Dočasný krizový rámec pro poskytování veřejné podpory na překonávání ekonomických důsledků ruské invaze na Ukrajinu

Evropská komise dnes přijala dočasný krizový rámec, aby mohly členské státy využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory a podpořit tak hospodářství postižené dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Dopady války a přijatých protiruských sankcí si vybírají svou daň i na evropském hospodářství a bude tomu tak i v nadcházejících měsících. Evropská komise a členské státy proto připravily systémové opatření, jak podpořit vážně zasažené podniky a odvětví a zároveň zajistit ochranu rovných podmínek na jednotném trhu. Podporu poskytovanou na základě dočasného krizového rámce musí poskytovatel notifikovat Evropské komisi, prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podporu je možno poskytnout až po vydání pozitivního rozhodnutí Evropské komise.

Dočasný krizový rámec státní podpory na podporu hospodářství v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, který je založený na čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, konstatuje, že celé hospodářství EU je vážně narušeno. V zájmu nápravy stanoví tři druhy podpory:

1) Omezené částky podpory: Členské státy budou moci zavést režimy, v jejichž rámci poskytnou až 35 000 eur postiženým podnikům, které působí v zemědělství, rybářství a akvakultuře, a až 400 000 eur postiženým podnikům, které působí v ostatních odvětvích. Tato podpora nemusí mít souvislost se zvýšením cen energie, neboť krize a omezující opatření vůči Rusku ovlivňuje hospodářství mnoha způsoby, včetně reálného narušení dodavatelského řetězce. Tato podpora může být poskytnuta v jakékoli formě, včetně přímých grantů.

2) Podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů: Členské státy budou moci poskytnout i) dotované státní záruky s cílem zajistit, aby banky i nadále poskytovaly úvěry všem společnostem postiženým současnou krizí a ii) veřejné a soukromé úvěry se subvencovanými úrokovými sazbami.

Členské státy mohou poskytnout státní záruky nebo zřídit systémy záruk na podporu bankovních úvěrů pro podniky. Tyto záruky by měly dotované prémie, nižší než odhadované tržní sazby ročních prémií za nové úvěry pro malé a střední podniky a pro ostatní podniky. Členské státy mohou umožnit poskytování veřejných a soukromých úvěrů se subvencovanými úrokovými sazbami pro podniky. Tyto úvěry musí být poskytnuty s úrokovou sazbou, která se rovná alespoň bezrizikové základní sazbě zvýšené o úvěrovou rizikovou prémii pro malé a střední podniky a pro ostatní podniky.

U obou druhů podpory existují limity, pokud jde o maximální výši úvěru, které vycházejí z provozních potřeb společnosti a zohledňují její obrat, náklady na energii a zvláštní potřebu likvidity. Úvěry se mohou vztahovat jak na investiční potřeby, tak na potřebu provozního kapitálu.

3) Podpora na vyrovnání vysokých cen energie: Členské státy budou moci částečně kompenzovat společnostem, zejména těm, které jsou intenzivními uživateli energie, dodatečné náklady vzniklé v důsledku výjimečného zvýšení cen plynu a elektřiny. Tato podpora může být poskytnuta v jakékoli formě, včetně přímých grantů. Celková podpora na příjemce nesmí přesáhnout v žádném okamžiku 30 % způsobilých nákladů až do maximální výše 2 milionů eur. Pokud společnosti vzniknou provozní ztráty, může být k zajištění pokračování hospodářské činnosti nezbytná další podpora. Za tímto účelem mohou členské státy poskytnout podporu překračující tyto stropy až do výše 25 milionů eur pro energeticky náročné uživatele a až do výše 50 milionů eur pro společnosti působící ve specifických odvětvích, jako je výroba hliníku a jiných kovů, skleněných vláken, buničiny, hnojiv nebo vodíku a mnoha základních chemických látek.

Rámec požaduje také určité záruky, zejména:

Přiměřená metodika: Měla by existovat souvislost mezi výší podpory, která může být podnikům poskytnuta, a rozsahem jejich hospodářské činnosti a tím, jak jsou podniky vystaveny hospodářským dopadům krize, s přihlédnutím k jejich obratu a nákladům na energii.

Podmínky způsobilosti: Definice energeticky náročných uživatelů je stanovena odkazem na čl. 17 odst. 1 písm. a) směrnice o zdanění energie, tj. jde o podniky, u nichž nákup energetických produktů činí alespoň 3 % hodnoty produkce.

Opatření budou moci využít i společnosti, jež se nacházejí v kategorii podniků v obtížích, neboť i ony mohou čelit akutní potřebě likvidity vzhledem k současným okolnostem, které nastávají bezprostředně po koronavirové pandemii. Subjekty kontrolované Ruskem, na něž se vztahují sankce, budou z oblasti působnosti těchto opatření vyloučeny.

Dočasný krizový rámec bude platit do 31. prosince 2022. Před tímto termínem nicméně Komise v zájmu právní jistoty posoudí, zda jeho platnost není třeba prodloužit. Kromě toho bude Komise během tohoto období obsah a rozsah rámce upravovat podle vývoje na energetických trzích, trzích s dalšími vstupy a širší ekonomické situace.

Text dočasného krizového rámce v češtině je k dispozici zde

Úplná tisková zpráva Evropské komise

Tiskové oddělení ÚOHS
22/051