číslo jednací: 14199/2022/462
spisová značka: S0026/2019/TS

Instance I.
Věc Možné porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
Účastníci
  1. HRUŠKA, spol. s r.o.
Typ správního řízení Významná tržní síla
Výrok zastaveno
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 18. 5. 2022
Dokumenty file icon 2019_S0029_1.pdf 672 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0026/2019/TS

Číslo jednací:  ÚOHS-14199/2022/462

 

Brno 2. 5. 2022

 

 

 

                                     

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, zahájeném dne 17. 1. 2019 z moci úřední podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 1 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů a § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je

 

společnost HRUŠKA, spol. s r.o., se sídlem Na Hrázi 3228/2, Ostrava – Martinov, PSČ 723 00, IČO 19014325, zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 3. 2017 Mgr. Janem Kubicou, advokátem, se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava – Poruba,  

 

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto:

 

ROZHODNUTÍ:

 

I. 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS přijímá dle § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, níže uvedené závazky navržené dle § 6 odst. 3 téhož zákona účastníkem řízení, společností HRUŠKA, spol. s r.o., se sídlem Na Hrázi 3228/2, Ostrava – Martinov, PSČ 723 00, IČO 19014325 (dále jen „účastník řízení“ nebo „společnost Hruška“), k odstranění závadného stavu, a ukládá jejich splnění:

 

1.      Účastník řízení se zavazuje, že do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí písemně informuje své dodavatele potravin, kteří se nacházejí v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení, o obsahu bodů 3, 5 a 6 výroku I. tohoto rozhodnutí. 

2.      Účastník řízení se zavazuje, že do 45 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže seznam svých dodavatelů potravin, kteří se nacházejí v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení, u kterých došlo v období od 17. 1. 2019 do dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí k odstranění ustanovení o plnohodnotném servisu (podle ustanovení o plnohodnotném servisu může účastník řízení vrátit dodavateli zboží před uplynutím záruční doby nebo snížit cenu zásob u odběratele s ohroženou záruční lhůtou, dále jen „plnohodnotný servis“) ze smluvní dokumentace uzavřené s účastníkem řízení; tento seznam bude obsahovat identifikaci dodavatele (obchodní firma nebo jméno podnikatele a jeho identifikační číslo) a datum odstranění ustanovení o plnohodnotném servisu (například datum změny smluvní dokumentace nebo zániku závazkového právního vztahu nebo datum, ke kterému již smluvní dokumentace ustanovení  o plnohodnotném servisu neobsahovala). 

3.      Účastník řízení se zavazuje zajistit ve lhůtě do 45 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí odstranění ustanovení o plnohodnotném servisu ze všech typů smluv a dohod uzavřených se svými dodavateli potravin, kteří se nacházejí v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení. 

4.      Účastník řízení se zavazuje, že ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže části platných interních předpisů nebo jiných administrativních opatření, ze kterých  bude zřejmé, že zavedl do své obchodní praxe a obchodní praxe osob ovládaných podle § 74 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, zásady a kontrolní mechanismy, jejichž pomocí se během procesu uzavírání smluv s dodavateli potravin a při dodávkách potravin zabrání porušování zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů. 

5.      Účastník řízení se zavazuje, že se ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zdrží jednání spočívajícího ve sjednávání nebo uplatňování (například účtování plateb) plnohodnotného servisu se svými dodavateli potravin, kteří jsou v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení. 

6.      Účastník řízení se zavazuje zajistit, že ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí se osoby, které ovládá podle § 74 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, zdrží jednání spočívajícího ve sjednávání nebo uplatňování (například účtování plateb) plnohodnotného servisu se svými dodavateli potravin, kteří jsou v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení. 

7.      Účastník řízení se zavazuje, že ve lhůtě do 8 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vrátí každému ze 71 níže uvedených dodavatelů potravin převodem na jeho bankovní účet částku plnohodnotného servisu včetně DPH, kterou od něj obdržel v období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2018; v textové části příkazu k úhradě bude jako důvod platby uvedeno „vrácení platby za plnohodnotný servis“. V tabulce, která je součástí této části výroku, jsou uvedeni dodavatelé, kterým budou vráceny částky plnohodnotného servisu (obchodní firma nebo jméno podnikatele a jeho identifikační číslo), jejich bankovní účty a souhrnné částky plnohodnotného servisu, které jim na tyto bankovní účty budou účastníkem řízení poukázány. 

 


Poř. č.


Název dodavatele:


IČO dodavatele:

Částka plnohodnotného servisu v Kč
bez DPH určená k vrácení dodavateli:

Částka plnohodnotného servisu v Kč včetně DPH určená k vrácení dodavateli:

Číslo bankovního účtu dodavatele, na který bude poukázána vratka plateb plnohodnotného servisu:

číslo účtu dodavatele

kód banky

1.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

2.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

3.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

4.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

5.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

6.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

7.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

8.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

9.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

10.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

11.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

12.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

13.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

14.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

15.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

16.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

17.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

18.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

19.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

20.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

21.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

22.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

23.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

24.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

25.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

26.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

27.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

28.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

29.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

30.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

31.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

32.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

33.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

34.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

35.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

36.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

37.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

38.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

39.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

40.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

41.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

42.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

43.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

44.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

45.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

46.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

47.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

48.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

49.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

50.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

51.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

52.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

53.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

54.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

55.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

56.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

57.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

58.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

59.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

60.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

61.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

62.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

63.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

64.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

65.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

66.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

67.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

68.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

69.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

70.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

71.

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

 

 

II.

Účastníku řízení se podle § 6 odst. 2, věta druhá, zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, k zajištění kontroly splnění závazků uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá povinnost předložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:

 

1.      do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vzorový (standardizovaný) text, kterým písemně informoval dodavatele potravin podle výroku I. bod 1 tohoto rozhodnutí a potvrzení nebo jiný dokument, ze kterého bude vyplývat, že tato informace byla odeslána dodavatelům potravin účastníka řízení uvedeným ve výroku I. bod 1 tohoto rozhodnutí,   

2.      do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí kopie výpisů z bankovního účtu účastníka řízení, ze kterých bude patrné, že byl splněn závazek účastníka řízení vrátit částky plnohodnotného servisu dle výroku I. bod 7 tohoto rozhodnutí.   

 

III.

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, vedené s účastníkem řízení ve věci možného porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, se podle § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje. 

 

 

ODŮVODNĚNÍ:

 

I.               Zahájení a dosavadní průběh správního řízení 

1.             Na základě informací a podkladů získaných v rámci šetření podnětů sp. zn. ÚOHS-P0586/2017/TS, ÚOHS-P0215/2017/TS, ÚOHS-P0602/2017/TS, ÚOHS-P0260/2018/TS a ÚOHS-P0076/2018/TS týkajících se společnosti Hruška dospěl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) k tomu, že je dáno důvodné podezření pro porušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle  při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o významné tržní síle“) ze strany účastníka řízení, a proto s účastníkem řízení zahájil z moci úřední řízení o přestupku vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS (dále též „správní řízení“). Správní řízení bylo zahájeno dne 17. 1. 2019, kdy bylo účastníkovi řízení doručeno oznámení o zahájení řízení o přestupku. Informace a podklady získané v rámci šetření podnětu se po zahájení správního řízení staly součástí spisu řízení o přestupku.[1] 

2.             Předmět řízení dle oznámení o zahájení řízení o přestupku[2] sestával ze čtyř možných porušení zákona označených číslicemi 1 až 4, a to: 

1) jednání spočívající v tom, že společnost Hruška sjednávala s některými dodavateli potravin peněžní plnění přesahující zákonný limit 3 %, čímž se mohla dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle a/nebo přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 1 téhož zákona zneužije svoji významnou tržní sílu (dále též „skutek I“).

2) jednání spočívající v tom, že společnost Hruška sjednala nejméně v jednom případě peněžité plnění za možnost dodávat zboží, čímž se mohla dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 4 odst. 1, 2 písm. e) zákona o významné tržní síle (dále též „skutek II“). 

3) jednání spočívající v tom, že společnost Hruška sjednávala a/nebo uplatňovala ve smlouvách s některými dodavateli potravin tzv. plnohodnotný servis spočívající ve snížení zásob u odběratele s následným vystavením opravného daňového dokladu v případě neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty, a to nejméně u tří dodavatelů. Uvedeným jednáním se účastník řízení mohl dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy (dále též „skutek III“). 

4) jednání spočívající v tom, že společnost Hruška sjednávala s některými dodavateli potravin rozdílná ustanovení o smluvní pokutě, ačkoliv se jednalo o srovnatelné plnění, čímž se mohla dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. i) zákona o významné tržní síle (dále též „skutek IV“). 

3.             Správní řízení týkající se skutku I., II. a IV. bylo rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-28461/2020/460/ISt[3], ze dne 11. 9. 2020, pravomocně zastaveno (viz dále v textu). Toto rozhodnutí, kterým Úřad přijímá závazky navržené účastníkem řízení, se tak týká pouze skutku III., kterým se účastníku řízení vytýká jednání spočívající ve sjednávání a uplatňování tzv. plnohodnotného servisu (dále v textu tohoto rozhodnutí označované zkráceně také jako „vytýkané jednání“, „plnohodnotný servis“ nebo „protiprávní jednání“).  

4.             V rámci správního řízení Úřad na základě žádostí o podklady a informace doplnil další listinný materiál pro dokazování. Úřad uskutečnil dvě místní šetření u dodavatelů účastníka řízení, a to u společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …][4] a u společnosti[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].[5] 

5.             Na základě obdržených podkladů a jejich vyhodnocení a po provedených místních šetření se Úřad zaměřil především na dvě vytýkaná jednání, a to na překračování 3% limitu z ročních tržeb při sjednávání peněžních plnění s dodavateli (skutek I.) a na sjednávání a uplatňování práva na vrácení potravin dodavatelům, které je stanoveno ve smluvním ujednání o plnohodnotném servisu spočívajícím ve snížení zásob u odběratele s následným vystavením opravného daňového dokladu v případě neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty, kdy dle zjištění Úřadu v praxi posuzovaných případů nedochází k faktickému vracení zboží, nýbrž k tzv. přecenění (skutek III.). Zbývající dvě vytýkaná jednání (skutek II. a skutek IV.) po vyhodnocení provedených důkazů nepovažoval Úřad za dostatečně společensky škodlivé, aby se jimi dále podrobněji zabýval. 

6.             Dne 1. 2. 2019 obdržel Úřad od účastníka řízení vyjádření[6] k oznámení o zahájení řízení o přestupku, jehož součástí byl rovněž návrh závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle a vyjádření účastníka řízení vztahující se k závažnosti vytýkaného jednání. Účastník řízení navrhl závazky ke každému ze čtyř možných porušení. Přípisem ze dne 22. 2. 2019[7] Úřad odmítl závazky navržené účastníkem řízení. Protože způsob vypořádání navržených závazků prvostupňovým orgánem byl shledán v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0187/2020/TS, č. j. ÚOHS-10412/2021/164/Aši, ze dne 21. 4. 2021 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“ nebo „rozhodnutí II. stupně“) jako nepřezkoumatelný, zabýval se detailně v navazujícím řízení, po vrácení věci na první stupeň, orgán první stolice účastníkem řízení navrženými závazky a jeho námitkou závažnosti vztahující se k vytýkanému jednání (viz sdělení výhrad č. 3[8] ze dne 10. 2. 2022, část VI. Materiální stránka přestupku, část VII. Účastníkem řízení navržené závazky a část VIII. Stanovení správního trestu).       

7.             Dne 21. 11. 2019 proběhlo se zástupci společnosti Hruška ústní jednání, jehož průběh byl zaznamenán v protokolu o ústním jednání.[9]Zástupcům společnosti Hruška byla dána možnost doplnit svou argumentaci, popř. návrhy na doplnění dokazování. 

8.             Dne 20. 12. 2019 bylo Úřadu doručeno doplnění tvrzení a důkazů účastníka řízení k předmětnému správnímu řízení, a to zejména ve vztahu k možnému porušení zákona o významné tržní síle vytýkanými skutky I. a III.[10] 

9.             Dne 21. 1. 2020 Úřad dále obdržel vyjádření osoby ovládané účastníkem řízení, a to Maloobchodní sítě Hruška, spol. s r.o., IČO 258 52 264, se sídlem Táboritů 1, 772 00 Olomouc, které se vztahovalo k vytýkanému skutku III., jmenovitě k promočním nákladům, které jsou fakturovány ovládanou osobou.[11] 

10.         Úřad v rámci správního řízení na základě žádostí o podklady a informace obdržel dne 2. 3. 2020 od účastníka řízení doplňující podklady pro roky 2018 a 2019[12], dále dne 24. 3. 2020 a dne 9. 4. 2020 obdržel další podklady na doplňující dotazy Úřadu[13] a doplnil další listinný materiál pro dokazování ve vztahu k možnému porušení zákona o významné tržní síle v souvislosti s vytýkanými skutky I. a III. 

11.         Po vyhodnocení nashromážděných podkladů a informací vydal Úřad dne 22. 4. 2020 sdělení výhrad, v němž účastníkovi řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise. Dále Úřad účastníka řízení informoval o výši pokuty, kterou mu hodlal ve správním řízení uložit. 

12.         Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 7. 4. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 30/16 rozhodl (dále jen „nález sp. zn. Pl. ÚS 30/16“), že ustanovení § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle se ve slovech „výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění“ ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Nález Ústavního soudu byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 27. 5. 2020. 

13.         Jelikož bylo účastníkovi řízení ve sdělení výhrad vytýkáno také jednání, u kterého měl Úřad za to, že je v rozporu s částí ustanovení zrušenou Ústavním soudem, byl Úřad povinen tuto novou právní situaci zohlednit; proto vydal dne 11. 6. 2020 (č. j. ÚOHS-15775/2020/462/GKe) sdělení výhrad č. 2, které kompletně nahradilo původní sdělení výhrad a ve kterém účastníkovi řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise. Ve sdělení výhrad č. 2 Úřad informoval účastníka řízení také o tom, že hodlá zastavit správní řízení ohledně skutků I., II. a IV. a dále, že ohledně vytýkaného skutku III. mu hodlá vedle správní sankce uložit i nápravné opatření. Úřad dále informoval účastníka řízení o výši pokuty, kterou mu hodlá ve správním řízení uložit. 

14.         Úřad dne 10. 7. 2020 obdržel od účastníka řízení vyjádření ke sdělení výhrad č. 2, a to včetně vyjádření [… OSOBNÍ ÚDAJ …] a odpovědí dodavatelů potravin, které oslovil samotný účastník řízení.[14] 

15.         Dne 15. 7. 2020 a 31. 7. 2020 obdržel Úřad na základě jeho přípisů ze dne 3. 7. 2020, č. j. ÚOHS-20398/2020/462/GKe a ze dne 23. 7. 2020, č. j. ÚOHS-22559/2020/462/GKe odpověď účastníka řízení doloženou  dokumenty - Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2019 a Rozvaha v plném rozsahu k 31. 12. 2019 společnosti HRUŠKA, spol. s r. o., PEKÁRNA HRUŠKA, spol. s r. o. a Maloobchodní síť HRUŠKA, spol. s r.o.[15] Účastník řízení k uvedeným dokumentům přiložil také tabulku s vyčíslenými údaji o nekonsolidovaných obratech roku 2019 za prodej zboží, výrobků a služeb v Kč s výpočtem odhadu za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území ČR.[16] 

16.         Dne 11. 9. 2020 vydal Úřad Rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-28461/2020/460/ISt (dále též „rozhodnutí I. stupně“ nebo „prvostupňové rozhodnutí“). Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad deklaroval, že se společnost Hruška dopustila v období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2019 trvajícího přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle (toto jednání bylo v rozhodnutí I. stupně označováno jako skutek III.). Ve výroku II. prvostupňového rozhodnutí uložil Úřad účastníku řízení za toto jednání pokutu ve výši 32.326.000 Kč a ohledně skutků I., II. a IV. (výroky IV., V. a VI. prvostupňového rozhodnutí) správní řízení zastavil. Úřad uložil účastníkovi řízení podle § 6a zákona o významné tržní síle rovněž opatření k nápravě (výrok III. prvostupňového rozhodnutí); vedle toho uložil účastníkovi řízení také povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši. 3.500 Kč (výrok VII. prvostupňového rozhodnutí). 

17.         Proti výrokům I., II., III. a VII. rozhodnutí I. stupně podal účastník řízení dne 25. 9. 2020 rozklad[17], námitky uvedené v tomto rozkladu pak podrobněji zdůvodnil v doplnění rozkladu ze dne 29. 9. 2020[18]. 

18.         Rozhodnutím předsedy Úřadu bylo podle § 90 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 152 odst. 5 správního řádu (zejména z důvodu, že nedošlo ze strany Úřadu k přetržení jednoty skutku) rozhodnutí I. stupně ve výrocích I., II., III., a VII. zrušeno a vráceno Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu dospěl zejména k následujícím závěrům: 

  • Úřad aplikoval právní předpisy ve správném znění a právní rámec správního řízení je tak zcela v pořádku. Úřad rovněž postupoval správně při zohlednění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. 4. 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (dále jen „Směrnice“), neboť eurokonformně vyložil zákon o významné tržní síle v souladu s cílem, který Směrnice sleduje.  
  • Postup, jakým Úřad vyhodnotil, zda účastník řízení disponuje významnou tržní silou, byl souladný s aplikovaným zněním zákona o významné tržní síle, rozhodnutím předsedy ve věci Globus[19] a judikaturou správních i obecných soudů. 
  • Úřad rovněž správně kvalifikoval vytýkané jednání podle § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle.
  • Úřad pochybil při stanovení délky posuzovaného trvajícího přestupku, neboť nezohlednil přetržení jednoty skutku okamžikem doručení oznámení o zahájení správního řízení, tj. dnem 17. 1. 2019. Tato nezákonnost vedla k nesprávnému posouzení právní otázky viny (délky trvání přestupku).
  • Přetržení skutku může mít vliv i na materiální stránku přestupku, resp. na jeho závažnost, proto se bude muset Úřad v navazujícím řízení zabývat opětovně otázkou materiální stránky deliktu a jeho závažností v době od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 a tato vyhodnocení závažnosti bude muset zohlednit při případném stanovení zákonné a přiměřené sankce. 
  • Výrok obsahující formulaci vytýkaného skutku je možné považovat za problematický, s ohledem na použití slova „následně“, po kterém následuje „soustavně uplatňoval“, což by prostřednictvím jazykového výkladu mohlo být chápáno tak, že soustavné uplatňování plnohodnotného servisu časově následovalo až po posuzovaném období, což jistě prvostupňový orgán v uvedeném výroku nezamýšlel, neboť k uplatňování plnohodnotného servisu docházelo prokazatelně po celé rozhodné období. Proto by měl být výrok v navazujícím správním řízení přeformulován tak, aby byl jednoznačný a jasný a aby reflektoval přetrženou jednotu skutku, případně počet zasažených dodavatelů.
  • Úřad dále pochybil ve svém postupu vztahujícím se k posuzování návrhu závazků účastníka řízení. Postup Úřadu je dle rozhodnutí předsedy Úřadu rozporný s předchozí rozhodovací praxí Úřadu, neboť se Úřad navrženými závazky de facto věcně nezabýval a o jejich podobě s účastníkem řízení nejednal. Tímto postupem, který je nepřezkoumatelný, mohlo dojít dle názoru předsedy Úřadu k porušení zásady rovnosti a zákazu diskriminace. V navazujícím řízení by proto měl Úřad po přehodnocení závažnosti reflektující dobu trvání deliktu zvážit možnost využití závazků ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle a zohlednit přitom svou předchozí rozhodovací praxi. 

19.         S ohledem na shora uvedený názor předsedy Úřadu týkající se přetržení jednoty skutku a na problematickou formulaci vytýkaného jednání Úřad přípisem sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-19594/2021/462/ENe, ze dne 17. 6. 2021,[20] zaslal účastníku řízení upřesnění předmětu řízení. V návaznosti na upřesnění předmětu řízení Úřad v rámci doplnění dokazování zaslal účastníku řízení přípisem sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-20633/2021/462/GKe, ze dne 21. 6. 2021, žádost[21] o informace a podklady, vůči kterým dodavatelům potravin byl účastníkem řízení nebo jinou s účastníkem řízení propojenou osobou, v jednotlivých časových obdobích během trvání deliktu uplatňován tzv. plnohodnotný servis (například přeceněním potravin), a to včetně údajů o souhrnných finančních částkách obsažených v daňových dokladech nebo opravných daňových dokladech, které se vztahují k praktice označované jako „přecenění zboží“. Úřad obdržel na uvedenou žádost o informace a podklady dne 7. 10. 2021 odpověď, vedenou ve správním spisu pod č. j. ÚOHS-33828/2021/400/ISt.[22] 

20.         Dne 13. 1. 2022 proběhlo se zástupci společnosti Hruška ústní jednání vztahující se k závazkům navrženým účastníkem řízení k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle, které Úřad obdržel dne 1. 2. 2019. Průběh tohoto jednání byl zaznamenán v protokolu o ústním jednání.[23]  

21.         Po vyhodnocení nashromážděných podkladů a informací vydal Úřad dne 10. 2. 2022 sdělení výhrad č. 3[24], které plně nahrazuje sdělení výhrad vydané dne 22. 4. 2020 (viz výše odst. 11 tohoto rozhodnutí) a sdělení výhrad č. 2 vydané dne 11. 6. 2020 (viz výše odst. 13 tohoto rozhodnutí). Ve sdělení výhrad č. 3 sdělil Úřad účastníkovi řízení základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise. Dále Úřad účastníka řízení informoval o výši pokuty, kterou mu hodlal ve správním řízení uložit. Ve sdělení výhrad č. 3 vytýká Úřad společnosti Hruška, že: 

„v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 ve smluvních dokumentech uzavíraných se svými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky sjednávala nebo ponechávala v platnosti ujednání o tzv. plnohodnotném servisu a nejméně u 72 z těchto dodavatelů, kteří jsou vedeni v přílohách[25] č. 1 až č. 6 tohoto sdělení výhrad č. 3, tento plnohodnotný servis také uplatňovala. Plnohodnotný servis spočíval ve snížení ceny zásob potravin u odběratele s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením daňového nebo opravného daňového dokladu v případě neprodání těchto potravin před koncem uplynutí záruční lhůty, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Tímto jednáním obviněná jako odběratel potravin s významnou tržní silou zneužila své postavení silnější strany, když obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem potravin s ohroženou záruční lhůtou přenesla na své dodavatele potravin (dále v textu sdělení výhrad č. 3 označované zkráceně také jako „vytýkané jednání“, „plnohodnotný servis“ nebo „protiprávní jednání“). Tímto vytýkaným jednáním se společnost Hruška mohla dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy.“ 

22.         Dne 1. 3. 2022 obdržel Úřad od účastníka řízení přípis obsahující vyjádření ke sdělení výhrad č. 3 spolu s popisem již přijatých opatření účastníkem řízení a s návrhem závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle.[26] Současně účastník řízení potvrdil připravenost navržené závazky dále doplnit a případně doložit dalšími podklady. Uvedený návrh mimo jiné obsahoval závazek účastníka řízení předložit Úřadu do 31. 3. 2022 doklad od všech dotčených dodavatelů o odsouhlasení výše poplatku za plnohodnotný servis, který bude účastník řízení následně vracet zpět dodavatelům. Až na jednu výjimku byly avizované doklady Úřadu v uvedené lhůtě doručeny[27] (jeden z dodavatelů poskytl společnosti Hruška potvrzení o výši poplatku dodatečně, účastník řízení ho následně doručil Úřadu dne 4. 4. 2022[28]). Výše uvedený návrh závazků obdržel Úřad v zákonné lhůtě. Po předběžném posouzení tohoto návrhu závazků dospěl Úřad k závěru, že pro kvalifikované posouzení navržených závazků je třeba, aby ze strany účastníka řízení došlo k upřesnění a doplnění některých informací souvisejících s navrženými závazky. Vzhledem k tomu byla společnost Hruška Úřadem vyzvána[29] k poskytnutí doplňujících informací, tyto účastník řízení doručil Úřadu dne 4. 4. 2022.[30] 

23.         Dne 5. 4. 2022 proběhlo ústní jednání se zástupcem společnosti Hruška, jehož předmětem bylo projednání závazků k odstranění závadného stavu. Průběh tohoto jednání byl zaznamenán v protokolu o ústním jednání.[31] Na základě ústního jednání měl účastník řízení vysvětlit Úřadu rozdíly ve výši plateb plnohodnotného servisu sdělených společností Hruška Úřadu dříve v průběhu správního řízení a částek plnohodnotného servisu určených k vrácení dodavatelům, jejichž výši uvedla společnost Hruška v přípisu doručeném Úřadu dne 4. 4. 2022, přičemž se jednalo o platby vyčíslené dotčenými dodavateli v souvislosti se započetím administrace procesu navrácení předmětných plateb (v protokolu o ústním jednání jmenovitě uvedeno 12 dodavatelů). Dále, pokud měl účastník řízení za to, že některým ze 72 dodavatelů by neměla být vrácena částka plnohodnotného servisu (v protokolu o ústním jednání jmenovitě uvedeni 2 dodavatelé), pak měl v termínu do 8. 4. 2022 písemně informovat Úřad o podrobných důvodech pro tento svůj záměr. V uvedeném termínu byly Úřadu požadované informace doručeny.[32] Úřad je ale nevyhodnotil jako dostačující, a proto si vyžádal jejich doplnění.[33] Následným přípisem účastníka řízení[34] byly pro Úřad akceptovatelným způsobem vysvětleny výše zmíněné rozdíly plateb účtovaných z titulu plnohodnotného servisu. Údaje týkající se vratky platby plnohodnotného servisu určené dodavateli společnosti […  OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] v likvidaci budou sděleny likvidátorem. Jako odůvodněnou shledal Úřad rovněž argumentaci účastníka řízení svědčící pro nevrácení platby jednomu z dodavatelů [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], který byl dle vyjádření účastníka řízení omylem zařazen do přehledu dodavatelů, vůči nimž byl plnohodnotný servis uplatňován. Tím se snížil celkový počet dodavatelů, kterým mají být vráceny částky plnohodnotného servisu ze 72 na 71. Dále v rámci doplnění dokazování došlo k ponížení celkové částky určené k vrácení dodavatelům účastníka řízení. Původní částka 19.814.103 Kč bez DPH (která je uvedena ve sdělení výhrad č. 3) se snížila na částku 19.401.422 Kč bez DPH. Důvodem pro toto snížení je upřesnění částek plnohodnotného servisu u některých dodavatelů účastníka řízení (např. [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], v podrobnostech viz správní spis č. l. 3780-3788), kdy Úřad akceptoval zdůvodnění účastníkem řízení korigovaných částek (jednalo se zpravidla o administrativní pochybení na straně účastníka řízení, ke kterému došlo dříve v průběhu správního řízení – v podrobnostech viz sdělení účastníka řízení doručené Úřadu dne 22. 4. 2022, dostupné ve správním spisu č. l. 3780-3788.           

24.         Celkové znění závazků, které Úřad obdržel od účastníka řízení dne 1. 3. 2022, bylo na základě ústního jednání s účastníkem řízení uskutečněném dne 5. 4. 2022 upřesněno a korigováno tak, aby splněním závazků došlo během krátkého časového období k odstranění závadného stavu, nedocházelo k porušování zákona o významné tržní síle do budoucna a současně byla umožněna efektivní kontrola plnění závazků ze strany Úřadu. Výsledné znění závazků je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, ve výroku II. jsou uvedeny povinnosti umožňující kontrolu splnění závazků.   

 

II. Charakteristika účastníka řízení 

25.         Společnost Hruška, spol. s r. o. byla zapsána dne 30. května 1991 do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, v oddílu C, vložka 801.Společnost Hruška má jako předmět podnikání uvedeny následující činnosti: řeznictví a uzenářství; hostinská činnost; pekařství, cukrářství; prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin; výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků stanovených Ministerstvem zdravotnictví, které mohou být prodávány prodejci stanovených zdravotnických prostředků; nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků a) třídy IIb a III, s výjimkou kondomů, b) I a IIa, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků. Jádro činnosti účastníka řízení dle poznatků Úřadu spočívá v nákupu a následném prodeji potravin (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona). Povaha činnosti účastníka řízení tedy primárně vyplývá z údajů zapsaných v obchodním rejstříku. 

26.         Jako společníci účastníka řízení jsou v obchodním rejstříku uvedeni Jarmila Plevová, bytem U Boříka 147/414, Nová Ves, 709 00 Ostrava, Jana Škrabalová, bytem Slavíkova 1760/27, Poruba, 708 00 Ostrava a Pavel Hruzík, bytem 17. listopadu 94/10, Plesná, 725 27 Ostrava. 

27.         Dle údajů v obchodním rejstříku má společnost Hruška od 18. 9. 2008 majetkovou spoluúčast v rozsahu 75 % ve společnosti Maloobchodní síť Hruška, spol. s r. o., se sídlem v Olomouci, Táboritů 1, IČO: 258 52 264, („MO Hruška“). Tato společnost vykázala ke dni 31. 12. 2020 hodnotu vlastního kapitálu ve výši 72.848.000 Kč (ke konci roku 2019 činila hodnota vlastního kapitálu 42.719.000 Kč, na konci roku 2018 to bylo 30.930.000 Kč). Od 19. 10. 2016 je společnost Hruška také 100% vlastníkem společnosti PEKÁRNA HRUŠKA, spol. s r. o., se sídlem v Ostravě Martinově, Na Hrázi 3273/4, IČO: 277 72 292, jež ke dni 31. 12. 2020 vykázala hodnotu vlastního kapitálu 720.718.000 Kč (ke konci roku 2019 činila hodnota vlastního kapitálu 650.307.000 Kč, na konci roku 2018 vykázala PEKÁRNA HRUŠKA, spol. s r.o. vlastní kapitál ve výši 563.481.000 Kč). V období od 12. 5. 2020 do 31. 12. 2020 byla společnost Hruška 100% vlastníkem společnosti NEM-PROD s.r.o., se sídlem Olomouc - Hodolany, Babíčkova 1146/8a, PSČ 77900, IČO: 293 92 373, s účinností od 1. 1. 2021 tato společnost zanikla v důsledku fúze se společností Hruška. 

28.         Úřad nemá informace o tom, že by společnost Hruška měla smluvní spoluúčast v jiných společnostech nebo že by uzavřela ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku.

 

III. Aplikace právních předpisů 

29.         Účastník řízení se podle závěrů správního řízení dopustil trvajícího přestupku spáchaného jedním skutkem v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 (dále též „posuzované období“). Správní řízení o přestupku bylo zahájeno dne 17. 1. 2019. Tyto základní časové údaje determinují, jaké znění hmotněprávních a procesně právních předpisů bude pro správní řízení relevantní.  

 

Určení normy pro hmotněprávní posouzení jednání účastníka řízení

 

30.         Zákon o odpovědnosti za přestupky, který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2017, v § 112 odst. 1 obsahuje ustanovení, podle kterého odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, přičemž podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Dále podle § 2 odst. 3 téhož zákona platí, že jestliže se zákon změní během páchání přestupku, použije se zákon, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán.[35] Deliktní jednání účastníka řízení bylo označeno jako trvající přestupek. Podle § 2 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky se v případě změny zákona během páchání u trvajícího přestupku použije zákon účinný v době, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu. U stíhaného skutku nicméně k rozhodnému datu k odstranění protiprávního stavu nedošlo. V těchto ustanoveních přestupkového zákona se promítá obecná zásada zákazu retroaktivity, resp. zpětné účinnosti zákona, která může být prolomena pouze v případě příznivosti pozdějšího zákona pro účastníka řízení. Proto se u posuzovaného jednání použije hmotněprávní úprava zákona o přestupcích a zákona o významné tržní síle, která byla účinná v době ukončení vytýkaného jednání, ledaže by pozdější úprava byla pro účastníka řízení příznivější. Vytýkané jednání bylo dle zjištění Úřadu ukončeno dne 17. 1. 2019. 

31.         Hmotněprávní úprava, podle které se posuzuje vytýkané jednání účastníka řízení, je obsažena v zákoně o významné tržní síle a v zákoně o odpovědnosti za přestupky. Vzhledem k výše uvedeným principům bylo při řešení otázek hmotného práva použito znění zákona, které bylo účinné při uvažovaném dokončení jednání, kterým byl přestupek spáchán (tj. ke dni 17. 1. 2019, jenž se časově kryje s okamžikem zahájení správního řízení), ale jen za předpokladu, že pozdější právní úprava neskýtá účastníku řízení příznivější výsledek. 

32.         K rozhodnému okamžiku, tj. ke dni 17. 1. 2019, byl zákon o významné tržní síle účinný ve znění zákona č. 50/2016 Sb., 104/2017 Sb. a 183/2017 Sb. Od té doby byl zákon o významné tržní síle s účinností k 27. 5. 2020 změněn nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/16, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 254/2020 Sb. (viz také odst. 12-13 tohoto rozhodnutí). Tento nález, který nabyl účinnosti dnem vyhlášení ve sbírce zákonů (27. 5. 2020), představuje hmotněprávní změnu, která se ale nijak příznivě nedotýká deliktního jednání účastníka řízení spočívajícího ve sjednávání a uplatňování tzv. plnohodnotného servisu (tato změna zrušila část ustanovení § 3a zákona o významné tržní síle, která se týkala výše peněžních plnění dodavatele, která nesměla překročit 3 % z ročních vzájemných tržeb dodavatele s odběratelem). Další změna zákona o významné tržní síle je upravena zákonem č. 261/2021 Sb. (účinnost od 1. 2. 2022), kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci; touto změnou došlo ke zrušení § 7a zákona o významné tržní síle, ve kterém bylo upraveno využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Nejednalo se proto o hmotněprávní ustanovení. Zákon o významné tržní síle byl s účinností od 1. 2. 2022 změněn ještě zákonem č. 417/2021 Sb., kterým byl v § 9 zakotven princip, podle kterého pokračuje-li účastník řízení v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku i po zahájení správního řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek. Podle přechodného ustanovení zákona č. 417/2021 Sb., se řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem 1. 2. 2022 dokončí podle předchozí právní úpravy. Ustanovení o přetržení skutku okamžikem sdělení výhrad se promítá do celkové doby trvání deliktu, má proto hmotněprávní povahu. V posuzovaném případě se ale nejedná o ustanovení, které by bylo pro účastníka řízení příznivější (skutek byl dle rozhodnutí II. stupně rozdělen již zahájením správního řízení, tedy ještě před vydáním sdělení výhrad a jeho doba trvání je proto kratší). S ohledem na shora uvedené je třeba při řešení hmotněprávních otázek vycházet v tomto správním řízení ze zákona o významné tržní síle ve znění novel účinných ke dni 17. 1. 2019, tj. ve znění zákona č. 50/2016 Sb., č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb. 

33.         Zákon o odpovědnosti za přestupky byl ke dni 17. 1. 2019 účinný ve znění zákona č. 173/2018 Sb. a zákona č. 285/2018 Sb. Od té doby byl zákon pozměněn prostřednictvím derogačních nálezů Ústavního soudu (nález sp. zn. Pl. ÚS 4/20, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 325/2020 Sb., účinnost od 22. 7. 2020; nález sp. zn. Pl. ÚS 15/19, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 54/2020 Sb., účinnost od 26. 2. 2020) a zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022), zákonem č. 277/2019 Sb. (účinný od 1. 1. 2023) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022). Oba uvedené derogační nálezy Ústavního soudu se týkají zrušení odst. 2, který byl obsažen v § 112 zákona o odpovědnosti za přestupky. Toto ustanovení v obecné rovině suspendovalo použitelnost lhůt pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt nebo pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo za jiný správní delikt. Zákon o významné tržní síle ale v § 9a obsahuje speciální ustanovení upravující promlčecí dobu, její stavení a přerušení (speciální jak k původnímu zákonu č. 200/1990 Sb., o přestupcích, tak vůči zákonu o odpovědnosti za přestupky), kterých se oba derogační nálezy nijak nedotkly; proto se uvedené změny v tomto správním řízení nepoužijí. Zákonem č. 261/2021 Sb. byl zrušen § 109 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve kterém bylo upraveno využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Nejednalo se proto o hmotněprávní ustanovení. Zákonem č. 277/2019 Sb. bylo do § 104 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky doplněno, že amnestie prezidenta republiky udělená ve věci přestupku nabývá účinnosti vedle dne vyhlášení ve Sbírce zákonů také dnem vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv. Toto ustanovení vzhledem ke svému obsahu nelze považovat za hmotněprávní úpravu, která by byla pro účastníka řízení v posuzované věci příznivější. Zákonem č. 417/2021 Sb. došlo ke změnám týkajícím se i hmotněprávních ustanovení, která ale nejsou pro toto správní řízení relevantní a nemohou tudíž znamenat pro účastníka řízení v projednávané věci příznivější postavení.  S ohledem na výše uvedené se k řešení otázek hmotného práva použije zákon o odpovědnosti za přestupky ve znění zákona č. 173/2018 Sb. a zákona č. 285/2018.

 

Určení normy pro procesní postup Úřadu

 

34.         Z pohledu procesně právní úpravy se v řízení o přestupku vedle zákona o odpovědnosti za přestupky a zákona o významné tržní síle použije též zákon o ochraně hospodářské soutěže a subsidiárně správní řád. 

35.         V případě předpisů procesního práva platí obecná zásada, podle které nové procesní právo (jeho změny) platí ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti s tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti, zůstávají zachovány, pokud přechodná ustanovení nestanoví něco jiného.[36] 

36.         Jak již bylo uvedeno výše, v období po zahájení správního řízení došlo ke změně zákona o významné tržní síle nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/16 (publikován ve Sbírce zákonů pod č. 254/2020 Sb., účinnost od 27. 5. 2020), který představuje hmotněprávní změnu, procesních ustanovení se nijak netýká. Další změna zákona o významné tržní síle je upravena zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022), kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci; touto změnou došlo ke zrušení § 7a zákona o významné tržní síle, ve kterém bylo upraveno procesní ustanovení o využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. V tomto zákoně není obsaženo přechodné ustanovení vylučující jeho aplikaci na již probíhající řízení. Zákon o významné tržní síle byl s účinností od 1. 2. 2022 změněn ještě zákonem č. 417/2021 Sb., který obsahuje hmotně právní ustanovení o dělení trvajících, pokračujících nebo hromadných přestupků vydáním sdělení výhrad. S ohledem na shora uvedené postupuje Úřad v tomto správním řízení podle zákona o významné tržní síle v aktuálním znění, tj. ve znění zákona č. 50/2016 Sb., 104/2017 Sb., 183/2017 Sb., 254/2020 Sb., 261/2021 Sb. a 417/2021 Sb. 

37.         Zákon o odpovědnosti za přestupky byl od okamžiku zahájení správního řízení pozměněn prostřednictvím derogačních nálezů Ústavního soudu (nález sp. zn. Pl. ÚS 4/20, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 325/2020 Sb., účinnost od 22. 7. 2020; nález sp. zn. Pl. ÚS 15/19, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 54/2020 Sb., účinnost od 26. 2. 2020), zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022), zákonem č. 277/2019 Sb. (účinný od 1. 1. 2023) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022). Oba uvedené derogační nálezy Ústavního soudu se týkají zrušení odst. 2, který byl obsažen v § 112 zákona o odpovědnosti za přestupky. Toto ustanovení nemělo procesní povahu, neboť jím byla suspendována použitelnost lhůt pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt nebo pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt. Navíc zákon o významné tržní síle v § 9a obsahuje speciální ustanovení upravující promlčecí dobu, její stavení a přerušení, kterého se oba derogační nálezy nijak nedotkly. Zákonem č. 261/2021 Sb. byl zrušen § 109 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve kterém bylo upraveno využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Tento zákon ale neobsahoval žádné derogační ustanovení, které by vylučovalo jeho aplikaci v již probíhajících správních řízeních. Zákonem č. 277/2019 Sb. bylo do § 104 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky doplněno, že amnestie prezidenta republiky udělená ve věci přestupku nabývá účinnosti vedle dne vyhlášení ve Sbírce zákonů také dnem vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv. Rovněž v tomto případě není v tomto zákoně obsaženo přechodné ustanovení modifikující nebo vylučující aplikaci této změny na již probíhající správní řízení. Zákonem č. 417/2021 Sb. došlo ke změnám týkajícím se i procesních ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky, nicméně, přechodné ustanovení k tomuto zákonu stanoví, že řízení o přestupcích, která nebyla pravomocně dokončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 2. 2022), se dokončí podle znění zákona o odpovědnosti za přestupky účinného před nabytím účinnosti zákona č. 417/2021 Sb. S ohledem na výše uvedené postupuje Úřad v tomto správním řízení podle zákona o odpovědnosti za přestupky ve znění zákona 173/2018 Sb., 285/2018 Sb., 54/2020 Sb.,325/2020 Sb. a 261/2021 Sb.  

38.         Po zahájení řízení o přestupku byl zákon o ochraně hospodářské soutěže změněn zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinnost od 1. 2. 2022). Zákonem č. 261/2021 Sb. byl vypuštěn § 21i zákona o ochraně hospodářské soutěže upravující využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Tento zákon ale neobsahoval žádné derogační ustanovení, které by vylučovalo jeho aplikaci v již probíhajících správních řízeních. Zákonem č. 417/2021 Sb. byl do zákona o ochraně hospodářské soutěže zakotven princip trhání skutku okamžikem sdělení výhrad u pokračujících, trvajících a hromadných přestupků, který má hmotně právní povahu. V tomto správním řízení se proto z procesního hlediska používá aktuálně účinné znění zákona o ochraně hospodářské soutěže. 

39.         Pokud jde o použití správního řádu, tak od okamžiku zahájení správního řízení došlo ke dvěma novelizacím tohoto právního předpisu, a to zákonem č. 12/2020 Sb. (účinnost od 1. 2. 2020) a zákonem č. 403/2020 Sb. (účinnost od 1. 1. 2021). Zákonem č. 12/2020 Sb. o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, byl do správního řádu zakomponován princip, podle kterého správní orgán opatřuje podklady přednostně z úřední evidence, do které má přístup. Zákonem č. 403/2020 Sb. došlo ke změně zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, včetně správního řádu. Protože ani jedna z uvedených novel neobsahuje ve vztahu ke správnímu řádu přechodná ustanovení, použije se i v tomto případě aktuálně účinné znění tohoto předpisu. 

 

Směrnice a eurokonformní výklad zákona o významné tržní síle

 

40.         Dne 17. 4. 2019 byla přijata Směrnice, jejímž účelem je přijetí minimálního unijního standardu ochrany proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Podle Směrnice byly členské státy povinny přijmout a zveřejnit právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se Směrnicí do 1. 5. 2021 s tím, že tyto předpisy budou použity nejpozději od 1. 11. 2021.[37] Česká republika do dne vydání tohoto rozhodnutí Směrnici do českého právního řádu odpovídajícím způsobem netransponovala. 

41.         Ačkoliv ustanovení Směrnice nebyla transponována do českého právního řádu, musí Úřad její existenci při svém rozhodování zohlednit.[38] Jedná se o tzv. nepřímý účinek směrnic, který spočívá v povinnosti správního orgánu vykládat za použití svých výkladových metod vnitrostátní právo ve světle znění a účelu směrnic tak, aby bylo dosaženo výsledku, který směrnice sledují. Odkázat lze také na tuzemskou judikaturu, konkrétně rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Regiojet a.s.[39], který konstatuje, že směrnice, které doposud nebyly transponovány do právního řádu členských států, zakládají nepřímý účinek, a je proto povinností správního orgánu vykládat národní právo eurokonformně. 

42.         Ve správním řízení je proto Úřad povinen provést eurokonformní výklad vnitrostátního práva, tj. takový, který nejvíce dosáhne výsledku, který sleduje Směrnice. Tento postup Úřadu byl potvrzen i rozhodnutím předsedy Úřadu.[40] Úřad se proto zabýval zejména tím, zda česká právní úprava při vymezení regulovaných subjektů a jejich činnosti (osobní působnost), obsahu pojmu „potravina“ a výčtu nekalých obchodních praktik, koresponduje s tím, jak jsou tyto pojmy a instituty vymezeny Směrnicí. 

43.         Ze srovnání osobní působnosti dle Směrnice a zákona o významné tržní síle vyplývá, že Směrnice oproti zákonu o významné tržní síle počítá s postihem podstatně širší škály a většího množství subjektů činných v zemědělském a potravinovém řetězci. Zároveň však Směrnice dopadá na odběratele neboli kupující, kteří nakupují zemědělské a potravinářské produkty od svých dodavatelů a na skupiny takových osob. V tomto ohledu tedy účinná národní právní úprava nevybočuje ze záměru Směrnice regulovat chování skupiny odběratelů či kupujících ve vztahu k jejich dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin pro jejich další prodej. 

44.         Při zohlednění osobní působnosti Směrnice zohlednil Úřad také pojem „potravina“ definovaný v § 2 písm. d) zákona o významné tržní síle. Dospěl přitom k závěru, že pojem zemědělských produktů a potravinářských výrobků, se kterým pracuje Směrnice, je širší než pojem potravina. Směrnice totiž reguluje vedle nákupu potravin pro jejich další prodej i nákup jiných produktů, které nelze podřadit pod pojem potravina dle zákona o významné tržní síle, nicméně, jedná se dle Směrnice stále o zemědělské produkty a potravinářské výrobky (například obiloviny, živé rostliny a květinářské výrobky, živá a mrtvá zvířata, tabák, korek, připravená krmiva, zbytky a odpady v potravinářském průmyslu, atd.). Národní úprava sice v důsledku neprovedené transpozice nedopadá na veškeré zemědělské a potravinářské produkty dle Směrnice, ale vždy pokrývá jejich významnou část, kterou lze podřadit pod pojem potravina, tudíž i v tomto Úřad nespatřuje odklon od záměrů Směrnice. 

45.         K otázce osobní působnosti lze řadit i přístup Směrnice ke vztahu odběratele a dodavatele. Zatímco zákon o významné tržní síle chrání zásadně všechny dodavatele před nekalými obchodními praktikami odběratelů disponujících tzv. významnou tržní silou, Směrnice zohledňuje vyjednávací sílu jak odběratele, tak i dodavatele. V otázce určení subjektů s významnou tržní silou vychází zákon o významné tržní síle z vyvratitelné právní domněnky na úrovni 5 mld. Kč obratu, přičemž výše obratu je posuzována pouze u odběratele, na rozdíl od Směrnice, kde obratové kritérium začíná na mnohem nižší hranici (2 mil. EUR, tedy přibližně 50 mil. Kč), přičemž se vždy posuzuje jak obrat odběratele, tak i obrat dodavatele. Směrnice tedy vychází z relativní vyjednávací síly kupujících a prodávajících, přičemž stanoví pět hraničních obratových kritérií, která akcentují ochranu malých a středních podniků. Podle Směrnice se může odběratel dopustit nekalé obchodní praktiky pouze vůči těm jeho dodavatelům zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, kteří jsou v nižším obratovém pásmu. 

46.         Úřad se na základě tohoto požadavku Směrnice, ale i v kontextu návrhu účastníka řízení prezentovaného mimo jiné např. v rámci rozkladu (viz odst. 17 tohoto rozhodnutí), zabýval dotčenými dodavateli účastníka řízení a zjišťoval, zda (a případně kteří) dodavatelé spadají do vyšší nebo stejné obratové hranice jako účastník řízení. Poněvadž se roční obrat účastníka řízení po celé posuzované období pohybuje v pásmu druhého nejvyššího obratového kritéria Směrnice, tj.  přesahuje 150 mil. EUR, ale současně nepřesahuje částku 350 mil. EUR (viz čl. 1 odst. 2 Směrnice), zkoumal Úřad dosažení nebo překročení tohoto pásma i u dotčených dodavatelů účastníka řízení. Při výpočtu Úřad postupoval podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, ve smyslu požadavků Směrnice. 

47.         Podle zjištění Úřadu byl plnohodnotný servis v posuzovaném období uplatňován u 128 dodavatelů potravin účastníka řízení (ve II. pololetí roku 2016 se jednalo o 111 dodavatelů, v roce 2017 o 123 dodavatelů, v roce 2018 o 119 dodavatelů, v období 1.1.  -  17. 1. 2019 nebyl plnohodnotný servis uplatňován, ale byl s některými dodavateli potravin pouze sjednán). V souladu s eurokonformním výkladem zákona o významné tržní síle Úřad od shora uvedených počtů dotčených dodavatelů odečetl 50 dodavatelů, neboť jejich roční obrat dosahovaný v posuzovaném období se dle obratových pásem uvedených v čl. 1 odst. 2 Směrnice nacházel ve stejném pásmu jako u účastníka řízení, resp. toto pásmo překročil. Dále Úřad redukoval shora uvedené počty dotčených dodavatelů o dalších 6 dodavatelů, u kterých Úřad ani po provedeném dokazování nedisponuje zcela prokazatelnými údaji, na jejichž základě je možné provést přesnou kalkulaci obratu dle požadavků Směrnice. Z celkového počtu dotčených dodavatelů Úřad rovněž odečetl jednoho dodavatele, u kterého na základě později provedeného dokazování vyšlo najevo, že nedošlo k uplatnění plnohodnotného servisu. Z celkového počtu dodavatelů účastníka řízení, vůči kterým byl v posuzovaném období uplatňován plnohodnotný servis, má tak Úřad za prokázané, že u 71 dodavatelů se jednalo o dodavatele, kteří spadali do nižšího obratového pásma, ve srovnání s odběratelem.[41]  

48.         Pokud jde o nekalé obchodní praktiky, článek 1 Směrnice považuje za nekalé obchodní praktiky v obecné rovině jednání, která se výrazně odchylují od zásad poctivého obchodního styku, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním a jsou jednostranně vnuceny jedním obchodním partnerem druhému. Recitál č. 1 a č. 15 Směrnice tento výčet doplňuje a upřesňuje tím, že se může jednat o praktiky nebo smluvní ujednání[42], jejichž prostřednictvím může silnější smluvní strana prosazovat neodůvodněný a nepřiměřený přenos hospodářského rizika nebo že tato jednání mohou vytvářet výraznou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi jednoho obchodního partnera s tím, že k nekalým obchodním praktikám může dojít v kterékoli fázi, tj. před prodejem, během prodeje anebo i po jeho skončení. 

49.         Přestože čl. 1 odst. 1 Směrnice, ve kterém jsou obsaženy tyto obecné atributy nekalých obchodních praktik, není jazykově koncipován jako generální klauzule deliktu nekalé obchodní praktiky dle Směrnice, je možné jej považovat spolu s recitálem č. 1 a č. 15 za vodítko pro případ, kdy určité jednání, které je nežádoucí ve vztazích dodavatelů a kupujících, není zařaditelné pod demonstrativní výčet skutkových podstat uvedený ve Směrnici. 

50.         V posuzovaném případě ale nelze přehlédnout, že mezi zakázané praktiky dle Směrnice, které mají povahu tzv. černých klauzulí, patří dle čl. 3 odst. 1 písm. e) Směrnice vyžadování ze strany kupujícího, aby dodavatel zaplatil za zhoršení jakosti, ztrátu či zhoršení jakosti i ztrátu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, k nimž dojde v prostorách kupujícího nebo poté, co na kupujícího přešlo vlastnictví, a jež nebyly způsobeny nedbalostí nebo pochybením dodavatele. Tato Směrnicí zakázaná praktika odpovídá materiálně jednání zakázanému v § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle a praktice, která je účastníkovi řízení vytýkána.    

51.         Zákon o významné tržní síle sice přímo nekalou obchodní praktiku obecně nedefinuje, nicméně v důvodové zprávě k novele č. 50/2016 Sb. odkazuje na Zelenou knihu Evropské komise o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží COM/2013/37, ze dne 31. 1. 2013, ze které při definici pojmu nekalá obchodní praktika čerpá i recitál Směrnice. Pokud jde o výčet praktik, Směrnice a národní úprava se v části shodují, jak bylo uvedeno výše, tato shoda se týká rovněž jednání vytýkaného účastníkovi řízení. 

52.         S ohledem na shora uvedené je prvostupňový orgán přesvědčen, že posouzení jednání vytýkaného účastníkovi řízení zcela reflektuje záměry a cíle Směrnice.  

 

IV. Vymezení trhu a postavení účastníka řízení na trhu

 

Vymezení trhu

 

53.         Úřad se ve správním řízení dále zabýval vymezením prostoru, na němž mohlo dojít k porušení zákona o významné tržní síle a tím, jakou pozici měl účastník řízení na tomto trhu v posuzovaném období. Při vymezování trhu je Úřad vázán zákonem o významné tržní síle, přičemž z názvu zákona i dikce jeho jednotlivých ustanovení vymezení trhu zřetelně vyplývá. Podle § 1 odst. 1 zákona o významné tržní síle zákon upravuje posuzování zneužití významné tržní síly „v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími“. Dle Úřadu je tím ex lege dáno, že Úřad hodnotí porušení zákona o významné tržní síle na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje v České republice (dále jen „trh“). 

54.         Věcný trh podle zákona o významné tržní síle tak představuje trh nákupu široké palety potravin za účelem jejich dalšího prodeje. Zákon pojímá potraviny, popř. zemědělské a potravinářské produkty jako jeden celek (viz např. dikce § 1 až § 3 zákona o významné tržní síle, a dále celé označení zákona o významné tržní síle), odmítá tedy další diferenciaci trhu na dílčí trhy se zaměnitelným zbožím. Na nabídkové straně trhu se ocitají dodavatelé potravin, na straně poptávkové pak odběratelé provozující malo i velkoformátové provozovny zaměřené na prodej konečnému zákazníkovi (vesměs označováno jako maloobchodní prodej). Prodejny se podle plošného formátu liší šíří a hloubkou sortimentu, a některé z nich (spíše velkoformátové) odpovídají vymezení potravinového „one-stop shopu“. Do takto vymezeného trhu v rámci poptávkové strany, i kdyby splňovaly obratové kritérium pro významnou tržní sílu, nelze dle Úřadu zařadit gastroprovozy, protože až na okrajové položky se nezabývají dalším prodejem potravin, a v žádném případě by nebylo možné je označit jako „one-stop shopy“ pro potravinový sortiment. Na druhou stranu však nic nebrání začlenění odběratelů s prodejnami typu cash & carry do trhu, poněvadž tito odběratelé poptávají od svých dodavatelů velmi podobnou šíři sortimentu jako maloobchodní řetězce, byť jimi nakupované zboží je určeno v převážné míře pro prodej podnikajícím osobám k dalšímu maloobchodnímu prodeji nebo zpracování (gastro).[43] 

55.         Pokud jde o geografickou stránku trhu, zákon o významné tržní síle jej vymezuje v § 1 odst. 1 územím České republiky. K tomu lze dále podotknout, že základní rámec pro soutěž na trhu zde vytváří primárně platná legislativa, která je v případě zákona o významné tržní síle, ale i jiných právních předpisů týkajících se potravin (např. prováděcích vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů[44]), účinná jen v rámci České republiky. Území České republiky je jinak zákonodárcem zmiňováno také při určení stěžejního kritéria existence významné tržní síly v ustanovení § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, kdy se bere v úvahu obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky. Odběrateli poptávané zboží je standardizováno pro českého zákazníka, a to jak z hlediska nutnosti naplnit určité zákonné povinnosti (nutnost českých nápisů na zboží, splnění požadavků na to, aby určité zboží mohlo nést nějaký tradiční název), tak i z hlediska spotřebitelských chutí a zvyklostí (velikost balení aj.). V rámci České republiky se tím pádem ve zmíněných formátech prodejen objevují podobné typy potravin (např. chléb Šumava, sýr Eidam 30%, špekáčky apod.), jejichž typickým spotřebitelem je český zákazník, nikoliv zákazník ryze lokální nebo celoevropský. 

56.         Během posuzovaného období, kdy dle Úřadu docházelo k protiprávnímu jednání účastníka řízení, se na poptávkové straně trhu nacházela početná množina odběratelů, z nichž však jen několik málo disponovalo schopností vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Tato schopnost primárně vyplývá z pozice tzv. gatekeepera, čili strážce brány (přeneseně lze tento pojem překládat jako významný distribuční kanál). Gatekeeper rozhoduje o tom, které zboží od dodavatelů projde až k finálním zákazníkům, a které již nikoliv.[45] Tento pojem evokuje z čistě soutěžního hlediska určité pochybnosti, nicméně je nutné podotknout, že obchodní řetězce mají také omezený regálový prostor a z ekonomického hlediska jsou nuceny upřednostňovat produkty, které s ohledem na zákaznickou poptávku přinesou nejvyšší zisky. Poptávková strana trhu je poměrně silně koncentrována, v posuzovaném období bylo možné identifikovat 11 silných odběratelů, kteří splňovali zákonné obratové kritérium pro významnou tržní sílu (nad rámec posuzovaného období lze uvést, že na základě obratu za prodej potravin a souvisejících služeb dosaženého v hospodářském roce 1.  5.  2020 - 30.  4.  2021 se do skupiny významných hráčů na trhu potravin splňujících zákonné obratové kritérium pro významnou tržní sílu etabloval další subjekt). Tyto odběratele s významnou tržní silou doplňují další subjekty působící na trhu nákupu potravin, přičemž celá řada z nich dosahuje prodejních obratů nad 2 mld. Kč, a které doplňují, nebo jsou s nimi v rámci nákupních aliancí provázány tisíce drobných nezávislých odběratelů potravin (večerky, maloformátové prodejny smíšeného zboží atp.). Účastník řízení přitom do této skupiny 11 silných odběratelů náleží.[46]Podle výpočtů a odhadu Úřadu mělo v roce 2018 11 největších odběratelů potravin za účelem dalšího prodeje dohromady tržní podíl okolo 90 %.[47] 

57.         Nabídková strana trhu je naopak koncentrována řádově méně. Tento závěr se dá dovodit pohledem na šíři věcného trhu, kdy sice někteří dodavatelé se všeobecně známými značkami budou ve svých dílčích odvětvích (pivo, sladkosti, mléčné produkty apod.) z hlediska tržního podílu relativně silní, někteří mohou zaujímat i dominantní postavení, nicméně na souhrnném trhu nákupu potravin se jejich vysoký tržní podíl v podstatě rozplývá. Možnost uplatnit vůči účastníku řízení na trhu náležitou vyvažující sílu (countervailing power) se proto jeví u převážné většiny subjektů jako značně limitovaná.[48] 

58.         Lze tak uzavřít, že na poptávkové straně trhu vzhledem k její vysoké koncentraci přestávají fungovat automatická tržní omezení, čímž si některé subjekty na této straně trhu mohou dovolit jednat bez ohledu na své obchodní partnery; tímto jednáním jejich tržní pozice není zásadně ohrožena.[49] Tržní struktura se dá z teoretického hlediska klasifikovat jako tzv. oligopson, tzn. podstatná koncentrace subjektů na straně poptávky.[50] 

59.         Zbývá dodat, že shora uvedené vymezení věcné a geografické stránky trhu reflektuje rovněž záměry a cíle Směrnice, která zakazuje nekalé obchodní praktiky, ke kterým dochází ze strany odběratelů nakupujících zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky (srov. výše odst. 40 až 51) na území jednotlivých členských států. 

 

Postavení účastníka řízení na trhu

 

60.         Základní vodítko pro určení, jestli má ten či onen odběratel potravin na trhu významnou tržní sílu, a tedy i zvláštní odpovědnost ve vztahu ke svým dodavatelům, podává zákon o významné tržní síle v § 3, v němž je stanovena definice významné tržní síly jakožto takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Současně se ve stejném ustanovení zákona objevuje vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly, která je doplněna o demonstrativní výčet kritérií, jejichž prostřednictvím lze danou domněnku vyvrátit. 

61.         Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly se odvíjí od obratu dosaženého za prodej potravin a služeb s tím souvisejících. Podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle se tato domněnka zakládá překročením hranice obratu 5 mld. Kč za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.[51] 

62.         Účastník řízení překračuje stanovenou hranici obratu pro domněnku existence významné tržní síly. Společnost Hruška uvedla v rámci dřívějšího správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS–S0128/2017/TS[52], že její kvalifikovaný odhad obratu za prodej potravin v roce 2015 činil [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč a v roce 2016 činil [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč.[53] Pro další navazující údaje lze využít rovněž veřejně přístupné zdroje obsažené v obchodním rejstříku.  V účetním období roku 2017 dosáhl účastník řízení čistého obratu[54] (tržby za prodej výrobků a služeb a prodej zboží) ve výši 7.481.303.000 Kč[55], přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč[56] a  v  účetním období roku 2018 dosáhl účastník řízení čistého obratu (tržby za prodej výrobků a služeb a prodej zboží) ve výši 7.846.451.000 Kč[57], přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč.[58] Dále v účetním období roku 2019 dosáhl účastník řízení čistého obratu ve výši 8.081.393.000 Kč[59] (tržby za prodej zboží a tržby z prodeje výrobků a služeb), přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč.[60] Uvedené částky dokládají, že obrat za potraviny a související služby společnosti Hruška překračuje v posuzovaném období hranici, kterou stanoví zákon o významné tržní síle pro existenci vyvratitelné domněnky existence významné tržní síly, a to přibližně o 1 až téměř 2 mld. Kč. 

63.         Úřad při posouzení vyvratitelné domněnky existence významné tržní síly vychází z rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci Globus,[61] podle kterého postupuje tak, že v první fázi vyhodnocuje obratové kritérium odběratele, tj. zda jsou naplněny všechny předpoklady pro užití domněnky uvedené v § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle. Až v případě, že odběratel namítá neexistenci své významné tržní síly vůči konkrétním dodavatelům, tedy až když zákonem presumovanou skutečnost svými tvrzeními vyvrací a předkládá v tomto ohledu důkazy relevantní z hlediska kritérií uvedených v § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle pro vyvrácení domněnky o existenci své významné tržní síly, bude Úřad zkoumat náležitosti významné tržní síly dle kritérií uvedených v § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Všechna tvrzení účastníka řízení vztahující se k nedostatku jeho významné tržní síly, která účastník řízení předložil před vydáním rozhodnutí I. stupně a jím navržené důkazy podporující tato tvrzení byly ze strany Úřadu vyvráceny a tento postup orgánu I. stupně byl aprobován jako věcně správný a zákonný rovněž rozhodnutím předsedy Úřadu.[62] Od té doby účastník řízení v tomto ohledu žádná tvrzení neposkytl a nepředložil žádné důkazy relevantní z hlediska kritérií obsažených v § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle. 

64.         Na základě shora uvedeného má Úřad za prokázané, že účastník řízení disponuje významnou tržní silou ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle a považoval proto za nadbytečné zabývat se dalšími okolnostmi uvedenými v § 3 odst. 2 cit. zákona. 

65.         V rámci eurokonformního výkladu zákona o významné tržní síle posoudil Úřad i obratová kritéria dodavatelů, vůči kterým odběratel v posuzovaném období sjednával nebo uplatňoval plnohodnotný servis. Na základě provedeného dokazování[63] Úřad dospěl k závěru, že z celkového počtu 128 unikátních dodavatelů dotčených uplatňováním plnohodnotného servisu odběratelem v celém posuzovaném období prokazatelně spadalo do nižších obratových pásem, než ve kterém se nacházel odběratel (pásmo nad 150 mil. EUR do 350 mil. EUR) 72 dodavatelů účastníka řízení; z celkového počtu 111 dodavatelů v období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 se jednalo o 61 dodavatelů (vyřazeno bylo 45 dodavatelů), z celkového počtu 123 dodavatelů v roce 2017 se jednalo o 68 dodavatelů (vyřazeno bylo 50 dodavatelů) a z celkového počtu 119 dodavatelů v roce 2018 šlo o 63 dodavatelů (vyřazeno bylo 52 dodavatelů). V období od 1. 1. 2019 do 17. 1. 2019 nedošlo dle zjištění Úřadu ze strany účastníka řízení k vystavení nebo přijetí daňových dokladů nebo opravných daňových dokladů vztahujících se k praktice „přecenění zboží“, tj. k uplatnění plnohodnotného servisu. Ze shora uvedených celkových počtů dodavatelů dotčených uplatněním plnohodnotného servisu za jednotlivé roky Úřad dále odečetl ty dodavatele, u kterých ani po provedeném dokazování nedisponuje zcela prokazatelnými údaji, na jejichž základě je možné provést přesnou kalkulaci obratu dle požadavků Směrnice; ve druhém pololetí roku 2016 se jednalo o 5 dodavatelů, v roce 2017 taktéž o 5 dodavatelů a v roce 2018 o 4 dodavatele.[64]   

    

V. Skutková zjištění a jejich právní hodnocení 

 

V.1 Skutková zjištění

 

Vytýkané jednání – společnost Hruška v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 ve smluvních dokumentech uzavíraných se svými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky sjednávala nebo ponechávala v platnosti ujednání o tzv. plnohodnotném servisu a nejméně u 71 z těchto dodavatelů tento plnohodnotný servis také uplatňovala. Plnohodnotný servis spočíval ve snížení ceny zásob potravin u odběratele s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením daňového nebo opravného daňového dokladu v případě neprodání těchto potravin před koncem uplynutí záruční lhůty, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Tímto jednáním společnost Hruška jako odběratel potravin s významnou tržní silou zneužila své postavení silnější strany, když obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem potravin s ohroženou záruční lhůtou přenesla na své dodavatele potravin. Tímto vytýkaným jednáním se společnost Hruška mohla dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy. 

66.         Podle oznámení o zahájení řízení o přestupku měl skutek spočívat v tom, že společnost Hruška v období od 6. 3. 2016 doposud sjednávala a/nebo uplatňovala ve smlouvách s některými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice tzv. plnohodnotný servis spočívající ve snížení zásob u dodavatele s následným vystavením opravného daňového dokladu v případě neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty. 

67.         Úřad v počátcích šetření vycházel ze smluvního ujednání tří dodavatelů společnosti Hruška, konkrétně společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …],[65]společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] [66]a společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].[67] 

68.         V Kupní smlouvě dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] je tzv. plnohodnotný servis popsán následovně: „[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].[68] 

69.         Úřad v průběhu správního řízení požádal účastníka řízení o vysvětlení, důvody, účel a podrobnosti daného smluvního ujednání, a v případě uplatnění práva na vrácení potravin zpět dodavateli ve sledovaném období taktéž o přehled v podobě tabulky s informacemi zejména o důvodu vrácení a výši platby.[69] 

70.         Účastník řízení ve své odpovědi ze dne 13. 6. 2019 uvedl, že pojem ujednání o poskytnutí plnohodnotného servisu spočívajícího v právu na vrácení nakoupených potravin zpět dodavateli není zcela přesný a výstižný, v minulosti tuto možnost neuskutečňoval a v současnosti v nových smlouvách není používán.[70] 

71.         Společnost Hruška připustila, že k vracení potravin zpět dodavateli dochází, avšak pouze v níže uvedených případech:[71] 

a)      Samotný dodavatel požádá o stažení zboží z prodeje a jeho navrácení (např. na základě vnitřní kontroly či upozornění zákazníka o závadnosti výrobku). 

b)      Výrobek je ze strany dozorových orgánů shledán z jakéhokoliv důvodu jako závadný či nevhodný k prodeji (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce apod.). 

c)      Dodavatel nesprávně dodal jiné zboží, než které bylo společností Hruška objednáno. 

d)      Jestliže u sezónního zboží (např. přípravky užívané k zavařování apod.) samotný dodavatel nemá zájem, aby společnost Hruška prodávala tyto výrobky, které jsou již rok staré. 

72.         Úřad na základě nashromážděných podkladů a provedení dvou místních šetření (viz dále bod 73 tohoto rozhodnutí) dospěl ke zjištění, že dodavatel nemá možnost zkontrolovat částku přecenění a zda skutečně došlo k expiraci zboží.[72] Účastník řízení vyjádřil nesouhlas se zjištěním Úřadu, podle něhož nemá dodavatel při přeceňování zboží a vystavování opravných dokladů možnost zkontrolovat, zda došlo k expiraci zboží, popř. v jakém množství a hodnotě, a odkazuje na podrobný popis daného procesu v příloze jeho vyjádření (jedná se o „Vyjádření společnosti Hruška“ ze dne 20. 12. 2019)[73]. Účastník řízení je taktéž přesvědčen, že dodavatel ve skutečnosti spolurozhoduje o vrácení nakoupených potravin a má podrobnou kontrolu nad tímto procesem a mechanismem, a je toho názoru, že šetření provedené Úřadem neprokázalo, že ve skutečnosti došlo k naplnění možného porušení zákona o významné tržní síle vytýkaného pod skutkem III., a proto by mělo být správní řízení o tomto skutku zastaveno.[74] 

73.         Úřad pro ověření svých zjištění a tvrzení účastníka řízení provedl u dvou dodavatelů společnosti Hruška místní šetření, konkrétně u společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] a u společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]. 

74.         Dodavatel [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  v rámci poskytnutí součinnosti při zajištění listin při místním šetření potvrdil, že jsou mu ze strany společnosti Hruška vystavovány každé čtvrtletí opravné doklady za prošlé zboží, avšak dodavatel nemá žádnou možnost zkontrolovat, zda k expiraci zboží skutečně došlo, zároveň neví ani u jakého zboží, v jakém množství či jaká sleva byla poskytnuta při jeho výprodeji. Dodavatel dále neví, co bylo důvodem k údajné expiraci (zda špatné logistické postupy, nedodržování metody FIFO[75], nedostatečná kontrola a doplňování zboží na regále na prodejně apod.). Vyúčtované částky za prošlé zboží se zpočátku pohybovaly i okolo 70.000 Kč/čtvrtletí, později došlo k ponížení těchto částek. V případě, že by dodavatel na požadované podmínky nepřistoupil (tzn. odmítl by vyúčtované částky zaplatit), společnost Hruška by s dodavatelem ukončila obchodní spolupráci.[76] 

75.         Dodavatel [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  v rámci poskytnutí součinnosti při zajištění listin při místním šetření uvedl, že dříve bylo prošlé zboží vyměňováno za nové, nicméně toto se již v současné době neděje, neboť společnost Hruška požaduje finanční kompenzaci, při níž si dodavatel musí prošlé zboží zpět odkoupit. Dodavatel nemá možnost údaje o údajně prošlém zboží nikterak zkontrolovat, obdrží pouze vyčíslení finanční částky jako podklad pro vystavení opravného daňového dokladu, přičemž zboží mu vráceno není. Dodavatel konstatoval, že nechce narušit obchodní spolupráci se společností Hruška, a z tohoto důvodu na zmíněné podmínky přistoupil.[77] 

76.         Účastník řízení při ústním jednání na Úřadě konstatoval, že přeceňování zboží nepovažuje za tzv. vratky a vznesl námitku týkající se právní kvalifikace tohoto skutku. Účastník řízení nesouhlasí s tím, že Úřad smluvní ujednání o poskytnutí tzv. plnohodnotného servisu spočívajícího v právu na vrácení nakoupených potravin zpět dodavateli, které však není uplatňované fyzickým vrácením zboží, nýbrž přeceněním zboží a vystavením opravného daňového dokladu, vyhodnotil a kvalifikoval jako sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin (s výjimkou podstatného porušení smlouvy), které zákon o významné tržní síle považuje za zneužití významné tržní síly odběratele (viz ust. § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle).[78] 

77.         Z podkladů nashromážděných Úřadem před vydáním rozhodnutí I. stupně (tabulky[79], vyjádření[80] a opravné daňové doklady od dodavatelů[81]) vyplývalo, že v období 2016-2018 u celkem 18[82]dodavatelů (dle zjištění Úřadu se ve druhém pololetí roku 2016 jednalo o 18 dodavatelů, v roce 2017 rovněž o 18 dodavatelů a v roce 2018 o 17 dodavatelů[83]) společnosti Hruška došlo k tzv. přecenění zboží, přičemž celková výše tohoto přecenění činila částku 5.749.571 Kč.[84]Dle Úřadu se ze strany účastníka řízení jednalo o soustavně uplatňovanou praktiku tzv. poskytování plnohodnotného servisu. 

78.         Na základě závazného právního názoru obsaženého v rozhodnutí předsedy Úřadu došlo v navazujícím správním řízení k provedení doplnění dokazování vztahujícího se k vytýkané praktice plnohodnotného servisu, konkrétně byl účastník řízení Úřadem vyzván k zaslání údajů, vůči kterým dodavatelům potravin byl společností Hruška nebo jinými se společností Hruška propojenými osobami, v jednotlivých časových obdobích posuzovaného období (Úřad vyžádal údaje k časovým obdobím od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016; od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017; od 1. 1. 2018 do 31. 12.2018 a od 1. 1. 2019 do 17. 1.2019) uplatňován přeceněním potravin tzv. plnohodnotný servis a jaké souhrnné finanční částky z daňových dokladů nebo opravných daňových dokladů se u jednotlivých dodavatelů vztahují k praktice označované jako „přecenění zboží“.[85] 

79.         Z doručených podkladů účastníka řízení[86] a jejich vyhodnocení[87] Úřadem vyplývá, že v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 u nejméně 128 dodavatelů (dle zjištění Úřadu se ve druhém pololetí roku 2016 jednalo o 111 dodavatelů, v roce 2017 o 123 dodavatelů a v roce 2018 o 119 dodavatelů) společnosti Hruška došlo k tzv. přecenění zboží, přičemž celková výše tohoto přecenění činila částku 89.893.224 Kč. 

80.         Jak už bylo uvedeno shora v odst. 65 tohoto rozhodnutí, Úřad zohlednil Směrnici a provedl eurokonformní výklad zákona o významné tržní síle, když z celkových počtů dotčených dodavatelů odečetl dodavatele spadající do stejného nebo vyššího obratového pásma, než ve kterém se nacházel účastník řízení a dále vyloučil ty dodavatele, u kterých po provedeném dokazování nedisponuje zcela prokazatelnými údaji, na jejichž základě je možné provést přesnou kalkulaci obratu dle požadavků Směrnice[88]. Vytýkaná praktika přecenění zboží uplatňováním plnohodnotného servisu se tak ve druhé polovině roku 2016 týkala 61 dodavatelů, 68 dodavatelů v roce 2017 a 63 dodavatelů v roce 2018. Z celkové výše přecenění 89.893.224 Kč vztahující se k celkovému počtu 128 dodavatelů Úřad dále odečetl částky přecenění vztahující se k uvedeným vyloučeným dodavatelům a výše přecenění činí 19.401.422 Kč.[89] 

81.         V období od 1. 1. 2019 do 17. 1. 2019 nedošlo dle vyjádření účastníka řízení ke konkrétnímu vystavení nebo přijetí daňových dokladů nebo opravných daňových dokladů vztahujících se k praktice „přecenění zboží“ (viz odst. 65 shora).[90] V uvedené souvislosti je ale třeba zdůraznit, že účastníkovi řízení se vytýká nejen uplatňování plnohodnotného servisu, ale také jeho sjednávání. Dle zjištění Úřadu smlouvy o dodávkách potravin uzavřené mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli (jejichž roční obrat nedosáhl ve sledovaném období pásma 150 až 350 mil. EUR), které obsahují ujednání o plnohodnotném servisu, se nejméně ve 24 případech vztahují rovněž k období od 1. 1. 2019 do 17. 1. 2019.[91]    

 

V.2 Právní hodnocení vytýkaného jednání

 

82.         Podle § 4 odst. 1 zákona o významné tržní síle je zneužití významné tržní síly zakázáno. Podle § 4 odst. 2 písm. g) téhož zákona je zneužitím významné tržní síly sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy.  Podle § 8 odst. 1 písm. a) citovaného zákona se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 zneužije svoji významnou tržní sílu. 

83.         Na základě provedeného dokazování má Úřad za prokázané, že společnost Hruška má ve smluvních dokumentech s některými dodavateli potravin (viz odst. 65 shora) sjednán tzv. plnohodnotný servis, jenž kromě možnosti vrácení zboží dodavateli před uplynutím záruční doby obsahuje i možnost snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Po vzájemném odsouhlasení cenových rozdílů pak dodavatel vystaví opravný daňový doklad nebo odběratel fakturu. 

84.         V předmětném smluvním ustanovení je dále popsán průběh zajištění plnohodnotného servisu, který je založen především na vzájemném odsouhlasení cenových rozdílů oběma stranami smluvního vztahu, možnosti kontroly dodavatele daného stavu na prodejně společnosti Hruška a na vystavení opravného daňového dokladu či faktury. Veškeré náklady spojené s výprodejem pak jdou na vrub dodavatele. 

85.         Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že poskytování plnohodnotného servisu nebylo pouze sjednáno ve smlouvách uzavřených mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli potravin, ale že bylo v posuzovaném období také soustavně uplatňováno (původně prokázáno u 18 dodavatelů v období let 2016-2018[92] a následně po provedení doplnění dokazování v navazujícím správním řízení nejméně u 72 dodavatelů).[93] Účastník řízení tímto jednáním postavil dodavatele do značně nevýhodné pozice, v níž jsou veškerá obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou záruční lhůtou (tedy zboží, kterému v brzké době vyprší expirační doba a které se již nacházelo v prostorách odběratele) v plné míře přenesena na dodavatele, navíc mnohdy i bez řádné evidence ze strany odběratele a možnosti kontroly daného stavu ze strany dodavatele, což vyplynulo z místních šetření Úřadu. Výši výprodejové slevy si určuje většinou samotný účastník řízení, převážně po domluvě s dodavatelem, někdy však není dodavateli výše slevy známa.[94] 

86.         Úřad v souvislosti s veškerým přenesením ztrát na dodavatele, které jsou způsobeny poskytováním plnohodnotného servisu, podotýká, že společnost Hruška má ve smluvních dokumentech sjednanou logistickou službu, tzv. merchandiser. Merchandising je obecně standardně poskytovaná služba a nástroj „péče o zboží“, která zahrnuje většinou základní činnosti spojené s vystavením zboží na prodejně, jako je vybalování, doplňování a správná prezentace zboží, ale i zajištění doobjednání chybějícího zboží či sledování expirace. Za poskytování služby merchandiser si účastník řízení ve smluvních dokumentech s dodavateli sjednává odměnu.[95] I přes zajištění této placené služby účastník řízení se svými dodavateli sjednává a uplatňuje poskytování „plnohodnotného servisu“, při němž jdou veškeré ztráty a rizika v případě výprodeje expirujícího zboží na náklady dodavatele, aniž by zohlednil skutečnost, že právě dodavatelem financovaná služba merchandiser má co nejvíce eliminovat rizika spojená s vypršením expirační doby. 

87.         Podle zaslaných vyjádření dvou dodavatelů je částka při snížení ceny zásob u odběratele kalkulována z prodejních cen společnosti Hruška, kdy výsledná částka požadovaná po dodavateli se rovná rozdílu mezi prodejní cenou s DPH a sníženou (výprodejovou) cenou s DPH.[96] Touto kalkulací s použitím prodejních cen účastníka řízení však může dojít až k absurdní situaci, kdy dodavatel zaplatí slevu i více než 100 % z fakturační (nákupní) ceny.[97] 

88.         Ustanovení § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle zakazuje odběrateli v postavení významné tržní síly sjednávat nebo uplatňovat právo na vrácení nakoupených potravin, výjimku připouští pouze v případech podstatného porušení smlouvy ze strany dodavatele. K formě vracení nakoupených potravin se zákon již nevyjadřuje. Dle Úřadu proto pro naplnění této skutkové podstaty není rozhodné, zda se bude v konkrétním případě jednat o skutečné fyzické vracení zboží zpět dodavateli či dojde pouze k účetním úkonům, jejichž provedením se z materiálního hlediska dosáhne stejného výsledku. Cílem daného ustanovení je totiž vyloučit situace, kdy odběratel z různých důvodů nakoupí např. větší množství potravin, než je schopný v určitém období prodat a rizika (především finanční) s tím spojená bezdůvodně přenese na dodavatele coby smluvní stranu ve slabším postavení. Tohoto výsledku může být ze strany odběratele dosaženo jak fyzickým vrácením nakoupeného zboží, tak provedením účetní operace, na kterou dodavatel coby slabší smluvní strana přistoupí. 

89.         Jak již bylo uvedeno výše, účastník řízení ve smlouvách s dodavateli sjednával tzv. plnohodnotný servis, který zahrnuje jak možnost vrácení zboží dodavateli před uplynutím záruční lhůty, tak snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou. Byť je tento proces vrácení nakoupených potravin před uplynutím záruční lhůty popsán dvěma způsoby, jedná se o rovnocenné jednání z pozice odběratele, který rizika spojená s nákupem potravin a jejich prodejem před koncem záruční lhůty přenáší na dodavatele, aniž by tato rizika byla odběratelem jakkoliv kompenzována. V některých případech (viz položka [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], popsáno v poznámce č. 97) nejsou na dodavatele přenášena pouze rizika ztráty s odprodejem zboží za sníženou cenu, nýbrž může dojít k situaci, kdy dodavatel účastníkovi řízení uhradí zpětně částku ještě vyšší, než byla původní nákupní cena. Jedná se sice o hraniční případ, nicméně nelze vyloučit, že se to ve skutečném provozu děje častěji. 

90.         O vyváženém postavení obou smluvních stran v takto nastaveném a praktikovaném ustanovení smluvního vztahu nelze hovořit, neboť z jeho uplatňování za výše popsaných okolností je zřejmé, že účastník řízení zneužívá svého postavení silnější strany vůči slabší straně dodavatele k přenesení veškerých obchodních rizik a ztrát souvisejících s výprodejem zboží s končící záruční dobou pouze na dodavatele, který mnohdy tato pravidla přijme pouze z obavy narušení či ztráty obchodního vztahu (viz záznam z protokolů z místních šetření Úřadu[98]). 

91.         Dle zjištění Úřadu účastník řízení disponuje významnou tržní silou odběratele (srov. shora odst. 60 až 64). Úřad je přesvědčen, že to, jak účastník řízení sjednával a uplatňoval plnohodnotný servis u svých dodavatelů, je dokladem toho, že účastník řízení je schopen si vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin, jak vyplývá z definice významné tržní síly i dle § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle. Účastník řízení ve smlouvách uzavíraných s dodavateli potravin sjednával a uplatňoval ujednání, která výrazně vychylují rovnováhu dotčeného smluvního vztahu ve prospěch odběratele, a to bez kompenzace v podobě dalších ujednání ve prospěch dodavatele. Jinak řečeno, účastník řízení nákupem většího množství zboží, nebo nedostatečnou péčí o něj, nikterak neriskoval, neboť si předem smluvně ošetřil situaci, při níž, když nakoupené zboží neprodá před vypršením záruční lhůty, tak riziko ztráty nepůjde na jeho náklady, nýbrž na náklady dodavatele. 

92.         Úřad v případě vytýkaného skutku shledal, že společnost Hruška porušila právní povinnost, když v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 sjednávala a uplatňovala v rámci obchodního vztahu s nejméně 71 ze svých dodavatelů potravin plnohodnotný servis, jenž obsahuje možnost snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Tímto jednáním zneužila své postavení odběratele s významnou tržní silou, když veškerá obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou záruční lhůtou v plné míře přenesla na dodavatele. Neakceptování nastavených nevýhodných pravidel zároveň mohlo vyústit v narušení obchodních vztahů mezi dodavatelem a odběratelem takovým způsobem, při kterém hrozilo i ukončení vzájemné spolupráce ze strany odběratele.[99] 

93.         Úřad má za prokázané, že sjednáváním a uplatňováním tzv. plnohodnotného servisu v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 (v podrobnostech popsáno shora) došlo ze strany účastníka řízení ke spáchání přestupku podle § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g), ve spojení s § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, podle kterého se odběratel s významnou tržní silou dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy (viz sdělení výhrad č. 3[100]). Zakázanost tohoto jednání vyplývá i ze Směrnice, jak bylo v podrobnostech popsáno v rámci eurokonformního výkladu zákona o významné tržní síle provedeného shora v odst. 40 až 52.   

 

VI. Materiální stránka vytýkaného jednání

 

94.         Jednání vytýkané účastníkovi řízení je třeba posuzovat nejen s ohledem na naplnění všech formálních znaků příslušných skutkových podstat přestupků, které jsou vymezeny v zákoně, ale také v kontextu společenské škodlivosti daného jednání. 

95.         Při posouzení materiální stránky vytýkaného jednání byl zohledněn rovněž právní názor plynoucí z rozhodnutí předsedy úřadu (zkrácení deliktu může mít vliv na jeho materiální stránku a závažnost) a doplněné dokazování.   

96.         Ze závěrů popsaných výše má Úřad za to, že se účastník řízení dopustil přestupku uvedeného v § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle tím, že zneužil významnou tržní sílu dle § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) cit. zákona, když na základě ujednání vztahujících se k plnohodnotnému servisu přenášel obchodní rizika a hospodářské ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou dobou spotřeby zcela, či v převážné míře, na dodavatele, přičemž s ohledem na výši obchodní přirážky a DPH se při dodavatelům fakturovaných nákladech tzv. přecenění zboží mohlo jednat i o 50 % a více z původní nákupní ceny zaplacené dodavateli. Úřad při posuzování, zda jsou splněny materiální znaky uvedeného jednání přihlížel zejména k (i) době vytýkaného jednání, které trvalo téměř 31 měsíců (od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019), (ii) počtu dodavatelů společnosti Hruška negativně dotčených tímto jednáním (v letech 2016-2018 se před doplněním dokazování v navazujícím správním řízení jednalo o 18 dodavatelů), který se v důsledku doplnění dokazování v navazujícím správním řízení zvýšil na nejméně 71, a k (iii) výši přecenění zboží, která vytýkaným jednáním vznikla a dosáhla nejméně částky 19.401.422 Kč (oproti částce 5.749.571 Kč vztahující se k posuzovanému období dle prvostupňového rozhodnutí[101]) a kterou Úřad považuje za negativní následek vzniklý v materiální sféře dodavatelů coby slabších smluvních stran. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že na jedné straně sice došlo ke zkrácení doby trvání deliktu o necelých 12 měsíců v důsledku přetržení jednoty skutku okamžikem oznámení o zahájení správního řízení, na straně druhé ale z doplněného dokazování vyplynulo, že vytýkaným jednáním byl postižen v jednotlivých kalendářních letech posuzovaného období vyšší počet dodavatelů účastníka řízení a současně došlo k více než 3násobnému navýšení celkové částky, kterou je možné považovat za materiální újmu dodavatelů účastníka řízení. Úřad má tak za to, že došlo k naplnění potřebného stupně společenské škodlivosti vytýkaného jednání, které i nadále považuje za středně závažné.

 

VII. Účastníkem řízení navržené závazky a jejich posouzení

 

VII. 1 Účastníkem řízení navržené závazky

 

97.         Dne 10. 2. 2022 vydal Úřad sdělení výhrad č. 3, které plně nahrazuje sdělení výhrad vydané v předmětném správním řízení dne 22. 4. 2020 a sdělení výhrad č. 2 vydané dne 11. 6. 2020. Ve sdělení výhrad č. 3 sdělil Úřad účastníkovi řízení základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise. Dále Úřad účastníka řízení informoval o výši pokuty, kterou mu hodlal ve správním řízení uložit. Sdělení výhrad č. 3 bylo účastníkovi řízení doručeno dne 15. 2. 2022. 

98.         Dne 1. 3. 2022, tedy v zákonné lhůtě pro podání návrhu závazků, obdržel Úřad od účastníka řízení přípis obsahující vyjádření ke sdělení výhrad č. 3 spolu s návrhem závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle a návrh na zastavení správního řízení. Závazky byly navrženy v níže uvedeném znění:[102]

 

„V souvislosti s vytýkaným jednáním a v návaznosti na dosud přijatá opatření popsaná v čl. III. tohoto podání výše, navrhuje účastník řízení tyto závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav:

 

a)      Účastník řízení v termínu do 31. 3. 2022 předloží Úřadu doklad od všech dodavatelů o odsouhlasení výše poplatku za plnohodnotný servis, který bude účastník řízení následně vracet zpět dodavatelům. 

b)      Účastník řízení v termínu do 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým bude schválen tento návrh závazků účastníka řízení, uzavře se všemi dodavateli dohodu o vrácení poplatku za plnohodnotný servis a současně ve stejném termínu účastník řízení vrátí zpět dodavatelům jimi odsouhlasenou výši poplatku za plnohodnotný servis. 

c)      Účastník řízení v termínu do 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým bude schválen tento návrh závazků účastníka řízení, doloží Úřadu doklady prokazující uzavření dohody se všemi dodavateli o vrácení poplatku za plnohodnotný servis a současně ve stejném termínu doloží Úřadu doklady o vrácení zpět poplatku za plnohodnotný servis všem dodavatelům.

 

Závěrem účastník řízení potvrzuje připravenost navržené závazky a návrh na zastavení správního řízení dále doplnit a případně doložit dalšími doklady.“

 

99.         Součástí výše zmíněného přípisu obsahujícího vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad č. 3 spolu s návrhem závazků k odstranění závadného stavu byla rovněž informace, že účastník řízení do budoucna vytvoří administrativní a kontrolní mechanismus, který by měl zajistit předcházení situacím, kdy by smluvní vztah společnosti Hruška mohl být Úřadem posuzován za uzavřený či naplňovaný v rozporu se zákonem o významné tržní síle. Současně účastník řízení informoval o již přijatých konkrétních opatřeních s cílem zajištění uvedeného (účastník řízení přestal v nově uzavíraných smlouvách sjednávat, jakož i uplatňovat po dodavatelích právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy; dále účastník řízení oslovil dodavatele s požadavkem na předčasné ukončení stávajících smluv obsahujících ujednání o plnohodnotném servisu; současně účastník řízení oslovil dotčené dodavatele za účelem projednání administrativních, resp. účetních kroků předcházejících vrácení plateb plnohodnotného servisu). Po předběžném posouzení návrhu závazků doručených Úřadu dne 1. 3. 2022 (dále jen „původní verze návrhu závazků“) dospěl Úřad k závěru, že pro jejich kvalifikované posouzení je třeba, aby ze strany účastníka řízení došlo k upřesnění a doplnění některých informací souvisejících s navrženými závazky. Vzhledem k tomu byla společnost Hruška Úřadem vyzvána[103] k poskytnutí doplňujících informací, tyto účastník řízení doručil Úřadu dne 4. 4. 2022. 

100.     Původní verze návrhu závazků, tj. znění závazků, které Úřad obdržel od účastníka řízení dne 1. 3. 2022, byla na základě ústního jednání s účastníkem řízení uskutečněného dne 5. 4. 2022 upřesněna a korigována tak, aby splněním závazků došlo během krátkého časového období k odstranění závadného stavu, nedocházelo k porušování zákona o významné tržní síle do budoucna a současně byla umožněna efektivní kontrola plnění závazků ze strany Úřadu. Konečné znění návrhu závazků je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí (dále jen „výsledný návrh závazků“). Ve výroku II. tohoto rozhodnutí pak Úřad uložil účastníkovi řízení povinnosti k zajištění kontroly splnění závazků.  

 

 

VII. 2 Posouzení výsledného návrhu závazků navržených účastníkem řízení

 

101.     Úřad se zabýval posouzením závazků, které účastník řízení navrhl Úřadu k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Tyto závazky může Úřad přijmout pouze za kumulativního splnění následně uvedených podmínek:   

              (i)                   účastník řízení písemně navrhne závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad;

             (ii)                   Úřad shledá navržené závazky dostatečnými, jejich splněním se odstraní závadný stav;

           (iii)                   zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné;

           (iv)                   od podání návrhu závazků do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 (tj. do přijetí rozhodnutí o závazcích) je účastník řízení svým návrhem závazků vázán a nesmí postupovat způsobem, který je předmětem sdělení výhrad Úřadu. 

102.     Jsou-li souběžně splněny všechny podmínky uvedené v předchozím bodě, rozhodne Úřad namísto rozhodnutí o zneužití významné tržní síly a zákazu takového jednání do budoucna o zastavení řízení. V takovém rozhodnutí může Úřad vedle přijetí a uložení splnění závazků navržených účastníkem řízení rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Pokud Úřad účastníkem navržené závazky nepřijme, pokračuje v řízení (srov. § 6 odst. 2 a odst. 3 zákona o významné tržní síle). 

103.     Po zastavení řízení může Úřad znovu zahájit řízení podle § 6 odst. 1 zákona o významné tržní síle, jestliže a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání tohoto rozhodnutí rozhodné, b) účastník řízení jedná v rozporu se svými závazky nebo c) toto rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací. 

 

Podmínka včasné iniciativy účastníka řízení

 

104.     Podle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle může účastník řízení závazky navrhnout nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad. Podmínka včasného podání byla splněna. Sdělení výhrad č. 3 bylo účastníkovi řízení doručeno dne 15. 2. 2022, návrh závazků k odstranění závadného stavu byl Úřadu doručen dne 1. 3. 2022 (tj. 14 dní ode dne doručení sdělení výhrad).

 

Podmínka dostatečnosti závazků k odstranění závadného stavu

 

105.     Úřad se dále zabýval posouzením, zda jsou účastníkem řízení navržené závazky dostačující k odstranění závadného stavu. V daném ohledu se Úřad zaměřil na vyhodnocení dostatečnosti navržených závazků v rovině sjednávání vytýkané praktiky, jejího faktického uplatňování a v neposlední řadě rovněž z pohledu narovnání obchodních vztahů s dodavateli potravin dotčenými vytýkaným jednáním účastníka řízení. 

106.     Účastník řízení se zavazuje, že se ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zdrží vytýkaného jednání spočívajícího ve sjednávání nebo uplatňování plnohodnotného servisu se svými dodavateli potravin. Od téhož data se účastník řízení zavázal zajistit, že se takového jednání zdrží rovněž osoby, které ovládá podle § 74 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ovládané osoby“). V obou případech je okruh dodavatelů potravin, na něž uvedené závazky cílí, vymezen v souladu s eurokonformním výkladem zákona o významné tržní síle. Takto koncipované závazky, k nimž se společnost Hruška zavázala bezodkladně, ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, shledává Úřad dostatečně určitými. V případě dalšího závazku účastníka řízení, a to zajistit odstranění ustanovení sjednávajícího vytýkanou praktiku ze všech typů smluv a dohod uzavíraných s dodavateli potravin spadajících dle Směrnice do nižšího obratového pásma než účastník řízení, pak bylo na místě stanovit lhůtu delší, konkrétně do 45 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Byť účastník řízení ve svém vyjádření ke sdělení výhrad č. 3 uvedl, že si není vědom toho, že by měl s některým z dodavatelů uzavřenou smlouvu, která by ještě obsahovala ujednání o plnohodnotném servisu, skýtá takto koncipovaný závazek účastníkovi řízení dostatečný prostor pro následnou kontrolu. 

107.     O znění závazků zmíněných v předchozím odstavci, tj. (i) zdržení se vytýkaného jednání ze strany účastníka řízení, (ii) zajištění, aby se vytýkaného jednání zdržely rovněž osoby ovládané účastníkem řízení, (iii) závazek odstranit ze smluvní dokumentace ustanovení o plnohodnotném servisu, bude účastník řízení písemně informovat dodavatele potravin nacházející se dle Směrnice v nižším obratovém pásmu než účastník řízení, a tove lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Takto pojatý závazek by měl přispět ke zvýšení informovanosti a právního povědomí uvedených dodavatelů, v důsledku čehož by měl sehrát rovněž určitou preventivní roli v eliminaci případného dalšího budoucího výskytu Úřadem vytýkané praktiky. Limitace okruhu adresně vyrozuměných dodavatelů v souladu s eurokonformním výkladem zákona o významné tržní síle není dle Úřadu na překážku toho, aby mohlo být na uvedený závazek spočívající v informační povinnosti účastníka řízení nahlíženo jako na dostačující. 

108.     Dále se účastník řízení zavázal předložit Úřadu části platných interních předpisů nebo jiných administrativních opatření, ze kterých bude zřejmé, že do praxe účastníka řízení a rovněž do praxe jím ovládaných osob byly zavedeny odpovídající zásady a kontrolní mechanismy zabraňující porušování zákona o významné tržní síle. Uvedený závazek by měl výraznou měrou přispět k předcházení jednání, které by bylo v rozporu s uvedeným zákonem. Lhůtu v délce 90 dní ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí lze v daném případě považovat za přiměřenou, neboť účastníku řízení skýtá dostatečný prostor pro vytvoření a přijetí uvedených předpisů či jiných administrativních opatření, a to i s ohledem na to, že účastník řízení již v daném ohledu podnikl určité kroky. Přípisem doručeným Úřadu dne 1. 3. 2022 účastník řízení sdělil, že ve vztahu ke společnosti Hruška vytvořil určitý administrativní a kontrolní mechanismus, který by měl předcházet situacím kolidujícím se zákonem o významné tržní síle.  

109.     Úřad konstatuje, že k odstranění závadného stavu je v daném případě nezbytné, aby došlo k narovnání obchodních vztahů mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli, vůči kterým byl uplatňován plnohodnotný servis, formou navrácení plateb uhrazených dotčenými dodavateli za plnohodnotný servis v době trvání vytýkaného jednání. Rovněž tato podmínka byla v plném rozsahu splněna. Účastník řízení se zavazuje vrátit dotčeným dodavatelům potravin (viz seznam dodavatelů uvedený ve výroku I. bod 7 tohoto rozhodnutí) převodem na jejich bankovní účet částku plnohodnotného servisu včetně DPH, kterou od nich obdržel v předmětném období. Osmiměsíční lhůtu stanovenou pro splnění závazku vrácení plateb shledává Úřad jako přiměřenou s ohledem na zásah, který uvedený závazek představuje pro peněžní toky účastníka řízení, a to zejména v aktuálně složité ekonomické situaci, resp. s ohledem na její předpokládaný budoucí turbulentní nepříznivý vývoj. Dle stanoviska Úřadu lze tuto lhůtu považovat za akceptovatelnou rovněž z pohledu dotčených dodavatelů.  

110.     V souvislosti s výše uvedeným Úřad podotýká, že v původní verzi návrhu závazků doručené Úřadu dne 1. 3. 2022 stanovil účastník řízení lhůtu pro vrácení plateb v délce 6 měsíců. Nicméně v rámci ústního jednání s Úřadem dne 5. 4. 2022 účastník řízení požádal Úřad o zvážení možnosti prodloužení této lhůty na 10 měsíců, a to právě z důvodu dynamicky se měnícího nepříznivého vývoje (zvyšování cen energií, požadavky na růst mzdových nákladů a jiné). Souběžně však účastník řízení v rámci ústního jednání zdůraznil, že je připraven závazek ponechat v původně navržené podobě, tj. s původně jím navrženou šestiměsíční lhůtou. Ve výsledné verzi návrhu závazků se Úřad přiklonil ke lhůtě 8 měsíců. Prodloužení lhůty pro navrácení plateb o 2 měsíce (nikoliv o 4, jak požadoval účastník řízení) dle Úřadu zohledňuje na jedné straně důvody pro prodloužení uváděné účastníkem řízení, na straně druhé ale reflektuje rovněž skutečnost, že tyto důvody vztahující se k nepříznivé ekonomické situaci se týkají rovněž dodavatelů účastníka řízení.       

111.     Dále je třeba konstatovat, že účastník řízení aktivně spolupracoval s Úřadem při vyjasnění rozdílů, které se vyskytly u některých plateb účtovaných z titulu plnohodnotného servisu sdělených společností Hruška Úřadu dříve v průběhu správního řízení a plateb, které v souvislosti se započetím administrace procesu navrácení Úřadem vytýkaných plateb vyčíslili, resp. potvrdili, přímo dotčení dodavatelé.  

 

112.     V neposlední řadě je třeba zmínit, že závazkem spočívajícím v předložení seznamu dodavatelů potravin spadajících dle Směrnice do nižšího obratového pásma než účastník řízení, u nichž došlo v období od 17. 1. 2019 k odstranění ustanovení o plnohodnotném servisu ze smluvní dokumentace (včetně data, k němuž již smluvní dokumentace předmětné ustanovení neobsahovala), podpořil účastník řízení možnost efektivní kontroly plnění jím navržených závazků ze strany Úřadu.   

113.     Na základě celkového posouzení případu dospěl Úřad k závěru, že navržené závazky jsou jako celek dostatečně způsobilé odstranit během krátkého časového období závadný stav, který Úřad spatřuje ve sjednávání a uplatňování plnohodnotného servisu. Splnění účastníkem řízení navržených závazků uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí povede k odstranění závadného stavu. Nadto uvedené závazky mají rovněž preventivní charakter a skýtají určitou záruku předcházení Úřadem vytýkaného jednání do budoucna, ať již ze strany účastníka řízení či prostřednictvím jím ovládaných osob.     

 

Podmínka neexistence závažného zneužití významné tržní síly

 

114.     Jak je uvedeno výše v odst. 96 části VI. Materiální stránka vytýkaného jednání (srov. bod 96 sdělení výhrad č. 3 ze dne 10. 2. 2022), kvalifikoval Úřad vytýkané jednání jako středně závažné. Tato okolnost není na překážku přijetí závazků. Podmínka neexistence závažného zneužití významné tržní síly tedy byla ve vztahu k vytýkanému jednání účastníka řízení splněna.  

 

Podmínka zdržení se jednání, které je předmětem výhrad Úřadu

 

115.     Dle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle je účastník řízení svým návrhem závazků vázán vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám (v daném případě dodavatelům potravin účastníka řízení), tj. že nesmí postupovat způsobem, který je předmětem sdělení výhrad č. 3, a to v době od podání návrhu závazků (tj. ode dne 1. 3. 2022) do dne vydání tohoto rozhodnutí. Součástí přípisu účastníka řízení, jímž navrhl původní verzi závazků, byl rovněž přehled účastníkem řízení již přijatých opatření, tj. opatření přijatých před 1. 3. 2022. Účastník řízení uvedl, že v nových smlouvách s dodavateli přestal sjednávat, jakož i uplatňovat (požadovat) po dodavatelích právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy. Dále účastník řízení informoval Úřad, že oslovil dodavatele s požadavkem na předčasné ukončení stávajících smluv uzavřených s jednotlivými dodavateli, které ještě z minulosti obsahovaly ujednání o plnohodnotném servisu. Tyto smlouvy byly ukončeny dohodou (v případě součinnosti dodavatelů), případně byly jednostranně vypovězeny účastníkem řízení (pokud dodavatelé nepřistoupili na ukončení smlouvy dohodou). Účastník řízení uvedl, že si v důsledku těchto opatření není vědom toho, že by měl s některým z dodavatelů uzavřenu smlouvu obsahující ujednání o plnohodnotném servisu. Současně účastník řízení konstatoval, že do budoucna vytvořil administrativní a kontrolní mechanismus, který zajistí předcházení situacím, kdy by smluvní vztah účastníka řízení s dodavateli mohl být Úřadem posuzován za uzavřený či naplňovaný v rozporu se zákonem. Vzhledem k tomu má Úřad za to, že rovněž posledně uvedenou podmínku, a to zdržení se vytýkaného jednání v mezidobí mezi podáním návrhu závazků a vydáním tohoto rozhodnutí, lze považovat za splněnou.  

 

VIII. Závěr

 

116.     Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že jsou kumulativně splněny všechny podmínky nezbytné pro akceptaci závazků podle § 6 odst. 2 a 3 zákona o významné tržní síle. Vzhledem k tomu ve výroku I. tohoto rozhodnutí přijal účastníkem řízení navržené závazky a uložil mu jejich splnění. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil Úřad účastníkovi řízení povinnosti k zajištění kontroly splnění závazků. Současně ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad zastavil správní řízení vedené s účastníkem řízení ve věci možného porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle. 

117.     Dle § 6 odst. 4 zákona o významné tržní síle může Úřad po zastavení řízení znovu zahájit řízení o zneužití významné tržní síly, jestliže a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání tohoto rozhodnutí rozhodné, b) účastník řízení jedná v rozporu se svými závazky, nebo jestliže c) toto rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací. 

118.     Současně je třeba dodat, že dle § 8 odst. 1 písm. b) zákona o významné tržní síle se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že nesplní závazek podle § 6 odst. 2 téhož zákona.

 

 

 

 

POUČENÍ:

 

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 5 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Petr Solský

místopředseda Úřadu

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Mgr. Jan Kubica

Nad Porubkou 2355

708 00 Ostrava – Poruba

 

 

 


[1] Spisy vedené pod sp. zn. ÚOHS-P0586/2017/TS, sp. zn. ÚOHS-P0215/2017/TS a sp. zn. ÚOHS-P0260/2018/TS, byly spojeny na základě usnesení č. j. ÚOHS-P0260/2018/TS-23904/2018/463/GKe, ze dne 15. 8. 2018, dostupné ve správním spisu, č. l. 656 (dále vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0260/2018/TS).

[2] Oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne 15. 1. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-01269/2019/462/GKe, dostupné ve správním spisu, č. l. 710-713.

[3] Dostupné ve správním spisu, č. l. 2491-2541.

[4] Protokol z místního šetření ze dne 16. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-24535/2019/462/GKe, č. l. 1914-1922.

[5] Protokol z místního šetření ze dne 30. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-25726/2019/462/GKe, č. l. 1966-1974.

[6] Vyjádření k oznámení o zahájení řízení o přestupku zaslané účastníkem řízení dne 1.2.2019, dostupné ve spise správního řízení č. l. 728–732.

[7] Přípis Úřadu č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-04114/2019/462/GKe, ze dne 22. 2. 2019, dostupné ve spise správního řízení č.733-734.

[8] Sdělení výhrad č. 3 ze dne 10. 2. 2022, č. j. ÚOHS-05073/2022/462, dostupné ve správním spisu č. l. 3631-3669.

[9] Protokol o ústním jednání ze dne 21. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-28356/2019/462/GKe, dostupné ve správním spisu č. l. 2098-2102.

[10] Doplnění tvrzení a důkazů účastníka řízení ze dne 20. 12. 2019, dostupné ve správním spisu č. l. 2088-2096.

[11] Dostupné ve správním spisu č. l. 2097.

[12] Dostupné ve správním spisu č. l. 2114-2129.

[13] Dostupné ve správním spisu č. l. 2134-2137 a č. l. 2146-2224.

[14] Dostupné ve správním spisu č. l. 2398.1-2468.

[15] Dostupné ve správním spisu č. l. 2469-2474, 2478-2489.

[16] Dostupné ve správním spisu č. l. 2490.

[17] Dostupné ve správním spisu č. l. 2546-2547.

[18] Dostupné ve správním spisu č. l. 2550-2558.

[19] Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0001/2018/TS-31480/2018/310 ze dne 31. 10. 2018. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/sbirky-rozhodnuti.html.

[20] Dostupné ve správním spisu č. l. 2619-2626.

[21] Dostupné ve správním spisu č. l. 2627-2633.

[22] Dostupné ve správním spisu č. l 2688-2759.

[23] Protokol o ústním jednání ze dne 13. 1. 2022, č. j.ÚOHS-00695/2022/462, dostupné ve správním spisu č. l. 2818-2822.

[24] Sdělení výhrad č. 3 ze dne 10. 2. 2022, č. j. ÚOHS-05073/2022/462, dostupné ve správním spisu č. l. 3631-3669 (včetně příloh).

[25] Přílohy č. 1 až č. 6 sdělení výhrad č. 3 - Seznam dodavatelů, s nimiž byl sjednán a uplatňován tzv. plnohodnotný servis spočívající ve snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením opravného daňového dokladu v případě neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty.

[26] Vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad č. 3 spolu s návrhem závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle, které bylo Úřadu doručeno dne 1.3.2022, dostupné ve správním spisu č. l. 3700-3708.

[27] Přípis společnosti Hruška doručený Úřadu dne 31. 3. 2022, dostupné ve správním spisu č. l. 3721-3762.

[28] Přípis společnosti Hruška doručený Úřadu dne 4. 4. 2022, dostupné ve správním spisu č. l. 3763-3769.

[29] Přípis Úřadu č. j. ÚOHS-10169/2022/462 ze dne 24. 3. 2022, dostupné ve správním spisu č. l. 3709-3713.

[30] Dostupné ve správním spisu č. l. 3763-3769.

[31] Protokol z ústního jednání ze dne 5. 4. 2022, dostupný ve správním spisu č. l. 3717-3720.

[32] Přípis účastníka řízení doručený Úřadu dne 8. 4. 2022, dostupný ve správním spisu č. l 3770-3775.

[33] Přípis Úřadu č. j. ÚOHS-12470/2022/462 ze dne 14. 4. 2022, dostupný ve správním spisu č. l. 3776-3779.

[34] Přípis účastníka řízení doručený Úřadu dne 22. 4. 2022, dostupný ve správním spisu č. l. 3780-3788.

[35] Pokud by došlo k úplnému odstranění závadného stavu, pak se použije § 2 odst. 4 písm. c) téhož zákona, podle něhož „jestliže se zákon změní během páchání trvajícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu“.

[36] Viz usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. II ÚS 512/05, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1556/2004 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 1 Azs 55/2006.

[37] Čl. 13 odst. 1 Směrnice.

[38] Povinnost vykládat národní právo souladně s právem EU by měla vázat všechny orgány veřejné správy, viz rozsudky ESD ve věci Henkel, C-218/01; Carbonari a další, C-131/97, a další.

[39] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 1. 2021, č. j. 29 Af 64/2017-116. Viz též rozsudek ESD ve věci Adeneler, C-212/04, odst. 114–115.

[40] Viz také odst. 18 tohoto rozhodnutí.

[41] Údaje o celkovém počtu dodavatelů uvedené v odst. 47 odpovídají celkovému počtu unikátních dodavatelů dotčených v průběhu celého posuzovaného období uplatněním plnohodnotného servisu, tj. v uvedených počtech dodavatelů je každý z dodavatelů zastoupen pouze jednou, bez ohledu na to, že se může vyskytovat (a často se i vyskytuje) opakovaně ve vícero dílčích obdobích, na něž Úřad celkové posuzované období rozčlenil (tj. druhé pololetí roku 2016, kalendářní rok 2017, kalendářní rok 2018, 1.1. – 17.1.2019).    

[42] Rozlišuje tím faktická jednání a smluvní ujednání.

[43] Viz také např. Závěrečná zpráva o výsledku sektorového šetření. Dostupné na: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/vykladova-stanoviska-a-doporučení.html

[44] Viz např. vyhláška č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, která upravuje např. to, jak bude v České republice vypadat uzenina s označením špekáček či játrová paštika. Další vyhlášky definující charakteristiky potravin prodávaných na českém trhu se týkají např. mléčných výrobků a tuků (397/2016 Sb.) nebo koření a jiných ochucovadel (398/2016 Sb.).

[45] Blíže k pojmu „gatekeeper“ in DOBSON, P. W. a CHAKRABORTY, R. 2008. Buyer Power in the U. K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

[46] Společnost Hruška v posuzovaném období zaujímala v této skupině poslední pozici, nicméně vykazuje vesměs kontinuální nárůst tržeb a udržuje si své postavení na trhu. 

[47] Úřad vychází z analýzy podkladů uveřejněných společností ATOZ Marketing Services, spol. s r.o., za použití dat od spol. GfK Czech, s.r.o.: „Top 30 ČESKÉHO OBCHODU“. V uvedených podkladech je sice do prodejních obratů zahrnuto veškeré rychloobrátkové zboží, a nejedná se tudíž pouze o potraviny, nicméně situace na trhu je velmi přesně znázorněna. Dle uvedené analýzy dosahovalo uvedených 11 subjektů souhrnný prodejní obrat cca. 370 mld. Kč. Dostupné z: https://www.zboziaprodej.cz/top30/.

[48] Vyvažující (vyjednávací) síla se může koncentrovat zejména u těch dodavatelů, kteří mají kromě své významné tržní pozice v dílčím odvětví k dispozici tzv. must-stock item, tedy všeobecně známé zboží, které si řetězec jednoduše nemůže dovolit neprodávat. Podrobněji in DOBSON, P.W. a CHAKRABORTY, R. 2008. Buyer Power in the U. K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

[49] K automatickým soutěžním omezením fungujícím na efektivně konkurenčních trzích např. Evropská komise. 2009. Sdělení komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele (2009/C 45/02).

[50] Podrobněji viz např. in CHEN, ZHIGI. 2008. Defining Buyer Power. Antitrust Bulletin 53, 2, 241‒249.

[51] Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly ovšem působí oboustranně. Zvláštní odpovědnost podle zákona o významné tržní síle tak může být dána i u odběratele, který nedosáhl stanovené hranice obratu, avšak po zhodnocení dodatečných kritérií existence významné tržní síly dle § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle vyšlo na základě shromážděných podkladů najevo, že tento odběratel je dostatečně silný na to, aby byl schopen vynutit si vůči dodavatelům potravin nespravedlivou výhodu.

[52] Rozhodnutí místopředsedy ze dne 24. 7. 2017, č. j.: ÚOHS-S0128/2017/TS-18512/2017/460/MDo, odst. 48. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/sbirky-rozhodnuti/detail-14959.html.

[53] Údaje o kvalifikovaném odhadu obratu za prodej potravin 2015 a 2016 – dostupné ve správním spise č. l. 199.

[54] Pojem čistého obratu není zákonem o významné tržní síle specificky vymezen. Úřad se kloní k vymezení čistého obratu ve smyslu zákona o významné tržní síle jako k souhrnu tržeb za prodej výrobků a služeb a prodej zboží. Lze zdůraznit, že Úřadem preferovaná interpretace pojmu čistého obratu je pro účastníka řízení za uvedené účetní období příznivější (srov. také KINDL, Jiří; KOUDELKA, Martin. Zákon o významné tržní síle: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017 s. 188 a násl.).

[55] Výkaz zisku a ztráty ke dni 31.12.2017 – viz příloha záznamu do spisu č.j. ÚOHS-02684/2022/462, ze dne 24.1.2022, dostupné ve správním spisu č. l. 2990-2991.

[56] Odhad poskytnutý účastníkem řízení, dostupné ve správním spise č. l. 2118.

[57] Výkaz zisku a ztráty ke dni 31.12.2019, dostupné ve správním spisu č. l. 2471.

[58] Odhad poskytnutý účastníkem řízení, dostupné ve správním spise č. l. 2117.

[59] Výkaz zisku a ztráty ke dni 31.12.2019, dostupné ve správním spisu č. l. 2471.

[60] Částka zaokrouhlena na celé tisíce, dostupné ve správním spise č. l. 2490.

[61] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0001/2018/TS-31480/2018/310, ze dne 31. 10. 2018, zejména pak odst. 146 až 151. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/sbirky-rozhodnuti.html.

[62]Dostupné ve správním spisu č. l. 2597-2615.

[63] Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění), dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625. Záznam do spisu č. j. ÚOHS-02995/2022/400 (jehož přílohou jsou kopie části účetních závěrek některých dodavatelů účastníka řízení pořízené z veřejně dostupných zdrojů), dostupné ve správním spisu č. l. 2992-3352. Záznam do spisu č. j. ÚOHS-04861/2022/462 (jehož přílohou jsou kopie části účetních závěrek dodavatele účastníka řízení pořízené z veřejně dostupných zdrojů), dostupné ve správním spisu č. l. 3604–3607. Dále údaje o výši obratů (a další související informace) poskytnuté některými dodavateli, dostupné ve správním spise č. l. 2956-2989, 3353-3530, 3533-3603 a 3626-3630.

[64] Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění), dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625.

[65] Dodatek č. 1 ke Kupní smlouvě ze dne 7. 8. 2014, dostupný ve správním spisu, č. l. 165-167.

[66] Odpověď společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] ze dne 3. 4. 2018, dostupná ve správním spisu, č. l. 169-171.

[67] Kupní smlouva ze dne 1. 1. 2017, dostupné ve správním spisu, č. l. 355-356.

[68] Viz odst. 11 kupní smlouvy ze dne 1. 1. 2017, dostupné ve správním spisu, č. l. 355-356.

[69] Přípis ze dne 19. 3. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-07772/2019/462/GKe, dostupné ve spise správního řízení č. l. 784-786.

[70] Poskytnutí informací a podkladů od společnosti Hruška ze dne 13. 6. 2019, dostupné ve spise správního řízení č. l. 1622-1624.

[71] Srov. str. 1622-1624 správního spisu.

[72] Protokol o ústním jednání ze dne 21. 11. 2019, dostupné ve správním spisu č. l. 2098-2102.

[73] Srov. č. l. 2090-2096 správního spisu.

[74] Srov. č. l. 2095 správního spisu.

[75] FIFO je zkratka anglického sousloví First In, First Out, což se do češtiny zpravidla překládá jako první dovnitř, první ven. Tato metoda se používá při rotaci zásob potravin, které je zapotřebí pravidelně obměňovat, aby se nezkazily.

[76] Protokol z místního šetření ze dne 16. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-24535/2019/462/GKe, dostupné ve správním spise, čl. l. 1914-1922, přílohy protokolu č. l. 1929-1931.

[77] Protokol z místního šetření ze dne 30. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-25726/2019/462/GKe, dostupné ve správním spise, čl. l. 1966-1974, přílohy protokolu č. l. 1981-2014.

[78] Srov. Protokol o ústním jednání ze dne 21. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-28356/2019/462/GKe, dostupné ve správním spisu č. l. 2098-2102.

[79] Správní spis č. l. 2051 a 2142-2144.  

[80] Srov. úřední záznam do spisu č. j. ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/2019/462/GKe - výčet zdrojových dokumentů, č. l. 2049 správního spisu.     

[81] Srov. úřední záznam do spisu ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/2019/462/GKe - výčet zdrojových dokumentů, č. l. 2049 správního spisu.        

[82] Srov. úřední záznam do spisu ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/462/2019/GKe - přehledová tabulka dokumentů, č. l. 2051 správního spisu.

[83] Srov. Analýzu Úřadu, která je vedena jako příloha úředního záznamu ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/2019/462/GKe, viz správní spis, č. l. 2049-2051.

[84] Záznam do spisu ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/2019/462/GKe, dostupné ve správním spise č. l. 2049-2051.

[85] Dostupné ve správním spisu č. l. 2627-2639.

[86] Dostupné ve správním spisu č. l. 2688-2759.

[87] Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění), dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625.

[88] Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění), dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625. 

[89] Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění), dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625.

[90] Viz doplnění informací a podkladů doručené Úřadu dne 7. 10. 2021 (jako datum vyhotovení uvedeno 10.9.2021), dostupné ve správním spisu č. l. 2690.

[91] Jedná se o 8 smluv dostupných ve správním spisu v listinné formě uzavřených s těmito dodavateli potravin: [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] (č.l. 1065), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  (č.l. 1204-1205), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  (č.l. 1372-1379), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  (č.l. 1381), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]   (č.l. 1453-1454), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  (č.l. 1466), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] (č.l. 1485-1486), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] (č.l. 1559-1561). Dále se jedná o 16 smluv dostupných na DVD zaslaném účastníkem řízení - viz záznam do spisu č.j. ÚOHS-S0026/2019/TS-22443/2019/462/GKe ze dne 13. 7. 2019, včetně přílohy s výčtem složek umístěných na DVD, č.l. 1719 - 1722. Uvedené smlouvy byly uzavřeny s těmito dodavateli: [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].

[92] Analýza praktiky přeceňování zboží vedená jako příloha záznamu do spisu ze dne 7. 4. 2020, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-10705/2020/462/GKe, dostupné ve správním spise č. l. 2141-2145.

[93] Viz odst. 80 tohoto rozhodnutí

[94] Viz odpovědi dodavatelů [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  dostupné ve správním spise, č. l. 1936 a 1939.

[95] Viz přehled plateb za merchandising, které účastník řízení účtoval některým svým dodavatelům, mezi kterými byli i dodavatelé, se kterými byl sjednán a uplatňován plnohodnotný servis, dostupné ve správním spise č. l. 2225-2249.       

[96] Viz odpovědi dodavatelů [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], dostupné ve správním spise, č. l. 1941 a 1953.

[97] Např. položka [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] byla společnosti Hruška dodána za cenu [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč bez DPH ([… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]  Kč s DPH), prodejní cena s DPH činila [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč a po dvou přeceněních byla tato položka prodána za [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč s DPH. Rozdíl mezi prodejní a výprodejovou cenou s DPH společnosti Hruška je ve výši 38 Kč/ks, což se rovná požadavku na vystavení opravného daňového dokladu, přičemž výše uvedené částky odpovídá cca 131 % ceny, za kterou byla položka dodána. Viz odpověď dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], dostupné ve správním spisu č. l. 1941.

[98] Srov. str. č. l. 1914-1922, přílohy protokolu č. l. 1929-1931, čl. l. 1966-1974, přílohy protokolu č. l. 1981-2014 správního spisu.

[99] Srov. odst. 73, 74 a 85 sdělení výhrad č. 3.

[100] Sdělení výhrad č. 3 ze dne 10. 2. 2022, č. j. ÚOHS-05073/2022/462, dostupné ve správním spisu č. l. 3631-3669 (včetně příloh). 

[101] Srov. odst. 178 prvostupňového rozhodnutí. Částka 5.749.571 Kč se nevztahuje k období od 1. 1. 2019 do 17. 1. 2019, neboť dle vyjádření účastníka řízení v této době nedošlo ke konkrétnímu vystavení nebo přijetí daňových dokladů nebo opravných daňových dokladů vztahujících se k praktice „přecenění zboží“. 

[102] Vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad č. 3 spolu s návrhem závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle, dostupné ve správním spisu č. l. 3700-3708.

[103] Přípis Úřadu č. j. ÚOHS-10169/2022/462 ze dne 24. 3. 2022, dostupné ve správním spisu č. l. 3709-3713.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en