Úřad se zabýval podmínkami přestupů mladých hokejistů mezi kluby

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v posledních měsících posuzoval pravidla náhrad za přestup mladých hráčů ledního hokeje, tzv. tabulkové odstupné. Po rozsáhlém šetření, v jehož průběhu oslovil desítky českých klubů a zmapoval situaci v zahraničí, dospěl Úřad k závěru, že aktuální praxe není v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.

Úřad se přestupy mladých hokejistů, konkrétně systémem tzv. tabulkového odstupného, zabýval na základě obdrženého podnětu. Tabulkové odstupné za přestup znamená, že klub, do nějž hráč přestupuje, hradí mateřskému klubu částku určenou tabulkami. U mladých hráčů, kteří nejsou do uzavření hráčské smlouvy profesionály a jejichž sportovní činnost zpravidla financují rodiče, může být tento požadavek z pohledu soutěžního práva problematický. Současná pravidla přitom nevylučují, aby se kluby dohodly i na jiné výši úhrady, nebo aby přestup proběhl zcela bezplatně.

Úřad v rámci svého šetření oslovil desítky hokejových klubů a vybrané evropské soutěžní úřady. V souladu se zahraniční praxí následně dospěl k závěru, že institut (tabulkového) odstupného u mladých hráčů není sám o sobě v rozporu se soutěžním zákonem. Předpokladem však je, aby odstupné reflektovalo skutečné náklady na trénink, resp. bylo těmto nákladům úměrné. Zohledněna by měla být rovněž délka a kvalita tréninkového vztahu. Podle zjištění Úřadu příspěvky rodičů nepokrývají veškeré náklady hokejových klubů, a tak se existence (tabulkového) odstupného jeví jako oprávněná. Výše odstupného se posledních 12 let nezvyšovala, což byl jeden z důvodů, který Úřad vedl k závěru, že nepřekračuje průměrné náklady na trénink hráče. Jeho výši ovlivňuje úroveň ligy a věk hráče (kvalita tréninkového vztahu) a nepřímo i délka tréninkového vztahu. Drtivá většina přestupů mladých hokejistů v posledních třech sezónách se však v tuzemsku podle zjištění Úřadu uskutečnila bezplatně, tedy bez úhrady tabulkového odstupného.

S ohledem na výše uvedené Úřad neshledal důvod k zahájení správního řízení a nabídl Českému svazu ledního hokeje konzultaci, pokud by mělo dojít k úpravě současného systému. Zároveň lze pozitivně vyzdvihnout, že výše odstupného i způsob jeho uplatňování v praxi jsou nastaveny tak, aby pro většinu přestupů nepředstavovaly nepřiměřenou zátěž, a dochází tak k podpoře mladých hokejistů a sportování dětí a mládeže obecně.

Nešlo přitom o první případ, kdy se Úřad zabýval sportovními přestupy. V minulosti shledal soutěžněprávně problematickou úpravu Fotbalové asociace ČR týkající se přestupů profesionálních volných hráčů. S ohledem na změnu přestupových pravidel ze strany FAČR se Úřad rozhodl správní řízení nezahajovat (viz s. 11 informačního listu ÚOHS Hospodářská soutěž a sport).

Obecně platí, že dopad na hospodářskou soutěž je u profesionálních soutěží zpravidla vyšší než u mládežnických kategorií, u nichž může být samotná existence hospodářské činnosti ve smyslu soutěžního práva sporná či obtížně prokazatelná.

Na skutečnost, že i oblast sportu může podléhat pravidlům hospodářské soutěže, poukázal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již minulý rok ve výše uvedeném informačním listu. Sportovní problematice se Úřad věnuje dlouhodobě a za dobu své existence řešil řadu případů:  například prodej vysílacích práv k fotbalovým a hokejovým ligovým soutěžím, převzetí fotbalové Slavie Praha, uzavření hokejové extraligy, provozování automatů pro ligové šipkové soutěže nebo schvalování nových fotbalových hřišť k soutěžním utkáním (viz s. 27 a 28 výše odkazovaného infolistu).

Tiskové oddělení ÚOHS
25/146