K dotazům médií ohledně činnosti ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže odpovídal v posledních dnech na četné dotazy médií týkající se hodnocení jeho činnosti. Vzhledem k dalším dotazům tohoto druhu zveřejňujeme odpovědi na internetových stránkách.

K oblasti hospodářské soutěže

V oblasti hospodářské soutěže je zřejmý značný nárůst efektivity. V minulém roce bylo v obou stupních vydáno celkem 17 rozhodnutí. Z toho v osmi řízeních padly pokuty za horizontální kartelové dohody, což je v historii Úřadu rekordní číslo. Celkově byly v oblasti hospodářské soutěže uloženy pokuty v celkové výši 228 milionů korun. Na rozdíl od minulosti se především daří uložené sankce vybírat.

Vysoké pokuty v minulém desetiletí nejsou statisticky relevantní, jednalo se vždy o jedinou kauzu, která byla následně zrušena soudem a pokuta reálně vybrána nebyla. V roce 2007 sice výše pokut činila téměř jednu miliardu korun, jednalo se však o pokutu za jediný kartel; obdobně v roce 2008 činily pokuty téměř 300 mil. Kč, cca 250 mil. Kč, avšak bylo to důsledkem jednoho rozhodnutí. Obě uvedená rozhodnutí byla soudem následně zrušena, takže skutečná výše vybraných pokut za tato léta je zanedbatelná a soudní spory přetrvávají dodnes.

V současné době jsou prioritou Úřadu kartely národního nebo regionálního charakteru, především kartely v oblasti veřejných zakázek. Dle evropských statistik se v kartelech v oblasti VZ ztrácí 20 až 25% veřejných prostředků. Úřad v této oblasti vede více řízení a vydává více rozhodnutí než kdy v minulosti, před rokem 2009 nebyly šetřeny prakticky vůbec.

Úřad nadto využívá tzv. narovnání, tedy postupu, kdy v případě, že účastníci řízení uznají svou vinu, dojde ke snížení pokuty o 20 %; i díky tomu jsou pokuty nižší, jsou ale skutečně vybrány a stávají se příjmem státního rozpočtu, přičemž jejich uložení už následně není napadeno u soudu.

Oblast hospodářské soutěže je velice komplikovaná, což se odráží i na kvalitě podnětů, které Úřad obdrží. Velká řada z nich směřuje proti věcem, v nichž ÚOHS nemá pravomoc, například nekalá soutěž nebo klamavá reklama, značná část zase vyplývá ze subjektivních dojmů zasilatele a správní řízení na jejich základě zahájit nelze. Většinu správních řízení Úřad zahajuje na základě vlastního šetření, případně na základě spolupráce s orgány činnými v trestním řízení či zadavateli, nikoliv na základě podnětů ze strany veřejnosti.

 

K veřejným zakázkám

Úřadu se díky uskutečněným manažerským opatřením podařilo zvládnout nebývalý nárůst případů v oblasti veřejných zakázek, když zkrátil průměrné délky správních řízení z více než 100 dní v roce 2009 na 57 dní v roce 2014. Už více než 6 let v řadě se přitom Úřad musí vyrovnávat s permanentním nárůstem počtu přijatých podnětů, návrhů a rozkladů v oblasti veřejných zakázek. Oproti roku 2009, kdy ÚOHS řešil 677 podnětů a návrhů, to v roce 2014 již bylo 1969 podání. Nárůst tedy činí  více než 190 %. Obdobně na více než dvojnásobek narostl i počet podaných rozkladů. K uvedenému zrychlení správních řízení došlo i za situace, kdy na jednoho zaměstnance připadá více než 20,3 podání ročně. V roce 2009 byl přitom uvedený ukazatel přibližně poloviční.  

 

Ke stavu lidských zdrojů na ÚOHS

ÚOHS má v současné době stabilizované lidské zdroje, působí zde řada vynikajících, vzdělaných (a to i na prestižních zahraničních univerzitách) a uznávaných specialistů s mnohaletými zkušenostmi a dlouholetou praxí, kteří jsou zárukou kvality rozhodování i kontinuity rozhodovací praxe. Tuto kvalitu pak dokládá fakt, že před správními soudy neobstojí jen necelé procento ze všech rozhodnutí Úřadu.  Na druhé straně nelze popřít skutečnost, že zkušení specialisté nemohou působit i na všech referentských pozicích. Státní správa obecně není pro experty v oblasti veřejných zakázek nebo hospodářské soutěže natolik přitažlivá jako soukromá praxe, a to zejména z důvodů nižšího finančního ohodnocení.

 

Odbor mezinárodní a vnějších vztahů ÚOHS
015/023