číslo jednací: S615/2012/VZ-16433/2013/514/ZČa

• Instance: I.
• Věc: Vybudování centrálního místa služeb
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona
• Rok: 2012
• Datum nabytí právní moci: 29. 12. 2014
• Související rozhodnutí: S615/2012/VZ-16433/2013/514/ZČa; R275/2013/VZ-27705/2014/323/PMo

Č. j.: ÚOHS-S615/2012/VZ-16433/2013/514/ZČa

29. srpna 2013

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 7. 11. 2012, jehož účastníkem je

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – Letná,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – Letná, při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Vybudování centrálního místa služeb“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, oznámeného výzvou k jednání ze dne 24. 9. 2008, a na kterou byla dne 20. 11. 2008 uzavřena smlouva,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – Letná − se při zadávání veřejné zakázky „Vybudování centrálního místa služeb“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 citovaného zákona, když výše specifikovanou veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení s uveřejněním podle § 22 odst. 1 citovaného zákona, aniž by v předchozím otevřeném řízení byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky a aniž by podstatně nezměnil zadávací podmínky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel dne 20. 11. 2008 s vybraným uchazečem smlouvu.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – Letná – podle § 120 odst. 2 písm. a) č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 900 000,– Kč (devět set tisíc korun českých).

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 14. 9. 2011 podání, jehož obsahem je podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – Letná (dále jen „zadavatel“), v nadlimitní veřejné zakázce „Vybudování centrálního místa služeb“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, oznámeného výzvou k jednání ze dne 24. 9. 2008 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem doručeného podání je pochybnost o zákonném postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky, která je spatřována v neoprávněném použití jednacího řízení s uveřejněním v rozporu s § 22 odst. 1 zákona.

3. Na základě doručeného podnětu, který byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P767/2011/VZ, si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podanému podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou ve smyslu § 155 zákona. Z předložené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

I. Průběh zadávacího řízení

4. Předmět plnění nadlimitní veřejné zakázky zadavatel vymezil v čl. 2 zadávací dokumentace jako „uzavření smlouvy na vybudování Centrálního místa služeb Komunikační infrastruktury Informačních systémů veřejné správy v České republice v souladu s usnesením Vlády České republiky ze dne 11. 10. 2006 č. 1156, o realizaci opatření pro urychlení rozvoje eGovernmentu v České republice, usnesením Vlády České republiky č. 1270, o koncepci rozvoje Komunikační infrastruktury veřejné správy ze dne 8. 11. 2006 a usnesením Vlády České republiky č. 1453, o průběhu realizace Koncepce rozvoje Komunikační infrastruktury veřejné správy ze dne 12. 12. 2006.“ V příloze č. 1 zadávací dokumentace vymezil zadavatel technickou specifikaci předmětné veřejné zakázky.

5. Zadavatel výzvou ze dne 24. 9. 2008 vyzval k jednání v jednacím řízení s uveřejněním a k podání nabídek pro zadání šetřené veřejné zakázky uchazeče, kteří podali nabídky v předchozím zadávacím řízení ve veřejné zakázce „Vybudování centrálního místa služeb - I“, jehož zrušení bylo zveřejněno dne 24. 10. 2008 v informačním systému o veřejných zakázkách (dále jen „předchozí veřejná zakázka“):

1. GTS NOVERA a.s., IČ 61058904, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3 (dále jen „GTS NOVERA“)

2. Telefonica O2 Czech Republic, a.s.,IČ 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 – Michle (dále jen „Telefonica O2“)

6. Zadavatel ve výzvě uvádí, že „vzhledem k tomu, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení na předchozí veřejnou zakázku pouze nepřijatelné nabídky uchazečů, tyto nabídky uchazečů však splnily požadavky dle § 69 odst. 5 zákona, zadavatel podstatně nemění zadávací podmínky předchozí veřejné zakázky, zahajuje bezodkladně po zrušení předchozí veřejné zakázky touto výzvou jednací řízení s uveřejněním bez povinnosti uveřejnit ve smyslu § 22 odst. 1 a 2 zákona na veřejnou zakázku s názvem „Vybudování centrálního místa služeb.“

7. Zadavatel určil lhůtu pro doplnění a úpravu nabídky, která je rovněž lhůtou pro podání nabídek do 3. 10. 2008. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky zadavatel určil ekonomickou výhodnost nabídky.

8. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami uchazečů ze dne 3. 10. 2008 vyplývá, že v řádném termínu pro přijetí nabídek byla doručena jediná nabídka.

9. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3. 10. 2008 vyplývá, že hodnotící komise posoudila doručenou nabídku z hlediska splnění zákonných požadavků, z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a zda se nejedná o nepřijatelnou nabídku ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Hodnotící komise konstatovala, že posuzovaná nabídka vymezené podmínky splňuje a nejedná se o nepřijatelnou nabídku. Současně hodnotící komise konstatovala, že v souladu s § 79 odst. 6 zákona nebyla nabídka, jež byla podána jako jediná, hodnocena.

10. Zadavatel rozhodnutím ze dne 27. 10. 2008 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče – Telefonica O2 (dále jen „vybraný uchazeč“).

11. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 20. 11. 2008 smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky s celkovou cenou 68 503 605,- Kč bez DPH (81 519 290,- Kč včetně DPH). Dne 13. 1. 2009 bylo zveřejněno oznámení o zadání veřejné zakázky v informačním systému o veřejných zakázkách.

12. Po přezkoumání příslušné dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky postupoval v souladu s § 21 odst. 2 zákona, když předmětnou veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení s uveřejněním, aniž by byly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení podle § 22 odst. 1 zákona. Na základě výše uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem při zadávání šetřené veřejné zakázky vedené pod sp. zn. S615/2012/VZ.

II. Řízení před správním orgánem

13. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona:

o zadavatel.

14. O zahájení správního řízení informoval Úřad účastníky řízení oznámením č. j. ÚOHS-S615/2012/VZ-20251/2012/514/ZČa ze dne 6. 11. 2012. Usnesením č. j. ÚOHS-S615/2012/VZ-20254/2012/514/ZČa z téhož dne stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

15. Dne 7. 11. 2012, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení z moci úřední.

16. Dne 21. 11. 2012 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele z téhož dne ke skutečnostem uvedeným ve výše uvedeném oznámení.

Vyjádření zadavatele

17. Zadavatel k důvodům použití jednacího řízení s uveřejněním uvádí, že důvodem jeho využití byla skutečnost, že v rámci předchozího otevřeného řízení realizovaného zadavatelem v souvislosti s předchozí veřejnou zakázkou byly podány pouze nepřijatelné nabídky. Zadavateli byly v rámci předchozího zadávacího řízení doručeny pouze dvě nabídky, a to nabídky společností Telefonica O2 a GTS NOVERA. Zadavatel souhlasí s tvrzením Úřadu, obsaženém v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S615/2012/VZ-20251/2012/514/ZČa ze dne 6. 11. 2012, že ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek podaných v rámci původní veřejné zakázky ze dne 3. 7. 2008 vyplývá, že hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídky obou shora uvedených uchazečů splňují zákonné požadavky, jakož i požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a že ani jedna z nabídek není nabídkou nepřijatelnou ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. d) zákona.

18. Zadavatel však nesouhlasí s tím, že by závěr hodnotící komise jmenované zadavatelem v souvislosti s původní veřejnou zakázkou měl být brán jako zásadní dokument pro posouzení, zda byl zadavatel oprávněn zadávací řízení původní veřejné zakázky zrušit a/nebo využít pro její zadání jednací řízení s uveřejněním.

19. Stejně jako v případě vyjádření zadavatele učiněného v rámci správního řízení vztahujícího se k původní veřejné zakázce je zadavatel nucen uvést, že po obdržení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek došlých zadavateli v rámci zadávacího řízení původní veřejné zakázky, byly ze strany zadavatele zjištěny skutečnosti, které dostatečně odůvodňovaly závěr, že rozhodnutí hodnotící komise jmenované za tím účelem zadavatelem nebylo správné. V rámci snahy o maximálně objektivní, transparentní a nediskriminační postup, provedl zadavatel po obdržení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek opětovnou kontrolu podaných nabídek, kdy, na rozdíl od závěrů hodnotící komise, zjistil, že nabídky obou uchazečů se v podstatných rysech odchýlily od zadávacích podmínek původní zakázky, pročež tyto nabídky měly být hodnotící komisí vyhodnoceny jako nepřijatelné.

20. Zadavatel uvádí, že dospěl k názoru zcela odchylnému od závěrů hodnotící komise, což je však situace, resp. postup, který není ze strany zákona zakázán, ani vyloučen. Zadavatel má vždy, po celou dobu zadávacího řízení, povinnost sledovat, zda veškeré kroky činěné v rámci zadávacího řízení odpovídají pravidlům stanoveným zákonem a v případě, kdy zjistí, že tomu tak není, je povinen bez zbytečného odkladu přijmout nápravné opatření. S ohledem na stav zadávacího řízení původní veřejné zakázky bylo jediným možným opatřením v uvedeném smyslu vyloučení obou uchazečů a následné zrušení zadávacího řízení původní veřejné zakázky z důvodů podle ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) zákona.

21. Zadavatel dále uvádí, že zadávací řízení původní veřejné zakázky bylo ze strany zadavatele zrušeno z důvodů podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona, tedy, že odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. S ohledem na skutečnost, že zadávací řízení původní veřejné zakázky již bylo zrušeno, bylo podle zadavatele nadbytečné a nemožné, aby následně rozhodl o vyloučení obou uchazečů a opětovném zrušení zadávacího řízení původní veřejné zakázky.

22. K „podstatné změně okolností“ zadavatel uvádí, že z nabídky státního podniku Česká pošta, s.p., ze dne 21. 6. 2008, předložené v rámci veřejné zakázky pod názvem „Zajištění správy a provozování komunikační infrastruktury Ministerstva vnitra a Policie ČR“, jejímuž podání předcházela prověrka podkladů a dokumentů poskytnutých v rámci dataroom organizovaném zadavatelem, prověrka vybraných pracovišť PČR a posouzení poskytnutých dodatečných informací, jakož i z následných jednání mezi zadavatelem a Českou poštou, s.p., vyplynulo, že služby týkající se CMS bude potřebné poskytovat zčásti v jiném (utajovaném) režimu, než jak zadavatel předpokládal. Tato změna se týkala mj. oblasti řešení bezpečnosti systému, což byla zároveň oblast řešená v šetřeném zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

23. Významným podnětem k nutnosti přehodnocení rozsahu požadovaného plnění veřejné zakázky ve vztahu k zajištění bezpečnosti CMS, bylo rovněž i stanovisko Národního bezpečnostního úřadu, s nímž bezpečnostní odbor zadavatele komunikoval své záměry v tomto smyslu. V důsledku zjištění popsaných výše byl zadavatel nucen v průběhu srpna 2008 konstatovat, že není možné dokončit zadávací řízení veřejné zakázky, aniž by se změnil její předmět. V mezidobí však zadávací řízení dospělo do fáze předání zprávy o posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komisí zadavateli.

24. V rámci zadávacího řízení původní veřejné zakázky byly zadavateli předloženy pouze nepřijatelné nabídky, kdy skutečnost, že příslušné zadávací řízení bylo následně zrušeno z jiných důvodů, nemůže podle názoru zadavatele na této skutečnosti nic změnit. Z ustanovení § 22 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je oprávněn využít jednacího řízení s uveřejněním v případě, že v předchozím otevřeném řízení byly podány pouze nepřijatelné nabídky. Zákon nestanoví, že nezbytným předpokladem pro využití jednacího řízení s uveřejněním je též to, aby předchozí otevřené řízení bylo z důvodu existence pouze nepřijatelných nabídek zrušeno. Zákon pouze vyžaduje, aby ke zrušení původního otevřeného řízení před zahájením jednacího řízení s uveřejněním došlo.

25. Zadavatel je proto přesvědčen, že jsou-li splněny další podmínky uvedené v ustanovení § 22 odst. 1 zákona, je možno jednacího řízení s uveřejněním využít též tehdy, pokud v rámci původního otevřeného řízení byly podány pouze nepřijatelné nabídky, avšak zadávací řízení bylo zrušeno z jiného důvodu, než pro existenci pouze nepřijatelných nabídek. Zadavatel je proto přesvědčen, že podmínka existence pouze nepřijatelných nabídek v předchozím otevřeném řízení byla v projednávané věci splněna a zadavatel postupoval zcela v souladu se zákonem, když využil jednacího řízení s uveřejněním.

26. Zadavatel k dalším podmínkám použití jednacího řízení s uveřejněním uvádí, že z ustanovení § 22 odst. 1 zákona vyplývá, že pro použití jednacího řízenís uveřejněním musí být splněny též následující podmínky:zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky ajednací řízení s uveřejněním je zahájeno bezodkladně po zrušenípředchozího zadávacího řízení.Zadavatel je přesvědčen, že obě podmínky byly v předmětném případě splněny. Zadavatel předně uvádí, že přestože v rámci jednacího řízení s uveřejněním došlo ke drobným změnám co do rozsahu požadovaného plnění, nebyly tyto změny natolik zásadní, aby je bylo možno považovat za podstatnou změnu zadávacích podmínek. Výše uvedené bylo ostatně potvrzeno též v rámci interního auditu zadavatele, který konstatoval, že změna zadávacích podmínek provedená zadavatelem nevedla ke změně potenciálního okruhu dodavatelů. Zadavatel uvádí, že závěry zmiňovaného auditu má Úřad k dispozici.

27. Ke druhé podmínce stanovené pro využití jednacího řízení s uveřejněním pak zadavatel uvádí, že jednací řízení s uveřejněním bylo zahájeno bez zbytečného odkladu po zrušení zadávacího řízení původní veřejné zakázky, kdy ke zrušení došlo dne 8. 9. 2008 a odeslání výzvy k jednání a podání nabídky dne 24. 9. 2008. Zadavatel je proto přesvědčen, že všechny podmínky stanovené zákona pro použití jednacího řízení s uveřejněním byly splněny a ze strany zadavatele tak nedošlo k porušení zákona.

III. Závěry Úřadu

28. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když předmětnou veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení s uveřejněním, aniž by byly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení podle § 22 odst. 1 zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel dne 20. 11. 2008 smlouvu s vybraným uchazečem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

29. Zákon upravuje v § 21 odst. 1 tyto druhy zadávacích řízení:

a) otevřené řízení,

b) užší řízení,

c) jednací řízení s uveřejněním,

d) jednací řízení bez uveřejnění,

e) soutěžní dialog,

f) zjednodušené podlimitní řízení.

30. Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

31. Podle § 22 odst. 1 zákona může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky, podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Za neúplné nabídky se považují nabídky, které nevyhověly kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8. Nepřijatelnými nabídkami jsou nabídky

a) nevhodné, kterými jsou nabídky nesplňující požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky,

b) které nesplnily zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele než na předmět veřejné zakázky,

c) u kterých uchazeč neprokázal splnění kvalifikace,

d) které jsou v rozporu s platnými právními předpisy,

e) které obsahují upravené podmínky plnění v rozporu s požadavky zadavatele nebo neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

f) které byly podány po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

32. K použití jednacího řízení s uveřejněním Úřad uvádí, že jednací řízení s uveřejněním je jedním ze specifických druhů zadávacích řízení, která jsou zákonem o veřejných zakázkách upravena. Užití tohoto typu zadávacího řízení však závisí pouze na rozhodnutí zadavatele, jelikož tomu je dáno na výběr (samozřejmě za předpokladu, že jsou splněny zákonné podmínky pro užití tohoto druhu zadávacího řízení), zda tohoto druhu zadávacího řízení k zadání své veřejné zakázky užije či nikoliv, a to s ohledem na skutečnost, že veřejnou zakázku je vždy možné zadat v otevřeném či užším řízení, i když jsou splněny podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním.

33. Podmínkou toho, aby zadavatel mohl užít jednacího řízení s uveřejněním, je tedy skutečnost, že takovému zadávacímu řízení předcházelo některé z uvedených zadávacích řízení, ve kterém, ač bylo realizováno řádně a v souladu se zákonem, byly zadavateli v rámci takového zadávacího řízení předloženy pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky a zadavateli nezbylo než takové zadávací řízení v souladu se zákonem zrušit.

34. Z rozhodnutí zadavatele ze dne 8. 9. 2008 o zrušení předchozího zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Vybudování centrálního místa služeb - I“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 25. 4. 2008 pod ev. č. 60016877, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 6. 2008, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 4. 2008 pod značkou 2008/S 82-111408 (dále jen „předchozí veřejná zakázka“) vyplývá, že zadavatel předmětné zadávací řízení zrušil. Výše uvedené zadavatel odůvodňuje tím, že „Po zahájení zadávacího řízení došlo k podstatné změně okolností spočívající v tom, že v průběhu procesu transformace ICT zadavatele vyvstala nepředvídatelná naléhavá potřeba, již zadavatel nezpůsobil, vyčlenit část předmětu plnění veřejné zakázky a nezadat ji jako součást veřejné zakázky. Podané nabídky v otevřeném řízení na veřejnou zakázku z tohoto důvodu již nenaplňují požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky a staly se tak nabídkami nevhodnými.“

35. Zadavatel v bodě 6.5 „Stručný důvod zrušení (včetně uvedení odkazu na příslušné ustanovení § 84 zákona“ oznámení o zrušení výše specifikovaného předchozího otevřeného řízení, které bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 24. 10. 2008, stanovil, že „Po zahájení zadávacího řízení došlo k podstatné změně okolností spočívající v tom, že v průběhu procesu transformace ICT zadavatele vyvstala nepředvídatelná naléhavá potřeba, již zadavatel nezpůsobil, vyčlenit část předmětu plnění veřejné zakázky a nezadat ji jako součást veřejné zakázky. Podané nabídky v otevřeném řízení na veřejnou zakázku z tohoto důvodu již nenaplňují požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky a staly se tak nabídkami nevhodnými. Zadavatel proto rozhodl o zrušení zadávacího řízení.“

36. Z výzvy k jednání v jednacím řízení s uveřejněním a k podání nabídky ze dne 24. 9. 2008 vyplývá, že „po zahájení zadávacího řízení na předchozí veřejnou zakázku došlo k podstatné změně okolností spočívající v tom, že v průběhu procesu transformace ICT zadavatele vyvstala nepředvídatelná naléhavá potřeba, již zadavatel nezpůsobil, vyčlenit část předmětu plnění předchozí veřejné zakázky a nezadat ji jako součást předchozí veřejné zakázky. Podané nabídky v otevřeném řízení na předchozí veřejnou zakázku z tohoto důvodu již nenaplňovaly požadavky zadavatele na předmět předchozí veřejné zakázky a staly se tak nabídkami nevhodnými podle § 22 odst. 1 písm. a) ZVZ. Zadavatel proto svým rozhodnutím ze dne 14. 8. 2008 č. j. MV-38337-13/SIM-2008 rozhodl v souladu s § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ o zrušení zadávacího řízení na předchozí veřejnou zakázku. Vzhledem k tomu, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení na předchozí veřejnou zakázku pouze nepřijatelné nabídky uchazečů, tyto nabídky uchazečů však splnily požadavky dle § 69 odst. 5 ZVZ, zadavatel podstatně nemění zadávací podmínky předchozí veřejné zakázky, zahajuje bezodkladně po zrušení předchozí veřejné zakázky touto výzvou jednací řízení s uveřejněním bez povinnosti uveřejnit ve smyslu § 22 odst. 1 a 2 ZVZ na veřejnou zakázku s názvem „Vybudování centrálního místa služeb.“

37. Z doručených vyjádření zadavatele vyplývá, že nutnost vyčlenění části předmětu plnění předchozí veřejné zakázky spočívala v tom, že služby týkající se CMS bylo potřebné poskytovat zčásti v jiném (utajovaném) režimu, než jak zadavatel předpokládal. Tato změna se týkala mj. oblasti řešení bezpečnosti systému.

38. Z výše uvedených podkladů je nesporné, že důvodem zrušení předchozího zadávací řízení byla podle zadavatele naléhavá potřeba vyjmutí části předmětu veřejné zakázky, o jejíž existenci se zadavatel dle svého názoru dozvěděl až v rámci již probíhajícího zadávacího řízení, s tím, že tato část neměla být zadána jako součást této veřejné zakázky. Zadavatel tedy v určité fázi zadávacího řízení zjistil, že je nutné změnit předmět zadávacího řízení, a to tak, že část plnění bude vyčleněna z předmětu veřejné zakázky.

39. Na shora uvedené zadavatel dále navazuje a konstruuje situaci, kdy by měly být již podané nabídky, a to na základě výše uvedené potřeby zadavatele změnit předmět předchozí veřejné zakázky, nevhodné ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona, jelikož (v průběhu zadávacího řízení) přestaly splňovat požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky.

40. Ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona jsou nepřijatelnými nabídkami nabídky nevhodné, kterými jsou nabídky nesplňující požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky. Takovou nepřijatelnou nabídkou je zejména nabídka, která zadavateli nabízí dodávky, služby či stavební práce, jež se odlišují od specifikace plnění poptávaného zadavatelem, a nerespektuje tedy požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky (např. zadavatel požadoval dodávku více osobních automobilů a místo toho mu byl dodán jeden mikrobus).

41. Na tomto místě shledává Úřad za zásadní, že v šetřeném případě vyvstala zadavateli nezbytnost změny předmětu plnění až v průběhu zahájeného zadávacího řízení, kdy jednou podané nabídky uchazečů ve lhůtě pro podání nabídek stanovené zadavatelem již z podstaty věci samotné nereflektovaly zadavatelovu později vzniklou potřebu vyjmutí části předmětu veřejné zakázky a ani ji (v době podání nabídek a ani později) reflektovat nemohly.

42. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatelem uváděná podmínka nepřijatelnosti podaných nabídek ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v jejich nevhodnosti nenastala, jelikož potřebu změny předmětu veřejné zakázky zadavatel avizoval až v rámci již probíhajícího zadávacího řízení, a to pouhým rozhodnutím zadavatele ze dne 8. 9. 2008 o zrušení předchozího zadávacího řízení. Zpracování nabídek se ovšem musí vždy vztahovat pouze k předmětu plnění vymezeného v zadávací dokumentaci při samotném zahájení zadávacího řízení, za jejíž úplnost a správnost odpovídá zadavatel.

43. Navíc Úřad uvádí, že pro použití jednacího řízení s uveřejněním je potřebné, aby zadavatel předmětné otevřené řízení zrušil výhradně z toho důvodu, že byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky, v důsledku čehož musel všechny uchazeče ze zadávacího řízení vyloučit v souladu s § 84 odst. 1 písm. b) zákona, k čemuž v tomto šetřeném případě nedošlo.

44. Úřad poznamenává, že oprávněnost zrušení předchozího zadávacího řízení Úřad posuzoval v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S599/2012/ZČa, ve kterém vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S599/2012/VZ-15899/2013/514/ZČa, v němž konstatoval spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona zadavatelem, tím, že zrušil předchozí zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona, aniž by byly splněny podmínky v tomto ustanovení uvedené.

45. Zadavatel ve svém vyjádření k tomuto správnímu řízení uvádí, že po obdržení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3. 7. 2008 předchozího otevřeného řízení,provedl opětovnou kontrolu podaných nabídek, kdy zjistil, že nabídky obou uchazečů se v podstatných rysech odchýlily od zadávacích podmínek původní veřejné zakázky, tyto nabídky tak měly být jako nevyhovující zadávacím podmínkám hodnotící komisí vyhodnoceny jako nepřijatelné.Zadavatel tedy tvrdí, že dospěl k názoru zcela odchylnému od závěrů hodnotící komise a je tudíž přesvědčen, že podmínka existence pouze nepřijatelných nabídek v předchozím otevřeném řízení byla splněna.

46. Z výše uvedeného je evidentní, že se zadavatel domnívá, že obě nabídky uchazečů v předchozím zadávacím řízení nesplnily ani zadávací podmínky podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona.

47. Podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona jsou nepřijatelnými nabídkami nabídky, které nesplnily zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele než na předmět veřejné zakázky. Nepřijatelnost nabídky podle tohoto ustanovení spočívá ve skutečnosti, že taková nabídka nesplnila některý z požadavků zadavatele stanovený v zadávacích podmínkách [ve smyslu § 17 písm. l) zákona] veřejné zakázky. Posouzení, zda nabídka splnila tyto požadavky zadavatele, je prováděno v rámci posouzení podle § 76 odst. 1 zákona.

48. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3. 7. 2008 předchozího otevřeného řízení, vyplývá, že hodnotící komise provedla dne 2. 7. 2008 ve smyslu § 76 zákona posouzení doručených nabídek 2 uchazečů a usnesla se, že obě nabídky splňují zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. Hodnotící komise dále konstatuje, že obě nabídky nejsou nepřijatelné ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Z výše uvedené zprávy dále vyplývá, jak byly nabídky obou uchazečů hodnoceny podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) zákona.

49. Úřad v této souvislosti a k předmětné argumentaci zadavatele pokládá za principiální sdělit, že v rámci celého průběhu předchozího zadávacího řízení výše uvedené přesvědčení zadavatele není znatelné. Úřad tedy konstatuje, že z doručené dokumentace o předchozí veřejné zakázce nevyplývá nesouhlas zadavatele v jakékoli formě se závěry hodnotící komise. Úřad uvádí, že zadavatel předmětné argumentace využívá účelově až ve vyjádřeních zadavatele v průběhu šetření navazujícího jednacího řízení s uveřejněním na předmětnou veřejnou zakázku u Úřadu.

50. Naopak, zadavatel jako jediný důvod zrušení uvádí ve svém rozhodnutí ze dne 8. 9. 2008 o zrušení předchozího zadávacího řízení, že „Po zahájení zadávacího řízení došlo k podstatné změně okolností spočívající v tom, že v průběhu procesu transformace ICT zadavatele vyvstala nepředvídatelná naléhavá potřeba, již zadavatel nezpůsobil, vyčlenit část předmětu plnění veřejné zakázky a nezadat ji jako součást veřejné zakázky. Podané nabídky v otevřeném řízení na veřejnou zakázku z tohoto důvodu již nenaplňují požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky a staly se tak nabídkami nevhodnými.“

51. Výše uvedené odůvodnění zrušení předchozího zadávacího řízení pak zadavatel v celé své šíři použil ve výše citované výzvě k jednání v jednacím řízení s uveřejněním a k podání nabídky ze dne 24. 9. 2008. Ze zřejmého důvodu tedy ani z předmětné výzvy k jednání v jednacím řízení s uveřejněním zadavatelova argumentace existencí nepřijatelných nabídek podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona nevyplývá a je tudíž pro toto správní řízení irelevantní.

52. Úřad k uvedenému poznamenává, že pokud by se zadavatel skutečně dostal do zadavatelem tvrzené situace, kdy je po obdržení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek předchozího zadávacího řízení přesvědčen, že hodnotící komise porušila postup stanovený tímto zákonem, je jeho povinností rozhodnout o novém posouzení a hodnocení nabídek v souladu s § 79 odst. 5 zákona. Důvody pro nové posouzení a hodnocení nabídek zadavatel připojí k původní zprávě o  posouzení a hodnocení nabídek. V konečném důsledku by totiž konsekvence tohoto protiprávního postupu hodnotící komise beztak nesl sám zadavatel (§ 74 odst. 1 věta druhá zákona).

53. Tento závazný postup zadavatele dále stanoví, že provede-li nové posouzení a hodnocení nabídek podle tohoto odstavce zadavatel sám, zpracuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 odst. 1 zákona obdobně. Úřad dodává, že zadavatel může zasáhnout do doporučení hodnotící komise pouze a jen v případě, kdy shledá, že postupovala v rozporu se zákonem a nikoli v případech, kdy se s takovým doporučením „pouze“ neztotožňuje a má na její doporučení jiný názor.

54. Pokud by tedy došlo k novému posouzení a hodnocení nabídek, na základě kterého by zadavatel přistoupil k vyloučení obou uchazečů ze zadávacího řízení, měli by oba uchazeči možnost využít svých práv v zadávacím řízení v souladu se zákonem, např. nahlížet do zprávy, pořizovat její výpisy, podat řádné námitky podle § 110 zákona proti rozhodnutí o vyloučení příp. proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, s tím související příp. podání návrhu podle § 114 zákona včetně návrhu na předběžné opatření apod. V konečném důsledku by závěry potenciálního posouzení oprávněnosti vyloučení uchazečů příp. oprávněnosti zrušení zadávacího řízení mohly mít vliv na možnost použití jednacího řízení s uveřejněním v následně zahájeném zadávacím řízení.

55. Těchto práv zadavatel uchazeče nemůže zbavit pouhým konstatováním existence další možnosti zrušení zadávacího řízení ve vyjádřeních zadavatele v průběhu šetření předmětné veřejné zakázky (existence nepřijatelných nabídek z důvodů jiných než zadavatelem v rozhodnutí o zrušení předchozího zadávacího řízení tvrzených), kterou podle jeho slov nevyužil s ohledem na skutečnost, že zadávací řízení předchozí veřejné zakázky již bylo zrušeno. Podle zadavatele by tak bylo nadbytečné a nemožné, aby následně rozhodl o vyloučení obou uchazečů a opětovném zrušení zadávacího řízení původní veřejné zakázky z důvodů podle § 84 odst. 1 písm. b) zákona.

56. Úřad má za to, že v situaci, kdy zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona je pouze možností a zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 1 písm. b) zákona je obligatorním postupem zadavatele, je nezbytné a v zájmu zadavatele mít postaveno splnění podmínek zrušení zadávacího řízení najisto, a to především s ohledem na zadavatelem zamýšlené zahájení jednacího řízení s uveřejněním na předmětnou veřejnou zakázku.

57. Úřad se dále vyslovuje k podmínce použití jednacího řízení s uveřejněním spočívající v tom, že zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky, které byly uchazečům stanoveny v rámci zadávacího řízení, na nějž jednací řízení s uveřejněním navazuje. Skutečnost, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoliv, je třeba vždy posuzovat s ohledem na specifičnost každého jednotlivého případu. V některých případech bude dokonce nezbytně nutné, aby zadavatel zadávací podmínky pozměnil, a to s ohledem na to, že má možnost se seznámit s obsahem podaných nabídek a zjistit, proč byly nepřijatelnými, a napříště upravit zadávací podmínky tak, aby v co nejvyšší možné míře předešel opakování stejné situace.

58. V šetřeném případě se jednalo o změnu, která spočívala v nutnosti vyčlenit část předmětu plnění veřejné zakázky a nezadat ji jako součást veřejné zakázky, a to z důvodu, že část předmětu bylo potřebné poskytovat zčásti v jiném (utajovaném) režimu, než jak zadavatel předpokládal. Nutnost takového postupu přitom nebyla zadavateli podle jeho vyjádření údajně předem známa a vyplynula až v průběhu jednání s Národním bezpečnostním úřadem, v rámci kterých bylo zjištěno, že část plnění, spočívající v provozování rozhraní mezi vnitřní chráněnou sítí na straně jedné a venkovní nechráněnou částí internetu (Interconnect), nemůže být realizována (provozována) soukromou společností bez státní kontroly, neboť v rámci těchto činností by mohlo dojít k umožnění přístupu k informacím zvláštního významu.

59. Vzhledem k výše uvedenému Úřad závěrem konstatuje, že povaha výše popsané změny zadávacích podmínek oproti původnímu řízení spočívá ve změně předmětu plnění veřejné zakázky, a to v jeho zúžení a vyloučení části, které zadavatel považuje za potřebné poskytovat zčásti v utajovaném režimu. Výše popsaný charakter této změny předmětu je ovšem natolik výrazný, že je nezbytné ji považovat již za změnu podstatnou.

60. Skutečnost, že se jedná o změnu předmětu podstatné povahy, dokládá i sám zadavatel, když v rozhodnutí o zrušení předcházející veřejné zakázky a ve výzvě k jednání v jednacím řízení s uveřejněním konstatuje, že „po zahájení zadávacího řízení na předchozí veřejnou zakázku došlo k podstatné změně okolností spočívající v tom, že … vyvstala nepředvídatelná naléhavá potřeba … vyčlenit část předmětu plnění předchozí veřejné zakázky a nezadat ji jako součást předchozí veřejné zakázky. Z uvedeného lze usuzovat, že i sám zadavatel tuto změnu v předmětu vnímá jako podstatnou a pro zadání šetřené veřejné zakázky zásadní.

61. Jelikož zadavatel není oprávněn požadavky týkající se předmětu požadovaného plnění podstatně měnit, Úřad v této části konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě jednacího řízení s uveřejněním s ohledem na uvedené nesplnil ani podmínku zákazu podstatné změny zadávacích podmínek.

62. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by  zadavatel zadal veřejnou zakázku v takovém druhu zadávacího řízení, aby umožnil co nejširší konkurenci a vzájemnou soutěž dodavatelů, není vyloučeno, že by mohl dosáhnout nižší nabídkové ceny, než tomu bylo v šetřeném případě. Úřad konstatuje, že zadavatel již na předmětnou veřejnou zakázku uzavřel dne 20. 11. 2008 smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

63. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno v bodu I. výroku tohoto rozhodnutí.

IV. K uložení sankce

64. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.

65. V případě předmětné veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že nepostupoval v souladu s ustanovením § 21 odst. 2 zákona, když výše specifikovanou veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení s uveřejněním podle § 22 odst. 1 zákona, aniž byly naplněny zákonné podmínky nezbytné pro užití zadavatelem zvoleného druhu zadávacího řízení.

66. Uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem a veřejnou zakázku zadal v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných uchazečů, kteří by nabídli výhodnější plnění než jediný uchazeč, jelikož v řádném termínu pro přijetí nabídek byla doručena jeho nabídka jako jediná.

67. Vzhledem k výše uvedenému a ke skutečnosti, že zadavatel již na plnění předmětné veřejné zakázky uzavřel dne 20. 11. 2008 smlouvu, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

68. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

69. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z dokumentace o veřejné zakázce, kterou obdržel dne 26. 10. 2011 v rámci podnětu k přezkoumání postupu zadavatele v šetřené veřejné zakázce doručeného Úřadu dne 14. 9. 2011. V daném případě došlo ke spáchání správního deliktu dne 20. 11. 2008, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. O spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se Úřad tedy dozvěděl v průběhu šetření postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. Správní řízení v šetřené veřejné zakázce bylo zahájeno dne 7. 11. 2012.

70. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za tento správní delikt nezanikla.

71. Za správní delikt se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

72. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 20. 11. 2008 smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky s celkovou cenou díla 81 519 290,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 %) tedy činí částku ve výši 4 075 964,50 Kč.

73. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

74. Při posuzování závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu. Veškeré úkony zadavatele by měly být činěny takovým způsobem, aby v rámci zadávání veřejných zakázek byla zabezpečena co nejširší soutěž a konkurenční prostředí a byl tak umožněn výběr skutečně nejvhodnější nabídky.

75. Z hlediska stupně závažnosti správního deliktu tedy vycházel Úřad především ze skutečnosti, že zadavatel svým postupem neumožnil účast dalších potenciálních dodavatelů v zadávacím řízení a narušil tak soutěžní prostředí. Vybraný uchazeč nebyl vystaven jakékoliv konkurenci, neproběhla žádná soutěž o cenu nebo ekonomickou výhodnost jeho nabídky. Nezákonné omezení, resp. vyloučení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je jedním z vůbec nejzávažnějších porušení zákona. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout nižší cenu požadovaného plnění.

76. Pokud Úřad přihlédne ke způsobu spáchání správního deliktu, musí vzít v úvahu postup zadavatele, kdy zvolil v navazujícím zadávacím řízení pro šetřenou veřejnou zakázku jednací řízení s uveřejněním, aniž by splnil podmínky pro použití tohoto druhu řízení. Tento postup tak vzhledem k výše popsaným skutečnostem vyústil k faktickému odepření soutěžního prostředí v zadávacím řízení.

77. Při zvažování výše pokuty Úřad přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu a uvádí, že v šetřeném případě jednáním zadavatele došlo k narušení hospodářské soutěže, která je smyslem samotného zákona, jehož cílem je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.

78. Vzhledem k následku volby jednacího řízení s uveřejněním jako druhu zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku, a to, že byla v předmětném řízení doručena jediná nabídka, neprovedla hodnotící komise ani hodnocení nabídky vybraného uchazeče. Uvedeným postupem tak zadavatel způsobil narušení soutěžního prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků, a to do té míry, že zadavatel uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem, jehož nabídka nemusela nutně být nejvhodnější.

79. V šetřeném případě Úřad tedy konstatuje, že ve zvoleném zadávacím řízení byla posuzována pouze jediná nabídka. Z nabídky vybraného uchazeče – Telefonica O2 vyplývá, že uvedená společnost nabídla cenu 68 503 605,- Kč bez DPH (81 519 290,- Kč včetně DPH).

80. Vzhledem ke skutečnosti, že za způsob zadání veřejné zakázky nese odpovědnost zadavatel, a s ohledem na předmět veřejné zakázky, bylo na místě přistupovat k ochraně soutěžního prostředí zodpovědně. Úřad uvádí, že s ohledem k uvedeným okolnostem, za nichž byl spáchán správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, výše popsané skutečnosti posoudil jako přitěžující okolnosti a přihlédl k nim při výměře pokuty.

81. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Ze zákona č. 504/2012 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 ze dne 19. prosince 2012 Úřad zjistil, že zadavatel operuje celkovými příjmy ve výši 6 762 545 000 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

82. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad dodává, že v šetřeném případě vzhledem k následkům správního deliktu a nutnosti naplnění sankčních účinků nelze minimalizovat výši sankčního postihu a tím bagatelizovat následky spáchání tohoto správního deliktu, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

83. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty zohlednil preventivní tak zároveň i represivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty (900 000,- Kč) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu v dolní polovině zákonné sazby, podle které mohl Úřad uložit pokutu až do výše 4 075 964,50 Kč. Úřad v šetřeném případě konstatuje, že především vzhledem k závažnosti následku spáchání správního deliktu, stanovená výše pokuty splňuje jak preventivní tak represivní charakter uložení sankce.

84. Pokuta uložená zadavateli v bodu II. výroku tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – Letná

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy