číslo jednací: R112/2014/VZ-16795/2014/310/PMo

• Instance: II.
• Věc: Zajištění procesních a personálních auditů FN Brno a FN Olomouc
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo zdravotnictví
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., - rozklad jako opožděný zamítnut
• Rok: 2014
• Datum nabytí právní moci: 13. 8. 2014
• Související rozhodnutí: S599/2013/VZ-6082/2014/523/Krk; R112/2014/VZ-16795/2014/310/PMo

Č. j.: ÚOHS-R112/2014/VZ-16795/2014/310/PMo		13. srpna 2014

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 7. 4. 2014, resp. o doplnění rozkladu ze dne 17. 4. 2014, doručenému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, zadavatelem –

• Českou republikou – Ministerstvem zdravotnictví, IČO 00024341, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 3. 2014 č. j. ÚOHS-S599/2013/VZ-6082/2014/523/Krk ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce s názvem „Zajištění procesních a personálních auditů FN Brno a FN Olomouc“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 30. 10. 2009 pod evidenčním číslem 60038066,

jsem podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

podaný rozklad jako opožděný

z a m í t á m.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán, příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], obdržel dne 26. 7. 2012 podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – České republiky – Ministerstva zdravotnictví, IČO 00024341, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zajištění procesních a personálních auditů FN Brno a FN Olomouc“ (dále jen „veřejná zakázka“), jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 30. 10. 2009 pod evidenčním číslem 60038066.

2.Po přezkoumání předložených podkladů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při posouzení, zda požadavek zadavatele uvedený v zadávací dokumentaci v části 6.2 Profesní kvalifikační předpoklady, a to „doklad prokazující členství v organizaci sdružující právnické osoby poskytující služby v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů, které jsou relevantní vůči předmětu plnění veřejné zakázky“, byl oprávněný.

3.Usnesením č. j. ÚOHS-S599/2013/VZ-19060/2013/523/VNo ze dne 7. 10. 2013 Úřad oznámil zadavateli zahájení správního řízení. Týmž usnesením Úřad určil zadavateli lhůty, v nichž byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko v řízení a vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Dne 8. 10. 2013, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, Úřad dle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájil správní řízení z moci úřední.

II. Napadené rozhodnutí

4.Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 20. 3. 2014 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S599/2013/VZ-6082/2014/523/Krk (dále jen „napadené rozhodnutí“), v jehož výroku I. konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky požadoval k prokázání profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. c) zákona členství v organizaci sdružující právnické osoby poskytující služby v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů, když takové členství nebylo nezbytné pro plnění předmětné veřejné zakázky, čímž nedodržel zásadu zákazu diskriminace dle § 6 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a již došlo k uzavření smlouvy. Ve výroku II. Úřad za spáchání tohoto správního deliktu dle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložil zadavateli pokutu ve výši 250 000 Kč.

III. Rozklad

5.Napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 21. 3. 2014. Dne 7. 4. 2014 bylo Úřadu doručeno podání označené jako rozklad zadavatele proti napadenému rozhodnutí, tedy ve lhůtě odpovídající zákonné lhůtě stanovené pro podání rozkladu. V podání zadavatele ze dne 7. 4. 2014, označeném jako rozklad, však nebylo ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu uvedeno, v čem byl spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a dále ve spojení s ustanovením § 37 odst. 2 správního řádu, co je navrhováno. Úřad proto vydal dne 8. 4. 2014 k zajištění účelu správního řízení usnesení č. j. ÚOHS-S599/2013/VZ-7573/2014/523/Krk (dále jen „usnesení“), kterým zadavateli stanovil dle § 39 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 37 odst. 3 správního řádu lhůtu osmi dnů ode dne doručení usnesení, k provedení úkonu – doplnění náležitostí rozkladu dle § 82 odst. 2 zákona o písemné sdělení, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a ve spojení s § 37 odst. 2 správního řádu, o písemné sdělení, co zadavatel navrhuje.

IV. Námitky doplnění rozkladu

6.Usnesení bylo zadavateli doručeno dne 8. 4. 2014, přičemž lhůta k doplnění náležitostí rozkladu uplynula dne 16. 4. 2014. Dne 17. 4. 2014 bylo od zadavatele do datové schránky Úřadu předáno doplnění rozkladu proti napadenému rozhodnutí z téhož dne. Doplnění rozkladu zadavatele tak bylo Úřadu doručeno až po uplynutí lhůty určené k doplnění rozkladu.

7.Zadavatel v doplnění rozkladu v prvé řadě poukazuje na to, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné a v rozporu se zákonem. Uvádí, že v napadeném rozhodnutí postrádá podklady, resp. důkazy, které Úřad vedly k závěrům obsaženým v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zadavatel považuje závěr obsažený v bodě 19. odůvodnění napadeného rozhodnutí za spekulativní, neboť podle jeho názoru není podložen žádným relevantním důkazem.

8.Následně zadavatel označuje tvrzení Úřadu obsažené v bodě 21. odůvodnění napadeného rozhodnutí jako „důkazně nepodložené“, jelikož nepovažuje za přijatelný důkaz podání pouze jedné nabídky.

9.Ve vztahu k bodu 25. odůvodnění napadeného rozhodnutí zadavatel podotýká, že postrádá snahu Úřadu ověřit, kteří případní uchazeči měli být nezákonně ze zadávacího řízení vyřazeni tím, že se nemohli přihlásit. Ve výše uvedeném postrádá reprezentativní vzorek eventuálních uchazečů, přičemž za nepřezkoumatelnou považuje rovněž část odůvodnění obsaženou v bodě 26. odůvodnění napadeného rozhodnutí.

10.V závěrečné části rozkladu zadavatel poukazuje na to, že je Úřadem uložená výše pokuty nepřiměřená. Postup vedoucí k uložení pokuty považuje za neobjektivní a nepřezkoumatelný s tím, že se Úřad při jejím stanovení dostatečně nevypořádal s okolnostmi, které ji odůvodňují.

Závěr doplnění rozkladu

11.Zadavatel v doplnění rozkladu požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.

V. Řízení o rozkladu

12.Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

13.Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

14.Rozklad zadavatele, resp. doplnění jeho rozkladu, bylo Úřadu podáno dne 17. 4. 2014. Bylo tedy podáno opožděně, a proto jej ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu jako opožděné zamítám.

VI. K podanému rozkladu

15.V daném případě bylo napadené rozhodnutí prokazatelně doručeno zadavateli dne 21. 3. 2014. Tuto skutečnost dokládá doručenka datové zprávy. Podání zadavatele, označené jako rozklad ze dne 7. 4. 2014, bylo Úřadu doručeno téhož dne, tedy v zákonné 15 - ti denní lhůtě pro podání rozkladu. Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Se zřetelem na to, že v tomto podání nebylo v souladu s § 82 odst. 2 správního řádu uvedeno, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a dále ve spojení s § 37 odst. 2 správního řádu, co se navrhuje, stanovil Úřad zadavateli usnesením dle § 39 odst. 1 správního řádu lhůtu osmi dnů ode dne doručení usnesení k doplnění náležitostí rozkladu dle § 82 odst. 2 zákona o písemné sdělení, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a ve spojení s § 37 odst. 2 správního řádu, o písemné sdělení, co se navrhuje.

16.V daném případě rozklad neměl všechny náležitosti dle správního řádu, neboť v něm byl uveden pouze údaj o napadeném rozhodnutí a o jeho předmětu. Úřad tedy postupoval zcela správně a v souladu se zákonem, když učinil opatření k odstranění jeho nedostatků postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu, a když vydal výše uvedené usnesení. Správní řád totiž přijal jinou konstrukci odvolacího přezkumu, než kterou znal předchozí správní řád, zákon č. 71/1967 Sb., a zvýšil tak odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno. Výše uvedené skutečnosti vyplývají mimo jiné z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 56/2007-71 ze dne 13. 2. 2008.

17.Usnesení bylo zadavateli doručeno dne 8. 4. 2014. Lhůta k doplnění náležitostí rozkladu uplynula dne 16. 4. 2014 (což dokládá průvodka elektronického podání), přičemž doplnění rozkladu bylo do datové schránky Úřadu předáno dne 17. 4. 2014. Doplnění rozkladu zadavatele tak bylo Úřadu doručeno až po uplynutí lhůty určené k doplnění rozkladu, tedy zjevně opožděně.

18.V souladu s ustanovením § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně příslušného orgánu, nebo je-li v tento den podána poštovní zásilka, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má podobné postavení v jiném státě. Poslední den lhůty pro podání doplnění rozkladu byl den 16. 4. 2014, přičemž tato lhůta nebyla dodržena, neboť doplnění rozkladu bylo Úřadu doručeno až dne 17. 4. 2014, a to prostřednictvím datové schránky. Z průvodky elektronického podání je dále zřejmé, že k podání doplnění rozkladu zadavatele proti napadenému rozhodnutí i k jeho doručení Úřadu došlo skutečně výše uvedeného dne. Data provedení obou úkonů (podání rozkladu proti napadenému rozhodnutí i jeho doručení Úřadu se tedy shodují). Z těchto skutečností je tedy nepochybné, že k podání rozkladu došlo opožděně. Posledním dnem pro podání rozkladu byl 7. 4. 2014. V této lhůtě nebyl Úřadu předložen rozklad splňující všechny zákonné náležitosti. Takový rozklad nebyl zadavatelem podán, resp. doplněn, ani ve lhůtě stanovené zadavateli Úřadem.

19.Dle ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání. Ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu stanoví, že opožděné nebo nepřípustné odvolání (rozklad) odvolací orgán zamítne. V daném případě byl rozklad podán opožděně, a proto k tomuto rozkladu i k námitkám v něm uvedeným nelze přihlížet. Orgán rozhodující o rozkladu, když zamítá rozklad podle ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu, neposuzuje případ meritorně podle § 89 odst. 2 správního řádu, ale zamítá jej z formálních důvodů. Z tohoto důvodu jsou v rozhodnutí o rozkladu uvedeny pouze důvody opožděnosti rozkladu.

20.Na základě těchto skutečností konstatuji, že v daném případě rozklad zadavatele neobsahoval výše uvedené zákonné náležitosti, přičemž jej zadavatel nedoplnil ve lhůtě, dodatečně stanovené Úřadem. V důsledku toho, že zadavatel neuplatnil své právo podat rozklad (jeho doplnění) v zákonné lhůtě, resp. neodstranil vady takového podání ani ve lhůtě dodatečně stanovené Úřadem, došlo k zániku práva na podání rozkladu jeho neuplatněním ve stanovené patnáctidenní lhůtě a předmětné podání zadavatele označené jako doplnění rozkladu je tedy posuzováno jako opožděné.

VII. Přezkum zákonnosti

21.Třebaže jsem předmětný rozklad zadavatele zamítl jako opožděný podle § 92 odst. 1 správního řádu, přistoupil jsem k přezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí, resp. k posouzení, zda má všechny náležitosti ve smyslu ustanovení § 68 správního řádu. Ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu totiž odvolacímu správnímu orgánu ukládá povinnost přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, přičemž jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí splňuje všechny podmínky stanovené ustanovením § 68 správního řádu. Obsahuje tedy výrokovou část, kde je uvedeno řešení otázky, která byla předmětem řízení a rovněž odůvodnění, kde jsou uvedeny důvody výroku, podklady pro jeho vydání i úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení. Zároveň Úřad uvedl, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků, a nad rámec i neúčastníků správního řízení.

22.Dle § 92 odst. 1 věty druhé „Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně (odvolací orgán) zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí.“

23.Dle § 94 správního řádu „V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.“.

24.V tomto případě důvodné pochybnosti nenastaly, obecně tak nebyl dán důvod pro zahájení přezkumného řízení. Napadené rozhodnutí splňuje podmínky zakotvené v ustanovení § 68 správního řádu tak, jak jsou vyjmenovány v bodě 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

25.Dle § 100 správního řádu „Řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí může o obnově řízení z moci úřední rozhodnout též správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 1 a jestliže je na novém řízení veřejný zájem; do konce uvedené lhůty musí být rozhodnutí o obnově řízení vydáno.“

26.Podmínky pro obnovu řízení, uvedené v § 100 musí být splněny kumulativně. Ačkoliv by tedy byla splněna podmínka týkající se lhůty pro obnovu řízení z moci úřední, nejsou naplněny podmínky uvedené v  § 100 odst. 1 správního řádu. Nejsou zde žádné nové skutečnosti nebo důkazy, jež by existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, ani provedené důkazy se neukázaly nepravdivými. Zároveň ani nebylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno. Neshledal jsem tedy ani důvody pro obnovu řízení či vydání nového rozhodnutí.

VIII. Závěr

27.Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly skutečnosti odůvodňující zamítnutí rozkladu pro opožděnost podle ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

P O U Č E N Í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

Ministerstvo zdravotnictví, Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.