číslo jednací: R356/2013/VZ-12441/2014/310/LPa
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem - II. a III. STAVBA |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | zamítnuto |
| Rok | 2013 |
| Datum nabytí právní moci | 18. 6. 2014 |
| Dokumenty |  2013_R356.pdf 375 KB |
|
Č. j.: ÚOHS-R356/2013/VZ-12441/2014/310/LPa |
|
12. června 2014 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 29. 10. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a doplněném podáním ze dne 8. 11. 2013, jenž podal zadavatel –
- Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IČ 44555601, se sídlem Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 11. 2013 Mgr. Jiřím Schüllerem, advokátem, ev. č. ČAK 10176, se sídlem Balbínova 24, 120 00 Praha – Vinohrady,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S113/2002-19364/2013/511/ABr ze dne 10. 10. 2013, vydaném k zajištění účelu správního řízení ve věci veřejné zakázky „Rekonstrukce objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem - II. a III. STAVBA", vyhlášené zadavatelem dne 20. 2. 2002 v Obchodním věstníku č. 08/02, pod zn. 142785-08/02, jehož dalšími účastníky jsou –
- navrhovatel – ELA LITVÍNOV, spol. s r.o., IČ 64653137, Hornická 337, 435 42 Litvínov - Janov,
ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 19. 9. 2013 JUDr. Kateřinou Koberovou, advokátkou, Pánská 6, 110 00 Praha 1,
- uchazeč – RAVEL spol. s r.o., IČ 47282312, se sídlem Textilní 191/1, 400 01 Ústí nad Labem –
který se po hodnocení nabídek umístil na prvním pořadí,
- uchazeč – SKD Průmstav - stavby, a. s., IČ 25406523, se sídlem Rooseveltova 1804/2, 400 01
Ústí nad Labem – který se po hodnocení nabídek umístil na druhém pořadí,
- uchazeč – Skanska a.s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4, která je ode dne 1. 1. 2010 právní nástupcem zaniklé společnosti Skanska CZ a.s, IČ 26209535, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 – který se po hodnocení nabídek umístil na třetím pořadí,
jsem podle § 60 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k ustanovení § 61 odst. 3 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:
Podaný rozklad jako opožděný
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, se sídlem Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“) – vyhlásil ve smyslu zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] dne 20. 2. 2002 v obchodním věstníku č. 08/02 pod spisovou značkou 142785- 08/02 obchodní veřejnou soutěž na veřejnou zakázku, označenou jako „Rekonstrukce objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem – II. a III. STAVBA“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Zadavatel obdržel v soutěžní lhůtě 6 nabídek na realizaci veřejné zakázky. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek vybrala jako nejvhodnější nabídku uchazeče RAVEL spol. s r.o., IČ 47282312, se sídlem Textilní 191/1 (tehdy Hrbovická 117/61), 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „uchazeč RAVEL“). Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 9. 5. 2002 schválil výběr nejvhodnější nabídky a dané rozhodnutí téhož dne oznámil uchazečům. Dne 24. 5. 2002 podal uchazeč ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Hornická 337, 435 42 Litvínov – Janov (tehdy Chudeřínská 44, 436 03 Litvínov) (dále jen „navrhovatel“), proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky námitky. Statutární orgán zadavatele námitky uchazečů přezkoumal a nevyhověl jim. Dne 12. 6. 2002 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v zákonem stanovené lhůtě od navrhovatele návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele. Návrh uchazeče Úřad přezkoumal a dne 26. 7. 2002 vydal rozhodnutí ve věci č. j.: S062-R/02-458/140/Ná, kterým zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 5. 2002 z důvodu, že zadavatel provedeným výběrem neprokázal, že vybral nejvhodnější nabídku nejlépe splňující kritéria hodnocení, vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže. Zadavateli pak uložil provést nový výběr nejvhodnější nabídky.
3. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek posuzovala a hodnotila nabídky uchazečů dne 2. 9. 2002 opětovně a jako nejvhodnější nabídku shodně jako v prvním případě vyhodnotila nabídku uchazeče RAVEL. Zadavatel výběr nejvhodnější nabídky schválil svým rozhodnutím ze dne 4. 9. 2002. Dne 6. 9. 2002 zaslal zadavatel uchazečům oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, které navrhovatel převzal dne 11. 9. 2002. Následně dne 23. 9. 2002 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky proti výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel v souladu s § 56 odst. 3 zákona námitky vrátil dopisem ze dne 25. 9. 2002 navrhovateli s odůvodněním, že jeho námitky byly doručeny po uplynutí lhůty pro vyřízení námitek (zadavatel vycházel z toho, že mu byly námitky doručeny dne 24. 9. 2002). S vybraným uchazečem zadavatel následně uzavřel dne 4. 10. 2002 smlouvu o dílo.
4. Dne 21. 10. 2002 obdržel Úřad od navrhovatele návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
II. Napadené usnesení
5. Usnesením č. j. ÚOHS-S113/2002-19364/2013/511/ABr ze dne 10. 10. 2013 (dále jen „napadené usnesení“) stanovil Úřad v části 1 výroku účastníkům řízení podle § 27 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lhůtu do 16. 10. 2013, ve které jsou podle § 33 odst. 1 správního řádu oprávněni navrhovat důkazy a jejich doplnění. Částí 2. výroku Úřad stanovil účastníkům řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu lhůtu do 18. 10. 2013, ve které se podle § 33 odst. 2 správního řádu mohou vyjádřit k podkladu rozhodnutí, ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění. Navrhovateli Úřad částí 3. výroku určil v souladu s § 27 odst. 1 správního řádu lhůtu do 16. 10. 2013 k doložení výše odměny za zastupování coby nákladu správního řízení v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění (dále jen „advokátní tarif“). Částí 4. výroku pak Úřad navrhovateli podle § 27 odst. 1 správního řádu stanovil lhůtu do 16. 10. 2013 k upřesnění podání ze dne 30. 4. 2009 tak, aby z něho bylo patrné, zda se domáhá vrácení správního poplatku, nebo toho, aby Úřad uložil zadavateli povinnost nahradit náklady řízení, a to případně včetně zaplaceného správního poplatku.
6. Co se týče odůvodnění napadeného usnesení, výrokovou části 1 a 2 naplnil Úřad své povinnosti vyplývající z ustanovení § 32 a § 33 správního řádu. Výrokovou částí 3 dal pak navrhovateli možnost, aby napravil své pochybení, kdy řádně, tedy v souladu s příslušnými ustanoveními advokátního tarifu, ve svém předchozím podání nedoložil výši požadované odměny za zastupování coby nákladu správního řízení. Výrokovou částí 4 pak Úřad zavázal navrhovatele k vysvětlení jeho předchozího podání v části správního poplatku.
III. Námitky rozkladu
7. Proti rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 10. 2013, č. j. ÚOHS-S113/2002/VZ-19364/2013/511/ABr, které bylo zadavateli doručeno datovou zprávou téhož dne, podal zadavatel taktéž datovou zprávou, datovanou ke dni 29. 10. 2013, doručenou do datové schránky Úřadu stejného dne, rozklad, v němž brojí proti napadenému usnesení v celém rozsahu. Obsahově pak směřuje rozklad zadavatele zejména proti výrokové části 1, kterou byla účastníkům správního řízení určena lhůta do 16. 10. 2013 k navržení důkazů. Podle zadavatele, který podle svého vyjádření obdržel napadené usnesení dne 11. 10. 2013, vedle vyjmenování účastníků řízení a věty „s ohledem na dobu, po kterou je řízení vedeno, jsou skutkové i právní okolnosti případu účastníkům řízení dobře známy“ odůvodnění napadeného usnesení žádné další skutečnosti neobsahuje. Skutečnost ovšem, že správní řízení je vedeno po určitou dobu, nemá podle zadavatele žádnou relevanci, když Úřadu muselo být patrno, že bude zadavatel právně zastoupen a lhůta, která je kratší nežli jeden den, a to ještě za předpokladu, že k převzetí zásilky došlo v prvním možném termínu, je zvláště pro komunikaci s právním zástupcem nedostatečná. K doplnění svého rozkladu ze dne 8. 11. 2013 pak přiložil plnou moc advokáta, přičemž zopakoval své přesvědčení, že lhůta poskytnutá Úřadem v části výroku 1 a 2 byla nedostatečná a nebylo mu tak umožněno hájit svá práva.
IV. Řízení o rozkladu
8. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí postupem podle § 57 odst. 1 správního řádu a proto v souladu s § 57 odst. 2 správního řádu předložil rozklad se spisovým materiálem předsedovi Úřadu.
Stanovisko předsedy Úřadu
9. Po projednání rozkladu a spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 61 odst. 2 správního řádu a po posouzení případu jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
10. Rozklad doručený Úřadu dne 29. 10. 2013 byl podán opožděně, a proto ho ve smyslu § 60 správního řádu jako opožděný zamítám.
V. K opožděnosti rozkladu
11. Předně je potřeba se v rámci odůvodnění rozhodnutí o rozkladu vzhledem ke skutkovým okolnostem případu a délce správního řízení zabývat relevantní právní úpravou, podle které je předseda Úřadu povinen postupovat. Nutno při tomto vycházet ze skutečnosti, že správní řízení bylo zahájeno dne 21. 10. 2002, přičemž z aktuálního znění ustanovení § 158 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) vyplývá, že řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájené Úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Předseda Úřadu je tedy povinen toto řízení o přezkoumání úkonů, které bylo zahájeno před účinností zákona o veřejných zakázkách a rovněž před účinností zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, dokončit podle zákona (tj. dle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů).
12. K uvedenému je dále nutné vzít v úvahu, že dle ustanovení § 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový správní řád“) se řízení, která nebyla pravomocně dokončena před účinností tohoto zákona, dokončí podle dosavadních právních předpisů. Nový správní řád nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2006. Vzhledem k tomu, že před účinnosti nového správního řádu (nejpozději však do 31. 12. 2005) nebylo předmětné správní řízení pravomocně skončeno, dokončí se předmětné řízení ve smyslu věty první ustanovení § 179 odst. 1 nového správního řádu podle dosavadních předpisů, tedy podle správního řádu.
13. Co se týká samotného rozkladu zadavatele ze dne 29. 10. 2013, který jsem byl nucen shledat opožděným, uvádím následující. K problematice dodržování lhůt pro podání rozkladu je třeba nejdříve poukázat na ustanovení § 61 odst. 3 správního řádu, který zakotvuje pravidlo obecné subsidiární platnosti ustanovení o odvolacím řízení vůči řízení o rozkladu, když stanoví, že ustanovení o odvolacím řízení se vztahují přiměřeně i na řízení o rozkladu. Při respektování uvedeného, ve spojení s ustanoveními § 54 odst. 2 a § 61 odst. 1 správního řádu, vyplývá pro podání rozkladu obecná 15–ti denní lhůta, která běží ode dne oznámení rozhodnutí. Oznámením rozhodnutí se pak podle § 51 odst. 1 správního řádu rozumí doručení jeho písemného vyhotovení účastníkům řízení, přičemž den doručení rozhodnutí se považuje za den oznámení. Zadavatel pro doručení svého rozkladu využil informačního systému datových schránek a obecné způsoby doručování vyplývající ze správního řádu tak nahradil modernější právní úpravou. Ač však formu doručení zadavatel zvolil dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), který nabyl účinnosti teprve 1. 7. 2009, tedy až po zahájení správního řízení, bylo by neúčelné ba i příliš tvrdé považovat tento způsob doručení v posuzovaném případě za nedovolený. V uvedeném případě lze hovořit o tom, že doručení rozkladu prostřednictvím datové schránky jako formy doručení možné bylo, právní důsledky tohoto doručení však nastaly dle správního řádu.
14. Dle ustanovení § 17 zákona o elektronických úkonech je dokument, který byl do datové schránky dodán, doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k datovému dokumentu. Pro případ, že se oprávněná osoba nepřihlásí do informačního systému datových schránek ve stanovené lhůtě, nastává desátým dnem ode dne, kdy byla datová zpráva dodána do datové schránky adresáta, tzv. fikce doručení. K uvedenému je pak potřeba doplnit, že tento způsob doručení má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
15. Ze spisového materiálu vyplynulo, že napadené usnesení bylo vydáno dne 10. 10. 2013, přičemž téhož dne bylo odesláno a řádně doručeno do datové schránky zadavatele, kdy zadavatel se přihlásil do systému dne 10. 10. 2013 v 15:00:11 hodin. 15–ti denní lhůta pro podání rozkladu, plynoucí ode dne následujícího po doručení napadeného usnesení, proto zadavateli uplynula dne 25. 10. 2013. Proti napadenému usnesení podal zadavatel dne 29. 10. 2013 taktéž datovou zprávou zaslanou prostřednictvím informačního systému datových schránek rozklad. Rozklad byl tedy zjevně podán po uplynutí stanovené lhůty.
16. Činit podání vůči správnímu orgánu prostřednictvím datové schránky opravňuje zadavatele ustanovení § 18 zákona o elektronických úkonech, přičemž takovémuto podání je přisuzováno rovnocenné postavení jako podání učiněnému na běžné podatelně či prostřednictvím držitele poštovní licence. Takováto datová zpráva je doručena již dodáním do datové schránky správního orgánu, aniž by muselo dojít k přihlášení pověřené osoby do systému datových schránek.
17. Z obecných pravidel pro počítání času uvedených v ustanovení § 27 v odstavci 3 správního řádu vyplývá, že lhůta pro podání rozkladu je zachována, je-li v její poslední den učiněno toto podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, anebo je-li v tento den prokazatelně podána poštovní zásilka adresovaná správnímu orgánu, která obsahuje podání. Z uvedeného lze analogicky usoudit, že v případě rozkladu zadavatele podaného formou datové zprávy by byla lhůta zachována tehdy, pokud by byla v poslední její den dodána do datové schránky Úřadu. Jak již bylo uvedeno, posledním dnem lhůty pro podání rozkladu byl 25. 10. 2013, přičemž, jak vyplývá ze spisové dokumentace, v tomto termínu rozklad zadavatele nebyl podán ani datovou zprávou ani žádným jiným zákonem předpokládaným způsobem. Podání zadavatele obsahující rozklad, bylo do datové schránky Úřadu doručeno až dne 29. 10. 2013, tedy až po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
18. Ustanovení § 60 správního řádu stanoví, že odvolací orgán je povinen přezkoumat i opožděné nebo nepřípustné odvolání z toho hlediska, zda neodůvodňuje obnovu řízení anebo změnu nebo zrušení rozhodnutí mimo odvolací řízení; jinak odvolání zamítne. Opožděným odvoláním, resp. rozkladem je přitom takové odvolání resp. rozklad, které bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty uvedené výše. V posuzovaném případě bylo z doručenky datové zprávy prokázáno, že rozklad byl podán opožděně, a proto k tomuto rozkladu ani k námitkám v něm uvedeným nelze přihlížet. Orgán rozhodující o rozkladu v případě, že jej zamítá podle § 60 správního řádu, napadené rozhodnutí dále meritorně neposuzuje, ale zamítá jej z formálních důvodů. Z tohoto důvodu jsou v rozhodnutí o rozkladu uvedeny pouze důvody nepřípustnosti tohoto rozkladu, aniž by došlo k vypořádání námitek v něm uvedených.
19. Na základě výše uvedených skutečností konstatuji, že tím, že zadavatel neuplatnil své právo podat rozklad v zákonné lhůtě, marným uplynutím stanovené patnáctidenní lhůty došlo k zániku tohoto práva a podaný rozklad byl tedy posuzován jako opožděný.
20. Z hlediska posouzení, zda neexistují předpoklady pro obnovu řízení nebo pro změnu či zrušení usnesení mimo řízení o rozkladu, kdy by bylo s opožděným rozkladem nakládáno jako s podnětem k zahájení jednoho z těchto řízení, jsem dospěl k závěru, že žádné takové skutečnosti nejsou v posuzovaném případě dány.
VI. Závěr
21. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly skutečnosti odůvodňující zamítnutí rozkladu pro opožděnost podle § 60 správního řádu, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle věty druhé ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
Předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Mgr. Jiří Schüller, advokát, Balbínova 24, 120 00 Praha – Vinohrady
2. JUDr. Kateřina Koberová, advokát, Pánská 6, 110 00 Praha 1
3. RAVEL spol. s r.o., Textilní 191/1, 400 01 Ústí nad Labem
4. SKD Průmstav - stavby, a. s., Rooseveltova 1804/2, 400 01, Ústí nad Labem
5. Skanska a.s., Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úkony zadavatele v obchodní veřejné soutěži se posuzují dle znění zákona účinného ke dni vyhlášení předmětné obchodní veřejné soutěže ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zákona. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže postupuje v tomto řízení ve smyslu ustanovení § 158 odst. 1 zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), dle zákona.