Ministerstvo dopravy opět nezvládlo zakázku, nápravu má ve vlastních rukou

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen „Úřad“) vydal v minulých dnech prvostupňové rozhodnutí, jímž zrušil nabídkové řízení Ministerstva dopravy na „Veřejné služby v přepravě cestujících v drážní dopravě na lince R16 Plzeň-Most“.

Nastavení nabídkového řízení bylo diskriminační, neboť obsahovalo ustanovení, podle něhož není možno režijní jízdné promítnout do výše kompenzace. Navrhovatel, kterým byla společnost České dráhy, by byl při takto vypsané soutěži objektivně znevýhodněn, protože na rozdíl od ostatních uchazečů musí režijní jízdenky ze zákona uznávat, což by mělo dopad na jeho konkurenceschopnost vůči ostatním uchazečům. Proti nepravomocnému rozhodnutí může být podán rozklad.

Pravomocně nebyla tato problematika v rozhodnutích Úřadu dosud řešena. V rozhodnutí o rozkladu ve věci nabídkového řízení na trať Olomouc-Ostrava se ÚOHS zákonností uvedené podmínky zabývat nemohl, i kdyby chtěl, neboť objednatel nabídkové řízení sám zrušil.

Nikdo také v současné době nemůže předjímat (jak činí některá média), kdo bude vítězem uvedeného nabídkového řízení. O tom rozhodne až nová soutěž založená na podmínkách vyhovujících zákonu, na jejíž uskutečnění má Ministerstvo dopravy dostatek času, neboť k zahájení plnění by mělo dojít dle předpokladu zadavatele od 11. prosince 2016.  

V posledních měsících si na protizákonné jednání Ministerstva dopravy stěžovala u ÚOHS celá řada dodavatelů i dalších osob. Po prověření předmětných veřejných zakázek ve správních řízeních jim Úřad musel vždy dát za pravdu. Na základě výše uvedených stížností, kterým přisvědčují i dosavadní zjištění Úřadu, se tedy zdá, že Ministerstvo dopravy má se zvládnutím zadávacích řízení zásadní problém a není schopno vypracovat skutečně transparentní a nediskriminační zadávací podmínky.

Namísto snahy o nápravu takto znepokojivého stavu se však Ministerstvo dopravy opakovaně uchyluje k nic neřešícímu napadání Úřadu v médiích, když se jej snaží prezentovat jako brzdu hospodářské soutěže a liberalizace trhu. Hospodářská soutěž přitom začíná právě transparentním a rovným zadávacím řízení, v němž je umožněna férová soutěž o zakázku co nejširšímu okruhu uchazečů.

Z nedávné doby lze jako příklad neschopnosti Ministerstva dopravy zadat veřejnou zakázku v souladu se zákonem uvést např. veřejnou zakázku na zajištění zimní a běžné údržby pro silnice I. třídy na období po 1. 5. 2015, kdy zadavatel značně znevýhodnil potenciální uchazeče na danou veřejnou zakázku tím, že změnil požadavek na prokázání technických kvalifikačních předpokladů. K vyjasnění požadavku na prokázání kvalifikace došlo až 19 dnů před lhůtou pro podání nabídek, přičemž lhůtu pro podání nabídek zadavatel neprodloužil, ačkoliv na základě změny došlo ke zmírnění tohoto požadavku. Úřad tedy prvostupňovým rozhodnutím danou veřejnou zakázku zrušil. I přes nepravomocné rozhodnutí Úřadu, kterým došlo ke zrušení zadávacího řízení, ministerstvo činilo další úkony v této veřejné zakázce, které jsou opětovně uchazeči napadány kvůli rozporům se zákonem.

Jako další příklad lze uvést, že Úřad zrušil svým prvostupňovým rozhodnutím veřejnou zakázku Ministerstva dopravy na „Zajištění provozu a rozvoje Centrálního registru vozidel“. Ministerstvo totiž nepostupovalo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, když minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů v souvislosti s členy realizačního týmu uchazečů nevymezilo dostatečně určitě. Ministerstvo tak postupovalo i přesto, že se k této nezákonné podmínce vyjádřil v minulém roce i Nejvyšší správní soud. Ve svém rozsudku jasně poukázal na zásadní problémy s ním spojené, což muselo být ministerstvu jistě známo již před zahájením zadávacího řízení. Přesto zadavatel v zadávací dokumentaci právě takový technický kvalifikační předpoklad požadoval, a to i poté, když jej – již v průběhu zadávacího řízení – na jeho nejednoznačnost upozorňoval i jeden z dodavatelů. Nic přitom ministerstvu nebránilo, aby vzdělání, které je pro zadavatele vzhledem k dané zakázce žádoucí, konkretizovalo, což by ostatně odpovídalo i prosté logice. Dovedeno ad absurdum by muselo podle nastavených kritérií u zakázky na IT služby akceptovat i nabídku uchazeče, jehož realizační tým by sestával ze stavebních inženýrů či kameramanů.

Závěrem je nutné jednoznačně odmítnout tvrzení, že rozhodnutí Úřadu je proti duchu soutěžení a otevírání trhu. Je tomu totiž přesně naopak. Úřad ve svém rozhodnutí jasně ukázal a doložil, že ministerstvo postupuje při zadávání nezákonně a protisoutěžně. Zcela liché je v tomto ohledu upozorňování na údajný osobní spor mezi ministrem dopravy a předsedou ÚOHS – ve správních řízeních je samozřejmě rozhodováno jen a pouze podle platných právních předpisů.

Tiskové oddělení ÚOHS

15/052/VZ035