číslo jednací: S19/2014/VZ-10067/2014/512/PDr

• Instance: I.
• Věc: Uzavření smlouvy o dílo s autorskou doložkou včetně jejího dodatku č. 1, smlouvy o dílo a smlouvy licenční a dvou servisních smlouv, které všechny souvisejí s informačním systémem „LesIS“ a které zadavatel uzavřel s Multimedia atelier s.r.o.
• Účastníci:
  1. Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 30. 5. 2014

Č. j.: ÚOHS-S19/2014/VZ-10067/2014/512/PDr

14. května 2014

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 8.1.2014, jehož účastníkem je

• zadavatel – Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, IČO 00583171, se sídlem 1. Máje 260, 385 01 Vimperk,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při uzavření smlouvy o dílo s autorskou doložkou ze dne 12.1.2009 včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 30.3.2009, smlouvy o dílo a smlouvy licenční ze dne 31.8.2009, servisní smlouvy ze dne 3.8.2009 a servisní smlouvy ze dne 1.7.2010, které všechny souvisejí s informačním systémem „LesIS“ a které zadavatel uzavřel s Multimedia atelier s.r.o., IČO 25127071, se sídlem Sasanková 2658, 106 00 Praha 10,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, IČO 00583171, se sídlem 1. Máje 260, 385 01 Vimperk – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět plnění veřejné zakázky spočívající ve vývoji a následné údržbě a technické podpoře informačního systému „LesIS“ tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 1 citovaného zákona, v důsledku čehož nezvolil podle ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona příslušný druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel na předmět plnění této veřejné zakázky s dodavatelem – Multimedia atelier s.r.o., IČO 25127071, se sídlem Sasanková 2658, 106 00 Praha 10, smlouvu o dílo s autorskou doložkou ze dne 12.1.2009 včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 30.3.2009, smlouvu o dílo a smlouvy licenční ze dne 31.8.2009 a servisní smlouvu ze dne 3.8.2009.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli  ̶  Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, IČO 00583171, se sídlem 1. Máje 260, 385 01 Vimperk – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 30 000 Kč (slovy třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Správní řízení se v části vedené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, IČO 00583171, se sídlem 1. Máje 260, 385 01 Vimperk – při uzavření servisní smlouvy ze dne 1.7.2010 s dodavatelem – Multimedia atelier s.r.o., IČO 25127071, se sídlem Sasanková 2658, 106 00 Praha 10, podle § 117a písm. d) citovaného zákona zastavuje, neboť v řízení nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dohledu nad postupem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele  ̶  Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, IČO 00583171, se sídlem 1. máje 260, 385 01 Vimperk (dále jen „zadavatel“), při uzavření smlouvy o dílo s autorskou doložkou ze dne 12.1.2009 včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 30.3.2009, smlouvy o dílo a smlouvy licenční ze dne 31.8.2009, servisní smlouvy ze dne 3.8.2009 a servisní smlouvy ze dne 1.7.2010, které všechny souvisejí s informačním systémem „LesIS“ a které zadavatel uzavřel s Multimedia atelier s.r.o., IČO 25127071, se sídlem Sasanková 2658, 106 00 Praha 10. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal písemné vyjádření k podnětu a dále dokumentaci související s uzavřením předmětných smluv.

I. UZAVŘENÍ SMLUV

Smlouva o dílo ze dne 12.1.2009 včetně dodatku č. 1

2. Zadavatel uzavřel dne 12.1.2009 smlouvu o dílo s autorskou doložkou s Multimedia atelier s.r.o., IČO 25127071, se sídlem Sasanková 2658, 106 00 Praha 10 (dále jen „Multimedia atelier s.r.o.“) jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Předmětem této smlouvy je podle čl. I. smlouvy zhotovení počítačového programu specifikovaného v příloze č. 1 této smlouvy, tj. 12 modulů, jejichž popis má charakter rámcové osnovy díla. Jedná se o následujících 12 modulů:

• Modul veřejné zakázky

• Modul správa uživatelů a rolí

• Modul dodavatel (externí/interní)

• Modul činností

• Modul projektový záměr

• Modul pro přípravu a vyhlášení minitendru

• Modul vyhodnocení minitendru

• Modul zadání zakázky vítěznému uchazeči a sledování plnění zhotovitele

• Modul vnitropodnikového zúčtování a přípravy podkladů pro fakturaci

• Modul sledování oběhu dokladů

• Modul kontroly

• Modul servisních operací.

3. Celková výše peněžitého závazku z této smlouvy činí podle čl. IX. smlouvy 1 200 000 Kč bez DPH.

4. Ke smlouvě o dílo s autorskou doložkou ze dne 12.1.2009 zadavatel uzavřel s Multimedia atelier s.r.o. dne 30.3.2009 dodatek č. 1, jehož předmětem je podle čl. I tohoto dodatku „zhotovit další rozšíření funkcionality počítačového programu LesIS“, tj. následujících 7 modulů:

• Úprava modulu veřejné zakázky pro podlimitní řízení

• Vyhotovení editačního superčíselníku pro výkony a podvýkony a následné vazby

• Přidání funkcionality technologických karet s napojením na mapový server

• Vytvoření modulu pro evidenci dřevní hmoty a holiny

• Exportování skutečností do DB Lesan

• Vytvoření android aplikace pro mobilní zařízení

• Vytvoření modulu řízení a kontroly pro manažerský souhrn, bilance, sledování a nesrovnalosti.

5. Cena za plnění podle čl. III. dodatku č. 1 činí 634 000 Kč bez DPH; celková výše peněžitého závazku ze smlouvy o dílo s autorskou doložkou ze dne 12.1.2009 včetně dodatku č. 1 tedy činí 1 834 000 Kč bez DPH.

Smlouva o dílo a smlouva licenční ze dne 31.8.2009

6. Zadavatel zahájil na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17.7.2009, odeslané Multimedia atelier s.r.o. téhož dne, jednací řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. a) zákona za účelem zadání veřejné zakázky «Vývoj modulů software informačního systému nazvaný „LesIS“, sloužící zejména k plánování a zadávání lesnických prací na území NP Šumava».

7. Dne 31.8.2009 zadavatel uzavřel na tuto veřejnou zakázku s Multimedia atelier s.r.o. smlouvu o dílo a smlouvu licenční, jejímž předmětem je podle čl. 1.2. této smlouvy vytvoření dalších počítačových programů, které by rozšířily funkcionalitu informačního systému „LesIS“ (vytvoření tzv. rozšiřujících modulů). Specifikace těchto rozšiřujících modulů tvoří přílohu č. 1, jedná se celkem o 19 modulů:

• Pomocník nálezové databáze

• Modul kontroly (rozšíření)

• Modul faktury (rozšíření)

• Wizardy pro vkládání skutečností

• Modul Odbyt včetně MS Nová Pec

• Modul skladové hospodářství

• Modul objednávky včetně evidence hotovostních operací

• Rozšíření modulu veřejné zakázky o všechny v úvahu přicházející možnosti

• Příprava a zajištění sestav pro provedení řádné inventarizace

• Doplnění evidence do datového skladu

• Editovatelný modul nápovědy s exportní funkcí

• Rozšíření aplikace Minilesis o práci s off-line mapou a ev. pohybu dř. hmoty

• Rozšíření modulu minitender o funkci „superdetail“

• Rozšíření modulu Výjimky

• Rozšíření modulu sestav

• Modul prvotní evidence provozního deníku

• Vazební modul pro kontrolu činností zadávaných jako veřejná zakázka

• Průvodce tvorbou projektu

• Vylepšení procesu zadávacího řízení minitendru.

8. Výše peněžitého závazku z této smlouvy činí podle čl. 5.1. této smlouvy 1 462 038 Kč bez DPH.

Servisní smlouva ze dne 3.8.2009

9. Dne 3.8.2009 zadavatel uzavřel servisní smlouvu s Multimedia atelier s.r.o. (dále také jen „poskytovatel“) jako veřejnou zakázku malého rozsahu, jejímž předmětem je podle čl. 2.1. této smlouvy poskytování servisních služeb souvisejících se software[1]. Na základě této smlouvy bude poskytovatel poskytovat zadavateli na základě jeho jednotlivých objednávek servisní služby spočívající v údržbě a technické podpoře software, přičemž za poskytování servisních služeb je zadavatel povinen platit poskytovateli odměnu smluvenou v dohodě o poskytnutí servisních služeb; ceník poskytovatele tvoří přílohu č. 1 této smlouvy. Podle čl. 5.2. této servisní smlouvy je „souhrnná odměna poskytovatele za poskytování servisních služeb splatná vždy měsíčně, do dvacetijednoho dne od vystavení daňového dokladu – faktury poskytovatelem za tyto služby“.

10. Tato servisní smlouva ze dne 3.8.2009 se podle čl. 9.2. uzavírá na dobu dvou let, a jak dále vyplývá z čl. 9.4., tato smlouva zaniká také v případě, kdy souhrnná výše odměny za poskytování servisních služeb, na kterou vznikl za celou dobu účinnosti této smlouvy nárok, dosáhne částky 1 999 000 Kč bez DPH.

11. Z daňových dokladů – faktur vystavených na základě servisní smlouvy ze dne 3.8.2009 Úřad zjistil celkovou výši peněžitého plnění z této smlouvy, která činí 2 101 245 Kč bez DPH.

Servisní smlouva ze dne 1.7.2010

12. Zadavatel zahájil na základě výzvy k podání nabídky ze dne 5.5.2010 odeslané Multimedia atelier s.r.o. jednací řízení bez uveřejnění na veřejnou zakázku malého rozsahu „Navýšení rozsahu servisní smlouvy k software LesIS“.

13. Dne 1.7.2010 zadavatel uzavřel na tuto veřejnou zakázku malého rozsahu s Multimedia atelier s.r.o. servisní smlouvu s totožně vymezeným předmětem smlouvy jako měla původní servisní smlouva ze dne 3.8.2009. Rovněž smluvní úprava odměny poskytovatele a náhrady nákladů, tj. formou ceníku za poskytování služeb a cestovních nákladů, je totožná s původní servisní smlouvou ze dne 3.8.2009.

14. Servisní smlouva ze dne 1.7.2010 se podle čl. 9.2. této smlouvy uzavírá na dobu dvou let.

15. Z daňových dokladů – faktur vystavených na základě servisní smlouvy ze dne 1.7.2010 Úřad zjistil celkovou výši peněžitého plnění z této smlouvy, která činí 1 994 785 Kč bez DPH.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Na základě posouzení obsahu podnětu a předložené dokumentace o předmětných zakázkách získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval v souladu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět plnění veřejné zakázky související s informačním systémem „LesIS“ tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož nezvolil podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona příslušný druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, ačkoliv pro postup podle zákona byly dány důvody.

17. Z uvedeného důvodu zahájil Úřad podle § 113 zákona správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

18. Účastníkem řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S19/2014/VZ-235/2014/512/PDr ze dne 8.1.2014, ve kterém ho zároveň seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.

20. Dne 8.1.2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

21. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S19/2014/VZ-249/2014/512/PDr ze dne 8.1.2014 zadavateli určil lhůtu, v níž mohl zadavatel navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Úřad současně tímto usnesením určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – předložení všech daňových dokladů – faktur vystavených na základě servisních smluv uzavřených s Multimedia atelier s.r.o. dne 3.8.2009 a dne 1.7.2010, kterými byly fakturovány odměny za poskytování servisních služeb souvisejících s informačním systémem „LesIS“.

22. Zadavatel dopisem ze dne 14.1.2014, který Úřad obdržel dne 15.1.2014, požádal Úřad o prodloužení výše uvedených lhůt, s odůvodněním, že jeho pracovník, který v roce 2009 a 2010 za předmětné veřejné zakázky zodpovídal, je v současné době v pracovní neschopnosti. Úřad jeho žádost o prodloužení lhůt posoudil a usnesením č. j. ÚOHS-S19/2014/VZ-1176/2014/512/PDr ze dne 17.1.2014 určil účastníku řízení nové lhůty.

Vyjádření zadavatele

23. Úřad obdržel dne 24.1.2014 vyjádření zadavatele, ve kterém zadavatel v úvodu osvětluje výchozí situaci v zadávání lesnických zakázek na území NP a CHKO Šumava v období předcházejícímu roku 2008. Zadavatel uvádí, že na počátku roku 2008 stál před dvěma úkoly, a to odstranit dosavadní způsob zadávání prací v lese, a dále pořídit informační systém, který pomůže operativně a včasně administrovat veřejné zakázky při zadávání prací v lese, tyto práce kontrolovat a vyhodnocovat, to vše při zachování stávajícího počtu zaměstnanců.

24. Zadavatel zkoumal, jakým způsobem a formou byly v roce 2008 zadávány zakázky v jiných organizacích podobného typu a velikosti, a po důkladném zvážení všech výhod a nevýhod jednotlivých možností zvolil uzavření rámcových smluv v otevřeném řízení, které pokrývaly více jak 30 pěstebních a těžebních činností, přičemž tyto rámcové smlouvy měly nakonec přes 200 účastníků. Zadavatel uvádí, že z opatrnosti uzavřel rámcové smlouvy pouze na 12 měsíců, když fungování bylo třeba blíže vyhodnotit.

25. K otázce pořízení informačního systému zadavatel uvádí, že po provedené rešerši konstatoval, že nemá jinou možnost, než nechat vyvinout specializovaný software pro zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy prostřednictvím minitendru (dále označovaný jako Lesnický Informační Systém, zkráceně „LesIS“). Na základě výstupů z 18 jednání pracovní skupiny k lesnickým činnostem zadavatel stanovil konkrétní věcné požadavky na informační systém, včetně rozsahu jeho funkcionalit. V návaznosti na tuto věcnou definici byla vypracována zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu na „Výběr dodavatele k programu minitendry“, přičemž výše předpokládané hodnoty byla stanovena s ohledem jednak na věcný rozsah a povahu plnění, tak i s ohledem na skutečnost, že se jednalo v podmínkách ČR o zcela jedinečný projekt, u kterého nebylo předem jisté, na jak dlouhou dobu bude aplikován. V době vyhlášení ani objektivně nemohlo být zřejmé, nakolik se projekt zadávání lesnických prací formou rámcové smlouvy osvědčí, a tedy v jakém rozsahu, resp. zda vůbec, bude vývoj a údržba daného IS vůbec zapotřebí. Poptávkové řízení pak bylo realizováno prostřednictvím portálu elektronického tržiště Ally Trade. Dne 15.12.2008 zadavatel uzavřel na tuto veřejnou zakázku malého rozsahu smlouvu o dílo s vybraným uchazečem IT Profi s.r.o., IČO 26068460, se sídlem Lesní 691, 373 41 Hluboká nad Vltavou (dále jen „IT Profi s.r.o.“). Tato smlouva současně obsahovala již autorskou doložku.

26. V důsledku prodlení s prováděním díla došlo na základě dohody ze dne 8.1.2009 k ukončení spolupráce zadavatele s IT Profi s.r.o. Současně byl proveden průzkum trhu, směřující k nalezení dodavatele, který bude ochoten v kritickém čase dílo dokončit řádně a včas. Jako jediný vhodný a ochotný dodavatel byla nalezena Multimedia Atelier s.r.o. a na základě udělení výjimky ředitele Správy byla Multimedia Atelier s.r.o. vyzvána k dokončení veřejné zakázky malého rozsahu v původních termínech a za původní cenu; s tímto dodavatelem byla následně uzavřena smlouva o dílo s autorskou doložkou[2]. Zadavatel se dále vyjadřuje k jejím modulům s tím, že tvoří základ informačního systému LesIS a že požadavky na funkcionalitu byly přijímány průběžně již v rámci podnětů dodavatelů od ledna 2009.

27. Zadavatel dále uvádí, že bylo od samotného začátku projektu počítáno i s provedením systémové integrace minitendrů a IS LesIS do stávajícího informačního systému SEIWIN od společnosti HA – Soft s.r.o., přičemž z jednání s HA – Soft s.r.o. následně vyplynulo, že nutný technologický update software a náklady na systémovou platformu pro provoz MVO (jako náhrady SEIWIN) by v následujících letech dosáhly částky až 5 384 000 Kč, přičemž v této částce nebyl zahrnut žádný rozvoj. S ohledem na náročnost vývoje systému a zohlednění uvedeného byl dne 30.3.2009 stále ještě v režimu veřejných zakázek malého rozsahu uzavřen mezi zadavatelem a Multimedia Atelier s.r.o. dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 12.1.2009, kterým mělo dojít k rozšíření počítačového programu LesIS.

28. Zadavatel se dále vyjadřuje k vyhodnocení pilotního projektu a potřebě dalšího rozvoje a uvádí, že projekt zadávání lesnických prací formou rámcové smlouvy a následných minitendrů se ukázal jako životaschopný. Na druhou stranu se ukázalo, že pořízený informační systém bude potřebovat další vývoj a údržbu, a to v rozsahu, který v době vyhlášení původní veřejné zakázky malého rozsahu na vývoj IS LesIS nebyl žádný z pracovníků zadavatele objektivně schopen předvídat. Tyto požadavky vyplynuly ze dvou rovin – interní a externí.

Za interní požadavky zadavatel považoval zejména:

• Potřeba zpracování katalogu speciálních podmínek plnění, které bude vyhlašovatel minitendru oprávněn přiřadit ke každé výzvě k podání nabídky

• Zpracování jednoduchých návodů pro případ, že vítězný dodavatel neplní své smluvní povinnosti z minitendru – tzv. rejstřík vad

• Možnost, aby si dodavatel prací mohl smluvně vymínit, že nabídkovou povinnost (ale současně i možnost ucházet se o minitendr) má pouze na konkrétních územích pracovištích

• Rozšíření prvku soutěže o možnost podávat nabídky jen v období hlavní sezony od 1.5. do 31.8. každého roku – vhodné zejména po studenty, brigádníky a sezonní pracovníky

• Vyvinutí jedinečného a efektivního Elektronického průvodce podáním nabídky pro případné budoucí rámcové smlouvy.

• V případě nedostatku kapacit možnost povolit ve výzvě pro podání nabídky doplnění dalších (dosud neregistrovaných) subdodavatelů

• Usnadnění sjednocení tvorby a kontroly fakturačních podkladů – automatické generování faktur

• Příprava prostředí na minitedry, které by do budoucna mohl být financovány z prostředků Evropské unie (tzv. „Evropské minitendry”)

• Příprava smluvní podmínky „porost plus“ – tzn. že dodavatel, který již plní v jím vysoutěženém minitendru, bude souvisle pokračovat v plnění, a to po celou dobu dalších nálezů kůrovcem napadených stromů až do doby, kdy bude kůrovec v porostní skupině zlikvidován.

• Zobecnění systému s možností rozšíření o budoucí projekty – veřejné zakázky (zejména lesní školky, přeprava, předvýrobní úpravy pracovišť)

• Zřízení institutu tzv. ombudsmana.

29. K externím důvodům potřeb dalšího vývoje zadavatel uvádí, že vycházely zejména ze skutečnosti, že IS LesIS byl primárně vyvíjen jako interaktivní systém, tj. že nebyl využíván pouze pracovníky zadavatele, nýbrž i dodavateli (tito jeho pomocí generovali nabídky, které se následně střetávaly s poptávkou zadavatele), přičemž zadavatel popisuje případy, kdy došlo k zneužívání systému dodavateli (řetězení subdodavatelů a navyšování nabídkových cen).

30. Zadavatel pokračuje, že potřeba dalšího rozvoje systému LesIS rovněž vyplynula z dokumentu „Závěrečná zpráva Analýza procesů lesní výroby“, který zadavatel nechal zpracovat v květnu 2009, a odkazuje na kapitoly č. 6 a 7 této zprávy, které obsahují zhodnocení, co se zavedením systému LesIS podařilo realizovat a naopak co je potřeba zapracovat. Současně již začalo být zřejmé, že institut rámcových smluv se z důvodu svého osvědčení bude používat i v dalších letech. Začaly přípravy na vyhlášení zadávacího řízení na nadlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž cílem mělo být uzavření rámcové smlouvy na období let 2010-2011.

31. Zadavatel se dále vyjadřuje k uzavření nových smluv na vývoj a servis IS LesIS. Jelikož bylo nezbytné realizovat úpravy software a komplexní optimalizaci pracovních postupů v rámci územních pracovišť a dotčených odborů, zadavatel stál v létě 2009 před úkolem, jak tyto úpravy software zadat a vyhodnotil, že jediným možným způsobem je užití institutu jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. a) zákona. Zadavatel má za to, že s ohledem na charakter řešení projektu a jeho originální funkcionalitu neřešenou dosud v jiném software nejen v ČR, ale i v zahraničí, jde o řešení, které je svojí povahou natolik nenapodobitelné a jedinečné, tudíž zakázku nebylo možno zadat jinak, byly na místě objektivní technické důvody. Stěžejní důvod zadavatel spatřuje i v ochraně výhradních práv dodavatele, neboť součástí smlouvy o dílo ze dne 12.1.2009 byla i autorská doložka a významná část IS LesIS je dílem chráněným autorským právem. Zadavatel zmiňuje rovněž důvody časové a s tím spojenou účelnost vynaložení veřejných prostředků.

32. Zadavatel dále uvádí, že nedávná rozhodovací praxe Úřadu byla z hlediska možností užití jednacího řízení bez uveřejnění velmi striktní, přičemž uvádí č. j. konkrétních rozhodnutí, a poukazuje na to, že tato nebyla vydána v době, kdy zadavatel rozhodoval o způsobu zadání prošetřovaných zakázek (léto 2009). Zadavatel dále uvádí, že tato rozhodnutí jsou nyní již do značné míry překonána, a uvádí příslušná č. j. rozsudků Krajského soudu v Brně, resp. Nejvyššího správního soudu. Zadavatel uvádí, že byť je otázka existence hospodářské soutěže velice důležitá, nemůže převážit nad účelem zákona a tedy směřovat k nehospodárnému a neúčelnému vynakládání veřejných prostředků, a dále, že úmysl obejít zákon vytvořením podmínek pro jednací řízení bez uveřejnění zadavatel nikdy neměl.

33. K servisní smlouvě uzavřené dne 3.8.2009 zadavatel uvádí, že byla uzavřena v návaznosti na obsah dřívější smlouvy o dílo ze dne 12.1.2009, zadavatel tedy neměl jinou možnost, jak získat servisní podporu od osoby odlišné od původního dodavatele. Bylo by nehospodárné, pokud by software spravoval subjekt odlišný od jeho autora, navíc za situace, kdy vlastní vývoj nebyl zcela dokončen. Předmětem servisní smlouvy byla zejména oprava vad stávajícího software (bez nároku na odměnu), jeho aktualizace a drobný rozvoj s tím, že jednotlivá plnění budou poskytována teprve až na základě objednávek zadavatele. Zadavatel tak vždy měl plnou kontrolu nad tím, co právě v systému bylo činěno. Maximální hodnota plnění této zakázky dosáhla částky 2 101 245 Kč bez DPH. Tato smlouva již současně obsahově odbourala punc exkluzivity vzniklý ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu. I přes to vyvstala nakonec potřeba uzavření písemného dodatku servisní smlouvy. Výsledkem jednacího řízení realizovaného z důvodu § 23 odst. 4 písm. b) zákona pod názvem „Navýšení rozsahu servisní smlouvy k software Lesis“ bylo uzavření servisní smlouvy ze dne 1.7.2010.

34. Zadavatel se vyjadřuje k důvodům, proč v létě 2009 došlo k rozdělení těchto IT činností na typově servisní a vývojové s tím, že bylo nutno účetně oddělit ty činnosti, které představovaly účetní náklady údržby (servis) a investice (vývoj nových modulů). V případě že by tak zadavatel neučinil, vedlo by to ke vzniku neprůkazného, a tedy nezákonného účetnictví. Druhý důvod spočívá ve skutečnosti, že zadavatel předpokládal, že vývoj na základě smlouvy o dílo ze dne 31.8.2009 již bude představovat konečnou etapu. Servisní činnost systému měla být v co možná nejkratší, avšak technicky splnitelné době převzata a nadále provozována interně odborem informatiky zadavatele tak, aby byl naplněn hlavní účel zákona – tj. zásada hospodárnosti. Pro zadavatele tak bylo nevýhodné zavázat se k uzavírání servisní smlouvy na delší období, než v létě 2009 považoval za nezbytně nutné, když ani nevěděl, jak systém rámcových smluv v praxi poběží. Výsledkem celého postupu zadavatele bylo, že byly naplněny všechny požadované funkcionality a současně mohla být úspěšně realizována a administrována veřejná zakázka „Rámcová smlouva pro hlavní lesnické činnosti na období 2010-2011” s předpokládanou hodnotou plnění 734 000 000 Kč bez DPH.

35. Jako další důvod zadavatel uvádí, že systém LesIS je z hlediska rozsahu funkčnosti v základu prezentován na adrese www.lesis.cz a lze jej srovnat s jinými sofistikovanými informačními systémy. V oblasti lesnictví jde o jedinečný software, který dosud nikdo nepřekonal, což může posoudit pouze znalec. Zadavatel dále uvádí, že pokud by při stanovení předpokládané hodnoty na vývoj IS LesIS tušil konečný rozsah tohoto systému, jistě by připravil rozsáhlejší projekt a s tím související kvalitní zadávací dokumentaci na softwarové řešení nebo by toto řešení hledal v rámci soutěžního dialogu a podobně. Objektivně je nutno zdůraznit, že jedinečnost software vznikla až v průběhu řešení celého projektu, kdy byl tento systém vyvíjen tzv. spádovým způsobem: požadavek à analýza à řešení à programování à testování à doprogramování. Zadavatel situaci musel vyhodnocovat v rámci řešení celého projektu a neměl odborné a časové kapacity na hledání alternativ. S dodávaným softwarem byl spokojen a díky kvalifikovanému fungování dodavatele docházelo k úsporám finančních prostředků, když zadavatel nepořídil technologický update ekonomického systému v řádu uvažovaných miliónů korun.

36. Zadavatel poukazuje rovněž na to, že informační systém LesIS se opakovaně stává předmětem vyřizování politických účtů, nebo reakcí na podněty dodavatelů, kteří v minulosti bývali pro zadavatele dodavateli generálními.

37. Zadavatel shrnuje v závěru své vyjádření v následujících bodech:

1) Zadavatel zcela v souladu se zákonem a se svými tehdejšími potřebami zadal vývoj IS LesIS jako veřejnou zakázku malého rozsahu.

2) Veškeré další nutné úpravy informačního systému byly vedeny primárně snahou zadavatele chovat se hospodárně. Dodatečné úpravy informačního systému se na úsporách promítly v řádu desítek milionů korun. V současnosti je možné považovat IS LesIS za již hotový a je nadále používán.

3) Zadavatel se nedopustil nezákonného dělení veřejných zakázek, neb potřebu dalšího plnění nebylo (rozsah servisu a vývoje) v době vyhlášení veřejné zakázky malého rozsahu možné objektivně předvídat, resp. by to bylo v rozporu se zásadou účelnosti. Tyto požadavky vznikly až po prvních několika měsících „ostrého provozu“ a byly dány jednak nově nabytými poznatky pracovníků zadavatele, tak reakcí dodavatelů.

4) Servisní a vývojové činnosti byly zadavatelem zadávány v souladu se zákonem o veřejných zakázkách v jednacím řízení bez uveřejnění, když byly naplněny podmínky § 23 odst. 4 písm. a) zákona, neboť dodavatel informačního systému byl nositelem autorských práv. Současně byly pro užití jednacího řízení bez uveřejnění splněny i podmínky uvedené v § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

5) Za situace, kdy zadavatel byl oprávněn zadat veřejnou zakázku v JŘBU, zákaz dělení veřejných zakázek postrádá faktické opodstatnění. Vzniklá exkluzivita dodavatele je zde dána po celou dobu trvání autorských práv. V takovém případě je fakticky irelevantní, zda se zadavatel neúmyslně či úmyslně dopouští dělení zakázky. Prvek soutěže totiž primárně není omezen dělením zakázky, nýbrž právě existencí důvodů uvedených v § 23 odst. 4 písm. a) či písm. b) zákona.

6) Hodnota pořízeného software je velmi vysoká, násobně překračuje prostředky do něj vložené a postup zadavatele byl v kontextu dané situace účelný. Nejde o mediálně propírané případy tunelování veřejných zakázek v oblasti ICT.

38. Zadavatel ke svému vyjádření přikládá celkem 21 příloh, včetně daňových dokladů – faktur vystavených na základě servisní smlouvy ze dne 3.8.2009 v celkové výši v součtu 2 101 245 Kč bez DPH (tj. 2 513 362,50 Kč s DPH), a daňových dokladů vystavených na základě servisní smlouvy ze dne 1.7.2010 v celkové výši v součtu 1 994 785 Kč bez DPH (tj. 2 393 742 Kč s DPH).

39. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S19/2014/VZ-3969/2014/512/PDr ze dne 27.2.2014 zadavateli určil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž zadavatel se k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

40. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména předložené dokumentace související s uzavřením předmětných smluv včetně obsahu předmětných smluv, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět plnění veřejné zakázky spočívající ve vývoji a následné údržbě a technické podpoře informačního systému „LesIS“ tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 1 zákona, v důsledku čehož nezvolil podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona příslušný druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel na předmět plnění této veřejné zakázky s dodavatelem – Multimedia atelier s.r.o. smlouvu o dílo s autorskou doložkou ze dne 12.1.2009 včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 30.3.2009, smlouvu o dílo a smlouvy licenční ze dne 31.8.2009 a servisní smlouvu ze dne 3.8.2009. Za spáchání správního deliktu Úřad zadavateli ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 30 000. Dále Úřad správní řízení v části vedené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem při uzavření servisní smlouvy ze dne 1.7.2010 s dodavatelem – Multimedia atelier s.r.o., podle § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť v řízení nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona.

41. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

42. Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

43. Z ustanovení § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu vyplývá, že finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky v případě veřejných zakázek na služby činí 3 782 000 Kč bez DPH.

44. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.

45. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

46. Ustanovení § 13 odst. 2 zákona stanoví, že předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

47. Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona.

48. Podle ustanovení § 13 odst. 8 zákona při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. To neplatí pro dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6.

49. Zákon upravuje v ustanovení § 21 odst. 1 tyto druhy zadávacích řízení:

a) otevřené řízení (§ 27),

b) užší řízení (§ 28),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e) soutěžní dialog (§ 35),

f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

50. Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění. Podle ustanovení § 21 odst. 3 zákona může veřejný zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zjednodušené podlimitní řízení.

Ke spáchání správního deliktu zadavatelem

51. Zadavatel v průběhu roku 2009 uzavřel s Multimedia atelier s.r.o. celkem tři smlouvy související s informačním systémem LesIS, a to dne 12.1.2009 smlouvu o dílo s autorskou doložkou včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 30.3.2009, dále dne 31.8.2009 smlouvu o dílo a smlouvu licenční a dne 3.8.2009 servisní smlouvu.

52. Předmětem první smlouvy o dílo ze dne 12.1.2009 bylo zhotovení počítačového programu LesIS, resp. jeho 12 základních modulů, přičemž předmětem jejího dodatku č. 1 ze dne 30.3.2009 bylo rozšíření funkcionality programu LesIS o 7 modulů. Zadavatel dne 31.8.2009 uzavřel další smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vytvoření dalších 19 rozšiřujících modulů informačního systému LesIS. Konečně předmětem servisní smlouvy, uzavřené dne 3.8.2009 bylo poskytování servisních služeb spočívajících v údržbě a technické podpoře informačního systému LesIS.

53. Celková výše peněžitého závazku ze smlouvy o dílo ze dne 12.1.2009 včetně jejího dodatku č. 1 činí 1 834 000 Kč bez DPH; v případě smlouvy o dílo ze dne 31.8.2009 se jedná o peněžitý závazek ve výši 1 462 038 Kč bez DPH, a dále výše peněžitého plnění ze servisní smlouvy ze dne 3.8.2009 činí 2 101 245 Kč bez DPH. Celková výše peněžitého plnění souvisejícího s informačním systémem LesIS podle uvedených smluv tedy v součtu činila 5 397 283 Kč bez DPH.

54. Úřad nejprve obecně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, je však vždy povinen dodržet mimo jiné i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky obsažené v § 13 odst. 3 zákona, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Smyslem citovaného ustanovení je zabránit umělému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zabránit tak zadavatelům ve vyhýbání se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

55. Při určování toho, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je třeba vycházet z obecného pravidla, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 Afs 198/2006 ze dne 27. 6. 2007 (ve vztahu k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), k této otázce uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ Z téhož pojetí vyšel Nejvyšší správní soud i ve svém pozdějším rozsudku č. j. 2 Afs 55/2010 ze dne 15.12.2010, vztahujícímu se k zákonu nyní aplikovanému.

56. Pro určení, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku či o více veřejných zakázek, je tedy rozhodující zejména věcná, místní a časová souvislost plnění, případně skutečnost, zda plnění tvoří jeden funkční celek. Při posouzení této otázky je přitom rozhodující věcný charakter poptávaného plnění, tj. zda se jedná o plnění totožné či obdobné, které je uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období za týchž podmínek. V takovém případě musí zadavatel předmět plnění zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona.

57. Úřad se v daném případě proto nejprve zabýval hlediskem věcné souvislosti a z předložené dokumentace vztahující se k uzavřeným smlouvám na veřejné zakázky malého rozsahu zjistil, že všechny souvisejí s informačním systémem LesIS, když předmětem první smlouvy o dílo (ze dne 12.1.2009) bylo zhotovení počítačového programu LesIS, resp. předmětem jejího dodatku č. 1 ze dne 30.3.2009 bylo jeho rozšíření. Předmětem druhé smlouvy o dílo (ze dne 31.8.2009) bylo další rozšíření informačního systému LesIS a co se týče servisní smlouvy, uzavřené dne 3.8.2009, jejím předmětem bylo poskytování servisních služeb spočívajících v údržbě a technické podpoře informačního systému LesIS. Předmětné veřejné zakázky byly realizovány týmž dodavatelem pro téhož zadavatele v průběhu roku 2009.

58. Tedy již z vymezení předmětů plnění zadavatelem v předmětných smlouvách vyplývá věcná souvislost všech předmětů plnění, neboť se jedná o vývoj (resp. zhotovení a následné rozšíření) informačního systému LesIS, a dále pak o jeho servis spočívající v údržbě a technické podpoře. Tyto předměty plnění tedy všechny bezpochyby souvisejí s informačním systémem LesIS, přičemž předměty plnění předmětných smluv podle názoru Úřadu nevykazují žádné věcné odlišnosti, ani z pohledu dodavatele zakázky, ani kohokoli jiného.

59. Úřad uvádí, že záměrem zadavatele od počátku bezpochyby bylo vytvořit kompletní fungující informační systém LesIS. Zadavatel měl tedy před zahájením zadávání veřejné zakázky řádně a s odbornou péčí vymezit její předmět plnění, neboť zadávací dokumentace musí obsahovat požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky, a to v takovém rozsahu, aby byla úplná a správná, a zároveň, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná. Zadavatel měl rovněž před zahájením zadávání veřejné zakázky stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s pravidly stanovenými v zákoně, mimo jiné byl zadavatel povinen postupovat podle § 13 odst. 8 zákona a byl povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období, tj. v průběhu roku 2009. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je předpokladem pro rozlišení veřejných zakázek na veřejné zakázky nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu, a tím i pro stanovení pravidel pro postup zadavatele při jejich zadávání. Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je zadavatel dále povinen stanovit, co je předmětem veřejné zakázky tak, aby byl schopen určit, zda jde v daném případě o jedinou veřejnou zakázku či několik samostatných veřejných zakázek.

60. Zadavatel pochybil již při vymezení předmětu plnění první veřejné zakázky, zadávané jako zakázka malého rozsahu, ať už co se týče jeho obsahu – vymezení požadovaných modulů informačního systému LesIS, tak i při stanovení předpokládané hodnoty, o čemž svědčí skutečnosti, že již o necelé tři měsíce později po uzavření první smlouvy o dílo na veřejnou zakázku malého rozsahu na vytvoření 12 základních modulů informačního systému musel uzavírat dodatek spočívající ve významném rozšíření informačního systému o dalších 7 modulů za 634 000 Kč bez DPH a v měsíci srpnu 2009 se jednalo o další více než zásadní rozšíření informačního systému o dalších 19 modulů v hodnotě 1 462 038 Kč bez DPH.

61. Úřad na tomto místě upozorňuje na skutečnosti uvedené zadavatelem v jeho vyjádření ze dne 24.1.2014, který uvedl, že od samotného začátku projektu počítal s provedením systémové integrace minitendrů a IS LesIS do stávajícího informačního systému, přičemž odhadovaná částka této operace činila 5 384 000 Kč bez DPH. Z této skutečnosti si zadavatel mohl udělat alespoň rámcovou představu o předpokládané hodnotě veřejné zakázky související s informačním systémem LesIS. Úřad si je vědom, že předmětná kalkulace nákladů neobsahuje datum, kdy byla zpracována, tudíž není zřejmé, zda byla zpracována z hlediska doby před zahájením veřejné zakázky na informační systém LesIS, z tohoto důvodu Úřad na uvedenou skutečnost pouze upozorňuje nad rámec svých úvah.

62. Zadavatel měl tedy řádně a s odbornou péčí vymezit před zahájením veřejné zakázky na informační systém LesIS její předmět plnění, přičemž Úřad uvádí, že zadavatel rovněž mohl od počátku rozumně předpokládat, že tak jako u každého jiného informačního systému, tak i u informačního systému LesIS může v budoucnu nastat potřeba jeho dalšího rozšíření či servisu. Zadavatel byl tak povinen pro případ, že vyvstane potřeba rozšíření či servisu, ceny těchto plnění vysoutěžit již v rámci původní veřejné zakázky na informační systém LesIS, neboť se jedná o související plnění a tedy jednu veřejnou zakázku. K tvrzení zadavatele, že bylo nevýhodné zavázat se k uzavírání servisní smlouvy na delší období, než považoval za nezbytně nutné, Úřad uvádí, že tuto problematiku bylo možné upravit např. ve smluvních podmínkách, a to v tom smyslu, že dodavatel bude rozšíření či servis informačního systému realizovat podle skutečných potřeb zadavatele na základě jeho objednávek.

63. K tvrzení zadavatele, že se jednalo v podmínkách ČR o zcela jedinečný projekt, u kterého nebylo předem jisté, na jak dlouhou dobu bude aplikován a zda se osvědčí, a že potřebu dalšího plnění nebylo (rozsah servisu a vývoje) v době vyhlášení veřejné zakázky malého rozsahu možné objektivně předvídat, Úřad uvádí, že tuto argumentaci nelze s ohledem na výše uvedené považovat za relevantní a shledává ji účelovou a nepřesvědčivou. Nejistota v otázce budoucnosti informačního systému LesIS není relevantní argumentací pro rozdělení předmětu veřejné zakázky, neboť tyto okolnosti nemají vliv na posouzení charakteru předmětu plnění. Vydává-li zadavatel značné finanční prostředky na realizaci informačního systému, lze rozumně předpokládat, že spíše počítá s jeho dalším využíváním/rozvojem než s jeho opuštěním v důsledku budoucího neúspěchu.

64. Na základě uvedených skutečností má Úřad za prokázané, že předměty plnění veřejných zakázek malého rozsahu souvisejících s informačním systémem LesIS (tj. vytvoření jeho základních modulů, rozšiřujících modulů a jeho servis spočívající v údržbě a technické podpoře) spolu již od počátku bezpochyby úzce souvisely a tvoří jeden funkční celek. Úřad konstatuje, že souvislost věcná i funkční byla v šetřeném případě prokázána.

65. K místní souvislosti Úřad uvádí, že přestože předmětné smlouvy neobsahují výslovná ujednání o jejich místu plnění, lze s ohledem na charakter předmětu plnění veřejné zakázky, tj. vývoj a následný servis informačního systému LesIS, dovodit, že místem převzetí a plnění bylo sídlo zadavatele; místní souvislost tak Úřad v daném případě shledal.

66. K časové souvislosti Úřad uvádí, že při jejím posuzování je třeba prošetřit zejména časové okolnosti uzavření předmětných smluv s Multimedia atelier s.r.o.

67. Předmětné smlouvy byly všechny uzavřeny v průběhu roku 2009, a to dne 12.1.2009 původní smlouva o dílo ve znění dodatku ze dne 30.3.2009, dále pak dne 31.8.2009 další smlouva o dílo a dne 3.8.2009 servisní smlouva.

68. Úřad posoudil časové souvislosti uzavření předmětných smluv a uvádí, že zadavatel provedl zadání jednotlivých zakázek v úzké časové návaznosti v roce 2009, když první smlouvu o dílo uzavřel s Multimedia atelier s.r.o. v měsíci lednu 2009, resp. její dodatek č. 1 v měsíci březnu, a následné smlouvy (tj. smlouvu o dílo a smlouvu servisní) uzavřel v měsíci srpnu 2009.

69. Úřad k postupu zadavatele uvádí, že časovou prodlevu několika měsíců mezi uzavřením původní smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu na vytvoření 12 základních modulů a následným uzavřením smlouvy na rozšíření informačního systému nepovažuje vzhledem k okolnostem daného případu za natolik významnou, aby byla způsobilá odůvodnit tak rozsáhlé a zásadní změny v požadavcích na předmět plnění, tj. tak zásadní „rozšíření“ informačního systému LesIS. Jak již bylo uvedeno, zadavatel mohl při vynaložení veškeré odborné péče potřebu budoucího rozšíření i servisu informačního systému LesIS od počátku předvídat, a tedy i sjednat platební podmínky upravující tuto možnost.

70. Úřad rovněž poukazuje na ustanovení § 13 odst. 8 zákona, z něhož vyplývá, že zadavatel byl povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlal pořídit v průběhu účetního období, tj. v průběhu roku 2009. Z uvedeného důvodu Úřad považuje časové hledisko v daném případě za závažný důkaz o rozdělení předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem.

71. Z výše uvedených skutečností tak vyplývá, že hledisko časové souvislosti je bezpochyby naplněno.

72. Po posouzení celkového charakteru předmětů plnění posuzovaných smluv na veřejné zakázky malého rozsahu z uvedených hledisek Úřad konstatuje, že zadavatel rozdělil předmět plnění jedné veřejné zakázky spočívající ve vývoji a následné údržbě a technické podpoře informačního systému „LesIS“ do tří samostatných veřejných zakázek malého rozsahu, přestože mezi jednotlivými plněními prokazatelně existuje věcná, funkční i časová souvislost, a jedná se tedy o jedinou veřejnou zakázku. Z obdržené dokumentace Úřad nezjistil žádné skutečnosti odůvodňující postup zadavatele, proč by měl předmět plnění jediné veřejné zakázky zadat odděleně.

73. Úřad z předložené dokumentace nezjistil, že by zadavatel stanovil výše předpokládaných hodnot předmětných veřejných zakázek malého rozsahu, a proto vzal Úřad v úvahu celkovou výši peněžitého plnění za rok 2009 z předmětných smluv souvisejících s informačním systémem LesIS, která činila 5 397 283 Kč bez DPH. Jednalo se tedy o nadlimitní veřejnou zakázku (viz § 12 odst. 1 zákona ve spojitosti s § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 77/2008 Sb.), z čehož vyplývá, že zadavatel byl povinen pro zadání této veřejné zakázky zvolit příslušný druh zadávacího řízení podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona.

74. Úřad k použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona zadavatelem při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu «Vývoj modulů software informačního systému nazvaný „LesIS“, sloužící zejména k plánování a zadávání lesnických prací na území NP Šumava», na základě kterého pak byla uzavřena smlouva o dílo ze dne 31.8.2009, uvádí, že v daném případě nebyly naplněny zákonné podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, neboť právní stav, kterým zadavatel použití jednacího řízení bez uveřejnění odůvodnil, sám způsobil. V této souvislosti Úřad odkazuje na názor Soudního dvora Evropské unie, který je vyjádřen např. v rozhodnutích ve věci C-199/85 – Komise proti Itálii, C-71/92 – Komise proti Španělsku a ve věci C-385/02 – Komise proti Itálii, a to, že se zadavatel nemůže dovolávat existence pouhého jediného dodavatele schopného realizovat předmět veřejné zakázky, pakliže sám tento „stav exkluzivity“ sám vytvořil. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 24.1.2014 uvedl jako důvody použití jednacího řízení bez uveřejnění technické důvody, důvody ochrany výhradních práv, důvody časové a s tím spojenou účelnost vynaložení veřejných prostředků. Zadavatel zde dále uvedl, že pro použití jednacího řízení bez uveřejnění byly naplněny podmínky § 23 odst. 4 písm. a) i b) zákona, ačkoliv ve výzvě k podání nabídky ze dne 17.7.2009 je uvedeno, že se jedná o jednací řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. a) zákona. Uvedené však nic nemění na skutečnosti, že pro použití jednacího řízení bez uveřejnění důvody dány nebyly, neboť podmínky, které determinují použití jednacího řízení bez uveřejnění, vznikly v důsledku jednání zadavatele, a z toho důvodu se není možné jich dovolávat. Zadavatel způsobil jak existenci technických důvodů, tím, jak vymezil předmět plnění veřejné zakázky malého rozsahu na základních 12 modulů, rovněž zapříčinil existenci výhradních práv uzavřením autorské doložky, jakož i časové důvody nastaly v důsledku předchozího nesprávného postupu zadavatele; nejednalo se tak ani v jednom případě o důvody nezávislé na vůli zadavatele, kterých by se zadavatel mohl dovolávat.

75. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ve věci sp. zn. 5 Afs 42/2012 ze dne 11.1.2013, je třeba velmi pečlivě vážit, zda postup zadavatele je v posuzovaném případě skutečně zaviněný, či pouze „nešikovný“. Nejvyšší správní soud uvedl, že: „je nutno na chování zadavatele hledět z hlediska hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Pokud zadavatel bude požadovat, například komentovaný zdrojový kód a povolení k tomu, aby dál mohl rozvíjet software pomocí třetí osoby či širší licenční oprávnění, tak bude zajisté předchozí veřejná zakázka finančně náročnější, protože dodavatel bude požadovat finanční prostředky navíc. Je proto otázkou účelnosti takto vynaložených veřejných prostředků, jestli je správné, aby si zadavatel vyhrazoval práva, o kterých nelze v době přípravy zadávacího řízení rozumně očekávat, že nastanou.“ K uvedenému Úřad uvádí, že jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel při vynaložení veškeré odborné péče mohl již při zadání původní zakázky rozumně předpokládat, že rozšíření informačního systému LesIS bude následovat (viz body 62.-63. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nejedná se tedy v daném případě o pouhou „nešikovnost“ zadavatele. Nelze akceptovat, aby zadavatel zadal postupem mimo zákon tvorbu pouhého jádra informačního systému v rozsahu 22 % plnění[3], a jeho následné dobudování a servisní služby spočívající v údržbě a technické podpoře software zadal už s úplným vyloučením soutěže.

76. Z uvedených důvodů není tedy pro závěr o rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky související s informačním systémem LesIS relevantní, že zadavatel v případě zakázky malého rozsahu «Vývoj modulů software informačního systému nazvaný „LesIS“, sloužící zejména k plánování a zadávání lesnických prací na území NP Šumava» použil jednací řízení bez uveřejnění, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho použití.

77. K tvrzení zadavatele, že jeho postupem došlo k úsporám v řádu desítek milionů korun, Úřad uvádí, že jej považuje za spekulativní. Jelikož zadavatel v daném případě nepostupoval podle zákona a nezvolil pro zadání veřejné zakázky na informační systém LesIS příslušný druh zadávacího řízení, nelze říci, jaké by v řádně provedeném zadávacím řízení obdržel nabídky, resp. jaké nabídkové ceny by ve svých nabídkách dodavatelé nabídli.

78. Co se týče námitky zadavatele, že bylo nutno účetně oddělit vývoj nových modulů a servis, Úřad uvádí, že vztah předmětu plnění veřejné zakázky k účetnictví není pro postup zadavatele při vymezení předmětu plnění zadávacího řízení relevantní. Skutečnost, že předmět plnění veřejné zakázky zadavatel potřeboval v rámci účetnictví oddělit, neodůvodňuje závěr o věcné nesouvislosti a pro rozdělení veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Nadto je zcela zřejmé, že případnou oddělenou fakturaci šlo řešit smluvními podmínkami.

79. Jelikož zadavatel pro zadání veřejné zakázky nezvolil příslušný druh zadávacího řízení podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona, mohl tento postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť není vyloučeno, že pokud by zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v souladu se zákonem a použil by příslušný druh zadávacího řízení podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona, obdržel by výhodnější nabídku.

80. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět plnění veřejné zakázky spočívající ve vývoji a následné údržbě a technické podpoře informačního systému „LesIS“ tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 1 zákona, v důsledku čehož nezvolil podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona příslušný druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel na předmět plnění této veřejné zakázky s dodavatelem – Multimedia atelier s.r.o. smlouvu o dílo s autorskou doložkou ze dne 12.1.2009 včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 30.3.2009, smlouvu o dílo a smlouvy licenční ze dne 31.8.2009 a servisní smlouvu ze dne 3.8.2009, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

81. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.

82. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět plnění veřejné zakázky spočívající ve vývoji a následné údržbě a technické podpoře informačního systému „LesIS“ tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 1 zákona, v důsledku čehož nezvolil podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona příslušný druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel na předmět plnění této veřejné zakázky s dodavatelem – Multimedia atelier s.r.o. smlouvu o dílo s autorskou doložkou ze dne 12.1.2009 včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 30.3.2009, smlouvu o dílo a smlouvy licenční ze dne 31.8.2009  a servisní smlouvu ze dne 3.8.2009.

83. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

84. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 25.2.2013. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 12.1.2009, resp. dne 31.8.2009 a dne 3.8.2009, kdy zadavatel uzavřel předmětné smlouvy s Multimedia atelier s.r.o. Vzhledem k tomu, že správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 8.1.2014, v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

85. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) zákona.

86. Celková cena zakázek, při jejichž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za které může být zadavateli uložena pokuta, v součtu činí 6 435 647,50 Kč včetně DPH (cena zakázky v případě smlouvy o dílo s autorskou doložkou ze dne 12.1.2009 včetně dodatku č. 1 činila 2 182 460 Kč s DPH, v případě smlouvy o dílo a smlouvy licenční ze dne 31.8.2009 činila cena 1 739 825 Kč s DPH a u servisní smlouvy ze dne 3.8.2009 se jednalo o částku 2 513 362,50 Kč s DPH). Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí po zaokrouhlení částku ve výši 321 782 Kč.

87. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

88. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu. Podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona právě postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť tento postup vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k  realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti. Pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, musel by veřejnou zakázku související s informačním systémem LesIS zadat v příslušném druhu zadávacího řízení a zveřejnit její zadání v informačním systému o veřejných zakázkách, resp. v Úředním věstníku Evropské unie. Zadavatel se tedy dopustil jednoho z nejzávažnějších správních deliktů, neboť rozdělení předmětu veřejné zakázky pod finanční limity podle § 12 zákona představuje jeden ze zásadních zásahů do procesu zadávání veřejných zakázek.

89. Z hlediska následků vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu tu skutečnost, že zadavatel svým postupem znemožnil účast dalších případných dodavatelů a výrazně tak narušil soutěžní prostředí. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, obdržel by nabídky dalších uchazečů, přičemž ti mohli podat nabídky s výhodnějšími podmínkami pro zadavatele. Uvedený postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel nedostál elementárnímu účelu zákona, kterým je zajištění efektivního vynakládání veřejných prostředků prostřednictvím otevřené soutěže mezi dodavateli.

90. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu skutečnost, že zadavatel veřejnou zakázku, na kterou byla původně uzavřena smlouva s IT Profi s.r.o. (a v důsledku prodlení s prováděním díla došlo k ukončení této smlouvy a k následnému uzavření smlouvy s Multimedia atelier s.r.o. na základě interní výjimky), realizoval prostřednictvím elektronického tržiště Ally Trade, což nasvědčuje skutečnosti, že záměrem zadavatele nebylo od počátku úplné vyloučení hospodářské soutěže. Úřad však současně konstatuje, že tento postup zadavatele nelze považovat za rovnocenný postupu, kdy by veřejná zakázka na celý předmět plnění byla zadána v souladu se zákonem. Jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu rovněž skutečnost, že otázka vymezení předmětu veřejné zakázky, tj. konkrétně jaké plnění je možné považovat za jednu veřejnou zakázku a kdy se naopak jedná o více veřejných zakázek, není v zákoně výslovně řešena a v praxi činí posouzení této otázky určité potíže. Úřad zároveň k těmto polehčujícím okolnostem uvádí, že je nelze považovat za okolnosti, které by „zhojily“ uvedené porušení zákona. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše sankce.

91. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit zejména dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil zadavateli pokutu ve výši 30 000 Kč a konstatuje, že výše uložené pokuty v šetřeném případě stanovená v dolní hranici její maximální možné výše naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

92. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

93. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda pokuta uložená ve výši 30 000 Kč nemůže nepřiměřeným způsobem ovlivnit hospodaření zadavatele, přičemž dospěl k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá negativním způsobem ovlivnit hospodaření ani činnost zadavatele, neboť objem finančních prostředků, s nimiž zadavatel hospodaří, se pohybuje v řádech desítek milionů korun (viz internetové stránky zřizovatele – Ministerstvo životního prostředí).

94. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a přistoupil k uložení pokuty, neboť předmětné smlouvy související s informačním systémem LesIS již byly uzavřeny, a nápravy již tedy nelze dosáhnout jinak. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

95. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K výroku III. rozhodnutí

Servisní smlouva ze dne 1.7.2010

96. Zadavatel zahájil na základě výzvy k podání nabídky ze dne 5.5.2010 odeslané Multimedia atelier s.r.o. jednací řízení bez uveřejnění na veřejnou zakázku malého rozsahu „Navýšení rozsahu servisní smlouvy k software LesIS“.

97. Dne 1.7.2010 zadavatel uzavřel na tuto veřejnou zakázku malého rozsahu s Multimedia atelier s.r.o. servisní smlouvu.

98. Z daňových dokladů – faktur vystavených na základě servisní smlouvy ze dne 1.7.2010 Úřad zjistil celkovou výši peněžitého plnění z této smlouvy, která činí 1 994 785 Kč bez DPH.

99. Úřad přezkoumal okolnosti uzavření servisní smlouvy ze dne 1.7.2010 z hlediska, zda se se jednalo v předmětném případě o postup, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona v zadávacím řízení.

100. Jak vyplývá z ustanovení § 18 odst. 5 zákona, zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona, a to zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

101. Podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

102. Ustanovení § 17 zákona, které vymezuje pojmy, pod písm. k) definuje pojem „zadání“, jako „rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uskutečněné v zadávacím řízení“. Dále ustanovení § 17 písm. m) zákona definuje „zadávání“ jako závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy.

103. Z výše citovaných ustanovení zákona je zřejmé, že uzavření smluv na veřejné zakázky malého rozsahu neprobíhá v zadávacím řízení a nedochází tedy k jejich zadání podle zákona.

104. S ohledem na skutečnost, že výše peněžitého plnění z předmětné servisní smlouvy činila 1 994 785 Kč bez DPH, hodnota veřejné zakázky tak nedosáhla částky 2 000 000 Kč bez DPH; jednalo se o veřejnou zakázku malého rozsahu.

105. V případě servisní smlouvy ze dne 1.7.2010 Úřad rovněž zkoumal, zda jsou naplněna hlediska věcné, místní a časové souvislosti plnění, a zda se tedy ve vztahu k zakázkám – smlouva o dílo ze dne 31.8.2009 včetně dodatku ze dne 30.3.2009, smlouva o dílo ze dne 31.8.2009 a servisní smlouva ze dne 3.8.2009 – jednalo o jednu veřejnou zakázku či několik. Po posouzení věci Úřad shledal, že hledisko časové souvislosti nebylo v tomto v případě naplněno, neboť předmětná servisní smlouva byla uzavřena dne 1.7.2010, tj. s odstupem jednoho a půl roku po uzavření původní smlouvy o dílo ze dne 12.1.2009, a téměř s ročním odstupem od uzavření smlouvy o dílo ze dne 31.8.2009 a servisní smlouvy ze dne 3.8.2009). Úřad konstatuje, že v daném případě se tedy jednalo o samostatnou veřejnou zakázku malého rozsahu, a jelikož zadavatel neměl povinnost ji zadat v některém ze zadávacích řízení, pak ani v řízení nemohly být Úřadem zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona.

106. Úřad podle ustanovení § 117a písm. d) zákona správní řízení zahájené z moci úřední zastaví, jestliže nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona.

107. Vzhledem k výše uvedenému Úřad správní řízení v části, vedené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem při uzavření servisní smlouvy ze dne 1.7.2010 s Multimedia atelier s.r.o., podle § 117a písm. d) zákona zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, 1. máje 260, 385 01 Vimperk

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] tj. počítačové programy tvořící informační systém „LesIS“

[2] Pozn. Úřadu: Smlouvu o dílo s autorskou doložkou byla uzavřena dne 12.1.2009

[3] Výše peněžitého plnění ze smlouvy o dílo ze dne 12.1.2009 činila 1 200 000 Kč bez DPH; celková výše peněžitého plnění souvisejícího s informačním systémem LesIS činila 5 397 283 Kč bez DPH.