ÚOHS je aktivní, uložil nejvyšší pokuty v historii. Získat důkazy o kartelech je ale čím dál obtížnější

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v letošním roce do konce října uložil na základě prvostupňových rozhodnutí dosud nejvyšší pokuty ve své 35leté historii. Celková výše sankcí se vyšplhala na 2,316 miliardy korun. Celkem jde přitom o devět pokut v pěti případech. Většina sankcí je nepravomocných a účastníci řízení se proti nim odvolali k předsedovi ÚOHS. Pravomocné sankce jsou za 75,4 milionu korun. Vyplývá to z dat, které na dnešní Svatomartinské konferenci, zveřejnil ÚOHS.

V oblasti hospodářské soutěže ÚOHS v období leden-říjen zahájil 65 správních řízení. Většina z nich se týkala fúzí (59), 5 kartelových dohod (3 horizontální, 2vertikální) a jednoho možného zneužití dominantního postavení. ÚOHS vydal 61 rozhodnutí, z toho 6 se týkalo kartelů, 1 zneužití dominance a 54 fúzí. Vedle toho ÚOHS provedl deset neohlášených místních šetření a prověřil 21 firem. „Posledních několik měsíců zcela jistě patří k těm nejproduktivnějším v celé historii ÚOHS,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Předseda Mlsna také uvedl, že protisoutěžní jednání se profesionalizuje, například i v důsledku toho, že jejich pachatelé mají k dispozici nejnovější technologie, jež jim umožňují nezákonné jednání snáze utajit. Je tak čím dál obtížnější nalézt důkazy o kartelech a Úřad na tuto situaci reaguje návrhem na zavedení nových postupů a možností do zákona o ochraně hospodářské soutěže. Právě navrhovaná novela je hlavním tématem letošní konference.

Debata místopředsedů

Odbornou část dnešního programu konference zahájila diskuze místopředsedů českého a slovenského úřadu. Nemohla přitom začít ničím jiným než největším případem za poslední dekádu, kterým byl pro oba úřady kartel výrobců a prodejců kabelů. Český úřad za něj vyměřil zatím nepravomocnou pokutu 1,942 miliardy korun, na Slovensku, kde byl kartel prokázán u širšího spektra firem a oborové asociace, šlo o 97,434 mil. euro. 

Podle místopředsedy ÚOHS Kamila Nejezchleba na případu není zajímavá jen výše sankce, ale i samotná koncepce případu, kdy se výrobci dohodli, jak bude vypadat dopočet kovů, přičemž kov tvoří podstatnou část ceny kabelu, konkrétně 80 až 90 procent. Na Slovensku i v ČR byl případ zahájen na základě leniency programu. Nejezchleb v této souvislosti zmínil pojem Out of the Blue a také fakt, že inspekce v sídlech firem byla se slovenským úřadem koordinována. Podle Petera Demčáka šlo o náročný případ s řadou specifik. Slovenský úřad zahrnul do správního řízení 12 firem a oborovou asociaci. „Z důkazů bylo zřejmé, že asociace působila jako facilitátor,“ uvedl Demčák, podle kterého podobné případy řešily i soutěžní úřady v Německu a Itálii.

Místopředseda ÚOHS zmínil i několik dalších případů. Firmy jsou si podle něj dobře vědomy toho, co je protisoutěžní chování. „Vítěžnost místních šetření je pak nižší, než jsme byli zvyklí. Je potřeba být aktivní a na místní šetření jezdit,“ uvedl Nejezchleb. ÚOHS bude podle něj dál postupovat tak, aby všem bylo jasné, že porušovat soutěžní právo se nevyplatí.

 Slovenský úřad letos v prvním stupni uložil pokuty za 121 milionů eur, vydal 33 rozhodnutí, z nich většina se týkala fúzí, a pět kartelů. Podle Demčáka je cílem se zabývat velkými případy, které mají vliv na spotřebitele. Slovenský úřad používá i whistleblowerů, jeden z nich se nyní dočká odměny. Její maximální výše je 100 tisíc euro.

Nový soutěžní nástroj

Další blok programu se zabýval tzv. novým soutěžním nástrojem, který ÚOHS umožní zasáhnout na trzích, kde soutěž dlouhodobě nefunguje, i když nejde o klasické narušení hospodářské soutěže. Návrh legislativních změn předpokládá, že pokud bude nefunkčnost trhu Úřadem prokázána v sektorovém šetření, bude moci Úřad vydat opatření obecné povahy, které pomůže otevřít trh konkurenci – například prostřednictvím povinnosti zpřístupnit data, nastavit nediskriminační standardy nebo upravit smluvní podmínky. Jde o obdobný přístup, jaký již využívají některé členské státy EU. V extrémním případě bude ÚOHS moci svým rozhodnutím nařídit odprodej části podniku.

Panel řešil řadu specifických situací. Například otázku, co je tržní selhávání a jak souvisí se selháváním hospodářské soutěže. Ekonomický pohled nabídl Martin Kvizda z Masarykovy univerzity. Tržní selhání je podle něj fakt a je možné eliminovat následky, zatímco selhání hospodářské soutěže není principiální vlastností celého trhu. „Tento problém můžeme řešit, pokud známe řešení,“ uvedl Kvizda. Na příliš otevřené vymezení pojmu v novele upozornil z právního hlediska Jiří Kindl ze Skils, advokátní kanceláře. V průběhu diskuze pak navrhl zúžení definice a tím i okruhu případů, které by ÚOHS mohl řešit. Podle Gorana Serdareviće z Frontier Economics, konzultační společnosti, je primární motivací novely zákona vnímání reality a případy jako je například tacitní koluze. „Na trhu vzniká enforcement gap, existující nástroje nejsou dostatečné. Důležité je, aby se ÚOHS měl možnost podívat kamkoliv (odvětví), ale musí to být opodstatněné,“ uvedl Serdarević. Součástí panelu byl i soudní znalec Milan Brouček, který zmínil pro ÚOHS jako klíčové nedávné vybudování týmu hlavního ekonoma a vyhodnocování ekonomického kontextu. Zároveň ale upozornil na omezené kapacity týmu. Panel vedl hlavní ekonom ÚOHS Martin Machay.

 

Tiskové oddělení ÚOHS
26/193