číslo jednací: R403/2013/VZ-19252/2014/321/MMl

• Instance: II.
• Věc: Rekonstrukce zahrady MŠ Krynická – etapa I., na adrese Krynická 2/490, 181 00 Praha 8 – Troja
• Účastníci:
  1. Mateřská škola, Praha 8, Krynická 2
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2013
• Datum nabytí právní moci: 17. 9. 2014
• Související rozhodnutí: S509/2013/VZ-21874/2013/511/KČe; R403/2013/VZ-19252/2014/321/MMl

Č. j.: ÚOHS-R403/2013/VZ-19252/2014/321/MMl

12. září 2014

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 5. 12. 2013, doručeném dne 6. 12. 2013 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podaném zadavatelem -

• Mateřskou školou, Praha 8, Krynická 2, IČO 72049812, se sídlem Krynická 490/2, 181 00 Praha 8

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S509/2013/VZ-21874/2013/511/KČe ze dne 11. 11. 2013, ve věci veřejné zakázky „Rekonstrukce zahrady MŠ Krynická – etapa I., na adrese Krynická 2/490, 181 00 Praha 8 – Troja“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 27. 6. 2012, učiněné 5 zájemcům a zveřejněné po dobu lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele,

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S509/2013/VZ-21874/2013/511/KČe ze dne 11. 11. 2013

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem - Mateřská škola, Praha 8, Krynická 2, IČO 72049812, se sídlem Krynická 490/2, 181 00 Praha 8 (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce zahrady MŠ Krynická – etapa I., na adrese Krynická 2/490, 181 00 Praha 8 – Troja“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 27. 6. 2012, učiněné 5 zájemcům a zveřejněné po dobu lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele.

2. Úřad obdržel dne 2. 7. 2013 podnět k prošetření postupu zadavatele při zadání předmětné veřejné zakázky. Po prošetření podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci o veřejné zakázce. Zadavatel ve výzvě předmět veřejné zakázky specifikoval odkazem na architektonickou studii „Rekonstrukce zahrady MŠ Krynická – etapa I.“, zpracovanou Ing. Arch. J. Žiškou, ateliér ARKO, Praha, v dubnu 2012. Tato architektonická studie byla součástí zadávací dokumentace. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel zvolil ekonomickou výhodnost nabídky a jako dílčí hodnotící kritéria stanovil: „výši nabídkové ceny“ s váhou 60 %, „estetickou a funkční hodnotu navržených herních prvků a sestav“ s váhou 20 %, „lhůtu plnění v KD“ s váhou 10 %, a „záruční lhůtu poskytovanou na jednotlivé herní prvky“ s váhou 10 %. Dnem 26. 8. 2013 bylo správní řízení z moci úřední zahájeno a za účastníka správního řízení Úřad označil zadavatele.

II. Napadené rozhodnutí

3. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 11. 11. 2013 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S509/2013/VZ-21874/2013/511/KČe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým konstatoval ve výroku I. spáchání správního deliktu zadavatelem tím, že nedodržel ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona tím, že v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku nestanovil v rámci způsobu hodnocení nabídek přesně a určitě údaje, které budou pro hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav“ rozhodné, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu. Výrokem II. byla uložena zadavateli sankce ve výši 10 000 Kč.

4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že při posouzení věci vycházel z ustanovení § 44 odst. 1 zákona, podle kterého za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 zákona pak plyne požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace. Jak dále vyplývá z výše citovaných ustanovení, zákon zadavateli umožňuje volbu ze dvou základních hodnotících kritérií: nejnižší nabídkové ceny a ekonomické výhodnosti nabídky. Zákonná úprava pak při volbě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky dává zadavateli možnost uplatnit při hodnocení nabídek i další parametry a aspekty, které mohou být pro zadavatele stejně důležité nebo důležitější než pouze výše nabídkové ceny. Úřad nezpochybnil možnost ani vhodnost použití dílčího kritéria hodnocení „Estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav“ pro hodnocení nabídek. Úřad dále konstatoval, že je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnávány. To se ale v šetřeném případě nestalo. Zadavatel ve výzvě ke způsobu hodnocení dílčího kritéria „Estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav“ pouze uvedl, že: „Hodnotící komise v rámci kritéria estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav posoudí dle tohoto kritéria navrhované herní prvky a sestavy, které jsou povinnou součástí nabídky a jejich estetickou a funkční hodnotu. Návrhu, který bude komisí hodnocen dle uvedeného kritéria nejlépe, přidělí 100 bodů. Dalším návrhům pak poměrný počet bodů, vyjadřující míru splnění tohoto kritéria ve vztahu k nejlépe hodnocenému návrhu řešení.“ Je tedy zřejmé, uchazeči se z výzvy k podání nabídek ani z jiné části zadávacích podmínek nedozvěděli žádné konkrétní aspekty, které budou pro hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav“ rozhodující tak, aby se na tuto stránku věci mohli soustředit jako na jednu z priorit při zpracování nabídky.

5. Úřad uzavřel, že zadavatel dostatečně nespecifikoval obsah hodnotícího kritéria „Estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav“ a uchazeči tak neměli informace o tom, co bude přesně předmětem hodnocení v rámci tohoto dílčího kritéria hodnocení. Zadavatel tak porušil ustanovení v § 44 odst. 3 písm. h) zákona tím, že v zadávací dokumentaci nestanovil v rámci způsobu hodnocení nabídek údaje, které budou pro hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav“ rozhodující, čímž současně při postupu podle zákona nedodržel zásadu transparentnosti stanovenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

6. Co se týče uložené pokuty Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 mil. Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, činí v šetřeném případě podle uzavřené smlouvy 1 328 707,70 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty tak ve smyslu ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona činí 132 871,77 Kč.

III. Námitky rozkladu

7. Uvedené rozhodnutí napadl zadavatel rozkladem ze dne 5. 12. 2013, doručeným v zákonné lhůtě Úřadu dne 6. 12. 2013, kterýmžto dnem bylo zahájeno správní řízení o rozkladu. Zadavatel namítá, že v zadávacím řízení nedošlo a nemohlo ani teoreticky dojít ke spáchání správního deliktu z důvodu, že existence či vyhodnocení předmětného dílčího hodnotícího kritéria neovlivnila a žádným způsobem ani nemohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Podle názoru zadavatele tak není splněna jedna ze zákonných podmínek pro spáchání správního deliktu. Zadavatel dále uvádí, že byly podány tři nabídky, přičemž třetí nabídka byla podána po skončení lhůty pro podání nabídek a nebyla tedy hodnotící komisí otevřena. Původní vybraný uchazeč č. 1 odmítl se zadavatelem uzavřít smlouvu, zadavatel tudíž přistoupil k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem č. 2 (druhý v pořadí a zároveň jediný zbylý), přičemž tento vybraný uchazeč byl hodnotící komisí v rámci dílčího hodnotícího kritéria Estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav hodnocen jako pro zadavatele nejvýhodnější s plným počtem 20 vážených bodů.

8. Zadavatel v rozkladu uzavírá, že na jeho straně nedošlo k porušení zákona, které by mělo nebo mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky a nemůže se tedy jednat o správní delikt. Pokud by však byl potvrzen výrok I. napadeného rozhodnutí, žádá s ohledem na svůj charakter zřízení ve veřejném zájmu o snížení uložené pokuty či prominutí, resp. upuštění od uložené pokuty.

Závěr rozkladu

9. Zadavatel navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, případně zrušit výrok II. napadeného rozhodnutí a nahradit výrokem, který uloženou pokutu sníží nebo od uložení pokuty upustí.

IV. Řízení o rozkladu

10. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

11. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

12. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S509/2013/VZ-21874/2013/511/KČe ze dne 11. 11. 2013, rozhodl tak, že konstatoval spáchání správního deliktu zadavatelem tím, že nedodržel ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona tím, že v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku nestanovil v rámci způsobu hodnocení nabídek přesně a určitě údaje, které budou pro hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav“ rozhodné, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavřel smlouvu a výrokem II. mu byla uložena sankce ve výši 10 000 Kč, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V. K námitkám rozkladu

13. Nejprve konstatuji, že rozklad obsahuje pouze argumenty, které již byly vzneseny ve správním řízení prvního stupně, přičemž Úřad se s nimi vyčerpávajícím způsobem vypořádal v napadeném rozhodnutí. Rozklad tedy nepřináší žádnou novou právní argumentaci, na základě níž by bylo možné dospět k odlišnému posouzení věci. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí jsem se s ním ztotožnil a dospěl jsem k závěru, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné a věcně správné, přičemž podrobnosti budou uvedeny dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí. V této souvislosti rovněž doplňuji, že jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jak ukládá odvolacímu správnímu orgánu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu, dle kterého odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, a dospěl jsem k závěru, že Úřad zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v zákonném rozsahu.

14. Ke stěžejní námitce rozkladu, že zadavatel nenaplnil jednu ze zákonných podmínek pro spáchání správního deliktu a to podmínku zda svým postupem podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, uvádím následující. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. Podstatné ovlivnění nebo možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky je tedy jedním ze základních znaků tohoto správního deliktu. V případě ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky dochází k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty správního deliktu, kterým je určitý stupeň nebezpečnosti resp. škodlivosti pro společnost. Je třeba zejména zdůraznit skutečnost, že v případě pojmů společenská nebezpečnost či společenská škodlivost se jedná o neurčité právní pojmy. Z obecného výkladu těchto pojmů však lze dospět k takovému závěru, že za jednání nebezpečné či škodlivé pro společnost, je možné považovat takové jednání, které směřuje proti veřejnému zájmu společnosti, a to proti takovému zájmu, který má být právem chráněn a současně dosahuje určité intenzity. Z hlediska znění a obsahu zákona je možné za právem chráněný zájem považovat zejména efektivní vynakládání veřejných prostředků a existenci spravedlivé a otevřené soutěže o veřejné zakázky. K naplnění materiálního znaku správního deliktu tak dojde tehdy, pokud jednání zadavatele jednak ohrožuje některý právem chráněný zájem a současně dosahuje určité intenzity, tedy následky takového jednání nejsou zcela zanedbatelné. Z toho jak je tento znak zákonem koncipován nevyplývá, že by skutečně muselo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, a zároveň skutečné ovlivnění Úřad nemusí dokazovat, když právě postačí pouhá možnost takovéhoto ovlivnění.

15. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2007 č. j. 8 As 17/2007-135, týkajícího se posuzování správních deliktů, vyplývá, že správní delikty představují ve srovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit podobné principy a pravidla jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti však nepostačuje, že jednání po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot.

16. V daném případě tato možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky spočívá ve skutečnosti, že vzhledem k tomu, že zadavatel nespecifikoval jaké parametry a jak bude hodnotit, mohlo dojít k tomu, že potenciální uchazeči ani nepodali své nabídky, neboť byli vystaveni nejistotě, jak mají vlastně své nabídky koncipovat, když z ničeho nevyplývalo, podle jakých kritérií budou jejich nabídky hodnoceny v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Estetická a funkční hodnota navržených herních prvků a sestav“. Cílem uchazečů při podání jejich nabídek je, aby právě jejich nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, tudíž je zapotřebí, aby co nejlépe vyhovovala požadavkům zadavatele. Pokud však uchazeči jsou v nejistotě, co a jakým způsobem vlastně bude hodnoceno, nejsou schopni vypracovat svou nabídku tak, aby těmto požadavkům vyhovovala, natož, aby jim vyhovovala co nejlépe. Tato skutečnost pak může odradit potenciální uchazeče od podání nabídky. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel mohl svým postupem, kdy nespecifikoval konkrétní aspekty, které budou v rámci zmiňovaného dílčího hodnotícího kritéria hodnoceny, zúžit spektrum předložených nabídek. Povinností zadavatele je nejen natolik konkrétně vymezit své požadavky v zadávací dokumentaci, aby bylo uchazečům zřejmé, jak mají vypracovat své nabídky (ustanovení § 44 odst. 1 zákona), ale rovněž musí být zřejmé, jak budou následně nabídky hodnoceny, neboť toto hodnocení pak musí proběhnout transparentně a dále musí být umožněn přezkum tohoto hodnocení. Nelze tedy vyloučit možnost, že v případě, kdy by zadavatel specifikoval, co bude hodnotit (v souladu se zákonem), obdržel by jiné (výhodnější) nabídky a mohl by vybrat vhodnější nabídku.

17. Zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“ Námitka zadavatele je tedy irelevantní, neboť zadavatel svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu.

18. S ohledem na výše uvedené a z hlediska závěrů citovaných rozsudků, které na předmětnou věc přiléhavě dopadají, mám za to, že ve správním řízení bylo prokázáno, že zadavatel se dopustil spáchání správního deliktu dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a tedy tímto svým jednáním zadavatel ohrozil spravedlivou a otevřenou soutěž, když takový postup ohrožuje i efektivní vynakládání veřejných peněz, tímto tedy došlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu.

19. Co se týče uložené pokuty zadavatel žádá s ohledem na svůj charakter zřízení ve veřejném zájmu o snížení uložené pokuty či její prominutí, resp. upuštění od uložené pokuty. Ustanovení § 121 odst. 2 zákona obsahuje výčet skutečností, k nimž je možno při určení výměry pokuty přihlédnout. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že pro určení výměry pokuty je rozhodná závažnost správního deliktu, přičemž je zde uveden demonstrativní výčet skutečností, k nimž má být při posouzení závažnosti správního deliktu přihlédnuto. Zákon uvádí, že při posouzení závažnosti správní deliktu má být přihlédnuto zejména ke způsobu jeho spáchání, k následkům správního deliktu a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí přihlédl ke všem okolnostem spáchání správního deliktu a rovněž zohlednil ekonomickou situaci zadavatele. Zadavatel ve svém rozkladu nespecifikuje argumenty, pro které požaduje snížení uložené pokuty. Pro jejich absenci nelze jeho námitku účinně vyvrátit. Jeho námitka vztahující se k uložené pokutě je tak irelevantní. Pro úplnost konstatuji, že uložená pokuta ve výši 10 000 Kč je na samé dolní hranici, neboť horní hranice možné pokuty ve smyslu ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona činí 132 871,77 Kč.

20. Negativní důsledky porušení zákona (tedy omezení soutěže o veřejnou zakázku) již v tuto chvíli není možné účinně zhojit způsobem, který by potenciálním uchazečům umožnil se o veřejné zakázky ucházet, protože smlouva o dílo již byla uzavřena. Sankci za spáchání správního deliktu lze chápat jako právní následek porušení zákona, který pro pachatele znamená určitou majetkovou újmu nebo omezení jeho práva. Účelem jejího ukládání je působit na pachatele správního deliktu takovým způsobem, aby se již v budoucnosti nedopouštěl protiprávního jednání. Sankce má tak působit výchovně a preventivně, má však i reparační charakter, neboť do určité míry napravuje následek porušení právní povinnosti.

VI. Závěr

21. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

22. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Mateřská škola, Praha 8, Krynická 2, Krynická 490/2, 181 00 Praha 8

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.