číslo jednací: 44426/2021/871/KBa
spisová značka: S0214/2019/KD

Instance	I.
Věc	Vertikální dohoda v oblasti prodeje zahradní techniky - Garland distributor, s.r.o.
Účastníci	GARLAND distributor, s.r.o.
Typ správního řízení	Vertikální dohody
Výrok	§ 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb.
Rok	2019
Datum nabytí právní moci	21. 10. 2022
Související rozhodnutí	44426/2021/871/KBa 36714/2022/164
Dokumenty	2019_S0214.pdf 642 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0214/2019/KD

Číslo jednací: ÚOHS-44426/2021/871/KBa

Brno 29. 12. 2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0214/2019/KD zahájeném dne 6. 6. 2019 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, rozšířeném v předmětu správního řízení dne 10. 6. 2019 v souladu s § 1 odst. 4, § 20a a § 21h odst. 1 téhož zákona i o možné porušení článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je společnost

GARLAND distributor, s.r.o., se sídlem Hradecká 1136, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín, IČO 60108461, zastoupená na základě plné moci ze dne 2. 12. 2019 JUDr. Petrem Pečeným, advokátem Advokátní kanceláře Pečený, Fučík, Langer, se sídlem Purkyňova 74/2, 110 00 Praha 1,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

ROZHODNUTÍ:

Účastník řízení, společnost GARLAND distributor, s.r.o., se sídlem Hradecká 1136, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín, IČO 60108461, tím, že

v období nejméně od 18. 6. 2013 do 6. 6. 2019 stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny jím dodávané zahradní techniky, zahradního vybavení a nářadí pro domácí (hobby) použití, kontroloval jejich dodržování odběrateli a tyto vyzýval prostřednictvím e-mailů, osobně nebo telefonicky k navýšení cen na jím stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě nedodržování jím doporučených minimálních cen reálně uplatňoval, přičemž na tyto výzvy odběratelé účastníka řízení v uvedeném období přistupovali a v některých případech jejich dodržování rovněž sami kontrolovali a dále účastníka řízení upozorňovali na jejich nedodržování jinými odběrateli,

uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a k jejímuž skutečnému narušení došlo na relevantních trzích zahradní techniky, zahradního vybavení a nářadí pro domácí (hobby) použití na území České republiky,

čímž porušil v období nejméně od 18. 6. 2013 do 6. 6. 2019 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.,

a tím se dopustil přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.

II.

Ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0214/2019/KD vedeném ve věci možného porušení článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie s účastníkem řízení, společností GARLAND distributor, s.r.o., se sídlem Hradecká 1136, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín, IČO 60108461, nebyl Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže shledán dle článku 5 poslední věty Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy důvod k zásahu ve vztahu k dohodám popsaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení,společnosti GARLAND distributor, s.r.o., se sídlem Hradecká 1136, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín, IČO 60108461, plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.

IV.

Dle § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti GARLAND distributor, s.r.o., se sídlem Hradecká 1136, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín, IČO 60108461, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona popsaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

96 751 000 Kč (slovy: devadesát šest milionů sedm set padesát jeden tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 180 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V souladu s § 20 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti GARLAND distributor, s.r.o., se sídlem Hradecká 1136, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín, IČO 60108461, ukládá opatření k nápravě, a to písemně informovat všechny své odběratele o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Pro splnění opatření k nápravě stanoví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníku řízení, společnosti GARLAND distributor, s.r.o., se sídlem Hradecká 1136, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín, IČO 60108461, lhůtu 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Splnění opatření k nápravě účastník řízení doloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže do 14 dnů od uplynutí lhůty pro jeho splnění předložením

kopie textu písemné informace o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí a
seznamu všech vyrozuměných odběratelů s uvedením následujících údajů: jména a příjmení u osob fyzických, resp. obchodní firmy u osob právnických, jejich identifikačního čísla a data, kdy účastník řízení daného odběratele informoval o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

VI.

Dle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti GARLAND distributor, s.r.o., se sídlem Hradecká 1136, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín, IČO 60108461, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

Obsah

I. Zahájení a dosavadní průběh správního řízení 5

II. Charakteristika účastníka správního řízení 6

III. Zjištěné skutečnosti a důkazy. 7

III.1 Obchodní podmínky účastníka řízení 7

III.2 Dodržování doporučených cen. 7

III.2.1 Informace z předběžného šetření 7

III.2.2 Informace zajištěné při šetření na místě. 9

III.2.3 Informace získané dalším šetřením.. 11

III.2.4 Informace od účastníka řízení 11

III.3 Shrnutí jednání účastníka řízení 12

IV. Vymezení relevantních trhů a stanovení tržních podílů účastníka řízení 12

IV.1 Definice relevantních trhů. 13

IV.2 Tržní podíly účastníka řízení 16

V. Právní posouzení 17

V.1 Použitá znění právních norem.. 17

V.2 Zákonná a judikatorní východiska. 18

V.2.1 Dohody dle § 3 odst. 1 zákona. 18

V.2.2 Vertikální dohody o určení cen pro další prodej 19

V.3 Účastník řízení jako soutěžitel 20

V.4 Právní posouzení jednání účastníka řízení 21

V.4.1 Formální stránka zakázaných dohod. 21

V.4.2 Materiální stránka zakázaných dohod. 22

V.4.3 Plnění zakázaných dohod a narušení hospodářské soutěže. 22

V.4.4 Aplikace článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie. 23

V.5 Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání účastníka řízení 24

V.5.1 Absence podmínek pro vynětí ze zákazu. 24

V.5.2 Doba trvání přestupku a jeho charakter. 25

V.5.3 Subjektivní stránka přestupku. 26

V.5.4 Posouzení zproštění odpovědnosti účastníka řízení za přestupek. 27

V.6 Závěry právního hodnocení 27

VI. Stanovení pokuty. 28

VI.1 Vyměření pokuty. 28

VI.2 Konečná výše pokuty. 30

VII. Porušení SFEU.. 31

VIII. Zákaz plnění dohod. 31

IX. Opatření k nápravě. 31

X. Závěr. 32

XI. Využívání procesních práv. 32

XI.1 Námitky účastníka řízení ze dne 10. 7. 2020 a jejich vypořádání 33

XI.2 Námitky účastníka řízení ze dne 9. 3. 2021 a jejich vypořádání 35

XII. Úhrada pokuty. 43

XIII. Náklady řízení 43

I. Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1. Dne 6. 6. 2019 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) se společností GARLAND distributor, s.r.o., se sídlem Hradecká 1136, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín, IČO 60108461 (dále též „GARLAND“) správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0214/2019/KD pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) – dále též „správní řízení“. Současně Úřad provedl téhož dne šetření na místě v obchodních prostorách účastníka řízení na adrese jeho sídla. Možné porušení zákona spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli nejméně od roku 2012, přičemž zbožím tvořícím předmět uvedených dohod byla zahradní technika a vybavení a nářadí. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání účastníka řízení mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti uvedeného zboží.[1]

2. Úřad přistoupil k zahájení správního řízení z moci úřední po předběžném šetření vyvolaném stížností na možné protisoutěžní jednání účastníka řízení.[2] Důvodnou indicií pro zahájení správního řízení ve věci možného porušení zákona byla skutečnost, že účastník řízení se svými odběrateli sjednával pro další prodej jím dodávaného zboží dohody, jejichž cílem mělo být dosažení dodržování účastníkem řízení stanovených cen pro další prodej tohoto zboží odběrateli.

3. Z dokumentů zajištěných při šetření na místě mj. vyplynulo, že se účastník řízení mohl možného protiprávního jednání dopouštět vedle území České republiky (dále též „ČR“) i na území Slovenské republiky (dále též „SR“). Úřad tedy v rámci vymezeného předmětu správního řízení rovněž identifikoval, že možné protisoutěžní jednání účastníka řízení by mohlo být způsobilé ovlivnit i obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“), tedy představovat porušení Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Úřad proto dne 10. 6. 2019 rozšířil předmět správního řízení (srov. odst. 1) i o možné porušení článku 101 odst. 1 SFEU, neboť v předmětu správního řízení vymezené jednání mohlo být rovněž způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.[3]

4. GARLAND podal v zákonné lhůtě zásahovou žalobu, kterou se domáhal vyslovení nezákonnosti provedeného místního šetření a stanovení povinnosti Úřadu odstranit z předmětného správního spisu veškeré dokumenty zajištěné u účastníka řízení při tomto místním šetření, které považoval za tzv. rybářskou výpravu. Rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále též „KS“) byla tato žaloba zamítnuta (dále též „rozsudek KS GARLAND“).[4] Proti uvedenému rozsudku byla právním zástupcem účastníka řízení podána u Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) kasační stížnost, která však byla zamítnuta a rozsudek KS GARLAND potvrzen (dále též „rozsudek NSS GARLAND“).[5]

5. Podáním ze dne 10. 7. 2020[6] se účastník řízení vyjádřil k probíhajícímu správnímu řízení, vznesl mj. námitky ve vztahu k absenci vymezení relevantního trhu a k neaplikaci pravidla pro vynětí dohod z jejich zákazu. Účastník řízení rovněž odmítl jemu oznámené protiprávní jednání a navrhl zastavení správního řízení (k tomuto vyjádření účastníka řízení – viz část XI.1).

6. Úřad v rámci předběžného šetření a následně vedeného správního řízení shromáždil podklady a informace od účastníka řízení, jeho odběratelů, konkurentů i z veřejně dostupných zdrojů. Spisová dokumentace správního řízení tak obsahuje informace dokládající podmínky stanovené účastníkem řízení pro další prodej jím dodávaného zboží, hospodářské výkony účastníka řízení, informace vztahující se k vymezení relevantních trhů a tržních podílů účastníka řízení na nich dosahovaných, jakož i podklady prokazující namítané jednání.

7. Dne 8. 2. 2021 byly účastníku řízení doručeny výhrady k posuzovaným dohodám, ve kterých Úřad shrnul základní skutkové okolnosti šetřeného případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve spise správního řízení, a informoval o výši pokuty, kterou hodlá uložit (dále též „sdělení výhrad“). Přestože tento institut neslouží k vypořádání námitek účastníka řízení, Úřad se vyjádřil k některým podstatným námitkám vzneseným v podání ze dne 10. 7. 2020 s tím, že se s nimi neztotožnil a současně doplnil, že nejsou dány důvody pro zastavení správního řízení, jak účastník řízení navrhl.

8. Účastníku řízení bylo po vydání sdělení výhrad umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, případně navrhnout další dokazování (k tomuto vyjádření účastníka řízení – viz část XI.2). Dne 19. 10. 2021 bylo účastníku řízení umožněno, z důvodu doplnění finanční analýzy o údaje za rok 2020, seznámit se opětovně s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, případně navrhnout další dokazování. Úřad však žádné další vyjádření účastníka řízení v dané věci ve lhůtě stanovené do dne 3. 11. 2021, ani později neobdržel.

II. Charakteristika účastníka správního řízení

9. GARLAND je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. C 5276, a to dne 17. 11. 1993. Předmětem jejího podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů.

10. Jednateli a společníky účastníka řízení, který je právnickou osobou, jsou Ing. Andrea Trenková a Vladek Trenka. Na jeho základním kapitálu se podílí Ing. Andrea Trenková obchodním podílem 30 % a Vladek Trenka obchodním podílem 70 %. GARLAND se zabývá velkoobchodním i maloobchodním prodejem zahradní techniky a vybavení a nářadí (dále též „dotčené zboží“), jejich servisem a prodejem náhradních dílů, a to na území ČR, SR a Maďarska. GARLAND získal postupně zastoupení několika významných světových výrobců zahradní techniky a nářadí, mj. značek MTD, Scheppach, Riwall, Palram, MWH, Activa, Michelin, Elpumps, RYOBI, DWT, GTM Professional a Silky. Účastník řízení patří také mezi dodavatele hobby řetězců a sám provozuje internetový obchod pro konečné spotřebitele.[7]

III. Zjištěné skutečnosti a důkazy

III.1 Obchodní podmínky účastníka řízení

11. GARLAND uzavírá se svými odběrateli jak […obchodní tajemství…].[8] GARLAND distribuuje dotčené zboží svým odběratelům i na základě […obchodní tajemství…].[9] Se svými odběrateli komunikuje účastník řízení přes […obchodní tajemství…][10] […obchodní tajemství…]. Doporučené ceny dotčeného zboží uvádí v cenících/katalozích a […obchodní tajemství…][11] […obchodní tajemství…].[12]

12. Dotčené zboží nabývají odběratelé účastníka řízení do svého vlastnictví (po úplném zaplacení kupní ceny každé dodávky), nesou tak finanční a obchodní rizika spojená s nákupem a dalším prodejem zboží. GARLAND potvrdil, že při dalším prodeji dotčeného zboží určuje na území ČR svou obchodní politiku samostatně, tj. nezávisle na svých dodavatelích.[13]

III.2 Dodržování doporučených cen

III.2.1 Informace z předběžného šetření

13. Dle obdržené stížnosti ze dne 6. 3. 2019 vynucoval GARLAND po odběratelích při dalším prodeji dotčeného zboží […obchodní tajemství…] konečným spotřebitelům dodržování jím stanovených doporučených minimálních maloobchodních cen (dále též „MOC“). Komunikace týkající se dodržování MOC probíhala dle stěžovatele prostřednictvím e-mailů.[14] Ze stížnosti rovněž vyplynulo, že GARLAND hrozil uplatněním sankce za prodej dotčeného zboží pod doporučenou MOC, a to snížením rabatů nebo vypovězením smlouvy, tj. ukončením obchodní spolupráce.[15] Stěžovatel vyhověl požadavkům účastníka řízení na úpravu cen, k uplatnění sankce tedy v jeho případě nebyl důvod, avšak v důsledku popisovaného jednání a nátlaku na dodržování účastníkem řízení stanovených minimálních MOC údajně došlo k […obchodní tajemství…].

14. Stěžovatel ve svém podání dále uvedl, že z internetových srovnávačů cen byla existence cenové dohody u dotčených výrobků v době jeho podnikání zřejmá, neboť nabízená cena byla u převážné většiny subjektů shodná a korespondovala s doporučenou MOC dle platného ceníku GARLAND.

15. Stěžovatel předložil dokumenty (mj. 10 e-mailů z let 2012 až 2015) prokazující jím popsané jednání účastníka řízení. Nejstaršího data byl e-mail ze dne 23. 4. 2012 s předmětem […obchodní tajemství…] zaslaný […obchodní tajemství…] GARLAND, ve kterém byli obchodní partneři, kteří ještě nezaregistrovali nové ceníky platné pro rok 2012, vyzýváni ke kontrole cen dle přiložených ceníků, aby se zbytečně nepřipravovali o rabaty, které jsou nezbytné pro fungování každé společnosti.[16]

16. Stanovování minimálních MOC, kontrola jejich dodržování a vyhrožování sankcí ze strany účastníka řízení plyne i z dalších dokumentů poskytnutých stěžovatelem. Např. v příloze e-mailu ze dne 19. 3. 2014[17] zaslaného […obchodní tajemství…] GARLAND nazvané […obchodní tajemství…] se nachází dokument nadepsaný […obchodní tajemství…], ve kterém je účastníkem řízení mj. žádáno nastavení cen na minimální doporučené internetové ceny uvedené v cenících, […obchodní tajemství…], nepodbízení se s cenou a […obchodní tajemství…], a to pod hrozbou sankce v podobě vypovězení smlouvy.[18] Jako další lze uvést přílohu e-mailu zaslaného zaměstnancem obchodního oddělení GARLAND dne 15. 4. 2014[19] s názvem […obchodní tajemství…], která obsahuje dokument nadepsaný […obchodní tajemství…], kde je mj. mezi obchodními podmínkami pro dealery uvedeno, že […obchodní tajemství…], ceny a […obchodní tajemství…] stanovené účastníkem řízení není možné upravovat.[20]

17. Uvedená tvrzení Úřad nejprve ověřil z veřejně dostupných zdrojů, zejména využitím internetového srovnávače cen (www.heureka.cz). Z porovnávání MOC některých produktů z dotčeného zboží nabízených ve vybraných e-shopech na území ČR byla identifikována poměrně značná sladěnost prodejních cen.[21]

III.2.2 Informace zajištěné při šetření na místě

18. Úřad během šetření na místě v obchodních prostorách GARLAND zajistil vzorovou smlouvu, cenové, platební a obchodní podmínky stanovené účastníkem řízení, a dále značné množství e-mailů účastníka řízení s jeho odběrateli i interní e-maily jeho zaměstnanců týkající se stanovování cen pro další prodej.[22] Z nich vyplynulo, že GARLAND prováděl kontrolu dodržování doporučených MOC dotčeného zboží nabízeného na internetu, a pokud některý z jeho odběratelů nabízel dané výrobky pod touto doporučenou cenou, byl na tuto skutečnost upozorněn a požádán o nápravu. Dokud nebyla náprava zjednána, docházelo k blokování jeho účtu v objednávkovém systému. Teprve až po úpravě (zvýšení) MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům byl odběratelův účet opět odblokován pro další objednávky, resp. dodávky objednaného zboží.

19. GARLAND sledoval a kontroloval MOC nabízené prodejci dotčeného zboží na internetu, na což dokonce v roce 2015 vyčlenil jednoho svého zaměstnance[23]. Na nesprávně nastavené ceny upozorňoval GARLAND odběratele telefonicky[24], osobně[25], či prostřednictvím e-mailů. Odběratelé na tyto požadavky účastníka řízení o navýšení MOC přistupovali, což dokládá např. e-mail ze dne 14. 10. 2013 s předmětem […obchodní tajemství…], kde jeden z odběratelů odpovídá obchodnímu zástupci GARLAND na jeho výzvu týkající se zboží ze segmentů zahradní technika a nářadí ze dne 10. 10. 2013, že je vše opraveno, narovnáno a žádá o odblokování svého účtu.[26] Ze segmentu zahradního vybavení lze uvést e-mailovou komunikaci ze dne 25. 9. 2015[27] a ze dnů 22. a 23. 5. 2017[28]. Přistoupení odběratelů na výzvy účastníka řízení svědčí i řada dalších dokumentů, např. e-maily zaměstnance obchodního oddělení GARLAND ze dnů 22. 3. 2019, 5. a 29. 4. 2019 a 28. 5. 2019, na které bylo následně konkrétním odběratelem vždy odpovězeno: […obchodní tajemství…] (e-maily ze dnů 22. a 24. 3. 2019, 5. a 29. 4. 2019 a 28. až 30. 5. 2019).[29]

20. Uplatnění sankce v podobě blokace účtu odběratele v objednávkovém systému pro nedodržení stanovených prodejních cen dokládá mj. interní e-mailová komunikace již ze dnů 30. 4. 2013 a 21. 5. 2013, v nichž se […obchodní tajemství…] s dalšími zaměstnanci účastníka řízení zabývá blokací odběratelů, přičemž v přílohách e-mailů jsou soubory s názvem […obchodní tajemství…] s přehledy cen dotčeného zboží nabízenými konkrétními odběrateli.[30] Ohledně ukončení spolupráce z důvodu nedodržování cen odběrateli proběhla mezi jednatelem a […obchodní tajemství…] GARLAND také komunikace e-mailem ze dne 4. 8. 2014 s předmětem […obchodní tajemství…].[31] V e-mailu ze dne 11. 9. 2015 se po provedené kontrole cen […obchodní tajemství…] domlouvá […obchodní tajemství…] s […obchodní tajemství…] účastníka řízení na odblokování odběratelů, které nazývají výrazem škodíci. Z textu tohoto e-mailu vyplývá, že k odblokování odběratele je oprávněn […obchodní tajemství…] a […obchodní tajemství…].[32] Dne 11. 3. 2016 jednatel GARLAND píše v e-mailu s předmětem […obchodní tajemství…] svým zaměstnancům následující: […obchodní tajemství…], na což dostává dne 15. 3. 2016 od jednoho ze zaměstnanců odpověď: […obchodní tajemství…].[33] V e-mailech ze dnů 9. až 17. 5. 2016 se opět zaměstnanci účastníka řízení domlouvají na blokaci odběratele […obchodní tajemství…], přičemž pro blokaci účtu řešeného odběratele používají termín do smrti.[34]

21. Z interní e-mailové komunikace obchodního zástupce a […obchodní tajemství…] GARLAND ze dne 3. 9. 2015 dále vyplývá, že […obchodní tajemství…]. Z dalšího textu lze seznat, že si byl […obchodní tajemství…] již v té době zcela vědom skutečnosti, že diktování prodejních cen zákazníkům není v souladu s legislativou.[35]

22. Odběratelé, vůči kterým byla sankce ze strany GARLAND uplatněna, jej sami po úpravě MOC, tj. jejich navýšení na účastníkem řízení požadovanou úroveň, žádali o odblokování svého účtu v objednávkovém systému. Dané skutečnosti nasvědčuje např. e-mail ze dne 18. 6. 2013, ve kterém se odběratel domáhal zpřístupnění možnosti objednávat dotčené zboží a po úpravě cen žádal o odblokování, neboť potřeboval realizovat objednávku na […obchodní tajemství…]. Na uvedenou žádost odběratele navazuje interní komunikace totožného data, ve které obchodní zástupce informuje […obchodní tajemství…] GARLAND o srovnání cen, na což je mu odpovězeno, že je odběratel už odblokovaný.[36] Podobná situace byla řešena např. i v e-mailu ze dne 15. 8. 2014 (resp. jemu předcházející komunikaci ze dne 14. 8. 2014), v němž odběratel žádal o odblokování s odůvodněním, že ceny dotčeného zboží jsou v pořádku.[37]

23. K nucení k úpravám MOC dle ceníků vydávaných účastníkem řízení lze uvést např. e-mailovou komunikaci […obchodní tajemství…] s jedním z odběratelů, který se cítil být poškozen tím, že jako jediný nastavil prodejní ceny dle nového ceníku a byla mu ze strany účastníka řízení přislíbena náprava v podobě upozornění ostatních odběratelů na nesprávně nastavené prodejní ceny. GARLAND zde rovněž uvedl, že odběratelé, kteří se nepřizpůsobí jeho požadavku na úpravu MOC, budou […obchodní tajemství…](e-mail ze dne 1. 3. 2016).[38] Ke kontrole MOC tedy přistupovali i sami odběratelé a upozorňovali GARLAND na jejich nedodržování jinými odběrateli.

24. Co se týče stanovování MOC […obchodní tajemství…], v prvním ze dvou relevantních dokumentů, zajištěných při šetření na místě, je obsažena interní komunikace, že mezi sledované odběratele se omylem dostali i ti, kteří používali […obchodní tajemství…] (e-mail ze dne 26. 8. 2015). Tomuto e-mailu opět předchází upozornění jednoho z odběratelů na špatně nastavené ceny jinými odběrateli ze dne 25. 8. 2015.[39] V druhém případě […obchodní tajemství…] žádá o odblokování svého zákazníka s odůvodněním, že používá právě […obchodní tajemství…] (e-mail ze dne 9. 9. 2015).[40]

25. O tom, že ke stanovování MOC docházelo i […obchodní tajemství…] svědčí např. případ, kdy byl jeden z odběratelů vyzván k opravě cen dle aktuálního ceníku. Když o aktuální ceník požádal, bylo mu odpovězeno, že […obchodní tajemství…] (e-mail ze dne 22. 5. 2017).[41]

III.2.3 Informace získané dalším šetřením

26. Úřad informace získané během šetření na místě následně ověřoval oslovením odběratelů účastníka řízení se sídlem na území ČR[42]. Někteří z takto oslovených odběratelů potvrdili stanovování a vymáhání dodržování minimálních cen účastníkem řízení dodávaného dotčeného zboží tak, jak bylo popsáno výše.[43] Jeden z odběratelů např. uvedl, že ze strany GARLAND existovaly ústní pokyny k dodržování doporučených cen, které akceptoval, kontrola MOC uveřejněných odběrateli probíhala přes internet (v kamenné prodejně nikoliv) a sankce účastníka řízení spočívala v nedodání dalšího zboží, což se mu za dobu spolupráce stalo asi dvakrát. Tyto pokyny se měly týkat celého sortimentu dotčeného zboží dodávaného účastníkem řízení, kromě náhradních dílů.[44] Jiný odběratel uvedl, že zaměstnanci účastníka řízení skutečně hlídali dodržování MOC dotčeného zboží, které odběratelé uváděli na internetu, v případě jejich nedodržování následně zablokovali přístup k přihlášení (myšleno do objednávkového systému účastníka řízení – pozn. Úřadu) a zamezili možnost nákupu. Akceptování MOC stanovených účastníkem řízení tedy bylo nutné, pokud chtěl mít odběratel dotčené zboží v internetové nabídce. Mělo jít zejména o dotčené zboží značek […obchodní tajemství…], tj. nářadí a zahradní techniku. Ke své odpovědi připojil i e-maily ze dne 26. 3. 2014 prokazující jím uvedená tvrzení.[45] Někteří odběratelé také uvedli, že prodej dotčeného zboží za stanovené doporučené MOC je i v jejich zájmu, dodržovali je tedy dobrovolně. GARLAND tak neměl v těchto případech důvod k cenové kontrole, a tudíž k uplatnění případných sankcí. Tyto pokyny ze strany účastníka řízení tedy nepovažovali za omezující, neboť důvodem jejich akceptace bylo zachování ziskovosti při prodeji dotčeného zboží.[46]

III.2.4 Informaceod účastníka řízení

27. GARLAND ve svém vyjádření ze dne 19. 7. 2019 uvedl, že […obchodní tajemství…][47] […obchodní tajemství…][48]

III.3 Shrnutí jednání účastníka řízení

28. Ze získaných podkladů a informací vyplynulo, že GARLAND při dalším prodeji dotčeného zboží usiloval o dodržování jím stanovených MOC (byť tyto ceny označoval jako doporučené). O výši MOC své odběratele informoval prostřednictvím ceníků/katalogů, které jim zasílal a které byly také […obchodní tajemství…].

29. GARLAND kontroloval dodržování MOC dotčeného zboží nabízeného jeho odběrateli, a to jak ze své vlastní iniciativy, tak i na základě upozornění odběratelů na jejich nedodržování jinými odběrateli. Odběratelé tedy měli po celou dobu povědomí o existenci cenové politiky účastníka řízení. Pokud byly některé MOC pod stanovenou úrovní, GARLAND vyzýval konkrétní odběratele prostřednictvím e-mailů, osobně nebo telefonicky k jejich zvýšení. Pro dosažení plnění své cenové politiky GARLAND uplatňoval také sankce. Ta spočívala v blokaci účtu odběratele, čímž mu byl znemožněn odběr dotčeného zboží, případně […obchodní tajemství…]. Blokaci účtu GARLAND ukončil teprve až poté, co odběratel navýšil cenu na účastníkem řízení požadovanou úroveň. Odběratelé na výzvy GARLAND o navýšení MOC přistupovali, a to někdy vynuceně až po provedené blokaci jejich účtů účastníkem řízení.

IV. Vymezení relevantních trhů a stanovení tržních podílů účastníka řízení

30. Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh[49], na kterém působí účastník řízení a na kterém se projevují účinky jeho jednání. Relevantním trhem se rozumí trh zboží[50], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického, přičemž jeho definice obvykle vychází z analýzy poptávkové a nabídkové substituce. Při vymezení relevantního trhu Úřad v tomto případě vyšel z výchozího produktu, jímž je účastníkem řízení nabízené zboží, tj. zahradní technika a vybavení a nářadí, které dodává konečným spotřebitelům napřímo přes vlastní e-shop nebo prostřednictvím svých odběratelů.

31. GARLAND nabízí kompletní sortiment zahradní techniky a nářadí převážně výrobců značek MTD, Scheppach/Woodster, Riwall, Michelin, Elpumps, RYOBI, DWT, GTM Professional, Cub Cadet, Greenworks, Agrifab/Turfmaster a AEG. Nabízí rovněž zahradní vybavení, např. nábytek vlastní značky i výrobců značek Creador, MWH, Royal Garden, dále krbová kamna výrobce značky HS Flamingo, grily a kempingové vybavení výrobců značek Activa a Campingaz/Coleman, skleníky, přístřešky a solární ohřev bazénů výrobců značky Palram. Okrajově nabízí také osiva, hnojiva, oleje, ochranné pomůcky atd. od různých výrobců. GARLAND disponuje obchodním zastoupením některých uvedených značek pro ČR a v mnoha případech je zároveň i autorizovaným servisním střediskem.

32. Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť účelem cílových dohod je právě narušení hospodářské soutěže, pročež skutečný dopad na soutěž nemusí být prokazován, neboť je u cílových dohod imanentní. Pak jsou samozřejmě také nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší, protože jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly nejen tuzemské soudy[51], ale také unijní soudy.[52] Jakkoli úžeji vymezený relevantní trh by tedy v nyní řešeném případě neměl vliv na posouzení protisoutěžního charakteru jednání účastníka řízení, jelikož toto jednání naplňuje znaky právě dohod cílových (vztahujících se k celému dodávanému sortimentu dotčeného zboží).

IV.1 Definice relevantních trhů

33. V rámci úvah o vymezení relevantních trhů přihlížel Úřad k podkladům a informacím získaným v nyní šetřené věci nejen od samotného účastníka řízení, ale také od jeho odběratelů a konkurentů. Úřad pro předběžné šetření rozdělil účastníkem řízení nabízené zboží do tří kategorií následovně: (i) zahradní technika[53], (ii) zahradní vybavení[54] a (iii) nářadí[55].

34. Prvně se Úřad zabýval tím, zda je vhodné rozlišovat, kdo dotčené zboží využívá. Jeden z oslovených subjektů rozdělil toto zboží na hobby, které cílí převážně na užití v domácím prostředí (tedy na zahradě nebo v dílně), a profesionální, jež je využíváno zejména podnikateli a jejich zaměstnanci ve stavebnictví, pro údržbu veřejné zeleně anebo dřevoobrábění (jedná se o každodenní využívání zboží pod vysokou zátěží). Uvedené rozlišení se pak odráží v zaměření nabídky na jiné cílové skupiny konečných spotřebitelů, a to i prostřednictvím odlišné cenové politiky.[56] Na tomto místě Úřad uvádí, že obdobnou otázku řešil i ve svém rozhodnutí[57] (zde je profesionální zboží označeno jako komunální technika), ze kterého vyplývá, že pro věcné vymezení relevantního trhu je třeba rozlišovat mezi zahradní a komunální technikou[58], neboť pro běžného spotřebitele, který nakupuje a využívá především zahradní, tedy hobby techniku, jež nabízí své uplatnění při občasné práci a údržbě na zahradách, chatách apod., je komunální technika výkonově zcela předimenzovaná a nákladově vyžaduje řádově vyšší investice při pořízení. Jelikož nyní vedené šetření nepřineslo změnu v pohledu na zastupitelnost hobby a profesionálního zboží, bylo předmětem vymezení relevantního trhu dále pouze hobby zboží. Ostatně uvedené závěry Úřadu potvrdil ve svém rozhodnutí i předseda Úřadu, a to v rámci správního řízení vedeného s jiným soutěžitelem ve stejné oblasti.[59]

35. Sám GARLAND udává, že jím dodávané výrobky značek různých výrobců jsou v některých případech vzájemně zastupitelné a jsou obecně zastupitelné s výrobky, které dodávají na trh ostatní dodavatelé. Dále uvádí, že koneční spotřebitelé mohou veškeré výrobky zařazené do jednotlivě uvedených kategorií považovat z hlediska jejich ceny a zamýšleného použití za zastupitelné navzájem nebo s jinými produkty.

36. Taktéž většina oslovených odběratelů i konkurentů souhlasila s kategoriemi zboží výše vymezenými Úřadem, přičemž současně dodala, že zboží uvedené v jednotlivých kategoriích prodávané účastníkem řízení je vzájemně zastupitelné se zbožím jiných značek.[60] V oblasti zahradní techniky, zahradního vybavení i nářadí je tedy nepřeberné množství zastupitelného zboží různých značek od různých dodavatelů ve stejné cenové, výkonové nebo technické úrovni.

37. Z hlediska nabídkové strany je dle některých konkurentů zastupitelnost v rámci každé kategorie relativně snadná a je možné požadovaný produkt nahradit jiným produktem nebo pouze navýšit jeho výrobu, neboť materiály, technologie a strojní vybavení jsou do značné míry využitelné pro výrobu více produktů spadajících do dané kategorie.[61] Pro zastupitelnost na straně nabídky u zahradních výrobků[62] se vyjádřil i britský soutěžní úřad[63], který se ve svém rozhodnutí mj. zabýval i jeho maloobchodním prodejem a uvedl, že je nepravděpodobné, aby různé podkategorie produktů spotřebitelé považovali za vzájemně nahraditelné. Avšak na druhé straně dodal, že je relativně snadné zahájit maloobchodní prodej dalšího zahradního výrobku s výhradou buď dostatečné kapacity, nebo schopnosti zmenšit prostor poskytovaný jiným, méně ziskovým výrobkům. Substituce na straně nabídky tak naznačuje širší trh než jakékoli konkrétní podkategorie či skupiny výrobků.

38. Lze shrnout, že pojmy zahradní technika, zahradní vybavení i nářadí[64] pro domácí (hobby) použití jsou všeobecné, pod něž spadá široká škála produktů, které nejsou zcela vzájemně zastupitelné pro konečného spotřebitele, slouží však primárně ke stejnému využití, a to k odpočinku nebo k práci na zahradě, v dílně nebo v domácnosti. Výše uvedené tak dle Úřadu svědčí pro závěr, že existují silné indicie pro vymezení tří samostatných výrobkových relevantních trhů, a to (i) zahradní techniky, (ii) zahradního vybavení a (iii) nářadí.

39. Pro vymezení územního (geografického) relevantního trhu část oslovených subjektů shodně uvedla, že pro prodej dotčeného zboží jsou v rámci celé EU homogenní podmínky^.[65] Další část oslovených subjektů považuje dle svých zkušeností pouze území ČR a SR místem, na kterém existují dostatečně homogenní podmínky.[66] V získaných odpovědích se však vyskytují i názory, že dostatečně homogenní podmínky existují pouze na území ČR, na kterém tyto subjekty výlučně působí.[67] Jeden z konkurentů k tomu uvedl, že nákup ze zahraničí je pro spotřebitele méně ekonomicky výhodný, a to z důvodu větší vzdálenosti místa dodání, horší dostupnosti při uplatňování odpovědnosti za vadu, jazykové bariéry při komunikaci apod^.[68]

40. Dle názoru účastníka řízení existují homogenní podmínky na území širším než jen ČR anebo SR. Uvedené dává do souvislosti s tím, že prodej dotčeného zboží konečným spotřebitelům probíhá v zásadní míře prostřednictvím e-shopů.[69]

41. Pro přesné vymezení relevantního trhu, a to jak z hlediska věcného, tak i geografického, nicméně nebyla Úřadu k jeho žádosti předložena ani účastníkem řízení, ani oslovenými soutěžiteli jakákoli relevantní studie anebo analýza. Přesto však lze na základě informací poskytnutých soutěžiteli na těchto trzích působících definovat pro účely nyní vedeného správního řízení, i s ohledem na výše uvedené, z hlediska věcného tři samostatné relevantní trhy zboží pro domácí (hobby) použití, a to trh (i) zahradní techniky, (ii) zahradního vybavení a (iii) nářadí. Z hlediska geografického Úřad zohlednil skutečnosti uváděné oslovenými subjekty ohledně vymezení uvedených výrobkových trhů na národní úrovni, a to zejména z důvodu reklamačních nebo přepravních podmínek. Na podporu daného lze dále uvést např. odlišné sazby daní a také, že účastník řízení provozuje internetové stránky www.garland.cz a www.garland.sk, kde je pro každou zemi zvlášť uveden seznam prodejců. Obdobně Úřad tyto podmínky zohledňuje ve své ustálené rozhodovací praxi.[70] Byť nelze vyloučit, že u některých, zejména drahých, výrobků existují homogenní podmínky i na území širším než národním, Úřad v nyní řešeném případě, kdy není potřebné přesně definovat relevantní trhy, přistoupil ke geografickému vymezení relevantních trhů územím ČR.

IV.2 Tržní podíly účastníka řízení

42. V souvislosti s vymezením tržních podílů účastníka řízení byly rovněž zjišťovány celkové hodnoty prodejů dotčeného zboží na relevantních trzích. Úřad vycházel z údajů získaných od účastníka řízení, jeho konkurentů, odběratelů a z veřejně dostupných zdrojů. Zde je však nutné konstatovat, že ani GARLAND, ani většina dalších oslovených subjektů nebyla schopna stanovit přesné celkové hodnoty prodejů na relevantních trzích či tržní podíly účastníka řízení, neboť, jak tyto subjekty shodně uváděly, nejsou dostupné studie, analýzy nebo jakékoli odborné podklady týkající se trhů zahradní techniky, zahradního vybavení a nářadí.

43. GARLAND se domnívá, že jeho tržní podíly na jednotlivě výše vymezených relevantních trzích jsou vzhledem k celkovým obratům na nich dosahovaným velmi malé až zanedbatelné. Dle svého odhadu dosahoval v roce 2018 společně na všech vymezených relevantních trzích výše […obchodní tajemství…] %.[71] Úřadem oslovené subjekty většinou uváděly, že nejsou schopny odhadnout tržní podíly účastníka řízení, neboť nedisponují potřebnými podklady, a jejich odhady celkových objemů relevantních trhů vykazovaly značné rozdíly (na všech trzích v řádech jednotek až desítek mld. Kč).[72]

44. Pro přibližný výpočet tržních podílů na relevantních trzích vzal Úřad v úvahu data nejbližších konkurentů uvedených účastníkem řízení[73], jejichž společný obrat se v roce 2018 pohyboval v ČR okolo 3 mld. Kč na trhu zahradní techniky, nejméně okolo 1,5 mld. Kč na trhu zahradního vybavení a na trhu nářadí mírně přes 1 mld. Kč (tu dosahovali pouze dva největší konkurenti účastníka řízení).[74] Pokud by Úřad pro výpočet tržních podílů účastníka řízení vzal v úvahu pouze obraty těchto nejbližších konkurentů, jejich výše by dosahovala […obchodní tajemství…] procent, a to necelých […obchodní tajemství…] % (na trhu zahradní techniky) a […obchodní tajemství…] % (na trhu zahradního vybavení). V případě trhu nářadí by při zohlednění dalších zjištěných údajů představoval tržní podíl účastníka řízení cca […obchodní tajemství…] %[75]. Je však třeba poznamenat, že na všech těchto trzích působí řada dalších soutěžitelů, především hobby markety typu Obi, Bauhaus, Baumax atd. prodávající dané zboží i pod vlastními značkami a dosahující velmi významných obratů. Je tedy velice pravděpodobné, že tržní podíly účastníka řízení jsou, při nezbytném zahrnutí obratů i těchto specializovaných obchodů na těchto trzích působících, ve skutečnosti výrazně nižší než výše nastíněné.

45. Na základě výše uvedeného lze předpokládat, že postavení účastníka řízení na všech třech vymezených relevantních trzích je […obchodní tajemství…], ani v jednom případě nedosahující […obchodní tajemství…] % tržního podílu.

V. Právní posouzení

46. Skutkovou podstatou přestupku je souhrn typických základních, právně relevantních znaků určitého právního institutu, v daném případě přestupku v oblasti soutěžního práva. Mezi základní (typové) znaky takovéhoto přestupku patří subjekt (soutěžitel), subjektivní stránka (odpovědnost soutěžitele), objekt (narušení hospodářské soutěže) a objektivní stránka (jednání soutěžitelů).

V.1 Použitá znění právních norem

47. Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Za dobu spáchání přestupku se považuje okamžik jeho dokonání, u pokračujících přestupků poslední dílčí útok, neboť teprve tehdy je uskutečněno jednání, které je předmětem právního posouzení.[76]

48. Z hmotněprávního hlediska je protiprávnost jednání účastníka řízení posuzována podle zákona ve znění provedeném zákonem č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, tedy byl účinný v době spáchání přestupku (posuzovaný skutek trval nejméně do zahájení správního řízení, tj. 6. 6. 2019)[77]; zákonná úprava skutkové podstaty zakázaných dohod dle § 3 odst. 1 zákona (ani výše sankce za ni) přitom nedoznala po dobu trvání jednání účastníka řízení (tj. od 18. 6. 2013 do 6. 6. 2019) posuzovaného v tomto správním řízení žádných změn. V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění zákona č. 285/2018 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2019.[78]

49. Z hlediska procesního obecně platí zásada tzv. nepravé retroaktivity procesních norem, kdy se nové procesní právo a jeho změny aplikují od data nabytí jeho účinnosti i v řízeních zahájených před tímto datem, přičemž právní účinky dříve učiněných úkonů zůstávají zachovány, pokud přechodné ustanovení pozdější právní úpravy nestanoví něco jiného.[79]

50. Správní řízení je vedeno podle procesních ustanovení zákona rovněž ve znění provedeném zákonem č. 262/2017 Sb. S výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona se postupuje také podle přestupkového zákona, a to ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 22. 7. 2020, a coby obecného procesního předpisu i zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 403/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021 (dále též „správní řád“), tedy v jeho aktuálním znění.

V.2 Zákonná a judikatorní východiska

51. Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

52. Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

V.2.1 Dohody dle § 3 odst. 1 zákona

53. Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

54. Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.[80] U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

55. Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen, o omezení nebo kontrole výroby, odbytu či o rozdělení trhu apod. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

56. Z dikce § 3 odst. 1 zákona vyplývá, že zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před narušením potenciálním. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciální soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[81] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[82]

57. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.[83] Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný. Na dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, však nelze dle výše zmíněné judikatorní praxe aplikovat doktrínu de minimis, tedy dopad takových dohod na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný. Pokud je totiž najisto postaveno, že soutěžitel uzavírá dohody s cílem narušit hospodářskou soutěž, je aplikace pravidla de minimis vyloučena, tedy bez nutnosti zabývat se dalšími kritérii testu pro jeho použití.[84]

V.2.2 Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

58. Vertikální dohody o určení cen pro další prodej typově představují závažnou formu cílových zakázaných dohod. Takovéto dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím konkurenční vztah na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.[85] Díky takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů.

59. Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny nebo sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popřípadě jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

60. Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona. Dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost obecných výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

V.3 Účastník řízení jako soutěžitel

61. Úřad se předně zabýval tím, zda účastník řízení naplňuje definici soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. Legální definice soutěžitele je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty, včetně tzv. non subjektů, které se alespoň nepřímo účastní hospodářské soutěže.[86]

62. V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.[87] Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Úřad shledal, že účastník řízení vykonávající hospodářskou činnost, tj. nabízení a prodej zahradní techniky a zahradního vybavení a nářadí, představuje soutěžitele ve smyslu zákona.

V.4 Právní posouzení jednání účastníka řízení

63. Úřad má za prokázané, že GARLAND stanovoval MOC dotčeného zboží pro jeho další prodej konečným spotřebitelům v cenících/katalozích, […obchodní tajemství…], byť ceny v nich uvedené označoval jako doporučené. Dále Úřad pokládá za prokázané, že GARLAND prodejní ceny dotčeného zboží nabízené jeho odběrateli kontroloval a upozorňoval je osobně, telefonicky nebo e-mailem, pokud je nedodržovali. Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem GARLAND a tuto akceptovali, tedy navyšovali jimi inzerovanou prodejní cenu dotčeného zboží na výši stanovené MOC, v některých případech až poté, co byla vůči nim aplikovaná sankce spočívající v blokaci jejich účtu v objednávkovém systému. Za vyjádření souhlasu s uzavřením a plněním dohod pokládá Úřad i jednání odběratelů, kteří stanovené MOC dodržovali dobrovolně, a rovněž to, že i někteří odběratelé sami upozorňovali GARLAND na nedodržování jím stanovených cen pro další prodej jinými odběrateli a žádali po něm nápravu. GARLAND tak určil svým odběratelům MOC dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům a vynucoval jejich dodržování, a proto doporučené MOC byly ve skutečnosti cenami minimálními, resp. fixními. Takto popsaná cenová politika soutěžitele GARLAND je potvrzena i cenovým srovnáním provedeným Úřadem dokládajícím shodnost cen dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci na území ČR.

64. Z hlediska soutěžního práva nyní posuzované jednání účastníka řízení spadá do působnosti soutěžněprávních předpisů.[88]

65. Shora popsané jednání soutěžitele GARLAND a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje dle § 5 odst. 2 zákona jako vertikální dohody a ve smyslu § 3 odst. 1 zákona jako zakázané dohody[89] s cílem narušit hospodářskou soutěž, které naplňují znaky dohod o přímém určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.

V.4.1 Formální stránka zakázaných dohod

66. Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně nebo neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[90] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran.

67. V případě dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem GARLAND s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že GARLAND vyzýval své odběratele zejména prostřednictvím e-mailové komunikace, ale také telefonních hovorů nebo při osobních setkáních k dodržování MOC dotčeného zboží, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, když akceptovali tento návrh a realizovali prodej dotčeného zboží konečným spotřebitelům ve výši minimálních MOC stanovených soutěžitelem GARLAND.

68. Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované dohody o cenách uzavírané a plněné soutěžitelem GARLAND a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej.

V.4.2 Materiální stránka zakázaných dohod

69. K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona.[91]

70. Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích bylo cílem nyní šeřených dohod. Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, je třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.[92]

71. Z provedeného dokazování je zřejmé, že někteří odběratelé soutěžitele GARLAND se v rámci konkurenčního boje snažili soutěžit a vytvářet konkurenční tlak na ostatní odběratele soutěžitele GARLAND v rámci svých nabídek konečným spotřebitelům. Tyto snahy však byly díky uzavíraným dohodám znemožňovány, neboť soutěžitel GARLAND dodržování jím stanovených MOC kontroloval a pod hrozbou sankcí vynucoval. Vertikální cenové dohody jsou přitom Úřadem dlouhodobě posuzovány jako dohody, které typicky ze své samotné podstaty cílí na narušení hospodářské soutěže; uvedené je současně aprobováno již zmíněnou tuzemskou soudní praxí.

72. Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem GARLAND s odběrateli, jejichž předmětem je stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad kvalifikuje jako dohody vyvolávající výrazné omezení hospodářské soutěže, které mají zásadně protisoutěžní cíl již ze své podstaty. Pro jejich samotný charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. ve smyslu § 3 odst. 1 zákona za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená v pravidlech de minimis.

73. Úřad tak má za prokázané, že jednání spočívající v určování cen pro další prodej uzavírané a plněné soutěžitelem GARLAND s jeho odběrateli naplňuje podle § 3 odst. 1 zákona nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

V.4.3 Plnění zakázaných dohod a narušení hospodářské soutěže

74. Nad rámec uvedeného se Úřad zabýval tím, zda uzavírání a plnění dohod o určení minimálních cen pro další prodej, které jednoznačně spadají do kategorie dohod, jež jsou v souvislosti s jejich protisoutěžním cílem již ze své podstaty přinejmenším potenciálně způsobilé narušit hospodářskou soutěž, vedlo k jejímu skutečnému narušení.

75. Úřad má za prokázané, že soutěžitel GARLAND omezoval odběratele při stanovení cen jím dodávaného dotčeného zboží při jeho dalším prodeji konečným spotřebitelům a že ceny tohoto zboží neodpovídaly cenám, jaké by samostatně a nezávisle mohli zvolit jejich odběratelé – zejména jim bylo znemožněno tyto ceny dle vlastní situace a okolností snížit, a soutěžit tak s ostatními odběrateli o zákazníky cenou a o větší podíl na trhu. Uzavřením dohod o cenách mezi soutěžitelem GARLAND a jeho odběrateli tedy došlo ke sjednocení cenové hladiny dotčeného zboží při prodeji konečným spotřebitelům; v jejich neprospěch se navýšila cena dotčeného zboží (případně se uměle držela jejich vyšší cenová hladina).

76. Úřad konstatuje, že dohody o cenách posuzované v tomto správním řízení měly reálnou schopnost ovlivnit hospodářskou soutěž na relevantních trzích, neboť cílily na omezení intenzity hospodářské soutěže na daných trzích. S ohledem na to, že dohody o cenách jsou cílové a byly plněny, vedly tyto ve výsledku ke skutečnému narušení hospodářské soutěže na vymezených relevantních trzích.

V.4.4 Aplikace článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie

77. Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda jednání účastníka řízení může mít vliv na obchod mezi členskými státy EU. V případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. bude u něho splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle SFEU.[93] Pro aplikaci SFEU tedy musí být kumulativně naplněna kritéria, kterými jsou prokázání existence obchodu mezi členskými státy a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním ovlivnit, a to znatelně. Platí přitom, že pokud je zakázaná vertikální dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %.[94] K závěru o znatelném dopadu na obchod mezi členskými státy tak postačuje alternativní naplnění jedné z těchto uvedených podmínek.[95]

78. V nyní řešeném případě není pochyb o tom, že obchod mezi členskými státy existuje, neboť GARLAND dotčené zboží dodává nejen na území ČR, ale i na území jiných členských států (srov. odst. 10). Splnění podmínky existence obchodu je přitom zcela nezávislé na vymezení územního (geografického) relevantního trhu, neboť obchod mezi členskými státy může být ovlivněn také v případech, kdy je v rámci posuzování možného protisoutěžního jednání vymezen relevantní trh jako národní.[96]

79. Protože cenové dohody uzavírané a plněné účastníkem řízení s jeho odběrateli pokrývaly celé území ČR, jsou ze své samotné podstaty způsobilé mít dopad na obchod mezi členskými státy; tyto mohou uměle měnit cenové hladiny, které by pravděpodobně existovaly při absenci dohod, čímž ovlivňují průběh obchodu. Pro konstatování schopnosti dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy je přitom dostačující, že na základě souboru objektivních právních nebo skutkových okolností je možné předvídat s dostatečným stupněm pravděpodobnosti, že dohoda může mít na průběh obchodu vliv přímý nebo nepřímý, existující nebo potenciální.[97] Z důkazů shromážděných ve správním spise je dostatečně prokázáno a reálné, že jednání účastníka řízení spočívající v uzavírání a plnění vertikálních cenových dohod pokrývajících celé území ČR mohlo průběh obchodu mezi členskými státy ovlivnit.

80. Pokud se jedná o naplnění posledního kritéria pro aplikaci SFEU, a to znatelného ovlivnění obchodu, Úřad konstatuje, že toto kritérium není v nyní posuzovaném případě splněno. Ani výše souhrnného ročního obratu účastníka řízení dosaženého v rámci EU, který se týká výrobků pokrytých dohodou[98], ani velikost celkových tržních podílů příslušných stran dohody na žádném ze tří vymezených relevantních trhů[99] nedosahují prahových hodnot stanovených v Pokynech Komise.

81. Z provedeného dokazování tak plyne, že nejsou splněny podmínky zákazu dle SFEU, proto ji Úřad neaplikuje, byť dříve rozšířil předmět nyní vedeného správního řízení i pro podezření na možné porušení článku 101 odst. 1 SFEU.[100]

V.5 Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání účastníka řízení

82. Soutěžitel GARLAND je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na účastníka řízení – GARLAND, který byl iniciátorem těchto protisoutěžních dohod.

V.5.1 Absence podmínek pro vynětí ze zákazu

83. Po zhodnocení, že posuzované dohody o určení cen pro další prodej spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona, se Úřad dále zabýval tím, zda tyto dohody nelze vyjmout ze zákazu na základě zákonné výjimky dle § 3 odst. 4 zákona nebo na základě aplikace unijní blokové výjimky ve smyslu § 4 odst. 1 zákona.

84. Důkazní břemeno v tomto ohledu leží na účastníku řízení, který je ve věci zakázaných dohod povinen ve smyslu § 21d odst. 1 zákona navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití výjimky podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona jsou splněny, pokud tvrdí, že se na něj výjimka vztahuje.

85. K danému je potřeba uvést, že dle § 3 odst. 4 zákona se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona nevztahuje na dohody, které a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického anebo hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohod. Aplikace uvedeného ustanovení zákona vyžaduje kumulativní splnění vyjmenovaných podmínek, přičemž nesplnění, byť jediné, vede k nutnosti zamítnout žádost o výjimku.

86. GARLAND však netvrdil ani nedoložil žádné skutečnosti, jimiž by prokazoval zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo podporu technického nebo hospodářského rozvoje při současném vyhrazení přiměřeného podílu spotřebitelům. Úřad tedy neshledal, že by byly naplněny podmínky pro uplatnění vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona.

87. Na zakázané dohody uzavírané a plněné soutěžitelem GARLAND s jeho odběrateli Úřad vylučuje také použití § 4 odst. 1 zákona zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost obecných výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku. Bloková výjimka se totiž nevztahuje na vertikální dohody, které omezují odběratele v určení cen pro další prodej (cen charakteru minimálních nebo fixních); taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[101]

V.5.2 Doba trvání přestupku a jeho charakter

88. GARLAND se snažil ovlivnit ceny jím dodávaného dotčeného zboží při jeho dalším prodeji na území ČR již v roce 2012, kdy své odběratele vyzýval k dodržování minimálních MOC.

89. Počátek posuzovaného jednání soutěžitele GARLAND je nejpozději 18. 6. 2013, kdy došlo k přistoupení odběratele na předloženou žádost o navýšení MOC dotčeného zboží.[102] Úřad má za prokázané, že posuzované jednání trvalo nejméně do zahájení tohoto správního řízení, tedy do 6. 6. 2019.[103]

90. GARLAND jednotlivé dohody o určení cen uzavíral a plnil postupně. Každá taková dohoda by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané dohody, avšak uvedené jednání je při splnění podmínek stanovených v § 7 přestupkového zákona považováno za pokračování v přestupku. Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

91. Úřad je toho názoru, že uzavírání a plnění posuzovaných dohod představuje jednotlivé dílčí útoky pokračujícího přestupku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

92. V nyní posuzovaném případě jsou dle Úřadu naplněny všechny podmínky pro kvalifikaci vytýkaného jednání jako pokračujícího přestupku, neboť jednotlivé dílčí útoky, tj. uzavírání a plnění cenových dohod, naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, jsou vedeny jednotným záměrem, kterým je zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele GARLAND za minimální MOC, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů a hrozbě či uplatnění sankce za jejich neakceptaci, a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, neboť byly prováděny kontinuálně nejméně od 18. 6. 2013 do 6. 6. 2019 a jejich předmětem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za jiné, než soutěžitelem GARLAND stanovené minimální MOC.

V.5.3 Subjektivní stránka přestupku

93. Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody, jejímž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, je konstruována jako odpovědnost objektivní. I když znění zákona ani přestupkového zákona Úřadu nestanoví povinnost při ukládání pokut zkoumat a rozlišovat subjektivní stránku přestupku, je Úřad, v souladu s judikaturou správních soudů, oprávněn při vyměření pokuty zohlednit úmyslné porušení zákona.[104]

94. I v soutěžním právu se tedy rozlišují dvě základní formy zavinění – úmysl a nedbalost. Při posouzení se vychází z intelektuální a volní složky k objektu přestupku, jímž je právem chráněný zájem, proti kterému jednání směřuje, a tím je v případě soutěžního práva férová hospodářská soutěž pro všechny účastníky trhu. V případě úmyslu se vychází z toho, že jednající nejenže věděl, ale také chtěl porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem (úmysl přímý); v případě úmyslu nepřímého jednající ví, že může zákonem chráněný zájem porušit nebo ohrozit, a pro případ, že se tak stane, je s tím srozuměn. V případě vědomé nedbalosti jednající věděl, že může porušit či ohrozit zákonem chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhá, že jej neporuší; při nevědomé nedbalosti pak jednající nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač vzhledem k okolnostem a svým poměrům vědět měl a mohl.

95. Při hodnocení subjektivní stránky popsaného přestupku vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zakázané dohody byly uzavírány na návrh soutěžitele GARLAND, který trval na jejich dodržování, a jejichž plnění pod hrozbou sankcí či po jejich uplatnění rovněž vymáhal. GARLAND si musel být vědom toho, že předmětné dohody ovlivňují (ovlivní) cenovou úroveň dotčeného zboží ve vztahu ke konečným spotřebitelům (tato skutečnost totiž vyplývá ze samotné povahy dohod a z účelu, který sledují) a že tato ujednání snižují soutěž mezi jeho odběrateli (soutěž v rámci značky – intra-brand), neboť zbavují odběratele možnosti stanovit prodejní cenu dotčeného zboží dle jejich vůle. GARLAND si dále musel být vědom toho, že odstraněním soutěže mezi odběrateli naruší soutěž na relevantních trzích, resp. byl srozuměn s tím, že uzavření a plnění zakázaných dohod hospodářskou soutěž naruší. Vědomostní a volní složka zavinění se tak vztahuje i ke způsobilosti jím uzavíraných dohod narušit hospodářskou soutěž. Úřad proto dospěl k závěru, že GARLAND jednal při uzavírání dohod zaviněně ve formě úmyslu. Uvedené navíc zřetelně potvrzuje i interní komunikace soutěžitele GARLAND zajištěná při místním šetření, ze které vyplývá, že si porušení soutěžněprávních předpisů musel být vědom.[105]

96. Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře tuzemských[106] a unijních soudů[107], ze které vyplývá, že pro konstataci úmyslného porušení soutěžních pravidel není nezbytné, aby si soutěžitel byl vědom toho, že porušuje konkrétní zákaz stanovený soutěžními pravidly.

V.5.4 Posouzení zproštění odpovědnosti účastníka řízení za přestupek

97. Odpovědnost za porušení soutěžního práva lze přičítat účastníku řízení – GARLAND, jako právnické osobě a současně adresátu soutěžních norem.

98. Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.[108]

99. Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby GARLAND jednal protiprávně, která jej nutila porušovat jeho právní povinnost a v důsledku které GARLAND nemohl porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

100. Úřad tak neshledal žádnou objektivní situaci, pro kterou by GARLAND byl nucen jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměl jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, že GARLAND nemůže být zproštěn odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by mu bránily chovat se v souladu se zákonem.

V.6 Závěry právního hodnocení

101. Účastník řízení je odpovědný za spáchání přestupku spočívajícího v uzavírání a plnění zakázaných vertikálních dohod o přímém určení cen. Přestupku se soutěžitel GARLAND dopustil tím, že pro další prodej konečným spotřebitelům stanovoval minimální MOC dotčeného zboží, kontroloval dodržování stanovených MOC odběrateli a tyto vyzýval prostřednictvím e-mailů, osobně nebo telefonicky k navýšení cen na jím stanovenou úroveň, přičemž na tyto výzvy odběratelé účastníka řízení přistupovali buď v důsledku povědomí o jednotné cenové strategii vyžadované soutěžitelem GARLAND, nebo v některých případech až poté, co byla vůči nim uplatněna sankce.

102. Tyto dohody je třeba ve smyslu § 3 odst. 1 zákona posuzovat jako dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže. S ohledem na charakter dohod nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nelze vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona na základě unijní blokové výjimky dle § 4 odst. 1 zákona ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona. Tyto dohody, s ohledem na svoji cílovost a jejich prokázané plnění, vedly ve výsledku ke skutečnému narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích zahradní techniky, zahradního vybavení a nářadí pro domácí (hobby) použití na území ČR. Uvedené jednání má charakter pokračujícího přestupku, který trval nejméně od 18. 6. 2013 do 6. 6. 2019.

VI. Stanovení pokuty

103. Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

104. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují.Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.[109] Úřad tedy v daném případě za horní hranici bude považovat částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

105. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.[110] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[111]

106. Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele GARLAND představuje porušení § 3 odst. 1 zákona a že jsou v daném případě splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 22a odst. 2 zákona.

VI.1 Vyměření pokuty

107. Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty a vždy s přihlédnutím ke specifickým okolnostem daného případu.

108. Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly specifikovanými v Metodice[112], které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní právní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

109. Samotné vyměřování pokuty se skládá z několika relativně samostatných kroků. Nejprve je nutné stanovit hodnotu tržeb, pro jejíž účel je potřebné vymezit tržby dosažené soutěžitelem z prodeje zboží, jehož se protisoutěžní jednání přímo či nepřímo týká, a to na územích přímo či nepřímo dotčených protisoutěžním jednáním. Úřad bral v úvahu hodnotu tržeb soutěžitele GARLAND dosaženou z prodeje dotčeného zboží na vymezených relevantních trzích realizovaného v roce 2018 (tedy poslední ucelený kalendářní rok, v němž došlo ke spáchání přestupku), která dle jeho vyjádření přestavuje částku […obchodní tajemství…] Kč bez DPH.[113]

110. Při stanovení podílu hodnoty tržeb, který se určí s ohledem na závažnost předmětného přestupku a okolnosti jeho spáchání, je tedy nutné zohlednit nejen typovou závažnost danou samotnou charakteristikou přestupku, ale i závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

111. Nyní posuzované vertikální cenové dohody spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažné přestupky, u kterých je podíl hodnoty tržeb zpravidla stanoven v rozpětí 3 až 10 %.[114] Při určení konkrétní výše tohoto podílu Úřad prvotně vychází z tržních podílů dosahovaných soutěžitelem na vymezených relevantních trzích, přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako bere v úvahu míru narušení inter-brand a intra-brand soutěže. V nyní řešeném případě pokládá Úřad za klíčový faktor, že GARLAND není jediným soutěžitelem působícím na shora vymezených relevantních trzích, kde působí řada dalších i podstatně silnějších subjektů. Vedle soutěže intra-brand, na kterou měly posuzované dohody dopad, probíhala rovněž soutěž inter-brand, přičemž lze předpokládat, že na tuto soutěž byla míra negativního dopadu jednání soutěžitele GARLAND s ohledem na […obchodní tajemství…] výši jeho tržních podílů nízká. Dále vzal Úřad v úvahu charakter dotčeného zboží, které je spotřebiteli hojně využíváno, avšak nejedná se o nezbytný statek. Na stranu druhou bral Úřad v potaz, že soutěžitel GARLAND uzavírání cenových dohod inicioval a trval na jejich dodržování, resp. jejich plnění vymáhal pod hrozbou sankce a tuto aplikoval. Úřad přihlédl i k vysokému počtu dílčích útoků, a především k tomu, že cenové dohody pokrývaly veškeré dotčené zboží, neboť GARLAND stanové minimální MOC zanesl do […obchodní tajemství…] (včetně zasílaných ceníků/katalogů). Úřad při posuzování závažnosti také zohlednil, že GARLAND zjištěným jednáním vědomě cílil na potlačení konkurence na horizontální úrovni mezi maloobchodními prodejci dotčeného zboží, a to jednoznačně v neprospěch konečných spotřebitelů. Vynucovaní cenových dohod soutěžitelem GARLAND totiž vedlo k tomu, že odběratelé sami kontrolovali nedodržování stanovených MOC jinými odběrateli (jejich konkurenty) a žádali GARLAND o nápravu, tj. zajištění jednotných (vyšších) MOC. Současně GARLAND získával vynucováním dodržování stanovených MOC prospěch i při působení na maloobchodní úrovni trhu, neboť na ní sám jako provozoval e-shopu nabízel dotčené zboží za stanovenou MOC. V konečném výsledku tak jednání soutěžitele GARLAND vedlo ke skutečnému narušení hospodářské soutěže. Veškeré tyto skutečnosti vedly Úřad k závěru, že v rámci závažnosti přestupku jsou dány důvody pro stanovení podílu hodnoty tržeb ve výši […obchodní tajemství…] %.

112. Míra narušení hospodářské soutěže je rovněž významně ovlivněna délkou protisoutěžního jednání. Do výše základní částky pokuty je proto tato doba přímo promítnuta použitím tzv. koeficientu času. Ten činí v nyní posuzovaném případě 6 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 72 měsíců (od 18. 6. 2013 do 6. 6. 2019).

113. Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad ve výši 96 751 620 Kč.

114. V dalším kroku může být základní částka pokuty upravena z hlediska přitěžujících a polehčujících okolností. Úřad ve svých úvahách týkajících se stanovení výše pokuty dospěl k závěru, že neexistují důvody, které by odůvodňovaly navýšení pokuty, ale ani její snížení.

VI.2 Konečná výše pokuty

115. Po zohlednění všech shora uvedených skutečností konečná výše pokuty soutěžiteli GARLAND za přestupek popsaný v tomto rozhodnutí a po zaokrouhlení na celé tisíce směrem dolů činí 96 751 000 Kč.

116. Úřad je povinen posoudit, zda výše pokuty nepřevyšuje zákonem stanovenou maximální hranici (viz §22a odst. 2 zákona). Dle podkladů poskytnutých účastníkem řízení dosáhl čistý obrat soutěžitele GARLAND za rok 2020 výše […obchodní tajemství…] Kč[115]. Pokuta dosahuje […obchodní tajemství…] % z čistého obratu a zákonnou maximální výši tak nepřekračuje.

117. Na závěr Úřad zkoumal, zda výše pokuty nemá pro soutěžitele GARLAND vzhledem k jeho individuálním poměrům likvidační účinek. Takový účinek může nastat pouze v případě, že by výše pokuty přivodila zánik majetkové základny[116] pro další podnikatelkou činnost, případně natolik přesáhla možné výnosy, že by se další činnost soutěžitele stala v podstatě bezúčelnou; směřovala by po značné časové období pouze k úhradě uložené pokuty.[117]

118. Soutěžitel GARLAND dosahoval v letech 2012 až 2020 kladného hospodářského výsledku. Tržby za prodej zboží na území ČR významně vzrostly z 372 mil. Kč (rok 2012) na 1 072 mil. Kč (rok 2020), čistý obrat ve stejném období činil […obchodní tajemství…] mil. Kč až […obchodní tajemství…] mil. Kč. Cizí zdroje v roce 2020 vykazovaly výši […obchodní tajemství…] mil. Kč, z nichž pouze […obchodní tajemství…] % tvořily dlouhodobé závazky; […obchodní tajemství…]. Soutěžitel GARLAND vykázal v roce 2020 výsledek hospodaření za účetní období překračující […obchodní tajemství…] mil. Kč (došlo tak k opětovnému nárůstu oproti roku 2019, ve kterém výsledek hospodaření mírně překračoval […obchodní tajemství…] mil. Kč, a vrátil se k obdobné výši jako v roce 2018, kdy činil více jak […obchodní tajemství…] mil. Kč), kterým byl částečně navýšen výsledek hospodaření z minulých let, resp. nerozdělený zisk, jenž v roce 2020 dosahoval […obchodní tajemství…] mil. Kč. Z oběžných aktiv ve výši […obchodní tajemství…] mil. Kč tvořily největší položku zásoby ([…obchodní tajemství…] %) a dále pohledávky ([…obchodní tajemství…] %); peněžní prostředky dosahovaly téměř […obchodní tajemství…] mil. Kč.

119. Za účelem posouzení, zda soutěžitel GARLAND nečelí finančním potížím, provedl Úřad finanční analýzu zahrnující roky 2015 až 2020, z níž vyplynulo, že GARLAND […obchodní tajemství…]. Rovněž koeficient zadluženosti, jenž udává, v jakém poměru se cizí zdroje podílejí na vlastním kapitálu, […obchodní tajemství…]. Ačkoli hodnoty okamžité likvidity […obchodní tajemství…]. Tuto skutečnost potvrzuje i doba obratu závazků, dle které je […obchodní tajemství…]. Současně lze konstatovat, že […obchodní tajemství…]. V roce 2020 byl […obchodní tajemství…]. Efektivitu soutěžitele GARLAND, výnosnost vlastního kapitálu či schopnost dosahovat zisku […obchodní tajemství…]. Závěrem Úřad ověřoval pravděpodobnost úpadku soutěžitele pomocí tří bankrotních modelů. Zjištěné hodnoty ukazují, že […obchodní tajemství…]. Z provedené finanční analýzy tak vyplývá, že […obchodní tajemství…]. Z výkazů nelze rovněž dovodit, že by […obchodní tajemství…] (srov. odst. 118).[118]

120. Úřad na základě výše uvedeného má za to, že konečná výše pokuty neznamená ohrožení existence soutěžitele GARLAND, nemá tedy likvidační charakter, a současně je přiměřená okolnostem nyní řešeného případu.

VII. Porušení SFEU

121. Úřad shledal, že nyní posuzované jednání nemá unijní rozměr, neboť nebyly kumulativně naplněny podmínky zákazu dle SFEU. Proto ve výroku II. tohoto rozhodnutí deklaroval absenci důvodu k zásahu odpovídajícímu článku 5 Nařízení 1/2003.

VIII. Zákaz plnění dohod

122. V souladu s § 7 odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

IX. Opatření k nápravě

123. Podle § 20 odst. 4 zákona může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění, je-li zjištěno porušení povinností stanovených mj. v § 3 odst. 1 zákona. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona. Opatření k nápravě nemá sankční povahu, nýbrž sleduje odstranění nepříznivých důsledků protisoutěžního jednání (resp. jeho prevenci či opakování).

124. Úřad shledal důvody pro uložení opatření k nápravě, neboť pro odstranění narušení hospodářské soutěže jednáním popsaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí je nezbytné, aby se odběratelé účastníka řízení (soutěžitele GARLAND) dozvěděli o neplatnosti těchto dohod. Úřad proto ve výroku V. tohoto rozhodnutí uložil účastníku řízení povinnost písemně informovat všechny své odběratele o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Uložené opatření k nápravě sleduje účel zákona, kterým je ochrana hospodářské soutěže, a ve vztahu k tomuto účelu je proporcionální. Současně účastníku řízení neukládá povinnosti, které nejsou pro dosažení účinnosti opatření k nápravě nezbytné.

125. Pro splnění opatření k nápravě stanovil Úřad účastníku řízení lhůtu 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. S ohledem na zajištění účinnosti uloženého opatření k nápravě je totiž dle Úřadu žádoucí, aby bylo splněno v co nejkratší době. Informace, která má být dotčeným odběratelům zaslána, přitom není nikterak obsáhlá, a seznamem odběratelů účastník řízení disponuje. Za přiměřenou považuje Úřad i lhůtu 14 dnů, kterou účastníku řízení stanovil pro doložení splnění opatření k nápravě, tj. pro poskytnutí (i) kopie textu písemné informace o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí a (ii) seznamu vyrozuměných odběratelů s údaji dle výroku V. tohoto rozhodnutí.

X. Závěr

126. Ze všech shora uvedených důvodů Úřad konstatuje, že soutěžiteli GARLAND bylo prokázáno spáchání přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 zákona v období nejméně od 18. 6. 2013 do 6. 6. 2019 uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané vertikální cenové dohody, jež skutečně narušily hospodářskou soutěž na vymezených relevantních trzích. Úřad účastníku řízení plnění těchto dohod do budoucna zakázal a za současného uložení opatření k nápravě mu uložil pokutu ve výši 96 751 000 Kč. Úřad tedy rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí.

XI. Využívání procesních práv

127. Účastník řízení měl po celou dobu vedení předmětného správního řízení v souladu se správním řádem možnost využívat svá procesní práva, zejména práva nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení svá stanoviska, resp. podávat své námitky, což GARLAND učinil dne 10. 7. 2020. Dále bylo účastníku řízení ve smyslu § 21b zákona před vydáním tohoto rozhodnutí umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim. GARLAND ve stanovené lhůtě svého práva využil a k závěrům učiněným Úřadem ve sdělení výhrad vznesl námitky dne 9. 3. 2021. Jiná vyjádření či námitky GARLAND již nevznesl, a to ani k pozdější výzvě Úřadu, kdy měl možnost opětovného seznámení se s podklady rozhodnutí doplněnými zejména o finanční analýzu obsahující data z jeho účetních výkazů za rok 2020.

128. Vzhledem ke skutečnosti, že některé dílčí námitky v rámci jednotlivých okruhů námitek účastníka řízení se překrývají či se v zaslaných vyjádřeních přímo opakují, námitky jsou vypořádány Úřadem na základě principu, že povinnost řádného odůvodnění rozhodnutí nelze mechanicky ztotožňovat s povinností poskytnout podrobnou odpověď na každý jednotlivý argument. Vypořádání základní námitky v sobě proto může v některých případech konzumovat i odpověď na některé námitky dílčí a související.

XI.1 Námitky účastníka řízení ze dne 10. 7. 2020a jejich vypořádání

129. GARLAND již před sdělením výhrad namítal, že Úřad nevymezil relevantní trh jak z hlediska výrobkového, tak geografického, a vymezil tak neurčitě předmět správního řízení, resp. provedeného místního šetření. Úřad dle účastníka řízení také pochybil, když v rámci cenového srovnání neprovedl porovnání cen konkrétního výrobku dodávaného soutěžitelem GARLAND i s cenami substitučních produktů od ostatních výrobců, distributorů a prodejců. Dále se účastník řízení vyjádřil k informacím získaným od stěžovatele a dalších odběratelů, které potvrzují namítané jednání, dal je do souvislosti s jejich špatnou platební morálkou a v jednom případě i s chybným technickým popisem zboží, čímž také vysvětloval blokace jejich účtů v nákupním systému. Co se týče dokumentů převzatých při místním šetření, účastník řízení blíže vysvětlil čtyři jím vybrané případy týkající se namítaného jednání.

130. Pokud jde o vymezení relevantního trhu v době provedení místního šetření, Úřad plně odkazuje na rozsudek KS GARLAND, kde tuto připomínku účastník řízení již uplatnil v rámci podané zásahové žaloby. KS v reakci na ni mj. odkázal na rozsudek Soudu prvního stupně (dnes Tribunálu)[119], kde je uvedeno: Komise nemá povinnost sdělovat adresátovi takového rozhodnutí všechny informace, které má k dispozici o domnělých protiprávních jednáních, ani přesně vymezit relevantní trh, ani provést přesnou právní kvalifikaci těchto protiprávních jednání, ani uvést dobu, během níž k těmto protiprávním jednáním docházelo. Úřad dále uvádí, že konkrétní vymezení relevantního trhu/trhů je až předmětem správního řízení a výsledkem prováděného dokazování, které je obsaženo poprvé až ve sdělení výhrad, jak tomu bylo i v tomto případě. K tomu dodává, že s ohledem na cílový charakter posuzovaného jednání navíc není přesné a vyčerpávající vymezení relevantního trhu nezbytné pro konstatování, že jím došlo k porušení zákona.

131. K cenovému srovnání[120] Úřad uvádí, že jde pouze o podpůrnou indicii možného protisoutěžního jednání využívanou mj. i při rozhodování o provedení šetření na místě a že bylo provedeno za účelem zjištění případné sladěnosti cen vybraných produktů z dotčeného zboží. Cenové srovnání s konkurenčními výrobky by tedy nemělo žádnou vypovídací schopnost, zda k namítanému jednání GARLAND mohlo opravdu docházet, a skutečnost, že by k uvedenému jednání přistupoval případně i jeho konkurent, nemohla nijak ospravedlnit jednání soutěžitele GARLAND.

132. Účastník řízení k vyjádření stěžovatele a jeho dalších Úřadem oslovených odběratelů ve věci blokace účtů konstatoval, že situace vznikla důsledkem špatné platební morálky těchto subjektů. Uvedené však je dle Úřadu v rozporu se zjištěným skutkovým stavem. Z elektronické komunikace zajištěné při místním šetření totiž jednoznačně vyplývá, že se netýkala vymáhání zaplacení faktur po splatnosti pod hrozbou sankce v podobě blokace, nýbrž nátlaku ze strany GARLAND na úpravu prodejních cen odběrateli. Jako příklad je možné uvést e-mail ze dne 27. 1. 2014, kde jeden z odběratelů soutěžitele GARLAND píše: […obchodní tajemství…].[121] Na což mu […obchodní tajemství…] GARLAND odpověděl, že děkuje za zprávu a blokaci opravil. Dále lze odkázat na e-mail zaměstnance obchodního oddělení GARLAND ze dne 4. 12. 2014 adresovaný jejímu […obchodní tajemství…], kde napsal: […obchodní tajemství…].[122] Dle názoru Úřadu bylo tedy naprosto zřejmé, že nesplacená pohledávka nebyla jediným možným důvodem pro provedení blokace v nákupním systému soutěžitele GARLAND, ale naopak, že k blokaci vedlo rovněž právě nedodržování účastníkem řízení stanovených MOC. Uvedené potvrzují i další e-maily ze dnů 6. 6. 2013, 26. 3. 2014 a 19. 8. 2014.[123]

133. K účastníkem řízení podaným vysvětlením čtyř vybraných případů (e-maily ze dnů 5. 5. 2015, 21. 1. 2017, 10. 9. 2018 a 25. 4. 2019), které měly údajně vyvracet závěry o jeho protisoutěžním jednání, Úřad uvádí následující. V e-mailu ze dne 5. 5. 2015 […obchodní tajemství…] GARLAND svým obchodním zástupcům píše: […obchodní tajemství…] Dále je pak v tomto e-mailu pro každý konkrétní produkt uveden seznam odběratelů s tím, že u některých z nich je doplněno: […obchodní tajemství…] nebo […obchodní tajemství…].[124] Uvedené tak stěží může nasvědčovat vysvětlení účastníka řízení, že dané souvisí s chybným přepočtem z důvodu použití neaktuálního kurzu EUR a CZK, neboť z textace e-mailu byla patrná kontrola a snaha o zajištění dodržovaní soutěžitelem GARLAND stanovených cen pod hrozbou sankce. Na tento e-mail totiž navazuje další z téhož dne, kde […obchodní tajemství…] GARLAND uvádí: […obchodní tajemství…] [uvedeny konkrétní názvy odběratelů – pozn. Úřadu] a dále: […obchodní tajemství…] [uvedeny konkrétní názvy dvou odběratelů – pozn. Úřadu]… […obchodní tajemství…] [uvedeny konkrétní názvy dvou výrobců obchodních značek prodávaných v ČR – pozn. Úřadu].[125] V emailu ze dne 21. 1. 2017 […obchodní tajemství…] píše odběratelům upozornění, kde připomíná používání aktuálního ceníku […obchodní tajemství…] a informuje je o blokaci jiného odběratele s tím, aby se nesnažili jej (myšleno jeho ceny – pozn. Úřadu) dorovnávat. GARLAND informace obsažené ve zprávě […obchodní tajemství…] považoval za zavádějící, neboť k žádné blokaci údajně nedošlo, nicméně dle Úřadu je instrukce zaslaná ostatním odběratelům soutěžitele GARLAND prostřednictvím tohoto e-mailu zcela jednoznačná. Dále Úřad cituje část e-mailové komunikace […obchodní tajemství…] a […obchodní tajemství…] ze dne 10. 9. 2018, kde je mj. uvedeno: […obchodní tajemství…].[126] Uvedené GARLAND vysvětloval sdělováním informací odběratelům o doporučené ceně z důvodu výpočtu jejich marže. Ani s tímto vysvětlením se však Úřad nemůže, ve vztahu k dalším zjištěným skutečnostem ohledně prováděných kontrol odběratelů nedodržujících MOC, bez výhrad ztotožnit. Výrazy škodíci, popřípadě umoudřit, jsou totiž dle zajištěné e-mailové komunikace[127] používány hojně a pouze ve spojitosti se zjištěním nižších než stanovených MOC dotčeného zboží inzerovaných odběrateli. Posledním účastníkem řízení uvedeným případem byl e-mail ze dne 25. 4. 2019, včetně předcházející komunikace (účastníkem řízení zřejmě chybně uvedeno datum 24. 5. 2019 – pozn. Úřadu), resp. reakce na upozornění odběratele na nedodržování cen jinými odběrateli, zjištěné z internetového vyhledávače. GARLAND jej dle svého vyjádření vyrozuměl, že není oprávněn vstupovat do cenotvorby svých obchodních partnerů. Z uvedeného e-mailu však taková skutečnost dle Úřadu neplyne. Naopak, v navazující interní komunikaci je uvedeno: […obchodní tajemství…].[128]

134. Dále Úřad uvádí, že skutečnost, že namítané jednání soutěžitele GARLAND někteří z Úřadem oslovených odběratelů popírají, nemůže mít na jeho posouzení žádný vliv. Úřadu je z jeho dozorové činnosti známo zkreslení vyjádření těch odběratelů, kteří mají zájem na udržení aktivní spolupráce s šetřeným soutěžitelem, jejíž ztráta by mohla vést k oslabení jejich profitabilní obchodní činnosti. Uvedené závěry ostatně dokládá i rozpornost odpovědí některých z nich s obsahem materiálů zajištěným při místním šetření.[129] Úřad také doplňuje, že ochota sdělovat a potvrzovat informace o protisoutěžním jednání je dána většinou ze strany těch subjektů, které představují bývalé či již neaktivní odběratele, což je patrné i v nyní řešeném případě.[130] Vyjádření „loajálních“ odběratelů tak v žádném případě nemůže obstát jako vyviňující důkaz. Naopak je nutno zdůraznit, že existence protisoutěžních dohod je primárně dokazována prostřednictvím zachycené komunikace zajištěné na místním šetření.[131]

XI.2 Námitky účastníka řízení ze dne 9. 3. 2021a jejich vypořádání

135. GARLAND krom dalších námitek předně v plném rozsahu odkázal na již výše uplatněné a Úřadem shora vypořádané námitky[132] s tím, že opět popřel spáchání přestupku spočívajícího v uzavírání dohod o přímém určení cen zboží pro další prodej.

136. Co se týče námitky na nezákonnost místního šetření, Úřad odkazuje jednak na rozsudek KS GARLAND zamítající v plném rozsahu žalobu soutěžitele GARLAND na ochranu před nezákonným zásahem Úřadu, a nově také na rozsudek NSS GARLAND, který byl vydán po podání námitek účastníka řízení, zamítající kasační stížnost. Pokud GARLAND v této souvislosti nyní tvrdí, že v dokumentech získaných Úřadem v rámci předběžného šetření pouze informoval odběratele o změně doporučených cen, Úřad odkazuje na judikaturu NSS týkající se posouzení zakázaných cenových dohod, kde NSS uvedl: Jak žalovaný, tak správní soudy v minulosti opakovaně vyslovili, že i jen pouhé cenové doporučení, byť nevynutitelné pod hrozbou sankce, může mít protisoutěžní charakter (například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2012, č. j. 8 Afs 2/2011-217). Totéž vyplývá například z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Vereeiniging van Cementhandelaren (8/72), v němž soud uzavřel, že soutěž je narušena i jen systémem doporučených cen.[133]

137. K samotnému případu stěžovatele, vůči němuž soutěžitel GARLAND neuplatnil žádnou sankci, Úřad odkazuje na své zjištění, že stěžovatel akceptoval plnění dohod, tudíž absentovala sankce pro jejich neplnění. Současně pro samotné posouzení věci není zcela podstatné, zda k sankci GARLAND přistoupil. Hrozba sankcí při nedodržování MOC však zvyšuje závažnost protisoutěžního jednání, neboť pouhá možnost jejího uplatnění má pro odběratele silně odrazující efekt. V této souvislosti lze citovat i rozsudek NSS GARLAND, v němž je k dané věci uvedeno: O skutečnosti, že tyto „měkké“ nástroje postačovaly k dosažení sledovaného cíle, svědčí vyjádření oznamovatele, že se sám podrobil „přání“ stěžovatelky, neboť měl zájem na zachování dobrých vztahů. Poukazuje-li tedy stěžovatelka v kasační stížnosti na to, že vůči oznamovateli nebyla dle jeho vyjádření použita žádná sankce, je třeba doplnit, jak to učinil již žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti, že oznamovatel jednal podle pokynů stěžovatelky, tudíž logicky nebyl sankcionován. To ovšem nelze vykládat tak, že počínání stěžovatelky je soutěžním právem dovolené, neboť jeden z objektů zákona o ochraně hospodářské soutěže, volnost obchodního rozhodování soutěžitelů, byl i v případě oznamovatele narušen… Nezbytným znakem zakázané obchodní praktiky určování cen pro další prodej není výslovné smluvní ujednání o povinnosti uhradit peněžitou sankci za porušení povinnosti dodržovat dodavatelem předepsané prodejní ceny, nýbrž působení na odběratele,aby se chovali, jak požaduje dodavatel. Toto ovlivňování může mít různé podoby, přičemž zpravidla se nebude jednat o výslovné smluvní ujednání o povinnosti zaplatit sankci za odchýlení se od dodavatelem stanovených cen, neboť takové jednání by bylo snadno zdokumentovatelné a odhalitelné, přičemž protisoutěžnímu jednání je vlastní snaha o jeho skrývání.

138. V námitce A účastník řízení uvádí, že převážnou část dokumentů převzatých při místním šetření představovala jeho interní komunikace, jejíž obsah, např. užívání pojmu škodíci, vysvětluje únavou zaměstnanců a neoblíbeností některých obchodních partnerů v souvislosti s jejich platební morálkou či poškozováním zájmů účastníka řízení. Dále tvrdí, že v interní komunikaci uvedený postup vůči odběratelům nebyl realizován, což dokládá čestným prohlášením jednoho ze svých zaměstnanců. V této záležitosti Úřad odkazuje např. na obsah interní komunikace ze dnů 11. 3. 2016 a 15. 3. 2016, která jasně dokládá, že k uplatnění sankce v podobě blokace odběratelů v objednávkovém systému z důvodu nedodržování MOC ze strany soutěžitele GARLAND skutečně docházelo. Blokaci účtů z důvodu údajně špatné platební morálky odběratelů Úřad, pro rozpor se shromážděnými důkazy, odmítl již výše.

139. V námitce B.1 účastník řízení rozporuje shrnutí informací zjištěných Úřadem při místním šetření s tím, že toto shrnutí je zcela nepravdivé a nemá oporu v provedeném dokazování. Uvedené však Úřad jako irelevantní odmítá a odkazuje na konkrétní zjištění, z nichž vycházel ve shrnutí a které jej potvrzují. Obdobně uvedené vypořádání platí i pro námitku B.2, dle které Úřad v uvedeném odstavci dovozoval soustavnou kontrolu dodržovaní doporučených cen. Opět nelze přijmout argumentaci účastníka řízení, že kontrola MOC byla prováděna za účelem […obchodní tajemství…]. Uvedené je v naprostém rozporu se zjištěním Úřadu, neboť tato kontrola byla prováděna za účelem následného tlaku na odběratele soutěžitele GARLAND, pokud jím bylo zjištěno nedodržování jím stanovených MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji. Pokud účastník řízení v námitce B.3 argumentuje skutečností, že dotčené zboží lze nakoupit i od jiných dodavatelů, neboť není jeho výhradním dovozcem, tato nemůže mít vliv na posouzení namítaného jednání účastníka řízení. Nadto Úřad v dokumentech zajištěných při místním šetření zachytil i komunikaci […obchodní tajemství…].[134] Pro ilustraci aktivity soutěžitele GARLAND na dodavatelské úrovni Úřad doplňuje, že účastník řízení ve svém vyjádření ze dne 19. 7. 2019 jako své odběratele označil více než […obchodní tajemství…] subjektů jen na území ČR.

140. Námitka B.4 se týká […obchodní tajemství…], která dle vysvětlení účastníka řízení nepředstavuje […obchodní tajemství…]. Úřad této námitce účastníka řízení částečně vyhověl. Z textu předmětné e-mailové komunikace však zcela jasně vyplývá, že k blokacím dochází mj. při nedodržování MOC odběrateli. Ztrátu […obchodní tajemství…] z důvodu nedodržovaní cen potvrzuje i interní email […obchodní tajemství…] ze dne 4. 6. 2014, ve kterém dalším zaměstnancům sděluje: […obchodní tajemství…][135] Na tomto místě lze dále odkázat i na další emailovou komunikaci ze dne 6. 6. 2014, v níž odběratel napsal:[…obchodní tajemství…][136]Skutečnost, že někteří odběratelé mohli mít problémy se včasnou úhradou faktur a z tohoto důvodu jim […obchodní tajemství…], není ve vztahu k posuzovanému jednání podstatná, neboť důvodem blokace jejich účtů, a tedy i […obchodní tajemství…], bylo dle zjištění Úřadu rovněž nedodržení minimálních MOC.

141. V námitce B.5 účastník řízení uvádí, že v e-mailu ze dne 15. 8. 2014 (resp. jemu předcházející komunikaci ze dne 14. 8. 2014) odběratel žádá odblokování s tím, že má ceny dotčeného zboží v pořádku. Důvodem blokace nebylo dle účastníka řízení nedodržování MOC, ale nesprávná prezentace zboží na prodejně, což také dokládá čestným prohlášením svého zaměstnance. Z textu předmětného e-mailu však jeho logickým výkladem vyplývá skutečnost, že si byl odběratel vědom faktu, že důvodem blokace může být mj. právě i nedodržování stanovených MOC dotčeného zboží. Existenci dalších možných důvodů pro blokaci účtu Úřad nerozporuje. Co se týče e-mailu ze dne 18. 6. 2013, GARLAND jej vysvětluje upozorněním odběratele na neuvedení ceny (vč. aktuálních informací o výrobku). V textu daného e-mailu však soutěžitel GARLAND žádá […obchodní tajemství…] s odkazy na tři produkty a zkratka […obchodní tajemství…], na což mu odběratel odpověděl: […obchodní tajemství…]. Níže pak pokračoval: […obchodní tajemství…]. Také požaduje odblokování, aby získal objednané zboží pro svého zákazníka, což GARLAND vysvětluje prodlením s úhradou faktur. Z textu e-mailu však nic takového nevyplývá, veškerá komunikace se týká výhradně prodejních cen, přičemž zaměstnanec soutěžitele GARLAND později informuje […obchodní tajemství…] a žádá o odblokování odběratele se slovy: […obchodní tajemství…] a dostává odpověď: […obchodní tajemství…] Uvedená tvrzení účastníka řízení jsou tedy zcela v rozporu s obsahem zajištěných důkazů. GARLAND závěrem této námitky rovněž argumentuje částí textu z vyjádření odběratele, avšak přehlíží další jím uvedené informace, např. to, že aby dostal objednané zboží, musel dorovnat ceny, jinak by zkrachoval. Blokaci v systému údajně indikoval tzv. černý puntík, který byl odstraněn po dorovnání cen, a teprve poté byl soutěžitelem GARLAND umožněn výdej dotčeného zboží. GARLAND tedy účelově předkládá jen určité části vyjádření odběratele izolovaně od jeho celkového kontextu.

142. Další účastníkem řízení vznesená námitka B.6 se týká přeceňování zboží na základě jím zaslaných ceníků, kdy v e-mailové komunikaci ze dnů 23. 2. 2016 a 1. 3. 2016 si jeden z odběratelů stěžuje na ostatní, kteří tento požadavek ignorovali. Ubezpečení odběratele zaměstnancem GARLAND, že dojde k nápravě v časovém horizontu jednoho týdne, však dle něj bylo pouhým sdělením toho, co chtěl zákazník slyšet, avšak opatření nebylo nikdy realizováno. Účastník řízení údajně pravidelně informoval své odběratele o změnách ceníků, avšak nikdy nečinil následnou kontrolu jejich dodržování ani nepodnikl žádné sankční kroky. Toto tvrzení dokládá vyjádřením tří odběratelů.[137] Tito odběratelé dle zjištění Úřadu však sami na návrhy soutěžitele GARLAND k úpravám cen přistupovali.[138] Jejich vyjádření tedy Úřad pokládá za účelová a dodává, že za zcela zásadní a názorně prokazující protisoutěžní jednání považuje především důkazy, zajištěné při místním šetření, obsahující komunikaci s cenovými požadavky účastníka řízení a reakce na ně zachycené v reálném čase protiprávního jednání, neboť následná pozdější písemná vyjádření oslovených odběratelů mnohdy zcela neodráží zjištěný skutkový stav. Navíc z důkazů vyplývá, že rovněž pro odběratele bylo ve většině případů výhodné doporučené ceny dodržovat, neboť to vylučovalo mezi nimi možnost konkurovat si cenou a udržovalo dané marže, přičemž někteří z odběratelů GARLAND na nedodržování doporučených cen jeho jinými odběrateli upozorňovali a žádali nápravu. Jako příklady lze uvést e-maily ze dnů 27. 6. 2014[139], 3. 4. 2015[140], 5. 10. 2015[141] a 23. 3. 2017[142].

143. V námitce B.7 účastník řízení odmítá souvislost nedodržování MOC dotčeného zboží s blokací účtů odběratelů a blokaci vysvětluje uvedením chybných technických údajů ze strany odběratelů. K tomu Úřad uvádí, že v e-mailu ze dne 7. 9. 2015 je mj. uvedeno: […obchodní tajemství…] [uvedeny konkrétní názvy odběratelů – pozn. Úřadu]. […obchodní tajemství…][143], což bylo důvodem, proč nebyli, na rozdíl od ostatních odběratelů uvedených na seznamu hříšníků v předcházejícím e-mailu ze dne 3. 9. 2015, zablokováni. Na tento e-mail navazuje další komunikace ze dne 9. 9. 2015, kde zaměstnanec GARLAND žádá […obchodní tajemství…] o odblokování odběratele s vysvětlením, že […obchodní tajemství…]. Tvrzení účastníka řízení dále odporuje text navazujícího e-mailu ze dne 11. 9. 2015, kde je opět používán termín škodíci a v interní komunikaci jsou zmíněny […obchodní tajemství…][144]. Z uvedeného je tedy zřejmé, že důvodem blokace odběratelů bylo opět nedodržování MOC, nikoliv uvedení chybných technických údajů. V e-mailu ze dne 25. 8. 2015, včetně předcházející komunikace, se jasně píše o nedodržování cen, na které upozornil jeden z odběratelů, a GARLAND na ni reaguje snahou o nápravu.[145] S ohledem na výše uvedené tak Úřad nemůže přisvědčit námitce účastníka řízení a jeho tvrzení o předmětných e-mailech pokládá za ryze účelová a stojící v rozporu s jejich logickým výkladem.

144. Dále účastník řízení vznesl námitky k informacím získaným Úřadem jeho dalším šetřením (neprokázání spáchání přestupku a blokace účtů odběratelů z důvodu jejich špatné platební morálky či chybných technických popisů dotčeného zboží). Jelikož se jedná o již vznesené, příp. mírně doplněné námitky, které však nemají žádný vliv na posouzení nyní řešeného protisoutěžního jednání, odkazuje Úřad na jejich vypořádání výše s tím, že je nutné je odmítnout jako nedůvodné. K dílčí námitce ohledně nízkého počtu Úřadem oslovených odběratelů, a ještě nižšímu počtu odběratelů potvrzujících šetřený přestupek, Úřad odkazuje na část rozhodnutí věnující se době trvání přestupku a jeho charakteru s tím, že každá taková dohoda by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané dohody.

145. Pokud se jedná o námitku údajně vágního vymezení relevantního trhu, Úřad odkazuje na část rozhodnutí, ve které se definicí relevantních trhů zabývá, především pak na absenci požadavku jejich přesného vymezení v případě, že se jedná o dohody cílového charakteru, které jsou předmětem právě nyní vedeného správního řízení. Pokud jde o výši tržních podílů zjištěných Úřadem, GARLAND je nerozporuje.

146. Úřad se dále neztotožňuje s dílčí námitkou účastníka řízení ohledně chybně provedeného cenového srovnání, včetně související námitky o zastupitelnosti dotčeného zboží (byť se se zastupitelností plně ztotožňuje, jen namítá nepromítnutí závěrů do právního posouzení). Na tomto místě Úřad odkazuje na vypořádání námitky provedené nejen již výše, ale také na rozsudek NSS GARLAND, ve kterém bylo konstatováno, že: Toto zjištění nejen že umožnilo ověřit věrohodnost informací poskytnutých oznamovatelem vztahujících se k letům 2012–2015, nýbrž též podepřelo hypotézu, že stěžovatelka i nadále používá praktiku určování cen svým odběratelům… a že se úsudek Úřadu jeví jako logický, neboť: … lze z výsledku cenového porovnání provedeného v roce 2019 usuzovat na pokračování v této praktice. Nad rámec uvedeného Úřad doplňuje, že shodnost cen na internetových srovnávačích nemůže sama o sobě prokazovat protisoutěžní jednání, neboť jednotné prodejní ceny automaticky nesvědčí o uzavírání vertikálních cenových dohod. V nyní posuzovaném případě však Úřad zahájil správní řízení na základě souboru dalších indicií, přičemž cenová srovnání namítanému protisoutěžnímu jednání přisvědčovala, což ostatně potvrdily i oba soudy ve svých rozsudcích ve věci GARLAND. Konečně v této věci Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy BD: … vytýkané jednání není prokazováno (a nemůže být ani vyvráceno) odkazovanými cenovými údaji ze serveru Heureka, ať už se jedná o podklady Úřadu nebo účastníka řízení, neboť existence dohody je dostatečně doložena a prokázána především na základě komunikace zajištěné na místním šetření… K poslední dílčí námitce ohledně adekvátního chování jednotlivých soutěžitelů na změnu ceny u svých konkurentů, a to buď poklesem či růstem jejich ceny, kdy dochází k dorovnávání cen, čímž se účastník řízení snaží popřít jím uzavírané dohody o cenách, odkazuje Úřad na naprosto přiléhavé vyjádření soudu, který v rozsudku NSS GARLAND uvádí: Argumentuje-li stěžovatelka tím, že při prodeji zboží na internetu dochází zcela přirozeně k nivelizace prodejních cen, jedná se o obranu, která má místo v řízení o přestupku. Navíc pomíjí, že s ohledem na e-mailovou korespondenci, kterou měl žalovaný k dispozici před zahájením místního šetření, existovalo důvodné podezření, že nivelizace cen není výsledkem působení tržních mechanismů, nýbrž tlaku stěžovatelky vyvíjeného na její odběratele.

147. V další námitce účastník řízení rozporuje právní posouzení, přičemž uvádí, že Úřad neprokázal iniciaci uzavírání dohod, akceptaci návrhu odběrateli ani samotné uzavření dohod o cenách. Tyto námitky Úřad shledává za irelevantní a odkazuje na části rozhodnutí věnující se posouzení jednání soutěžitele GARLAND, přičemž nadále setrvává na své argumentaci.

148. Pokud jde o dílčí námitku chybějícího výčtu namítaných dohod společně s jejich časovým určením, Úřad odkazuje nejen na výše uvedené, ale rovněž i na rozhodnutí předsedy BD, kde je mj. uvedeno: … neexistuje zákonný či správní judikaturou dovozený výslovný požadavek na požadovanou identifikaci jednotlivých dohod... K dílčím námitkám týkajícím se skutečnosti, že GARLAND není výhradním distributorem dotčeného zboží, toto má celou řadu substitutů a zákazníci i odběratelé si jej mohli opatřit od jiného dodavatele, se již Úřad vyjadřoval výše.

149. Namítanou neaplikaci pravidla de minimis Úřad odmítá a odkazuje na důvody, pro které nelze na cílové dohody dané pravidlo aplikovat. Daný postup je aprobován tuzemským soudním přezkumem a odráží se v ustálené rozhodovací praxi Úřadu. [146] Odkázat lze i na unijní judikaturu, dle které dohoda, jež má protisoutěžní cíl, nemůže být považována za bagatelní, neboť má již ze své samotné podstaty znatelný dopad na soutěž.[147]

150. Úřad zcela souhlasí s vyjádřením účastníka řízení, že vůči svým odběratelům působí jako jejich konkurent na maloobchodní úrovni. Úřad nicméně setrvává na hodnocení předmětných dohod jako vertikálních, neboť soutěžitel GARLAND, jakožto dodavatel dotčeného zboží, vystupuje především v rámci distribučního systému vůči odběratelům ve vertikálním vztahu, a to, že rovněž sám prodává dotčené zboží konečným spotřebitelům, nemá na posouzení jejich vertikálního charakteru vliv. Dohody tohoto typu jsou totiž jak v národní[148], tak i unijní judikatuře[149] považovány za typické vertikální dohody.

151. Úřad odmítá dílčí námitku účastníka řízení, že se v daném případě nejedná o nepravou dohodu o obchodním zastoupení. Nejsou totiž splněny podmínky proto, aby byla dohoda označena za dohodu o pravém obchodním zastoupení, a která by tudíž obecně nepodléhala zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona. V této souvislosti dokonce sám GARLAND argumentuje skutečnostmi, pro které je zcela zřejmé, že jeho odběratelé sami nesou finanční a obchodní rizika.[150]

152. Námitku účastníka řízení ohledně nesprávné aplikace konceptu pokračování přestupku, konkrétně neprokázání začátku vytýkaného protisoutěžního jednání a jeho dílčích útoků, Úřad již vypořádal výše.

153. Poslední námitky se týkají pokuty, kterou Úřad indikoval ve sdělení výhrad. Účastník řízení se vyjádřil (krom dílčích námitek již dříve uplatněných a vypořádaných a týkajících se samotného posouzení dohod) v tom smyslu, že namítané jednání nedosahuje prahové intenzity zaznamenatelné na relevantním trhu, předběžně stanovená pokuta je zjevně nepřiměřená intenzitě případných dílčích pochybení a výše indikované pokuty je […obchodní tajemství…]. Dále popírá úmyslné spáchání přestupku, předkládá prognózu vývoje na roky 2021 a 2022 ve vztahu k soutěžiteli GARLAND a zmiňuje i celosvětový propad ekonomiky.

154. Úřad k tomu uvádí, že všemi aspekty ukládané sankce se důkladně zabýval, přičemž […obchodní tajemství…] tržní podíly soutěžitele GARLAND zohlednil v závažnosti spáchaného přestupku. Uložená pokuta je stanovena v zákonné výši, je řádně odůvodněna a nelze ji, ani po detailním prověření dlouhodobé i aktuální finanční situace soutěžitele GARLAND, opakovaně provedenou finanční analýzou na základě obdržených finančních podkladů z let 2015 až 2019 a 2020, pokládat za zjevně nepřiměřenou nebo likvidační. Investiční výdaje […obchodní tajemství…] nemohl Úřad, jak navrhuje účastník řízení, v posouzení likvidačnosti ukládané pokuty zohlednit. V této souvislosti lze odkázat na judikaturu tuzemských soudů, kde je mj. uvedeno, že ani v případě předlužení pachatele nemůže být jeho důsledkem automatická imunita vůči sankcím ukládaným v oblasti veřejného práva.[151] Navíc si GARLAND musel být při plánování výše uvedených investičních výdajů v době vedení tohoto správního řízení vědom případné možnosti uložení pokuty za spáchaný přestupek ze strany Úřadu.

155. Účastník řízení k tvrzení, že se nedopustil přestupu úmyslně, odkazuje mj. na e-mailovou komunikaci svých zaměstnanců ze dnů 2. a 3. 9. 2015, a z ní dovozuje, že k sankcionování odběratelů z důvodů nedodržování cen nedocházelo, neboť si byl vědom nezákonnosti takového jednání. Tímto tvrzením však jen potvrzuje závěry Úřadu o jeho úmyslném jednání. Ve zmíněné komunikaci, ze které vychází i Úřad, totiž zaměstnanec GARLAND vyjadřuje nespokojenost s podhazováním MOC dotčeného zboží ze strany odběratelů a žádá […obchodní tajemství…] o sdělení instrukcí k dalšímu postupu. Na tuto žádost reaguje […obchodní tajemství…] vysvětlením […obchodní tajemství…] a sdělením dalších možností, jak odběratele, kteří soutěžitelem GARLAND stanovené MOC opakovaně nedodržují, trestat, a to blokací v objednávkovém systému či prostřednictvím […obchodní tajemství…]. Zmíněný zaměstnanec GARLAND poté navrhuje zasílat hříšníkům oznamovací e-mail a snižovat jim marži, neboť blokace v systému brání prodeji dotčeného zboží. […obchodní tajemství…] jej však stručně informuje o problému s legislativou v souvislosti s diktováním cen.[152] GARLAND si tedy musel být vědom možného porušení zákona, přesto se však namítaného jednání dopouštěl a vůči odběratelům nedodržujícím stanovené MOC uplatňoval sankce.

156. K předpokládanému propadu tržeb v důsledku výpadku dodávek a celosvětového poklesu ekonomiky a zvýšení nákladů […obchodní tajemství…], jež účastník řízení dále zmiňuje, je nutno uvést, že se jedná o prognózy možného vývoje či přechodné stavy, které však nijak průkazně nedokládá, ani blíže nespecifikuje, jakým způsobem se tyto skutečnosti v jeho podnikatelské činnosti konkrétně projevily či mohou projevit. Jako důkaz, že dochází […obchodní tajemství…]. K této argumentaci účastníka řízení Úřad uvádí, že […obchodní tajemství…] není rozhodujícím ukazatelem pro konstatování špatného budoucího vývoje, a to především s ohledem na fixní náklady soutěžitele GARLAND, který je obchodní společností s obecně […obchodní tajemství…] fixními náklady[153], tudíž případný […obchodní tajemství…] nemůže mít takový dopad na chod soutěžitele GARLAND, jako by mohl mít na společnost, jejíž náklady jsou tvořeny převážně většinou právě náklady fixními.

157. Protože se některými námitkami účastníka řízení a zejména podklady a informacemi shromážděnými Úřadem před provedením místního šetření zabýval jak KS, tak NSS, byť se nezabýval a ani nemohl posouzením nyní řešené právní otázky, neboť ta je věcí rozhodnutí o přestupku a jeho případného soudního přezkumu, považuje Úřad na tomto místě za vhodné zmínit i jeden ze závěrů, ke kterému je v rozsudku NSS GARLAND uvedeno: Nejvyšší správní soud souhlasí se žalovaným, že stěžovatelka sebe sama usvědčuje z používání praktiky určování cen pro další prodej. Stěžovatelka se snaží Nejvyšší správní soud přesvědčit, že ceny výrobků obsažené v jejích cenících byly pro její odběratele toliko doporučené, aniž by je chtěla, jakkoliv ovlivnit při jejich vlastní cenotvorbě. Nevysvětlila však (ani se o to nepokusila), z jakého důvodu svým odběratelům stanovovala přesné datum, od nějž mají tyto „doporučené“ ceny nastavit ve svých obchodech, proč vůbec prováděla kontroly cen, za něž nabízejí výrobky její odběratelé, a proč v návaznosti na výsledky kontrol žádala své odběratele, aby své prodejní ceny uvedli do souladu s „doporučenými“ cenami, a naopak vyjadřovala spokojenost s těmi odběrateli, kteří nabízeli zboží za „doporučené“ ceny. Tyto všechny okolnosti nesvědčí o tom, že by odběratelé stěžovatelky měli volnost, pokud jde o stanovení prodejních cen výrobků. Naopak obsah e-mailové komunikace vede k jednoznačnému závěru, že stěžovatelka činila kroky svědčící o snaze sjednotit prodejní ceny svých odběratelů (formou minimální prodejní ceny). K dosažení tohoto cíle využívala kromě psychického nátlaku (viz agresivní tón komunikace obsažený v e-mailech) též hrozbu snížení výše poskytovaného rabatu a vypovězení smlouvy.

158. Úřad má za to, že ve věci shromáždil dostatek přesvědčivých důkazů o protisoutěžním jednání soutěžitele GARLAND, které spolu utvářejí ucelený logicky provázaný důkazní řetězec, nejsou spolu ve vzájemném rozporu a jejich spojení má jediné možné vysvětlení, a to, že docházelo k uzavírání dohod o určení minimálních cen pro další prodej dotčeného zboží mezi soutěžitelem GARLAND a jeho odběrateli. Tento závěr nevyvracejí výše vznesené námitky účastníka řízení, když tyto se v kontextu všech důkazů ukazují jako pouhá nepodložená a účelová obranná argumentace bez relevantní důkazní opory.

XII. Úhrada pokuty

159. Uloženou pokutu je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

XIII. Náklady řízení

160. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení vytýkaným jednáním porušil § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinen účastník řízení uhradit, ve výši 3 500 Kč.

161. Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku VI. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2019000214.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 správního řádu, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

otisk úředního razítka

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

Vážený pan

JUDr. Petr Pečený, advokát

Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer

Purkyňova 74/2

110 00 Praha 1

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Viz dokumenty s pořadovými č. 9–11 spisu správního řízení.

[2] Viz dokumenty s pořadovými č. 1, 2, 6 a 7 spisu správního řízení; předběžné šetření zahájené na základě dozorové pravomoci Úřadu bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0108/2019/KD.

[3] Viz dokument s pořadovým č. 13 spisu správního řízení.

[4] Rozsudek KS č. j. 31 A 122/2019-172 ze dne 10. 12. 2019 ve věci GARLAND.

[5] Rozsudek NSS č. j. 9 As 365/2019-48 ze dne 16. 9. 2021 ve věci GARLAND.

[6] Viz dokument s pořadovým č. 146 spisu správního řízení, příloha č. 16.

[7] Účastník řízení je zaregistrován jako rodinná firma; viz https://www.businessinfo.cz/nastroje/vyhledavac-rodinnych-firem/.

[8] Viz přílohy dokumentu s pořadovým č. 18 spisu správního řízení.

[9] Viz dokument s pořadovým č. 21 spisu správního řízení.

[10] […obchodní tajemství…]

[11] […obchodní tajemství…]

[12] Viz dokument s pořadovým č. 146 spisu správního řízení, příloha č. 16.

[13] Viz dokument s pořadovým č. 21 spisu správního řízení.

[14] Viz dokumenty s pořadovými č. 1, 2 a 6 spisu správního řízení.

[15] Viz dokumenty s pořadovými č. 1 a 6 spisu správního řízení.

[16] Viz dokument s pořadovým č. 2 spisu správního řízení.

[17] Viz dokument s pořadovým č. 2 spisu správního řízení, příloha č. 4.

[18] Viz dokument s pořadovým č. 2 spisu správního řízení, příloha č. 10. Tento dokument byl Úřadu poskytnut i samotným účastníkem řízení (viz dokument s pořadovým č. 18 spisu správního řízení, příloha č. 5) a rovněž byl také zajištěn v průběhu místního šetření (viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 – dokument pod označením A80).

[19] Viz dokument s pořadovým č. 2 spisu správního řízení, příloha č. 6.

[20] Viz dokument s pořadovým č. 2 spisu správního řízení, příloha č. 12.

[21] Viz dokument s pořadovým č. 8 spisu správního řízení.

[22] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, tj. protokol o průběhu místního šetření, včetně příloh.

[23] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A64).

[24] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, přílohy P1, P2, P3 a P8 (dokumenty pod označením A21, A64, A67, C3, C30 a F6).

[25] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, přílohy P1 a P5 (dokumenty pod označením A8 a D16).

[26] Konkrétně se jednalo o účastníkem řízení požadované navýšení prodejních cen (v jednom případě i jen o 9 Kč) dvou […obchodní tajemství…], […obchodní tajemství…], […obchodní tajemství…] a […obchodní tajemství…] – viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A32).

[27] Jednalo se o navýšení prodejních cen u […obchodní tajemství…] – viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A13).

[28] Jednalo se o navýšení prodejních cen u […obchodní tajemství…] – viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P5 (dokument pod označením D11).

[29] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, přílohy P8 a P9 (dokumenty pod označením F20, F21, F23, F24, F25, F26 a F27).

[30] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokumenty pod označením A4 a A5).

[31] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A72).

[32] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A1).

[33] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A11).

[34] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A10).

[35] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A16).

[36] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A38).

[37] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A24).

[38] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A12).

[39] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A67).

[40] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A49).

[41] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P5 (dokument pod označením D11).

[42] Tyto odběratele Úřad identifikoval na základě podkladů a informací získaných při šetření na místě.

[43] Viz např. dokumenty s pořadovými č. 68 příloha č. 1 a 102 spisu správního řízení.

[44] Viz dokument s pořadovým č. 36 spisu správního řízení.

[45] Viz dokument s pořadovým č. 120 spisu správního řízení.

[46] Viz např. dokumenty s pořadovými č. 40 a 50 spisu správního řízení.

[47] Účastníkem řízení nebylo blíže specifikováno, co konkrétně považuje za hrubé porušení – pozn. Úřadu.

[48] Viz dokument s pořadovým č. 21 spisu správního řízení.

[49] Srov. § 2 odst. 2 zákona.

[50] Legislativní zkratka zboží je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona a rozumí se jí výrobky a služby.

[51] Např. rozsudek KS č. j. 62 Af75/2010-318 ze dne 23. 2. 2012 ve věci cenového kartelu na trhu barevných obrazovek: Pokud žalovaný dovodil, že dohoda je zakázanou pro svůj protisoutěžní cíl, má úvaha v tom směru, že v takovém případě je standard přesného vymezení relevantního trhu nižší než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek, v napadeném rozhodnutí svého místa.

[52] Srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-226/11 ze dne 13. 12. 2012 ve věci Expedia (dále též „rozsudek Expedia“).

[53] Např. čerpadla (hlubinná, ponorná, zahradní, kalová a septiková), domácí vodárny, drtiče dřeva, drtiče zahradního odpadu, křovinořezy, kultivátory, mulčovače, odplevelovače, pásové přepravníky, plotostřihy, postřikovače, provzdušňovače, rosiče, rozstřikovače, sekačky (rotační, vřetenové), rozmetadla, řetězové pily, sněhové frézy, štípače dřeva, tlakové myčky, travní traktory, vysavače/foukače, vyžínače, zametací kartáče.

[54] Např. nábytek, grily, přístřešky, pergoly, altány, skleníky a zahradní domky, solární ohřev bazénů, krbová kamna, sauny.

[55] Např. brusky, elektrocentrály, hoblíky a protahovačky, horní frézy, kombinované stroje, kompresory, leštičky, mechanické zametače, míchadla, navijáky a kladkostroje, odsavače pilin, opalovací pistole, ostřičky, pily, pneumatické nářadí, přesívače, půdní vrtáky, rázové utahováky, řezačky na dlažbu, sekací a demoliční kladiva, soustruhy, stavební míchačky, stojany, svářecí invertory, svěráky, vibrační desky, vibrační pěchy, vozíky, vrtačky a šroubováky.

[56] Viz dokument s pořadovým č. 128 spisu správního řízení.

[57] Srov. rozhodnutí Úřadu č. j. S123/2012/KD-24736/2014/852/DSv ze dne 21. 11. 2014 ve věci GARDEN Studio/ GARNEA.

[58] Byť může v omezené míře docházet k vzájemnému překrývání.

[59] Srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-26925/2020/820/LPě ze dne 1. 9. 2020 ve věci V-GARDEN, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08767/2021/164/MHf ze dne 4. 5. 2021 (dosud nezveřejněno).

[60] Viz např. dokumenty s pořadovými č. 38, příloha 1, 50, 55, 56, 62, 101, 109, 112, 117 spisu správního řízení.

[61] Viz dokumenty s pořadovými č. 112, 117, 125, 135, příloha 2 spisu správního řízení.

[62] Mezi zahradní výrobky byly zařazeny: rostliny, semena a cibule; hnojiva, kompost a chemikálie; zahradní nářadí; venkovní nábytek; grilování a doplňky; hrnce a nádoby; zahradní architektura (např. přístřešky a skleníky); a vodohospodářské zahradní produkty (hadice, rybníky a fontány).

[63] Srov. rozhodnutí britského soutěžního úřadu ve věci spojení soutěžitelů Tesco/Dobbies Garden.

[64] Např. Evropská komise (dále též „Komise“) ve svém rozhodnutí (COMP/M.5717 ve věci spojen soutěžitelů The Stanley Works/ The Black & Decker Corporation) dělila nářadí na ruční, elektrické a pneumatické. Účastník řízení dle zjištění Úřadu však prodává jak nářadí ruční, elektrické, tak i nářadí pneumatické, nabízí tedy celou jeho škálu.

[65] Viz dokumenty s pořadovými č. 101, 103 a 125 spisu správního řízení.

[66] Viz dokumenty s pořadovými č. 112, 115, příloha 2, 116, příloha 2, 121, 132 a 135, příloha 2 spisu správního řízení.

[67] Viz dokumenty s pořadovými č. 106, 109, 111, příloha č. 3, 117 a 133 spisu správního řízení.

[68] Viz dokument s pořadovým č. 117 spisu správního řízení.

[69] Viz dokument s pořadovým č. 21 spisu správního řízení.

[70] Srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-40442/2020/310/BMa ze dne 29. 12. 2020 ve věci BABY DIREKT (dále též „rozhodnutí předsedy BD“).

[71] Viz dokument s pořadovým č. 146 spisu správního řízení, příloha č. 16.

[72] Viz dokumenty s pořadovými č. 101, 103, 106, 112 a 121 spisu správního řízení.

[73] Jedná se o společnosti Hecht Motors s.r.o., IČO 61461661, Mountfield a.s., IČO 25620991, Stiga s.r.o., IČO 25061224, Fast ČR, a.s., IČO 26726548, Husqvarna Česko s.r.o., IČO 27408264, Andreas STIHL, spol. s r. o., IČO 18565727, Makita, spol. s r.o., IČO 60754605 a společnost Robert Bosch odbytová s.r.o., IČO 43872247.

[74] Ne všichni uvedení konkurenti členili svůj obrat dle Úřadem vymezených relevantních trhů.

[75] Pro určení tržního podílu na relevantním trhu nářadí byla data poskytnutá oslovenými konkurenty nedostačující. Např. jeden z výše uvedených konkurentů odhadoval velikost trhu na 109,5 mil. EUR (tj. v přepočtu necelé 3 mld. Kč), avšak pouze u elektrického nářadí. Úřad proto vycházel i z údajů statistického úřadu, dle kterých byl obrat zboží (pohyb zboží přes hranice – dovoz a vývoz) v roce 2018 v kategorii ruční nářadí (jinde neuvedené), opalovací lampy, svěráky, svorky přes 4 mld. Kč, v kategorii elektromechanické ruční nářadí s elektrickým motorem téměř 9,6 mld. Kč a v kategorii nástroje ruční pneumatické nebo s neelektrickým motorem také přes 4 mld. Kč. Celkový obrat výše uvedených tří kategorií zahrnujících nářadí tak přestavoval 17,6 mld. Kč. Je zřejmé, že Úřadem vymezený relevantní trh nářadí nebude plně odpovídat kategoriím výše a současně zahrnovat veškeré nářadí, avšak vypovídá o velikosti tohoto trhu v řádech miliard Kč, což potvrzují i obraty dvou největších konkurentů. Úřad na základě výše uvedeného odhaduje velikost relevantního trhu nářadí minimálně na 6–7 mld. Kč.

[76] Srov. § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a např. rozsudek NSS sp. zn. 8 Afs 17/2007 ze dne 23. 10. 2008.

[77] V případě pokračujícího přestupku se použije zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku. Nejnovější novely, tj. jak zákon č. 261/2021 Sb., resp. jeho čl. LXXXIX v části osmdesáté druhé, který ruší § 21i zákona o využívání údajů z informačních systémů veřejné správy, tak zákon č. 417/2021 Sb., resp. jeho část čtvrtá, která mění odst. 8 a doplňuje odst. 9 do § 22b zákona, nabývají účinnosti až dnem 1. 2. 2022.

[78] Po spáchání přestupku vstoupily v platnost tři novely přestupkového zákona, a to zákon č. 277/2019 Sb., jehož čl. LXII v části šedesáté první, který se týká změny přestupkového zákona, nabývá účinnosti až dnem 1. 1. 2023, zákon č. 261/2021 Sb., jehož čl. CLXXI v části sto padesáté osmé, který se týká změny přestupkového zákona, nabývá účinnosti dnem 1. 2. 2022 a zákon č. 417/2021 Sb., jehož část první, týkající se změny přestupkového zákona, nabývá účinnosti rovněž až dnem 1. 2. 2022. Dále dne 26. 2. 2020 nabyl účinnosti nález Ústavního soudu č. 54/2020 Sb., kterým bylo zrušeno ustanovení § 112 odst. 2 věty první přestupkového zákona. Následně došlo ke zrušení celého ustanovení § 112 odst. 2 přestupkového zákona, a to v důsledku nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., jenž nabyl účinnosti ke dni 22. 7. 2020. Lze uvést, že se v obou případech jednalo o přechodné ustanovení, které se týkalo použití pozdější právní úpravy zániku odpovědnosti za přestupek i na přestupky spáchané před účinností přestupkového zákona. Vzhledem k tomu, že účastník řízení se přestupku dopustil po nabytí účinnosti přestupkového zákona, nemají uvedené změny přestupkového zákona na posouzení tohoto přestupku vliv. Nadto se jedná o ustanovení upravující zánik odpovědnosti za přestupek, jež je upravena samostatně v zákoně. Z daného vyplývá, že by pro účastníka řízení nebyla příznivější změna § 112 odst. 2 přestupkového zákona v důsledku dvou shora citovaných derogačních nálezů Ústavního soudu, neboť speciální úprava týkající se zániku odpovědnosti za přestupek je upravena v § 23 zákona.

[79] Viz rozsudek NSS sp. zn. 1 Azs 55/2006 ze dne 25. 7. 2007.

[80] Viz rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2. 2009, odst. 47.

[81] Srov. např. rozhodnutí předsedy BD a v něm uvedené odkazy na relevantní tuzemskou i unijní rozhodovací praxi.

[82] Srov. např. rozsudek NSS č. j. 3 As 110/2016-90 ze dne 21. 6. 2017 ve věci CANDY (dále též „rozsudek NSS CANDY“).

[83] Srov. § 3 odst. 1 zákona in fine.

[84] Srov. rozsudek NSS CANDY.

[85] Srov. nejnověji např. rozhodnutí předsedy BD, dále rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-22573/2020/820/YPa ze dne 23. 7. 2020 ve věci RITCHY EU, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-02219/2021/164/MCe ze dne 27. 1. 2021, resp. rozsudek KS č. j. 62 Af 24/2011-159 ze dne 26. 4. 2012 ve věci HUSKY (dále též „rozsudek KS HUSKY“), potvrzený rozsudkem NSS č. j. 8 Afs 40/2012-68 ze dne 31. 10. 2013 (dále též „rozsudek NSS HUSKY“), resp. na zde uvedené závěry dále odkazováno v rozsudku KS č. j. 31 Af 13/2014-97 ze dne 31. 3. 2016 ve věci CANDY (dále též „rozsudek KS CANDY“), potvrzeném rozsudkem NSS CANDY.

[86] Blíže viz rozsudek KS č. j. 29 Ca 110/2003 ze dne 31. 3. 2005 ve věci Česká lékařská komora.

[87] Viz např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-41/90 ze dne 23. 4. 1991 ve věci Höfner a Elser v. Macrotron GmbH.

[88] Dohody uzavírané účastníkem řízenís jeho odběrateli a posuzované v tomto správním řízení představují tzv. nepravé dohody o obchodním zastoupení (non-genuine agency agreement).

[89] Jedná se o dohodu stricto sensu.

[90] Srov. rozsudky Evropského soudního dvora C-2/01 a C-3/01 ze dne 6. 1. 2004 ve věci Bayer nebo C-74/04P ze dne 13. 7. 2006 ve věci Volkswagen II.

[91] Srov. např. rozsudek NSS CANDY.

[92] Viz např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie C‑67/13 P ze dne 11. 9. 2014 ve věci Groupement des cartes bancaires (CB) v. Komise; zde podaný výklad se vztahuje k článku 101 odst. 1 SFEU, který však koreluje s dikcí § 3 odst. 1 zákona.

[93] Srov. článek 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále též „Nařízení 1/2003“), dle kterého použije-li orgán pro hospodářskou soutěž členského státu vnitrostátní právní předpisy na dohody ve smyslu článku 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu uvedeného ustanovení, použije také článek 81 Smlouvy o založení Evropského společenství na takové dohody (tj. nyní článek 101 SFEU).

[94] Srov. bod 53 Pokynů k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82 Smlouvy 2004/C 101/07 (dále též „Pokyny Komise“), viz https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2004:101:0081:0096:EN:PDF.

[95] Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 3/2012-131 ze dne 20. 12. 2013 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce.

[96] Srov. bod 22 Pokynů Komise.

[97] Srov. bod 23 Pokynů Komise.

[98] Srov. dokument s pořadovým č. 145 spisu správního řízení, příloha č. 5

[99] Jedná se o tržní podíly jak účastníka řízení na dodavatelské úrovni, tak o tržní podíly společně dosahované s jeho odběrateli na distribuční úrovni.

[100] Za nadbytečné tudíž Úřad pokládá uvádět jím zjištěné skutečnosti, které shromáždil v průběhu správního řízení a které se týkaly území SR.

[101] Srov. článek 4 písm. a) Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010, o použití článku 101 odst. 3 SFEU na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě.

[102] V e-mailu tohoto data obdržel jeden z odběratelů od obchodního zástupce GARLAND tři odkazy na dotčené zboží nabízené na e-shopu odběratele s pokynem: […obchodní tajemství…]. Na uvedenou výzvu tento odběratel téhož dne reagoval omluvou a s ujištěním, že vše bude v pořádku, žádal o odblokování a dodání objednaného zboží, čemuž GARLAND téhož dne vyhověl.

[103] K nutnosti aplikace přerušení jednoty skutku i na přestupky projednávané podle zákona srov. např. rozsudek KS č. j. 30 Af 28/2018-373 ze dne 25. 11. 2020.

[104] Srov. rozsudek KS sp. zn. 31 Ca 133/2005 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA, potvrzený rozsudkem NSS sp. zn. 7 Afs 40/2007 ze dne 3. 10. 2008.

[105] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A16).

[106] Srov. rozsudek KS sp. zn. 62 Af 71/2012 ze dne 20. 9. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY a další.

[107] Srov. např. rozsudek Soudu prvního stupně T-65/89 ze dne 1. 4. 1993 ve věci BPB Industries and British Gypsum v. Commission, [1993] ECR II-389.

[108] Viz důvodová zpráva k přestupkovému zákonu.

[109] Srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 204/2019-64 ze dne 14. 9. 2020 ve věci ARMEX Oil (dále též „rozsudek Armex Oil“).

[110] Srov. opět rozsudek ARMEX Oil.

[111] Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 7/2011-619 ze dne 29. 3. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY.

[112] Viz dokument Úřadu nazvaný Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže.

[113] Srov. dokument s pořadovým č. 145 spisu správního řízení, příloha č. 1.

[114] Viz odst. 3.15 a 3.19 bod (ii) Metodiky.

[115] Viz dokument s pořadovým č. 160 spisu správního řízení, příloha č. 2.

[116] Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání.

[117] Srov. nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002.

[118] Viz dokument s pořadovým č. 160 spisu správního řízení, příloha č. 1.

[119] Rozsudek Soudu prvního stupně T-339/04 ze dne 8. 3. 2007 ve věci France Télécom SA proti Komisi, bod 58.

[120] Viz přílohy dokumentu s pořadovým č. 8 spisu správního řízení.

[121] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A31).

[122] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A21).

[123] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokumenty pod označením A40, A29 a A23).

[124] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A17).

[125] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A81).

[126] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P5 (dokument pod označením D7).

[127] Viz např. dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokumenty pod označením A1, A17 a A48), příloha P5 (dokument pod označením D7) a příloha P6 (dokument pod označením E5).

[128] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P6 (dokument pod označením E5).

[129] Viz např. dokument s pořadovým č. 56 vs. dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A32), dokument s pořadovým č. 67 vs. dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A51), dokument s pořadovým č. 75, příloha č. 1 vs. dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P8 (dokument pod označením F6), dokument s pořadovým č. 104 vs. dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A13) a dokument s pořadovým č. 134 vs. dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A77).

[130] Viz např. dokumenty s pořadovými č. 6, příloha č. 3, 36 a 120 spisu správního řízení. Úřad jako důkaz nepoužil odpověď odběratele obsaženou v dokumentu s pořadovým č. 97 (pro ukončení spolupráce se soutěžitelem GARLAND v roce 2011), čímž vyhověl námitce účastníka řízení. Nepoužití této odpovědi však nemůže mít jakýkoli vliv na hodnocení přestupku páchaného soutěžitelem GARLAND podloženého řetězcem dalších důkazů.

[131] Obdobný názor zastává i předseda Úřadu – srov. rozhodnutí předsedy BD.

[132] Námitky ve vyjádření ze dne 10. 7. 2020, byť účastník řízení zřejmě chybně odkazuje na datum 19. 6. 2020.

[133] Viz rozsudek NSS CANDY.

[134] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A72).

[135] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A75).

[136] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A88).

[137] Viz dokumenty s pořadovými č. 44, 48 a 57 spisu správního řízení.

[138] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P8 (dokument pod označením F20), příloha P3 (dokument pod označením C17) a příloha P8 (dokument pod označením F12).

[139] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A73).

[140] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A18).

[141] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A47).

[142] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A68).

[143] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A49).

[144] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A48).

[145] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P2 (dokument pod označením A67).

[146] Srov. rozsudky KS a NSS CANDY a rozhodnutí předsedy BD.

[147] Srov. rozsudek Expedia či rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech C‑501/06 P, C‑513/06 P, C‑515/06 P a C‑519/06 P ze dne 6. 10. 2009 ve věci GlaxoSmithKline Services Unlimited.

[148] Srov. např. rozsudky KS a NSS HUSKY a KS a NSS CANDY.

[149] Viz rozhodnutí ze dne 24. 7. 2018 sp. zn. AT. 40465 ve věci ASUS nebo sp. zn. AT. 40181 ve věci PHILIPS.

[150] Pojmové znaky tzv. pravé dohody o obchodním zastoupení jsou blíže popsány v bodech 12 až 21 Sdělení Komise – Pokyny k vertikálním omezením 2010/C 130/01. Dle nich je dohoda považována za pravou dohodu o obchodním zastoupení, pokud obchodní zástupce v daném oboru činnosti ve vztahu ke smlouvám uzavřeným nebo sjednaným jménem zmocnitele, ve vztahu k investicím do určitého trhu a ve vztahu k jiným činnostem, které má podle zmocnitele vykonávat na stejném trhu výrobku, nenese žádná rizika nebo jsou tato rizika zanedbatelná.

[151] Srov. body 440 až 446 rozsudku NSS č. j. 8 Afs 25/2012-351 ze dne 29. 1. 2015.

[152] Viz dokument s pořadovým č. 11 spisu správního řízení, příloha P1 (dokument pod označením A16).

[153] Náklady soutěžitele GARLAND vynaložené na prodané zboží – variabilní náklad – byly v roce 2020 ve výši […obchodní tajemství…] mil. Kč, z čehož lze dovodit, že fixní náklady nebudou vyšší než […obchodní tajemství…] %.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 44426/2021/871/KBaspisová značka: S0214/2019/KD