číslo jednací: S367/2012/VZ-22545/2012/514/MDl

• Instance: I.
• Věc: Sportovní a dětská infrastruktura
• Účastníci:
  1. Sdružení právnických osob s názvem Region Za Moravú, svazek obcí
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
• Rok: 2012
• Datum nabytí právní moci: 24. 10. 2013
• Související rozhodnutí: S367/2012/VZ-22545/2012/514/MDl; R371/2012/VZ-20503/2013/JHr

Č. j.: ÚOHS-S367/2012/VZ-22545/2012/514/MDl

Brno 28. listopadu 2012

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení, zahájeném z moci úřední dne 20. 7. 2012, jehož účastníkem je

· zadavatel – Sdružení právnických osob s názvem Region Za Moravú, svazek obcí, IČ 70878919, se sídlem Mistřice 9, 687 12 Mistřice,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání podlimitní veřejné zakázky „Sportovní a dětská infrastruktura Regionu Za Moravú – dodavatel stavby “ zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení výzvou k podání nabídky ze dne 11. 4. 2011, na kterou byla dne 17. 6. 2011 uzavřena smlouva o dílo,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Sdružení právnických osob s názvem Region Za Moravú, svazek obcí, IČ 70878919, se sídlem Mistřice 9, 687 12 Mistřice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržel postup stanovený:

a) v ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 78 odst. 4 citovaného zákona, když stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria:

záruka za kvalitu díla s váhou 30 %, včetně jeho subkritérií

§ stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou 40 %,

§ základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců) s váhou 30 %,

§ hniloba konstrukcí a nosných částí prvků (minimálně 60 měsíců) s váhou 20 %,

§ ostatní komponenty (minimálně 60 měsíců) s váhou 10 %

tak, že za nabídnuté hodnoty, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci tohoto kritéria včetně jeho subkritérií nulové bodové hodnocení, přičemž za zjevně nepřiměřenou hodnotu bude považována hodnota převyšující o více jak 30 % průměrnou hodnotu všech hodnocených nabídek, a tím způsobil, že se tato dílčí hodnotící kritéria nevztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky a nevyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny,

b) v ustanovení § 6 citovaného zákona, když při posouzení a hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících subkritérií kritéria „záruka za kvalitu díla“

§ stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou 40 %,

§ základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců) s váhou 30 %,

u nabízených hodnot před přiřazením nulového bodového ohodnocení nevyužil kontradiktorního ověření,

c) v ustanovení § 80 odst. 1 citovaného zákona, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a popis hodnocení jednotlivých nabídek, čímž nedodržel zásadu transparentnosti,

přičemž tyto postupy zadavatele ovlivnily výběr nejvhodnější nabídky, a s vybraným uchazečem uzavřel dne 17. 6. 2011 smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Sdružení právnických osob s názvem Region Za Moravú, svazek obcí, IČ 70878919, se sídlem Mistřice 9, 687 12 Mistřice – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Průběh správního řízení

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k výkonu dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel podání, jehož obsahem byl podnět týkající se postupu zadavatele – Sdružení právnických osob s názvem Region Za Moravú, svazek obcí, IČ 70878919, se sídlem Mistřice 9, 687 12 Mistřice, zastoupený Ing. Petrem Kuklou, předsedou správní rady (dále jen „zadavatel“) – při zadávání podlimitní veřejné zakázky „Sportovní a dětská infrastruktura Regionu Za Moravú – dodavatel stavby“ zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení výzvou k podání nabídky ze dne 11. 4. 2011, na kterou byla dne 17. 6. 2011 uzavřena smlouva o dílo s vybraným uchazečem sdružení „INSTA“, jehož vedoucím účastníkem je společnost INSTA CZ s. r. o., IČ 25374311, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc, za niž jedná na základě plné moci Ing. Radek Sedláček, ředitel společnosti INSTA CZ s. r. o. (dále jen „vybraný uchazeč“).

2. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal písemné vyjádření k podanému podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou podle § 155 zákona. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel dodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4  zákona a dále zda neporušil ustanovení § 80 odst. 1 zákona a současně § 6 zákona, když v rámci zadávacích podmínek stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria:

záruka za kvalitu díla s váhou 30 %, včetně jeho subkritérií

o stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou 40 %,

o základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců) s váhou 30 %,

o hniloba konstrukcí a nosných částí prvků (minimálně 60 měsíců) s váhou 20 %,

o ostatní komponenty (minimálně 60 měsíců) s váhou 10 %,

tak, že u kritéria záruka za kvalitu pokud hodnotící komise zjistí u dílčích subkrtiérií zjevně nepřiměřenou hodnotu, může nabídce v rámci těchto subkritérií přiřadit 0 bodů, přičemž za zjevně nepřiměřenou hodnotu považuje zadavatel nabídnutou hodnotu v rámci dílčího subkritéria hodnocení převyšující o více jak 30 % průměrnou hodnotu všech hodnocených nabídek a následně přidělil nulový počet bodů, přičemž zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 5. 2011 neobsahuje popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a popis hodnocení jednotlivých nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, zahájil správní řízení z moci úřední.

3. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona

o zadavatel.

4. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S367/2012/VZ-12003/2012/540/MDl ze dne 12. 7. 2012. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S367/2012/VZ-12053/2012/540/MDl ze dne 12. 7. 2012 určil zadavateli lhůty, ve kterých byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

5. Úřad vydal opravné oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S367/2012/VZ-13290/2012/540/MDl ze dne 19. 7. 2012, kterým byla odstraněna zřejmá písařská chyba. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S367/2012/VZ-13300/2012/540/MDl ze dne 19. 7. 2012 prodloužil zadavateli lhůty, ve kterých byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

6. Dne 20. 7. 2012, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona správní řízení zahájeno.

II. Vyjádření zadavatele ze dne 27. 7. 2012

7. Zadavatel uvádí, že v rámci opětovného přezkoumání skutečností uvedených v oznámení konstatuje, že postupoval při stanovení způsobu hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií plně v souladu se zákonem a že neporušil § 6 zákona v návaznosti na § 80 odst. 1 zákona, tedy, že uvedl ve zprávě o posouzení a hodnocení všechny informace v plném rozsahu.

8. Zadavatel ve svém vyjádření dále konstatuje, že rozhodným dokumentem v předmětném správním řízení je rozsudek Nejvyššího správního osudu (dále jen „NSS“) ve věci sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009, na který Úřad ve své argumentaci odkazuje.

9. Podle zadavatele výše uvedený rozsudek řeší mimo jiné situaci, kdy si zadavatel v zadávací dokumentaci „pouze“ vyhradí, že v případě zjištění „nepřiměřené“ či „zjevně nepřiměřené“ hodnoty v rámci dílčích kritérií hodnocení (kromě ceny) přidělí této nabídce 0 bodů. Pakliže nastane situace, že hodnotící komise zjistí, že nějaká hodnota je zjevně nepřiměřená, je hodnotící komise povinna ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek řádně a přezkoumatelným způsobem odůvodnit přidělení 0 bodů.

10. Zadavatel je toho názoru, že v rámci předmětné veřejné zakázky byla situace zcela odlišná. Zadavatel si byl při zadávání předmětné veřejné zakázky dle svého vyjádření vědom nekalých praktik některých dodavatelů a ve světle některých rozhodnutí Úřadu (např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S279/2010/VZ-13730/2010/510/KČe) a doporučení poskytovatelů dotací (stanovení minimální a maximální hranice), kteří v rámci dílčích hodnotících kritérií předkládají nesmyslné hodnoty, vymezil v zadávací dokumentaci v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona způsob hodnocení nabídek následujícím způsobem, kdy základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla ekonomická výhodnost nabídky:

a) výše nabídkové ceny s váhou 65 %,

b) záruka za kvalitu díla s váhou 30 %,

dílčí hodnotící kritérium se dále člení na 4 subkritéria:

b 1) stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou 40 %,

b 2) základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců)

s váhou 30 %,

b 3) hniloba konstrukcí a nosných částí prvků (minimálně 60 měsíců) s váhou 20 %,

b 4) ostatní komponenty (minimálně 60 měsíců) s váhou 10 % a

c) výše smluvní pokuty s váhou 5 %.

11. Zadavatel dále uvádí, že u kritéria b) záruka za kvalitu díla bylo v rámci zadávacích podmínek stanoveno, že bude hodnoceno každé subkritérium samostatně a nejvhodnější hodnota obdrží 100 bodů. Další hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu (přepočtené body), která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Bodové hodnoty za všechna subkritéria budou sečteny. Nejvyšší číselné hodnotě bude přiřazeno 100 bodů. Další hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu (přepočtené body), která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Přičemž získané body budou v příslušném dílčím kritériu vynásobeny stupněm významu (váhou). Součet takto upraveného počtu bodů za všechna dílčí kritéria určí pořadí uchazeče v celkovém hodnocení. Nejvhodnější nabídkou je podle určených podmínek nabídka, která získá nejvyšší počet bodů. Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že v zadávacích podmínkách stanovil, pokud hodnotící komise zjistí u dílčích subkritérií (b 1 – b 4) zjevně nepřiměřenou hodnotu, možnost nabídce v rámci těchto subkritérií přiřadit 0 bodů. Za zjevně nepřiměřenou hodnotu stanovil zadavatel nabídnutou hodnotu v rámci dílčího subkritéria převyšující o více jak 30 % průměrnou hodnotu všech hodnocených nabídek.

12. Zadavatel současně stanovil, pokud hodnotící komise v případě hodnotícího kritéria c) výše smluvní pokuty, zjistí zjevně nepřiměřenou hodnotu, může nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadit 0 bodů. Za zjevně nepřiměřenou hodnotu v tomto případě zadavatel považuje nabídnutou hodnotu vyšší než 1 % z nabídkové ceny předložené uchazečem.

13. Zadavatel je přesvědčen, že jím nastavené hodnocení nabídek je průkazné, transparentní a přezkoumatelné, jelikož je jednoznačně stanoveno, jakým způsobem a podle jakých parametrů bude hodnotící komise postupovat při hodnocení jednotlivých nabídek. Hodnotící komise při výkonu své činnosti pak aplikovala předem stanovený postup. Ve třech případech, a to u uchazečů, kteří překročili stanovené limity, přidělila v rámci daného subkritéria 0 bodů.

14. Zadavatel je přesvědčen, že postupoval při posuzování a hodnocení nabídek v souladu se způsobem hodnocení, které bylo uvedeno v zadávací dokumentaci a v souladu se zákonem. Zadavatel navrhuje, aby Úřad zahájené správní řízení z moci úřední zastavil a konstatoval, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem.

III. Vyjádření zadavatele ze dne 9. 8. 2012

15. Zadavatel poskytl Úřadu v rámci daného správního řízení i další vyjádření na podporu tvrzení uvedených ve vyjádření zadavatele ze dne 27. 7. 2012.

16. Tvrzení obsažená ve vyjádření ze dne 9. 8. 2012 jsou totožná s předchozím vyjádřením zadavatele. Nad rámec původního vyjádření zadavatel detailně numericky rozebral hodnoty uvedené v nabídkách uchazečů, kteří od zadavatele obdrželi 0 bodů za dílčí kritéria či subkritéria, u kterých si zadavatel vyhradil možnost udělit nabídce 0 bodů v případě, že bude nabídnuta hodnota, která podle zadavatelem stanovených podmínek bude obsahovat zjevně nepřiměřenou hodnotu.

17. Závěrem zadavatel opětovně uvádí, že postupoval při posuzování a hodnocení nabídek v souladu se způsobem hodnocení, které bylo uvedeno v zadávací dokumentaci a v souladu se zákonem a navrhuje Úřadu, aby správní řízení vedené z moci úřední zastavil a konstatoval, že zadavatel postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem.

IV. Závěry Úřadu

18. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníka řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, když stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria „záruka za kvalitu díla s váhou 30 %“, přičemž toto kritérium zadavatel dále rozdělil na 4 subkritéria „stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou40 %“, „základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců) s váhou 30 %“, „hniloba konstrukcí a nosných částí prvků (minimálně 60 měsíců) s váhou 20 %“ a ostatní komponenty (minimálně 60 měsíců) s váhou 10 %, přičemž u kritéria záruka za kvalitu zadavatel stanovil, že u dílčích subkritérií bude považovat za zjevně nepřiměřenou hodnotu, nabídnutou hodnotu v rámci dílčího subkritéria hodnocení převyšující o více jak 30 % průměrnou hodnotu všech hodnocených nabídek a nabídce, která bude obsahovat nepřiměřenou hodnotu může hodnotící komise v rámci daného dílčího kritéria udělit 0 bodů. Tím způsobil, že se tato dílčí hodnotící kritéria nevztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky a nevyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Zadavatel v rámci hodnocení přidělil nabídkám, které podle zadavatele obsahovaly zjevně nepřiměřenou hodnotu 0 bodů, aniž by využil kontradiktorního ověření a současně nedostatečně zdůvodnil hodnocení nabídek ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, čímž porušil zejména zásadu transparentnosti a zákazu diskriminace, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a s vybraným uchazečem uzavřel dne 17. 6. 2011 smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

V. Relevantní ustanovení zákona

19. Jak je uvedeno v § 6 zákona, zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

20. Zadávací dokumentace musí podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

21. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

22. Podle § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.

VI. Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

23. Zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolil, jak je uvedeno v bodu 12 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace ekonomickou výhodnost nabídek podle následujících kritérií:

a) výše nabídkové ceny s váhou 65 %,

b) záruka za kvalitu díla s váhou 30 %,

dílčí hodnotící kritérium se dále člení na 4 subkritéria:

b 1) stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou 40 %,

b 2) základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců)

s váhou 30 %,

b 3) hniloba konstrukcí a nosných částí prvků (minimálně 60 měsíců) s váhou 20 %,

b 4) ostatní komponenty (minimálně 60 měsíců) s váhou 10 % a

c) výše smluvní pokuty s váhou 5 %.

24. V bodu 12 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel dále uvedl, že pokud hodnotící komise zjistí u dílčích subkritérií (b. 1 – b. 4) kritéria „záruka za kvalitu díla“ zjevně nepřiměřenou hodnotu, může nabídce v rámci těchto subkritérií přiřadit 0 bodů. Za zjevně nepřiměřenou hodnotu považuje zadavatel nabídnutou hodnotu v rámci dílčího subkritéria hodnocení převyšující o více jak 30 % průměrnou hodnotu všech hodnocených nabídek. V případě hodnotícího kritéria „výše smluvní pokuty“ stanovil zadavatel, že pokud hodnotící komise v rámci tohoto kritéria zjistí zjevně nepřiměřenou hodnotu, může nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadit 0 bodů, přičemž za zjevně nepřiměřenou hodnotu považuje nabízenou hodnotu, která je vyšší než 1 % z nabídkové ceny předložené dodavatelem.

25. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 7 nabídek, přičemž všechny nabídky byly hodnoceny.

26. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 5. 2011 je uvedeno, že pokud hodnotící komise zjistí u dílčích subkritérií (b. 1 – b. 4) zjevně nepřiměřenou hodnotu, může nabídce v rámci těchto subkritérií přiřadit 0 bodů. Za zjevně nepřiměřenou hodnotu považuje zadavatel nabídnutou hodnotu v rámci dílčího subkritéria hodnocení převyšující o více jak 30 % průměrnou hodnotu všech hodnocených nabídek. Jak vyplývá z přílohy č. 1 (souhrn údajů) a č. 2 (tabulka pro člena hodnotící komise) zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 5. 2011, hodnotící komise přidělila v rámci dílčího subkritéria b. 1. nabídce uchazeče PROSTAVBY, a. s., IČ 27713130, se sídlem Zengerova 2, 615 00 Brno, (dále jen „PROSTAVBY, a. s.“) 0 bodů a dále přidělila 0 bodů v rámci dílčího subkritéria b. 2 nabídkám uchazečů TENNIS ZLÍN, a. s., IČ46975764, se sídlem Šternberská 300, 763 02 Zlín, (dále jen „TENNIS ZLÍN, a. s.“) a SWIETELSKY stavební s. r. o., IČ 48035599, se sídlem Pražská tř. 58, 370 04 České Budějovice, (dále jen „SWIETELSKY stavební s. r. o.“).

27. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 5. 2011 v části týkající se hodnocení nabídek obsahuje shodný text s bodem 12 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, bez dalších bližších informací k jednotlivým hodnoceným nabídkám.

28. Příloha č. 1 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je tvořena formou tabulky, která obsahuje resumé číselného hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise a bodové ohodnocení jednotlivých nabídek uchazečů.

29. Příloha č. 2 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je ve formě tabulek, kdy každý z členů hodnotící komise měl vlastní tabulku, do které zapisoval bodové ohodnocení jednotlivých nabídek. Z předložených tabulek jednotlivých členů hodnotící komise vyplývá, že všichni členové hodnotící komise hodnotili předložené nabídky shodně.

VII. Ke stanovení způsobu hodnocení

30. Zadavatel v rámci zadávacích podmínek stanovil způsob hodnocení jednotlivých nabídek tak, jak je uvedeno v bodu 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Způsob, jakým zadavatel určil způsob hodnocení subkritérií v rámci kritéria „záruka za kvalitu“ způsobil, že již samotné zadávací podmínky jsou nastaveny nesprávně a tudíž toto prvotní pochybení zadavatele mělo vliv na veškeré jeho další úkony, zejména při posuzování a hodnocení nabídek.

31. Zadavatel v rámci stanovených zadávacích podmínek určil v rámci hodnotícího kritéria „záruka za kvalitu“, resp. v rámci každého jeho dílčího subkritéria, že v případě kdy nabídka uchazeče bude obsahovat nabízenou hodnotu převyšující o více jak 30 % průměrnou hodnotu všech hodnocených nabídek, bude tuto hodnotu považovat za zjevně nepřiměřenou a vyhradil si právo přiřadit takové nabídce v rámci daného subkritéria 0 bodů.

32. Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zejména z bodu 12 „kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, stanovil zadavatel v případě hodnotícího kritéria „záruka za kvalitu“ minimální požadovanou délku záruky. Zadavatelem stanovená délka záruky byla u všech čtyř subkritérií stanovena v minimálním rozsahu 60 měsíců. Zadavatel tedy určil spodní přípustnou hranici délky záruky.

33. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se také musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

34. Úřad obecně uvádí, že je ve výlučné kompetenci zadavatele zvolit si dílčí kritéria hodnocení nabídek a jejich počet s ohledem na daný předmět veřejné zakázky a potřeby zadavatele. Zvolená dílčí hodnotící kritéria musí vyjadřovat ekonomickou výhodnost nabídky a být v souladu s ekonomickými 3e zásadami (efektivnost, hospodárnost a účelnost). Toto ustanovení posiluje odpovědnost zadavatele za přípravnou fázi veřejné zakázky, kdy zákonné znění přímo vyžaduje stanovení takových kritérií, která se vážou k předmětu veřejné zakázky a zároveň vyjadřují zásadu nejlepší hodnoty za peníze.

35. Požadavek na charakter hodnotících kritérií v § 78 odst. 4 zákona, tedy, aby dílčí hodnotící kritéria vyjadřovala „vztah užitné hodnoty a ceny“, je nutné podle Úřadu vykládat tak, že účelem je, aby zadavatel mohl lépe zhodnotit nejen cenu, kterou zaplatí za pořízení požadovaného plnění, ale i náklady životního cyklu tohoto plnění, které mohou často pořizovací cenu mnohonásobně převýšit. Jinak řečeno, nejlevnější nabídka není vždy ekonomicky nejvýhodnější, zadavatel může pořídit nejlevnější plnění, ale jeho provoz, údržba a další nezbytné náklady ho mohou stát v konečném důsledku daleko více, než kdyby na počátku investoval větší částku a pořídil plnění kvalitněji.

36. Zařazení smluvních sankcí a délky záruční doby jako hodnotících kritérií ekonomické výhodnosti nabídek tedy podle Úřadu de facto „znehodnocuje“ kritérium ekonomické výhodnosti nabídek, neboť v případě, kdy zadavatel zvolí dílčím hodnotícím kritériem výši sankce nebo délku záruční doby, nevyjadřuje toto kritérium vztah užitné hodnoty a ceny, resp. ekonomickou výhodnost nabídky, neboť i jeho „relativně“ vysoká hodnota (které se chtějí zadavatelé obdobným způsobem jako v šetřeném případě vyhnout) neohrožuje realizaci jednotlivých fází předmětu veřejné zakázky, resp. se nevztahuje k předmětu plnění veřejné zakázky.

37. K problematice „zjevné nepřiměřenosti“ hodnot jiných hodnotících kritérií než je cena se vyslovil NSS v rozsudku ve věci sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 tím způsobem, že zadavatel může v zadávací dokumentaci v dílčím kritériu, vyjma kritéria ceny, stanovit, že některou hodnotu považuje za zjevně nepřiměřenou. Posouzení zjevné nepřiměřenosti může spočívat v jednotlivém konkrétním případě zejména na povaze předmětu plnění, daném čase a místních podmínkách, především ale na ekonomické stránce nabídky vymezující zjevně nepřiměřené náklady nebo třeba nesplnitelné technické a technologické postupy. V intencích přezkumné činnosti Úřadu je posoudit pouze odůvodnění verdiktu odborné komise spočívající v tom, proč některé kritérium považovala za zjevně nepřiměřené a přiřadila mu při hodnocení 0 bodů. V souladu se shora označeným judikátem NSS je nepřípustné přezkoumávání vlastních úvah hodnotící komise Úřadem.

38. V uvedeném rozsudku NSS dále konstatoval, že „mechanismus vylučování nabídek, jejichž hodnoty kritérií se ukáží jako zjevně nepřiměřené, není sám o sobě diskriminační, neboť je objektivní. Jinak se však bude posuzovat situace, když se na základě nezákonných dohod skupina podnikatelů, obvykle těch, kteří působí na místním trhu dané veřejné zakázky, dohodne na vytvoření homogenních nabídek kalkulací s minimálními rozdíly a nabídky konkurentů, kteří se takové dohody neúčastní, se tak stanou zjevně nepřiměřenými, aniž by se jejich předkladatelé mohli bránit či prokázat proveditelnost nabízeného řešení. Může tak být poškozována transparentnost a zdravá hospodářská soutěž, neboť má-li být vyloučena diskriminace, musí mít neúspěšní uchazeči možnost vysvětlit svá stanoviska. Postup vylučování uchazečů bez kontradiktorního ověření, tj. možnosti prokázat, že tyto nabídky jsou hodnověrné a vážné, může představovat nepřímou diskriminaci tím, že v praxi znevýhodní hospodářské subjekty např. i u jiných členských států, které vzhledem k tomu, že na základě odlišných struktur nákladů nebo technologií mohou využívat značné úspory z rozsahu nebo chtějí snížit své zisky, aby mohly účinněji proniknout na dotčený trh, jsou schopny učinit konkurenceschopnou a zároveň vážnou a hodnověrnou nabídku, kterou by však hodnotící komise nezohlednila… Aby byla dodržena zásada transparentnosti a neporušena zásada nediskriminace, musí hodnotící komise v každém případě své rozhodnutí o přidělení nulového počtu bodů za zjevně nepřiměřené kritérium nabídky přezkoumatelným způsobem odůvodnit.“

39. NSS ve výše uvedeném rozsudku také uvedl, že „smyslem možnosti vyloučit zjevně nepřiměřenou nabídku je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií, a to v rozporu s původně stanovenými podmínkami zadání. Jedná se tedy zejména o stanovení zjevně nepřiměřených nákladů, dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení, jejichž dodržení není v praxi uskutečnitelné. Nelze dodržet např. ani technologické lhůty, a je to odborně prokazatelné. Nemělo by se tak jednat o zjevně nepřiměřenou dobu záručního servisu či smluvní pokuty. Tato kritéria, resp. jejich hodnoty, jdou k tíži uchazeče (zvyšují mu náklady), avšak jejich i zjevně nepřiměřená hodnota by ve většině případů realizaci předmětu plnění veřejné zakázky neměla nijak ohrozit, naopak vyšší hodnoty jsou pro zadavatele přínosem navíc. Posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených, se jeví jako účelové a jde proti smyslu použití daného omezení“.

40. Z výše uvedeného judikátu NSS lze podle Úřadu dovodit, že zadavatel může v zadávacích podmínkách stanovit např., že pokud hodnotící komise bude považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů. Lze přitom připustit, že zadavatel v zadávací dokumentaci explicitně neuvede vůči jakým hodnotám, okolnostem, podmínkám apod. bude zjevnou nepřiměřenost nabízených hodnot posuzovat, neboť z judikátu Nejvyššího správního soudu vyplývá, že zjevná nepřiměřenost dané hodnoty, byť se jedná o neurčitý právní pojem, je určována odkazem na konkrétní veřejnou zakázku, která má být zadána, a také vlastním obsahem plnění konkrétní veřejné zakázky. Avšak posuzování dílčích kritérií, jejichž potenciální nepřiměřená hodnota neohrožuje průběh realizace veřejné zakázky (např. smluvní pokuty, záruky), resp. jedná se o hodnoty, které jsou pro zadavatele přínosem a jdou k tíži uchazeče, se jeví jako účelové a odporující smyslu použití daného omezení. Rovněž je v rámci posuzování nepřiměřených hodnot vhodné umožnit uchazečům vyjádřit se k nepřiměřenosti hodnot, resp. zadavatel by měl, pokud hodlá označit některou z hodnot za zjevně nepřiměřenou, použít kontradiktorní ověření.

41. Ačkoliv nelze opominout skutečnost, která vyplývá z výše uvedeného, že v případě hodnot, které jdou k tíži uchazeče, a jejich vyšší hodnota je naopak přínosná pro zadavatele, odporuje posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených smyslu použití daného omezení, lze podle Úřadu v rámci šetřené veřejné zakázky akceptovat znění zadávacích podmínek vztahujících se k nepřiměřené hodnotě v rámci  kritéria „výše smluvní pokuty“.

42. V rámci kritéria „výše smluvní pokuty“ si zadavatel taktéž vyhradil možnost přidělení nulového počtu bodů v případě nabídnutí nepřiměřené hodnoty. Zadavatel stanovil, že jakožto nepřiměřená hodnota bude považována nabídnutá hodnota, která bude vyšší než 1 % z nabídkové ceny předložené uchazečem.

43. V daném případě byli uchazeči seznámeni s „mantinely, ve kterých se mohou pohybovat“, tedy v jakém finančním rozpětí mohou stanovit výši smluvní pokuty, aniž by se vystavili riziku, že jejich nabídka v této části obdrží 0 bodů z důvodu uvedení nepřiměřené hodnoty v daném kritériu. Maximální výše finanční sankce v podobě smluvní pokuty tak, aby splňovala zadavatelem stanovené podmínky, je odvislá od výše nabídkové ceny konkrétního uchazeče, tudíž je uchazeč obeznámen s jasnými podmínkami a pravidly vztahujícími se ke kritériu „výše smluvní pokuty“. I přes takto jednoznačné vymezení rozmezí hodnot, přidělila hodnotící komise uchazeči PROSTAVBY a. s. 0 bodů, jelikož nabízená hodnota v rámci tohoto kritéria výše uvedeného uchazeče neodpovídala požadavku zadavatele a výrazně převyšovala maximální možnou povolenou hodnotu.

44. V případě kritéria „záruka za kvalitu“ stanovil zadavatel podmínky odlišně (viz bod 31 a 32 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a podle Úřadu netransparentně. Zadavatel přitom v rámci svého vyjádření ze dne 27. 7. 2012 uvedl, že je mu známo doporučení poskytovatelů dotací, v případě takto stanovených zadávacích a hodnotících podmínek, ze kterého vyplývá, že je vhodné nastavit zadávací podmínky způsobem, kdy je stanovena minimální a současně maximální hranice, tudíž aby zadávání dané veřejné zakázky splňovalo základní zásady, které jsou obsaženy v § 6 zákona.

45. Zadavatel však v rámci šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu s doporučením poskytovatele dotací ani s aktuální judikaturou. Tím, že zadavatel nestanovil maximální hranici pro kritérium „záruka za kvalitu“, došlo k situaci, kdy uchazeči nemohli předvídat hodnoty nabízené ostatními uchazeči o veřejnou zakázku a zadávací podmínky tedy nebyly stanoveny jednoznačně a transparentně. Nehledě na skutečnost, že se v případě záruky za kvalitu jedná o hodnotu, jež jde k tíži uchazeče a je tedy přínosná pro zadavatele a jak již bylo uvedeno výše, posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených odporuje smyslu použití tohoto daného omezení.

46. V návaznosti na výše uvedené úvahy NSS a Úřadu lze pro šetřený případ konstatovat, že zadavatel nepostupoval při stanovení způsobu hodnocení v souladu se zákonem ani aktuální judikaturou.

VIII. K posouzení a hodnocení nabídek a ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek

47. Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 5. 2011 a jejích příloh č. 1 a 2, zadavatel v rámci hodnoceného kritéria „záruka za kvalitu“ přidělil 0 bodů třem uchazečům (viz bod 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje, jak již Úřad uvedl v bodu 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí, shodný text s bodem 12 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, který obsahuje popis, jakým způsobem budou, resp. byly nabídky hodnoceny. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek však neobsahuje detailnější popis způsobu hodnocení, zejména pak informace vztahující se k přidělení nulového počtu bodů uchazečům PROSTAVBY, a. s., TENNIS ZLÍN, a. s. a SWIETELSKY stavební s. r. o. V případě, že by Úřad neměl k dispozici nabídky všech uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku, mohl by na základě znění zadávací dokumentace a zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (včetně jejích příloh) pouze vyvozovat domněnku, že 0 bodů bylo výše uvedeným uchazečům přiděleno z důvodu předložení nepřiměřené hodnoty v rámci daného subkritéria, neboť informace o důvodu přidělení nulového bodového ohodnocení ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek není nikde uvedena. Tím, že Úřad má v rámci daného správního řízení k dispozici kompletní dokumentaci vztahující se k předmětné veřejné zakázce, včetně nabídek jednotlivých uchazečů, zjistil, že přidělení nulového bodového ohodnocení výše uvedeným uchazečům bylo z důvodu zjevně nepřiměřených hodnot (podle zadavatelem předem stanovených kritérií, jež vymezovaly, které hodnoty budou považovány za zjevně nepřiměřené), které jejich nabídky obsahovaly.

48. Podle Úřadu je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, popř. zadavatele. Hodnotící komise by měla v této zprávě uvést zákonem požadované náležitosti, přičemž je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména údajům o hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií a popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. V rámci šetřené veřejné zakázky zadavatel sice uvedl způsob hodnocení nabídek, avšak jednalo se o obecnou informaci, jakým způsobem jsou nabídky hodnoceny, která již byla obsahem zadávací dokumentace. Zadavatel dále ve zprávě sice uvedl počet získaných bodů jednotlivými uchazeči a výsledné pořadí nabídek i informaci o složení hodnotící komise, avšak zadavatel neuvedl odůvodnění vztahující se k hodnocení jednotlivých nabídek. Obzvláště v případě nabídek, které v rámci některých dílčích subkritérií obdržely 0 bodů, považuje Úřad za nezbytné tento úkon hodnotící komise (zadavatele) ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek náležitě odůvodnit. Pokud by měl zadavatel dodržet stanovený postup a způsob hodnocení v případě udělování nulových hodnot z důvodu zjevně nepřiměřených hodnot, měl v případě přidělování nulového počtu bodů zjevně nepřiměřeným hodnotám použít kontradiktorní ověření (viz závěry v citovaném rozsudku NSS).

49. Za předpokladu, že si zadavatel v rámci zadávacích podmínek stanoví možnost přidělení nulového bodového ohodnocení v případě předložení nepřiměřené hodnoty uchazečem, a v případě, že hodlá tohoto postupu využít, je pro dodržení zásady transparentnosti nezbytné využít kontradiktorního ověření, přičemž všechny tyto úkony musí být zachyceny ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.

50. V rámci daného případu ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ani není zřejmé, zda zadavatel využil možnosti přidělení nulového bodového ohodnocení nabídek z důvodu nabízených nepřiměřeně nízkých hodnot či nikoliv. Z příloh č. 1 a 2 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pouze vyplývá, že hodnotící komise přiřadila uchazečům PROSTAVBY, a. s., TENNIS ZLÍN, a. s. a SWIETELSKY stavební s. r. o. v rámci některých hodnocených částí 0 bodů.

51. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel ani nevyužil možnosti kontradiktorního ověření a bez dalšího uchazečům PROSTAVBY, a. s., TENNIS ZLÍN, a. s. a SWIETELSKY stavební s. r. o. přidělil 0 bodů v rámci některých subkritérií či kritérií.

52. Úřad tak v  daném případě ani není de facto schopen v intencích své přezkumné činnosti, jež je mu dána, přezkoumat odůvodnění odborné komise, proč některým nabídkám v rámci posuzování a hodnocení nabídek přiřadila 0 bodů. Důvodem je skutečnost, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, jak již bylo uvedeno výše, neobsahuje žádné odůvodnění postupu hodnotící komise (zadavatele) při posuzování a hodnocení jednotlivých nabídek, ačkoliv je zákonem tato povinnost výslovně stanovena.

53. Jako odůvodnění přidělení nulového počtu bodů uchazečům PROSTAVBY, a. s., TENNIS ZLÍN, a. s. a SWIETELSKY stavební s. r. o. nelze v daném případě akceptovat text, který je uveden v části třetí „Popis způsobu hodnocení nabídek“ zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 5. 2011, jež je shodný s textem bodu 12 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, který se věnuje způsobu hodnocení nabídek v obecné rovině a ve kterém je zakotveno právo zadavatele, a to možnost přidělit nabídce obsahující nepřiměřenou hodnotu 0 bodů v rámci kritéria, u kterého je tato možnost v zadávacích podmínkách stanovena.

54. Úřad na základě svého zjištění dospěl k závěru, že v případě, kdy by zadavatel neaplikoval institut zjevně nepřiměřených hodnot, stala by se nejvhodnější nabídkou jiná nabídka, než která byla předložena vybraným uchazečem, z čehož je zřejmé, že postup zadavatele v rámci zadávání předmětné veřejné zakázky měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Pro úplnost Úřad dodává, že v případě, kdy by zadavatel neaplikoval institut nepřiměřených hodnot u dílčího kritéria „záruka za kvalitu“, a uchazeče PROSTAVBY, a. s., TENNIS ZLÍN, a. s. a SWIETELSKY stavební s. r. o. by bodově ohodnotil, byla by ekonomicky nejvýhodnější nabídkou nabídka uchazeče TENNIS ZLÍN, a. s. s celkovým počtem 92,40 bodů, nabídka vybraného uchazeče by v takovém případě byla druhou nabídkou v pořadí s celkovým počtem 92,15 bodů.

55. V šetřeném případě je zřejmé, že zadavatel v rámci hodnocení jednotlivých nabídek postupoval podle nesprávně zvolených zadávacích podmínek, resp. hodnotících kritérií a při posuzování hodnocení nabídek postupoval v rozporu s aktuální judikaturou, neboť přiřadil nabídkám nulové bodové ohodnocení v (sub)kritériích, které jsou ku prospěchu zadavatele a jdou k tíži dodavatele, aniž by využil kontradiktorního ověření.

56. Vzhledem k tomu, že problematika „zjevně nepřiměřených“ hodnot je řešena pouze judikaturou a zákon ji explicitně neřeší, považuje Úřad za vhodné uvést následující závěry vyplývající z uvedené judikatury v návaznosti na relevantní ustanovení zákona.

57. Zákon neupravuje vymezení akceptovatelné úrovně hodnot a zadavatel může v zadávací dokumentaci pouze konstatovat, že bude přidělovat v rámci dílčích hodnotících kritérií (jiných než je cena) 0 bodů, pokud bude považovat některou z hodnot za „zjevně nepřiměřenou“. Zákon nicméně stanoví zadavateli povinnost uvést v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, přičemž i pro celý zadávací proces platí současně zásada transparentnosti zakotvená v § 6 zákona. Zákon i aktuální judikatura však kladou velký důraz na přezkoumatelné odůvodnění přidělení nulového počtu bodů v jiném dílčím hodnotícím kritériu než je cena, resp. v této souvislosti lze konstatovat, že kontradiktorní ověření nepřiměřených hodnot je podmínkou pro zachování transparentnosti zadávacího řízení.

58. V uvedeném judikátu NSS je kontradiktorní ověření, tedy možnost prokázat, že nabídky jsou hodnověrné a vážné, doporučeno jako opatření k eliminaci nepřímé diskriminace uchazečů. Pro zajištění transparentnosti zadávacího řízení má podle Úřadu kontradiktorní ověření zásadní význam.

59. Jako vhodnější způsob hodnocení nepřiměřených hodnot, pokud zadavatel hodlá eliminovat předložení nepřiměřených hodnot pomocí číselného omezení či výpočtu, se jeví být např. stanovení rozmezí akceptovatelných hodnot pro zadavatele, tedy způsob, na který sám upozorňuje zadavatel ve svém vyjádření ze dne 27. 7. 2012 a který je doporučován i poskytovateli dotací.

60. Jak uvádí NSS ve výše uvedeném rozsudku „posouzení zjevné nepřiměřenosti může spočívat v jednotlivém konkrétním případě zejména na povaze předmětu plnění, daném čase a místních podmínkách, především ale na ekonomické stránce nabídky vymezující zjevně nepřiměřené náklady nebo třeba nesplnitelné technické a technologické postupy“.

61. Nadto je nutné zdůraznit, že bez ohledu na to, že zadavateli je dána možnost posuzovat „zjevně nepřiměřené“ hodnoty u dílčích hodnotících kritérií jiných než je nabídková cena, základní podmínkou pro dodržení zásady transparentnosti zadávacího procesu, je dát uchazečům možnost obhájit nabízené hodnoty, tj., použít kontradiktorní ověření. V opačném případě by nebylo možné považovat postup zadavatele za souladný se zásadou transparentnosti zadávacího procesu.

62. Jak vyplývá ze shora uvedeného, zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4  zákona, když stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria:

záruka za kvalitu díla s váhou 30 %, včetně jeho subkritérií

o stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou 40 %,

o základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců) s váhou 30 %,

o hniloba konstrukcí a nosných částí prvků (minimálně 60 měsíců) s váhou 20 %,

o ostatní komponenty (minimálně 60 měsíců) s váhou 10 %

tak, že za nabídnuté hodnoty, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci tohoto kritéria včetně jeho subkritérií nulové bodové hodnocení, přičemž za zjevně nepřiměřenou hodnotu bude považována hodnota převyšující o více jak 30 % průměrnou hodnotu všech hodnocených nabídek, a tím způsobil, že se tato dílčí hodnotící kritéria nevztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky a nevyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Současně se zadavatel dopustil porušení ustanovení § 6 zákona, když při posouzení a hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících subkritérií kritéria „záruka za kvalitu díla“

o stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou 40 %,

o základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců) s váhou 30 %,

tím, že u nabízených hodnot před přiřazením nulového bodového ohodnocení nevyužil kontradiktorního ověření. A zároveň se zadavatel porušil ustanovení § 80 odst. 1 zákona, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a popis hodnocení jednotlivých nabídek.

63. Vzhledem k tomu, že postup zadavatele ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a byla uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IX. Uložení sankce

64. Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona, v návaznosti na § 78 odst. 4 zákona, když stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií:

záruka za kvalitu díla s váhou 30 %, včetně jeho subkritérií

o stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou 40 %,

o základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců) s váhou 30 %,

o hniloba konstrukcí a nosných částí prvků (minimálně 60 měsíců) s váhou 20 %,

o ostatní komponenty (minimálně 60 měsíců) s váhou 10 %

tak, že za nabídnuté hodnoty, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci tohoto kritéria včetně jeho subkritérií nulové bodové hodnocení, přičemž za zjevně nepřiměřenou hodnotu bude považována hodnota převyšující o více jak 30 % průměrnou hodnotu všech hodnocených nabídek, a tím způsobil, že se tato dílčí hodnotící kritéria nevztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky a nevyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Současně se zadavatel dopustil porušení ustanovení § 6 zákona, když při posouzení a hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících subkritérií kritéria „záruka za kvalitu díla“

o stavební práce (minimálně 60 měsíců) s váhou 40 %,

o základní konstrukce – nosné a nenosné dřevěné části (minimálně 60 měsíců) s váhou 30 %,

tím, že u nabízených hodnot před přiřazením nulového bodového ohodnocení nevyužil kontradiktorního ověření. A zároveň se zadavatel porušil ustanovení § 80 odst. 1 zákona, když ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a popis hodnocení jednotlivých nabídek, čímž nedodržel zásadu transparentnosti. Přičemž výše uvedený postup zadavatele ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a s vybraným uchazečem uzavřel dne 17. 6. 2012 smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

65. Jelikož zadavatel uzavřel s vybraných uchazečem smlouvu a nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

66. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

67. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který Úřad obdržel dne 18. 11. 2011. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 17. 6. 2011, kdy byla s vybraným uchazečem uzavřena smlouva. Správní řízení bylo zahájeno dne 20. 7. 2012. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

68. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

69. Úřad konstatuje, že ze smlouvy o dílo, kterou zadavatel uzavřel dne 17. 6. 2011 s vybraným uchazečem, vyplývá, že souhrnná hodnota peněžitého závazku za plnění veřejné zakázky činí 15 047 459 Kč bez DPH (18 056 951 Kč vč. DPH).

70. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) činí částku 902 848 Kč.

71. Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

72. Ve vztahu k posouzení závažnosti správního deliktu přihlédl Úřad ke skutečnosti, že v předmětné věci se zadavatel dopustil závažného správního deliktu, neboť jednal v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení, a to zejména zásadou transparentnosti. Zadavatel v daném případě nesprávně stanovil již v samotných  zadávacích podmínkách kritéria hodnocení i jejich způsob hodnocení, který následně aplikoval. Zadavatel tedy při hodnocení nabídek postupoval podle takto nesprávně zadaných a zvolených podmínek. V rámci hodnocení nabídek uchazečům PROSTAVBY, a. s., TENNIS ZLÍN, a. s. a SWIETELSKY stavební s. r. o. přidělil zadavatel v rámci některých subkritérií 0 bodů z důvodu zjištěné nepřiměřené hodnoty. Zadavatel v rámci zadávání veřejné zakázky po těchto uchazečích nepožadoval ani v souladu s aktuální a ustálenou judikaturou kontradiktorní ověření, aby se tito uchazeči mohli k nabízeným hodnotám vyjádřit. Podle Úřadu zadavatel ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 5. 2011 nedostatečně zdůvodnil hodnocení jednotlivých nabídek a vůbec blíže neodůvodnil přidělení 0 bodů výše uvedeným uchazečům.

73. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, Úřad konstatuje, že zadavatel již nesprávně stanovil samotné zadávací podmínky, resp. kritéria hodnocení nabídek, které nereflektovali aktuální judikaturu. Ačkoliv zadavatel ve svém vyjádření ze dne 27. 7. 2012 uvedl, že jsou mu známa doporučení poskytovatelů dotací, tedy, jakým způsobem postupovat v případě užití institutu zjevně nepřiměřených hodnot v rámci základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky, neřídil se ani těmito doporučeními, což Úřad vyhodnotil jako přitěžující okolnost.

74. Dalším pochybením zadavatele je skutečnost, že při posuzování a následném hodnocení nabídek udělil uchazečům PROSTAVBY, a. s., TENNIS ZLÍN, a. s. a SWIETELSKY stavební s. r. o. 0 bodů v rámci některých subkritérií, aniž by využil kontradiktorního ověření. Vzhledem k tomu, že zadavatel nedal těmto jmenovaným uchazečům možnost obhájit a vysvětlit jimi nabízené hodnoty, stejně tak jako skutečnost, že svoje úvahy ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek náležitě neodůvodnil, způsobil, že je jeho postup v této části nepřezkoumatelný a netransparentní.

75. Následkem jednání zadavatele je stav, kdy došlo k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, jehož nabídka nemusela být nejvhodnější nabídkou podle stanoveného základního kritéria ekonomické výhodnosti. Pokud by zadavatel neaplikoval automaticky bez dalšího institut nepřiměřených hodnot, který ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ani nezdůvodnil, a tedy nepřidělil v rámci některých subkritérií uchazečům 0 bodů, stala by se nejvhodnější nabídkou nabídka jiného uchazeče než vybraného uchazeče.

76. Jak vyplývá z výše uvedeného, jednáním zadavatele došlo k porušení základního principu procesu zadávání veřejných zakázek, tedy efektivnímu vynakládání veřejných prostředků. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena s dodavatelem, který v rámci předmětného zadávacího řízení nenabízel ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

77. Úřad však jako polehčující okolnost zohlednil skutečnost, že postup zadavatele při aplikaci institutu zjevně nepřiměřených hodnot není zákonem explicitně upraven a vyplývá pouze z rozhodovací praxe Úřadu a soudů. Zároveň však Úřad k této polehčující okolnosti uvádí, že ji nelze považovat za okolnost, které by zcela „zhojila“ uvedené porušení zákona. Úřad však k této okolnosti přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování o výši sankce.

78. Uložená pokuta ve výši 30 000 Kč, představuje cca 3,3 % maximální možné pokuty a je schopna podle Úřadu naplnit preventivní funkci, spočívající v předcházení porušování zákona.

79. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. Pl. ÚS 3/02. Podle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy z roku 2011 uveřejněné na webových stránkách zadavatele vyplývá, že výsledek hospodaření za účetní období roku 2011 činí celkem 103 812,64 Kč a současně  je na téže internetových stránkách uveřejněn rozpočtový výhled na období roků 2013 – 2017, ze kterého vyplývá, že saldo příjmů a výdajů by v těchto letech mělo činit v průměru 66 000 Kč za každý rok, tedy jemu uložená pokuta nemůže mít charakter zásahu do vlastnických práv, jak je tomu uváděno v předmětném nálezu, a proto Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto ohledu považovat za likvidační.

80. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 30 000 Kč. Uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

81. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

82. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Sdružení právnických osob s názvem Region Za Moravú, svazek obcí, Mistřice 9, 687 12 Mistřice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy