číslo jednací: 34425/2026/870
spisová značka: S0216/2022/KD

Instance I.
Věc Uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej
Účastníci
  1. Plaček Pet Products s.r.o.
Typ správního řízení Vertikální dohody
Výrok § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb.
§ 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb.
§ 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.
Rok 2022
Datum nabytí právní moci 23. 9. 2026
Dokumenty file icon 2022_S0216.pdf 462 KB

PID

UOHSX00NEMO7

 

 

Č. j.

ÚOHS-34425/2026/870

Sp. zn.

ÚOHS-S0216/2022/KD

Datum, místo

21. 9. 2026, Brno

 

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 20 odst. 1 písm. a) a § 20a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0216/2022/KD, zahájeném dne 24. 5. 2022 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a s § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož předmět byl rozšířen dne 14. 3. 2024 o možné porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je společnost

Plaček Pet Products s.r.o., se sídlem Revoluční 1381, Poděbrady III, 290 01 Poděbrady, IČO 28995911, zastoupená na základě plné moci ze dne 11. 10. 2017 Mgr. Ing. Václavem Králem, advokátem Advokátní kanceláře AVKP se sídlem Mánesova 808, 500 02 Hradec Králové, IČO 71466681,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

 

ROZHODNUTÍ:

I.

Účastník řízení, společnost Plaček Pet Products s.r.o., se sídlem Revoluční 1381, Poděbrady III, 290 01 Poděbrady, IČO 28995911,

se uznává vinným

ze spáchání přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 28. 7. 2023,a

z porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

kterých se v období od 17. 1. 2013 do 3. 3. 2022

jako soutěžitel dopustil tím, že stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny krmiv pro psy, krmiv pro kočky a chovatelských potřeb pro domácí zvířata, jejich dodržováním podmiňoval obchodní spolupráci s odběrateli a vyzýval je k navýšení cen na stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě nedodržování stanovených minimálních cen reálně uplatnil, přičemž na tyto výzvy odběratelé účastníka řízení v uvedeném období přistupovali,

čímž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 28. 7. 2023 a v rozporu s čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie

uzavřel a plnil s odběrateli zakázané dohody o přímém a nepřímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a ke kterému došlo na území České republiky na trzích i) krmiv pro psy a kočky v období od 17. 1. 2013 do 3. 3. 2022 a ii) chovatelských potřeb pro domácí zvířata od 21. 3. 2017 do 3. 3. 2022, přičemž tyto dohody byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie.

II.

Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 28. 7. 2023se účastníku řízení, společnosti Plaček Pet Products s.r.o., se sídlem Revoluční 1381, Poděbrady III, 290 01 Poděbrady, IČO 28995911, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 28. 7. 2023se účastníku řízení, společnosti Plaček Pet Products s.r.o., se sídlem Revoluční 1381, Poděbrady III, 290 01 Poděbrady, IČO 28995911, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona a za porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie popsané ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

36 438 000 Kč (slovy: třicet šest milionů čtyři sta třicet osm tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 270 dní ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Středočeský kraj, číslo účtu 3754-77724111/0710, variabilní symbol 28995911.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti Plaček Pet Products s.r.o., se sídlem Revoluční 1381, Poděbrady III, 290 01 Poděbrady, IČO 28995911, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2022000216.

 

Odůvodnění

I. Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.    Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost Plaček Pet Products s.r.o., se sídlem Revoluční 1381, Poděbrady III, 290 01 Poděbrady, IČO 28995911 (dále též „Plaček“), se svými odběrateli sjednává pro další prodej krmiv, pamlsků, doplňků stravy a chovatelských potřeb pro domácí zvířata (dále též „dotčené zboží“) protisoutěžní cenové dohody. Důvodné podezření plynulo z dokumentů zajištěných při šetření na místě provedeném dne 14. 9. 2021 v rámci prošetřování podnětu, který se týkal jednání jiného soutěžitele, a to společnosti VAFO PRAHA, IČO 61499587 (dále též „VAFO“)[1], a z dokumentů zajištěných při šetření na místě provedeném dne 3. 3. 2022 v obchodních prostorách společnosti Plaček[2].[3] Podezření na uzavírání zakázaných cenových dohod svědčila také Úřadem provedená cenová srovnání[4], ze kterých plynula relativně vysoká sladěnost cen dotčeného zboží distribuovaného společností Plaček a nabízeného internetovými prodejci.

2.   Proto Úřad dne 24. 5. 2022 zahájil se společností Plaček správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0216/2022/KD ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Možné jednání v rozporu se zákazem stanoveným v § 3 odst. 1 zákona spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi účastníkem řízení a jeho přímými a nepřímými odběrateli, přičemž zbožím tvořícím předmět těchto dohod bylo dotčené zboží.[5]

3.   Úřad v průběhu správního řízení dovodil, že možné protisoutěžní jednání společnosti Plaček by mohlo představovat i možné porušení zákazu stanoveného v článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Úřad proto rozšířil předmět správního řízení tak, že v předmětu správního řízení vymezené možné protisoutěžní jednání společnosti Plaček mohlo být způsobilé ovlivnit i obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“), tedy představovat porušení článku 101 odst. 1 SFEU.[6]

4.   Dne 5. 3. 2026 vyzval Úřad společnost Plaček,[7] aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání.[8] Po souhlasu ze strany společnosti Plaček[9] Úřad tuto proceduru zahájil[10] a po ústním jednání[11] konaném v jejím rámci vyjádřila společnost Plaček zájem v této proceduře pokračovat[12].

5.   Dne 5. 6. 2026 společnost Plaček předložila Úřadu doplňující podklady a informace týkající se protisoutěžního jednání, které mají významnou přidanou hodnotu k informacím dosud Úřadem získaným. Současně společnost Plaček předložila prohlášení, ve kterém se přiznala, že se dopustila namítaného jednání a poskytla Úřadu doplňující vysvětlení.[13]

6.   Úřad v rámci procedury narovnání vydal dne 30. 7. 2026 stručné sdělení výhrad k možnému narušení hospodářské soutěže společností Plaček uzavřením zakázaných dohod.[14] Společnost Plaček dne 18. 8. 2026 sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek a porušení SFEU, jejichž skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.[15]

II. Charakteristika účastníka řízení

7.   Společnost Plaček je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 23. 11. 2009. Jejími jednateli jsou pánové Dušan Plaček a Luboš Rejchrt a jediným společníkem společnost Plaček Holding, SE, IČO 28454821.[16] Jediným akcionářem této společnosti je společnost Plaček Group s.r.o., IČO 06618588, jejímž jediným jednatelem a společníkem je pan Dušan Plaček.[17]

8.   Společnost Plaček je distributorem prémiových krmiv a chovatelských potřeb pro domácí zvířata na českém trhu. V rámci své obchodní činnosti distribuuje mimo jiné značky Brit, Carnilove, Ontario a Eukanuba a chovatelské potřeby značek Beaphar a Repti Planet.[18] Současně působí i na maloobchodní úrovni trhu prostřednictvím e-shopu www.superzoo.cz a provozuje síť stejnojmenných kamenných prodejen.

9.   Společnost Plaček distribuuje dotčené zboží odběratelům na základě tzv. „Rámcové smlouvy a podmínek spolupráce“. Podpisem této smlouvy dochází k registraci odběratele. V případě zájmu obou stran na realizaci zakázek prostřednictvím systému B2B jsou zákazníkovi zaslány [obchodní tajemství] stejně jako [obchodní tajemství] pro odběratele. Objednávky zákazníků jsou možné více způsoby, a to nejen prostřednictvím B2B systému, ale i obchodního zástupce, telefonicky nebo e-mailem.[19] Pro distribuci dotčeného zboží využívá společnost Plaček systém volné distribuce.

III. Zjištěné skutečnosti

III.1 Stanovování maloobchodních cen pro další prodej

10.  Společnost Plaček usilovala o to, aby její odběratelé při maloobchodním prodeji dotčeného zboží[20] dodržovali stanovené maloobchodní ceny (dále též „MOC“),[21] které poskytovala prostřednictvím [obchodní tajemství][22], systému B2B[23] či zaslaného ceníku.[24] Dodržování stanovených MOC dotčeného zboží nabízeného odběrateli kontrolovala především na internetu[25], v některých případech však také v kamenných prodejnách.[26] Pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší MOC než požadovanou, byl na tuto skutečnost telefonicky[27], osobně[28] nebo prostřednictvím e-mailu[29] upozorněn a vyzván k jejímu navýšení[30]. Za nedodržení MOC hrozila odběratelům sankce, a to ukončením přístupu do B2B systému,[31] zrušením slev na dotčené zboží,[32] odebráním [obchodní tajemství],[33] pozastavením objednávek/dodávek zboží[34] nebo ukončením spolupráce s tímto odběratelem[35], přičemž v několika případech došlo i k jejímu uplatnění.[36]

11.   Společnost Plaček rovněž podmiňovala obchodní spolupráci s novými odběrateli či získání [obchodní tajemství] ceníku na určité produkty dodržováním stanovených MOC.[37] V některých případech, kdy odběratelé byli požádáni o navýšení MOC dotčeného zboží, sami upozornili společnost Plaček na nesprávně nastavené MOC jinými prodejci,[38] Odběratelé společnosti Plaček měli povědomí o povinnosti dodržování MOC dotčeného zboží,[39] včetně možných sankcí za případné nedodržování MOC.[40] V některých případech sami, z vlastní iniciativy, upozornili společnost Plaček na nesprávně nastavené MOC jinými prodejci.[41]

12.   Odběratelé na výzvy o úpravu cen dotčeného zboží přistupovali, tj. navyšovali MOC dle požadavků společnosti Plaček, a to nejméně od 17. 1. 2013 v případě krmiv pro psy a kočky[42] a nejméně od 21. 3. 2017 v případě chovatelských potřeb pro domácí zvířata[43]. Uvedenému jednání svědčila i cenová srovnání provedená Úřadem, z nichž je patrná relativně vysoká sladěnost MOC dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci.

13.  K ukončení jednání spočívajícího ve vynucování dodržování stanovených MOC společností Plaček došlo nejpozději po provedení místního šetření, tj. 3. 3. 2022, od něhož společnost Plaček upustila od jakéhokoli jednání, které by ve svém důsledku mohlo ovlivnit cenu jí distribuovaného dotčeného zboží v rámci prodeje konečnému spotřebiteli.

III.2 Shrnutí zjištěných skutečností

14.  Společnost Plaček usilovala o to, aby odběratelé při maloobchodním prodeji dotčeného zboží na území České republiky (dále též „ČR“) dodržovali stanovené MOC, o jejichž výši informovala prostřednictvím [obchodní tajemství], systému B2B či zaslaného ceníku. Dodržování stanovených MOC kontrolovala, a pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší cenu než požadovanou, byl na tuto skutečnost telefonicky, osobněnebo prostřednictvím e-mailu upozorněn a vyzván k jejímu navýšení. Odběratelé na výzvy o úpravu cen nejméně od 17. 1. 2013 přistupovali, tj. navyšovali a následně dodržovali MOC dle požadavků společnosti Plaček. Při nedodržení MOC hrozila odběratelům sankce ve formě ukončení přístupu do B2B systému, zrušení slev na dotčené zboží, odebrání akčního ceníku, pozastavení objednávek/dodávek dotčeného zboží nebo ukončení spolupráce, přičemž v několika případech došlo i k jejímu uplatnění. Společnost Plaček rovněž podmiňovala obchodní spolupráci s novými odběrateli či získání [obchodní tajemství] ceníku [obchodní tajemství] dodržováním stanovených MOC. V některých případech, kdy byli odběratelé požádáni o navýšení MOC dotčeného zboží, sami upozornili společnost Plaček na nesprávně nastavené MOC jinými prodejci nebo i kontaktovali společnost Plaček z vlastní iniciativy. Společnost Plaček tak uvedeným jednáním nejméně od 17. 1. 2013 do 3. 3. 2022 v případě krmiv pro psy a kočky a nejméně od 21. 3. 2017 do 3. 3. 2022 v případě chovatelských potřeb pro domácí zvířata určovala odběratelům MOC pro další prodej, což podporuje i Úřadem provedené srovnání MOC dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci.

IV. Právní posouzení

IV.1 Použitá znění právních norem

15.  Protiprávnost určitého jednání, resp. trestnost činu se posuzuje a trest ukládá dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro pachatele příznivější.[44] Jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.[45]

16.   Za dobu ukončení protiprávního jednání společnosti Plaček Úřad považuje 3. 3. 2022.[46] Na hmotněprávní posouzení jednání společnosti Plaček se tedy uplatní zákon účinný do 28. 7. 2023, neboť pozdější právní úprava není pro společnost Plaček příznivější.[47] V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“) ve znění účinném do 31. 12. 2023.[48] Z hlediska procesního postupuje Úřad dle zákona v aktuálním znění[49], přestupkového zákona v aktuálním znění[50] a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále též „správní řád“) rovněž v aktuálním znění[51].

IV.2 Vymezení soutěžitele

17.   Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[52] V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.[53] Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).[54]

18.  Pro účely nyní vedeného správního řízení Úřad považuje společnost Plaček a všechny v odst. 7 uvedené společnosti za jednoho soutěžitele (dále též „soutěžitel Plaček“) ve smyslu zákona a SFEU.

IV.3 Dotčené trhy a postavení soutěžitele Plaček na nich

19.  Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je obecně vhodné vymezit relevantní trh, kterým se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží[55], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

20. Úřad při vymezování relevantního trhu vyšel ze sdělení Evropské komise (dále též „Komise“) o vymezení relevantního trhu pro účely práva Evropské unie (dále též „EU“) v oblasti hospodářské soutěže (dále též „sdělení k vymezení RT“).[56] V něm je uvedeno, že vymezení trhu, které Komise používá, úzce souvisí s cíli, které sledují různé nástroje práva EU v oblasti hospodářské soutěže, přičemž při posuzování dohod, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, jako jsou kartelové dohody, Komise obvykle relevantní trh nevymezuje, ani nemá povinnost tak učinit.[57]

21.   Uvedené plyne z unijní judikatury, dle níž v rámci čl. 101 odst. 1 SFEU vymezení relevantního trhu není nutné v případě, že samotná dohoda má protisoutěžní cíl, tedy pokud Komise mohla správně dojít k závěru, bez předchozího vymezení trhu, že dotčená dohoda narušuje hospodářskou soutěž a může citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Jedná se zejména o případ nejzávažnějších omezení, výslovně zakázaných v čl. 101 odst. 1 písm. a) až e) SFEU.[58] Obdobně bylo judikováno, že Komise je povinna vymezit trh v rozhodnutí vydaném na základě použití čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství[59] pouze tehdy, nelze-li bez tohoto vymezení určit, zda dotčená dohoda je způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy EU nebo zda jejím cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutěže na společném trhu. V zásadě není nutné dotčené zeměpisné trhy přesným způsobem definovat v případě, že samotným cílem dohody je omezení hospodářské soutěže „rozdělením trhů“, neboť skutečná nebo potenciální hospodářská soutěž byla na dotyčných územích nutně omezena, bez ohledu na to, zda tato území tvoří nebo netvoří „trhy“ v přísném slova smyslu.[60]

22.  Úřad proto při posuzování, zda jednání soutěžitele Plaček představuje dohody, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže (viz odst. 43–47), a zda byly tyto dohody způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU (viz odst. 32), nepovažoval za nezbytné vymezit relevantní trh s konečnou přesností. Pro účely posouzení věci však identifikoval dotčené oblasti hospodářské činnosti a zabýval se jejich charakteristikami v rozsahu nezbytném pro zohlednění právního a hospodářského kontextu posuzovaných dohod.

IV.3.1   Posouzení dotčených trhů

23.  Úřad vycházel z předmětu správního řízení a hodnotil, jakého trhu (příp. trhů) zboží (věcně i geograficky) se posuzované jednání soutěžitele Plaček přímo či nepřímo týkalo. Trhy dotčené posuzovaným jednáním soutěžitele Plaček byly krmiva pro psy a kočky a chovatelské potřeby pro domácí zvířata. V rámci posouzení dotčených trhů Úřad přihlížel k podkladům a informacím získaným od soutěžitele Plaček a zejména vycházel ze své předešlé rozhodovací praxe.[61]

24. Úřad z věcného hlediska pro účely tohoto správního řízení trhy dotčené posuzovaným jednáním soutěžitele Plaček označil jako trhy (i) krmiv pro psy a kočky[62] a (ii) chovatelských potřeb pro domácí zvířata, z geografického hlediska oba dotčené trhy pro účely tohoto správního řízení vymezil územím ČR.

IV.3.2   Postavení soutěžitele Plaček na dotčených trzích

25.  V letech 2013 až 2022 byl soutěžitel Plaček na dotčených trzích, zejména na maloobchodní úrovni, jeden z významnějších soutěžitelů. Na těchto trzích však působila celá řada dalších významných soutěžitelů, např. VAFO, NOVIKO, Mars či Nestlé. 

IV.4 Skutkový popis a právní posouzení jednání soutěžitele Plaček

IV.4.1   Obecná východiska

26.  Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů.

27.  Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen.

28.  Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven i na unijní úrovni v čl. 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.

IV.4.2  Posuzované dohody

29.  Mezi soutěžitelem Plaček a jeho odběrateli byly uzavírány a plněny jednotlivé dohody o dodržování cen pro další prodej dotčeného zboží (dále též „posuzované dohody“).

IV.4.3 Naplnění podmínek pro aplikaci SFEU

30. Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství[63] (dále též „nařízení 1/2003“) upravuje aplikaci čl. 101 SFEU včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států. Podle čl. 5 nařízení 1/2003 může Úřad za účelem použití čl. 101 SFEU požadovat ukončení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky nebo ukládat pokuty, penále nebo jiné sankce stanovené vnitrostátními právními předpisy. Uvedené bylo promítnuto do § 20a odst. 1 zákona. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy EU podle čl. 101 SFEU. Jestliže Úřad zahájí řízení o porušení čl. 101 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 zákona.[64]

31.  Úřad aplikuje hmotné právo podle čl. 101 SFEU[65] v případě, že jednání soutěžitele má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy EU, tj. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku. Pro aplikaci SFEU tedy musí být naplněna kritéria, kterými jsou prokázání existence obchodu mezi členskými státy EU a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním ovlivnit, a to znatelně.[66]

32.  Úřad považuje za prokázané, že v době protisoutěžního jednání existoval obchod s dotčeným zbožím mezi členskými státy EU, kterému i s ohledem na charakter dotčeného zboží nebránily žádné překážky. Současně má za to, že jednání soutěžitele Plaček mělo schopnost tento obchod ovlivnit, a to znatelně. Vychází ze skutečnosti, že posuzované dohody pokrývaly celé území jednoho členského státu EU,[67] dále z posouzení hospodářského a právního kontextu, v rámci kterého byly posuzované dohody uzavřeny a plněny (viz odst. 46)[68]. Proto Úřad aplikuje na jednání soutěžitele Plaček i hmotné právo SFEU.

IV.4.4  Formální stránka dohod

33.  Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli explicitní či tacitní ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda (výslovných anebo konkludentních) projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.[69]U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek. Dohody tak lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

34. V případě posuzovaných dohod spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel Plaček vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, neboť akceptovali tyto návrhy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem Plaček.

35.  Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované dohody naplňují formální stránku dohod o určení minimálních cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

IV.4.5  Vertikální dohody

36.  Zákaz dohod dle zákona dopadá jak na horizontální, tak na vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody[70] jsou považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, za vertikální dohody[71] pak dohody uzavřené mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží. Obdobně na unijní úrovni se vertikálními dohodami rozumí dohody mezi dvěma nebo více podniky, z nichž každý pro účely dohody jedná na různé úrovni výrobního či distribučního řetězce, a které se týkají podmínek, za kterých mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat určité zboží.[72]

37.  Úřad posuzované dohody kvalifikuje jako vertikální.

IV.4.6  Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

38.  Ceny pro další prodej může dodavatel stanovovat různými způsoby, tedy jak přímo, tak nepřímo. V případě přímého určení ceny dodavatel pro další prodej zboží stanoví přímo cenu, kterou musí odběratel účtovat svým zákazníkům, nebo zakáže odběrateli prodávat zboží pod určitou cenovou hladinou. Při nepřímém určení ceny dodavatel např. stanoví marži pro další prodej nebo maximální výši slevy, kterou může odběratel poskytnout z předepsané cenové hladiny, případně dodržování cen podmíní poskytováním slev či úhrady nákladů (motivuje k dodržování cenové dohody), stejně jako nedodržování cen spojí s vyhrožováním či uplatněním sankce (např. zpoždění nebo přerušení dodávek zboží, zrušení obchodní spolupráce atd.).

39.  Úřad konstatuje, že posuzované dohody představují vertikální dohody o přímém i nepřímém určení cen dotčeného zboží pro další prodej.

IV.4.7   Materiální stránka dohod

40. K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.[73]

41.  Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[74] Stejně tak uvedené platí i na unijní úrovni.[75]

42. U dohod cílového charakteru je jejich uzavření již z povahy věci ohrožovacím přestupkem, neboť postačuje, aby měla dohoda protisoutěžní cíl, bez ohledu na to, zda se dostaví její důsledky a případně jaké. Tento ohrožovací přestupek je tedy „trestný“ již pro svůj protisoutěžní cíl; právě v něm spočívá ohrožení hospodářské soutěže, a právě toto ohrožení naplňuje materiální znak přestupku bez ohledu na účinek posuzovaného jednání.[76]

Cílový charakter dohod

43. Úřad, stejně jako Komise ve své praxi, potvrzené tuzemskou i unijní judikaturou, důsledně zastává názor, že stanovení minimálních cen pro další prodej představuje bezpochyby „tvrdé omezení“, které zbavuje zakázanou dohodu výhody plynoucí z blokové výjimky.[77] S ohledem na recentní judikaturu v této oblasti[78] však Úřad při zvažování, zda se jedná o dohody s cílem narušit hospodářskou soutěž, zvažoval všechny aspekty cílovosti dohod, tedy jejich obsah, cíl a právní a ekonomický kontext, ve kterém byly uzavírány.

44. Posuzované dohody představují vertikální dohody, jejichž předmětem je nastavení minimální cenové hladiny dotčeného zboží, což představuje omezení možnosti odběratelů svobodně určovat konečnou prodejní cenu. Soutěžitel Plaček svým jednáním určil odběratelům ceny dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům a vynucoval jejich dodržování, čímž se doporučené MOC staly de facto cenami minimálními.

45. Pro zhodnocení cílovosti posuzovaných dohod má Úřad postaveno najisto, že jejich obsahem bylo ujednání o dodržování minimálních MOC dotčeného zboží odběrateli při jeho dalším prodeji konečným spotřebitelům a také o navýšení cen dotčeného zboží, pokud jej odběratelé inzerovali za nižší než stanovené MOC. Jednoznačným cílem posuzovaných dohod bylo udržení minimální (vyšší) cenové hladiny dotčeného zboží ve výši požadované soutěžitelem Plaček. Tento cíl dohod je prokázán i vyhrožováním sankcemi či jinými negativními důsledky při nerespektování minimálních MOC. Skutečnost, že bylo prokázáno jejich využití (byť v menší míře), posiluje cíl sledovaný soutěžitelem Plaček.

46.  Posuzovaná praktika (vertikální dohody o určení minimálních cen pro další prodej) má zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž, neboť znemožňuje soutěžit cenou zboží, která je zpravidla pro zákazníky nejvýznamnějším a rozhodujícím parametrem. Přesto, aby bylo možno konstatovat, že se jedná o dohodu s cílem narušit hospodářskou soutěž, je třeba provést analýzu právního a hospodářského kontextu, v němž byla uzavřena.[79] Při posouzení kontextu, ve kterém byly jednotlivé dohody uzavírány, považuje Úřad za stěžejní, že tyto dohody byly soutěžitelem Plaček uzavírány v systému volné distribuce a v reakci na to, kdy některý z odběratelů snížil ceny dotčeného zboží pod úroveň stanovených minimálních MOC. Uvedené jednání vypovídá o tom, že bez existence posuzovaných dohod by na dotčených trzích k cenové soutěži mezi odběrateli mohlo docházet a docházelo. Kvůli tomu byli jednoznačně poškozováni i koneční spotřebitelé, kteří nakupovali dotčené zboží za vyšší ceny, než jaké by existovaly při zachování možnosti odběratelů si cenově konkurovat. Z hlediska struktury a fungování trhu Úřad nedovodil žádné specifické ekonomické či právní aspekty, které by na dotčených trzích existovaly a odůvodňovaly potřebu, aby soutěžitel Plaček vynucoval uzavírání a dodržování dohod svými odběrateli. Tyto dohody nebyly evidentně nezbytné pro efektivní distribuci dotčeného zboží, ani nebyly nezbytné z hlediska dodržení jakýchkoliv v dané době platných právních norem. Jejich primárním evidentním cílem v souladu se strategií soutěžitele Plaček bylo, aby byla sjednocena cenová hladina dotčeného zboží na vyšší úrovni. Tím bylo na dotčených trzích bráněno možnosti odběratelů vzájemně soutěžit při prodeji dotčeného zboží v zásadním parametru konkurence, a to ceně. Ti proto v jejich důsledku nemohli nezávisle určovat svoji obchodní strategii – cenu, za kterou budou prodávat dotčené zboží konečným spotřebitelům.

47.  Lze shrnout, že posuzované dohody vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a to vzhledem k jejich obsahu, cíli, kterého měly dosáhnout, jakož i všem prvkům, které charakterizují hospodářský a právní kontext, do kterého spadají a v němž byly uzavřeny. Posuzované dohody představují omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle a naplňují nejen formální, ale také materiální stránku dohod.

Podstatné narušení hospodářské soutěže

48. U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[80] Rovněž na unijní úrovni dle judikatury Soudního dvora EU platí, že pokud existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení, omezení či ve vyloučení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje). Pro účely uplatnění čl. 101 SFEU je proto u cílových dohod nadbytečné zkoumání konkrétních účinků dohody. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a výsledkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má protisoutěžní cíl, představuje svou povahou a nezávisle na jakémkoliv jejím skutečném účinku podstatné omezení hospodářské soutěže.[81]

49.  Úřad i přesto, že nebylo třeba zkoumat účinky posuzovaných dohod na hospodářskou soutěž, konstatuje, že v zjištěných případech konkrétní odběratelé na soutěžitelem Plaček předkládané návrhy cenových dohod přistupovali a vyjadřovali souhlas s jejich plněním. Odběratelé, kteří se soutěžitelem Plaček v době trvání protisoutěžního jednání začali nově spolupracovat, měli dodávky dotčeného zboží podmíněné dodržováním minimálních MOC. Někteří odběratelé soutěžitele Plaček sami upozorňovali na nedodržování minimálních MOC u svých konkurentů. Z těchto uvedených skutečností vyplývá, že se odběratelé na trhu fakticky chovali v souladu s pokyny soutěžitele Plaček a plnili posuzované dohody.

50. Z výše uvedených důvodů byl soutěžitel Plaček schopný ovlivnit cenovou hladinu dotčeného zboží na území ČR a uzavíráním a plněním posuzovaných dohod s těmi odběrateli, kteří se původně snažili nabízet dotčené zboží za nižší ceny, ji skutečně ovlivnil, a to i přes skutečnost, že nemusel uzavřít tyto dohody se všemi svými odběrateli.

51.  Protože bylo prokázáno plnění posuzovaných dohod, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele Plaček, mělo předmětné protisoutěžní jednání soutěžitele Plaček skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž.

IV.4.8 Aplikace doktríny de minimis

52.  Na zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze aplikovat doktrínu de minimis[82] ve smyslu Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný,[83] nebo Sdělení Komise – Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU[84]. Pokud totiž existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení hospodářské soutěže, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje).

53.  Díky cílovému charakteru posuzovaných dohod je nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.[85]

IV.4.9 Absence podmínek pro vynětí ze zákazu dohod

54. Vertikální dohody o určení minimálních cen zpravidla nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU, umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

55.  Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

56.  Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU tedy leží na účastníkovi řízení. Ten však žádné takové důkazy v řízení nepředložil.

57.  Na posuzované dohody nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona. Bloková výjimka se v daném případě nevztahuje na vertikální dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení hospodářské soutěže, mezi která patří i určení minimálních či fixních cen pro další prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[86], [87]

IV.4.10 Charakter přestupku, doba jeho trvání a porušení SFEU

58.  Soutěžitel Plaček jednotlivé trvající dohody s odběrateli uzavřel a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených minimálních MOC. Každá taková dohoda s jednotlivým odběratelem přitom samostatně naplnila skutkovou podstatu zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, a byla tedy trvajícím přestupkem ve smyslu § 8 přestupkového zákona.[88]

59.  Úřad kvalifikuje postupné uzavírání a plnění zakázaných dohod s odběrateli soutěžitele Plaček jako dílčí útoky (přičemž každý z nich sám o sobě naplňuje všechny znaky samostatného trvajícího přestupku) jednoho pokračujícího přestupku ve smyslu § 7 přestupkového zákona[89], které naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona. Útoky byly vedeny jednotným záměrem, kterým bylo zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele Plaček za jím určené minimální MOC, byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů, blízkou souvislostí časovou, neboť byly prováděny kontinuálně od 17. 1. 2013 do 3. 3. 2022[90], a souvislostí v předmětu útoku, neboť jejich cílem bylo omezit odběratele v možnosti cenově soutěžit, resp. v prodeji dotčeného zboží za nižší než soutěžitelem Plaček stanovené minimální MOC a udržovat tak jím určenou cenovou hladinu dotčeného zboží. Současně popsané jednání představuje jediné pokračující protiprávní jednání, které Úřad kvalifikuje jako porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU.[91]

60.  Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku a porušení SFEU soutěžitelem Plaček, nastal 17. 1. 2013.[92] Tento přestupek a porušení SFEU trvaly do 3. 3. 2022.

IV.4.11 Posouzení odpovědnosti účastníka řízení za přestupek a subjektivní stránky přestupku

61.   Právo hospodářské soutěže se vztahuje na činnost soutěžitelů a je založeno na osobní odpovědnosti. Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž je konstruována jako odpovědnost objektivní. I když znění zákona ani přestupkového zákona Úřadu nestanoví povinnost při ukládání pokut zkoumat a rozlišovat subjektivní stránku přestupku (zavinění), Úřad ji může posuzovat s ohledem na její důležitost při ukládání pokuty, neboť jde o aspekt ovlivňující náhled na závažnost posuzovaného jednání.

62.  Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění, a to úmysl a nedbalost. Při zkoumání formy subjektivní stránky přestupku je třeba vycházet ze vztahu intelektuální a volní složky k objektu přestupku, jímž je právem chráněný zájem, proti němuž jednání směřuje, v daném případě zájem na existenci a řádném fungování soutěže na trhu zboží. Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře unijních soudů, z níž vyplývá, že pro konstatování úmyslného porušení soutěžního práva není nezbytné, aby si soutěžitelé byli vědomi toho, že porušují zákaz stanovený soutěžními pravidly SFEU; je dostačující, aby si nemohli být nevědomi toho, že vytýkané jednání mělo za cíl nebo mohlo mít za výsledek narušení hospodářské soutěže na společném trhu.[93]

63.  Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.[94]

64.  Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem Plaček Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti Plaček, která, jako soutěžitel, přímo uzavírala předmětné zakázané dohody.

65.  Při posouzení subjektivní stránky popsaného přestupku podle zákona a porušení SFEU vzal Úřad v úvahu skutečnost, že společnost Plaček zakázané dohody uzavírala, kontrolovala jejich dodržování a jejich plnění vymáhala uplatněním sankcí. Společnost Plaček tak nemohla nevědět, že uplatňuje na trhu jednání, které představuje porušení soutěžních předpisů, tedy nemohla nevědět, že svým jednáním může zasáhnout do volné hospodářské soutěže a porušit zákonem chráněný zájem, a obdobně zájem chráněný SFEU. Vědomostní a volní složka zavinění se tak vztahuje i ke způsobilosti jí uzavíraných posuzovaných dohod narušit hospodářskou soutěž. Úřad proto dospěl k závěru, že společnost Plaček jednala při uzavírání dohod zaviněně ve formě úmyslu.[95]

66.  Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost Plaček jednala protiprávně, která ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost Plaček nemohla porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat. Lze proto uzavřít, že společnost Plaček nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona.

IV.5 Závěry skutkového a právního hodnocení

67.  Soutěžitel Plaček stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, kontroloval, zda odběratelé stanovené minimální MOC dodržují, a vyzýval je k navýšení MOC na stanovenou úroveň, přičemž odběratele prodávající dotčené zboží za nižší než určené MOC rovněž sankcionoval. Dodržováním MOC mj. podmiňoval i obchodní spolupráci s odběrateli. Na cenové požadavky soutěžitele Plaček odběratelé přistupovali a v některých případech sami upozorňovali soutěžitele Plaček na nedodržování minimálních MOC jinými odběrateli.[96]

68.  Tyto posuzované dohody mezi soutěžitelem Plaček a odběrateli Úřad kvalifikoval, s ohledem na jejich obsah, cíl a právní a hospodářský kontext, do něhož spadají a v němž byly uzavřeny, jako jednotlivé zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami, a jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže. Jejich postupné uzavření a plnění mělo charakter pokračujícího přestupku. Současně tyto posuzované dohody představují jediné pokračující protiprávní jednání, tedy cílovou dohodu porušující zákaz dohod stanovený v čl. 101 odst. 1 SFEU. S ohledem na cílový charakter zakázaných dohod nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona nebo čl. 101 odst. 1 SFEU na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny, měly tak skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž a byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.

69.  Účastník řízení, společnost Plaček, se uznává vinným ze spáchání pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a porušení SFEU, kterých se v období od 17. 1. 2013 do 3. 3. 2022 jako soutěžitel dopustil tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU uzavřel a plnil s odběrateli zakázané dohody o přímém a nepřímém určení cen pro další prodej, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V. Odůvodnění výše pokuty

70.  Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.

71.   Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.[97] Úřad tedy v daném případě za horní hranici považuje částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

72.  Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.[98] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[99]

73.  Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele Plaček představuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 21h odst. 5 a § 22a odst. 2 zákona.

74.  Protože se soutěžitel Plaček dopustil porušení zákona a SFEU v jednočinném souběhu, musí Úřad určit, které z těchto porušení je závažnější a tím přísněji trestné, tedy za které porušení bude pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího porušení dle absorpční zásady.

75.  V nyní posuzovaném případě platí, že porušení zákona i SFEU se soutěžitel Plaček dopustil ve shodném časovém období a je pro ně stanovena totožná horní hranice sankce. Přestože se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se v podmínce účinku protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy EU. Úřad s ohledem na skutečnost, že vytváření jednotného vnitřního trhu EU je základním cílem unijního práva, k jehož naplňování v rámci SFEU slouží i čl. 101, vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení“).[100]

V.1 Vyměření pokuty

76.  Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

77.  Při stanovení pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly stanovenými v metodice pokut[101], která spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

78.  Hodnotu tržeb v případě dotčeného trhu krmiv pro psy a kočky stanovil Úřad ve výši [obchodní tajemství] Kč, v případě dotčeného trhu chovatelských potřeb pro domácí zvířata ve výši [obchodní tajemství] Kč.[102]

79.  Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost, danou samotnou charakteristikou primárního porušení, a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

80. Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí 3 až 10 %.[103]

81.  Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad vychází z tržní síly soutěžitele, dále přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele a k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

82.  Úřad v prvé řadě zohlednil, že soutěžitel Plaček představoval na dotčených trzích jednoho z významnějších soutěžitelů, na druhé straně však protisoutěžním jednáním dotčené zboží nepatří svým typem a charakterem mezi zcela nezbytné statky. Dále pokládá za podstatné, že dodržování zakázaných dohod kontroloval a vymáhal, a to i pod hrozbou sankcí (nicméně k reálnému uplatnění sankce za nedodržování MOC odběrateli došlo pouze v omezeném počtu případů), a podmiňoval obchodní spolupráci s odběrateli dodržováním stanovených MOC. Do úvahy Úřad vzal i skutečný dopad protisoutěžního jednání na hospodářskou soutěž, daný faktickým plněním dohod, kvůli kterému došlo nepochybně k omezení soutěže intra-brand a důvodně lze předpokládat i negativní dopad na soutěž inter-brand, přestože na dotčených trzích čelil soutěžitel Plaček konkurenčnímu tlaku dalších soutěžitelů s nezanedbatelnou tržní silou. Vzhledem k těmto okolnostem Úřad stanovil hodnotu podílu tržeb na úrovni [obchodní tajemství] %.

83.  Při stanovení koeficientu času Úřad přihlédl k tomu, že na jednotlivých dotčených trzích nezačalo vytýkané jednání soutěžitele Plaček ve shodný okamžik. V případě dotčeného trhu krmiv pro psy a kočky činí koeficient času 9,17 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 110 měsíců, tedy od 17. 1. 2013 do 3. 3. 2022. V případě dotčeného trhu chovatelských potřeb pro domácí zvířata činí koeficient času 5,0 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 60 měsíců, tedy od 21. 3. 2017 do 3. 3. 2022.

84. Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad v případě dotčeného trhu krmiv pro psy a kočky ve výši [obchodní tajemství] Kč a v případě dotčeného trhu chovatelských potřeb pro domácí zvířata ve výši [obchodní tajemství] Kč. Po součtu těchto hodnot představuje základní částka pokuty [obchodní tajemství] Kč.

85.  V rámci posouzení polehčujících okolností Úřad přihlédl k tomu, že soutěžitel Plaček (i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání ihned po provedení místního šetření a následně realizoval i vhodná mitigační opatření[104], (ii) informoval odběratele o tom, že stanovení konečné prodejní ceny pro jejich zákazníky je v jejich kompetenci,[105] (iii) spolupracoval s Úřadem, čímž významně přispěl k prošetření nyní posuzovaného případu a usnadnil tak prokázání existence porušení soutěžního práva[106] a (iv) zavedl compliance program, který je ve vztahu k fungování hospodářské soutěže na dotčených trzích, charakteru a typu zboží, obchodnímu modelu podnikání a velikosti soutěžitele Plaček dostatečně efektivní.[107] Úřad zohlednil uvedené polehčující okolnosti snížením základní částky pokuty o [obchodní tajemství] %.

86.  Pokud se jedná o navýšení pokuty za souběh s přestupkem spočívajícím v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn, nikoli povinen, mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit,[108] přičemž tento postup se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednáních, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě jednočinného souběhu přestupku podle § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná. Nyní posuzované uzavření a plnění zakázaných vertikálních cenových dohod, kvalifikované Úřadem primárně jako porušení SFEU, vedlo k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale v daném případě neoddělitelnou součástí širšího geografického rámce, tedy vnitřního trhu EU, v němž se protisoutěžní jednání odehrávalo.

87.  Přestože v posuzovaném případě došlo k jednočinnému souběhu porušení národního a unijního práva, není dle názoru Úřadu vhodné v rámci aplikace absorpční zásady zvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, neboť takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno a totéž jednání. Z těchto důvodů Úřad sice konstatuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU, avšak pokutu ukládá jen za porušení unijního práva, bez přitížení za porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch společnosti Plaček.[109]

V.2 Výše pokuty

88. Pokuta po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 45 548 000 Kč.

89.  Pokuta nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem Plaček za poslední ukončené účetní období.[110]

90.  Jelikož soutěžitel Plaček splnil všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

91.   Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů konečná výše pokuty uložená soutěžiteli Plaček 36 438 000 Kč.

92.  Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na její výši a na hospodářské údaje soutěžitele Plaček za likvidační.

VI. Zákaz plnění dohod

93.  V souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VII. Náklady řízení

94.  Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost Plaček vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, již je povinna společnost Plaček uhradit, ve výši 3 500 Kč.

VIII. Závěr

95.  Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnost Plaček, jako soutěžitel, byla uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a z porušení SFEU spočívajících v uzavření a plnění zakázaných dohod narušujících hospodářskou soutěž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Adresát:

Vážený pan

Mgr. Ing. Václav Král, advokát

Mánesova 808

500 02 Hradec Králové

 

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 


[1] Viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, přílohy č. 1–5 a 7–9.

[2] Viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, včetně příloh.

[3] Předběžné šetření bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0834/2021/KD.

[4] Viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 6, dokument s pořadovým č. 2 spisu, přílohy č. 3–18, 20–38, 49–63 a 65–78, dokument s pořadovým č. 5 spisu, včetně příloh.

[5] Viz dokument s pořadovým č. 6 spisu.

[6] Viz dokument s pořadovým č. 27 spisu.

[7] Viz dokument s pořadovým č. 40 spisu.

[8] Jejíž postup je upraven v Oznámení ÚOHS o proceduře směřující k urychlení průběhu správního řízení využitím institutu žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 2 zákona. Revidované Oznámení o narovnání Úřad neaplikuje z důvodu zahájení shora nadepsaného správního řízení před jeho účinností (29. 7. 2023).

[9] Viz dokument s pořadovým č. 41 spisu, příloha č. 1.

[10] Viz dokument s pořadovým č. 42 spisu.

[11] Viz dokument s pořadovým č. 44 spisu.

[12] Viz dokument s pořadovým č. 45 spisu.

[13] Viz dokument s pořadovým č. 43 spisu, včetně příloh.

[14] Viz dokument s pořadovým č. 46 spisu.

[15] Viz dokument s pořadovým č. 47 spisu.

[16] Společnost Plaček Holding, SE, je 100% vlastníkem následujících společností: Plaček s.r.o., IČO 43144772, SUPER PET, a.s. IČO 27116808, PLAČEK PREMIUM s.r.o., IČO 31403344 (SK), SUPER ZOO s.r.o., IČO 46847731 (SK), SUPER ZOO EUROPE – RO S.R.L, IČO 41608758 (RO), SIA „DINO ZOO“, reg. č. 40103816204 (LV), SIA „ZOO CENTRS“, reg. č. 40003622166 (LV), SUPER ZOO POLSKA SP.Z O.O, reg. č. 5242772571 (PL), Super Zoo SP.Z O.O, reg č. 524277396 (PL); viz dokument s pořadovým č. 14 spisu, příloha č. 1.

[17] Viz dokument s pořadovým č. 14 spisu, příloha č. 1.

[18] Viz dokument s pořadovým č. 43 spisu.

[19] Viz dokument s pořadovým č. 14 spisu, příloha č. 1.

[20] Předmětem dohod byly jednak „vlastní“ značky společnosti Plaček, konkrétně Ontario, Eukanuba, Repti Planet a Beaphar, a dále značky „jejího dodavatele“ – společnosti VAFO, a to Brit a Carnilove.

[21] Viz dokument s pořadovým č. 43 spisu.

[22] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D20) a příloha č. 5 (dokument pod označením I16).

[23] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 4 (dokument pod označením H1).

[24] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 4 (dokument pod označením H1).

[25] Viz např. dokument s pořadovým č. 1 spisu, přílohy č. 1, 2, 4 a 9, a dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokumenty pod označením B1, B2, C5 a C8), příloha č. 3 (dokumenty pod označením D1, D2, D6, D12, D13, D17, D18, D19, D23 a D26), příloha č. 4 (dokumenty pod označením F1 a H8) a příloha č. 5 (dokumenty pod označením I1, I2, I6, I8, I11, I13, I14, I18, I23 a J4).

[26] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 5 (dokument pod označením I2).

[27] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokumenty pod označením D1 a D18).

[28] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D6).

[29] Viz např. dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 3.

[30] Viz např. dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 1 a 2, dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením C5), příloha č. 3 (dokumenty pod označením D13, D15, D19, D20 a D26), příloha č. 4 (dokumenty pod označením F1 a H8) a příloha č. 5 (dokumenty pod označením I11, I23 a J4).

[31] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokumenty pod označením A1 a A2), příloha č. 3 (dokument pod označením D14) a příloha č. 4 (dokument pod označením F1).

[32] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A1), příloha č. 3 (dokumenty pod označením D2, D12 a D14), příloha č. 4 (dokument pod označením F1) a příloha č. 5 (dokument pod označením I23).

[33] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D5) a příloha č. 5 (dokument pod označením I1).

[34] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 4 (dokument pod označením F1) a příloha č. 5 (dokument pod označením I8).

[35] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A2).

[36] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A1) a příloha č. 5 (dokumenty pod označením I8 a I23).

[37] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokumenty pod označením A2 a C1) a příloha č. 3 (dokumenty pod označením D4, D7, D14, D25, D33 a D34).

[38] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením C3) a příloha č. 3 (dokument pod označením D19).

[39] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokumenty pod označením A1, A2, C1 a C3), příloha č. 3 (dokumenty pod označením D4, D14, D15, D20, D25, D31, D33 a D34), příloha č. 4 (dokumenty pod označením G2, G4 a H1) a příloha č. 5 (dokumenty pod označením I10 a I11).

[40] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A2) a příloha č. 3 (dokument pod označením D14).

[41] Viz např. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A1) a příloha č. 4 (dokument pod označením F1).

[42] Jedná se o společnost Internet Mall a.s., IČO 26204967, nejméně od 17. 1. 2013 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10), společnost Netretail, s.r.o., IČO 26210088, nejméně od 17. 1. 2013 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10), společnost SpokojenyPes.CZ s.r.o., IČO 28772563, nejméně od 17. 1. 2013 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10), společnost Profizoo s.r.o., IČO 28924975, nejméně od 17. 1. 2013 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10), společnost ezoocentrum s.r.o., IČO 03299953, nejméně od 17. 1. 2013 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10), podnikající fyzickou osobu Jana Blažíčka, IČO 62840355, nejméně od 17. 1. 2013 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10), společnost Internet Retail a.s., IČO 26430240, nejméně od 17. 1. 2013 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10), podnikající fyzickou osobu Milana Domlátila, IČO 86698621, nejméně od 17. 1. 2013 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10), společnost HAPPYPET, s.r.o., IČO 01677284, nejméně od 17. 1. 2013 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10), společnost ZOO - WORLD s.r.o., IČO 27543196, nejméně od 10. 11. 2014 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 3 s názvem VAF D4), společnost DOGS & CATS SERVICES s.r.o., IČO 28811534, nejméně od 24. 7. 2015 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 1 s názvem VAF D8), podnikající fyzickou osobu Jana Vindušku, IČO 74802437, nejméně od 24. 7. 2015 (viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 1 s názvem VAF D8), podnikající fyzickou osobu Michala Malého, IČO 49378759, nejméně od 17. 3. 2016 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D25)), společnost Reedog s.r.o., IČO 05179220, nejméně od 19. 7. 2017 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D34)), podnikající fyzickou osobu Daria Boháče, IČO 07202814, nejméně od 9. 11. 2020 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D18)), společnost PETHOME s.r.o., IČO 01892967, nejméně od 9. 11. 2020 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D18)), společnost VISO TRADE s.r.o., IČO 26108321, nejméně od 9. 11. 2020 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D18)), společnost Alza.cz a.s., IČO 27082440, nejméně od 21. 3. 2021 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A1)) a podnikající fyzickou osobu Martinu Paličkovou, IČO 10715665, nejméně od 11. 10. 2021 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A2)).

[43] Jedná se o společnost PetCenter CZ s.r.o., IČO 44797273, nejméně od 21. 3. 2017 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 5 (dokument pod označením J4)), společnost Reedog s.r.o., IČO 05179220, nejméně od 19. 7. 2017 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D34)), společnost cestaboro s.r.o., IČO 05499445, nejméně od 22. 7. 2018 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením D4)), společnost TeraSvět s.r.o., IČO 22360379, nejméně od 9. 10. 2018 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením D33)), společnost Alza.cz a.s., IČO 27082440, nejméně od 21. 3. 2021 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A1)), společnost Internet Mall a.s., IČO 26204967, nejméně od 21. 3. 2021 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A1)), společnost PETHOME s.r.o., IČO 01892967, nejméně od 11. 6. 2021 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením C1)) a podnikající fyzickou osobu Martinu Paličkovou, IČO 10715665, nejméně od 11. 10. 2021 (viz dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A2)).

[44] Srov. článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., v platném znění.

[45] Srov. § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) sp. zn. 8 Afs 17/2007 ze dne 23. 10. 2008 ve věci ČEZ, str. 9.

[46] V době spáchání přestupku byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů č. 417/2021 Sb. a č. 261/2021 Sb.

[47] Zákon byl novelizován s účinností ode dne 29. 7. 2023 zákonem č. 226/2023 Sb., s účinností ode dne 1. 1. 2025 zákonem č. 265/2024 Sb. a s účinností ode dne 3. 4. 2025 zákonem č. 69/2025 Sb. Úřad posoudil uvedené novely zákona, a protože nejsou pro společnost Plaček příznivější, Úřad je v tomto správním řízení neaplikuje.

[48] Tj. přestupkového zákona ve znění zákona č. 261/2021 Sb. Po spáchání přestupku nabyly účinnosti zákony č. 277/2019 Sb., č. 349/2023 Sb., č. 427/2023 Sb. a č. 78/2025 Sb., které však nejsou z hlediska hmotněprávního posouzení jednání společnosti Plaček relevantní.

[49] Tj. ve znění zákona č. 69/2025 Sb. S ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 226/2023 Sb. se procesní pravidla v ní stanovená pro účely tohoto správního řízení neaplikují. Zákony č. 265/2024 Sb. a č. 69/2025 Sb. neobsahují žádná speciální přechodná ustanovení.

[50] Tj. ve znění zákona č. 78/2025 Sb.

[51] Tj. ve znění zákona č. 218/2025 Sb.

[52] Blíže viz rozsudek Krajského soudu v Brně (dále též „KS“), č. j. 29 Ca 110/2003-45 ze dne 31. 3. 2005 ve věci Česká lékařská komora, list č. 7.

[53] Viz např. rozsudek ze dne 23. 4. 1991, Klaus Höfner a Fritz Elser v. Macrotron GmbH, C-41/90, EU:C:1991:161, odst. 21.

[54] Viz např. rozsudek ze dne 28. 6. 2005, Dansk Rørindustri a další, C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P až C-208/02 P a C-123/02 P, EU:C:2005:408, odst. 112 a 113.

[55] Legislativní zkratka zboží je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona a rozumí se jí výrobky a služby.

[56] Srov. OJ:C_202401645:CS:TXT ze dne 22. 2. 2024; https://eur-lex.europa.eu/legal content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:C_202401645.

[57] Srov. čl. 9 písm. c) sdělení k vymezení RT.

[58] Srov. rozsudek ze dne 28. 6. 2016, Telefónica v. Komise, T-216/13, EU:T:2016:369, odst. 214.

[59] Nyní čl. 101 SFEU.

[60] Srov. rozsudek ze dne 8. 7. 2004, Mannesmannröhren-Werke v. Komise, T-44/00, EU:T:2004:218, odst. 132.

[61] Např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-28559/2023/871 ze dne 28. 7. 2023 ve věci NOVIKO, č. j. ÚOHS-41386/2024/871 ze dne 31. 10. 2024 ve věci VAFO PRAHA, č. j. ÚOHS-11683/2024/870 ze dne 15. 3. 2024 ve věci Dibaq nebo č. j. ÚOHS-06077/2025/871 ze dne 28. 2. 2025 ve věci Hájek Pet Food.

[62] Tento dotčený trh zahrnuje nejen suché i mokré krmivo pro psy a kočky, ale i pamlsky a doplňky stravy pro psy a kočky.

[63] Nyní čl. 101 a 102 SFEU.

[64] Viz § 21h odst. 1 zákona.

[65] Srov. čl. 3 odst. 1 nařízení 1/2003.

[66] Srov. bod 13 Pokynů k pojmu ovlivnění obchodu podle čl. 81 a 82 Smlouvy, OJ C 101, 27. 4. 2004 (dále též „Pokyny o dopadu na obchod“) a bod 23 (Pro konstatování schopnosti dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy je přitom dostačující, že na základě souboru objektivních právních nebo skutkových okolností je možné předvídat s dostatečným stupněm pravděpodobnosti, že dohoda může mít na průběh obchodu vliv přímý nebo nepřímý, existující nebo potenciální).

[67] Srov. bod 88 Pokynů o dopadu na obchod a rozsudek ze dne 18. 1. 2024, Lietuvos notary rūmai, C-128/21, EU:C:2024:49 (dále též „rozsudek Lietuvos notary rūmai“), odst. 50, rozsudek ze dne 29. 6. 2023, Super Bock Bebidas SA, C 211/22, EU:C:2023:529 (dále též „rozsudek Super Bock“), odst. 62, nebo rozsudek ze dne 24. 9. 2009, Erste Group Bank and Others v Commission, C-125/07 P, EU:C:2009:576, odst. 38; kartelová dohoda vztahující se na celé území členského státu má ze své podstaty za účinek posílení oddělování vnitrostátních trhů, čímž narušuje vzájemné hospodářské prolínání, které je zamýšleno SFEU.

[68] Srov. rozsudek Lietuvos notary rūmai, odst. 49 (Ovlivnění obchodu mezi členskými státy tak obecně vyplývá ze spojení více faktorů, které nejsou nezbytně určující samy o sobě. Pro ověření, zda kartelová dohoda citelně ovlivňuje obchod mezi členskými státy, je třeba ji zkoumat v jejím hospodářském a právním kontextu.).

[69] Viz rozsudek NSS č. j. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2. 2009 ve věci kartelové dohody o výměně informací, odst. 47, nebo rozsudek ze dne 6. 1. 2004, Komise v. Bayer AG, EU C-2/01 P a C-3/01, EU:C:2004:2, odst. 118, či rozsudek ze dne 13. 7. 2006, Komise v. Volkswagen AG, C-74/04P, EU:C:2006:460, odst. 37.

[70] Viz § 5 odst. 1 zákona.

[71] Viz § 5 odst. 2 zákona.

[72] Srov. čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení Komise (EU) 2022/720 ze dne 10. května 2022 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (OJ L 134, 11. 5. 2022) – dále též „nařízení 2022/720“.

[73] Srov. např. rozsudek KS č. j. 62 Af 4/2021-154 ze dne 11. 5. 2023 ve věci Severní energetická (dále též „KS SE“), odst. 28 a 29 nebo rozsudek NSS č. j. 9 Afs 109/2009-180 ze dne 21. 4. 2010 ve věci T-Mobile Czech Republic, str. 7–8.

[74] Srov. např. rozsudek KS SE, odst. 30.

[75] Srov. rozsudek ze dne 29. 7. 2024, Banco BPN/BIC Português, SA a další, C-298/22, EU:C:2024:638, odst. 44 a v něm citovaná judikatura, dále také rozsudek ze dne 13. 12. 2012, Expedia Inc. v. Autorité de la concurrence, C-226/11, EU:C:2012:795 (dále též „rozsudek Expedia“), odst. 37, nebo rozsudek Super Bock, odst. 35, či rozsudek ze dne 11. 9. 2014, Groupement des cartes bancaires (CB) v. Komise, C-67/13 P, EU:C:2014:2204, odst. 53; v rozsudcích podané výklady se vztahují k čl. 101 odst. 1 SFEU, který koreluje s dikcí § 3 odst. 1 zákona.

[76] Srov. např. rozsudek KS č. j. 31 Af 5/2021-844 ze dne 24. 8. 2022 ve věci BABY DIREKT (dále též „KS BD“), odst. 60.

[77] Z hlediska nařízení Komise (EU) č. 330/2010 je toto omezení ve vertikálních dohodách řazeno mezi tzv. tvrdé omezení vylučující užití blokové výjimky, tedy vyjmutí posuzovaných dohod z jejich zákazu jak dle zákona, tak dle SFEU.

[78] Srov. rozsudek ze dne 29. 7. 2024, Banco BPN/BIC Português, SA a další, C-298/22, EU:C:2024:638, odst. 44 a v něm citovaná judikatura, nebo rozsudek Super Bock, odst. 35, 38 a 43.

[79] Srov. rozsudek Super Bock, odst. 38 a 43.

[80] Srov. rozsudek KS č. j. 29 Af 3/2021-342 ze dne 30. 6. 2025 ve věci Severočeské doly, odst. 78.

[81] Srov. rozsudek Expedia, odst. 37.

[82] Srov. rozsudek KS ze dne 18. 8. 2022, č. j. 62 Af 17/2021-77 ve věci ABISTORE, odst. 17, potvrzený rozsudkem NSS ze dne 8. 3. 2023, č. j. 1 As 207/2022-47, odst. 19, či rozsudek KS ze dne 21. 12. 2023, č. j. 30 Af 47/2021–285 ve věci V-GARDEN, odst. 49, potvrzený rozsudkem NSS ze dne 13. 1. 2025, č. j. 8 As 38/2024-76, odst. 37, nebo rozsudek KS ze dne 3. 7. 2024, č. j. 31 Af 47/2022-968 ve věci GARLAND distributor, odst. 73.

[83] Viz https://uohs.gov.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez.html. Nové Oznámení o de minimis se neaplikuje z důvodu zahájení tohoto správního řízení před jeho účinností (29. 7. 2023).

[85] Nyní posuzované dohody se považují za dohody, jejichž inherentním účelem je narušení hospodářské soutěže, vyloučeno je tak využití soft-law dokumentů Komise, resp. Úřadu upravující aplikaci pravidla de minimis.

[86] Srov. čl. 4 písm. a) nařízení 2022/720, podle kterého se výjimka podle čl. 2 nevztahuje na vertikální dohody, jejichž účelem je omezení způsobilosti kupujícího stanovit svou prodejní cenu.

[87] Srov. rozsudek KS BD, odst. 68.

[88] Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán.

[89] Pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

[90] Z důvodu, že jednotlivé dílčí útoky pokračujícího přestupku byly samy o sobě přestupky trvajícími, považuje Úřad až ukončení trvání posledního z dílčích útoků za konec pokračujícího přestupku.

[91] Srov. rozsudek ze dne 17. 12. 1991, Enichem Anic SpA, T-6/89, EU:T:1991:74, odst. 204 (Bylo by umělé rozdělit více dílčích (pokračujících) útoků, charakterizované jediným cílem, tím, že by se na ně pohlíželo jako na několik samostatných protiprávních jednání.).

[92] Viz dokument s pořadovým č. 1 spisu, příloha č. 7 s názvem VAF D10.

[93] Srov. např. rozsudek ze dne 1. 4. 1993, Industrie and British Gypsum [1993], T-65/89, ECR II-389, bod 165, nebo rozsudek ze dne 18. 6. 2013, Schenker & Co. a další, C-681/11, EU:C:2013:404, odst. 37.

[94] Viz důvodová zpráva k přestupkovému zákonu.

[95] Povědomí soutěžitele Plaček o protisoutěžní povaze jeho jednání svědčí mj. dokument s pořadovým č. 4 spisu, příloha č. 5 (dokumenty pod označením I11 a I16).

[96] Tuto cenovou strategii a politiku soutěžitele Plaček potvrzují rovněž cenová srovnání provedená Úřadem, která dokládají vyšší sladěnost MOC dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci na území ČR.

[97] Srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 204/2019-64 ze dne 14. 9. 2020 ve věci ARMEX Oil (dále též „rozsudek NSS ARMEX Oil“), odst. 19.

[98] Srov. rozsudek NSS ARMEX Oil, odst. 23.

[99] Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 7/2011-619 ze dne 29. 3. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY, str. 92.

[100] I přesto, že porušení čl. 101 odst. 1 SFEU není v zákoně definováno jako přestupek, postupuje Úřad při vyčíslení sankce za primární porušení stejně jako v případě přestupku definovaného zákonem, čemuž odpovídá § 21h odst. 5 zákona.

[101] Viz dokument Úřadu Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Novější Oznámení o postupu při uložení trestu a stanovení jeho výše za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad neaplikuje z důvodu spáchání nyní řešeného přestupku před jeho účinností (1. 1. 2024).

[102] V obou případech Úřad z důvodu [obchodní tajemství] tržeb soutěžitele Plaček v jednotlivých letech protisoutěžního jednání stanovil hodnotu tržeb jako jejich [obchodní tajemství] přičemž vzal do úvahy meziroční [obchodní tajemství] celkových tržeb, na základě kterých dovodil tržby za dotčené zboží v jednotlivých letech; viz dokument s pořadovým č. 14 spisu, příloha č. 2, a dokument s pořadovým č. 36 spisu, přílohy č. 3 a 5.

[103] Viz odst. 3.15 a 3.19 bod (ii) metodiky pokut.

[104] Viz dokument s pořadovým č. 43 spisu, včetně příloh č. 3, 5 a 6.

[105] Viz dokument s pořadovým č. 43 spisu, včetně přílohy č. 2.

[106] Viz dokument s pořadovým č. 43 spisu, včetně příloh.

[107] Viz dokument s pořadovým č. 36 spisu, přílohy č. 23 až 27, a dokument s pořadovým č. 43 spisu, přílohy č. 3 až 7.

[108] Srov. např. rozsudek NSS sp. zn. 7 Afs 7/2008 ze dne 3. 12. 2008 ve věci Tupperware, str. 18, nebo rozsudek téhož soudu sp. zn. 5 Afs 15/2012 ze dne 28. 3. 2014 ve věci RWE Supply & Trading CZ, str. 12.

[109] Obdobně srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0633/2016/KD-27706/2018/852/DSv ze dne 21. 9. 2018 ve věci Rail Cargo Austria AG a další, odst. 113.

[110] Viz dokument s pořadovým č. 45 spisu, příloha č. 2.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en