltem, ředitelem, (dále jen „zadavatel“) uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) v informačním systému o veřejných zakázkách dne 17. 3. 2009 pod evid. č. 60029178 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 3. 2009 pod evid. č. 2009/S 53-076396 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Šicí materiály“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Ve věci výše uvedené veřejné zakázky obdržel Úřad dne 9. 7. 2009 podnět, jehož obsahem byla žádost o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, a proto si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření a dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky. Z předložené dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.

3. Zadavatel v bodu III.2.3 „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce a v bodu 8 „Požadavky na prokázání kvalifikace dle § 50 až § 56 zákona“ zadávací dokumentace uvedl, že k prokázání technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 zákona požaduje předložit seznam minimálně pěti odběratelů, kam uchazeč uskutečnil dodávky šicích materiálů v průběhu posledních 12 měsíců v minimálním objemu 1 000 000 Kč. U každého odběratele měl uchazeč uvést rozsah dodávek a takto specifikované dodávky doložit osvědčením odběratele ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) zákona.

4. Zadavatel v bodu IV.2.1 „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce a v bodu 7 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace vymezil dílčí kritéria hodnocení a jejich váhy takto:

1. Cena 60%

2. Kvalita 30%

3. Servis 10%

5. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 6. 2009 vyplývá, že v dílčím kritériu č. 1 „Cena“ bylo nabídkám přiděleno výsledné hodnocení v rozmezí od 55 do 60 bodů. V rámci dílčího kritéria č. 2 „Kvalita“ bylo 6 členy hodnotící komise hodnoceno celkem 8 vzorků každé nabídky, kterým byly přidělovány body od 1 do 5 v 11 podkritériích. Výsledné hodnocení v kritériu č. 2 bylo přiděleno v rozmezí od 108 do 124 bodů. V dílčím kritériu č. 3 „Servis“ byla každá nabídka hodnocena v 7 podkritériích 1 až 5 body. Výsledné hodnocení v kritériu č. 3 bylo přiděleno v rozmezí od 2 do 3 bodů.

6. Úřad dále zjistil, že hodnotící komise při hodnocení nabídek neodůvodnila přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedla popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním. Ze zprávy o posouzení a hodnocení rovněž není zřejmé, jak hodnotící komise dospěla k výsledným hodnotám u dílčího kritéria č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“, neboť celkové počty přidělených bodů v těchto dílčích kritériích neodpovídají způsobu výpočtu uvedenému v zadávací dokumentaci.

7. Na základě výše uvedeného získal Úřad pochybnost o tom, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když požadoval po uchazečích předložit seznam významných dodávek za posledních 12 měsíců, ačkoliv podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona může k prokázání technického kvalifikačního předpokladu požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech.

8. Dále získal Úřad pochybnost, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při vymezení způsobu hodnocení dílčího kritéria č. 2 „Kvalita“ a dílčího kritéria č. 3 „Servis“ v zadávací dokumentaci, když způsob hodnocení těchto kritérií nevyjadřuje jejich váhy. Kritérium č. 2 „Kvalita“ má váhu 30 %, a přitom je konstruováno tak, že po provedení hodnocení má větší vliv na celkový výsledek než kritérium č. 1 „Cena“ s vahou 60 %.

9. Úřad získal rovněž pochybnost o zákonnosti postupu zadavatele při provádění hodnocení nabídek, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek není ani zřejmé, jak hodnotící komise dospěla k výsledným hodnotám.

10. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední.

11. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

· zadavatel,

· vybraný uchazeč - B. Braun Medical s. r. o., IČ 48586285, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4, za niž jedná PharmDr. Jiří Lukeš, jednatel, (dále jen „vybraný uchazeč“).

12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S245/2009/VZ-12042/2009/530/SWa ze dne 1. 12. 2009.

13. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S245/2009/VZ-12043/2009/530/SWa ze dne 1. 12. 2009 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

14. Zadavatel vyjádřil v řízení své stanovisko dopisem ze dne 14. 12. 2009, který Úřad obdržel dne 16. 12. 2009. Zadavatel má za to, že v rámci zadávacího řízení nedošlo k porušení zákona a k jednotlivým pochybnostem Úřadu vyjádřeným v oznámení o zahájení správního řízení uvádí následující.

15. Ke stanovení požadavků na seznam významných dodávek zadavatel uvádí, že plnění veřejné zakázky mělo být poskytnuto ve značném objemu - 50 mil. Kč během 48 měsíců, z čehož vyplývá, že vybraný uchazeč bude po dobu čtyř let poskytovat plnění v hodnotě cca 1 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní měsíc. Zadavatel se proto domnívá, že požadavek na reference ve výši 1 mil. Kč od 5 odběratelů v průběhu 12 měsíců je zcela oprávněný, když mohl požadovat reference na dodávku v hodnotě 36 mil. Kč za 3 roky od 1 odběratele. Zadavatel přitom nevyloučil možnost, aby uchazeči uváděli významné dodávky, které realizovali v posledních třech letech, přičemž v posledních 12 měsících splňují požadavky zadavatele. Zadavatel uvádí, že tento požadavek tak formuloval proto, aby měl jistotu, že uchazeč, který splní kvalifikační předpoklady, nerealizoval významnou dodávku v roce 2006 a od té doby dodával úplně jiné zboží, tedy proto, aby měl jistotu, že vybraný uchazeč, bezezbytku a absolutně splňuje předpoklady pro takovou činnost, a aby se zvýšila jistota zadavatele v tom, že nenastane situace, že vybraný uchazeč nebude schopen poskytovat dodávky a čtyři nemocnice, které jsou v jeho správě, se dostanou do potíží s přísunem dodávek a ohrozí tak zdraví svých pacientů. Zadavatel se domnívá, že dodržel podmínky stanovené § 6 zákona a že jeho postup podstatně neovlivnil a ani nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

16. K nastavení hodnotících kritérií zadavatel uvádí, že postupoval plně v souladu s § 78 zákona, když jednotlivým hodnotícím kritériím přiřadil váhu v procentech, a dále když předmětem hodnotících kritérií učinil takové skutečnosti, které se plně vztahovaly k plnění veřejné zakázky. Zadavatel se domnívá, že hodnotící kritéria byla stanovena jasně, přehledně a naprosto shodně pro všechny uchazeče o veřejnou zakázku. Zadavatel uvádí, že si je vědom skutečnosti, že po úplném propočtu veškerých výsledků v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita“ došlo k situaci, kdy po zvážení příslušným procentem (30 %), měla tato bodová hodnota větší vliv na výsledný bodový zisk nabídek uchazečů než bodová hodnota dílčího kritéria „Cena“ po zvážení příslušným procentem (60 %) z toho důvodu, že každý z členů hodnotící komise přiřazoval každému z hodnocených vzorků bodovou hodnotu 1 - 5 a tyto body byly následně sečteny a vyděleny počtem členů hodnotící komise. K této situaci však došlo na základě skutečnosti, že zadavatel chtěl důsledně porovnat a zhodnotit každý jednotlivý vzorek dodávek, aby zajistil, že dodávky vybraného uchazeče budou dostatečně kvalitní a budou plně v souladu s požadavky zadavatele. Zadavatel uvádí, že nabídky všech uchazečů byly hodnoceny shodně a i přesto, že hodnotící kritérium s procentuelní vahou 30 % mělo ve výsledku vyšší bodovou hodnotu než hodnotící kritérium s procentuelní vahou 60 %, všichni uchazeči měli stejné výchozí podmínky. Proto zadavatel trvá na tom, že tento postup podstatně neovlivnil a ani nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

17. Zadavatel je přesvědčen, že při zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a ani při samotném hodnocení nabídek nedošlo k pochybení. Vzhledem k četnosti hodnocených skutečností, zejména v rámci dílčích kritérii „Kvalita“ a „Servis“ však nebylo možné veškeré skutečnosti obsáhnout do jediného dokumentu, proto popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a popis toho, jak hodnotící komise dospěla k výsledným hodnotám, je uveden v příslušných přílohách, které tvoří nedílnou součást zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Z těchto příloh lze podle zadavatele přesně určit jaké bodové hodnocení a v jakých dílčích kritériích bylo hodnoceným skutečnostem přiřazováno příslušnými členy hodnotící komise, stejně tak jako slovní popis toho, na základě jakých skutečností členové hodnotící komise jednotlivé skutečnosti hodnotili. Dále lze z těchto příloh určit, na základě jakých matematických operací došla hodnotící komise k výslednému pořadí nabídek a s ohledem na způsob výpočtu stanovený v zadávací dokumentaci tento postup přezkoumat. Zadavatel uvádí, že přepočtem jednotlivých číselných údajů uvedených ve zprávě lze na základě způsobu hodnocení uvedeného v zadávací dokumentaci dospět ke shodným výsledkům, jakých dosáhla hodnotící komise při hodnocení nabídek. Zadavatel uvádí, že hodnotící komisí byly dodrženy podmínky § 6 zákona a tento postup podstatně neovlivnil a ani nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

18. V návaznosti na výše uvedené má zadavatel za to, že v rámci zadávacího řízení nedošlo k porušení zákona, a proto navrhuje, aby Úřad rozhodl tak, že nedošlo ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

19. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Seznam významných dodávek

20. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona o veřejných zakázkách dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

21. Podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli,

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. čestné prohlášení dodavatele, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

22. Zadavatel v bodu III.2.3, „Technická způsobilost“, oznámení o zakázce a v bodu 8, „Požadavky na prokázání kvalifikace dle § 50 až § 56 zákona“, zadávací dokumentace uvedl, že k prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 zákona požaduje předložit seznam minimálně pěti odběratelů, kam uchazeč uskutečnil dodávky šicích materiálů v průběhu posledních 12 měsíců v minimálním objemu 1 000 000 Kč. U každého odběratele měl uchazeč uvést rozsah dodávek a takto specifikované dodávky doložit osvědčením odběratele ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) zákona.

23. Za účelem porovnání Úřad uvádí, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací.

24. Obdobně v případě veřejných zakázek na služby může veřejný zadavatel požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění.

25. Ze srovnání těchto zákonných úprav vyplývá, že zákon při stanovení časového období, za které dodavatel prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů, vycházel z charakteru jednotlivých druhů veřejných zakázek. Je zřejmé, že výrobní proces dodávek, služeb je zpravidla kratší než v případě stavebních prací, a proto stanovení delšího časového úseku, za který dodavatel prokazuje, že byl schopen provádět stavební zakázku obdobnou předmětné veřejné zakázce, má svoje opodstatnění.

26. Tento svůj závěr opírá Úřad rovněž o ustanovení čl. 48 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávaní veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, která byla vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie L134/114 ze dne 30. 4. 2004 (dále jen „směrnice“). Podle čl. 48 směrnice mohou být doklady o technické způsobilosti hospodářského subjektu poskytnuty jedním nebo několika následujícími prostředky podle povahy, množství nebo důležitosti a použití stavebních prací, dodávek nebo služeb, a to mimo jiné, seznamem stavebních prací provedených za posledních pět let společně s osvědčeními o uspokojivém provedení nejvýznamnějších prací, a v případě dodávek a služeb seznamem hlavních uskutečněných dodávek nebo hlavních služeb poskytnutých v posledních třech letech s částkami, daty a názvy / jmény dotčených veřejných či soukromých příjemců. Z uvedeného vyplývá, že období, za které se prokazuje podle zákona technická a odborná způsobilost dodavatele u jednotlivých druhů veřejných zakázek bylo převzato z citované směrnice i do české právní úpravy.

27. Na základě uvedených skutečností Úřad uvádí, že při posuzování technických kvalifikačních předpokladů je nutné zvažovat nejen nastavení technických parametrů zadavatelem, ale v případě, kdy zákon stanoví i určité časové parametry, je nutné, aby rozhodující subjekt zvažoval i přípustnost změny zákonem stanovených lhůt. Ustanovení § 56 odst. 1 zákona stanoví, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech. Z dikce zákona vyplývá, že zadavatel může zvolit určitý způsob prokázání technických kvalifikačních předpokladů, nesmí tak však učinit přísněji než zákon. Změnu uvedené lhůty je možné připustit pouze tehdy, jestliže je to výhodnější pro uchazeče, což však není šetřený případ, neboť zadavatel svým postupem omezil počet potenciálně kvalifikovaných dodavatelů. Výše uvedený výklad je v souladu i se zásadou zákazu diskriminace, zakotvenou v ustanovení § 6 zákona, která jako jedna ze základních zásad se uplatňuje při interpretaci všech ustanovení zákona.

28. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 1 písm. a) v návaznosti na § 6 zákona, když požadoval předložit seznam minimálně pěti odběratelů, kam uchazeči uskutečnili dodávky šicích materiálů v průběhu posledních 12 měsíců v minimálním objemu 1 000 000 Kč, čímž zkrátil období, za které jsou uchazeči povinni doložit seznam významných dodávek, ze 3 na 1 rok. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým postupem omezil počet v úvahu přicházejících uchazečů, kteří splňují požadavky zadavatele v dalších 2 letech, mohlo toto porušení zákona podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Hodnocení nabídek

29. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona o veřejných zakázkách dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

30. Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

31. Podle § 78 odst. 5 zákona je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

32. Podle § 78 odst. 6 zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

33. Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

34. Podle § 80 odst. 1 zákona hodnotící komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, ve které mimo jiné uvede popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, dále výsledek hodnocení nabídek a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií.

Vymezení způsobu hodnocení nabídek

35. Zadavatel v bodu IV.2.1, „Kritéria pro zadání zakázky“, oznámení o zakázce a v bodu 7, „Způsob hodnocení nabídek“, zadávací dokumentace vymezil dílčí kritéria hodnocení a jejich váhy takto:

1. Cena 60%

2. Kvalita 30%

3. Servis 10%

Zadavatel dále v bodu 7 zadávací dokumentace uvedl ke způsobu hodnocení nabídek následující.

36. V dílčím kritériu č. 1 „Cena“ bude výše nabídkové ceny za celkový očekávaný objem dodávek hodnocena tak, že nabídce s nejnižší nabídkovou cenou bude přiřazeno bodové hodnocení dle vzorce: nejnižší hodnocená nabídková cena / nabídnutá cena x 100. Výsledek bude vynásoben vahou kritéria 60.

37. V rámci dílčího kritéria č. 2 „Kvalita“ bude hodnoceno:

- balení (praktičnost, zajištění jehly),

- uzlení (spolehlivost, manipulace, pevnost),

- vlákno (pevnost, tvarová paměť),

- a jehla (atraumatický návlek, pevnost, průnik tkání, stabilita v jehelnici).

Jednotlivým vlastnostem materiálu a balení budou na základě testování vzorků na zdravotnickém pracovišti přiřazeny body následovně: 1 = podprůměr - vlastnosti jsou silně za očekáváním, 2 = mírně pod průměr - vlastnosti jsou mírně pod průměrem očekávání, 3 = průměr, 4 = dobrý – mírně nad průměr, 5 = vynikající – vyniká nad průměr. Výsledná celková bodová hodnota za všechny testované vzorky bude vynásobena vahou kritéria 30.

38. V rámci dílčího kritéria č. 3 „Servis“ bude předmětem hodnocení:

- způsob proškolení zaměstnanců zadavatele,

- způsob zajištění optimálního používání zboží,

- způsob zajištění efektivního používání zboží,

- logistické zajištění,

- systém řešení reklamací,

- průběžné certifikované školení instrumentářek

- a jiné odborné semináře a kurzy.

V jednotlivých podkritériích budou nabídkám přiřazeny body následovně: 1 = podprůměr - silně za očekáváním, 2 = mírně pod průměrem očekávání, 3 = průměr, 4 = dobrý – mírně nad očekávání, 5 = vynikající – vysoce překračuje očekávání. Výsledná celková bodová hodnota bude vynásobena vahou kritéria 10.

39. V závěru bodu 7 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek na základě součtu výsledných hodnot tak, že jako nejvhodnější bude vybrána nabídka, která získala nejvyšší počet bodů.

40. Zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil jaké aspekty či vlastnosti nabízeného plnění hodlá hodnotit a rovněž uvedl počty bodů, které se v závislosti na míře naplnění požadavků zadavatele budou jednotlivým nabídkám přidělovat. Zadavatel dále uvedl, že výsledná celková hodnota bude vynásobena vahou příslušného kritéria. Zadavatel však do způsobu hodnocení nezahrnul přepočet získaných bodů, který by zajistil, aby výsledné hodnocení odpovídalo vahám dílčích hodnotících kritérií, což se projevilo až při samotném hodnocení nabídek. V rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Kvalita“ hodnotilo 6 členů hodnotící komise 1 až 5 body 11 vlastností u 8 předložených vzorků šicích materiálů, v tomto kritériu tedy mohla jednotlivá nabídka získat maximálně 2 640 bodů. U kritéria č. 3 „Servis“ hodnotilo 6 členů hodnotící komise 1 až 5 body 7 aspektů každé nabídky, v tomto kritériu tedy mohla jednotlivá nabídka získat maximálně 210 bodů. Tyto hodnoty jsou diametrálně odlišné od možné maximální bodové hodnoty v kritériu č. 1 „Cena“ kde mohla nejlépe hodnocená nabídka získat maximálně 100 bodů. Celkové bodové hodnoty ani po vynásobení vahami jednotlivých kritérií neodpovídají vzájemnému poměru vyjádřenému právě vahami dílčích hodnotících kritérií. Zadavatel měl tedy do způsobu hodnocení nabídek uvést, že nabídce, která získá v dílčím hodnotícím kritériu č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ nejvyšší celkový počet bodů, bude přiděleno bodové hodnocení 100 bodů a další nabídky obdrží počet bodů vypočtený poměrně k nejlépe hodnocené nabídce v daném kritériu.

41. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu přidělení veřejné zakázky, proto je na stanovení hodnotících kritérií a jejich vah kladen značný význam. Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky, jak tomu je v šetřeném případě, měl by především dbát na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek. Zadavatel je tedy povinen stanovit dílčí kritéria hodnocení a vymezit jejich způsob hodnocení v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby uchazeči, kteří se rozhodnou pro účast v soutěži o veřejnou zakázku, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení dostatečnou představu. Zadavatel v šetřeném případě sice vymezil dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy v souladu se zákonem, avšak stanovil způsob hodnocení nabídek tak, že neodpovídal vahám jednotlivých dílčích kritérií, když výsledné kritérium č. 2 „Kvalita“ má váhu 30 %, a přitom je způsob jeho hodnocení konstruován tak, že po provedení hodnocení má větší vliv na celkový výsledek než kritérium č. 1 „Cena“ s vahou 60 %. Stanovený způsob hodnocení v dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ je netransparentní, neboť nevyjadřuje váhy stanovené zadavatelem pro tato dílčí kritéria a uchazeči o veřejnou zakázku si nemohli předem vytvořit o způsobu hodnocení dostatečnou představu.

Hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií

42. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 6. 2009 zadavatel k průběhu hodnocení nabídek nejprve obecně popsal způsob hodnocení nabídek tak, jak byl uveden v zadávací dokumentaci (viz body 35 až 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel dále uvedl, že na základě hodnocení nabídek vybrala hodnotící komise jako nejvhodnější nabídku vybraného uchazeče (dále také jako „B. Braun Medical“) s nabídkovou cenou 30 650 836 Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Dále byly uvedeny v sestupném pořadí podle výhodnosti ostatní hodnocené nabídky, jako druhá v pořadí nabídka uchazeče Johnson & Johnson, s. r. o., IČ 41193075, se sídlem Karla Engliše 3201/6, 150 00 Praha 5, (dále jen „Johnson & Johnson“) s nabídkovou cenou 34 301 713 Kč včetně DPH a jako třetí v pořadí nabídka uchazeče CHIRMAX, s.r.o., IČ 61457434, se sídlem Komořanská 955, 140 00 Praha 4, (dále jen „CHIRMAX“) s nabídkovou cenou 28 286 677,2 Kč včetně DPH. Přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byly mimo jiné dílčí protokoly o hodnocení nabídek a výsledný protokol o hodnocení nabídek.

43. Z výsledného protokolu o hodnocení nabídek vyplývá, že v dílčím kritériu č. 1 „Cena“ s váhou 60 % bylo nabídkám přiděleno výsledné hodnocení v rozmezí od 55 do 60 bodů.

Uchazeč	Celkem Kč	Celkem bodů	Výsledné hodnocení
B. Braun Medical	28 121 070	92	55
Johnson & Johnson	31 469 461	82	49
CHIRMAX	25 951 080	100	60

44. V rámci dílčího kritéria č. 2 „Kvalita“ s váhou 30 % bylo 6 členy hodnotící komise hodnoceno celkem 8 vzorků každé nabídky, kterým byly přidělovány body od 1 do 5 v 11 podkritériích. Výsledné hodnocení v kritériu č. 2 bylo přiděleno v rozmezí od 108 do 124 bodů.

Uchazeč	Celkem bodů	Výsledné hodnocení
B. Braun Medical	2 474	124
Johnson & Johnson	2 444	122
CHIRMAX	2 168	108

45. V dílčím kritériu č. 3 „Servis“ s váhou 10 % byla každá nabídka hodnocena v 7 podkritériích 1 až 5 body. Výsledné hodnocení v kritériu č. 3 bylo přiděleno v rozmezí od 2 do 3 bodů.

Uchazeč	Celkem bodů	Výsledné hodnocení
B. Braun Medical	191	3
Johnson & Johnson	173	3
CHIRMAX	113	2

46. Z uvedeného přehledu hodnocení vyplývá, že v souladu se způsobem hodnocení uvedeným v zadávací dokumentaci a tudíž transparentně bylo hodnoceno pouze kritérium č. 1 „Cena“, kde výsledné hodnocení odpovídá předem stanovenému vzorci i váze uvedeného kritéria. U dalších dvou kritérií „Kvalita“ a „Servis“ však není zřejmé, jakým způsobem zadavatel dospěl k výslednému hodnocení, neboť výsledné hodnoty neodpovídají způsobu hodnocení uvedenému v zadávací dokumentaci. Výsledné hodnoty navíc neodpovídají ani vahám stanoveným pro tato kritéria, když kritérium č. 2 „Kvalita“ má váhu 30 %, a přitom mu bylo přiděleno až dvakrát více bodů než kritériu č. 1 „Cena“ s vahou 60 %. Naproti tomu hodnocení dílčího kritéria č. 3 „Servis“ dosahuje v porovnání s ostatními dílčími kritérii pouze nepatrných hodnot, přestože vzhledem k váze tohoto kritéria měly maximální hodnoty dosahovat třetiny hodnot u kritéria „Kvalita“ a šestiny hodnot u kritéria „Cena“. Hodnocení nabídek je proto netransparentní.

47. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne ze dne 14. 12. 2009 ke způsobu výpočtu výsledného hodnocení uvedl, že po sečtení veškerých výsledků v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ byly tyto body následně vyděleny počtem členů hodnotící komise (6) a poté vynásobeny vahou příslušného dílčího kritéria. Pro tento postup (dělení výsledků počtem členů hodnotící komise) se však zadavatel rozhodl až v průběhu hodnocení nabídek.

48. Úřad k postupu zadavatele uvádí, že v rámci hodnocení nabídek je zadavatel resp. hodnotící komise povinna plně respektovat způsob hodnocení nabídek stanovený zadavatelem v zadávacích podmínkách, tzn. že hodnotící komise musí v průběhu hodnocení hodnotit nabídky podle všech hodnotících kritérií při zohlednění procentuálních vah a v souladu se způsobem hodnocení, který stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách. Hodnotící komise musí při hodnocení nabídek postupovat takovým způsobem, aby jak dílčí hodnotící závěry, tak celkový výsledek hodnocení byly založeny na objektivních hodnotách; to vše za účelem možnosti zpětné kontroly a přezkoumatelnosti hodnocení.

49. Vzhledem k tomu, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu přidělení veřejné zakázky, je mu přikládán zásadní význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně (musí být průhledné a průkazné), aby bylo možno je přezkoumat. Zadavatel tedy musí mít před vlastním rozhodnutím o přidělení veřejné zakázky k dispozici zákonem požadované dokumenty zpracované v souladu se zákonem, neboť se jedná o listiny, které jsou primárním předpokladem pro rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky. V šetřeném případě zadavatel hodnotil dílčí hodnotící kritéria č. 2 „Kvalita a č. 3 „Servis“ v rozporu se způsobem hodnocení stanoveným v zadávací dokumentaci. Hodnocení nabídek je navíc netransparentní a tudíž nepřezkoumatelné, neboť ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek není patrné, jak zadavatel dospěl k výsledným hodnotám u dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Kvalita a č. 3 „Servis“.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

50. Součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byly mimo obecného popisu způsobu hodnocení, pořadí hodnocených nabídek, a výsledného protokolu o hodnocení nabídek (viz body 43 až 45 odůvodnění tohoto rozhodnutí), také protokoly o hodnocení dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ jednotlivými členy hodnotící komise. Členové hodnotící komise zapisovali svá bodová hodnocení (1 až 5 bodů) do tabulek, ve který byly uvedeny hodnocené vlastnosti u každého dílčího kritéria. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek však neobsahovala zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek tak není patrné, na základě jakých skutečností se hodnotitelé rozhodli pro přidělení určitého počtu bodů.

51. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávání věnovat zvýšenou pozornost popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u kritérií neměřitelných. U těchto tzv. kvalitativních kritérií musí při hodnocení tohoto kritéria komise ve zprávě slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů.

52. Pouze podrobným popisem hodnocení a odůvodněním výběru nejvýhodnější nabídky totiž dojde k naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení, a tím i vyloučení možnosti podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. Nezdůvodnění přidělení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky mohlo podstatně ovlivnit průběh hodnocení nabídek a tím i výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž vyloučit, že kdyby členové komise odůvodňovali přiřazení každé konkrétní hodnoty, mohlo i samotné hodnocení nabídek dopadnout jinak.

Závěr

53. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) v návaznosti na § 6 zákona, neboť v zadávací dokumentaci stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií v rozporu se zásadou transparentnosti, když způsob hodnocení dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ nevyjadřuje jejich váhu. Zadavatel dále nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona, neboť neprovedl hodnocení nabídek podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah. Zadavatel rovněž nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona, když neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním. Tyto postupy zadavatele přitom mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel uzavřel dne 10. 7. 2009 smlouvu s vybraným uchazečem.

K uložení sankce

54. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.

55. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 1 písm. a) v návaznosti na § 6 zákona, když požadoval předložit seznam minimálně pěti odběratelů, kam uchazeči uskutečnili dodávky šicích materiálů v průběhu posledních 12 měsíců v minimálním objemu 1 000 000 Kč, čímž zkrátil období, za které jsou uchazeči povinni doložit seznam významných dodávek, ze 3 na 1 rok. Zadavatel také nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) v návaznosti na § 6 zákona, neboť v zadávací dokumentaci stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií v rozporu se zásadou transparentnosti, když způsob hodnocení v dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ nevyjadřuje jejich váhu. Zadavatel dále nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona, neboť neprovedl hodnocení nabídek podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah. Zadavatel rovněž nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona, když neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Kvalita“ a č. 3 „Servis“ a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním. Tyto postupy zadavatele přitom mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro přidělení veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

56. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

57. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 9. 7. 2009, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 10. 7. 2009, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 1. 12. 2009. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

58. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

59. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 30 650 836 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 1 532 541 Kč.

60. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

61. Při posouzení závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu, že zadavatel svým postupem při zadávání veřejné zakázky porušil jednu ze základních zásad zadávacího řízení, zásadu transparentnosti, a to při hodnocení nabídek, které je klíčovým prvkem v procesu zadávání veřejné zakázky. Netransparentnost hodnocení nabídek mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, vymezil způsob hodnocení nabídek transparentně a nabídky poté v souladu se stanoveným způsobem hodnocení hodnotil, mohla být jako nejvhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče. Uvedený postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

62. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu skutečnost, že zadavatel v dílčím hodnotícím kritériu č. 2 „Kvalita“ hodnotil velké množství aspektů na širokém spektru vzorků šicích materiálů, a z tohoto důvodu bylo hodnocení nabídek organizačně i časově náročné, což mohlo vést k tomu, že hodnotící komise se nezabývala podrobným zdůvodňováním přiřazování konkrétních bodových hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky.

63. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Podle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z výroční zprávy za rok 2009 umístěné na internetových stránkách zadavatele (www.kzcr.eu) vyplývá, že roční výnosy zadavatele se pohybují v řádech miliard Kč, přehled hospodaření za rok 2009 obsahuje na straně výnosů částku ve výši 5 383 629 000 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

64. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu ve výši 200 000 Kč, tj. v dolní polovině zákonné sazby.

65. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouvy na realizaci veřejné zakázky byly uzavřeny a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

66. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

Mgr. Kamil Rudolecký

místopředseda

Obdrží:

1. Krajská zdravotní, a. s., Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem

2. B. Braun Medical s. r. o., V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: