číslo jednací: S363/2010/VZ-18898/2010/520/DŘí
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Trest domácího vězení − Provozování služby elektronického monitoringu odsouzených včetně dodávky centrálního uložiště a jeho rozhraní |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 118 zák. 137/2006 Sb. - zast. neshledáno porušení |
| Rok | 2010 |
| Datum nabytí právní moci | 1. 8. 2011 |
| Dokumenty |  2010_S363.pdf 324 KB |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 9. 2010 na návrh ze dne 10. 9. 2010, jehož účastníkem jsou:
· zadavatel – Česká republika, Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČ 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2, jejíž jménem jedná JUDr. Jiřím Pospíšilem, ministrem, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 24. 9. 2010 advokátní kanceláří PRK Partners s. r. o., IČ 26692392, se sídlem Jáchymova 26/2, 110 00 Praha,
· navrhovatel − DCS Systems, s. r. o., IČ 26178842, se sídlem Kotlaska 5, 180 00 Praha 8, za niž jedná Martin Těšínský, jednatel,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Trest domácího vězení − Provozování služby elektronického monitoringu odsouzených včetně dodávky centrálního uložiště a jeho rozhraní“, zadávané formou otevřeného řízení, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno 5. 3. 2010 pod evidenčním číslem 60042564 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 3. 2010 pod evidenčním číslem 2010/S 47-069238, rozhodl takto:
I.
Návrh navrhovatele – společnosti DCS Systems, s. r. o., IČ 26178842, se sídlem Kotlaska 5, 180 00 Praha 8, na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele − Česká republika, Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČ 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2 – se podle ust. § 118 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá.
II.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavatel není povinen hradit náklady řízení.
Odůvodnění
1. Česká republika, Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČ 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 00 Praha 2, jejíž jménem jedná JUDr. Jiřím Pospíšilem, ministrem, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 24. 9. 2010 advokátní kanceláří PRK Partners s. r. o., IČ 26692392, se sídlem Jáchymova 26/2, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 5. 3. 2010 pod evidenčním číslem 60042564 a v Úředním věstníku EU dne 9. 3. 2010 pod zn. 2010/S 47-069238 oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení „Trest domácího vězení – Provozování služby elektronického monitoringu odsouzených včetně dodávky centrálního úložiště a jeho rozhraní" (dále jen "veřejná zakázka").
2. Dne 4. 8. 2010 rozhodl zadavatel o zrušení předmětného zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel v odůvodnění uvádí, že "v průběhu zadávacího řízení došlo ze strany několika dodavatelů k podání námitek a následnému podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele v zadávacím řízení, na základě čehož Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zahájil řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a následně vydal předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu." Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dále uvádí, že v průběhu zadávacího řízení zjistil, že zadávací dokumentace vykazuje nedostatky, které mají podstatný negativní vliv na řádný průběh zadávacího řízení. Zadávací dokumentace podle zadavatele neobsahuje dostatečně určitý popis vymezení předmětu veřejné zakázky (požadavků na technické řešení), ani dostatečně určité vymezení preferencí zadavatele v rámci nepočitatelného hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ". Zadávací dokumentace dále neobsahuje dostatečnou specifikaci požadavků na vymezení nabídkové ceny, resp. dílčích nabídkových cen a platebního mechanismu, které by vedly k předvídatelným cenovým nabídkám, umožnily provedení řádného a transparentního hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek a odpovídaly potřebám zadavatele.
3. V důsledku výše uvedeného zadavatel konstatuje, že obdržel nabídky, které jsou vzájemně po věcné a cenové stránce neporovnatelné a podle stávajících hodnotících kritérií nelze objektivně vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Vzhledem k tomu, že na straně zadavatele v době rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dále došlo k výrazné změně v disponibilních rozpočtových prostředcích, zadavatel konstatuje, že závazky uvedené v nabídkách podaných na základě stávající dokumentace výrazně překračují finanční možnosti zadavatele pro relevantní období.
4. Zadavatel dále uvádí, že v rámci nového zadávacího řízení bude nutné provést v zadávací dokumentaci přesnější specifikaci požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky, bližší specifikaci věcných, finančních a platebních podmínek jejího plnění a bližší specifikaci preferencí zadavatele v rámci hodnotících kritérií, včetně vymezení dalších hodnotících kritérií a podrobného způsobu jejich hodnocení. Výše uvedené důvody představují podle zadavatele důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Záměrem zadavatele je vyhlásit po zrušení předmětného zadávacího řízení zadávací řízení nové, jehož podmínky budou upraveny podle výše uvedených zjištění.
5. Oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 6. 8. 2010 bylo společnosti DCS Systems, s. r. o., IČ 26178842, se sídlem Kotlaska 5, 180 00 Praha 8, za niž jedná Martin Těšínský, jednatel (dále jen "navrhovatel"), doručeno dne 13. 8. 2010. Dopisem ze dne 20. 8. 2010, který zadavatel obdržel dne 23. 8. 2010, podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel v námitkách uvádí, že nebyly naplněny podmínky použití ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona pro zrušení předmětného zadávacího řízení. Nedostatky zadávací dokumentace, na které poukazuje zadavatel ve svém rozhodnutí, nejsou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Navrhovatel dále poukazuje na neurčitost a netransparentnost odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
6. Rozhodnutím ze dne 2. 9. 2010, které bylo navrhovateli doručeno dne 6. 9. 2010, zadavatel podaným námitkám nevyhověl. Vzhledem k tomu, že zadavatel podaným námitkám nevyhověl, podal navrhovatel dopisem ze dne 10. 9. 2010 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), který byl doručen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 14. 9. 2010 a tímto dnem bylo zahájeno předmětné správní řízení. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 13. 9. 2010.
7. V návrhu se navrhovatel vyjadřuje k pochybnostem zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách ohledně aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek, neboť námitky podal pouze navrhovatel, přičemž v zadávacím řízení vystupoval jako jeden člen sdružení. Navrhovatel uvádí, že podle § 110 odst. 1 zákona může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma, zadavateli podat námitky. Na základě tohoto ustanovení se navrhovatel domnívá, že ze zákona nevyplývá, že by námitky muselo podat pouze sdružení dodavatelů jako celek. Zákon nebrání účastníkovi sdružení dodavatelů, aby sám podal námitky proti postupu zadavatele.
8. Navrhovatel dále v návrhu uvádí, že z odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nevyplývá ani jeden důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Údajné nedostatky zadávací dokumentace nejsou důvody hodné zvláštního zřetele. Pokud zadavatel dospěl po otevření obálek k názoru, že jsou neporovnatelné, mohl nesrovnalosti podle navrhovatele odstranit prostřednictvím institutu žádosti o písemné zdůvodnění nabídek. Podle navrhovatele nelze akceptovat postup, kdy zadavatel zadávací řízení zruší, aniž by využil všech zákonných možností k odstranění zjištěných nedostatků zadávacího řízení, resp. nabídek uchazečů. Zadavatel by měl na základě znalosti svých potřeb věnovat náležitou pozornost vypracování zadávací dokumentace tak, aby k uvedeným situacím nedocházelo. S ohledem na uvedení je navrhovatel přesvědčen, že v případě zrušení předmětné veřejné zakázky nebyly naplněny podmínky ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona.
9. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo nedostatečné, neurčité a účelové. Navrhovatel nepovažuje postup zadavatele, který se v rámci odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uchýlil pouze k obecným a neurčitým argumentům, za učiněný v souladu se zákonem a za transparentní, když uchazečům o veřejnou zakázku není přesně známo, co vedlo zadavatele k tomuto postupu. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel postupně důvody, které jej skutečně vedly ke zrušení zadávacího řízení, měnil a doplňoval. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je např. uvedeno, že jedním z důvodů zrušení zadávacího řízení byla skutečnost, že "došlo k výrazné změně v disponibilních rozpočtových prostředcích", nikoliv okolnost, že "řada nabídek přesáhla částku odhadnutých nákladů", jak je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Zadavatel tímto postupným doplňováním, upřesňováním a uváděním nových argumentů i po zrušení zadávacího řízení podle navrhovatele postupuje netransparentně v rozporu s § 6 zákona.
10. K argumentu zadavatele, že je třeba doplnit popis nepočitatelného hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ" o výslovné preference zadavatele, včetně způsobu jejich zohledňování v rámci hodnocení, navrhovatel uvádí, že v rámci přílohy č. 3 zadávací dokumentace jsou preference zadavatele a způsob jejich zohledňování v rámci hodnocení vymezeny jasným a podle názoru navrhovatele dostatečným způsobem. K tvrzení zadavatele, že je dále třeba doplnit specifikaci dílčích nabídkových cen, jejich maximální hranice a podmínky úhrady, navrhovatel uvádí, že specifikace nabídkových cen i podmínky úhrady jsou v rámci zadávacích podmínek (zadávací dokumentace a návrh smlouvy) taktéž dostatečně vymezeny. Navrhovateli tak není zřejmé, z jakého důvodu by nabídky uchazečů měly být neporovnatelné a z jakých skutečností zadavatel dovozuje, že uchazeči vycházeli z rozdílných skutečností a jiných základů. S ohledem na uvedené je navrhovatel nadále přesvědčen, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení postupoval v rozporu se zákonem.
11. K argumentu zadavatele, který se týká změny v disponibilních rozpočtových prostředcích, navrhovatel uvádí, že zadavatel byl při zahájení zadávacího řízení jistě vědom, že probíhá tzv. ekonomická krize v celém světě. S ohledem na skutečnost, že daná veřejná zakázka byla jako nadlimitní projednávána i Vládou ČR, která k jejímu hodnocení ustanovila meziresortní hodnotící komisi, se navrhovatel domnívá, že jak zadavatel, tak i Vláda ČR byli srozuměni s objemem zakázky v té výši, jak ji zadavatel u Ministerstva financí přihlásil.
12. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení.
13. Vyjádření zadavatele k návrhu Úřad obdržel dne 21. 9. 2010. Zadavatel v úvodu svého vyjádření uvádí, že má za to, že předmětné zadávací řízení zrušil v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona.
14. Zadavatel vyslovuje pochybnost o aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu a poukazuje na okolnost, že navrhovatel vystupoval v rámci zadávacího řízení jako účastník sdružení dodavatelů, kteří společně podali nabídku, a že jako takový nemůže v následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vystupovat samostatně. Ve smlouvě o vzájemné spolupráci uchazeči deklarovali, že žádná ze smluvních stran není oprávněna převzít jménem druhé strany nebo založit druhé smluvní straně jakýkoliv závazek či povinnost, ledaže k tomu bude předem výslovně písemně zplnomocněna touto jinou smluvní stranou. V této souvislosti zadavatel poukazuje na skutečnost, že podání námitek má mimo jiné vliv na závazek sdružení uchazečů ve vztahu k poskytnuté jistotě.
15. K důvodům pro zrušení zadávacího řízení zadavatel uvádí ve svém vyjádření následující. Zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistil několik skutečností, přičemž v každé z nich spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Jedná se o nedostatečně určitý popis vymezení předmětu veřejné zakázky (technické řešení), nedostatečně určité vymezení preferencí zadavatele v rámci nepočitatelného hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ" a nedostatečná specifikace požadavků na vymezení nabídkové ceny, resp. dílčích nabídkových cen a platebního mechanismu, které by vedly k předvídatelným cenovým nabídkám, umožnily provedení řádného a transparentního hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek.
16. K nedostatečně určitému popisu vymezení předmětu veřejné zakázky zadavatel uvádí, že z obdržených nabídek seznal, že v popisu vymezení předmětu nedostatečně určil, která technická řešení jsou pro zadavatele akceptovatelná a zejména, jaké jsou limity jejich použití a nutné související podmínky ze strany zadavatele. Ohledně určitosti popisu zadavatel zmiňuje např. otázku způsobu doložení splnění požadovaných hodnot o spolehlivosti a dostupnosti zařízení, otázku způsobu zapojení a spolupráce s Probační a mediační službou, otázku podmínek pro využití kontroly biometrickými údaji, včetně řešení právních a faktických podmínek pro sběr, uchovávání, správu biometrických údajů odsouzených, atd.
17. K hodnotícímu kritériu "Návrh řešení předmětu VZ" zadavatel uvádí, že skutečností prokazující, že zadávací dokumentace byla zatížena vadami, které neumožňovaly výběr efektivního řešení, jsou námitky a návrhy uchazečů ALFA Secure s. r. o. a ABI Special s. r. o., kteří zadavateli namítali zejména netransparentnost zadávacích podmínek, což by v konečném důsledku mohlo vést k neporovnatelnosti nabídek. Zadavatel dále uvádí, že další konkrétní vadu zadávací dokumentace shledal po provedeném předběžném šetření rovněž Úřad ve správním řízení S161,163/2010/VZ, když v rozhodnutí o předběžném opatření, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu, uvedl, že získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při stanovení profesního kvalifikačního předpokladu, resp. zda zadavatel omezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. Na základě podrobného zkoumání a vyhodnocení námitek výše uvedených uchazečů a na základě závěrů uvedených v předběžném opatření Úřadu, došel zadavatel k závěru, že je nutno doplnit vymezení možných technických řešení, které se vztahují k vymezení preferencí zadavatele a specifikace hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ". Zadavatel se domnívá, že v rámci transparentního postupu je nutné doplnit popis tohoto dílčího hodnotícího kritéria o vymezení dalších aspektů a subkritérií s uvedením výslovných preferencí zadavatele včetně způsobu jejich zohledňování v rámci hodnocení, které by byly jednoznačným a transparentním vodítkem pro dodavatele při přípravě nabídek.
18. K nedostatečně specifikovaným požadavkům na nabídkovou cenu zadavatel uvádí, že z podaných nabídek zjistil, že je nutné doplnit specifikaci dílčích nabídkových cen, jejich maximální hranice a podmínky jejich úhrady za účelem obdržení skutečně porovnatelných a pro zadavatele akceptovatelných nabídek. Z nabídek je totiž zřejmé, že uchazeči při zpracování dílčích nabídkových cen vycházeli z rozdílných skutečností a jiných základů. To vedlo k neúměrnému a z pohledu zadavatele neodůvodnitelnému rozdílu mezi jednotlivými nabídkami, zejména co se týče dílčí nabídkové ceny za aktivaci systému (jejíž výše nebyla v zadávací dokumentaci omezena maximální hranicí a do celkového hodnocení se promítla pouze vahou 4,2 %) ve srovnání s dílčími cenami za vlastní provoz systému.
19. Zadavatel se následně vyjadřuje k nedostatku finančních prostředků, který byl uveden jako jeden z důvodů pro zrušení zadávacího řízení. Mezi skutečnosti, které jsou podle rozhodovací praxe Úřadu důvodem pro zrušení veřejné zakázky podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona lze obecně řadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky, který nastal mimořádně, nepředvídatelně a v průběhu zadávacího řízení. Důvodem hodným zvláštního zřetele může být rovněž skutečnost, že zadavateli nejsou přiděleny peněžní prostředky.
20. V průběhu zadávacího řízení, po jmenování nové Vlády ČR, došlo k přijetí usnesení Vlády ČR č. 552 ze dne 28. 7. 2010. Na základě tohoto usnesení byla zadavateli uložena povinnost vázat výdaje ve státním rozpočtu na rok 2010 ve výši 501 489 000 Kč a snížit nárok z nespotřebovaných výdajů z 229 497 000 Kč na 114 749 000 Kč, dále došlo ke snížení výhledu rozpočtových prostředků na následující období. Zadavatel byl tedy nucen hledat úspory i v zastavení probíhajících zadávacích řízení. Jedná se podle zadavatele o skutečnost, kterou nemohl předvídat, nezpůsobil ji a nebylo možno ji napravit jiným způsobem.
21. Zadavatel má s ohledem na uvedené za to, že podmínky pro zrušení zadávacího řízení byly beze zbytku naplněny. V dané situaci totiž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neboť je nutná změna zadávací dokumentace.
22. Jak zadavatel uvedl již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, počítá s možností, že vyhlásí nové zadávací řízení, které bude v podstatné většině vycházet ze zadání původního zadávacího řízení. Navrhovatel tedy nepřichází o možnost ucházet se dál o plnění předmětu veřejné zakázky.
23. Zadavatel dále ve svém vyjádření upozorňuje na skutečnost, že k návrhu, který mu byl doručen, nebyl přiložen doklad o složení kauce a doklad o opětovném složení jistoty.
24. Na závěr vyjádření zadavatel shrnuje, že za stávající situace je jediným možným způsobem, jak zajistit řádné zadání veřejné zakázky, upravit parametry zadávacího řízení a eliminovat procesní vady. Pokud by mělo být ve zrušeném zadávacím řízení pokračováno, takový postup by vedl k výběru ekonomicky nevýhodné nabídky, kterou zadavatel není schopen objektivně finančně pokrýt. Na základě výše uvedeného se zadavatel domnívá, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno v souladu se zákonem a navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.
25. K vyjádření zadavatele byla přiložena fotokopie usnesení Vlády ČR č. 552 z 28. 7. 2010 k návrhu opatření k zabezpečení podílu deficitu veřejných rozpočtů na HDP ve výši 5,3 % v roce 2010.
26. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
o zadavatel,
o navrhovatel.
27. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č.j. ÚOHS-S363/2010/VZ-14203/2010/520/DŘí ze dne 29. 9. 2010. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S363/2010/VZ-14201/2010/520/DŘí ze dne 29. 9. 2010 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
28. Dne 12. 10. 2010 Úřad obdržel faxem od zadavatele (potvrzeno písemným doručením dne 15. 10. 2010) doplnění vyjádření.
29. Zadavatel ve vyjádření uvádí, že podle ustálené praxe Úřadu patří mezi důvody pro zrušení veřejné zakázky ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona rovněž případy mimořádného a tudíž nepředvídatelného nedostatku finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky. Jak již zadavatel tvrdil ve svém původním vyjádření, v průběhu zadávacího řízení, po jmenování nové vlády, byla zadavateli usnesením Vlády ČR č. 552 ze dne 28. 7. 2010 uložena povinnost vázat výdaje ve státním rozpočtu ČR na rok 2010 ve výši 501 489 000 Kč a snížit nárok z nespotřebovaných výdajů z částky 229 497 000 Kč na částku 114 749 000 Kč. Celkem oproti původně schválenému rozpočtu kapitoly zadavatele, rovněž s přihlédnutím k usnesení Vlády ČR č. 54 ze dne 18. 1. 2010, které váže zadavatele ve výdajích v částce 407 026 000 Kč, došlo ke snížení rozpočtových prostředků zadavatele v roce 2010 na základě vázání prostředků o částku 908 515 000 Kč a se započtením nároků z nespotřebovaných výdajů pak o částku 1 023 264 000 Kč.
30. Dále zadavatel uvádí, že při vyhlášení veřejné zakázky na počátku března 2010 vycházel, co se týče návrhu státního rozpočtu na rok 2011 a střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2012 a 2013, z podkladů předložených Ministerstvem financí ohledně zpracování a předložení podkladů pro přípravu návrhu státního rozpočtu na rok 2011 a střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2012 a 2013 ze dne 15. 2. 2010. V únoru 2010 byla pro rok 2011 navržena částka výdajů ve výši 20 373 555 000 Kč, z čehož by mandatorní výdaje činily cca 14 974 562 000 Kč a nemandatorní výdaje cca 5 398 993 000 Kč. V srpnu 2010 došlo na základě úsporných opatření Vlády ČR k dalšímu snížení celkových výdajů kapitoly zadavatele v rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2011 na částku ve výši 18 536 270 000 Kč, z čehož nemandatorní výdaje představovaly 4 299 403 000 Kč a mandatorní výdaje pak 14 236 867 000 Kč.
31. Jak zadavatel dále uvádí, z analýzy a porovnání nabídkových cen vyplynulo, že by zadavatel byl nucen v průběhu prvního roku od podepsání smlouvy, tj. v průběhu roku 2011, vynaložit peněžní prostředky ve výši až cca 1 500 000 000 Kč včetně DPH. Zadavatel by tak vynaložil na realizaci veřejné zakázky téměř jednu třetinu veškerých nemandatorních výdajů z návrhu rozpočtu na rok 2011, z nichž je třeba mimo jiné financovat též běžný provoz všech složek zadavatele. Zadavatel tak v důsledku razantního snížení výdajů v roce 2010 a z důvodů snížení střednědobých výdajových rámců nezahájil dlouhodobě plánované investiční akce. V důsledku vázání prostředků v rozpočtu zadavatele v roce 2010 byly a jsou zbylé peněžní prostředky vynakládány na běžné mandatorní výdaje, zejména na mzdy. Naprostá většina úsporných opatření, která byl zadavatel nucen učinit, pak šla na vrub výdajů nemandatorních, tj. ostatních věcných výdajů a programového financování.
32. Vyjma nedostatku finančních prostředků na realizaci veřejné zakázky je podle zadavatele z porovnání nabídkových cen zcela zřejmě patrné, že nabídkové ceny jsou neporovnatelné, když uchazeči při zpracování nabídek vycházeli zřejmě z rozdílných skutečností a jiných základů. Rozdíly mezi jednotlivými nabídkami jsou výrazné, zejména pokud jde o tzv. aktivační poplatek, kde rozdíly činí více než 1 000 000 000 Kč. Zadavatel se domnívá, že výdaje, k jejichž vynaložení by byl povinen na základě zrušeného zadávacího řízení, jsou v rozporu se závazkem efektivní správy státních prostředků a naprosto neodpovídají rozpočtovým možnostem zadavatele.
33. Jak zadavatel uvedl již ve svém předchozím vyjádření, je jeho záměrem vypsat nové zadávací řízení, které bude odpovídat jeho aktuálním finančním možnostem. Zadávací dokumentace připravovaného zadávacího řízení by měla být zpracována tak, že nabídková cena bude určena jako náklad na monitorování jednoho odsouzeného za jeden kalendářní den. Celkové náklady zadavatele na realizaci veřejné zakázky pak budou na počátku výrazně nižší, když zejména odpadne povinnost hradit tzv. aktivační poplatek. Výdaje naopak porostou s počtem odsouzených osob v domácím vězení, v důsledku čehož naopak klesnou nemandatorní výdaje vězeňské části zadavatele za pobyt vězňů.
34. K vyjádření zadavatele byla přiložena fotokopie "Zadání přípravy podkladů pro tvorbu státního rozpočtu od Ministerstva financí Ministerstvu spravedlnosti ze dne 15. 2. 2010", fotokopie "Instrukce Ministerstva financí k sestavení návrhu státního rozpočtu na rok 2011 ze dne 12. 8. 2010" a "Porovnání nákladů na elektronickou kontrolu TDV".
35. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání šetřené veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu.
Naplnění důvodů pro zrušení zadávacího řízení
36. Zadavatel může podle zákona zrušit zadávací řízení pouze tehdy, jsou-li pro to dány důvody uvedené v ustanovení § 84 zákona. V předmětné veřejné zakázce se zadavatel ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odvolával na důvody pro zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona.
37. Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
38. V odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je kromě jiného uvedeno, že zadávací dokumentace zejména neobsahuje dostatečně určité vymezení preferencí zadavatele v rámci nepočitatelného kritéria "Návrh řešení předmětu VZ".
39. Pod písmenem "K: Hodnotící kritéria a hodnocení nabídek" zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídka bude hodnocena podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky podle následujících dílčích hodnotících kritérií: Nabídková cena (váha kritéria 60 %), Návrh řešení předmětu VZ (váha kritéria 35 %), Délka záruky za centrální uložiště a rozhraní (váha kritéria 5 %).
40. V bodu 3 výše uvedeného písmena "K" zadávací dokumentace je dále uveden "bližší komentář k dílčím hodnotícím kritériím". K dílčímu hodnotícímu kritériu "Návrh řešení předmětu VZ" je uvedeno: "Dílčí kritérium "Návrh řešení předmětu VZ", které požaduje zpracování návrhu popisu řešení přípravy elektronického kontrolního systému a zpracování návrhu popisu řešení přípravy (dodávka) centrálního uložiště bude hodnoceno takto: Pro vyhodnocení tohoto dílčího kritéria zadavatel požaduje, aby uchazeč v nabídce vypracoval oba rozbory v souladu se zadáním obsaženým v příloze č. 3 k této zadávací dokumentaci, a to v rozsahu podle této přílohy."
41. Podle zadávací dokumentace budou v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria samostatně hodnoceny dílčí položky: "Návrh řešení − příprava elektronického kontrolního systému (váha 70 %)" a "Návrh řešení − příprava (dodávka) centrálního uložiště (váha 30 %)". Nejlépe budou hodnoceny nabídky obsahující nekvalitnější "Návrh řešení − příprava elektronického kontrolního systému" a "Návrh řešení − příprava (dodávka) centrálního uložiště" s nejvyšší vypovídací hodnotou (co do úrovně porozumění požadavkům zadavatele a míry jejich pokrytí v návrzích řešení) v návaznosti na požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, zejména technických podmínkách.
42. Příloha č. 3 k zadávací dokumentaci obsahuje podklady pro vypracování návrhu řešení za účelem provedení hodnocení nabídek uchazečů. Je zde uvedeno, že návrh řešení musí obsahovat dvě části: Návrh řešení − příprava elektronického kontrolního systému a Návrh řešení − příprava (dodávka) centrálního uložiště. Zadavatel v příloze č. 3 k zadávací dokumentaci následně vyjmenovává jednotlivé oblasti, které požaduje po dodavateli uvést v nabídce ve formě stručného záměru řešení dodávky služeb elektronického kontrolního systému a záměru řešení dodávky centrálního uložiště.
43. Podle přílohy č. 3 k zadávací dokumentaci bude v rámci hodnocení uvedených dílčích položek považována za nejvýhodnější ta nabídka, které bude obsahovat nejúplnější a nejkvalitnější záměr řešení. Nejlépe bude hodnocena nabídka, která vyjadřuje
o nejvyšší míru porozumění a naplnění požadavků zadavatele obsažených v zadávací dokumentaci a jejích přílohách,
o nejvyšší míru porozumění a naplnění požadavků zadavatele, které pro něj vyplývají z obecně závazných právních předpisů, zejména vztahujících se k výkonu trestu domácího vězení, kompetencí objednatele a Probační a mediační služby a k provozu technických zařízení elektronického kontrolního systému (k provozu centrálního uložiště) v podmínkách ČR,
o nejvyšší míru porozumění těm potřebám zadavatele, které z důvodů neznalosti nabízeného technického řešení nemohl formulovat, avšak které jsou nezbytné pro zajištění jeho potřeb. Zadavatel se chce ujistit, že je uchazeč schopen dovodit podmínky technické a procesní realizace elektronického kontrolního systému a že je také připraven ve své odpovědnosti v rámci budoucí smlouvy zajistit bezproblémovou přípravu elektronického kontrolního systému a provoz služby elektronického monitoringu po celou dobu trvání zakázky (bezproblémovou dodávku centrálního uložiště a zajistit související služby po celou dobu trvání zakázky),
o úplnosti, kvality a hloubky analýzy identifikovaných rizik a kvality a úplnosti návrhu řešení minimalizace identifikovaných rizik.
44. Úřad k výše uvedenému popisu způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ" uvádí následující.
45. Podle ustanovení § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
46. Ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona uvádí, že zadávací dokumentace musí obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
47. Úřad k uvedenému uvádí, že zadavatel sice v zadávací dokumentaci stanovil míru váhy dílčího hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ" a dále stanovil v příloze č. 3 k zadávací dokumentaci skutečnosti, které budou předmětem hodnocení v rámci tohoto hodnotícího kritéria (stručný záměr řešení, který obsahuje zadavatelem specifikované body), ale v zadávací dokumentaci dostatečným způsobem nestanovil, jakým způsobem bude jednotlivé nabídky v rámci tohoto kritéria hodnotit. Specifikace způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ" formulací, že "nejlépe bude hodnocena nabídka, která vyjadřuje nejvyšší míru porozumění a naplnění požadavků zadavatele…", je nedostatečná, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, jak konkrétně bude hodnotit jednotlivé po dodavatelích požadované návrhy řešení, které budou uvedeny v nabídce ve zmíněném stručném záměru řešení, resp. jaké konkrétní parametry jednotlivých bodů záměru řešení bude zadavatel považovat za nejlépe splňující jeho požadavky. Nelze totiž konstatovat v rámci popisu způsobu hodnocení, že zadavatel bude hodnotit "míru porozumění a naplnění požadavků zadavatele…", aniž by zadavatel dostatečně určitým způsobem současně nedefinoval, co je myšleno "mírou naplnění a porozumění", resp. za jakých podmínek budou jednotlivé části "Návrhu řešení" hodnoceny jako vyhovující a za jakých podmínek již nikoliv. Uchazeči tedy mohli mít ze zadávací dokumentace představu o tom, jaké jednotlivé součásti zadavatel v rámci "Návrhu řešení předmětu VZ" požaduje, ale již neměli konkrétní představu o tom, podle jakých měřítek, hodnot či parametrů bude jejich nabídka v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria hodnocena.
48. Kromě uvedeného nedostatečně vymezeného způsobu hodnocení u dílčího hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ", přičemž však zadavatel vymezil (alespoň v obecné rovině) skutečnosti, které budou předmětem tohoto hodnocení, tj. požadovaný stručný záměr řešení, v rámci citovaného dílčího hodnotícího kritéria je vymezen další způsob hodnocení, a to "míra porozumění těm potřebám zadavatele, které z důvodů neznalosti nabízeného technického řešení nemohl formulovat, avšak které jsou nezbytné pro zajištění jeho potřeb." Úřad k uvedenému uvádí, že kromě již konstatované nedostatečnosti vymezení způsobu hodnocení nabídek, v tomto případě v zadávací dokumentaci zcela absentuje vymezení "předmětu" hodnocení. Zadavatel v daném případě bude posuzovat míru porozumění potřebám, které nejsou známy ani zadavateli ani uchazečům.
49. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona tím, že v zadávací dokumentaci nevymezil způsob hodnocení nabídek v rámci hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ" a nedodržel tak při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ" zásadu transparentnosti v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nedostatečné definování způsobu hodnocení nabídek mohlo ovlivnit zpracování nabídek uchazečů a následné hodnocení nabídek uchazečů.
50. Vzhledem k tomu, že v předmětném zadávacím řízení již uplynula lhůta pro podání nabídek, nápravy nedostatečně definovaného způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria "Návrh řešení předmětu VZ" nebylo tedy možné dosáhnout změnou zadávací dokumentace. Úřad konstatuje, že výše uvedené skutečnosti jsou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval a zadavatel tedy při zrušení předmětného zadávacího řízení postupoval v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona.
51. S ohledem na výše konstatované se Úřad dále nezabýval oprávněností dalších důvodů, kterými zadavatel odůvodnil své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
Neurčitost odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení
52. Navrhovatel v návrhu dále napadal nedostatečnost, neurčitost a účelovost odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
53. Podle ustanovení § 84 odst. 8 zákona je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.
54. Obecně k uvedení důvodů zrušení zadávacího řízení Úřad uvádí, že popis důvodů zrušení zadávacího řízení se předpokládá alespoň v takovém rozsahu, aby bylo patrno, pod které zákonné ustanovení lze zrušovací důvod podřadit. Nelze po zadavateli požadovat naprosto detailní odůvodnění a případně předložení podrobných důkazů o tom, že se tvrzený důvod zakládá na pravdě.
55. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (a v jeho oznámení) uvádí, že předmětné zadávací řízení se ruší podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Dále je uvedeno, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistil, že zadávací dokumentace vykazuje nedostatky, které mají podstatný vliv na řádný průběh zadávacího řízení a dosažení sledovaného účelu zadání veřejné zakázky. Zadávací dokumentace zejména neobsahuje dostatečně určitý popis vymezení předmětu veřejné zakázky (požadavků na technické řešení), ani dostatečně určité vymezení preferencí zadavatele v rámci nepočitatelného kritéria "Návrh řešení předmětu VZ". Zároveň zadávací dokumentace neobsahuje dostatečnou specifikaci požadavků na vymezení nabídkové ceny. V důsledku výše uvedených skutečností zadavatel obdržel nabídky, které jsou vzájemně po věcné a cenové stránce neporovnatelné a podle stávajících hodnotících kritérií nelze objektivně a transparentně vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku.
56. Úřad k výše uvedenému uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně uvedl ustanovení zákona, podle kterého ke zrušení zadávacího řízení přistoupil a rovněž v obecné rovině uvedl důvody, které považoval za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Vzhledem k uvedenému je tedy rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 4. 8. 2010 a oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 6. 8. 2010 z hlediska odůvodnění dostačující, určité a tedy učiněné v souladu s § 84 odst. 8 zákona.
Navrhovatel jako osoba oprávněná k podání návrhu
57. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 20. 9. 2010 zpochybňuje aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. K tomu Úřad uvádí následující.
58. Podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.
59. Ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) zákona uvádí, že pro účely tohoto zákona se rozumí dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel.
60. Podle § 110 odst. 7 zákona je podání námitek řádně a včas podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci.
61.
Jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku
navrhovatel (společnost DCS Systems, s. r. o.) má jako předmět podnikání
uvedeny následující činnosti: poskytování technických služeb k ochraně
majetku a osob, zřizování, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení
připojených k jednotné telekomunikační síti, koupě zboží za účelem jeho dalšího
prodeje a prodej, poradenská činnost v oblasti elektrotechniky, zprostředkovatelská
činnost v oblasti obchodu, pronájem strojů a zařízení, výroba, instalace,
opravy elektrických strojů a přístrojů.
62. Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že navrhovatel naplňuje definici dodavatele podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona.
63. K zadavatelem namítané skutečnosti, že nabídku podal navrhovatel ve sdružení se společností Telefónica O2 Czech republic, a. s., a námitky a návrh jsou podány výlučně navrhovatelem, Úřad uvádí, že s ohledem na ustanovení § 110 odst. 1 zákona je navrhovatel dodavatelem a tedy sám o sobě (bez nutnosti spoluúčasti druhého člena sdružení) osobou oprávněnou k podání námitek a návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.
64. K zadavatelem namítané skutečnosti, že součástí návrhu, který byl zadavateli v souladu s § 114 odst. 4 zákona navrhovatelem zaslán, nebyl doklad o složení kauce a doklad o opětovném složení jistoty, Úřad uvádí následující.
65. Podle ustanovení § 114 odst. 3 zákona je součástí návrhu doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
66. Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele byl Úřadu doručen dne 14. 9. 2010. Téhož dne uhradil navrhovatel na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč. I přesto, že součástí návrhu nebyl doklad o složení kauce, skutečnost, že k uhrazení kauce v zákonné výši ze strany navrhovatele došlo, vyplývá z výpisu z účtu Úřadu. Z tohoto důvodu Úřad nepožadoval po navrhovateli odstranění nedostatku žádosti podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád").
67. K absenci dokladu o opětovném složení jistoty Úřad uvádí, že podle § 67 odst. 1 zákona zadavatel může u veřejné zakázky v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, zjednodušeného podlimitního řízení nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení poskytli jistotu. Jistotu nelze požadovat při zavedení dynamického nákupního systému. Výši jistoty stanoví zadavatel v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Jistotu poskytne uchazeč formou složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen „peněžní jistota“), nebo formou bankovní záruky nebo pojištění záruky.
68. Podle § 67 odst. 4 zákona podal-li uchazeč návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, musí opětovně složit peněžní jistotu, která byla zadavatelem uvolněna.
69. Jak je z formulace ustanovení § 67 odst. 1 zákona patrné, pojem "peněžní jistota" je v zákoně použit jako legislativní zkratka výlučně pro jistotu poskytnutou formou složení peněžní částky na účet zadavatele. Ustanovení § 67 odst. 4 zákona, na které odkazuje § 114 odst. 3 zákona, používá pojem "peněžní jistota", tj. jistota poskytnutá formou složení peněžní částky na účet zadavatele. Pokud tedy ustanovení § 114 odst. 3 požaduje předložení dokladu o opětovném složení jistoty, přičemž v textu tohoto ustanovení je výslovně odkázáno na § 67 odst. 4 zákona, jedná se o povinnost předložení tohoto dokladu pouze v případě, kdy navrhovatel poskytl jistotu ve formě složení peněžní částky na účet zadavatele.
70. Jak vyplývá z nabídky podané navrhovatelem a společností Telefónica O2 Czech republic, a. s., kterou má Úřad v rámci dokumentace o veřejné zakázce k dispozici, jistota byla složena ve formě bankovní záruky. Z tohoto důvodu Úřad konstatuje, že doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona nebyl povinnou náležitostí návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.
71. Úřad neshledal v postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení porušení zákona, a proto návrh navrhovatele zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
72. Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 119 zákona je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1 vyhlášky 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele. Jelikož Úřad správní řízení zastavil, nevznikla zadavateli povinnost hradit náklady řízení, proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě II. výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
Mgr. Kamil Rudolecký
místopředseda
Obdrží:
DCS Systems, s. r. o., Kotlaska 5, 180 00 Praha 8
advokátní kancelář PRK Partners s. r. o., Jáchymova 26/2, 110 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy