Diskriminace uchazečů o zakázku není banalita

Zákaz diskriminace patří k základním zásadám veřejného zadávání a jeho dodržení, resp. nedodržení ze strany zadavatele může mít podstatný vliv na okruh uchazečů, kteří mohou podat v zadávacím řízení nabídku.

Okruh uchazečů (jinými slovy počet dodavatelů, kteří mohou podat nabídku) má pak zásadní dopad na to, zda v zadávacím řízení bude probíhat skutečně intenzivní soutěž o zakázku mezi řadou konkurenčních nabídek. Platí přitom logická rovnice, že čím je soutěž o zakázku intenzivnější, tím výhodnější jsou podmínky (cenové i kvalitativní) pro zadavatele.

Je proto znepokojující, když je nedodržení jedné z hlavních zásad zadávání veřejných zakázek označeno za banalitu, jak zaznělo v článku Lidových novin „První soukromá dálnice narazila“ (20.6.2016, s. 12). Článek podrobně rozebírá situaci ohledně připravovaného public-private partnership projektu na výstavbu jednoho z úseků dálnice D4. Do zadávacího řízení na výběr poradce, který měl Ministerstvu dopravy České republiky s projektem pomoci, zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, když zatím prvostupňově konstatoval, že některé ze zadavatelem stanovených kvalifikačních podmínek jsou diskriminační a nepřiměřeně zužují okruh potenciálních uchazečů o zakázku. Uvedené podmínky mj. požadovaly, aby potenciální dodavatel prokázal svoji zkušenost s technickým poradenstvím u silničního projektu realizovaného formou PPP projektu. Úřad však v prvostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že skutečnost, zda má být předmětný projekt realizován formou PPP, nemá na samotnou odbornou stránku technického poradenství žádný vliv. Současně měl uchazeč prokázat též svoji zkušenost s právním poradenstvím u silničního PPP projektu, avšak důsledkem tohoto požadavku bylo uzavření trhu, neboť zadavatel nezohlednil fakt, že v ČR dosud nedošlo k realizaci žádného PPP projektu v oblasti silniční infrastruktury.

Úřad považuje transparentní, rovné a nediskriminační zadávací podmínky za stěžejní předpoklad hospodárného zadání každé veřejné zakázky, a musí proto zásadně rozporovat vyjádření, které v Lidových novinách zaznělo z úst prezidenta Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáše Janeby, podle něhož „je ekonomicky nepřijatelné, aby realizace velkých projektů v řádu několika miliard korun byla odkládána pro tak banální důvody.“ Právě naopak, u významných projektů by zadavatel měl obzvláště dbát na dodržování všech principů soutěže o veřejné zakázky. To by ostatně jistě potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad, na nějž se autor výroku zcela paradoxně odvolává.

Proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu, kterým bylo zadávací řízení nepravomocně zrušeno, byl zadavatelem podán rozklad, jenž je posuzován ve druhoinstančním řízení. Text v Lidových novinách vyšel až dva týdny poté, co Úřad odpovídal na dotaz redakce o stavu řízení, a neobsahuje tedy zcela aktuální informace o stavu řízení. Věc již byla v mezičase projednána rozkladovou komisí a v současné době je připravováno druhostupňové rozhodnutí, které bude vydáno během několika týdnů. Vše se samozřejmě odehrává zcela v rámci zákonem stanovených lhůt pro vydání rozhodnutí, a proto je třeba zároveň rozhodně odmítnout ničím nepodložená slova o „pomalosti a nekonzistentnosti v rozhodování,“ která v článku v souvislosti s Úřadem taktéž zazněla. 

Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže